Dopis z Wagga Wagga

Všechno začalo truchlící matkou. Lady Tichborneová se nikdy nesmířila se smrtí syna a po letech hledání nechala po celém světě rozšířit inzeráty. V roce 1866 se ozval muž z městečka Wagga Wagga v Novém Jižním Walesu. Jeho dopis byl plný gramatických chyb a vágních vzpomínek, ale pro Lady Tichborneovou stačil. Když se Castro konečně dostavil do Anglie a setkal se s ní v pařížském hotelu – proběhlo to za podmínek, které by dnes vyvolaly okamžité pochybnosti: v přítmí, po krátkém rozhovoru, bez přímého vizuálního srovnání s portréty. Matka ho nicméně přijala bez váhání.

A právě její uznání bylo klíčové. Dodalo Castrovi legitimitu, kterou žádný jiný důkaz nemohl nahradit. Rodina Tichbornů se postavila proti, ale Castro měl v rukou něco silnějšího než rodokmen: příběh matky, která našla ztraceného syna. K tomu se přidali bývalý rodinný sluha Andrew Bogle, několik důstojníků z Rogerova pluku a nakonec přes sto svědků ochotných přísahat, že muž před nimi je skutečný Roger Tichborne.

Soud jako národní podívaná

Civilní proces Tichborne v. Lushington začal v květnu 1871 a trval 103 dní, v té době nejdelší soudní řízení v anglických dějinách. Jenže skutečným divadlem nebylo to, co se dělo uvnitř soudní síně, ale venku.

Davy kolem budovy Queen’s Bench byly tak obrovské, že se jimi zabýval přímo britský parlament; poslanci řešili, jak se vůbec dostat do Westminsteru. Pouliční prodavači nabízeli karikatury, balady a suvenýry s podobiznou uchazeče o dědictví. V Madame Tussaud’s stála jeho vosková figurína. Varieté uváděly skeče o případu. Levný tisk chrlil pouliční balady, které příběh zjednodušovaly do srozumitelného schématu: prostý člověk proti arogantní aristokracii.

Castro prohrál civilní spor, když porota po 103 dnech dospěla k závěru, že není Rogerem Tichbornem. Následovalo okamžité trestní stíhání za křivou přísahu. Druhý proces trval ještě déle, 188 dní, a 28. února 1874 skončil verdiktem: vinen. Porota ho výslovně označila za Arthura Ortona, řezníka z londýnského Wappingu. Trest: čtrnáct let nucených prací.

Proč mu tolik lidí věřilo

Vysvětlovat masovou podporu Castra „naivitou davu“ by bylo pohodlné, ale nepřesné. Viktoriánská Británie neměla k dispozici otisky prstů, analýzu DNA ani fotografické databáze. Dokazování identity stálo na paměti svědků, křížovém výslechu a sociální autoritě, tedy na nástrojích, které jsou ze své podstaty křehké. Jak ukazuje právní historička Wendie Schneiderová v práci Engines of Truth, viktoriánské soudy „produkovaly pravdu“ prostřednictvím profesionální rétoriky a důvěryhodnosti svědků, nikoli prostřednictvím objektivních testů.

Castro navíc těžil z několika okolností najednou:

• Čas. Od Rogerova zmizení uplynulo třináct let. Lidská paměť na tváře po takové době selhává; svědci si pamatovali spíš celkový dojem než konkrétní rysy.
• Matčino uznání. Lady Tichborneová byla první autoritou na identitu vlastního syna. Její slovo mělo emocionální váhu, kterou žádný křížový výslech nedokázal úplně vyvrátit.
• Znalost prostředí. Castro znal některé detaily z Rogerova života, pravděpodobně získané od lidí z rodinného okolí, včetně Boglea.
• Vysvětlitelná proměna. Obezitu, ztrátu francouzštiny i změnu chování šlo vysvětlit drsnými podmínkami v australském vnitrozemí. Pro ty, kdo chtěli věřit, to stačilo.

Třídní válka v soudní síni

Po odsouzení se případ teprve rozjel naplno, tentokrát jako politické hnutí. Castrův obhájce Edward Kenealy založil Magna Charta Association a začal objíždět veřejná shromáždění po celé Anglii. Rétorika byla jednoduchá a účinná: systém zničil nevinného muže, protože se postavil proti mocným. Do parlamentu proudily petice s desítkami tisíc podpisů žádající přezkum případu. Veřejné náklady na oba procesy přesáhly šedesát tisíc liber, v přepočtu na dnešní hodnotu řádově desítky milionů korun.

Podpora se štěpila podle tříd. Nižší vrstvy viděly v uchazeči oběť aristokratické zvůle a symbol „fair play“. Vyšší vrstvy a právnický establishment ho po průběhu procesu stále jednoznačněji odmítaly, zvlášť poté, co Castro při výslechu napadl čest Katherine Doughtyové, Rogerovy sestřenice. V parlamentu se případ stal argumentem v debatách o výběru porot a obavách z manipulace soudního procesu.

Podle nás je právě toto jádro celé kauzy. Tichbornský případ neukázal hloupost davu. Ukázal něco znepokojivějšího: že v momentě, kdy se emocionální příběh propojí s třídním hněvem a mediálním opakováním, dokáže překrýt i očividné rozpory v důkazech. Mechanismus je pozoruhodně podobný tomu, co známe z dnešních informačních bublin; jen místo sociálních sítí fungovaly pouliční balady a levný tisk.

Článek Tichbornský případ ukázal, jak snadno mohl domnělý dědic pobláznit viktoriánskou Británii se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč trik prochází: anatomie slabého místa v procesu výměny

Klíčová zranitelnost neleží v technologii, ale v provozní kultuře. Velké řetězce staví zákaznický servis na rychlosti a vstřícnosti. Zaměstnanec u reklamačního pultu dostává pokyn vyřešit požadavek co nejhladčeji, protože každá zbytečná minuta zdržení generuje nespokojenost. Právě tato filozofie otevírá prostor pro zneužití.

Podvodník přichází s dokladem, který sedí na produkt, datum i pobočku. Zboží drží v ruce nerozbalené, s etiketou. Vizuálně je situace k nerozeznání od legitimní výměny. Ve vytížených hodinách, a zvláště při střídání směn, si obsluha jednotlivé transakce nepamatuje. Prodejna navíc zpravidla neověřuje, zda právě tento konkrétní kus byl dříve skutečně prodán. Kontroluje shodu typu výrobku s účtenkou, nikoli vazbu na konkrétní sériové číslo nebo věrnostní účet.

Svoboda upozorňuje i na zdroj samotných účtenek: zákazníci je odhazují do odpadkových košů přímo před prodejnou. Důvod je prostý, nákup mají uložený v mobilní aplikaci obchodníka, takže papírový doklad považují za zbytečný. Podvodník tak získá věrohodný klíč k výměně, aniž by se dostal do konfliktu s původním kupujícím.

Krádeže v obchodech prudce rostou: co říkají policejní data za rok 2025

Trik s účtenkou nemá ve statistikách Policie ČR vlastní kolonku, rozpouští se v širší kategorii majetkové kriminality. Celkový obraz ovšem mluví jasně. Roční vyhodnocení registrované kriminality za rok 2025 uvádí nárůst krádeží v obchodech o 15,4 %. Zvláště výrazně se problém projevil v Moravskoslezském kraji, kde krádeže prosté v obchodech představovaly nejčastější trestný čin s 2 700 evidovanými skutky. Nejzatíženějšími okresy zůstávají Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek.

Bezpečnostní firma M2C doplňuje pohled z terénu: v jejích datech za rok 2025 stoupl počet odhalených krádeží v maloobchodu meziročně o 17,6 %. Zatímco v roce 2021 zachytili průměrně 17 případů měsíčně, dnes je to zhruba 180. Muži tvořili 72 % pachatelů. Nejvyšší koncentrace incidentů připadá na březen, květen a předvánoční období; nejrizikovějšími dny jsou neděle a pondělí, z denní doby pak ranní a odpolední hodiny.

Kde končí přestupek a začíná trestný čin: právní hranice 10 000 korun

Praktika s účtenkou míří právně k § 209 trestního zákoníku, tedy k podvodu. Pachatel uvádí personál v omyl předstíráním legitimní výměny a získává majetkový prospěch. Základní sazba činí až dva roky odnětí svobody; při větší škodě hrozí jeden až pět let, při organizované skupině nebo značné škodě dva až osm let.

Zásadní detail: hranice nikoli nepatrné škody začíná na 10 000 Kč. Případ helmy za 5 200 Kč se tedy při izolovaném posouzení pohybuje pod touto hranicí. Přesná kvalifikace závisí na souběhu více útoků, celkové výši způsobené škody a okolnostech, například zapojení komplice. Naše doporučení: u jednotlivých epizod pod deset tisíc korun je třeba s označením „trestný čin“ zacházet obezřetně.

Jak se obchody brání a co můžete udělat vy sami

Řetězce postupně zpřísňují výměnný proces. Mezi doložená opatření patří:

• Detailnější kontrola účtenky – ověření času, data a pobočky nákupu, nikoli pouhý pohled na typ produktu.
• Vazba na věrnostní program – propojení dokladu s konkrétním zákaznickým účtem nebo platební kartou.
• Propojení kamer s pokladními daty – systém TrackSys od M2C například synchronizuje videozáznam z pokladny s účtenkou a detekuje nestandardní chování při markování zboží.
• Školení personálu – zaměstnanci se učí rozpoznávat typické legendy typu „nevhodný dárek“ nebo „doma už máme stejný kus“ a u dražšího zboží přivolat nadřízeného.

Při nasazení kamer na pracovišti ovšem platí povinnost informovat zaměstnance a dodržet přiměřený rozsah sledování.

A co můžete udělat jako zákazník? Především: nevyhazujte účtenku do koše před prodejnou. Odneste ji domů, roztrhejte údaje o čase, místě a položkách nákupu, právě ty dávají papírku zneužitelnou hodnotu. Pokud máte doklad uložený v aplikaci, o to víc platí, že papírová verze patří do skartovačky, nikoli do veřejného koše.

Článek 11 462 krádeží za měsíc v českých obchodech. Nový trik zneužívá logiku výměnových procesů, stačí k němu jedna účtenka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak probíhá útok krok za krokem: od Telegramu po backdoor

Celá operace začíná nenápadně. Útočník osloví cíl přes Telegram, LinkedIn nebo Slack, někdy z kompromitovaného účtu skutečné osoby, jindy pod smyšlenou identitou fondu rizikového kapitálu s propracovanými webovými stránkami a falešnými profily více „členů týmu“. Komunikace probíhá dny, občas týdny. Buduje se důvěra.

Jakmile oběť souhlasí se schůzkou, dostane pozvánku přes legitimní Calendly. Těsně před hovorem ale přijde nový odkaz na doménu, která vypadá téměř identicky jako zoom.us nebo teams.microsoft.com, liší se třeba jedním písmenem. Hovor začne. Zvuk „nefunguje“. Druhá strana píše do chatu: „Zoom zlobí, stačí update SDK“ nebo „klikni na opravu zvuku.“ SEAL popisuje, jak útočníci oběť při váhání uklidňují, posílají snímky obrazovky s přesným návodem, co stisknout.

Na macOS vede kliknutí ke spuštění řetězce příkazů; Mandiant zachytil konkrétní sekvenci curl ... /audio/fix/... | zsh, po níž se aktivuje AppleScript a nasadí backdoory WAVESHAPER a HYPERCALL. Na Windows běží analogický mechanismus přes PowerShell. Malware okamžitě krade Keychain, hesla z Chrome, Brave i Edge, session tokeny, SSH klíče, data z Telegramu, Apple Notes i správců hesel. Perzistence se zajistí přes launch daemon, takže útočníci zůstávají v systému i po restartu.

Proč videohovor funguje lépe než klasický phishing

Běžný phishingový e-mail dává příjemci čas přemýšlet. Videohovor tuhle výhodu likviduje. Oběť řeší obchodní jednání, soustředí se na prezentaci, na čísla, na dojem, a vtom vyskočí technická komplikace. Reflexivní reakce je problém vyřešit co nejrychleji, aby schůzka pokračovala.

Trail of Bits, americká bezpečnostní firma, jejíž vlastní generální ředitel se stal terčem příbuzné kampaně ELUSIVE COMET, pojmenovala tři faktory: legitimní kontext hovoru, rozdělenou pozornost a návykové odklikávání dialogových oken. Útočníci navíc v některých případech zneužívají přímo funkci vzdáleného ovládání v desktopovém klientu Zoomu; po schválení žádosti mohou ovládat celou obrazovku oběti. Trail of Bits proto u citlivých týmů doporučuje přechod na Google Meet v prohlížeči, kde tato funkce neexistuje.

Starší severokorejské kampaně přitom vypadaly jinak. ESET v únoru 2025 popsal variantu DeceptiveDevelopment, při které oběť dostala falešnou pracovní nabídku a „testovací projekt“ z privátního repozitáře; kompromitace nastala po stažení trojanizovaných souborů BeaverTail a InvisibleFerret. Videohovorová taktika posunula celý model o úroveň výš: místo pasivního čekání na stažení souboru útočník oběť aktivně koučuje v reálném čase.

Miliardy dolarů pro severokorejský jaderný program

Přesný finanční součet škod způsobených výhradně trikem s falešnou opravou zvuku veřejně dostupný zatím není; autoritativní zdroje sčítají širší spektrum severokorejských kryptoútoků dohromady. Ta čísla ale mluví jasně. Chainalysis vyčíslila severokorejské kryptokrádeže na 1,34 miliardy dolarů (přibližně 30 miliard korun) za rok 2024 a 2,02 miliardy dolarů za rok 2025. Kumulativní dolní odhad dosahuje 6,75 miliardy dolarů. Oficiální mezinárodní zpráva hostovaná japonským ministerstvem zahraničí uvádí za období leden 2024 až září 2025 nejméně 2,837 miliardy dolarů.

Kam peníze směřují? Americké ministerstvo financí to formuluje přímočaře: ukradená digitální aktiva jsou praná přes bridge služby, mixery a zahraniční zprostředkovatele, převáděná do hotovosti a využívána k financování severokorejského jaderného a raketového programu. Chainalysis popisuje typický 45denní cyklus praní po velkých krádežích, vícevlnný proces, který znesnadňuje sledování a zmrazení prostředků.

Česko zachytilo příbuzné kampaně, konkrétní videohovorový útok ale veřejně nedoložilo

ESET v české tiskové zprávě z 24. února 2025 uvedl, že severokorejsky inspirovanou kampaň DeceptiveDevelopment zachytil i v České republice; hovořil o několika desítkách případů. Šlo ovšem o falešné pracovní nabídky pro vývojáře, nikoli výslovně o videohovorovou fintu s předstíraným problémem se zvukem.

NÚKIB, český Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, konkrétní varování před taktikou „investor + problém se zvukem + instalace opravy“ veřejně nevydal. Obecně ale dlouhodobě upozorňuje na rizika videokonferencí, včetně scénářů s kompromitací zařízení během hovoru. Ve zprávě o stavu kybernetické bezpečnosti za rok 2025 označil phishing za nejrozšířenější hrozbu s rostoucí sofistikovaností.

Jak rozpoznat podvod a co dělat, když už jste klikli

Varovné signály, které by měly spustit alarm:

• Nevyžádané oslovení mimo oficiální firemní e-mail
• Odkaz na schůzku vedoucí na doménu, která se od originálu liší jedním znakem
• Tlak na rychlou změnu konferenční místnosti těsně před hovorem
• Žádost o instalaci „updatu“, „patche“ nebo „SDK“ během schůzky
• Pokyn kopírovat příkazy do Terminálu či PowerShellu
• V Zoomu žádost o vzdálené ovládání od účastníka pojmenovaného jako systémová hláška

Bezpečnostní analytik Nick Bax už v březnu 2025 radil jednoduché protiopatření: nepoužívat odkaz protistrany, vytvořit vlastní Google Meet místnost a pozvánku poslat druhé straně. Trail of Bits doplňuje nulovou toleranci pro jakékoli instalace nebo udělení vzdáleného přístupu během živého hovoru.

Pokud jste podezřelý odkaz už spustili, prvním krokem je okamžité odpojení zařízení od internetu. Z čistého přístroje pak změňte hesla, odhlaste aktivní relace, zneplatněte API a SSH klíče, zkontrolujte kryptopeněženky. Mandiant i SEAL zdokumentovaly, že malware krade relace a zajišťuje si dlouhodobý přístup; plná reinstalace systému je na místě. NÚKIB pro napadená zařízení veřejně doporučuje totéž: odpojit, změnit přístupy, při pochybnostech přeinstalovat.

SEAL v červenci 2026 výslovně varovala, že severokorejské postupy přebírají napodobující skupiny a díky umělé inteligenci klesá práh dovedností potřebných k přípravě přesvědčivých kampaní. Videohovor jako útočný vektor teprve nabírá na síle, a příští falešný investor může zaklepat i na vaše virtuální dveře.

Článek Hackeři se na Zoomu vydávají za investory a předstírají problém se zvukem. Odkaz na „opravu“ jim otevře celý firemní systém se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sestřina záhada a dceřino vyjednávání

Klíčový detail, který snadno unikne: „zmizelá princezna“ z prvního sporu není babylonská králova dcera, ale jeho sestra. Tu egyptský dvůr dostal už dříve jako součást dynastického sňatku. Teprve když se spor o její osud rozhořel, začalo se v navazujících dopisech (označovaných dnes jako EA 1 až EA 4) vyjednávat o tom, zda Babylon pošle i královu dceru.

Babylonský král žádal jednoduchou věc: důkaz, že jeho sestra žije. Faraon nabídl řešení, které zní překvapivě moderně, ať Babylon vyšle vysoce postaveného hodnostáře, který princeznu osobně pozná. Zároveň přísahal při bohu Amonovi, že její smrt nezatajil a „nevydává jinou ženu místo ní“. Jenže Kadašman-Enlil neměl důvod věřit přísahám panovníka, který jeho vyslance označil za lháře.

Podle studie Idana Breiera z Universidad Católica Argentina nelze faraonovu lež prokázat, ale nelze prokázat ani jeho pravdomluvnost. Máme dvě proti sobě stojící verze a žádný nezávislý důkaz. Ani archeologický nález, ani zmínku v jiném archivu, ani tělo.

Diplomacie, kde princezny byly měnou

Aby celý spor dával smysl, je třeba pochopit, jak fungovala diplomacie doby bronzové. Panovníci Egypta, Babylonie, Asýrie, Mitanni a Chetitské říše si mezi sebou říkali „bratře“ a udržovali vztahy prostřednictvím darů, dopisů a dynastických sňatků. Princezny v tomto systému nebyly osoby s vlastní agendou, byly nositelkami aliance.

Transport jedné babylonské princezny do Egypta byl logistickou operací obřích rozměrů. Jeden z amarnských dopisů, EA 11 dochovaný v digitálním katalogu CDLI, zmiňuje doprovod čítající tisíce mužů. Nešlo o svatební průvod v romantickém smyslu. Šlo o demonstraci síly a prestiže.

A právě prestiž byla jádrem problému. Egypt totiž hrál podle jiných pravidel než ostatní:

• Faraon cizí princezny přijímal, ale vlastní dcery zásadně neposílal. V dopisech zaznívá formule: „Žádná dcera egyptského krále se nikomu nedává.“
• Babylonský král se proti tomu výslovně ohrazoval a vnímal to jako důkaz nerovného vztahu.
• Ostatní „velcí králové“ to četli stejně: Egypt se choval jako nadřazený, i když oficiální rétorika mluvila o bratrství.

V tomto kontextu nebyla otázka „kde je moje sestra?“ jen rodinnou záležitostí. Byla testem: bere mě Egypt jako rovného partnera, nebo se mnou manipuluje?

Hliněné tabulky jako WikiLeaks doby bronzové

Celý příběh známe díky souboru zhruba 382 hliněných tabulek, které v roce 1887 náhodně objevila místní žena v ruinách Achetatonu, města, které nechal vybudovat faraon Achnaton jako nové hlavní město zasvěcené bohu Atonovi. Po Achnatonově smrti bylo město opuštěno a systematicky ničeno. Tabulky ležely pod pískem přes tři tisíciletí.

Z 382 tabulek je asi 350 dopisů, zbytek tvoří školní a lexikální texty. Většina korespondence je psaná akkadsky, lingua franca tehdejší diplomacie, a pokrývá období zhruba třiceti let vlády Amenhotepa III. a Achnatona. Dnes jsou rozptýlené po světových sbírkách: 203 kusů drží Berlín, 95 Britské muzeum v Londýně, asi 50 Egyptské muzeum v Káhiře, 22 Oxford, 7 Louvre a 2 Metropolitan Museum v New Yorku. Několik z nich si může kdokoli prohlédnout, v londýnské místnosti 57, newyorské galerii 122 nebo pařížském sále 303.

Písaři, kteří nebyli jen sekretáři

Dlouho se na písaře amarnských dopisů pohlíželo jako na anonymní technický personál, lidi, kteří zapisovali, co jim vládce nadiktoval. Novější výzkum tento obraz zásadně mění.

Alice Mandellová z Johns Hopkins University ve své nedávno publikované knize kombinuje paleografii, jazykovou analýzu a petrografii, tedy rozbor složení hlíny, z níž byly tabulky vyrobeny. Výsledky ukazují, že část písařů byla mobilní, psala mimo své domovské město a aktivně formovala diplomatický jazyk. Egyptské tabulky se systematicky pojí se slínem z geologické formace u Esny a lehkým výpalem kolem 500 °C, což dokládá lokální výrobní tradici, ne pouhý import mezopotamského média.

Nejprovokativnější je výklad Mandellové ohledně jednoho konkrétního písaře z fénického Tyru. Muž, kterého označuje jako „Scribe 2 of Tyre“, vykazuje mimořádnou znalost egyptské dvorské kultury a rétoriky. Mandellová ho interpretuje jako pravděpodobného egyptského operativce, člověka, který při změně místní moci hlídal faraonovy zájmy. Pokud má pravdu, amarnské dopisy nejsou jen záznamy toho, co si králové psali. Jsou stopami po lidech, kteří diplomacii aktivně řídili, překládali, filtrovali, a možná i manipulovali.

Proč spor nikdo nerozhodne

Vrátíme-li se k babylonské princezně, situace je prostá a zároveň frustrující. Neexistuje žádný text mimo amarnský archiv, který by potvrdil jednu nebo druhou verzi. Neexistuje hrob s identifikací. Neexistuje zmínka v babylonských análech. Máme jen dva panovníky, kteří si vzájemně odporují, a 3 400 let ticha mezi nimi.

Podle nás je nejpravděpodobnější čtení takové: nešlo primárně o detektivku v moderním smyslu, ale o spor o prestiž, reciprocitu a kontrolu informací. Babylonský král potřeboval vědět, že jeho sestra žije, protože její status odrážel jeho vlastní. Faraon potřeboval, aby Babylon poslal další dceru, protože každý dynastický sňatek potvrzoval egyptskou nadřazenost. Obě strany měly důvod přehánět, mlžit, tlačit.

Hliněné tabulky z Amarny tak nejsou jen archeologickou kuriozitou. Jsou nejstarším dochovaným důkazem toho, že velmocenská propaganda, informační asymetrie a diplomatické lži fungují přesně stejně tři a půl tisíce let, mění se jen materiál, na který se píšou.

Článek Babylonský král poslal do Egypta princeznu, prý ale nikdy nedorazila. Spor trvá dodnes se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak vznikla továrna na falešné libry

Kořeny operace sahají do roku 1939, kdy Hlavní říšský bezpečnostní úřad (RSHA) spustil takzvanou Operaci Andreas, první pokus o systematické padělání britských bankovek. Projekt se zadrhával a teprve v roce 1942 ho pod novým názvem oživil SS-Sturmbannführer Bernhard Krüger z oddělení zahraniční rozvědky RSHA. Krüger nechal v koncentračních táborech vyhledat vězně s velmi konkrétními dovednostmi: tiskaře, rytce, grafiky, papírenské odborníky, bankovní úředníky. Nakonec jich shromáždil 142.

Komando bylo v Sachsenhausenu důsledně izolováno od zbytku tábora. Nacisté potřebovali absolutní utajení, a zároveň absolutní přesnost. Předválečné britské bankovky vyšších nominálů se vizuálně téměř nezměnily od roku 1855, tiskly se jednostranně na bílý bavlněný papír. To padělatelům na jednu stranu usnadňovalo práci, na druhou stranu to znamenalo, že každý detail musel být dokonalý, protože bankéři znali své bankovky nazpaměť.

Komfort jako výrobní nástroj

Vězni v padělatelském komandu dostali něco, co bylo v koncentračním táboře nepředstavitelné: vlastní postele, civilní oblečení, lepší stravu. Nebyla to humanita. Byl to kalkul. Rytecká práce vyžadovala stabilní ruce a ostrý zrak. Tisk na speciálním papíře vyžadoval soustředění, které hladový a vyčerpaný člověk nedokáže udržet. Nacisté své oběti „šetřili“ ze stejného důvodu, z jakého se šetří přesný stroj, aby podával výkon.

Paradox byl mrazivý. Vězni žili lépe než tisíce lidí za zdí baráku, ale věděli, že pracují pro režim, který je chce zničit. Věděli také, že nemoc, pokles kvality nebo konec operace může znamenat okamžitou likvidaci. Privilegium a hrozba smrti existovaly ve stejné místnosti, u stejného tiskařského lisu.

Výsledky odpovídaly investici. Tým odhalil asi 150 drobných ochranných značek na originálních bankovkách a dokázal je reprodukovat. Hotové padělky se navíc uměle mačkaly a špinily, aby působily jako bankovky z běžného oběhu. Podle Bank of England byly výsledky „okem nerozeznatelné“ od pravých kusů. Bankovní expert je později označil za nejnebezpečnější padělky, jaké kdy viděl.

Devět milionů kusů a zlomená důvěra

Původní plán počítal s tím, že se padělané libry budou shazovat z letadel nad Británií a zaplaví oběh tak masivně, že klesne důvěra v celou měnu. K leteckému shozu nakonec nedošlo; v otevřených zdrojích chybí jednoznačné vysvětlení proč, ale logika vývoje ukazuje, že se cíl posunul. Padělky se začaly používat pragmatičtěji: k financování špionážních operací, platbám zahraničním agentům a nákupům v neutrálních zemích.

Měřítko přesto zůstalo ohromující. Podle oficiální historie Bank of England vytisklo komando téměř devět milionů bankovek v celkovém nominále 134 milionů liber, což představovalo přes deset procent tehdejšího britského oběhu. Kolaps libry se sice nepodařil vyvolat, ale Bank of England reagovala razantně: v roce 1943 stáhla z oběhu všechny nominály nad pět liber.

Vězni se mezitím pokoušeli o sabotáž, alespoň tam, kde to šlo. Přeživší Adolf Burger, slovenský rodák, později popsal, jak jejich předák Jacobson záměrně kazil želatinu pro fototypii při pokusu o padělání amerických dolarů; negativy vypadaly dobře, ale konečný tisk nevyšel. U librové větve se podobně konkrétní sabotáž v dostupných pramenech doložit nepodařilo. Dolarový padělek tak nikdy nedosáhl kvality librového.

Konec operace a cesta ke dnu jezera

V únoru 1945, když se fronta blížila, bylo komando přesunuto ze Sachsenhausenu do Mauthausenu, pak do Redl-Zipf a nakonec do pobočného tábora Ebensee. Část tiskařského vybavení a hotových padělků skončila na dně rakouského jezera Toplitzsee. V roce 1959 tam potápěči skutečně našli dřevěné bedny s padělanými pětilibrovkami; tisk spekuloval o pokladu v hodnotě stovek milionů liber, realita byla střízlivější, bankovky byly nakonec zničeny v Rakouské národní bance.

Vězni z komanda byli na začátku května 1945 osvobozeni americkou armádou v Ebensee. Část jich válku přežila, část se konce nedožila. Přesný počet obětí a přeživších otevřené prameny neuzavírají. Burger žil až do roku 2016 a stal se klíčovým svědkem celé operace; jeho výpověď uchovává mimo jiné projekt Paměť národa.

Od bílého papíru k polymeru

Operace Bernhard nezanechala stopu jen v dějinách špionáže. Bank of England sama přiznává, že zkušenost s válečnými padělky měla „jasný dopad“ na přístup k návrhu bankovek. Už v roce 1945 dostala pětilibrovka kovový bezpečnostní proužek, přímou odpověď na sachsenhausenské padělky. Vyšší nominály se vracely postupně a pokaždé s novými ochrannými prvky: desetilibrovka v roce 1964, dvacetilibrovka v roce 1970, padesátilibrovka až v roce 1981.

Dnešní britské bankovky (polymerové, s průhledovým oknem, hologramem, UV prvky, reliéfním tiskem a metalickými fóliemi) jsou vzdáleným, ale přímým dědicem lekce z roku 1943. Jednostranný tisk na bílém bavlněném papíře, který se od roku 1855 prakticky nezměnil, byl pro nacisty snadným cílem. Moderní bankovka je navržena tak, aby žádný podobný cíl už nenabídla.

Sto čtyřicet dva lidí v izolovaném baráku koncentračního tábora vyrobilo padělky tak dokonalé, že změnily způsob, jakým jedna z nejstarších centrálních bank světa přemýšlí o penězích. Postele a lepší jídlo, které za to dostali, nebyly odměnou. Byly součástí stroje.

Článek Operace Bernhard: padělané libry z koncentráku měly zničit britskou ekonomiku. Vězni dostali postele a jídlo, aby tiskli lépe se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Muž, kterého si nikdo nevyžádal

Glyndwr Michael se narodil v roce 1909 v Aberbargoedu v jižním Walesu. O jeho životě toho víme zoufale málo. Dictionary of Welsh Biography uvádí, že po smrti obou rodičů skončil bez domova v Londýně. Zemřel na otravu fosforovým jedem, který se běžně používal jako prostředek proti hlodavcům. Zda šlo o sebevraždu, nebo o zoufalý pokus utišit hlad, není dodnes doloženo.

Pro tvůrce operace, důstojníka námořní rozvědky Ewana Montagua a leteckého poručíka Charlese Cholmondeleye, byl Michael ideální kandidát. Potřebovali tělo muže ve věku odpovídajícím důstojníkovi, které si nikdo nepřijde vyzvednout k pohřbu. Londýnský koroner Bentley Purchase jim podle sekundárních rekonstrukcí takové tělo zprostředkoval. Souhlas rodiny? Žádný doložený neexistuje.

Devadesát dva dní od mrtvoly k válečné lsti

Tělo leželo v chladírně, zatímco kolem něj rostla jedna z nejpropracovanějších falešných identit v dějinách špionáže. Montagu a jeho tým vybudovali majora Martina od základů:

• Identifikační karta a vojenský průkaz s fotografií muže, který Michaelovi tváří připomínal.
• Osobní předměty, takzvaný „pocket litter“: dva lístky do divadla, dopis od snoubenky jménem Pam, účtenka za zásnubní prsten, dokonce i naštvaný dopis od otce kvůli sňatku.
• Klíčové dopisy v aktovce: jeden od generála Archibalda Nye pro generála Harolda Alexandera naznačoval hlavní spojenecký úder na Řecko a Krétu. Druhý od lorda Mountbattena pro admirála Cunninghama směřoval pozornost k Sardinii. Sicílie se v obou dokumentech objevovala jen jako klamná zástěrka, tedy přesně naopak, než jak to bylo doopravdy.

Winston Churchill plán schválil 16. dubna 1943. O čtrnáct dní později, 30. dubna, ponorka HMS Seraph vypustila tělo do moře u španělské Huelvy.

Proč zrovna Huelva

Výběr místa nebyl náhodný. Britové věděli, že v Huelvě sídlí německý konzulát a operuje důstojník Abwehru pod diplomatickým krytím. Místní španělští činitelé byli nakloněni Ose. Plán přímo počítal s tím, že Španělsko poruší svou neutralitu, ne otevřeně, ale dost na to, aby nechalo dokumenty okopírovat a předat Němcům.

Přesně to se stalo. Španělské úřady tělo „nalezly“, dopisy otevřely a obsah sdílely s německou rozvědkou. Když Britové obálky dostali zpět diplomatickou cestou, poznali stopy po otevření a opětovném zalepení. Rozhodující potvrzení ale přineslo něco jiného: dešifrované německé komunikace z Bletchley Parku ukázaly, že Wehrmacht bere dokumenty vážně.

Německá zpravodajská služba Fremde Heere West hodnotila materiály jako „naprosto přesvědčivé“. Už 14. května 1943 Hitler prohlásil, že Sicílie nebude hlavním cílem spojeneckého útoku, a nařídil přesuny sil do Řecka, na Balkán a k Sardinii. Přesně tam, kam chtěli Britové.

Lež, které chtěli uvěřit

Nejpozoruhodnější na celé operaci není její bizarnost, mrtvý bezdomovec v uniformě s vymyšlenou snoubenkou. Je to něco jiného. Podvrh fungoval proto, že potvrzoval to, čemu německé velení už předem věřilo. Hitler se obával útoku přes Balkán. Němečtí analytici hledali důkazy pro svou hypotézu. A major Martin jim je přinesl na stříbrném podnose, respektive v kožené aktovce připoutané k zápěstí.

Vojenská studie Air University řadí Mincemeat mezi nejúčinnější příklady takzvané klamné operace, která nepracuje s šumem a chaosem, ale s jednou konkrétní falešnou variantou podloženou fyzickým důkazem. Historik Michael Howard ji označil za „snad nejúspěšnější“ jednotlivou klamnou operaci celé války. Nebyla přitom osamocená, tvořila součást širší operace Barclay, v jejímž rámci běžely i falešné armády, rádiové klamy a manipulace s mapami pro řecký směr.

Co z toho zbylo

Když 9. července 1943 Spojenci zahájili invazi na Sicílii, čekaly na ně na ostrově jen dvě německé divize místo očekávaného silnějšího uskupení. Ostrov padl do 17. srpna. Mussolini byl svržen už 25. července. Spojenecké ztráty při operaci Husky činily podle National WWII Museum přibližně 24 850 mužů. Kolik životů Mincemeat ušetřila, nedokáže spolehlivě spočítat nikdo; historik Denis Smyth ale konstatuje, že německé špatné rozmístění sil k vítězství na Sicílii materiálně přispělo.

Glyndwr Michael leží dodnes na hřbitově v Huelvě. Půl století byl pohřben jen jako major William Martin, Royal Marines. Teprve v roce 1997 přibyl na náhrobek dovětek: „Glyndwr Michael served as Major William Martin.“ Muž, kterého si za života nikdo nevyžádal, dostal jméno zpátky až padesát čtyři let po smrti.

Článek Jed na krysy zabil bezdomovce v Londýně. O pár týdnů později jeho tělo oklamalo celý německý generální štáb se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak se senzace dostala z venkovského domu do královského paláce

Mary Toftová byla negramotná žena z chudé rodiny, která v létě 1726 prodělala potrat. Krátce nato začala tvrdit, že rodí další plody, tentokrát ale zvířecí. Howard, který ji ošetřoval, neměl důvod pochybovat: dobová teorie takzvané „maternal imagination“ považovala za možné, že silný zážitek těhotné ženy, třeba setkání s králíkem na poli, může fyzicky ovlivnit plod. Tato představa nebyla okrajová; patřila k běžnému repertoáru tehdejší medicíny.

Howard tedy nejenže případ přijal za svůj, ale aktivně ho propagoval. Psal do Londýna, zval další lékaře k vyšetření a de facto vybudoval síť důvěryhodnosti kolem jedné pacientky. Když se zpráva dostala ke dvoru, král Jiří I. vyslal do Guildfordu svého chirurga Nathaniela St Andrého a sekretáře Samuela Molyneuxa z okruhu prince z Walesu. St André Toftovou vyšetřil, uvěřil jí a vydal pamflet A Short Narrative of an Extraordinary Delivery of Rabbets, v němž případ prezentoval jako ověřený lékařský fakt. Královská pečeť na obálce udělala zbytek.

Proč podvod nepůsobil průhledně

Z dnešního pohledu se zdá absurdní, že vzdělaní muži věřili ženě rodící králíky. Jenže tehdejší lékaři neměli ultrazvuk, rentgen ani moderní anatomické znalosti reprodukce. Pracovali s hmatem, pozorováním a především se svědectvím, pacientky i jejího okolí. Historička Karen Harvey ve své studii z roku 2015 upozorňuje, že lékaři v jednu chvíli považovali Mary za „jediný a hlavní zdroj informací“ o tom, co se děje v jejím těle.

K tomu přistupovaly tři zesilovače:

• Autorita potvrzovala autoritu. Howard přesvědčil St Andrého, St André přesvědčil dvůr, dvůr legitimizoval celou věc v očích veřejnosti. Každý další lékař, který případ viděl a neprotestoval, přidával vrstvu důvěryhodnosti.
• Tisk fungoval jako zesilovač, ne jako filtr. Pamflety vycházely rychle, často od samotných lékařů, kteří měli na výsledku reputační zájem. Čím víc se o případu psalo, tím reálnější se zdál.
• Emoční šok blokoval kritické myšlení. Příběh ženy rodící králíky byl tak silný, že přitahoval pozornost i těch, kteří by jinak zachovali odstup. Být „u toho“ znamenalo prestiž.

Přesto existovali skeptici. Cyriacus Ahlers, další z lékařů vyslaných ke dvoru, měl podezření na podvod už v listopadu 1726 a ještě téhož roku vydal pamflet, v němž poukazoval na anatomické nesrovnalosti. Richard Manningham, londýnský porodník, který Toftovou vyšetřoval po jejím převozu do hlavního města, byl také postupně stále opatrnější. Jenže skeptické hlasy zpočátku zanikaly v hluku senzace.

Přiznání, vězení a otázka, kdo za hoaxem skutečně stál

Zlom přišel až v prosinci 1726. Pod tlakem vyšetřování a poté, co se ukázalo, že do její cely někdo pašoval části králíků, se Mary přiznala. Soudce Thomas Clarges ji 8. prosince poslal do věznice Bridewell ve Westminsteru, kde byla podle dobových zpráv držena na nucených pracích. Propuštěna byla až 13. dubna 1727, bez formálního odsouzení, protože obvinění z podvodu bylo právně obtížně uchopitelné.

A tady příběh získává další rozměr. Harvey ve své pozdější práci z roku 2018 argumentuje, že Mary „to nemohla udělat sama“, a nejspíš ne zcela dobrovolně. Z jejích výpovědí vyplývá role tchyně Ann Toftové, dalších příbuzných a sousedek, které měly přístup k jejímu tělu a které podle Harvey uplatňovaly autoritu nad chudou, negramotnou ženou ve zranitelné situaci po potratu. Manžel Joshua Toft se v záznamech objevuje v souvislosti s vyšetřováním, ale jednoznačné odsouzení se nepodařilo doložit.

Nejhůř tedy dopadla Mary. Lékaři, kteří případ legitimizovali, čelili hlavně výsměchu; St André se stal terčem satirických grafik a jeho kariéra utrpěla trvalou ránu. Howard byl vázán k dalšímu stání před soudem pro podezření ze spiknutí, ale doložený rozsudek chybí.

Co případ změnil, a co připomíná dodnes

Případ Toftové nevyvolal žádnou okamžitou reformu lékařské praxe. Žádný nový předpis, žádná komise. Ale vyvolal něco možná důležitějšího: pamfletovou debatu o tom, co vlastně znamená lékařský důkaz. Argumenty kolem Toftové podle starších výkladů, které Harvey cituje, představovaly zásadní posun v medicínské epistemologii, od spoléhání na svědectví a autoritu směrem k požadavku materiálního, ověřitelného důkazu. Teorie „maternal imagination“ sice přežívala ještě desítky let, ale její nejextrémnější verze, že žena může porodit zvíře, dostala smrtelnou ránu.

Mechanismus šíření senzace je přitom nápadně současný. Autorita potvrzuje autoritu, opakování vytváří zdání pravdy, emoční náboj příběhu překonává racionální pochybnosti a ti, kdo protestují, jsou zpočátku přehlušeni. Rozdíl mezi rokem 1726 a dneškem není v logice šíření. Je jen v rychlosti.

Mary Toftová zemřela v roce 1763, dávno zapomenutá. Její příběh ale přežil, ne jako kuriozita o hlouposti minulosti, ale jako připomínka toho, jak křehká je hranice mezi „dobře doloženým faktem“ a kolektivní iluzí. Stačí správná kombinace autority, tisku a příběhu, kterému chcete věřit.

Článek Případ Mary Toftové ukázal, jak snadno se v 18. století šířily senzace. Porodu králíků věřili všichni se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mince, která neměla existovat

Roznašeč novin, kterého FBI ve svých materiálech označuje jen jako „Jimmyho“ (pozdější oficiální záznamy Kongresu uvádějí příjmení Bozart), vybíral ten večer předplatné pro deník Brooklyn Eagle v domě na adrese 3403 Foster Avenue. Když mu mince vypadla z ruky, rozpadla se na dvě poloviny. Uvnitř ležel mikrofilm.

Konstrukce byla precizní. Líc tvořil standardní Jeffersonův niklák z roku 1948. Rub ale pocházel z jiné americké pěticentovky, vyražené někdy mezi lety 1942 a 1945, kdy se kvůli válečnému nedostatku niklu razily mince z měďostříbrné slitiny. Obě poloviny do sebe zapadaly tak těsně, že mince vypadala normálně. Otevřít ji šlo jedině jehlou zasunutou do mikroskopického otvoru navrtaného v písmenu „R“ ve slově TRUST.

Jimmy minci předal policistovi, ten ji poslal dál. O dva dny později, 24. června, se o ní dozvěděla FBI. Další den ji převzala laboratoř. Uvnitř bylo deset sloupců pěticiferných čísel, většinou po jednadvaceti číslech ve sloupci. Žádný klíč, žádný kontext, žádná stopa k odesílateli ani příjemci.

Čtyři roky ticha

FBI otevřela kontrašpionážní spis, ale neměla se čeho chytit. Kód bez klíče je jen řada číslic. Analytici věděli, že jde o sovětskou práci; typ psacího stroje, kvalita mikrofilmu, samotná sofistikovanost dutého nosiče to prozrazovaly. Jenže od „někdo v New Yorku používá sovětské šifry“ k zatčení konkrétního člověka vedla propast.

Mince ležela v trezoru. Studená válka mezitím eskalovala: tři dny před nálezem, 19. června 1953, byli popraveni manželé Rosenbergovi za předání atomových tajemství Sovětům. Brooklynský pěticent ale žádná americká tajemství neobsahoval. Jak se ukázalo po rozluštění, šlo o provozní instrukce pro nově nasazeného agenta: gratulace k bezpečnému příjezdu, potvrzení přijetí dopisu, pokyny ke krytí, zmínka o částce tří tisíc v místní měně a šifrovacích postupech. Nástupní balíček, ne ukradený jaderný výkres.

Häyhänen mluví

Zlom přišel začátkem května 1957. Reino Häyhänen, finský rodák a sovětský zpravodajský důstojník operující v USA pod falešnou identitou, se v Paříži obrátil na Američany. Moskva ho odvolávala zpět, a Häyhänen tušil, že návrat by nemusel přežít. Pil, neplnil úkoly, ztrácel peníze určené na operace. Věděl, že si podepsal rozsudek.

FBI mu naslouchala velmi pozorně. Häyhänen popsal systém dutých předmětů, nejen mincí, ale i šroubů, baterií, per a dutých holicích štětek, které sovětská rozvědka používala jako skryté schránky pro mikrofilmy a instrukce. Ukázal agentům podobné nosiče, které sám používal. A hlavně: dovedl je k „Markovi“.

Mark bydlel v hotelu Latham na Manhattanu pod jménem Martin Collins. Předtím se léta vydával za amerického umělce Emila R. Goldfuse. Jeho skutečná identita, William August Fisher, narozený 11. července 1903 v anglickém Newcastle upon Tyne, od roku 1927 příslušník sovětské zpravodajské služby, vyšla najevo až po zatčení. Když ho 21. června 1957 agenti FBI zadrželi, představil se jako Rudolf Abel. Podle FBI šlo o záměrný signál směrem k Moskvě: použití jména skutečného mrtvého sovětského důstojníka mělo dát najevo, že byl dopaden.

Co FBI našla, a koho ještě odhalila

V Abelově vybavení agenti zajistili krátkovlnné rádio, šifrovací bloky, aparaturu na výrobu mikrobodů, dutou holicí štětku, manžetové knoflíčky se skrytými dutinami a dutou baterii pro větší filmový materiál. Dutý pěticent z roku 1953 teď konečně zapadl do mozaiky jako srovnávací vzorek, důkaz, že Abel a jeho síť používali právě tento typ komunikace.

Häyhänenova výpověď vedla i k dalším uzlům:

• Michail Svirin, dřívější Häyhänenův kontakt z okruhu sovětské mise při OSN, který se mezitím vrátil do SSSR a unikl stíhání.
• Roy Rhodes, americký seržant, kterého FBI identifikovala přes další dutý předmět stejného typu. Rhodes byl odsouzen vojenským soudem k pěti letům vězení.
• Kongresový záznam z března 1958 jmenuje další tři Abelovy spoluspiklence, kteří ale pobývali v Sovětském svazu a nebyli souzeni.

FBI nerozbila jednu obří síť s desítkami zatčených. Identifikovala ale klíčové operativce, krycí identity, mrtvé schránky a metody, a především prokázala existenci sovětského „ilegála“ bez diplomatického krytí, který řídil získávání atomových tajemství a informací z amerických vojenských instalací přímo z newyorského ateliéru.

Rozsudek, výměna a odkaz

Abel byl 25. října 1957 uznán vinným. Trest smrti, který dostali Rosenbergovi, mu vyměřen nebyl; 15. listopadu 1957 dostal souběžné tresty s maximem třiceti let. Nejvyšší soud USA rozsudek 28. března 1960 potvrdil. Ale Abel neodseděl ani polovinu. 10. února 1962 ho na Glienickém mostě v Berlíně vyměnili za sestřeleného amerického pilota Garyho Powerse.

Celá kauza trvala od náhodného pádu mince na podlahu brooklynského činžáku do výměny na mostě osm let, sedm měsíců a devatenáct dní. FBI dodnes vede případ Hollow Nickel mezi svými hlavními kontrašpionážními kauzami, ne proto, že by jedna mince shodila celou síť přes noc, ale proto, že ukázala, jak se forenzní trpělivost, laboratorní práce a jeden přeběhlík ve správný okamžik dokážou spojit v něco, co žádná technologie sama o sobě nedokáže.

Dutý pěticent z Brooklynu stál pět centů. Informace, které nakonec pomohl odemknout, stály Moskvu jednoho z nejlépe krytých agentů studené války.

Článek Dutý pěticent z Brooklynu odhalil sovětskou špionážní síť. FBI ho odhalila díky nešikovnosti malého chlapce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč to vůbec mohlo fungovat

Lustigův kousek nebyl jen o drzosti. Stál na reálném základě. Eiffelova věž, postavená jako dočasná atrakce pro světovou výstavu v roce 1889, skutečně patřila městu Paříž a v dobovém tisku se opakovaně řešily rostoucí náklady na její údržbu. Lustig tyto novinové články četl a pochopil, že stačí málo, aby fiktivní demolice zněla věrohodně.

Ve skutečnosti už byla budoucnost věže v té době fakticky zajištěná, sloužila jako klíčový vysílač pro vojenskou i civilní radiokomunikaci. Jenže to obchodníci se šrotem nemuseli vědět. Lustig vsadil na to, že jeho hosté znají cenu železa, ne strategický význam antény na vrcholu.

Celou inscenaci vystavěl jako souběh signálů legitimity: úřední dopisy s falešnou pečetí, pozvánka do jednoho z nejprestižnějších hotelů Paříže, osobní prohlídka věže a opakovaný důraz na diskrétnost. Každý prvek zvlášť by mohl vzbudit podezření. Dohromady vytvořily iluzi, kterou bylo těžké prohlédnout.

Oběť, která mlčela

Ze šesti obchodníků si Lustig pečlivě vybral jednoho: André Poissona. Byl v Paříži relativně nový, toužil proniknout mezi elitu a zakázka od státu mu připadala jako vstupenka do vyšších kruhů. Přesně takový profil Lustig hledal, člověka, který chce víc, než má, a proto přehlédne varovné signály.

Poisson nakonec nabídl nejvyšší cenu. Kolik přesně zaplatil, se v historických pramenech rozchází: Smithsonian Magazine uvádí 70 000 dolarů včetně úplatku, jiné zdroje pracují s částkou 250 000 tehdejších franků. Jisté je, že šlo o vysokou sumu a že součástí platby byl i „úplatek“ pro Lustiga coby úředníka. Paradoxně právě ten úplatek Poissona uklidnil, potvrdil jeho představu, jak funguje vysoká státní administrativa.

Když Poisson zjistil, že žádná demolice se nekoná, nešel na policii. Stud z toho, že se nechal napálit, byl silnější než touha po spravedlnosti. A přesně na to Lustig spoléhal.

Druhý pokus a útěk přes oceán

Lustig s penězi odjel do Vídně a vyčkával. Žádný skandál v novinách, žádné policejní pátrání. Poissonovo mlčení mu otevřelo prostor k něčemu ještě drzejšímu, vrátil se do Paříže a celou akci zopakoval. Nový okruh obchodníků, stejný scénář, stejný hotel.

Tentokrát ale narazil. Minimálně jeden z oslovených pojal podezření a kontaktoval policii. Lustig stihl uprchnout dřív, než ho zadrželi, a zamířil do Spojených států. Eiffelova věž mu tak prošla jednou beztrestně a podruhé o vlásek.

V Americe nepřestal. Proslul takzvaným „money boxem“, falešným strojem, který údajně tiskl bankovky a který prodával chamtivým zájemcům za tisíce dolarů. Dokázal ošálit i Ala Caponeho: půjčil si od něj 50 000 dolarů na smyšlený obchod, po čase mu je poctivě vrátil, a gangster mu za „spolehlivost“ věnoval dalších 5 000 jako bonus. Lustig tak vydělal na Caponem, aniž by ho okradl.

Pád, Alcatraz a konec pod cizím jménem

Skutečný pád přišel, když se Lustig pustil do padělání amerických bankovek v takovém rozsahu, že to začalo znepokojovat Secret Service. Agenti mu v newyorské úschovní skříňce našli 51 000 dolarů v padělcích a tiskové štočky. Po zatčení v roce 1935 ale ještě nebyl hotový, utekl z federální vazby po laně spleteném z prostěradel. Svoboda mu vydržela pouhý měsíc.

Dostal dvacet let: patnáct za padělání, pět za útěk. Skončil na Alcatrazu, věznici s maximální ostrahou určené pro nejproblémovější federální vězně. Na tamních papírech figuroval jako „Robert V. Miller“, jedno z desítek jmen, pod kterými za život vystupoval. Zemřel 11. března 1947 ve vězeňské nemocnici ve Springfieldu v Missouri.

Česká stopa, která trochu mlží

Lustig je tradičně uváděn jako rodák z Hostinného v Podkrkonoší, tehdy součásti Království českého v rámci Rakouska-Uherska. Sám ve vězeňských výpovědích uváděl datum narození 4. ledna 1890 a právě Hostinné jako rodiště. Zpravodaj města Hostinného ho ještě v roce 2024 řadil mezi „nejznámější občany“ města.

Historik Tomáš Anděl nicméně při pozdějším pátrání upozornil, že v místních archivech chybějí některé očekávané stopy. U člověka, který za život používal desítky aliasů a plynně mluvil pěti jazyky, to ale překvapí jen málo. Pro Lustiga byla identita pracovní nástroj, ne danost.

Na jeho úmrtním listu úředník zapsal povolání: „učeň prodavač“. Člověk, který prodal Eiffelovu věž, odešel ze světa s tím nejskromnějším možným popisem své profese.

Článek Slavnou Eiffelovu věž prodal do šrotu. Čech Victor Lustig patřil k nejdrzejším podvodníkům dějin se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tři vrstvy, které se pletou dohromady

Aby bylo jasné, o čem je řeč, je potřeba rozlišit tři různé věci, které se v běžné diskusi zaměňují:

• Wangiri – klasické prozvonění. Telefon zazvoní jednou, dvakrát, zavěsí. Cílem je, abyste zavolali zpět na drahé zahraniční číslo. Škoda vzniká z účtu za zpětné volání. FTC tento typ popisuje už od roku 2014.
• Spoofing – podvržení čísla volajícího. Hovor přichází ze zahraničí, ale na displeji se zobrazí české číslo, třeba banky nebo úřadu. Proti tomu ČTÚ zavedl od poloviny roku 2024 dvě regulační opatření, která operátorům ukládají blokovat hovory s falešnou identifikací.
• Task scam – vícekrokový podvod, kde telefonát je jen náborový háček. Po něm následuje chat, „práce“, malá odměna a nakonec tlak na posílání vlastních peněz.

Právě task scam je dnes podle dostupných dat nejnebezpečnější variantou. Ne proto, že by samotné zvednutí hovoru způsobilo škodu, ale proto, že škodový potenciál je řádově vyšší než u prozvonění.

Jak task scam funguje krok po kroku

CERT Orange Polska loni detailně zdokumentoval celou mechaniku jedné takové kampaně. Hovor přišel z britské předvolby +44. Po zvednutí se ozval automat s nabídkou jednoduchého přivýdělku a instrukcí přidat si kontakt na WhatsAppu. Tam oběť přebral „náborář“, který ji přesunul na Telegram k údajnému manažerovi. Následovaly jednoduché klikací úkoly: hodnocení produktů, lajkování videí, vyplňování formulářů.

A pak přišel klíčový moment: malá výplata. Typicky v přepočtu 120 až 500 Kč. Peníze skutečně dorazily. Podle FTC jde o záměrný akviziční náklad; podvodníci investují drobnou částku, aby oběť uvěřila, že systém funguje. FBI doplňuje, že v počáteční fázi bývají i menší výběry z falešné platformy opravdu umožněny.

Jakmile důvěra roste, přichází požadavek na „vlastní vklad“, údajně nutný k odemčení vyšší úrovně úkolů nebo k výběru nashromážděné provize. Vklady se stupňují, často směřují na kryptoměnovou platformu. Ve chvíli, kdy oběť pošle větší částku, účet zamrzne. Peníze jsou pryč.

Česko není výjimka

Že nejde o vzdálený problém, dokazují čísla. O2 na stránce kampaně Kyberšmejdi uvádí až 100 tisíc zablokovaných podvodných hovorů denně. ČTÚ ve vyhodnocení z listopadu 2024 mluví o blokování jednotek milionů pokusů o volání měsíčně. Společný firewall, který nasadili O2, T-Mobile a Vodafone, zachytává podstatnou část provozu automaticky, ale legitimní zahraniční hovory, třeba od lidí na cestách, blokovat nemůže.

NÚKIB přitom varoval před zahraničními podvodnými hovory už v dubnu 2022 a uváděl, že čísla mají zpravidla francouzské, německé nebo belgické předvolby. Novější je právě to, že telefonát slouží jen jako vstupní brána do chatu a platební fáze.

Policie ČR v říjnu 2024 popsala případ, kdy oběť po kontaktu přes Telegram nainstalovala AnyDesk, nástroj vzdáleného přístupu k počítači, a útočníci provedli převody na zahraniční účty. Škoda: téměř 377 tisíc Kč. V únoru 2026 policie zveřejnila další případ napojený na kryptoměnové podvody, kde podvedení lidé nevědomky sloužili jako „bílí koně“ pro přeposílání peněz.

Průmyslový rozměr za scénou

Za jednotlivými hovory stojí organizovaná infrastruktura. OSN ve zprávě z 20. února 2026 popsala stovky tisíc osob vtažených do provozu podvodných center, převážně v jihovýchodní Asii. Téměř tři čtvrtiny operací leží v mekongském regionu: Kambodža, Myanmar, Laos. Interpol doplňuje, že lidé v těchto centrech jsou často sami oběťmi obchodování s lidmi, přinucení k práci pod nátlakem. Nejde o jednotlivce v garáži. Jde o průmysl.

Co dělat, když jste hovor zvedli

Samotné přijetí hovoru ze zahraničního čísla zpravidla nezpůsobí finanční škodu. Kritický je každý další krok. Pokud jste zavěsili a nereagovali, riziko je minimální. Pokud jste ale přešli na WhatsApp nebo Telegram, platí jednoduchý postup:

• Okamžitě přerušte komunikaci a zablokujte číslo.
• Nic neposílejte, žádné peníze, žádné osobní údaje, žádné fotky dokladů.
• Neinstalujte AnyDesk, TeamViewer ani žádný jiný nástroj vzdáleného přístupu.
• Pokud už proběhla platba, kontaktujte banku a Policii ČR co nejrychleji.

Blokace čísla na iPhonu: Telefon → Poslední → info u čísla → Blokovat volajícího. Na Androidu v aplikaci Telefon: Historie hovorů → vybrat číslo → Blokovat / nahlásit spam.

Ne každé zahraniční číslo na displeji znamená podvod, volat může kolega z dovolené nebo obchodní partner. Ale neznámé, neočekávané zahraniční číslo, po kterém následuje nabídka snadného výdělku, je dnes s vysokou pravděpodobností vstupní bod do schématu, kde se škody nepočítají na koruny za hovor, ale na statisíce za převody.

Článek Zapomeňte na nevinné zvědavé zvedání telefonů. Zahraniční čísla zneužívají podvodníci k task scamu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co přesně ta funkce dělá a kde ji najdete

Nejde o jednu univerzální páčku. Android a iPhone to řeší každý po svém.

Android s aplikací Telefon od Googlu: Otevřete aplikaci Telefon, klepněte na ikonu možností (tři tečky), zvolte Nastavení a pak ID volajícího a spam. Tady najdete dva přepínače. První, „Zobrazit ID volajícího a spam“, bývá ve výchozím stavu zapnutý a zobrazuje u příchozího hovoru varování. Druhý, „Filtrovat spamové hovory“, je ten důležitější a zpravidla vypnutý. Když ho zapnete, telefon podezřelé hovory vůbec nepustí do běžného vyzvánění. Nezazvoní, nezobrazí se oznámení o zmeškaném hovoru. Hovor ale zůstane v historii volání a případnou hlasovou schránku si můžete zpětně poslechnout.

iPhone: Cesta vede přes Nastavení → Aplikace → Telefon. Tam najdete dvě klíčové volby. „Neznámí volající“ umlčí všechny hovory od čísel, která nemáte v kontaktech, v nedávných odchozích hovorech ani v návrzích Siri. „Filtrování hovorů“ pak umožňuje zapnout kategorii Spam, kde se uplatní označení od operátora nebo podporovaných identifikačních aplikací. Hovory vyhodnocené jako spam nezazvoní a skončí v hlasové schránce, odkud je dohledáte přes záložku Filtr.

Rozdíl mezi oběma platformami? Android s Googlem má silnější vlastní databázi spamových čísel, protože pracuje se zpětnou vazbou milionů uživatelů po celém světě. iPhone zase exceluje v čistém umlčení neznámých volajících, ale víc závisí na tom, co jako spam označí váš operátor.

Dvě vrstvy ochrany, které se doplňují

Abyste pochopili, proč má smysl zapnout si lokální filtr, i když operátoři už blokují miliony hovorů, je potřeba vidět celý obranný systém.

První vrstva je síťová. ČTÚ od 1. června 2024 nařídil povinné používání reálného identifikátoru volajícího a od 1. července téhož roku začala blokace části podezřelých hovorů ze zahraničí. V dubnu 2025 přidali O2, T-Mobile a Vodafone společný mezisíťový firewall, systém nazvaný Firewall 2.2, který v řádu milisekund obousměrně ověřuje hovory mezi sítěmi a podvržená čísla zastaví. Služba běží automaticky, zdarma, bez jakéhokoli nastavení na straně uživatele. Pokud jste zákazníkem virtuálního operátora běžícího v síti některé z velkých trojek, síťová ochrana by se na vás měla vztahovat také, ale přímé oficiální potvrzení pro všechny virtuály ale zatím chybí.

Druhá vrstva je právě ten filtr v telefonu. Síťový firewall zachytí hovory s podvrženým číslem, ale nemusí rozpoznat každý spamový nebo podvodný hovor, který technicky přichází z legitimního čísla. Lokální filtr pracuje s vlastní databází a se signály, které síťová vrstva nevidí, třeba s historií nahlášení daného čísla jinými uživateli.

Podle nás je nejsilnější kombinace obojího: nechat běžet síťovou ochranu operátora a zároveň zapnout lokální filtr. Každá vrstva pokrývá jiný typ útoku. Čím méně hovorů se k vám vůbec dostane, tím menší je šance, že vás někdo vtáhne do manipulativního rozhovoru.

Na co si dát pozor: falešné poplachy a ztracení kurýři

Agresivnější filtrování má svou daň. Google přímo upozorňuje, že po zapnutí filtru přestanete dostávat běžná oznámení o zmeškaných hovorech od neznámých čísel. Apple zase doporučuje před aktivací uložit do kontaktů všechna důležitá čísla, například kontakty na lékaře, školu, servis.

Pokud čekáte hovor od kurýra nebo z autoservisu, zvažte dočasné zmírnění filtru. Na iPhonu existuje režim „Ptát se na účel hovoru“, který je méně razantní než úplné umlčení. Na Androidu můžete u chybně označeného čísla klepnout na „Není spam“ a číslo odblokovat.

Důležité je vědět, že žádný filtr není stoprocentní. Google počítá s chybami a umožňuje zpětnou opravu. Apple hovory neodstraňuje, jen je přesouvá do filtrového seznamu. Obě platformy vám dávají možnost se k nim vrátit.

Když filtr selže: pravidlo tří Z

I přes dvě vrstvy ochrany se může stát, že podvodný hovor projde. Volající se představí jako bankéř, policista nebo úředník. Mluví naléhavě, tlačí na čas, žádá převod na „bezpečný účet“ nebo instalaci aplikace.

Policie ČR pro tyto situace doporučuje pravidlo tří Z: Zastavte se. Zavěste. Zkontrolujte. Zavolejte zpět na oficiální číslo instituce, které najdete na jejím webu nebo na kartě. Podezřelé číslo nahlaste operátorovi na 7726.

Některé banky už přidávají vlastní pojistku. Komerční banka nabízí ověření bankéře přímo v aplikaci KB+, Česká spořitelna totéž v George pomocí ověřovacího kódu. Displej telefonu totiž není důkaz identity, podvržené číslo může vypadat přesně jako linka vaší pobočky.

Nejslabší článek ochrany

Síťový firewall zachytí miliony hovorů. Filtr v telefonu umlčí další. Ale ani jedna technologie neochrání člověka, který navzdory varování hovor zvedne a pod tlakem začne jednat. Nejslabším článkem celého řetězce není síť ani telefon. Je to ten okamžik, kdy se rozhodnete poslechnout hlas na druhém konci linky místo vlastního úsudku.

Článek Chytré telefony umí samy blokovat podvodné hovory. Většina Čechů ale užitečnou funkci nemá zapnutou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čtyřmístný kód v George, jméno bankéře v KB+

Česká spořitelna zavedla v aplikaci George mechanismus, který funguje jako druhý, nezávislý kanál. Když vám zavolá někdo, kdo tvrdí, že je bankéř spořitelny, požádáte ho, aby vám poslal ověřovací požadavek do George. V aplikaci se zobrazí čtyřmístný kód. Řeknete volajícímu, ať vám ten kód přečte nahlas. Souhlasí? Potvrdíte v aplikaci a pokračujete v hovoru. Nesouhlasí nebo se nic nezobrazí? Zavěsíte.

Komerční banka to řeší podobně, ale s jiným vizuálem. V aplikaci KB+ nebo v samostatném KB Klíči se po žádosti o ověření objeví jméno konkrétního bankéře a komunikační kód. Bankéř musí totéž říct do telefonu. KB jde ještě dál a výslovně uvádí: pokud se po žádosti o ověření v aplikaci nic nezobrazí, volá podvodník. Tečka.

George navíc umí i opačný směr: když voláte bance vy, v aplikaci se zobrazí jméno, příjmení a telefonní číslo bankéře, se kterým právě mluvíte.

Každá banka jinak, princip stejný

Ne všechny banky na trhu zvolily identický model. Přehled toho, co jsme dohledali z veřejných zdrojů jednotlivých bank:

• Raiffeisenbank – ověření hovoru přes aplikaci zavedla už v září 2023. Banka uvádí, že jiný způsob ověření identity volajícího bankéře než přes vlastní aplikaci neumožňuje.
• MONETA Money Bank – místo ověření identity volajícího sází na krizovou brzdu. Takzvaný „kill button“ ve Smart Bance jedním kliknutím zablokuje všechny přístupy i platební karty. Je to záchranná brzda, ne prevence.
• Air Bank – ve veřejně dostupných materiálech stejnou funkci ověření volajícího nenabízí. Doporučuje jednoduchý postup: při jakékoli pochybnosti zavěsit a zavolat do banky sám přes oficiální číslo.

Společný jmenovatel? Žádná z bank už neříká „poznáte nás podle čísla na displeji“. Éra důvěry v Caller ID skončila.

Proč operátoři spoofing prostě nezastaví

Logická otázka. ČTÚ od 1. července 2024 nařídil blokaci podezřelých volání na mezinárodních propojovacích bodech a zpřísnil pravidla pro to, jaká čísla smí operátoři vkládat do signalizace. Výsledek je měřitelný: miliony zablokovaných hovorů měsíčně, pokles počtu podvodů. Jenže sám úřad přiznává dva limity: identifikace volajícího se někdy mění i legitimně (přesměrování, virtuální ústředny) a operátoři mají velmi omezené možnosti ověřit, zda parametr předávaný mezi sítěmi není podvržený. Proto ČTÚ mluví o výrazném omezení, ne o vymýcení. Bankovní ověření v aplikaci je další vrstva obrany, ne náhrada té telekomunikační.

Co udělat, když právě teď zvoní telefon

Neřešte, jaké číslo svítí na displeji. Otevřete bankovní aplikaci a požádejte volajícího o ověření přes ni. Pokud vaše banka tuto funkci nabízí a v aplikaci se nic neobjeví, zavěste. Pokud ji nenabízí, zavěste taky a zavolejte do banky sami přes číslo z oficiálního webu, ne z historie hovorů.

A kdybyste už citlivé údaje sdělili? ČNB radí jednat okamžitě: kontaktovat banku, zablokovat internetové bankovnictví i karty a volat policii. Zákon o platebním styku sice ukládá bance uvést účet do původního stavu u neautorizované transakce, ale pokud jste platbu pod nátlakem sami potvrdili, automatický nárok na náhradu nemáte.

Skutečná změna není technická. Je mentální. Důvěra v hovor se přesouvá z ucha do obrazovky, kterou kontroluje banka, a kterou podvodník na druhém konci linky nevidí.

Článek Místo důvěry lidem na lince raději kontrola v telefonu. Banky zavedly bezpečné ověření identity volajícího se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co přesně bylo na prodej

Garau neprodal „nic“ ve smyslu, v jakém to slovo chápe běžný člověk v obchodě. V aukčním lotu bylo přesně popsané konceptuální dílo: nehmotná socha datovaná do roku 2020, určená k umístění v soukromém prostoru o definovaných rozměrech, archivovaná a opatřená certifikátem autenticity vydaným autorem. Hmotným výstupem pro kupce byl právě tento certifikát a dokumentace, žádný objekt, žádný materiál, žádný podstavec.

Důležitý detail, který se v internetových zkratkách ztratil: aukční katalog výslovně uváděl, že jde o nehmotnou sochu. Účast v dražbě znamenala přijetí všeobecných podmínek prodeje. Nikdo nebyl oklamán o povaze věci. Kdo zvedl cedulku, věděl, co kupuje, nebo přesněji, co nekupuje.

Proč to není automaticky podvod

Slovo „podvod“ vyžaduje klamání o podstatě nabídky. Tady byla nehmotnost popsána předem, černé na bílém, v katalogu i v certifikátu. Odborná právní literatura k obchodu s uměním počítá s tím, že předmětem prodeje může být projekt, protokol, instrukce nebo jiná forma dokumentace bez klasického objektu, a takový prodej je platný, pokud obě strany vědí, co je obsahem transakce.

Zároveň ale existuje oprávněná skepse. U dematerializovaného díla je autenticita mimořádně obtížně ověřitelná. Certifikát je klíčový důkaz provenience, ale sám o sobě nevylučuje budoucí spor o pravost nebo o to, zda „prostor plný energie“, jak Garau svou sochu popisuje, vůbec lze převést na dalšího vlastníka. Pojistit takové dílo, zdědit ho, prodat dál, to všechno stojí a padá s papírovou stopou: fakturou, archivním číslem, aukční dokumentací. Fyzická kontrola nepřipadá v úvahu. Právě tady leží skutečné riziko, ne v samotném aktu prodeje.

Garau není první ani poslední

Salvatore Garau, narozený roku 1953 v Santa Giusta na Sardinii, absolvent florentské Akademie výtvarných umění a účastník Benátského bienále v letech 2003 a 2011, sám svou linii neprezentuje jako převratný objev. V rozhovorech výslovně odkazuje na Duchampa, Gina De Dominicise a především na Yvese Kleina, který už v 50. a 60. letech prodával „zóny nehmotné obrazové citlivosti“, ovšem za zlato a s rituálním spálením stvrzenky. Sotheby’s v roce 2022 nabízelo Kleinovu „Zone de sensibilité picturale immatérielle“ s odhadem 280 až 500 tisíc eur.

Rozdíl je v tom, kam Garau posunul hranici. U Rauschenbergových „White Paintings“ z roku 1951 stále existuje fyzické plátno s vrstvou bílé barvy, které reaguje na světlo a stín v místnosti. U Kleina zůstával rituál a zlato. U Garaua nezůstává ani plátno, ani rám, ani objekt. Celé dílo stojí na certifikátu, instrukci a reputaci autora. A trh to přijal: Garauova další nehmotná práce „Davanti a te“ se ve stejném roce prodala za 28 tisíc eur. Nešlo o jednorázový virální vtip.

Co to říká o trhu s uměním

Skutečný šok není v tom, že někdo prodal neviditelnou sochu. Šok je v tom, jak otevřeně tato transakce ukazuje mechanismus, který v uměleckém trhu funguje vždy, jen bývá zakrytý plátnem, bronzem nebo mramorem. Kupující nekupuje utilitární předmět. Kupuje autorství, provenienci, sdílenou dohodu o hodnotě a důvěru v to, že příští kupec tu dohodu bude sdílet taky.

Podobné otřesy známe i z domácího prostředí. Milan Knížák lámal a škrábal vinylové desky a výsledek nazval „Destruovanou hudbou“, dílem nebyl krásný objekt, ale zásah a proces. David Černý svou „Entropou“ rozpoutal diplomatický skandál, který přerostl výtvarný provoz. Garau jde dál: odstranil i poslední hmotné alibi. Zbyla jen otázka, jestli je umění to, co vidíme, nebo to, na čem se dohodneme.

Může se „Io sono“ ještě někdy prodat?

Konkrétní smluvní podmínky dalšího převodu nejsou veřejně dostupné. Pravděpodobně ale ano, pokud nový prodej doprovází originální certifikát, doložený původ a archivace díla. Tak funguje sekundární trh i u jiných konceptuálních prací. Cenu neurčí certifikát, ale ochota trhu. A ta zatím roste.

Garau v rozhovoru pro sardinský deník řekl, že v okamžiku instalace se ve vymezeném bodě koncentruje „hustota myšlenek“. Zní to jako poezie, nebo jako marketingový tah. Možná je to obojí. Ale 15 tisíc eur je reálných.

Článek Podvod století, nebo genialita? Ital prodal sochu, kterou nikdo nikdy neuvidí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Želva, která pamatuje víc než kterýkoli člověk

Jonathan se podle odhadů vylíhl kolem roku 1832, tedy za vlády britského krále Williama IV. Na Svatou Helenu, ostrov proslavený Napoleonovým exilem a smrtí v roce 1821, dorazil v roce 1882 jako dar tehdejšímu guvernérovi. Už tehdy byl plně dorostlý, což u seychelských obřích želv znamená věk nejméně padesát let. Existuje dobová fotografie z let 1882–1886, na níž Jonathan pase na trávníku Plantation House se svým mohutným krunýřem. Ten snímek je dodnes jedním z nejsilnějších důkazů jeho stáří.

Guinness World Records mu přiznává dva tituly najednou: nejstarší žijící suchozemský živočich a nejstarší doložená želva vůbec. Číslo na rekordové kartě pro rok 2026 říká 194 let, Guinness počítá od odhadovaného roku narození. Britannica uvádí, že 4. prosince 2025 oslavil 193. narozeniny podle oficiálně stanoveného data. Rozpor je jen zdánlivý: jde o rozdíl mezi kalendářním rokem a konkrétním prosincovým datem.

A těch 39 amerických prezidentů? Dopočítali jsme je podle seznamu Smithsonian Institution: v roce 1832 seděl v Bílém domě Andrew Jackson, posledním novým člověkem v úřadu před Jonathanovým „nekrologem“ byl Joe Biden. To je 39 různých prezidentů. Po návratu Donalda Trumpa v lednu 2025 Jonathan zažívá další prezidentské období, ale ne dalšího nového člověka v křesle.

Anatomie podvodu za dva miliony zhlédnutí

Hollins, skutečný veterinář, který o Jonathana pečoval až do svého odchodu do důchodu v únoru 2022, účet na X nikdy neměl. Přesto se falešný profil s jeho jménem tvářil důvěryhodně, a k emotivnímu oznámení o smrti připojil výzvu ke kryptodonacím. Podle rekonstrukce Guardianu vykazoval účet digitální stopu vedoucí do Brazílie, konkrétní identita pachatele ale veřejně potvrzena nebyla.

Skutečný Hollins reagoval na Facebooku jednoznačně: nešlo o aprílový žert, nýbrž o podvod. AP potvrdila rozsah šíření, téměř dva miliony zhlédnutí za necelý den. Kolik lidí skutečně poslalo kryptoměny, se veřejně nepodařilo zjistit. Jisté je, že schéma fungovalo přesně podle učebnice: extrémní emoce, důvěryhodné jméno, okamžitá výzva k platbě.

A nekončilo to. Sedmnáctého dubna 2026 vláda Svaté Heleny varovala před dalším možným podvodem, tentokrát meme coinem zneužívajícím Jonathanovo jméno s rizikem klasického „rug pull“ scénáře, kdy tvůrci tokenu vyberou peníze a zmizí.

Proč Jonathan žije tak dlouho

Průměrná délka života aldabrských obřích želv se pohybuje kolem 150 let. Jonathan tuto hranici překonal o více než čtyři desetiletí. Studie publikovaná v Nature Ecology & Evolution v roce 2019 našla u obřích želv specifické změny v genech souvisejících s opravou DNA, imunitou a odolností vůči nádorovým procesům. Genetika ale není celý příběh.

Jonathan žije v klidném režimu, který se za sto čtyřicet let na ostrově příliš nezměnil:

• Pase se na trávníku Plantation House, oficiálního sídla guvernéra.
• Jednou týdně dostává posilující porci ovoce a zeleniny, banány má nejradši.
• Je téměř slepý kvůli kataraktě a má oslabený čich, ale výborně slyší a reaguje na lidské hlasy.
• Pravidelné veterinární kontroly a stabilní prostředí bez predátorů.

Na souši je Jonathan bezkonkurenční. V celkovém živočišném srovnání ale existují ještě delší životy, a to ve vodě. Grónský žralok se podle NOAA dožívá nejméně 250 let, možná přes 500. Velryba grónská překračuje 200 let. A severoatlantická škeble ocean quahog drží rekord kolem pěti století. Jonathan je král souše, ne celé planety.

Co si z toho vzít, nejen o želvách

Jonathanův příběh je varováním, které přesahuje zoologii. Kryptopodvody fungují přeshraničně, Evropský parlament při schvalování pravidel pro trasování kryptoaktiv výslovně popisuje, jak rychle se nelegální toky pohybují po celém světě. Obětí falešné sbírky na Jonathanovu „památku“ se teoreticky mohl stát kdokoliv včetně lidí z Česka.

Česká národní banka opakovaně upozorňuje na typické varovné signály:

• Zprávu o úmrtí slavného zvířete nebo osobnosti ověřujte u primárního zdroje, ne u virálního účtu.
• Pokud údajný autor na dané platformě nemá historii, jde o varovný signál, Hollins účet na X nikdy neměl.
• Kombinace extrémní emoce a okamžité prosby o peníze či kryptoměny je nejsilnější varovný signál.
• Zveřejnění white paperu ani formální registrace nezaručují důvěryhodnost kryptoprojektu.
• Pokud jste už reagovali platbou, ČNB doporučuje okamžitě kontaktovat Policii ČR.

Tvor, který přežil impéria i vlastní virální nekrolog

Jonathan přežil dvě světové války, pád Britského impéria, vynález elektřiny, internetu i kryptoměn. Přežil i den, kdy ho internet prohlásil za mrtvého a na jeho jméně vydělával. Nejzranitelnější moment jeho téměř dvousetletého života nenastal v přírodě ani u veterináře, nastal ve chvíli, kdy jeho příběh převzala ekonomika pozornosti sociálních sítí.

Na trávníku před Plantation House se ale nic nezměnilo. Jonathan se pase, slyší kroky ošetřovatele a čeká na banán.

Článek Už ho chtěli pohřbít: Příběh želvy, která přežila vlastní smrt i 39 amerických prezidentů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Patnáct set dolarů, které změnily město

První doložený případ přinesl pouhých 1 500 dolarů. Malá pojistka, malá výplata. Jenže zpráva se podle pozdějších svědectví šířila jako požár. Obyvatelé Vernonu rychle pochopili princip: čím víc smluv člověk uzavře u různých pojišťoven, tím vyšší celková výplata. Takzvaná ustanovení o náhodné ztrátě končetiny v tehdejších životních pojistkách vyplácela při ztrátě dvou končetin nebo kombinace ruka–noha plnou pojistnou částku. Při vrstvení více smluv a připojištění mohly některé případy mířit k šesticiferným částkám.

Pro kontext: americký medián rodinného příjmu v roce 1959 činil 5 400 dolarů. Výplata 100 000 dolarů by odpovídala zhruba 18,5násobku toho, co průměrná americká rodina vydělala za rok. Částka 200 000 dolarů, číslo, které se v dobových vyprávěních objevuje jako motivační horizont, pak 37násobku. Ve městě, kde víc než polovina obyvatel pobírala sociální pomoc, to nebyl abstraktní výpočet. Byl to podnikatelský plán.

Brokovnice, koleje a nedominantní ruka

Metody byly brutálně pragmatické. Ve zdrojích se opakují střelná zranění při „lovu“, useknutí ruky při „práci“ nebo noha položená přes koleje. Pojistka bývala uzavřena někdy jen hodiny před „nehodou“. Existovalo i nepsané know-how: ztrácet končetiny na opačných stranách těla, levou ruku a pravou nohu nebo naopak, aby člověk mohl chodit o berlích a zůstal alespoň částečně soběstačný.

Podle pozdějších odhadů šly z Vernonu a okolí až dvě třetiny všech národních pojistných nároků na ztrátu končetiny. Nešlo o jednoho organizátora ani o mafiánskou strukturu. Spíš o komunitní epidemii nápodoby: sousedé viděli, že to funguje, a přidávali se. Pojišťovnický slang pro to měl vlastní termín: „Nub Club“.

Proč to pojišťovny nerozbily

V době bez počítačů a sdílených databází byly nároky rozptýlené mezi desítky firem. Každá viděla jednu „nehodu“, žádná neviděla vzorec. Teprve vyšetřovatel, kterého pozdější prameny označují jako Healyho (případně Healeyho), začal manuálně skládat střípky napříč pojišťovnami a odhalil mimořádnou koncentraci v jednom regionu. Trvalo to roky.

A i když vzorec ležel na stole, soudní cesta byla prakticky neprůchodná. Dobová formulace to shrnuje s mrazivou logikou: bylo těžké přesvědčit porotu, že by si člověk dobrovolně ustřelil nohu. Podle Tampa Bay Times nebyl za pojistný podvod odsouzen ani jeden obyvatel Vernonu. Pojišťovny nakonec zvolily jinou strategii: region jednoduše přestaly běžně upisovat.

Errol Morris a film, který nikdy nevznikl

Na konci 70. let se o Vernonu doslechl mladý dokumentarista Errol Morris. Přijel s ambicí natočit film o největší koncentraci pojistného podvodu v zemi. Healey ho předem varoval, že je to nebezpečné místo. Měl pravdu. Morris byl fyzicky napaden příbuzným jednoho z členů „Nub Clubu“ a čelil výhrůžkám smrtí.

Film nakonec vznikl, ale úplně jiný. Dokument Vernon, Florida z roku 1981 je tichý, podivný portrét městečka a jeho obyvatel. O amputacích v něm nepadne ani slovo. Jak později potvrdil sám Morris, z původního záměru v hotovém filmu nezůstalo nic. Místo vyšetřovací reportáže natočil meditaci o americké provincii. Kdo dnes klikne na film s očekáváním příběhu o podvodu, najde staříky lovící želvy a muže posedlého růstem písku.

Vernon dnes: muzeum místo brokovnic

Město s necelou tisícovkou obyvatel dál existuje jako malá venkovská obec ve Washington County. Od roku 1998 funguje při radnici historické muzeum, které pracuje se širší historií regionu: dřevařstvím, bavlnou, osídlením. Přezdívku „Nub City“ na oficiálních stránkách nehledejte.

Vernon je dnes učebnicovým příkladem toho, co moderní protikorupční systémy, jako je sdílená databáze NICB ClaimSearch, řeší automaticky: nepropojené singulární „nehody“ se v datech mění ve vzorec během hodin, ne let. V padesátých letech stačilo k obejití systému pár pojistek, brokovnice a odvaha, kterou si většina lidí nedokáže představit. Dnes by Vernon neprošel ani prvním algoritmem.

Článek Useknutá ruka za 100 tisíc dolarů? Vítejte v Nub City, kde se lidé doslova rozebírali na kusy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Odkaz s japonským symbolem 

Princip je jednoduchý, ale velmi účinný. Podvodníci rozesílají zprávy, které působí naléhavě a snaží se přimět příjemce k rychlé reakci. Odkaz v takové zprávě může vypadat zcela legitimně, například jako běžná adresa administrace známé služby. Ve skutečnosti ale obsahuje znak „ん“ z japonského písma, který na první pohled připomíná klasické lomítko. Uživatel tak snadno přehlédne, že se nachází na falešném webu, a bez váhání zadá své přihlašovací údaje.

Tím ale riziko nekončí. Odborníci upozorňují, že podobné stránky často neslouží jen ke krádeži hesel. Mohou se pokusit také o instalaci škodlivého softwaru do zařízení. „Po otevření mohou spustit pokus o instalaci škodlivého softwaru – například takzvaného infostealeru, který krade data z prohlížeče, nebo trojského koně,“ varují bezpečnostní experti. 

Útočníci se zaměřují hlavně na Booking 

Tento typ podvodu přitom není úplnou novinkou. Hackeři dlouhodobě zneužívají znaky z různých abeced, které se podobají těm latinským. Může jít o záměnu písmen „O“, „l“ nebo třeba kombinace „rn“, která vypadá jako „m“. Nově se ale ukazuje, že podobné triky jsou stále sofistikovanější a pro běžného uživatele téměř neodhalitelné. Stačí proto drobná nepozornost a člověk může přijít o citlivá data.

Aktuální vlna útoků se zaměřuje hlavně na správce ubytování a uživatele s přístupem do administrace služeb, jako je Booking. Riziko se ale netýká jen jich. Stejný princip mohou útočníci využít i v podvodech vydávajících se za banky, sociální sítě nebo jiné populární platformy. O to důležitější je být obezřetný a pečlivě kontrolovat, kam vlastně klikáte. 

Článek Kliknete a přijdete o účet: Kyberšmejdi zneužívají symbol z Japonska se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nový trik zlodějů, který nemá obdoby 

Statistiky ukazují, že krádeže v obchodech rozhodně nejsou výjimkou. Jen v listopadu loňského roku policie evidovala 11 462 případů, přičemž 9 900 z nich se podařilo objasnit. Nejvíce z nich bylo zaznamenáno v Moravskoslezském kraji (2 551 případů) a naopak nejméně na Vysočině (265 případů). Vysoká čísla nicméně hlásí také Praha (1 815) nebo Ústecký kraj (1 185). Tyto údaje jasně ukazují, že obchody čelí velkému tlaku ze strany zlodějů.

Nový trik, který se mezi podvodníky rozšířil, je přitom na první pohled velmi jednoduchý. Jeden z pachatelů si v obchodě koupí dražší zboží a odnese si účtenku. Tu ale následně předá svému komplici, který se po čase vrátí do stejného obchodu, vezme si z regálu totožný produkt a přidá k němu další zboží podobné hodnoty. U pokladny pak tvrdí, že chce „jen vyměnit nevhodný dárek“. Vše vypadá věrohodně – účtenka sedí, zboží je nepoškozené – a personál tak nemá důvod pochybovat.

Někdy není třeba ani komplic 

Výsledkem je však situace, kdy pachatel odchází s novým zbožím, za které ve skutečnosti nikdy nezaplatil. Hodnota takového „nákupu zdarma“ přitom může dosahovat i několika tisíc korun. „Pachatel může čelit trestu odnětí svobody až na dva roky, v případě vyšší škody nebo organizované skupiny až na osm let,“ upozorňují analytici.

Ještě znepokojivější je fakt, že někteří zloději ani nepotřebují komplice. Stačí jim totiž účtenky, které lidé běžně vyhazují do košů u východu ze supermarketu. Podvodník si takovou účtenku jednoduše vezme, vrátí se do prodejny, ujme se odpovídajícího zboží a celý trik zopakuje sám. 

Článek Nový trik zlodějů vás překvapí. Stačí obyčejná účtenka z koše se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Neuvěřitelný příběh jednoho z největších českých podvodníků 

Viktora Lustig, vlastním jménem Robert Vichtel, pocházel z poměrně dobře situované rodiny. Už od mládí ho ale více než studium zajímali lidé a jejich slabiny. Díky svému šarmu a schopnosti přesvědčivě vystupovat se poté rychle prosadil v Evropě i Americe. Zejména v Paříži si vybudoval image aristokrata a naučil se, že lidé často uvěří tomu, co chtějí slyšet. Elegantní oblečení, sebejistota a dokonalé vystupování přitom byly jeho nejsilnější zbraně.

Nejznámější kousek předvedl v roce 1925, kdy využil tehdejší neoblíbenosti Eiffelovy věže. Dnes slavná památka totiž rezivěla a náklady na její údržbu byly pro město neúnosné. Právě to však využil ve svůj prospěch. Lustig si nechal vyrobit falešné vládní papíry, pronajal luxusní apartmá v hotelu, kde bydlely jen hlavy států a pozval k sobě pět největších obchodníků se šrotem. Ty se následně snažil přesvědčit, že je zkorumpovaný úředník, kterého stát platí mizerně, a věž jim za úplatek tajně přenechá. 

Jeho slova zaujala outsidera Andrého Poissona, který celý život toužil po uznání. Lustig si ho proto vybral, nechal si od něj zaplatit miliony korun (včetně úplatku) a poté zmizel. Když obraný obchodník zjistil, že šlo o podvod, nic nenahlašoval – jeho hanba totiž byla silnější než touha po spravedlnosti. Lustig se proto po měsíci do Paříže vrátil a zkusil tento trik zopakovat. Jenže druhý kupec už nabyl podezření a chtěl kontaktovat policii, což ho donutilo k útěku do USA.

Nebál se ani amerického podsvětí 

Tam se zaměřil na obávaného Al Caponeho, kterému nabídl zdvojnásobení investice v hodnotě 50 000 dolarů během pouhých dvou měsíců. Peníze nicméně nechal ležet v trezoru a po vypršení lhůty se k němu vrátil s tím, že to nevyšlo, a počáteční kapitál mu dává ze svého. Díky tomuto triku si získal mafiánovu důvěru natolik, že mu věnoval 5 000 dolarů, aby se dokázal opět postavit na nohy. V podsvětí totiž běžně docházelo k podvodům, ale Lustig si tam vybudoval pověst „poctivého“ člověka a stal se doslova nedotknutelným. 

Jeho následná kariéra byla plná podobných triků, včetně prodeje falešného stroje na tisk peněz, který mu vydělával nejvíce. Nakonec ho ale dostihla vlastní slabost – ženy. Udala ho milenka poté, co ji podvedl s mladší společnicí. To následně vedlo k jeho začení a odsouzení za padělání. A přestože se mu podařilo utéct z vězení, spravedlnosti nakonec neunikl. Po dalším zatčení skončil v nejtvrdší věznici své doby, na Alcatrazu, kde přišel o svou pověst i svobodu. Zemřel v roce 1947 na zápal plic.

Článek Prodal Eiffelovku a napálil i Al Caponeho. Příběh českého podvodníka, který obelstil svět se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Investiční nabídka, která se nedala odmítnout 

Zvídavá důchodkyně se dívala na internet jako každý jiný den, ovšem posléze si všimla zajímavého investičního portálu. Ten ji natolik zaujal, že tam zadala své kontaktní údaje a několik dnů na to obdržela telefonát od neznámé ženy. Ta se prezentovala jako osobní analytička a začala ji zasvěcovat do investování a zhodnocování financí.

Redakce VědaŽivě

29 prosince, 2023

Letní tábor s kiDay: Investice do budoucnosti a rozvoje může mít podobu velkého dobrodružství

Žena měla být dle webu Novinky natolik přesvědčivá, že seniorka vložila jako počáteční vklad 5 000 Kč. Tuto částku odeslala na zadaný účet a poté si měla nainstalovat do telefonu aplikaci, která jí umožní sledovat pohyb peněz v rámci jejího investičního portfolia. Po 14 dnech zjistila, že jí tam přibylo 16 000 dolarů, tedy zhruba 370 000 Kč. 

Policie doposud hledá pachatele 

Pár dnů na to její účet narostl o stejnou částku, načež jí volala poradkyně, že si může finance vybrat. Převod peněz nicméně vyžadoval zaplacení licence a daně z vybírané částky. Žena tak musela během deseti dnů odeslat několik plateb na různé účty, což ji dohromady vyšlo na 676 000 Kč. Během poslední platby však banka zablokovala její účet.

Redakce VědaŽivě

23 března, 2024

Až 50 % Čechů v ohrožení: Klienti tohoto operátora se stali terčem nesčetných podvodů

Personálu bylo jasné, že paní naběhla podvodu a doporučil jí co nejrychleji kontaktovat policii. Ta situace stále řeší a snaží se dohledat neznámého pachatele. Zároveň varuje občany, aby si dávali před podobnými podvody pozor. Jen během minulého roku bylo v prostředí internetu zaznamenáno bezmála 19 592 trestných činů. 

Článek Seniorka ze Šumperska přišla o 700 000 Kč: Policie varuje, nedělejte stejnou chybu jako ona se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodné video na YouTube 

Zloději si vybrali pro svou krádež sociální síť YouTube, a to během startu rakety Starship od SpaceX. Povedlo se jim totiž vytvořit podvodný živý přenos, který vysílal podvodný kanál této společnosti. Ten se nicméně tvářil jako oficiální, neboť měl bezmála 240 tisíc odběratelů. Kvůli množství sledujících se poté záznam dostal i na hlavní domovskou stránku. 

Redakce VědaŽivě

31 října, 2023

Elon Musk a nová funkce sítě X: Uživatelé si budou muset zvyknout, tohle všechno změní

Jakmile tedy došlo ke spuštění živého přenosu, mluvili tam nejprve zástupci společnosti SpaceX, které následně vystřídal sám Elon Musk. Ten byl však vytvořen umělou inteligencí a namísto startu rakety začal mluvit o výhodných investicích. „Jsme na prahu obří změny finančního sektoru. Načtěte si QR kód na obrazovce a investujte Bitcoin, Ethereum či Dogecoin, po ukončení streamu vám vaši vloženou částku zdvojnásobíme,“ uváděl ve videu.

Lákavá nabídka, kvůli které přijdete o peníze 

Elon Musk vytvořený umělou inteligencí působil velmi realisticky. Navíc kanál, na kterém stream běžel, se skutečně tvářil jako oficiální SpaceX. Živý přenos si proto pouštělo čím dál více lidí a nejeden sledující se nechal podvodnými nabídky skutečně zlákat. Jakmile však jednou odeslali peníze, už jim nikdy nepřišly zpátky. 

Redakce VědaŽivě

30 června, 2024

Čech si pustil obyčejné video, přišel kvůli tomu o 2 000 000 Kč. Šíří se teď po internetu, hlavně na něj neklikejte

Start rakety nicméně sktuečný SpaceX vysílá samostatně přímo na svém webu a nikdy na YouTube. Kvůli značnému počtu sledujících se však záznam dostal do popředí domovské stránky, čímž si získal důvěryhodnost. Kdo se však na něj díval déle, mohl si všimnout, že se jedná o smyčku, která se dokola opakuje. 

Článek Na Youtube se rozšířil nový podvod: Kdo klikne na špatné video, může přijít o spoustu peněz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kvůli zprávám na Facebooku přišla o všechno

Policie akutálně řeší případ romantického podvodu, který prožila žena z Frýdku-Místku. Na Facebooku jí oslovil muž, který se jí představil jako ovdovělý Francouz a vojenský lékař působící v Jemenu. Dotyčný si dokázal velmi rychle a jednoduše získat náklonost oné ženy. Už po pár dnech ji požádal o první pomoc. Chtěl, aby by mu pomohla s doručením balíčku s jeho osobními doklady a úspory. Žena zprávám na Facebooku bohužel uvěřila a s pomocí ochotně souhlasila. Myslela si, že dělá dobrý skutek, ve skutečnosti se však nechala využít podlým podvodníkem a brzy přišla o všechno.

Peníze, půjčky a zlomené srdce

Vzápětí obdržela několik požadavků k zaplacení poplatků od údajné doručovací společnosti. První platbu představovala údajná daň z přidané hodnoty ve výši 125 tisíc korun. V tu chvíli ještě žena zprávám na Facebooku bezmezně věřila a poslušně zaplatila i několik dalších požadavků. Když se přece jen objevil nějaký náznak pochybností, muž ji vždy dokázal znovu přesvědčit, že je všechno v pořádku a že se ničeho nemusí bát.

A tak žena dál posílala peníze neznámo kam. Dokonce si kvůli svému Facebookovému románku sjednala několik půjček, aby měla dostatek financí na zaplacení všech požadavků. Než si uvědomila, že je skutečně něco špatně, přišla o 2 miliony korun. Případ nyní řeší policie a informuje o něm v periodiku Týdeník policie. Důrazně přitom nabádá veřejnost, aby se lidé měli před podobnými případy na pozoru.

Redakce VědaŽivě

5 června, 2024

Chtěla zbohatnout, teď je zadlužená do konce života. Na tento internetový podvod pozor, okrade vás o vše

Podobné případy jsou děsivě časté

Bohužel se nejedná o jediný případ, kdy naivní oběť uvěřila romantickým zprávám na Facebooku. Podobný případ zažila také žena na Brněnsku, která jinému humanitárnímu doktorovi posílala platby v kryptoměně. V tomto případě činila škoda 200 tisíc korun. Pokud i vy máte podezření, že s vámi někdo manipuluje a snaží se z vás vymámit peníze, zkuste se svěřit své rodině nebo přátelům, kteří vám mohou otevřít oči a poukázat na podvodné jednání dřív, než bude pozdě.

Článek Pozor na nebezpečné zprávy na Facebooku. Žena z Frýdku kvůli nim přišla o 2 miliony korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Váš e-mail zachvátí phishingové zprávy

Kybernetické phishingové útoky cílí na důvěřivé uživatele internetu, které jejich nepozornost většinou stojí velké peníze. Kyberzločinci pokaždé cílí na získání přístupu do elektronického bankovnictví daného uživatele a následné odcizení finančních prostředků. K tomuto účelu slouží odkaz, který obsahuje každý phishingový e-mail nebo SMS zpráva. Oběť se přes něj dostane na falešné stránky známé společnosti, které slouží k tomu, aby oběť přišla o své osobní a platební údaje. Záminek pro phishingové podvody si zločinci vymýšlejí nepřeberné množství.

Pozor na zprávy od dopravních společností

Jeden z nejčastějších scénářů, který podvodníci pro phishing používají, jsou dopravní společnosti. Může se jednat o Zásilkovnu, DPD, FedEX, DHL nebo dokonce Českou poštu. Jsou zaznamenány i případy, kdy bylo pro podobné útoky zneužito i jméno oblíbeného internetového obchodu Alza, jak uvádí web Chip.cz.

Ve všech případech je průběh velmi podobný. Oběti přijde e-mail, ve kterém ji daná společnost informuje o tom, že její zásilku nebylo možné doručit. Pro úspěšné doručení musí dotyčný zadat chybějící údaje na přiloženém odkazu a zaplatit symbolický poplatek. Podobné zprávy rozesílají podvodníci pomocí SMS nebo do e-mailu. V obou případech dokonale napodobují vzhled a formát imitované společnosti. Informovaný a zběhlý uživatel může odhalit pár odlišností, které značí pokus o podvod, ale většina uživatelů podvodný phishing neodhalí.

Redakce VědaŽivě

3 července, 2024

Češi, kteří platí kartou na internetu, právě hromadně přichází o své peníze. Rozmohl se nový podvod, který je těžké odhalit

Přijdete o osobní data a o peníze

Úspěch či neúspěch takového pokusu o podvod závisí na obezřetnosti dané oběti. Proto je důležité šířit informace o podobných útocích mezi širší veřejnost. To může příznivě ovlivnit množství obětí, které na phishing zareagují a předají podvodníkům přístup ke svým financím. Phishingový e-mail byste nejlépe neměli vůbec otevírat a rozhodně byste neměli klikat na přiložený odkaz. Pokud na falešných stránkách vyplníte své osobní údaje a zaplatíte požadovaný poplatek, podvodníci vám během pár okamžiků doslova vybílí účet.

Článek Tváří se jako obyčejný e-mail o doručení balíku, jde však o podvod. Kdo na něj klikne, ten se nedoplatí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Cerberus krade bankovní účty

Doposud byl nejrozšířenějším virem napadající zařízení s Androidem virus Andreed. Mnohem nebezpečnější je však vir s názvem Cerberus, který se v posledních měsících dostal na přední příčky kybernetických hrozeb. Mezi jeho nebezpečné přednosti patří funkce, která dokáže odečítat přihlašovací údaje k bankovním účtům a kopírovat kódy z dvoufaktorového ověření, včetně Google Authenticatoru. Tyto získané údaje následně zasílá kyberzločincům, kteří tak lehce ukradnou bankovní účty obětí a mohou bez jejích vědomí provádět a potvrzovat odchozí platby.

Rychlý vzestup nové hrozby

Virus Cerberus není ve světě online hrozeb žádným nováčkem. Doposud však ohrožoval jen zanedbatelné procento uživatelů. V posledních měsících však došlo k rapidnímu nárůstu kybernetických útoků, které obsahovaly právě tento virus. Už v únoru si experti na kybernetickou a informační bezpečnost všimli, že se Cerberus podílel na více jak 3 % útoků.

V dubnu se už jednalo o téměř 8 % případů a na konci května byl jeho podíl už celkem 8,63 % všech kybernetických útoků. Tak rapidní nárůst je značně alarmující a bezpečnostní experti bijí na poplach. V tuto chvíli se totiž jedná o poměrně velké procento uživatelů, kterým mohou být odcizeny bankovní účty.

Redakce VědaŽivě

7 června, 2024

Majitelé Android telefonů jsou v ohrožení: Jejich mobily napadl bankovní virus, který krade peníze

Může být součástí některých aplikací

Tento virus se do Android telefonů šíří především kvůli falešným aplikacím a hrám. Jedná se především o takové aplikace, které si uživatel nestáhne z oficiálního obchodu Google Play, ale z phishingových odkazů nebo neověřených stránek. Bezpečnostní experti detekovali virus Cerberu například ve hře Fast Car Driving – Street City, jak uvádí web Novinky.cz. Uživatelé by neměli zapomínat ani na základní antivirovou ochranu svých telefonů, která může zabránit tomu, aby byly zneužity jejich bankovní účty.

Článek V Česku se šíří virus, který napadá bankovní účty. Možná napadl ten váš, zkontrolujte si to se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Platil QR kódem a málem přišel o všechno

Kybernetičtí podvodníci si schválně vybírají QR kódy velkých společností, do kterých se dokáží snadno nabourat a změnit jejich zdrojový kód. Díky tomu získají přístup k velkému spektru obětí, které jim téměř dobrovolně odevzdají přístup ke svým bankovním účtům. Své o tom ví i jeden pravidelný zákazník obchodního domu Ikea. Při placení nákupu mu prodavačka nabídla k naskenování QR kód, který měl obsahovat slevu na celý nákup. Muž QR kódem slevu uplatnil a celý nákup úspěšně zaplatil.

Teprve doma si dotyčný všiml, že mu na telefonu vyskočil nějaký odkaz ke stažení. Jelikož se domníval, že se stále jedná o nějakou dodatečnou pozornost obchodního domu Ikea, na odkaz kliknul. Během chvilky se dostal na stránky neznámé firmy, která po něm požadovala platbu ve výši 99 korun, která by se navíc strhávala každý týden. Muž si naštěstí zachoval duchapřítomnost a nic z toho nezaplatil. Kdyby však na trik naletěl, mohl by postupně přijít o všechno.

Předplatné, které nejde zrušit

Muž se obrátil na pracovníky obchodního domu Ikea a na podezřelý QR kód je upozornil. Podle nich však byl kód zcela v pořádku a ničeho podezřelého si nevšimli. Pravděpodobně tak došlo k externímu napadení QR kódu třetí stranou, která tak dostala oprávnění k odeslání nabídky na odběr vlastních služeb. Takové předplatné však většinou nejde normálně zrušit a oběti tak neustále přichází o peníze.

Redakce VědaŽivě

16 ledna, 2024

Používáte QR kódy? Pak si dejte pozor, brzy zaplatíte 10 000 Kč ani nemrknete

Existuje pouze jedna možnost, jak se z odběru takových podvodných služeb odhlásit, o které však téměř nikdo neví. Přitom stačí poslat SMS zprávu ve tvaru STOP na prvních pět čísel z telefonního čísla, u kterého bylo předplatné zaplaceno, jak uvádí web Události247.cz. Přesto je lepší podobným událostem rovnou předcházet a dávat si pozor na všechny odkazy, které vám po placení QR kódem vyskočí.

Článek Každý, kdo platí telefonem, si koleduje o problém. Stále více lidí kvůli tomu přichází o peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešná reklama na Facebooku

Základem úspěchu je takzvaná podvodná reklama. Většinou láká nějakým skandálním sdělením, které se často týká mediálně známé osobnosti. Pro tyto podvody bývají zneužívána jména sportovních i filmových celebrit. Skandální titulek má uživatele přimět, aby na podvodnou reklamu na Facebooku kliknul. V prvním kroku se tak dostává na falešnou stránku velké mediální společnosti, jako je například BBC. Po krátké chvilce se objeví okénko, které uživatele vybízí k vytvoření účtu a slibuje všelijaké výhody.

Redakce VědaŽivě

1 listopadu, 2023

A je po srandě: Facebook a Instagram za peníze, bez zaplacení se už ani nepřihlásíme

Dvojitá reklama

Tyto falešné stránky bývají prolezlé další falešnou reklamou, která většinou slibuje výhodné investice s nereálně pohádkovými výdělky. Kdo však jednou na takové stránky zavítá, předpokládá se, že má pro podobná lákadla slabost, a tudíž se nechá velmi lehce přesvědčit, aby se na falešném investičním portálu registroval.

Po úspěšné registraci se oběti ozve údajný investiční poradce a oběť se už jen veze. Během chvilky tak může přijít klidně i o 15 tisíc korun. Vše přitom začíná právě mediálně zajímavou reklamou na Facebooku. Podobné podvodné praktiky jsou podrobně popsány v této brožurce, kterou vydala společnost Check First.

Redakce VědaŽivě

14 července, 2024

Češi přichází hromadně o své účty na Facebooku: Každý, kdo nesplní nový požadavek, se s ním musí navždy rozloučit

Těží z toho také společnost Meta

Šokující odhalení přináší zpráva, že kromě podvodníků jsou podvodné reklamy na Facebooku výnosné také pro mateřskou společnost Meta. Během výzkumu bylo na Facebooku aktivních asi 1 500 reklam a téměř 90 podvodných webů, na kterých Meta vydělala okolo 150 tisíc dolarů. Vyjádření společnosti přitom pouze poukázalo, že se jedná o globální problém celého trhu a zástupci společnosti požádali, aby výsledky výzkumu zůstaly důvěrné. Uživatelé by však o podobných praktikách měli být informováni. V sázce je soukromí a bezpečí nás všech.

Článek Pozor: Na Facebooku se šíří nebezpečný odkaz. Kliknutí na něj vás připraví o 15 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Umělá inteligence a slavná česká jména 

Když se poté přihlásíte nebo kliknete na příslušný odkaz či reklamu, dostanete se na stránku imitující Novinky.cz. Pak už se stačí zdarma registrovat do investiční platformy a brzy vám zavolá tzv. správce celého projektu. Ten během hovoru už jen manipuluje s důvěřivci a snaží se z nich vylákat co nejvíce peněz. Telefonní čísla přitom mají zahraniční předvolbu. 

Redakce VědaŽivě

11 března, 2022

Jak efektivní mohou být zásahy hackerské skupiny Anonymous, která Rusku vyhlásila kybernetickou válku?

Volající také často požaduje stáhnutí příslušné aplikace a následné uhrazení registračního poplatku. Ten jim na oko začne okamžitě vydělávat peníze, což má být motivací k tomu, aby investovali více a více peněz. Existují dokonce případy, kdy důvěřiví lidé z Ostravska ve věku okolo 40 let přišli o více než půl milionu korun. Peníze bohužel už nikdy neuvidí. 

Podvody nejde zničit 

„Jak poškození uvedli, měli si volat a dopisovat s několika lidmi. Někteří hovořili plynule česky, jiní měli východní přízvuk. Při psané komunikaci dělali pravopisné chyby – zřejmě překladač,“ podotýká policejní mluvčí Eva Michalíková s tím, že na inzeráty lákající na revoluční způsoby investice nejčastěji narazíte na sociálních sítích ve formě reklamy. 

Redakce VědaŽivě

9 února, 2024

Vyskočila na vás tato reklama? Tváří se nevinně, oškube vás ale o vše. Podívejte se, jak vypadá

Narazit na ně můžete dokonce i na YouTube a bohužel nikdo s tím nebude moci nic udělat. Podvodníci si totiž zaplatí reklamu i v zahraničních zemích, kde češtině nikdo nerozumí, takže je nikdo nahlašovat ani blokovat nebude. A přestože to můžeme dělat v tuzemsku, jednu stránku sice zablokujeme, ale druhá se velmi rychle objeví. 

Článek Češi padají do falešných investičních pastí: Babiš radí do investování, jde však o vychytralý podvod se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Důchodce přišel o téměř 1 000 000 Kč

Podvodník informoval muže z Brna o tom, že na něj čeká zhruba sedm set tisíc eur v hotovosti a velké množství šperků. Celé bohatství mělo mít hodnotu zhruba 60 000 000 Kč. Právník, který s ním skutečnost řešil, nicméně začal požadovat různé poplatky a nevyhnutelné platby. Ty měly být potřeba k tomu, aby na něj bylo možné vše přepsat. 

Redakce VědaŽivě

1 listopadu, 2023

A je po srandě: Facebook a Instagram za peníze, bez zaplacení se už ani nepřihlásíme

Důchodce tedy dle webu Novinky věřil právníkovi a začal mu posílat potřebné peníze. Mělo na něj přeci čekat podstatně větší bohatství. Jenže ve finále na dva různé účty vedené u českých bank odeslal skoro 900 000 Kč. Následně podvodník přestal komunikovat a seniorovi došlo, že to bylo všechno jeden velký podvod. Nyní se případem zabývá policie. 

Policie před podobnými podvody varuje 

Státní orgány nicméně neustále před podobnými případy varují: „Nikomu neznámému neposílejte žádné peníze. Pokud tak učiníte, s největší pravděpodobností své peníze již nikdy neuvidíte. Uvědomte si, že na sociálních sítích se každý může vydávat za kohokoliv. Jakmile takto získaný ‚přítel‘ po vás bude chtít nějaké finance, okamžitě ukončete konverzaci,“

Redakce VědaŽivě

29 června, 2024

Čechům mizí peníze z bankovních účtů: Podvodníci se do něj teď dostanou skrze bankomat a nepotřebují ani vaší kartu

Jen během roku 2023 policie ČR zaregistrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Jejich počet nicméně každým měsícem stoupá a vypadá to, že tomu tak bude i nadále. Podvodníci také často útočí prostřednictvím SMS, kde se vydávají třeba za zdravotní pojišťovnu nebo obecní úřady. Vždy proto buďte na pozoru. 

Článek Muž z Brněnska naletěl podvodníkům: Uvěřil historce o dědictví, pak poslal podvodníkům téměř 1 000 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvody na portálech s ubytováním 

Co se týká platformy booking.com, měli byste být na pozoru před podivnými zprávami na WhatsAppu nebo e-mailu. Často je totiž posílají právě podvodníci, kteří v nich žádají aktualizaci údajů o kreditní kartě atd. V tomto případě se raději nejprve poraďte se zákaznickým servisem a zeptejte se jich přímo. Velmi rádi vám tam poradí. 

Redakce VědaŽivě

10 října, 2023

Hasiči varují: Může vám vyhořet celý dům, na tomto místě telefon nikdy nenabíjejte

Časté podvody jsou spojovány také s platformou Airbnb. Tam podvodníci velmi rádi nabízí krásné ubytování ve skvělé lokalitě a za přívětivou cenu. Jenže právě v tom je ten háček, protože jakmile dorazíte na místo, zjistíte, že ubytování buď neexistuje, nebo vypadá úplně jinak. V mnoha případech se pak vymlouvají na to, že se objevily údajné škody.

Vždy se řiďte pokyny platformy 

Abyste na lživé inzeráty neskočily, pokuste se vždy zkontrolovat recenze a nejlépe i autora inzerátu. Zároveň buďte na pozoru před lákavými nabídky zobrazujícími opravdu krásné ubytování za podezřele nízkou cenou. Samozřejmě je také nutné brát na vědomí, že k podvodu může dojít i na místě. Například když uživateli Airbnb přijde po jejich pobytu zúčtování za údajné poškození v místě ubytování. To lze řešit opět přes podporu. 

Redakce VědaŽivě

14 května, 2024

Hromadná krádež Netflix účtů v Česku: Rychle si zkontrolujte ten svůj, hrozí i ztráta bankovního účtu

Dále si dejte pozor před těmi, kteří vás žádají o platbu mimo Airbnb s tím, že vám dají slevu nebo nebo jinou protihodnotu. Ve finále můžete akorát snadno přijít o peníze a ještě zůstat na dovolené bez ubytování. Vždy proto dělejte vše přes platformu a řiďte se uvedenými kroky, kterými se vás snaží navést. Jinak můžete snadno přijít o peníze. 

Článek Podvodů na portálech s ubytováním přibývá: Okradou každého, kdo při rezervaci udělá nevinnou chybu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak (ne)prodávat věci na internetu

Jeden z nejběžnějších triků představuje nabízení falešných kurýrů. Tento druh podvodu se nejčastěji šíří právě na internetových bazarech. Podvodníci se v těchto případech vydávají za zájemce o vámi nabízené zboží. Naučenými triky vás pak zmanipulují k použití jejich způsobu dopravy. 

Redakce VědaŽivě

5 května, 2024

Za prodej věcí na Aukru a Bazoši přišel o všechny své vydělané peníze

Jedná se o spolehlivý způsob, jak podvodníkům osobně předat přístup ke svému bankovnímu účtu. Když prodáváte věci na internetu, vždy trvejte na dopravě, kterou si sami zvolíte a rozhodně neuvádějte své osobní a platební informace na pochybné stránky, které vám doporučí případný zájemce. Před podobnými praktikami varuje také Policie České republiky.

Chtěla prodat oblečení po dětech

Chtěla prodat staré oblečení po dětech a další věci na internetu. Do pár hodin se ji ozvala zájemkyně, která ji velmi věrohodně vysvětlila, že si pro věci pošle kurýrní službu. Měla jen vyplnit určité údaje na jejich webu. Ten vypadal velmi věrohodně a měl tam i logo dopravní společnosti. Poškozená na trik bohužel naletěla a vyplnila i údaje k účtu. A potom to šlo rychle. Z účtu ji zmizelo 40 tisíc korun. Žena následně kontaktovala svou banku, která další transakce zablokovala.

Redakce VědaŽivě

21 března, 2024

Nakupujete na internetu? Buďte obezřetní, šíří se nový podvod, který oběti připravuje o statisíce korun

Útočí na nás také další podvody

Další nebezpečí představují náhodné telefonáty z bank. Kybernetičtí podvodníci si dokáží o svých obětech zjistit velké množství osobních informací. Díky nim působí na oběť věrohodně a dokáží ji snáze zmanipulovat k odevzdání osobních i platebních údajů. Většinou oběti straší domnělým ohrožením jejich bankovního účtu.

V některých případech se snaží svou oběť přesvědčit k tomu, aby své finance přeposlala na účet s krypto-měnou, který má být údajně bezpečnější. Jindy zase požadují sdělení PIN kódu k jejich platební kartě, nebo dokonce přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Všechny tyto pokusy většinou končí dokonale vybíleným kontem oběti.

Článek Češka doplatila na prodej věcí na internetu: Přišla o 40 000 Kč kvůli chybě, kterou dělá 1 z 10 lidí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Česká spořitelna varuje před falešným Georgem

Mobilní aplikace George nahrazuje internetové bankovnictví České spořitelny. Mobilní aplikace v současné době představují nejbezpečnější variantu pro správu našich bankovních účtů. Internetové bankovnictví bývá častým cílem kybernetických podvodníků. Mnohdy stačí jeden povedený phishingový útok, díky kterému zločinci získají naše přihlašovací údaje a mohou se do našeho internetového bankovnictví jednoduše přihlásit.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

Česká spořitelna varuje: Pokud vám přišla podobná SMS zpráva, neklikejte na ni. V opačném případě přijdete o úspory

Mobilní aplikace tuto možnost značně limitují. Většinou bývají chráněné biometrickým ověřením otisku prstu a unikátním pinem. Navíc se do ní nedostane nikdo, kdo nemá přímý přístup k vašemu mobilnímu telefonu. Přesto si kybernetičtí útočníci našli způsob, jak tento zádrhel obejít. Česká spořitelna nyní varuje před falešným Georgem.

Phishing, náhoda a neštěstí

K falešné mobilní aplikaci George se může dostat každý z nás. Můžeme si ji do telefonu stáhnout díky důmyslné phishingové kampani kybernetických útočníků, kteří nám ji naservírují přímo pod nos. Hojně k tomu využívali nedávnou integraci aplikace George s George Klíčem. Klienti České spořitelny tak mohli obdržet zprávu, která je vyzývala ke stažení potřebné aktualizace. Ve skutečnosti si stáhli falešnou aplikaci, která je během chvilky připravila o přístup k účtu a o všechny peníze.

Redakce VědaŽivě

12 listopadu, 2023

Známá banka se chystá z klientů vyždímat peníze. Připravuje obří poplatky, někteří nebudou mít na jejich zaplacení

Na falešného George však můžete narazit také náhodou v oficiálních obchodech s aplikacemi. Pokud si nedáte pozor, povede takový omyl k vážnému neštěstí. O všem nás Česká spořitelna varuje na svých internetových stránkách.

Buďte obezřetní

V současné době neexistuje spolehlivý způsob, jak se před takovými situacemi chránit. Ochránit vás tak může jen vlastní obezřetnost. Nepodléhejte phishingovým zprávám, které vám nutí nějaké aktualizace. Pamatujte, že aktualizace bankovní aplikace probíhá automaticky a nikdy si nemusíte nic dodatečně stahovat. Při prvotním stahování bankovní aplikace George si pořádně zkontrolujte poskytovatele, hodnocení a recenze. Podle toho poznáte, zda se jedná o skutečnou nebo falešnou aplikaci.

Článek Česká spořitelna varuje: Lidé přichází během pár vteřin o úspory, na vině je falešná bankovní aplikace se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečná zpráva na Facebooku

O aktuálním rafinovaném podvodu informovala slovenská facebooková skupina Hoaxy a podvody. Podle dostupných informací se jedná o klasický typ phishingového útoku, který nutí svou oběť kliknout na inkriminovaný odkaz. V tomto případě jsou k podvodu zneužity Facbookové účty přátel oběti. Zpráva na Facebooku, kterou od nich následně oběť obdrží, má svým zněním vyvolat pocit, že je něco špatně. Jedním příkladem takové zprávy je snaha navodit dojem, že na internet unikly osobní data oběti: „Ahoj, rychle se podívej, jestli na tom videu jsi ty?“

Důmyslný phishing

Tuto zprávu však ve skutečnosti neposílá přítel oběti, ale rafinovaný kyberzločinec. V těchto případech se může jednat i o organizovanou zločineckou skupinu, která těmito triky krade Facebookové profily nic netušících obětí a snaží se získat přístup k jejich osobním datům, či dokonce financím. Oběti mnohdy ani netuší, že jim byl jejich Facebookový profil odcizen a že je využíván k podvodným účelům.

Taková zpráva na Facebooku obsahuje nebezpečný odkaz, který svou oběť přesměruje ne falešnou přihlašovací stránku Facebooku nebo falešnou platební bránu. V obou případech se jedná o způsob, jak z oběti vytáhnout její přístupové údaje k ukradení profilu. V tom horším případě chtějí podvodníci získat rovnou platební údaje oběti, díky kterým pak mohou nekontrolovatelně manipulovat s jejími finančními prostředky. V neposlední řadě může odkaz obsahovat příkaz ke stažení nebezpečného viru, který v zařízení oběti napáchá velké škody.

Redakce VědaŽivě

11 března, 2024

Naléhavé: Kdo si na Facebooku nezmění nastavení, už se do něj nikdy nepřihlásí. Týká se to velké skupiny Čechů

Na nic neklikejte

Pokud takovou zprávu na Facebooku objevíte i vy, rozhodně se nenechejte zmást a neklikejte na přiložený odkaz. Všímejte si, od jakého přítele vám taková zpráva přišla, i drobných jazykových vad ve znění zprávy. Pokud si nejste jistí, kontaktujte svého přítele jinou cestou a ověřte si, zda zpráva skutečně přišla od něj. Minimálně mu tak pomůžete zjistit, že se mu někdo naboural do Facebookového profilu.

Článek Nový podvod na Facebooku: Pozor na nebezpečnou zprávu, vysává peníze z účtu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

SMS zpráva od oblíbeného operátora

Mobilní operátor T-Mobile na aktuální phishingový útok upozornil v příspěvku na síti X. Podle tohoto prohlášení rozesílají podvodníci emaily a SMS zprávy, ve kterých lákají na vrácení přeplatku za služby. Falešné zprávy od oblíbeného operátora můžete snadno rozeznat podle falešné emailové adresy. T-Mobile důrazně varuje své zákazníky, aby v žádném případě neklikali na přiložený odkaz. Kdo tak učiní, může přijít o své přihlašovací údaje do aplikace Můj T-Mobile. Podvodníci po dané aplikace snadno získají přístup k platebním údajům oběti a díky nim odcizí všechny úspory.

T-Mobile žádá zákazníky o spolupráci

Mobilní operátor T-Mobile své zákazníky žádá, aby všechny takové emaily a SMS zprávy hlásili na emailové adrese abuse@t-mobile.cz. Tím se zpráva s pokusem o podvod dostane k bezpečnostnímu středisku společnosti, které následně podnikne potřebné kroky k ochraně zákazníků oblíbeného operátora. Většinou zablokují přístup na podvodné stránky, na které vede odkaz ve zprávě, aby se na ně přes odkaz už nikdo nedostal. Díky tomu mohou ochránit své důvěřivé zákazníky před ztrátou peněz.

Běžné znaky phishingu

Podobné metody jsou v phishingových kampaních naprosto běžné. Nemusí se přitom vždy jednat o zneužití oblíbeného operátora. Podvodníci častou zneužívají také dopravní společnosti nebo známé e-shopy. Obezřetní byste tak měli být vždy, když obdržíte nečekaný e-mail nebo SMS zprávu od neznámého kontaktu. Často se v takových zprávách objevuje špatná gramatika a znění zprávy se ve vás snaží vyvolat pocit naléhavosti.

Redakce VědaŽivě

23 ledna, 2024

Pozor: Zákazníci T-Mobile přichází hromadně o peníze, vás to možná čeká také. Dejte si majzla, jinak vás okradou o vše

Pozor byste si měli dát především při požadavku na vyplnění osobních údajů. Pokud je součástí zprávy odkaz, vždy si zkontrolujte jeho URL adresu i e-mailovou adresu odesílatele a všímejte si drobných odlišností od oficiálního formátu dané společnosti.

Článek Klienti oblíbeného operátora jsou v nebezpečí: Kdo klikne na odkaz v SMS zprávě, přijde o své úspory se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodníci se vydávají za bankéře

Své o tom ví také žena z Opavy, které zavolal údajný bankéř, aby s ní probral náležitosti ohledně úvěru, který si předešlý den chtěla u banky sjednat. Sama však o žádný úvěr nežádala. Podle bankéře tak mohlo dojít ke zneužití její identity. Taková zpráva ženu pochopitelně vyděsila. Údajnému bankéři pak už nedalo téměř žádnou práci ženu zmanipulovat k dalším krokům. Vysvětlil jí, že vše se dá jednoduše vyřešit po telefonu.

Redakce VědaŽivě

22 května, 2024

Dala kamarádovi telefonní číslo, přišla o 180 000 Kč. Dejte si pozor, podvodníci se teď vydávají za vaše známé

Během půl hodiny jí zavolali další experti na bezpečnost, aby s ní probrali možnosti ochrany jejích financí. Nejdříve jí nabídli zablokování účtu. To však žena odmítla s tím, že potřebuje s penězi disponovat. Podvodníci ji proto navrhli, ať peníze přepošle na zabezpečené účty. S tím žena souhlasila a během chvilky tam odeslala jak své, tak firemní peníze. Dohromady se jednalo o 2,5 milionu korun. O případu na svých stránkách informuje Policie České republiky.

Obětí je více

Podobné triky nejsou ve světě online podvodů ničím novým ani neobvyklým. Jedná se o jedny z nejzáludnějších podvodů vůbec. Málokdo si totiž uvědomí, že se ho snaží podvést osoba, se kterou právě telefonuje. Existuje však několik základních pravidel, které zabrání tomu, abyste se stali příští obětí. V první řadě se nenechte vyvést z míry extrémně špatnými zprávami. Podvodníci spoléhají na to, že lidé pod náporem emocí jednají impulzivně a přehlédnou různé varovné znaky.

Redakce VědaŽivě

7 června, 2021

Jak poznat telefonní a jiné podvody, a nenaletět? Jen v loni bylo čtyřicet procent přijatých hovorů podvodných

To se stalo osudným také další ženě z Karvinska, která díky stejnému modu operandi přišla o 250 tisíc korun. Podvodníci dokáží být velmi přesvědčiví a vyděšeného člověka jednoduše zmanipulují. Je proto důležité, abyste vždy zachovali chladnou hlavu. Nikdy neposílejte všechny své peníze na neznámé účty a rozhodně nejednejte pod tlakem. Takový hovor je nejlepší ukončit a osobně zavolat do banky, kde si ověříte pravý stav věcí.

Článek Podvodníci opět útočí: Pozor na falešné varování o napadeném bankovním účtu, můžete přijít o vše se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rizikový nákup z druhé ruky

Člověk by řekl, že nic není jednoduššího než prodej nebo nákup věcí z druhé ruky na internetových bazarech. Existuje hned několik bazarů, kam stačí jednoduše vložit fotku nabízeného zboží a počkat, až se ozve vhodný zájemce. Právě v této chvíli však hrozí největší riziko, že padnete do léčky vychytralému podvodníkovi. Dotyčný zájemce totiž vůbec nemusí být tím, za koho se vydává.

Redakce VědaŽivě

19 června, 2024

Čechům, kteří prodávají věci na internetu hrozí, že přijdou až o 100 000 Kč. Jde o promyšlený podvod

V poslední době se rozmohl podvod, při kterém se zájemci o zboží z druhé ruky vydávají za renomovanou zubařku z Pardubicka, jak uvádí web iRozhlas.cz. Podvodníci tak na první pohled působí důvěryhodně a lidé tak hůře prokouknou jejich podvod. Jejich agenda je však stejná, jako u všech ostatních podvodů. Primárně od vás chtějí získat přístup k vašemu bankovnímu účtu a připravit vás o všechny peníze.

Vysají vám bankovní konto

Dále se jedná o typický příklad podvodného jednání na internetových bazarech. Zájemce vám pod ukradenou identitou zašle falešný odkaz na stránky dopravní společnosti, který vyžaduje zadání platebních údajů. Jedná se tak o spolehlivý způsob, jak přijít o přístup k vlastnímu bankovnímu účtu a o všechny peníze. Prodej věcí na internetu v žádném případě nepodceňujte a neuvádějte své platební údaje tam, kde to nedává smysl.

Redakce VědaŽivě

3 července, 2024

Češi, kteří platí kartou na internetu, právě hromadně přichází o své peníze. Rozmohl se nový podvod, který je těžké odhalit

K prodeji nebo nakupování věcí z druhé ruky na internetových bazarech proto vždy přistupujte obezřetně. Nenechte se nalákat na nestandardní způsoby platby ani dopravy. Nenechte se uchlácholit ani na první pohled respektovanou identitou daného zájemce. Pamatujte, že v online světě nikdo nemusí být tím, za koho se vydává. Dotyčná respektovaná osoba navíc vůbec nemusí tušit, že je její identita využívána pro podvodné účely. Nikomu proto jen tak nesdělujte údaje k platební kartě. V opačném případě totiž můžete přijít o všechny své finance.

Článek Za nákup z druhé ruky nepříjemný poplatek: Kdo si nedá pozor, může během pár sekund přijít o tisíce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodníci používají falešné terminály

Tento důmyslný trik si podvodníci poprvé vyzkoušeli loni na jaře, kdy na něj na svých stránkách upozornila dopraví společnost Zásilkovna. Podvodníci reagují na nabídky zboží z různých internetových bazarů. Místo klasické platby v hotovosti nebo na účet však trvají na tom, že vám peníze pošlou přes terminál Zásilkovny. Kdo si neuvědomí, že se jedná o falešné terminály, může lehce přijít o všechny úspory z bankovního účtu.

Redakce VědaŽivě

29 června, 2024

Čechům mizí peníze z bankovních účtů: Podvodníci se do něj teď dostanou skrze bankomat a nepotřebují ani vaší kartu

„Vystavíte zboží v bazaru. Kupující projeví o zboží zájem. Napíše vám, že peníze vám pošle přes Zásilkovnu a potřebuje k tomu vaši e-mailovou adresu. Odešle vám fotku bankovního terminálu, na jehož obrazovce je podvodně zpracovaný obsah evokující vizuál Zásilkovny,“ uvádí Zásilkovna na svých webových stránkách.

Okradou úplně každého

Vypadá to, že se podvodníkům falešné terminály osvědčily, protože je oprášili také letos na podzim. Své oběti si přitom nijak zvlášť nevybírají. Zareagují na jakoukoliv nabídku, na kterou na internetových bazarech narazí a své oběti se pod nátlakem snaží připravit o osobní a platební údaje. Většinou se oběti zeptají, zda je zboží stále k dispozici.

Když dostanou kladnou odpověď, začnou na ni tlačit, že mají o zboží velký zájem a že peníze okamžitě pošlou přes dopravní nebo platební terminál. Údajně u něj právě teď stojí a potřebují co nejdříve znát kontaktní údaje oběti. Aby svým slovům dodali váhu, pošlou také fotografii toho údajného terminálu.

Redakce VědaŽivě

19 června, 2024

Čechům, kteří prodávají věci na internetu hrozí, že přijdou až o 100 000 Kč. Jde o promyšlený podvod

Vše je to jeden velký podvod

Zvláštní ale je, že se nic nestane ani když na takovou výzvu zareagujete třeba po hodině. Podvodník vám stále bude tvrdit, že stále stojí u toho terminálu a trpělivě čeká na vaše kontaktní údaje. Pokud vám to nebude divné a požadované údaje podvodníkovi poskytnete, vzápětí obdržíte e-mail s klasickou platební bránou, kam musíte znovu zadat stejné údaje, a navíc také údaje k platební kartě.

Díky tomu podvodníci získají přístup k vašemu bankovnímu účtu, ze kterého vám pak zmizí veškeré úspory. Na falešné terminály si proto dejte dobrý pozor a je jedno, jestli se bude jednat o údajný terminál Zásilkovny, Balíkovny nebo jiných dopravních společností.

Článek Nový trik podvodníků s falešnými terminály: Peníze zmizí z účtu během vteřiny, aniž byste si toho všimli se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešná zpráva od VZP

O problému informoval bezpečnostní expert Všeobecné zdravotní pojišťovny Jan Svoboda. Pro web Aktuálně.cz uvádí, že se podvodníci vydávají za VZP a důvěřivé oběti lákají na různé finanční odměny. Podvodná zpráva od VZP se šíří především WhatsAppem.

Redakce VědaŽivě

12 července, 2024

Klienti VZP v ohrožení: Ztráta veškerých úspor hrozí každému, kdo obdrží následující telefonát

Vybrané oběti podvodníci informují o možnosti získat nespecifikovaný finanční příspěvek nebo informují o přeplatku na pojištění. Jedná se o typickou phishingovou kampaň, která vyzývá ke kliknutí na inkriminovaný odkaz. Podvodníci si v tomto případě dali práci s přípravou, a dokonce využívají veřejně dostupné fotografie skutečných pracovníků Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Podvodníci využívají WhatsApp

Na WhatsApp vám přijde zpráva od VZP. Dotyčný nebo dotyčná se vám představí jako pracovník Všeobecné zdravotní pojišťovny, což si můžete také ověřit na internetu. Podvodníci, kteří se vydávají za VZP, využívají veřejné fotografie a jména skutečných zaměstnanců z oficiálního webu VZP. Snaží se tím zvýšit důvěryhodnost zaslaných zpráv, které vás mají přimět k tomu, abyste klikli na přiložený odkaz.

Redakce VědaŽivě

29 srpna, 2024

VZP rozdává tisíc korun zdarma: Jen pár kliknutí na webu a peníze jsou vaše

Ten vás přesměruje na údajné stránky Všeobecné zdravotní pojišťovny, které jsou téměř k nerozeznání od skutečných stránek VZP. Přihlášení do falešných stránek vás však připraví o citlivé osobní údaje, které mohou být následně zneužity k odcizení prostředků z vašeho bankovního účtu.

Napoví vám telefonní číslo

Případné oběti tak zůstává jen velmi málo indicií, jak podvod rozeznat. Než zkusíte na podobnou zprávu reagovat, zkontrolujte si nejdřív telefonní číslo, ze kterého vám zpráva od VZP přišla. Jediné správné telefonní číslo Všeobecné zdravotní pojišťovny má tento tvar: 952 222 222. Jakákoliv další varianta znamená, že se jedná o podvod. Zároveň si zkuste položit otázku, zda by vás pojišťovna kontaktovala právě přes WhatsApp, kdyby vás chtěla upozornit na případný finanční příspěvek nebo přeplatek.

Článek Tváří se jako zpráva od VZP, jde však o rafinovaný podvod: Šíří se přes celý WhatsApp, hlavně na ni neklikejte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vytvářel falešné e-shopy

V tomto případě se jednalo o síť falešných e-shopů, které během tří let okradly přes čtyři sta zákazníků. Obviněným je v tomto ohledu padesátiletý muž z Prahy, pro kterého to však není první obvinění tohoto typu. Poprvé byl obviněn za falešné e-shopy, které měl provozovat v letech 2021 až 2022. V tomto období měl okrást na 126 lidí o více než 1,5 milionu korun. Nyní čelí stejné obžalobě, která se vztahuje na stejnou podvodnou činnost, tentokrát ovšem z let 2018 až 2021. Obviněný je v tuto chvíli stále na svobodě, jak uvádí mluvčí policie Libor Hejtman pro portál Aktálně.cz.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

E-shop, na kterém denně nakupuje spousta lidí, okrádá své zákazníky: Jedno kliknutí a úspory letí ven z okna

Doslova prodával vzduch

Podvodníkovy falešné e-shopy nabízely různé zboží, kterým však muž ve skutečnosti nedisponoval. Z obětí tak pouze získal peníze za neexistující zboží. Když mu přestal jeden e-shop vydělávat, tak ho zrušil a založil nový. Díky důmyslnému systému tak dlouho unikal pozornosti kontrolních orgánů.

„Obviněný muž nejméně od dubna 2018 do srpna 2021 založil devět domén internetových obchodů, takzvaných e-shopů v České republice a předstíral prodej různého spotřebního zboží. Tím však nedisponoval. Jeho cílem byl pouze finanční zisk. Falešný internetový obchod fungoval v průměru týden až dva. Poté muž ukončil jeho činnost a po několika týdnech založil další podvodný e-shop,“ uvedl Libor Hejtman.

Redakce VědaŽivě

20 srpna, 2024

Nechutný podvod od známého českého e-shopu: Zákazníci byli sprostě oklamáni, aniž by o tom věděli

Výsledky pilné práce

Kriminalisté odhalili, že podvodník měl pro své falešné e-shopy důkladně propracovaný systém. Dlouhodobé pátrání tak nakonec pomohlo rozluštit také nějaké starší případy, které do celého vzorce zapadaly. Jedná se o případy ze všech území České republiky, které na své vyřešení už nějakou dobu čekaly. Díky pilné spolupráci státních oddílů s krajskými jednotkami se tak oběti falešných e-shopů konečně dočkají spravedlnosti.

Článek V Česku se rozšířily falešné e-shopy: Místo objednaného zboží na vás bude čekat jen prázdný bankovní účet se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Státní web vás připraví o bankovní údaje

Podvodníci se vás snaží přimět, abyste pod různými záminkami klikli na jimi vytvořený odkaz. Často k tomu využívají phishingové zprávy či e-maily nebo falešnou reklamu na sociálních sítích nebo ve výsledcích vyhledávání. Odkaz vás většinou přesměruje na falešné stránky, které imitují známý státní web. Budou po vás vyžadovat bankovní údaje, jako je číslo vašeho účtu nebo údaje k platební kartě. Rizikové je v tomto případě také přihlášení pomocí bankovní identity.

Redakce VědaŽivě

5 května, 2024

Přišel vám někdy e-mail od státní instituce? Nerozklikávejte ho, hrozí ztráta přístupu k vašemu bankovnímu účtu

Vždy je tedy nutné kontrolovat adresu dané stránky, která bude v případě podvodu obsahovat pár nenápadných odlišností – např. více domén či úplně neznámé domény. Pamatujte, že jediné správné adresy státních webů jsou: identitaobcana.cz, obcan.portal.gov.cz a portal.gov.cz, jak uvádí web Aktuálně.cz.

Pozor na Portál občana

Snaha o digitalizaci státní správy je pro všechny přínosná, ovšem dává také nový prostor různým podvodníkům. Jejich posledním cílem se stal portál občana, který funguje jako prostředek pro jednodušší komunikaci se státem a je ve správě Ministerstva vnitra. Podvodná stránka je od té pravé téměř k nerozeznání a poznáte ji pouze kontrolou adresy.

Redakce VědaŽivě

24 května, 2024

Tváří se jako státní web, jde však o stránku podvodníků: Jedno kliknutí znamená ztrátu peněz

Jediná správná adresa pro tento státní web je https://obcan.portal.gov.cz. Bezpečnostní experti radí, abyste si tyto stránky uložili do záložek a nikdy na ně nepřecházeli přes odkazy, které obdržíte od neznámého kontaktu a které vám ukradnou bankovní údaje.

V krizi vám pomůže banka

Pokud vás podvodná zpráva nebo reklama zastihla nepřipravené a vy jste si nevšimli, že jste se dostali na falešný státní web, kde jste uvedli své bankovní údaje, jednejte rychle. V prvním kroku změňte své přihlašovací údaje. Následně kontaktujte svou banku a podrobně jí vysvětlete svou situaci. Banka následně podnikne potřebné kroky k tomu, aby váš účet i vaše peníze zabezpečila. Pravděpodobně dojde k blokaci vašeho bankovního účtu i všech prostředků.

Článek Falešné vládní stránky útočí: Už při jejich jediné návštěvě můžete přijít o své bankovní údaje se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stačil jeden telefonát a bylo po všem

Když přijal telefonát od neznámého čísla, podvodník se muži z Hodonínska představil jako pracovník jeho banky. Jedná se o typický postup těchto podvodů. Podvodníci často používají jména skutečných bankéřů, které si může oběť ověřit na internetu, aby tak zvýšili důvěryhodnost svého podvodu. Zároveň si dopředu zjistí základní citlivé informace o své oběti, jako například prvních pár čísel občanského průkazu nebo přesnou adresu bydliště. Tak tomu bylo i v tomto případě, kdy falešný bankéř muži volal, aby s ním probral úvěr, o který měl žádat.

Redakce VědaŽivě

18 května, 2024

Českem se valí nová vlna falešných SMS zpráv. Nachází se v nich falešný odkaz, který vyluxuje bankovní konto

Mělo se jednat o zabezpečný účet

Když muž potvrdil, že o žádný úvěr nežádal, bankéř mu řekl, že se někdo nejspíš snaží ukrást jeho identitu a připravit ho o peníze. Muž bohužel nepoznal, že se jedná o falešný telefonát a do puntíku splnil vše, co mu údajný bankéř poradil. Podle instrukcí měl poslat veškeré své úspory ve výši 2,5 milionů korun na zvláštní účet, který měl údajný bankéř vytvořit a na kterém budou jeho finance v bezpečí, jak se uvádí na stránkách Policie České republiky.

Redakce VědaŽivě

20 září, 2023

Českem se šíří nový podvod: Falešné exekuce se snaží okrást oběti o tisíce korun

Druhá oběť během pár dní

Během několika dní si na Hodonínsku podobný falešný telefonát vyžádal ještě jednu oběť. Tentokrát se jednalo o ženu, která podvodníkům také přeposlala všechny své úspory ve výši 1,5 milionu korun. Průběh podvodu byl podle vyjádření policie naprosto totožný s tím předchozím. „Oba poškození se shodli na tom, že falešní bankéři a bezpečnostní experti působili velmi věrohodně, mluvili perfektní češtinou a v komunikaci se vyznali. Proto vzbudili důvěru a poškození se nechali oklamat,“ uvádí Policie ČR. Ani jedna z obětí své peníze už nejspíš nikdy neuvidí.

Článek Zvedl špatný telefonát, přišel o 4 miliony korun: Muž z Hodonínska varuje před novým podvodem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

V Česku se šíří nové podvodné zprávy

V tomto míří podvodníci skutečně vysoko. SMS zpráva informuje oběť o přeplatku na dani, který jí může být vyplacen po přihlášení na portálu Moje daně. Odkaz ve zprávě z finančního úřadu však vede na falešnou imitaci skutečného portálu Moje daně a po uživatelích vyžaduje přihlášení bankovní identitou. Pokud si dotyčný včas nevšimne odlišností v URL adrese webu nebo odkazu, má zaděláno na pořádný průšvih.

Redakce VědaŽivě

14 září, 2023

1395 Kč dostane na ruku každý, kdo vlastní tento typ telefonu. Kdo se neozve, tomu nárok na peníze propadne

Přihlášení pomocí bankovní identity poskytne podvodníkům neomezený přístup k bankovnímu účtu oběti. Kyberzločinci tak mohou provádět platby z účtu oběti, přihlásit se pomocí ukradené bankovní identity do jiných služeb nebo ukradená data nabízet k prodeji na dark webu. Každé takové zneužití znamená ztrátu několika tisíc korun. O průběhu tohoto podvodu v Česku informovala Policie ČR v příspěvku na sítí X.

Nebezpečné falešné hovory

Další formu podvodu, která využívá jméno finančního úřadu, představuje falešný telefonní hovor od domnělého úředníka. Podvodníci v těchto případech zdařile napodobují oficiální telefonní čísla státní instituce a své oběti informují o nedoplatku na daních. Zároveň dotyčnému poradí, jak situaci jednoduše a rychle vyřešit.

Redakce VědaŽivě

14 října, 2024

Každý, kdo platí telefonem, si koleduje o problém. Stále více lidí kvůli tomu přichází o peníze

Oběti zašlou další instrukce SMS zprávou, která zároveň obsahuje odkaz na falešný Daňový portál. Podvodníci následně provedou okamžité platby z účtu oběti, které mohou dosahovat i výše několika tisíc korun. Kyberzločinci v tomto případě spoléhají na strach, který v obětech v Česku vyvolá zmínka o nedoplatku na dani.

Důležité varovné signály

V případech těchto podvodů je důležité si uvědomit, že vás dokáže ochránit pouze vlastní obezřetnost. V případě podvodných SMS zpráv i falešných hovorů z finančního úřadu v Česku je nutné všímat si různých varovných signálů. Většinou se jedná o tvar URL adresy odkazovaného webu, který místo domény „.cz“ používá doménu „.eu“.

Článek Nový podvod v Česku: SMS zprávy slibují vrácení daní, ale připraví vás o peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešná zpráva od známého operátora

Mobilní operátor T-Mobile na aktuální phishingový útok upozornil v příspěvku na síti X. Podle tohoto prohlášení rozesílají podvodníci emaily a SMS zprávy, ve kterých lákají na vrácení přeplatku za služby. Falešné zprávy od známého operátora můžete snadno rozeznat podle falešné emailové adresy.

Redakce VědaŽivě

28 srpna, 2024

Nebezpečný podvod v podobě SMS od T-Mobile: Kliknutím na odkaz riskujete finanční katastrofu

T-Mobile důrazně varuje své zákazníky, aby v žádném případě neklikali na přiložený odkaz. Kdo tak učiní, může přijít o své přihlašovací údaje do aplikace Můj T-Mobile. Podvodníci podle dané aplikace snadno získají přístup k platebním údajům oběti a díky nim odcizí všechny úspory.

Pomoci můžete i vy

Mobilní operátor T-Mobile své zákazníky žádá, aby všechny takové emaily a SMS zprávy hlásili na emailové adrese abuse@t-mobile.cz. Tím se zpráva s pokusem o podvod dostane k bezpečnostnímu středisku společnosti, které následně podnikne potřebné kroky k ochraně zákazníků známého operátora. Většinou zablokují přístup na podvodné stránky, na které vede odkaz ve zprávě, aby se na ně přes odkaz už nikdo nedostal. Díky tomu mohou ochránit své důvěřivé zákazníky před ztrátou peněz.

Redakce VědaŽivě

23 ledna, 2024

Pozor: Zákazníci T-Mobile přichází hromadně o peníze, vás to možná čeká také. Dejte si majzla, jinak vás okradou o vše

Ukázkový phishing

Podobné metody jsou v phishingových kampaních naprosto běžné. Nemusí se přitom vždy jednat o zneužití známého operátora. Podvodníci častou zneužívají také dopravní společnosti nebo známé e-shopy. Obezřetní byste tak měli být vždy, když obdržíte nečekaný e-mail nebo SMS zprávu od neznámého kontaktu. Často se v takových zprávách objevuje špatná gramatika a znění zprávy se ve vás snaží vyvolat pocit naléhavosti.

Pozor byste si měli dát především při požadavku na vyplnění osobních údajů. Pokud je součástí zprávy odkaz, vždy si zkontrolujte jeho URL adresu i e-mailovou adresu odesílatele a všímejte si drobných odlišností od oficiálního formátu dané společnosti.

Článek Varování pro klienty známého operátora: Odkaz v SMS zprávě vám vysaje bankovní účet se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nový podvod na Facebooku

Jeden z nejběžnějších triků představuje nabízení falešných kurýrů. Tento druh podvodu se nejčastěji šíří právě na internetových bazarech. Podvodníci se v těchto případech vydávají za zájemce o vámi nabízené zboží. Naučenými triky vás pak zmanipulují k použití jejich způsobu dopravy. Nově se takový podvod objevil také na Facebooku, kde se dnes také nabízí věci k prodeji.

Redakce VědaŽivě

1 listopadu, 2023

A je po srandě: Facebook a Instagram za peníze, bez zaplacení se už ani nepřihlásíme

Jedná se o spolehlivý způsob, jak podvodníkům osobně předat přístup ke svému bankovnímu účtu. Když prodáváte věci na internetu, vždy trvejte na dopravě, kterou si sami zvolíte a rozhodně neuvádějte své osobní a platební informace na pochybné stránky, které vám doporučí případný zájemce. Před podobnými praktikami varuje také Policie České republiky.

Prodávala staré oblečení

Na Facebooku chtěla prodat staré oblečení po dětech a další věci. Do pár hodin se jí ozvala zájemkyně, která ji velmi věrohodně vysvětlila, že si pro věci pošle kurýrní službu. Měla jen vyplnit určité údaje na jejich webu. Ten vypadal velmi věrohodně a měl tam i logo dopravní společnosti. Poškozená na podvod na Facebooku bohužel naletěla a vyplnila i údaje k účtu. A potom to šlo rychle. Z účtu ji zmizelo 40 tisíc korun. Žena následně kontaktovala svou banku, která další transakce zablokovala.

Redakce VědaŽivě

6 října, 2024

Nový podvod na Facebooku: Pozor na nebezpečnou zprávu, vysává peníze z účtu

Podvody kam se podíváte

Další nebezpečí představují náhodné telefonáty z bank. Kybernetičtí podvodníci si dokáží o svých obětech zjistit velké množství osobních informací. Díky nim působí na oběť věrohodně a dokáží ji snáze zmanipulovat k odevzdání osobních i platebních údajů. Většinou oběti straší domnělým ohrožením jejich bankovního účtu.

V některých případech se snaží svou oběť přesvědčit k tomu, aby své finance přeposlala na účet s krypto-měnou, který má být údajně bezpečnější. Jindy zase požadují sdělení PIN kódu k jejich platební kartě, nebo dokonce přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Všechny tyto pokusy většinou končí dokonale vybíleným kontem oběti. Na vše si proto dejte dobrý pozor, pokud narazíte na podvod na Facebooku nebo jinde na internetu.

Článek Nový podvod na Facebooku: Češka během pár minut přišla o 40 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mazané podvody s energiemi

V době, kdy spousta domácností řeší vysoké výdaje za energie, mají tyto podvody skutečně žně. Jen od začátku tohoto roku Energetický regulační úřad eviduje na 430 stížností od lidí, kteří se nechali podvodníky obalamutit. Tento trend jednoduše využívá aktuální situaci ve společnosti a podvodníci se ho budou snažit udržet, dokud jim bude vynášet potřebné zisky.

Redakce VědaŽivě

31 prosince, 2022

Po nabití telefonu by nabíječka neměla zůstat v v zásuvce: Spotřeba energie je ten méně podstatný důvod

Lidé by si proto měli dát dobrý pozor na to, s kým smlouvu o energiích uzavírají a rozhodně by si měli celou smlouvu důkladně pročíst, případně si vzít čas na rozmyšlenou. Při neuváženém podpisu pak můžete souhlasit s podmínkami, které vás posléze připraví o spoustu peněz.

Nepodlehněte jejich nátlaku

Výše zmíněnými radami byste se měli řídit především v případě, že na vás dotyčný obchodník vyvíjí nátlak. Většinou se lidi snaží zmást tvrzením, že když smlouvu nepodepíší okamžitě na místě, o výhodnou nabídku tím přijdou.

„Pro energošmejdy je typické, že se snaží využít momentu překvapení vyvolaného kombinací svých přesvědčovacích schopností a zavádějících informací. U zákazníka vyvolají dojem, že nabízejí extrémně výhodný produkt, smlouvu je ale nutné uzavřít okamžitě na místě. To zásadně nedoporučujeme,“ popsala podvody s energiemi členka rady ERÚ Markéta Zemanová.

Redakce VědaŽivě

13 srpna, 2025

Konec všech elektráren na Zemi je reálný. USA našla způsob, jak dostat neomezené množství energie z vesmíru

Ptejte se a ověřujte

Pokud si nejste čímkoliv jistí, ptejte se daného obchodníka tak dlouho, dokud vám neposkytne uspokojivou odpověď. Zároveň byste si také měli ověřit, zda má daný zprostředkovatel vůbec potřebná oprávnění, aby mohl svou činnost vykonávat nebo se jedná o pouhý podvod s energiemi.

To jednoduše zjistíte právě na stránkách Energetického regulačního úřadu. Zbystřit byste měli především u ceníku služeb, podle kterého si bude zprostředkovatel účtovat několikatisícové částky za naprosto banální úkony. Pokud takovou smlouvu podepíšete, v podstatě se necháte dobrovolně okrádat.

Článek V Česku se rozmohly podvody s energiemi: Lidé nevědomky platí tisíce navíc a dodavatelé si jen mastí kapsy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stáhl si nenápadný program a přišel o všechno

Jak bývá u těchto podvodů běžné, muž na internetu narazil na reklamu, která lákala na výhodné investice do různých komodit. Muž na reklamu zareagoval a dostal se na stránky údajné investiční společnosti, kde uvedl všechny potřebné údaje, včetně e-mailu a telefonního čísla. Téměř vzápětí se mu ozval údajný investiční makléř.

Redakce VědaŽivě

13 listopadu, 2023

Máte ho v počítači a celou dobu vás přes něj sledují: Známý počítačový program ví kde bydlíte, zítra vám mohou zaklepat na dveře

Během chvilky muže přesvědčil k otevření účtu na domnělé investiční platformě a také si měl stáhnout program, který by makléřovi umožnil vzdálený přístup k jeho zařízení. Údajně se mělo jednat o běžnou praxi a investiční poradci tak lidem pomáhají spravovat jejich investice. To však byla osudová chyba.

V investicích přišel o všechny úspory

Investiční poradce dále muže provázel všemi náležitostmi, které jejich investování obnášelo. Radil mu, jaké částky a kam investovat. Muž z Lounska tak během několika týdnů rozeslal všechny své úspory ve výši 200 tisíc korun na různé neznámé účty v domnění, že na tom pohádkově zbohatne. Ve skutečnosti však jen své peníze dobrovolně přeposlal podvodníkům, kteří navíc některé platby provedli i bez jeho vědomí, jelikož měl v zařízení program umožňující vzdálený přístup. Když pochopil, že se jedná o podvod, vše nahlásil Policii České republiky.

Redakce VědaŽivě

1 července, 2024

Program v počítači ho připravil o 700 000 Kč: Podvodníci ho používají k okrádání lidí. Hrozí to i dalším z nás

Policisté před podobnými případy varují

Kriminalisté okamžitě zahájili potřebné kroky k dopadení neznámého pachatele podezřelého z přečinu podvodu. Je však velmi pravděpodobné, že poškozený muž své peníze už nikdy neuvidí. Tento případ tak slouží jako další připomínka toho, čeho jsou kybernetičtí podvodníci schopni a jak málo stačí k tomu, aby lidi připravili o životní úspory.

Policie před podobnými případy důrazně varuje a apeluje na veřejnost, aby se nabídkám výhodných investic vyhýbali. Nikdy byste neměli posílat peníze neznámým lidem – a už vůbec byste si do počítače neměli instalovat program umožňující vzdálený přístup.

Článek Stáhnul si nenápadný program, přišel kvůli němu o 200 000 Kč. V počítači ho má spousta Čechů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešná SMS s nezaplacenou pokutou

Podvodné SMS zprávy od státu se vydávají za důležité oznámení od Ministerstva dopravy. Vyzývají k zaplacení pokuty za rychlost nebo jiný přestupek. Zároveň řidiče děsí ztrátou bodů. Každá zpráva obsahuje odkaz, který má případnou oběť přesměrovat na stránky Ministerstva dopravy, kde lze pokutu jednoduše uhradit.

Redakce VědaŽivě

12 září, 2024

Pokuta za používání sluchátek: Jakmile policie uvidí, že je máte v uších, napaří vám pokutu 5 000 Kč

Ve skutečnosti však odkaz vede na falešnou internetovou stránku, která oficiální web Ministerstva dopravy pouze velmi zdařile imituje. Grafické a jazykové zpracování se téměř neliší od oficiálních stránek, takže může velmi snadno dojít k závažnému omylu.

Přijdete o všechno

Kliknutím na odkaz v SMS zprávě však teprve všechno začíná. Skutečné riziko se skrývá na zmíněných falešných stránkách, které napodobují oficiální portál Ministerstva dopravy. Řidiči zde mají možnost údajnou pokutu jednoduše a rychle zaplatit pomocí platební karty. 

Pokud však do falešného portálu zadáte údaje ke své platební kartě, včetně bezpečnostního kódu CVC, můžete přijít o všechny úspory. Zadané údaje získají podvodníci, kteří následně mohou provádět platby z vašeho účtu. Lidé díky tomuto podvodu přichází o desetitisíce až statisíce korun, jak uvádí web iDnes.cz.

Redakce VědaŽivě

30 července, 2024

Máte doma tento starý spotřebič? Pokud se ho do 1. září nezbavíte, hrozí vám vysoká pokuta

Lidé mají strach z potíží

Jde vidět, že se jedná o skutečně zdařilý podvod, na který zareaguje spousta lidí z obavy, že by mohli mít problém se státem. Ministerstvo dopravy vybízí všechny řidiče, aby v žádném případě neklikali na odkaz v přijaté SMS zprávě. Řidiči by si měli vždycky uvědomit, že Ministerstvo dopravy o pokutách nikdy neinformuje tímto způsobem.

Navíc nikdy nevymáhá zaplacení pokut pomocí odkazu ve zprávě. Je nutné nepodlehnout pocitu naléhavosti, který se ve vás zpráva od státu snaží vyvolat. Jedná se o zdařilou manipulaci, která vás má zbavit ostražitosti a přimět vás k neuváženému činu.

Článek Podvodníci opět zneužívají důvěry lidí: Pokud vám přijde SMS informující o pokutě, ignorujte ji, jinak přijdete o statisíce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jeden telefonát ho připravil o všechny úspory

Když přijal telefonát od neznámého čísla, podvodník se muži z Hodonínska představil jako pracovník jeho banky. Jedná se o typický postup těchto podvodů. Podvodníci často používají jména skutečných bankéřů, které si může oběť ověřit na internetu, aby tak zvýšili důvěryhodnost svého podvodu. Zároveň si dopředu zjistí základní citlivé informace o své oběti, jako například prvních pár čísel občanského průkazu nebo přesnou adresu bydliště. Tak tomu bylo i v tomto případě, kdy falešný bankéř muži volal, aby s ním probral úvěr, o který měl žádat.

Redakce VědaŽivě

15 května, 2024

Čech po jediném telefonátu a přišel o skoro 3 000 000 Kč. Volají teď téměř všem, dejte si pozor

Peníze zaslal na speciální bezpečný účet

Když muž potvrdil, že o žádný úvěr nežádal, bankéř mu řekl, že se někdo nejspíš snaží ukrást jeho identitu a připravit ho o peníze. Muž bohužel nepoznal, že se jedná o falešný telefonát a do puntíku splnil vše, co mu údajný bankéř poradil. Podle instrukcí měl poslat veškeré své úspory ve výši 2,5 milionů korun na zvláštní účet, který měl údajný bankéř vytvořit, a na kterém budou jeho finance v bezpečí, jak se uvádí na stránkách Policie České republiky.

Redakce VědaŽivě

25 května, 2024

Pozor na telefonát od falešné policie: Čech ho zvedl, nevědomky se během pár minut připravil o 400 000 Kč

Během pár dní dvě oběti

Během několika dní si na Hodonínsku podobný falešný telefonát vyžádal ještě jednu oběť. Tentokrát se jednalo o ženu, která podvodníkům také přeposlala všechny své úspory ve výši 1,5 milionu korun. Průběh podvodu byl podle vyjádření policie naprosto totožný s tím předchozím. „Oba poškození se shodli na tom, že falešní bankéři a bezpečnostní experti působili velmi věrohodně, mluvili perfektní češtinou a v komunikaci se vyznali. Proto vzbudili důvěru, a poškození se tak nechali oklamat,“ uvádí Policie ČR. Ani jedna z obětí své peníze už nejspíš nikdy neuvidí.

Článek Pozor na to, jaké telefonáty zvedáte: Muž z Hodonínska kvůli jedinému hovoru přišel o 2,5 milionu korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešný telefonát s rodinou

Umělá inteligence začíná mít v moderním světě poměrně rozsáhlé využití. V mnoha ohledech nám dokáže zjednodušit naše životy a její používání je velmi jednoduché. Postupně se však začíná projevovat také její stinná stránka, která dokazuje, že v nesprávných rukou může umělá inteligence představovat poměrně nebezpečnou zbraň.

Redakce VědaŽivě

1 července, 2023

Umělá inteligence je šikovný pomocník, ale zlý pán. Jak ji používat?

Své využití našla také u kybernetických podvodníků, kteří díky ní dokáží obalamutit důvěřivé seniory a připravit je o veškeré úspory. Jeden falešný telefonát s rodinou může důchodce připravit až o 330 tisíc korun, které mu už nikdy nikdo nevrátí.

Umělá inteligence napodobí váš hlas

Využití umělé inteligence pro tento nejnovější podvod je poměrně sofistikované. Podvodníci dokážou umělou inteligenci naučit napodobovat jakýkoliv hlas, který mohou následně využít k podvodnému telefonátu s rodinou. Stačí jim k tomu pouze pár nahrávek, které mohou stáhnout například ze sdílených videí na sociálních sítích.

Redakce VědaŽivě

29 dubna, 2023

Elon Musk varuje před umělou inteligencí, a dokonce ji označil za „největší riziko pro lidskou civilizaci“. I její zakladatel z ní má strach

Podvodníci si tak předem vytipují svou oběť a důkladně se na tento podvod připraví. Během telefonátu se pak snaží z důvěřivé babičky vymámit peníze pro výpomoc v tíživé životní situaci. Ve skutečnosti s obětí ani nemluví. Odpovědi zapisují do programu umělé inteligence, která je následně přetlumočí do telefonu hlasem dítěte nebo vnuka podvedené oběti. Důvěřivý senior však rázem přijde například o 15 tisíc korun.

Brzy se to rozšíří všude

V tuto chvíli jsou případy takového podvodu známé pouze na území Ameriky. Experti na kybernetickou a informační bezpečnost však předpokládají, že brzy dojde k rozšíření do Evropy. Jenom v Americe došlo loni k 5 tisícům těchto podvodů. Meziročně se tak jejich výskyt zvýšil o celé tři procenta. Do budoucna tak můžeme podobné praktiky očekávat také v České republice, takže bychom se na ně měli s rodinou připravit, dokud je ještě čas.

Článek Za hovor s rodinou zaplatila 330 000 Kč: V Česku opět řádí podvodníci, v ohrožení jsou hlavně rodiče se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přidala si ho do přátel na Facebooku

Policie aktuálně řeší případ romantického podvodu, který prožila žena z Hradce Králové. Na internetu ji oslovil muž, kterého si žena přidala do přátel na Facebooku. Podle jména to byl cizinec, údajně z Německa. Dotyčný si dokázal velmi rychle a jednoduše získat náklonost oné ženy. Sliboval jí vážný vztah a spoustu peněz.

Redakce VědaŽivě

14 července, 2024

Češi přichází hromadně o své účty na Facebooku: Každý, kdo nesplní nový požadavek, se s ním musí navždy rozloučit

Netrvalo však dlouho a začal z ní pod různými záminkami tahat peníze. Podle jedné zprávy měl být v Německu zatčen a prosil ženu o finanční pomoc pro svou dceru a chůvu. Žena jeho prosbám podlehla a na několik účtů mu poslala necelých 300 tisíc korun, jak píše Orlický.net.

Policie před podobným jednáním varuje

Poté s ní dotyčný přestal komunikovat a žena se obrátila na policii. Policisté nyní po neznámém pachateli pátrají a v případě dopadení mu hrozí jeden až pět let vězení, nebo peněžitý trest. Policie zároveň vyzývá veřejnost, aby si dala pozor na to, koho si přidává do přátel na Facebooku. Identita člověka může být mnohdy falešná. Zároveň byste nikdy neměli neznámému člověku posílat peníze. S největší pravděpodobností vám je nikdy nevrátí.

Redakce VědaŽivě

11 srpna, 2024

Lajkujete stránky na Facebooku nebo se přidáváte do skupin? Brzy vás to může stát 30 000 Kč

Podobné případy jsou poměrně časté

Bohužel se nejedná o jediný případ, kdy naivní oběť uvěřila romantickým zprávám na internetu. Podobný případ zažila také žena na Brněnsku, která jistému humanitárnímu doktorovi, kterého si přidala do přátel na Facebooku, posílala platby v kryptoměně. V tomto případě činila škoda 200 tisíc korun. Pokud i vy máte podezření, že s vámi někdo manipuluje a snaží se z vás vymámit peníze, zkuste se svěřit své rodině nebo přátelům, kteří vám mohou otevřít oči a poukázat na podvodné jednání dřív, než bude pozdě.

Článek Přidávání přátel na Facebooku se jí nevyplatilo. Chtěla jen kamaráda, přišla o 300 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešný státní web okrádá občany

Podvodníci se vás snaží přimět, abyste pod různými záminkami klikli na jimi vytvořený odkaz. Často k tomu využívají phishingové zprávy či e-maily nebo falešnou reklamu na sociálních sítích nebo ve výsledcích vyhledávání. Odkaz vás většinou přesměruje na falešné stránky, které imitují známý státní web. Budou po vás vyžadovat citlivé údaje, jako je číslo vašeho účtu nebo údaje k platební kartě. Rizikové je v tomto případě také přihlášení pomocí bankovní identity.

Redakce VědaŽivě

5 května, 2024

Přišel vám někdy e-mail od státní instituce? Nerozklikávejte ho, hrozí ztráta přístupu k vašemu bankovnímu účtu

Vždy je tedy nutné kontrolovat adresu dané stránky, která bude v případě podvodu obsahovat pár nenápadných odlišností – např. více domén či úplně neznámé domény. Pamatujte, že jediné správné adresy státních webů jsou: identitaobcana.cz, obcan.portal.gov.cz a portal.gov.cz, jak uvádí web Novinky.cz.

Falešný portál občana

Snaha o digitalizaci státní správy je pro všechny přínosná, ovšem dává také nový prostor různým podvodníkům. Jejich posledním cílem se stal portál občana, který funguje jako prostředek pro jednodušší komunikaci se státem a je ve správě Ministerstva vnitra. Podvodná stránka je od té pravé téměř k nerozeznání a poznáte ji pouze kontrolou adresy. Jediná správná adresa pro tento státní web je https://obcan.portal.gov.cz. Bezpečností experti radí, abyste si tyto stránky uložili do záložek a nikdy na ně nepřecházeli přes odkazy, které obdržíte od neznámého kontaktu.

Redakce VědaŽivě

24 května, 2024

Tváří se jako státní web, jde však o stránku podvodníků: Jedno kliknutí znamená ztrátu peněz

V případě nouze kontaktujte svou banku

Pokud vás podvodná zpráva nebo reklama zastihla nepřipravené a vy jste si nevšimli, že jste se dostali na falešný státní web, jednejte rychle. V prvním kroku změňte své přihlašovací údaje. Následně kontaktujte svou banku a podrobně jí vysvětlete svou situaci. Banka následně podnikne potřebné kroky k tomu, aby váš účet i vaše peníze zabezpečila. Pravděpodobně dojde k blokaci vašeho bankovního účtu i všech prostředků.

Článek Na první pohled se tváří jako český státní web, jde však o finanční podvod. Pozor kam se přihlašujete, mnozí se už nachytali se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Románek na internetu skončil tragédií

Policie aktuálně řeší případ romantického podvodu, který prožila žena z Hradce Králové. Na internetu ji oslovil muž, který se vydával za pracovníka na ropné plošině u pobřeží Spojeného království. Dotyčný si dokázal velmi rychle a jednoduše získat náklonost oné ženy. Sliboval ji vážný vztah a spoustu peněz.

Redakce VědaŽivě

3 července, 2024

Češi, kteří platí kartou na internetu, právě hromadně přichází o své peníze. Rozmohl se nový podvod, který je těžké odhalit

Netrvalo však dlouho a začal z ní pod různými záminkami tahat peníze. Žena jeho žádostem vždy vyhověla, aniž by pojala jakékoliv podezření, že se může jednat o podvodníka. Takhle mu postupně poslala statisíce korun, než jí došlo, že zde něco nehraje a muže si zablokovala, jak uvádí Hradecký Deník.

Hned však následoval další podvod

Krátce po této zkušenosti ženu na internetu kontaktovala společnost Unicef a nabízeli jí pomoc a odškodnění za podvodné jednání. Zoufalá žena se této příležitosti chopila a údajné společnosti naposílala další desetitisíce korun. Po nějaké době jí došlo, že i tentokrát sedla na lep vychytralým podvodníkům.

Redakce VědaŽivě

22 května, 2024

Dala kamarádovi telefonní číslo, přišla o 180 000 Kč. Dejte si pozor, podvodníci se teď vydávají za vaše známé

Žena tak během několika týdnů přišla o téměř 1,5 milionu korun. Polovinu z této částky si navíc vypůjčila. Nepříjemná zkušenost ji tak přinesla pouze ztracené naděje, zlomené srdce a dluhy, které bude muset dál splácet. Ačkoliv svůj případ nahlásila na policii, šance dopadení neznámých pachatelů je mizivá. Žena své peníze už nejspíš nikdy neuvidí.

Děje se to častěji, než si myslíte

Bohužel se nejedná o jediný případ, kdy naivní oběť uvěřila romantickým zprávám na internetu. Podobný případ zažila také žena na Brněnsku, která jistému humanitárnímu doktorovi posílala platby v kryptoměně. V tomto případě činila škoda 200 tisíc korun. Pokud i vy máte podezření, že s vámi někdo manipuluje a snaží se z vás vymámit peníze, zkuste se svěřit své rodině nebo přátelům, kteří vám mohou otevřít oči a poukázat na podvodné jednání dřív, než bude pozdě.

Článek Pár kliknutí na internetu a bylo to: Češka přišla o 1,5 milionu korun kvůli triku na který se stále lidé nechávají nachytat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lidé hromadně přichází o peníze

Vše na první pohled vypadá naprosto neškodně. Při skrolování Facebookem narazíte na reklamu, která vám nabízí zajímavý doplněk k vašemu operačnímu systému Windows 11 zcela zdarma. Může se jednat o nějakou zajímavou hru, nástroje umělé inteligence, například editory 3D obrázků nebo grafické doplňky, díky kterým si můžete změnit vzhled svého Windowsu. Tyto doplňky bývají u lidí obecně velmi oblíbené, a proto jsou také nejnebezpečnější. Lidé díky nim hromadně přichází o peníze, jakmile na takovou reklamu zareagují.

Redakce VědaŽivě

14 července, 2024

Češi přichází hromadně o své účty na Facebooku: Každý, kdo nesplní nový požadavek, se s ním musí navždy rozloučit

Stáhnete škodlivý kód

Když na falešnou reklamu na Facebooku zareagujete, čeká vás kruté zklamání. Místo vyhlédnutého doplňku si totiž stáhnete nebezpečný kód s označením SYS01, který v zařízení krade citlivá osobní data a lidé hromadně přichází o peníze. Dokáže například zjistit přístupové údaje k vašemu internetovému bankovnictví, díky kterým se k vašim financím dostanou vychytralí podvodníci. Na podobnou reklamu proto raději vůbec neklikejte a rozhodně si do počítače nestahujte neznámý soubor.

Redakce VědaŽivě

6 října, 2024

Nový podvod na Facebooku: Pozor na nebezpečnou zprávu, vysává peníze z účtu

Tento soubor nikdy nestahujte

Pokud na reklamu na Facebooku náhodou kliknete, ještě nepanikařte. Reklama vás totiž přesměruje na na webové stránky hostované na serverech Google Sites nebo True Hosting. Do této chvíle vám nic vážného nehrozí. Skutečný problém nastane ve chvíli, kdy na těchto stránkách kliknete na tlačítko „Stáhnout“ v domnění, že si tím stáhnete slibovaný doplněk. Do počítače si však stáhnete soubor s názvem: „Awesome_Themes_for_Win_10_11.zip“. Tento soubor v sobe ukrývá nebezpečný škodlivý kód, díky kterému lidi přijdou o peníze.

Článek Nová hrozba na Facebooku: Uživatelé hromadně přichází o peníze už během jediného kliknutí na odkaz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Největší podvodník Ferdinand Demara

Jelikož byl celý život podvodníkem, o jeho skutečném životě toho mnoho nevíme. A tomu, co víme, se mnohdy nedá věřit. Ferdinad Demara se za svůj život vydával za spoustu různých lidí z různých odvětví. Ačkoliv sotva vychodil základní školu, úspěšně se mimo jiné vydával například za doktora aplikované psychologie, výzkumníka rakoviny či právníka.

Redakce VědaŽivě

23 července, 2024

Co když byl Shakespeare podvodník: Jeho díla má údajně na svědomí někdo úplně jiný

To, co postrádal na odborném vzdělání, dokázal vynahradit svým nadáním k oklamávání ostatních. Podle všeho oplýval vysokým IQ a měl fotografickou paměť, díky čemuž působil jako studovaný odborník v jakémkoliv oboru, a to i po jediném letmém pohledu do učebnice.

Největší životní kousek

Za jeho největší životní kousek se dá považovat zosobnění kanadského vojenského doktora. Ferdinand Demara se do Kanady dostal v roce 1951. V té době se vydával za právníka a seznámil se s jistým doktorem Josephem Cyrem. Když to vypadalo, že bude jeho právnická praxe prokouknuta, zeptal se doktora Cyra, jestli si může půjčit jeho lékařské diplomy, jelikož prý měl sám o studium lékařství zájem. Ve skutečnosti si chtěl pouze přivlastnit jeho identitu, se kterou se brzy dostal do kanadského námořnictva, v hodnosti plukovníka.

Redakce VědaŽivě

6 července, 2024

Nejlepší podvodník světa: Vymyslel si vlastní zemi, pak ji prodal za pohádkové peníze

Spolu se svým oddílem se poté dostal do vřavy Korejské války. Bez předchozího lékařského vzdělání a výcviku měl najednou na starosti zdraví celé posádky, která čítala 219 vojáků. Vzhledem k okolnostem si však vedl překvapivě dobře. Vždy stačilo, aby si přečetl potřebnou kapitolu z lékařských příruček a dokázal si poradit téměř se vším. S tímto „vzděláním“ trhal lidem zuby, operoval zraněné vojáky, a dokonce úspěšně amputoval několik končetin.

Prozradil ho jeho vlastní úspěch

Jako vojenský lékař si Ferdinand Demara vedl tak dobře, že o něm v kanadských novinách dokonce vydali článek, kde zveřejnili jeho fotografii. To však pobouřilo příbuzné skutečného doktora Cyra a podvodníka odhalili. Z kanadské armády tak musel prchnout, ale do konce života zvládl natropit ještě několik zajímavých kousků. Když se v roce 1979 konalo setkání veteránů z Korejské války, Demara se ho zúčastnil také – a všichni ho vítali s otevřenou náručí.

Článek Podvodník jménem Ferdinand Demara: Měl jenom základku, i tak se živil jako doktor a učitel se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Posílání zásilek přes internet

Jeden z nejběžnějších triků představuje nabízení falešných kurýrů. Tento druh podvodu se nejčastěji šíří právě na internetových bazarech. Podvodníci se v těchto případech vydávají za zájemce o vámi nabízené zboží. Naučenými triky vás pak zmanipulují k použití jejich způsobu dopravy.

Redakce VědaŽivě

3 února, 2024

30 000 Kč poplatek za nakupování na internetu? Tvrdá realita, všichni Češi by se měli připravit

Jedná se o spolehlivý způsob, jak podvodníkům osobně předat přístup ke svému bankovnímu účtu. Když prodáváte věci přes internet, vždy trvejte na dopravě, kterou si sami zvolíte a rozhodně neuvádějte své osobní a platební informace na pochybné stránky, které vám doporučí případný zájemce. Před podobnými praktikami varuje také Policie České republiky.

Prodávala stavebnici Lego

Své o tom ví také žena, která chtěla přes internet prodat starou stavebnici značky Lego za 800 korun. Do pár hodin se jí ozvala zájemkyně, která ji velmi věrohodně vysvětlila, že si pro věci pošle kurýrní službu. Dotyčná měla jen vyplnit určité údaje na jejich webu. Ten vypadal velmi věrohodně a měl tam i logo dopravní společnosti. Poškozená na trik bohužel naletěla a vyplnila také údaje k účtu. Pak už šlo všechno rychle. Z účtu jí během chvilky zmizely úspory ve výši 111 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

19 června, 2024

Čechům, kteří prodávají věci na internetu hrozí, že přijdou až o 100 000 Kč. Jde o promyšlený podvod

Pozor si dejte i na další podvody

Další nebezpečí představují náhodné telefonáty z bank. Kybernetičtí podvodníci si dokáží o svých obětech přes internet zjistit velké množství osobních informací. Díky nim působí na oběť věrohodně a dokáží ji snáze zmanipulovat k odevzdání osobních i platebních údajů. Většinou oběti straší domnělým ohrožením jejich bankovního účtu.

V některých případech se snaží svou oběť přesvědčit k tomu, aby své finance přeposlala na účet s krypto-měnou, který má být údajně bezpečnější. Jindy zase požadují sdělení PIN kódu k jejich platební kartě, nebo dokonce přihlašovací údaje do internetového bankovnictví. Všechny tyto pokusy většinou končí dokonale vybíleným kontem oběti.

Článek Posílání zásilek přes internet se prodraží: Kdo si nedá pozor na malý detail, přijde o 111 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přišla o 50 000 Kč

Člověk by řekl, že nic není jednoduššího než prodej věcí na internetu. Existuje hned několik bazarů, kam stačí jednoduše vložit fotku nabízeného zboží a počkat, až se ozve vhodný zájemce. Právě v této chvíli však hrozí největší riziko, že padnete do léčky vychytralému podvodníkovi. Své o tom ví také mladá žena z Prahy, která na jednom z inzertních portálů nabízela k prodeji staré tričko, za které požadovala pouhých pár stovek korun, jak uvádí na svých stránkách Policie České republiky.

Redakce VědaŽivě

5 května, 2024

Za prodej věcí na Aukru a Bazoši přišel o všechny své vydělané peníze

Po nějaké době se jí ozval vážný zájemce, který ženě přeposlal odkaz na portál, na kterém tričko nabízela k prodeji. Jednalo se však o falešný odkaz, který po ženě vyžadoval vyplnění údajů k platební kartě. Dotyčná ochotně zadala všechny požadované údaje, včetně přístupových a bezpečnostních kódů k bankovnímu účtu. Tím podvodníkovi umožnila nekontrolovaný přístup ke svým financím. Podvodník samozřejmě nelenil a v několika platbách z účtu poškozené odcizil 50 000 Kč.

Přijdete o všechno

Jedná se o typický příklad podvodného jednání na internetových bazarech. Nadšení zájemci vám zašlou falešný odkaz na daný portál nebo dopravní společnost, který vyžaduje zadání platebních údajů. Vždy se jedná o spolehlivý způsob, jak přijít o přístup k vlastnímu bankovnímu účtu a o všechny peníze. Prodej věcí na internetu v žádném případě nepodceňujte a neuvádějte své platební údaje tam, kde to nedává smysl.

Redakce VědaŽivě

25 srpna, 2024

Prodej věcí na internetu se může pořádně prodražit. Kdo si nedá pozor, zaplatí poplatek 150 000 Kč

Pozor si dejte také na způsob platby, kdy vás může podvodník rovněž nachytat. Za zboží si vždy nechávejte zaplatit převodem na účet nebo v hotovosti. Všechny ostatní možnosti, které vám navíc navrhne neznámý zájemce, představují příliš velké riziko, které končí ztrátou 50 000 Kč. Největší bezpečí vám pak zaručí ověřené internetové bazary, které do jisté míry dokáží podobným praktikám zabránit. Platby dokáží zablokovat, dokud není potvrzené přijetí zboží a neumožňují využití žádných neověřených dopravců.

Článek Chtěla prodat tričko, přišla kvůli tomu o 50 000 Kč: Češi při prodeji věcí dělají chybu, která je připravuje o peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kliknutí na špatný odkaz je připravil o úspory

Manželka při brouzdání internetem narazila na velmi lákavou reklamu, která slibovala výhodnou investici a vysoké výdělky. Ženu to zaujalo a na reklamu zareagovala. Dostala se na stránky domnělé investiční společnosti, kde si vytvořila účet a provedla investici ve výši několika tisíc korun. Několik následujících týdnů nové investice neřešila.

Redakce VědaŽivě

9 února, 2024

Vyskočila na vás tato reklama? Tváří se nevinně, oškube vás ale o vše. Podívejte se, jak vypadá

Průběžně jí volali domnělí investiční poradci, kteří ji informovali o průběhu její investice, která se značně zhodnotila, a doporučovali jí, aby do investic vložila více peněz. Žena však nějakou dobu těmto lákadlům odolávala. Nakonec ji však kliknutí na špatný odkaz přišlo velmi draho.

Nakonec lákadlům podlehla

Teprve v nedávné době těmto lákadlům podlehla a začala podnikat další kroky, jak uvedla policejní mluvčí pro web Hradecký Deník.cz. Žena se s vidinou dalšího výdělku nechala přesvědčit, aby si do mobilního telefonu nainstalovala aplikaci, která domnělým poradcům umožnila vzdálený přístup k jejímu zařízení. 

Následně se měla přihlásit do svého internetového bankovnictví, čímž k němu umožnila přístup také domnělým investičním poradcům. Brzy však zjistila, že jí z účtu zmizely všechny úspory ve výši 300 tisíc korun. Tento účet navíc sdílela se svým manželem, takže oba připravilo kliknutí na špatný odkaz o všechno.

Redakce VědaŽivě

18 května, 2024

Českem se valí nová vlna falešných SMS zpráv. Nachází se v nich falešný odkaz, který vyluxuje bankovní konto

Na tyhle nekalé praktiky si dejte pozor

Ve světě internetových podvodů se bohužel nejedná o nijak výjimečný případ. Manželé vše nahlásili policii, která nyní po neznámém pachateli pátrá. V případě dopadení mu hrozí až osmileté vězení. Pravděpodobnost, že se policistům podaří vypátrat také odcizené peníze, je však velmi nízká.

Policie proto před podobnými praktikami varuje. Nikdy si do svých počítačů nebo telefonů neinstalujte žádné aplikace, které umožňují vzdálený přístup. Finanční investice provádějte pouze ve spolupráci s ověřenými poradci nebo bankéři a vyhýbejte se lákavým reklamám. Jedno kliknutí na špatný odkaz vás může připravit o všechno.

Článek Rodina klikla na odkaz na internetu, ihned přišla o 300 000 Kč: Policie varuje, jedno kliknutí a peníze mizí z účtu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodná SMS s nebezpečným odkazem

Podvodné SMS zprávy od státu se vydávají za důležitá oznámení od Ministerstva dopravy. Vyzývají k zaplacení pokuty za rychlost nebo jiný přestupek. Zároveň řidiče děsí ztrátou bodů. Každá zpráva obsahuje odkaz ve tvaru „https://igov-cz-konta-ridicel-.eu“, který má případnou oběť přesměrovat na stránky Ministerstva dopravy, kde lze pokutu jednoduše uhradit.

Redakce VědaŽivě

20 září, 2023

Českem se šíří nový podvod: Falešné exekuce se snaží okrást oběti o tisíce korun

Ve skutečnosti však odkaz vede na falešnou internetovou stránku, která oficiální web Ministerstva dopravy pouze velmi zdařile imituje. Grafické a jazykové zpracování se téměř neliší od oficiálních stránek, takže může velmi snadno dojít k závažnému omylu.

Připraví vás o všechny úspory

Kliknutím na odkaz v SMS zprávě však teprve všechno začíná. Skutečné riziko se skrývá na zmíněných falešných stránkách, které napodobují oficiální portál Ministerstva dopravy. Řidiči zde mají možnost údajnou pokutu jednoduše a rychle zaplatit pomocí platební karty. 

Redakce VědaŽivě

20 srpna, 2024

Nechutný podvod od známého českého e-shopu: Zákazníci byli sprostě oklamáni, aniž by o tom věděli

Pokud však do falešného portálu zadáte údaje ke své platební kartě, včetně bezpečnostního kódu CVC, můžete přijít o všechny úspory. Zadané údaje získají podvodníci, kteří následně mohou provádět platby z vašeho účtu. Jednou z prvních obětí se stala dvaačtyřicetiletá žena z Litoměřicka, kterou podvodníci tímto způsobem obrali o více než 300 tisíc korun. Další oběť ze Znojemska přišla o 20 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Obavy z nezaplacené pokuty

Jde vidět, že se jedná o skutečně zdařilý podvod, na který zareaguje spousta lidí z obavy, že by mohli mít problém se státem. Ministerstvo dopravy vybízí všechny řidiče, aby v žádném případě neklikali na odkaz v přijaté SMS zprávě. Řidiči by si měli vždycky uvědomit, že Ministerstvo dopravy o pokutách nikdy neinformuje tímto způsobem, a rozhodně nevymáhá zaplacení pokut pomocí odkazu ve zprávě. Je nutné nepodlehnout pocitu naléhavosti, který se ve vás zpráva od státu snaží vyvolat. Jedná se o zdařilou manipulaci, která vás má zbavit ostražitosti a přimět vás k neuváženému činu.

Článek Tváří se jako SMS od státu, jde však o podfuk: Češka kvůli ní přišla o 300 000 Kč, další o desítky tisíc korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodný e-shop Kytary.cz

E-shop Kytary.cz patří mezi největší prodejce hudebních nástrojů v Česku. Jak už sám název napovídá, zaměřuje se především na prodej akustických nebo elektrických kytar. Jejich sortiment obsahuje také kytary značky Fender, na kterou hrál například Kurt Cobain ze skupiny Nirvana nebo slavný kytarista Jimi Hendrix. Právě tuto značku kytar využívá také podvodný e-shop, který se za Kytary.cz pouze vydává.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

E-shop, na kterém denně nakupuje spousta lidí, okrádá své zákazníky: Jedno kliknutí a úspory letí ven z okna

Zatímco se běžná cena těchto kytar pohybuje v řádu tisíců korun, podvodníci ji na svých stránkách nabízí za pouhých 250 korun. Pro znalce hudebních nástrojů by už takhle nízká cena měla být jasným vykřičníkem. Přesto se na tento trik nachytala už minimálně stovka lidí. Místo levné kytary však přišli o všechny peníze.

Jistý druh phishingu

Podvodný e-shop v podstatě slouží pouze k tomu, aby z důvěřivých obětí vylákal údaje k platební kartě. Pokud se pokusíte si zdejší levné zboží zakoupit, projdete klasickým procesem všech internetových obchodů. E-shop bude následně vyžadovat platbu kartou předem a přesměruje vás na falešnou platební bránu. Jakmile do ní zadáte údaje ke své platební kartě, podvodníci získají nekontrolovaný přístup k vašim financím. Svým způsobem se tak jedná o jistý druh phishingu.

Redakce VědaŽivě

20 srpna, 2024

Nechutný podvod od známého českého e-shopu: Zákazníci byli sprostě oklamáni, aniž by o tom věděli

Extrémně propracovaný podvod

Problém je v tom, že se jedná o extrémně dobře propracovaný podvodný e-shop, který na první pohled od originálního e-shopu Kytary.cz nerozeznáte. Podvodníci si s jeho přípravou dali práci, při které zacházeli do neuvěřitelných detailů.

„Oni si naklikali i nějaké další uživatele, vytvořili si historii, připravili si obrázky a celý podvod poměrně pěkně. Takže je poměrně těžké opravdu odhalit, že jde o podvodnou stránku,“ popisuje Robert Šuman ze společnosti ESET pro portál iRozhlas.cz. Podvodníci se v tomto případě dopouští hned několika trestných činů najednou a při dopadení jim hrozí trest odnětí svobody. Jejich totožnost je však zatím neznámá a riziko pro běžné lidi přetrvává.

Článek Jednou v něm nakoupíte a máte po penězích: Pozor na podvodný e-shop, okradl už spoustu Čechů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Muž přišel o 600 000 Kč

Podvodník se dvaašedesátiletému muži ze Zlína představil jako pracovník jeho banky. Jedná se o typický postup těchto podvodů. Podvodníci často používají jména skutečných bankéřů, které si může oběť ověřit na internetu, aby tak zvýšili důvěryhodnost svého podvodu. Zároveň si dopředu zjistí základní citlivé informace o své oběti, jako například prvních pár čísel občanského průkazu nebo přesnou adresu bydliště. Přesně tak tomu bylo i v tomto případě, kdy falešný bankéř muži volal, aby s ním probral úvěr, o který právě žádal na pobočce v Brně.

Redakce VědaŽivě

7 června, 2021

Jak poznat telefonní a jiné podvody, a nenaletět? Jen v loni bylo čtyřicet procent přijatých hovorů podvodných

Když muž potvrdil, že o žádný úvěr nežádal, a dokonce ani nebyl v Brně, bankéř mu řekl, že se někdo snaží ukrást jeho identitu a připravit ho o peníze. Muž bohužel nepoznal, že se jedná o falešný hovor a do puntíku splnil vše, co mu údajný bankéř poradil. Během chvilky tak za jediný telefonát zaplatil osobními a firemními penězi ve výši téměř 600 000 Kč, jak uvádí portál Novinky.cz.

Kyberkriminalita v Česku narůstá

Policie České republiky o podobných typech podvodů pravidelně informuje na svých sociálních sítích a v médiích. Podle nejnovějších informací jsou kybernetické zločiny zaměřené na ztrátu financí oběti za jediný telefonát na vzestupu. Jen v roce 2023 policie registrovala přes 19 tisíc případů kybernetických podvodů. Jedná se jednak o podvodné hovory, dále o phishingové SMS zprávy či emaily, ale také o investiční podvody a podobně.

Redakce VědaŽivě

15 května, 2024

Čech po jediném telefonátu a přišel o skoro 3 000 000 Kč. Volají teď téměř všem, dejte si pozor

Počet kybernetických zločinů každým rokem narůstá a momentálně činí až 11 % celkové kriminální činnosti. Jedná se o alarmující čísla, která jen dokazují, že podobný falešný hovor může brzy potkat také vás. Následky bývají v těchto případech katastrofální a podvodník bývá dopaden jen zřídka. Za jediný telefonát tak můžete, podobně jako muž ze Zlína, zaplatit veškerými úsporami ve výši 600 000 Kč.

Článek Muži ze Zlína zavolali z banky, pak ho okradli o 600 000 Kč: Policie prozradila detaily, jak nový podvod funguje se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šíří se falešné e-maily od Disney+

Na první pohled obyčejný e-mail může napáchat opravdu velké škody. Společnost Disney svým odběratelům běžně posílá e-mailové zprávy, ve kterých je informuje o nejnovějších akcích nebo je upozorňuje na blížící se konec předplatného nebo chybějící platební údaje. Tyhle falešné e-maily poznáte už podle jejich předmětu, ve kterém bude napsáno něco jako: „Váš účet Disney+ byl deaktivován.“ V tomto e-mailu se dozvíte, že k zablokování účtu došlo z důvodu podezřelé aktivity a jedná se tak o ochranné opatření. Ve skutečnosti se k podezřelé aktivitě právě schyluje.

Redakce VědaŽivě

11 srpna, 2024

Oblíbená streamovací služba brutálně zdražuje: Buď budete platit jak mourovatí, nebo vám tam nahážeme hromadu reklam

Připraví vás o osobní a platební údaje

Falešné e-maily mají v tomto případě jen jeden jediný účel – připravit vás o osobní a platební údaje. Podvodníci, kteří e-maily posílají, tak vůbec nemají zájem o váš účet u streamovací služby. Představuje pro ně pouhý prostředek, jak vás přimět k odevzdání citlivých dat. Takový e-mail totiž s největší pravděpodobností obsahuje odkaz, který vás má přesměrovat na stránky společnosti, kde si zablokovaný účet obnovíte.

Bude se však jednat o falešné stránky, které oficiální stránky Disney pouze zdařile imitují. Pro obnovení účtu po vás bude falešná stránka vyžadovat zadání údajů k vaší platební kartě a další citlivé údaje, které okamžitě získají podvodníci. Díky nim se vám poté nabourají do bankovního účtu, ze kterého vám během chvilky odcizí všechny úspory.

Redakce VědaŽivě

14 srpna, 2024

Objevila se nová streamovací služba, která je úplně zdarma: Netflix rovnou zrušte, můžete ušetřit tisíce korun

Na tyhle e-maily nereagujte

Na podobné falešné e-maily proto raději vůbec nereagujte. Nejdříve si ověřte, zda se ke svému Disney+ účtu normálně dostanete, případně zkuste kontaktovat infolinku samotné streamovací stanice. Také Disney o podvodných informacích informuje na svých stránkách, kde najdete také návod k tomu, jak se podobným útokům bránit.

Článek V Česku se šíří falešné e-maily. Stačí na ně kliknout a během chvíle jste bez peněz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešný e-mail z úřadu

Podvodný e-mail z úřadu na první pohled působí jako důležité oznámení od Ministerstva dopravy. Vyzývá k zaplacení pokuty za rychlost nebo jiný přestupek. Každá zpráva samozřejmě obsahuje odkaz, který má každého přesměrovat na stránky Ministerstva dopravy, kde lze pokutu jednoduše uhradit.

Redakce VědaŽivě

18 května, 2024

Českem se valí nová vlna falešných SMS zpráv. Nachází se v nich falešný odkaz, který vyluxuje bankovní konto

Ve skutečnosti však odkaz vede na falešnou internetovou stránku, která oficiální web Ministerstva dopravy pouze velmi zdařile imituje. Grafické a jazykové zpracování se téměř neliší od oficiálních stránek, takže může velmi snadno dojít k závažnému omylu. O problému jsou řidiči informování na oficiálních stránkách Ministerstva dopravy.

Přijdete o všechny peníze

Kliknutím na odkaz ve zprávě však teprve všechno začíná. Skutečné riziko nepředstavuje e-mail z úřadu, ale falešné stránky, které napodobují oficiální portál Ministerstva dopravy. Řidiči zde mají možnost údajnou pokutu jednoduše a rychle zaplatit pomocí platební karty. Pokud však do falešného portálu zadáte údaje ke své platební kartě včetně bezpečnostního kódu CVC, můžete přijít o všechny úspory. Zadané údaje získají podvodníci, kteří následně mohou provádět platby z vašeho účtu.

Redakce VědaŽivě

20 září, 2023

Českem se šíří nový podvod: Falešné exekuce se snaží okrást oběti o tisíce korun

Musíte být obezřetní

Ministerstvo dopravy vybízí všechny řidiče, aby si dali na podobný e-mail z úřadu pozor a v žádném případě neklikali na přiložený odkaz. Řidiči by si měli vždycky uvědomit, že Ministerstvo dopravy o pokutách nikdy neinformuje tímto způsobem a rozhodně nevymáhá zaplacení pokut pomocí odkazu ve zprávě. 

Nejedná se však o jediný způsob, jak podvodníci využívají státní instituce. Objevují se také případy, kdy lidem chodí zprávy o přeplatku na dani nebo jiném státním příspěvku, který oběti vyláká na falešný Portál občana. Na podobné případy si tedy dejte dobrý pozor a nikdy neklikejte na odkazy v SMS zprávách.

Článek Po internetu teď kolují e-maily vydávající se za stát. Kliknutí na ně už vybílilo několik bankovních účtů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Chtěl pomoci kamarádce na Facebooku

Vše začalo naprosto nevinně. Na Facebooku dotyčného oslovila kamarádka s prosbou o pomoc. Prý se dostala do finanční tísně a potřebuje zapůjčit tisíc korun, aby mohla zaplatit nájem. Muž z Prostějova se nad kamarádkou slitoval a peníze ji bez zdráhání poslal. Druhý den se však ozvala znovu s tím, že jí peníze nedorazily, a jestli může platbu zopakovat. Muž v tuto chvíli ještě nepojal žádné podezření a poslal jí na účet dalších tisíc korun. Ani tentokrát však neměly dorazit, a tak platbu opakoval ještě několikrát, aby své zoufalé kamarádce pomohl z nouze.

Redakce VědaŽivě

1 listopadu, 2023

A je po srandě: Facebook a Instagram za peníze, bez zaplacení se už ani nepřihlásíme

Peníze posílal podvodníkům

Muž v té době netušil, že ve skutečnosti komunikuje s podvodníky, kteří jeho kamarádce na Facebooku ukradli účet. V přesvědčení, že pomáhá blízké osobě tak dál posílal peníze. S každou platbou se drzost podvodníků zvyšovala až si nakonec řekli o zaslání 8 tisíc korun.

Celou dobu používali historku s nezaplaceným nájmem a netrpělivou domácí. Jakmile dotyčný peníze poslal, vždycky mu bylo údajnou kamarádkou s lítostí řečeno, že peníze opět nedorazily, a aby to zkusil znovu. Takhle se to opakovalo pořád dokola. Muž z Prostějova takhle přišel celkem o 86 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Redakce VědaŽivě

14 července, 2024

Češi přichází hromadně o své účty na Facebooku: Každý, kdo nesplní nový požadavek, se s ním musí navždy rozloučit

Napálit se může každý

Může se zdát, že na takový trik nemůže nikdo rozumný naletět. Opak je však pravdou. Podvodníci dokáží být velmi přesvědčiví, a když si navíc myslíte, že komunikujete se svými blízkými, dokáži s vámi jednoduše manipulovat. Před podobným jednáním vás bohužel nedokáže nic spolehlivě ochránit.

Můžete se však držet jednoduchého pravidla a jednoduše neposílat peníze nebo osobní či platební údaje nikomu na Facebooku ani jiných sociálních sítích. Podobné žádosti si u svých přátel vždy ověřujte jinými komunikačními prostředky a pamatujte, že na internetu nikdo nemusí být tím, za koho se vydává.

Článek Kvůli Facebooku přišel o 86 000 Kč: Muž z Prostějova varuje před nekalou taktikou podvodníků. Děje se to stále častěji se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

SMS zpráva od státu

Podvodné SMS zprávy od státu se vydávají za důležitá oznámení od Ministerstva dopravy. Vyzývají k zaplacení pokuty za rychlost nebo jiný přestupek. Každá zpráva obsahuje odkaz, který má případnou oběť přesměrovat na stránky Ministerstva dopravy, kde lze pokutu jednoduše uhradit.

Redakce VědaŽivě

16 září, 2023

Nové silniční radary o vás zjistí vše: Hrozí vám pokuta skoro za cokoliv

Ve skutečnosti však odkaz vede na falešnou internetovou stránku, která oficiální web Ministerstva dopravy pouze velmi zdařile imituje. Grafické a jazykové zpracování se téměř neliší od oficiálních stránek, takže může velmi snadno dojít k závažnému omylu. O problému jsou řidiči informováni na oficiálních stránkách Ministerstva dopravy, a také velkých českých bank, jako je ČSOB.

Přijdete o všechny úspory

Kliknutím na odkaz ve zprávě však teprve všechno začíná. Skutečné riziko se skrývá na zmíněných falešných stránkách, které napodobují oficiální portál Ministerstva dopravy. Řidiči zde mají možnost údajnou pokutu jednoduše a rychle zaplatit pomocí platební karty. 

Redakce VědaŽivě

4 března, 2024

Prodáváte věci na internetu? Hrozí vám nechutná pokuta, úřady si na vás došlápnou

Pokud však do falešného portálu zadáte údaje ke své platební kartě včetně bezpečnostního kódu CVC, můžete přijít o všechny úspory. Zadané údaje získají podvodníci, kteří následně mohou provádět platby z vašeho účtu. Je důležité si uvědomit, že zprávy od státu nikdy neobsahují podobné odkazy, přes které by stát vyžadoval okamžité platby.

Nepodlehněte této manipulaci

Ministerstvo dopravy vybízí všechny řidiče, aby v žádném případě neklikali na odkaz v přijaté SMS zprávě. Řidiči by si měli vždycky uvědomit, že Ministerstvo dopravy o pokutách nikdy neinformuje tímto způsobem a rozhodně nevymáhá zaplacení pokut pomocí odkazu ve zprávě. Je nutné nepodlehnout pocitu naléhavosti, který se ve vás zpráva od státu snaží vyvolat. Jedná se o zdařilou manipulaci, která vás má zbavit ostražitosti a přimět vás k neuváženému činu.

Článek Čechům teď chodí SMS zprávy vydávající se za stát. Po jejich přečtení je už krátká cesta k vybílení bankovního konta se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Majitelé Android a Apple telefonů v ohrožení

Tato inovativní forma phishingu využívá technologii zvanou Progressive Web Applications (PWA), která útočníkům umožňuje tvorbu falešných bankovních aplikací. Tyto aplikace jsou kompatibilní s každým operačním systémem, takže v ohrožení jsou tentokrát jak majitelé Android telefonů, tak majitelé Apple telefonů.

Redakce VědaŽivě

21 prosince, 2023

Jediná aplikace vám ukradne všechny důležité informace: Pokud ji máte v telefonu, okamžitě ji smažte

Phishingová kampaň se šíří automatickými hovory s hlasovým automatem, který uživatele přesměruje na podvodné webové stránky, ze které si má PWA aplikaci přidat na svou domovskou obrazovku. Celé provedení přitom v uživateli nevzbuzuje žádné obavy o bezpečnost. Vše vypadá naprosto legitimně.

Podvodníci cílí na všechny Čechy

Tato technologie byla poprvé objevena polskou bezpečnostní agenturou CSIRT KNF v červenci 2023. Nyní na ni upozorňuje také česká pobočka ESETu, podle kterého se aktuální útoky soustředí výhradně na české obyvatelstvo. PWA aplikace imitují bankovní aplikace všech velkých českých bank. Majitelé Android a Apple telefonů si však stáhnou velmi šikovného škůdce, který se snaží získat přístup k penězům oběti.

Redakce VědaŽivě

16 února, 2024

Majitelé Androidu, pozor: Tyto aplikace okamžitě vymažte z telefonu, jinak zaplatíte poplatek 50 000 Kč

Tyto aplikace neinstalujte

Společnost ESET všechny uživatele Android a Apple telefonů varuje, aby byli obzvlášť obezřetní při instalaci jakýchkoliv aplikací z neznámých webových stránek. Takové aplikace dnes dokáží obejít veškeré zabezpečení vašeho telefonu, takže vás před osudovou chybou nic neochrání.

Veškeré aplikace, především ty bankovní, byste tudíž měli stahovat zásadně z oficiálních obchodů, jako je App Store a Google Play. I zde si však každou aplikaci důkladně prověřte, ujistěte se, že se skutečně jedná o oficiální aplikaci vaší banky a zkontrolujte si hodnocení a počet jejích stažení. Jen tak před útočníky ochráníte svůj telefon a bankovní účet.

Článek Podvodníci útočí na naše peníze: Bankovní účty se vyprazdňují během chvíle. V ohrožení jsou uživatelé Android i Apple telefonů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodníci nabízejí levné účty na Netflixu

Kyberzločinci na internetu nabízí velmi levné účty na Netflixu, které prezentují jako naprosto legitimní nabídku. Toto levné předplatné vám má zajistit přístup k plnému obsahu streamovací platformy Netflix. Jedná se však o způsob, jakým se podvodníci snaží získat přístup k vašemu bankovnímu účtu. Své o tom ví také uživatel Tomáš (46), kterého falešný účet na Netflixu nakonec připravil o 37 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

11 května, 2024

Bude Netflix letos jenom pro bohaté? Oblíbený streamovací gigant chystá masivní zdražení, které pocítí stovky tisíc Čechů

„Je důležité upozornit, že účty prodávané tímto způsobem jsou často spojeny s další kybernetickou kriminalitou. Většina účtů je získána pomocí ukradených přihlašovacích údajů nebo z prolomených účtů. Proto mohou kyberzločinci nabízet výrazně nižší ceny,“ říká Pavel Krejčí, bezpečnostní inženýr ze společnosti Check Point Software Technologies, pro portál Novinky.cz. Uživatelé by si proto měli na podobné praktiky na Netflixu dávat pozor. „Každý zločinec nemusí dodržet svou část dohody, takže často vy nedostanete nic. Maximálně vám bude zablokován účet.“

Redakce VědaŽivě

27 prosince, 2023

Další útok na české uživatele Netflixu: Jedna chyba a přijdete nejen o účet, ale i o všechny peníze

Budete součástí podvodu

Dohody uzavřené se zločinci bývají vždycky výhodnější pro ně než pro vás. Kromě peněz tak můžete přijít o své osobní přístupové údaje, které mohou vést k dalším kyberzločinům. Kyberzločinci jsou v dnešní době značně vynalézaví a ke svým podvodům dokáží využít jakoukoliv online službu. Všechny osobní informace, které z důvěřivých uživatelů podvodníci získají, jsou zneužity k dalším podvodům. Dále je kyberzločinci prodávají zájemcům na dark webu, kteří se následně snaží nabourat do vašeho bankovního účtu. Levné účty na Netflixu vás tak mohou připravit o hodně peněz.

Článek Tomáš (46) zaplatil za film na Netflixu 37 000 Kč: Nový podvod ohrožuje všechny uživatele se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Telefonát ho připravil o všechny úspory

Podvodník se muži ze Zlína představil jako pracovník jeho banky. Jedná se o typický postup těchto podvodů. Podvodníci často používají jména skutečných bankéřů, které si může oběť ověřit na internetu, aby tak zvýšili důvěryhodnost svého podvodu. Zároveň si dopředu zjistí základní citlivé informace o své oběti, jako například prvních pár čísel občanského průkazu nebo adresu bydliště. Přesně tak tomu bylo také v tomto případě, kdy falešný bankéř muži volal, aby s ním probral žádost o úvěr ve výši 400 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

15 května, 2024

Čech po jediném telefonátu a přišel o skoro 3 000 000 Kč. Volají teď téměř všem, dejte si pozor

Muž však o žádný úvěr nežádal. Bankéř mu však obratem řekl, že se nejspíš někdo snaží ukrást jeho identitu a připravit ho o peníze. Muž bohužel nepoznal, že se jedná o podvod a do puntíku splnil vše, co mu údajný bankéř poradil. Během chvilky tak za jediný telefonát zaplatil osobními úsporami ve výši 500 tisíc korun, které poslal na neznámý účet do ciziny, jak uvádí web Epřehledně.cz.

Případy kybernetických podvodů narůstají

Policie České republiky o podobných typech podvodů pravidelně informuje na svých sociálních sítích a v médiích. Podle nejnovějších informací jsou kybernetické zločiny zaměřené na ztrátu financí oběti za jediný telefonát na vzestupu. Jen v roce 2023 policie registrovala přes 19 tisíc případů kybernetických podvodů. Jedná se jednak o podvodné hovory, dále o phishingové SMS zprávy či emaily, ale také o investiční podvody a podobně.

Redakce VědaŽivě

5 srpna, 2024

Čech přišel o 800 000 Kč kvůli jedinému telefonátu: Volají teď téměř každému, hlavně to nezvedejte

Počet kybernetických zločinů každým rokem narůstá a momentálně činí až 11 % celkové kriminální činnosti. Jedná se o alarmující čísla, která jen dokazují, že podobný falešný hovor může brzy potkat také vás. Následky bývají v těchto případech katastrofální a podvodník bývá dopaden jen zřídka. Za jediný telefonát tak můžete zaplatit všemi úsporami, které už nikdy znovu neuvidíte.

Článek Internetoví šarlatáni útočí na naše bankovní účty: Kdo zvedne jediný telefonát, bude mít vysátý účet do poslední koruny se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodná SMS od T-Mobile

Mobilní operátor T-Mobile na aktuální phishingový útok upozornil v příspěvku na platformě X, jak uvádí web iDnes.cz. Podle tohoto prohlášení podvodníci rozesílají emaily a SMS zprávy, které však můžete snadno rozeznat podle falešné emailové adresy. Mobilní operátor důrazně varuje své zákazníky, aby v žádném případě neklikali na přiložené odkazy. Pokud byste tak učinili, můžete přijít o své přihlašovací údaje do aplikace Můj T-Mobile. Podvodníci by pak mohli z dané aplikace snadno získat také přístup k vašim platebním údajům.

Redakce VědaŽivě

6 října, 2023

T-Mobile nabízí nový internet: Nadšenci do rychlého připojení za něj budou muset zaplatit 3 999 Kč měsíčně

Vrácení přeplatku za služby

Záminka přeplatku za služby, která vás má přimět ke kliknutí na falešný odkaz, je velmi mazaná a určitě se najde spousta důvěřivých lidí, které vidina peněz navíc zbaví obezřetnosti. Proto byste si všechny takové informace měli nejdříve ověřit, než na přiložený odkaz kliknete. Pokud ve vás vidina přeplatku za služby vzbudila zájem, radíme vám, abyste kontaktovali pracovníky mobilního operátora a SMS od T-Mobile si u nich ověřili. Nebo stačí zadat znění zprávy do internetového vyhledávače, kde zjistíte, zda se jedná o legitimní záležitost nebo o podvod.

Redakce VědaŽivě

23 ledna, 2024

Pozor: Zákazníci T-Mobile přichází hromadně o peníze, vás to možná čeká také. Dejte si majzla, jinak vás okradou o vše

Každý podvod operátorovi hlaste

Mobilní operátor T-Mobile své zákazníky žádá, aby všechny tyto emaily a SMS od T-Mobile hlásili na emailové adrese abuse@t-mobile.cz. Tím se zpráva s pokusem o podvod dostane k bezpečnostnímu středisku společnosti, které následně podnikne potřebné kroky k ochraně svých zákazníků. Většinou se snaží zablokovat přístup na podvodné stránky, na které vede odkaz ve zprávě, aby ochránili všechny své důvěřivé zákazníky. Největší náchylnost k reakci na podobné podvody hrozí u seniorů, dětí a mladistvých.

Článek Nebezpečný podvod v podobě SMS od T-Mobile: Kliknutím na odkaz riskujete finanční katastrofu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dojde ke ztrátě statisíců korun

Nový podvod vás během chvilky přivede ke ztrátě statisíců korun, přestože na první pohled jako podvod vůbec nevypadá. Právě v tom tkví jeho úspěch. Uživateli na e-mail dorazí zpráva, ve které ho společnost YouTube vyzývá k vyplnění přiloženého formuláře. Ten má uživatel následně zaslat zpátky.

Redakce VědaŽivě

25 dubna, 2024

Chcete používat YouTube? Zaplaťte 3 600 Kč nebo máte smůlu. Tomuto se nevyhneme, chtějí nás sedřít z kůže

Jedná se o klasický podvod phishingového typu, který je zrádný právě v tom, že e-mailová adresa, ze které zpráva přijde, přesně kopíruje legitimní adresu YouTube – tudíž formát no-reply@youtube.com. E-mail vás následně upozorní, že pokud nezašlete vyplněný formulář zpátky do sedmi dnů, budou omezena práva vašeho účtu. Společnost o tom informovala v příspěvku na platformě X.

Typický phishingový útok

Tato taktika je typická pro všechny typy phishingových útoků. Princip podvodu je založený na tom, že v příjemci zprávy vyvolá potřebu akutní reakce. Většinou k tomu používá různé výhružky typu „přijdete o svá data“ nebo „omezíme přístup k vašemu účtu“. Současně vám zpráva nabízí jednoduché řešení.

Redakce VědaŽivě

4 ledna, 2024

Používáte Youtube? Kdo si nedá pozor, toho oškubou až na kost. Chystají se z vás vyždímat všechny vaše peníze

Stačí kliknout na přiložený odkaz, zadat přístupové údaje ke svému účtu, či dokonce údaje k platební kartě a vyhnete se jakýmkoliv komplikacím. Jenže formulář, do kterého tato data vyplníte, je jen podvodná stránka vytvořená k tomu, aby došlo ke ztrátě statisíců korun z účtu oběti. Většinou jsou tyto stránky téměř k nerozeznání od skutečných stránek, které mají napodobovat.

Útokům se můžete bránit

Pokud budou uživatelé YouTube a jiných apliakcí dostatečně informováni o podvodných praktikách, jejich účinnost se znatelně sníží a nedojde ke ztrátě statisíců korun. Vždycky je důležité si zachovat chladnou hlavu a nenechat se vlákat do léčky provinilosti a strachu, který na vás podvodníci nachystali. Vždy si ověřujte, zda jsou informace v emailu legitimní a důkladně si vše promyslete, než někde zadáte své přihlašovací či platební údaje. V neposlední řadě si všímejte drobných detailů, jako je neznámá doména odkazu nebo čas přijetí zprávy.

Článek Tváří se jako obyčejný e-mail, jde však o podvod. Jeho otevření je cesta k ztrátě statisíců korun, šíří se teď po celém Česku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Umělá inteligence vytvoří podvodné video

Stejně jako vše ostatní v našich životech, také umělá inteligence dokáže být dvousečnou zbraní. V mnoha ohledech se jedná o skvělého pomocníka, který nám šetří čas a námahu. V nesprávných rukou se však stává nebezpečnou zbraní, která přispívá k rozvoji kybernetické kriminality. Kromě psaní phishingových zpráv využívají podvodníci umělou inteligenci především ke generaci podvodných videí.

Redakce VědaŽivě

30 června, 2024

Čech si pustil obyčejné video, přišel kvůli tomu o 2 000 000 Kč. Šíří se teď po internetu, hlavně na něj neklikejte

Jedná se metodu zvanou deep fake, díky které dokáže umělá inteligence napodobit veřejně známou osobnost a vytvořit s ní realistické video, které například připomíná reportáž z televizních novin. Podvodné video je následně použito k tomu, aby nalákalo důvěřivé oběti a přimělo je podvodníkům odevzdat citlivé osobní informace a přístup k bankovním účtům.

Využívá tváře známých osobností

Podvodné video vytvořené metodou deep fake bývá zpravidla nerozeznatelné od skutečné reportáže. Kvalita videí neustále roste a dnes si lze rozdílu všimnout pouze v určitých detailech. Podvodníci většinou vytváří podvodná videa, ve kterých k lidem promlouvá nějaká veřejně známá osobnost a vyzývá je k výhodným investicím.

Redakce VědaŽivě

1 července, 2024

Kdo se podívá na známé a virální video, ztratí přístup ke svému bankovnímu účtu. Jedno zhlédnutí a je po penězích

Ve své podstatě se jedná o formu typického phishingu, kdy se podvodníci snaží lidi nalákat na své falešné investiční stránky, které je následně připraví o peníze. Internetem se tak šíří několik falešných videí s Elonem Muskem, prezidentem Petrem Pavlem, Andrejem Babišem nebo třeba Terezou Pergnerovou, jak uvádí portál Seznam Zprávy.

Všímejte si detailů

Jak už je zmíněno výše, mnohdy nelze podvodné video jednoduše rozeznat. Když se však zaměříte na pár detailů, můžete si všimnout drobných nejasností, které prozradí, že se jedná o dílo umělé inteligence. Nejčastěji jde o strojový tón hlasu, nepřirozenou mimiku nebo špatné anatomické proporce, jako je šest prstů na jedné ruce a podobně. Obecně se však vyhýbejte investicím na základě jednoho videa nebo reklamy na internetu. Ve většině případů se vždy bude jednat o podvod.

Článek Českem se šíří nebezpečná falešná videa: Kradou peníze z účtů, obětí se může stát každý se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ministerstvo pro místní rozvoj občany varuje

Podle informací ministerstva sídlí Expert agency v Praze. Zaměřuje se na prodej zájezdů do exotických destinací, jako jsou Dominikánská republika, Dubaj, řecké ostrovy a Turecko. Jelikož jsou webové stránky společnosti ve slovenštině, dá se předpokládat, že její cílovou skupinou jsou primárně občané Slovenské republiky. Obětí se však může stát kdokoliv, kdo si nějaký zájezd zakoupí.

Redakce VědaŽivě

21 srpna, 2024

Češi mají se suvenýry z dovolené utrum: Kdo si některé z nich i tak přiveze, zaplatí pokutu 76 000 Kč

Ministersrvo pro místní rozvoj proto nákup dovolené u této společnosti důrazně nedoporučuje. Firma nemá legální licenci pro provoz cestovní kanceláře a postrádá také pojištění proti úpadku, kterým se musí každá cestovka na vyžádání prokázat. Expert agency však klientům zasílá padělaný dokument, který odcizila jiné cestovní kanceláři.

Nejedná se o jediný případ.

Ministerstvo pro místní rozvoj již v březnu tohoto roku varovalo před jiným podobným případem. Tehdy se na scéně objevila údajná cestovní kancelář MNG. Tato firma rovněž neměla potřebné oprávnění k provozu a prokazovala pojištění proti úpadku falšovanou dokumentací. Podobnosti mezi oběma případy naznačují, že podvodné praktiky se stávají závažným problémem, který ohrožuje běžné spotřebitele.

Redakce VědaŽivě

26 července, 2024

Chystáte se na dovolenou? Pokud jste si ji koupili přes internet, tak jste možná přišli o desítky tisíc korun. Stalo se to už spoustě lidí

Důležité ověření cestovních kanceláří

Ministerstvo pro místní rozvoj apeluje na občany, aby si před zakoupením zájezdu důkladně ověřili, že má cestovní kancelář sjednané stabilní pojištění proti úpadku. Cestovní kancelář by měla mít doklad o sjednaném pojištění na svých webových stránkách a měla by ho každému klientovi předložit na požádání, jak uvádí web newstream.cz.

V Česku v současné době funguje přes 600 legálně působících cestovních kanceláří. Nedávno například došlo k úpadku cestovní kanceláře Fly Dovolená, která měla v zahraničí přibližně stovku klientů a další stovka klientů měla zakoupený zájezd. Díky sjednanému pojištění proti úpadku však žádný z klientů nepřišel o své peníze. Ministerstvo proto vyzývá občany, aby byli obezřetní a chránili se před možnými podvody.

Článek Ministerstvo varuje před nebezpečnou cestovkou: Místo na dovolenou vás pošle na finanční dno se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zaplatil poplatek za dovolenou, na kterou nejel

Policie České republiky nyní řeší případ muže ze Zábřežska, který si na Facebooku zamluvil dovolenou v Chorvatsku. Jednalo se o last minute nabídku za výhodnou cenu. S inzerentem se domluvil na zaplacení zálohy předem. Celkový poplatek za dovolenou následně doplatil v den odjezdu. Cestu absolvoval vlastním autem a na vlastní náklady. Když po dlouhých hodinách dojel na místo sjednaného ubytování, nestačil se divit.

Redakce VědaŽivě

3 srpna, 2024

Letíte letos na dovolenou? Možná máte nárok na odměnu 35 000 Kč, rychle si to ověřte

Místo něj už byli v apartmánu ubytování jiní hosté. Majitelka apartmánu navíc inzerenta z Facebooku vůbec neznala. Po chvíli do apartmánu dojela další žena, která si měla zakoupit stejnou dovolenou. V tu chvíli všem došlo, že se stali oběťmi podvodníka. Muž svou škodu vyčíslil na 13 tisíc korun, jak uvádí web Novinky.cz.

Riziko se skrývá také na portále Booking.com

Další oblíbenou platformou, na které si lidé hledají ubytování pro svou dovolenou, je portál Booking.com. Bohužel ani zde není nouze o podvodníky, kteří se šikovně infiltrovali do administrátorských systémů prestižních hotelů a po hostech vyžadují dodatečný poplatek za dovolenou. Napadení tak nečelí samotný portál, ale jednotlivá ubytovací zařízení, která na něm působí a která nabízí dovolenou přes cestovku i samostatně. 

Redakce VědaŽivě

23 srpna, 2024

Oblíbená cestovka okrádá své klienty: Kdo si přes ní objedná dovolenou, místo u moře skončí na dlažbě

Podvodníci vybraná zařízení oslovili s tvrzením, že jsou bývalí hosté hotelu a že si na pokoji zapomněli pas. Zpráva dále obsahuje odkaz na Google Docs, kde mají pracovníci hotelu najít obrázek chybějícího pasu. Odkaz však ve skutečnosti vede na škodlivý software, který se automaticky nabourá do systémů hotelů a získá seznam rezervovaných hostů se všemi citlivými údaji, kteří tak kvůli dovolené přijdou například o dalších 20 tisíc korun.

Napálí opravdu každého

Podvodníci získané údaje využívají k cíleným útokům na klienty hotelu, po kterých požadují dodatečný poplatek za dovolenou. Jménem hotelu jim pošlou zprávu, která vyžaduje zaplacení určitého poplatku. Peníze však nepřistanou na účtu hotelu, ale v kapse vychytralých podvodníků. Lidé tak kvůli dovolené přijdou o další peníze. Přitom stačí použít selský rozum a všímat si ve zprávě varovných znaků. Obezřetní byste měli být především v případě, že máte zamluvené ubytování například ve Francii, ale hotel po vás vyžaduje platbu na účet v Moldavsku.

Článek Nepříjemný poplatek za dovolenou: Češi, kteří si ji objednají přes internet, zaplatí 20 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čeští řidiči v ohrožení

Podvodné SMS zprávy od státu se vydávají za důležitá oznámení od Ministerstva dopravy. Vyzývají k zaplacení pokuty za rychlost nebo jiný přestupek. Každá zpráva samozřejmě obsahuje odkaz, který má případného zájemce přesměrovat na stránky Ministerstva dopravy, kde lze pokutu jednoduše uhradit.

Redakce VědaŽivě

20 června, 2024

Češi dostávají hromadně SMS zprávy od státu: Vypadají nevinně, ale jejich přečtení končí ztrátou peněz na bankovním účtu

Ve skutečnosti však odkaz vede na falešnou internetovou stránku, která oficiální web Ministerstva dopravy pouze velmi zdařile imituje. Grafické a jazykové zpracování se téměř neliší od oficiálních stránek, takže může velmi snadno dojít k závažnému omylu. O problému jsou řidiči informování na oficiálních stránkách Ministerstva dopravy.

Oberou vás o všechny úspory

Kliknutím na odkaz ve zprávě však teprve všechno začíná. Skutečné riziko se skrývá na zmíněných falešných stránkách, které napodobují oficiální portál Ministerstva dopravy. Řidiči zde mají možnost údajnou pokutu jednoduše a rychle zaplatit pomocí platební karty. Pokud však do falešného portálu zadáte údaje ke své platební kartě včetně bezpečnostního kódu CVC, můžete přijít o všechny úspory. Zadané údaje získají podvodníci, kteří následně mohou provádět platby z vašeho účtu.

Redakce VědaŽivě

16 května, 2024

Řidiči, pozor: Policie bojuje proti používání navigace během řízení, hrozí teď velká pokuta

Na tohle si dejte pozor

Ministerstvo dopravy vybízí všechny řidiče, aby v žádném případě neklikali na odkaz z přijaté SMS zprávy. Řidiči by si měli vždycky uvědomit, že Ministerstvo dopravy o pokutách nikdy neinformuje tímto způsobem a rozhodně nevymáhá zaplacení pokut pomocí odkazu ve zprávě. Nejedná se však o jediný způsob, jak podvodníci využívají státní instituce. Objevují se také případy, kdy lidem chodí zprávy o přeplatku na dani nebo jiném státním příspěvku, který oběti vyláká na falešný portál občana. Na podobné případy si tedy dejte dobrý pozor a nikdy neklikejte na odkazy v SMS zprávách.

Článek Čeští řidiči přicházejí hromadně o peníze: Pokud vám přijde zpráva od ministerstva, čeká to i vás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Posílali si zprávy na internetu

Neznámý pachatel začal muži posílat zprávy na internetu, přičemž se vydával za ženu z Číny, která toužila po životě v Londýně. Jejich komunikace začala prostřednictvím Messengeru, poté se přesunula na WhatsApp, kde spolu probírali běžné každodenní záležitosti. Dokonce si navzájem volali pomocí videohovoru. Žena údajně mluvila anglicky s nejasným přízvukem a ozvěnou. „Plánovali společnou budoucnost a komunikovali o koníčcích a investicích do kryptoměn,“ popisuje policejní mluvčí Miroslava Glokovská pro web Eurozprávy.cz.

Redakce VědaŽivě

10 června, 2024

Investovala 20 Kč, přišla pak o dva miliony korun. Vše kvůli tomu, že klikla na internetu na špatnou reklamu

Manipulace a investiční iluze

Muže z Chomutova zmíněné investice zaujaly a chtěl se o nich dozvědět více. Dotyčná mu ukázala vlastní investiční grafy, které ukazovaly nárůst hodnoty v řádech milionů dolarů. Tato iluze snadného zisku přilákala muže k tomu, aby se do investic pustil sám. Podle Glokovské si muž postupně do telefonu nainstaloval aplikace pro obchodování s kryptoměnami a začal převádět své peníze podle pokynů podvodníka.

Zpočátku vše vypadalo slibně. Problém nastal, když požádal o vyplacení vydělaných peněz. Podvodník mu poslal další zprávy na internetu, podle kterých měl zaplatit několik poplatků potřebných k vyplacení investic. Celkem poslal 36 plateb přesahující 100 tisíc korun. Celková ztráta poškozeného tak činí bezmála 3,2 milionu korun.

Redakce VědaŽivě

12 dubna, 2024

Zlato je ideální investice

Opatření a prevence proti podvodům

Tento incident je jasným důkazem toho, jak sofistikované a manipulativní mohou moderní podvody být. Policie varuje, že v případě investování s sebou vždy na straně investora nese značné riziko. Je tedy nezbytné volit pouze ověřené a renomované investiční společnosti a nikdy plně nedůvěřovat recenzím a slibům o bezrizikových investicích. Pachatelé využívají různých kanálů, včetně telefonů, e-mailů a sociálních sítí, aby oslovili potenciální oběti. Obyčejné zprávy na internetu vás pak mohou připravit o všechny úspory.

Článek Nový obrovský poplatek: Za posílání zpráv na internetu budeme platit jak mourovatí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prodej věcí na internetu představuje riziko

Člověk by řekl, že nic není jednoduššího než prodej věcí na internetu. Existuje hned několik bazarů, kam stačí jednoduše vložit fotku nabízeného zboží a počkat, až se ozve vhodný zájemce. Právě v této chvíli však hrozí největší riziko, že padnete do léčky vychytralému podvodníkovi. Své o tom ví také muž z Olomoucka, který na jednom z inzertních portálů nabízel k prodeji starou komodu, jak uvádí Týdeník Policie.

Redakce VědaŽivě

5 května, 2024

Za prodej věcí na Aukru a Bazoši přišel o všechny své vydělané peníze

Po nějaké době se mu ozval vážný zájemce, který muži nabídl výhodnou přepravu přes Balíkovnu. Muž s nabídkou souhlasil. Vzápětí mu přišla zpráva z odkazem na podvržené stránky Balíkovny, kam se měl přihlásit pomocí své bankovní identity. Tím podvodníkovi umožnil nekontrolovaný přístup ke svým financím. Dotyčný samozřejmě nelenil a v několika platbách z účtu poškozeného odcizil téměř 150 tisíc korun. Pachateli hrozí v případě dopadení trest odnětí svobody na tři až osm let.

Přijdete o všechno

Jedná se o typický příklad podvodného jednání na internetových bazarech. Nadšení zájemci vás přesvědčí, abyste využili jimi domluveného dopravce, což vám má údajně ušetřit čas a peníze. Vždy se však jedná o spolehlivý způsob, jak přijít o přístup k vlastnímu bankovnímu účtu a o všechny peníze. Prodej věcí na internetu v žádném případě nepodceňujte a vždy si dopravce zařizujte sami, aby k podobným podvodům nemohlo dojít.

Redakce VědaŽivě

3 července, 2024

Češi, kteří platí kartou na internetu, právě hromadně přichází o své peníze. Rozmohl se nový podvod, který je těžké odhalit

Dále byste vždy měli trvat na vámi zvoleném způsobu platby, ať už je to převodem na účet, nebo v hotovosti. Všechny ostatní možnosti, které vám navíc navrhne neznámý zájemce, představují příliš velké riziko. Největší bezpečí vám pak zaručí ověřené internetové bazary, které do jisté míry dokáží podobným praktikám zabránit. Platby dokáží zablokovat, dokud není potvrzené přijetí zboží a neumožňují využití žádných neověřených dopravců.

Článek Prodej věcí na internetu se může pořádně prodražit. Kdo si nedá pozor, zaplatí poplatek 150 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Na první pohled nevinný telefonát

I tentokrát podvodníci použili nevinný telefonát, při kterém muže informovali o potenciálním napadení jeho účtu. Podle jejich mínění existoval jen jeden způsob, jak účet před útočníky ochránit – zatížit ho velkou půjčkou a peníze uložit na takzvaný bezpečný účet. Vyděšený senior, který byl v první chvíli přesvědčený, že podvodníci hromadně napadají bankovní účty, proto postupoval podle tohoto doporučení. V jiné bance si sjednal úvěr ve výši 750 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

15 května, 2024

Čech po jediném telefonátu a přišel o skoro 3 000 000 Kč. Volají teď téměř všem, dejte si pozor

Celý obnos měl následně uložit na neznámý účet, který mu doporučil domnělý bankéř z falešného hovoru. Cestou z banky však muže přepadly pochybnosti a raději do své banky zavolal a na celou situaci se zeptal. Toto prozření mu zachránilo tři čtvrtě milionový dluh, který by pravděpodobně splácel do konce života, jak uvádí Týdeník Policie.

Kybernetická kriminalita dál roste

Mnozí však takové štěstí nemají. Policie České republiky o podobných typech podvodů pravidelně informuje na svých sociálních sítích a v médiích. Podle nejnovějších informací jsou kybernetické zločiny na vzestupu. Jen v roce 2023 policie registrovala přes 19 tisíc případů kybernetických podvodů. Jedná se jednak o na první pohled nevinný telefonát, dále o phishingové SMS zprávy či emaily, ale také o investiční podvody a podobně.

Počet kybernetických zločinů každým rokem narůstá a momentálně činí až 11 % celkové kriminální činnosti. Jedná se o alarmující čísla, která jen dokazují, že podobný falešný hovor, podle kterého podvodníci napadají bankovní účty, může brzy potkat také vás.

Redakce VědaŽivě

22 května, 2024

Dala kamarádovi telefonní číslo, přišla o 180 000 Kč. Dejte si pozor, podvodníci se teď vydávají za vaše známé

Za vše může spoofing

Jedna z věcí, která činí nevinný telefonát tak nebezpečným, je takzvaný spoofing. Jedná se o metodu, která podvodníkům umožňuje imitování skutečných telefonních čísel různých institucí, včetně známých bank nebo dokonce policie. To vše napomáhá tomu, aby oběť nepojala podezření, že se jedná o falešný hovor a uvěřila, že ji opravdu podvodníci napadají bankovní účet.

Obezřetnost každého z nás je tudíž na místě. Pamatujte, nikdy neposílejte své peníze na neznámé účty, především, pokud je na vás vyvíjen časový nátlak. Pokud máte o své finance strach, vždycky si takové informace ověřujte u jiných pracovníků své banky.

Článek Telefonní past za 750 000 Kč: Jediný hovor vyluxoval muži z Moravy celý účet, volat budou i vám se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečný prodej věcí na internetu

Člověk by řekl, že nic není jednoduššího než prodej věcí na internetu. Existuje hned několik bazarů, kam stačí jednoduše vložit fotku nabízeného zboží a počkat, až se ozve vhodný zájemce. Právě v této chvíli však hrozí největší riziko, že padnete do léčky vychytralému podvodníkovi. Své o tom ví také muž z Ivančicka, který na jednom z inzertních portálů nabízel k prodeji staré jízdní kolo, za které požadoval pouhých tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Redakce VědaŽivě

9 června, 2024

Prodávala věci na internetu, přišla kvůli tomu o 100 000 Kč. Udělala zásadní chybu, kterou pravděpodobně děláte také

Po nějaké době se mu ozval vážný zájemce, který muži nabídl výhodnou přepravu přes kurýra. Muž s nabídkou souhlasil a do přijatého formuláře velmi ochotně zadal všechny požadované údaje, včetně přístupových a bezpečnostních kódu k bankovnímu účtu. Tím podvodníkovi umožnil nekontrolovaný přístup ke svým financím. Dotyčný samozřejmě nelenil a v několika platbách z účtu poškozeného odcizil téměř 300 tisíc korun. Jeho řádění zastavila teprve banka, která další platby zablokovala.

Během chvilky vám vybílí účet

Jedná se o typický příklad podvodného jednání na internetových bazarech. Nadšení zájemci vás přesvědčí, abyste využili jimi domluveného dopravce, což vám má údajně ušetřit čas a peníze. Vždy se však jedná o spolehlivý způsob, jak přijít o přístup k vlastnímu bankovnímu účtu a o všechny peníze. Prodej věcí na internetu v žádném případě nepodceňujte a vždy si dopravce zařizujte sami, aby k podobným podvodům nemohlo dojít.

Redakce VědaŽivě

19 ledna, 2024

Prodáváte věci na internetu? Měli byste to zvážit, každý prodávající bude muset zaplatit mastnou pokutu

Dále byste vždy měli trvat na vámi zvoleném způsobu platby, ať už je to převodem na účet, nebo v hotovosti. Všechny ostatní možnosti, které vám navíc navrhne neznámý zájemce, představují příliš velké riziko. Největší bezpečí vám pak zaručí ověřené internetové bazary, které do jisté míry dokáží podobným praktikám zabránit. Platby dokáží zablokovat, dokud není potvrzené přijetí zboží a neumožňují využití žádných neověřených dopravců.

Článek Prodej věcí na internetu skončil katastrofou: Chyba, kterou dělá spousta Čechů, připravila muže o 300 tisíc korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oblíbená slovenská cestovka okrádá lidi

Mladý pár měl zamluvenou dovolenou v Bulharsku. Vše bylo zaplaceno, vše bylo zamluveno. Oba tedy dorazili na letiště v Popradu, kde je čekal večerní let do Burgasu. Jakmile si však vystáli dlouhou frontu k odbavení zavazadel, čekalo je nepříjemné překvapení. Jejich rezervace v systému aerolinky nebyla k nalezení. Teprve v té chvíli zjistili, že cestovka Letnezajezdy.sk, u které si dovolenou zařídili, je podvod, jak uvádí web tvnovinky.sk. Nyní před touto chybou varují ostatní, aby nedopadli stejně.

Redakce VědaŽivě

21 srpna, 2024

Češi mají se suvenýry z dovolené utrum: Kdo si některé z nich i tak přiveze, zaplatí pokutu 76 000 Kč

V hledáčku Slovenské obchodní inspekce

Bohužel se nejedná o jediný případ, kdy lidé této falešné cestovce naletěli a koupili si neexistující dovolenou. Na internetový portál Letnezajezdy.sk, na kterém cestovka působí, se už zaměřila také Slovenská obchodní inspekce (SOI). Důrazně všechny občany nabádá, aby si před zájezdy nabízenými na tomto portále dávali dobrý pozor a případné podezření na podvodné jednání vždy hlásili příslušným orgánům. Jen tak se mohou na tyto podvodníky zaměřit a znemožnit jim okradení dalších nevinných obětí.

Neexistující zájezdy

Stížnosti na uvedený portál se hojně množí. Poškození klienti uvádí, že si přes portál zamluvili zájezd, na který jim však nebylo umožněno odjet. Když se však domáhali vrácení svých peněz, nikdy se jich nedočkali. Stát se to přitom může opravdu komukoliv a Letnezajezdy.sk není jediná podvodná cestovka na internetu.

Redakce VědaŽivě

26 července, 2024

Chystáte se na dovolenou? Pokud jste si ji koupili přes internet, tak jste možná přišli o desítky tisíc korun. Stalo se to už spoustě lidí

Při objednávání dovolené se proto mějte na pozoru a zkuste nepodlehnout přílš lákavým nabídkám za nereálně nízké ceny. Místo toho, abyste za takový zájezd ušetřili, tak akorát o všechny své peníze přijdete. Dovolenou tedy objednávejte pouze u ověřených cestovních kanceláří nebo na ověřených portálech s ubytováním.

Článek Oblíbená cestovka okrádá své klienty: Kdo si přes ní objedná dovolenou, místo u moře skončí na dlažbě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Český e-shop své zákazníky využil

Český e-shop Brašnářství Tlustý na svých sociálních sítích zveřejnil zdrcující zprávu – firma s dlouhou rodinnou tradicí krachuje. Nový majitel firmy, Ivan Petrův, v příspěvku vyzval všechny zákazníky, aby si zakoupili jejich zboží, jinak firmě hrozí bezprostřední krach a insolvence. Firma získala také podporu některých předních českých médií, která jí poskytly reklamu zdarma.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

E-shop, na kterém denně nakupuje spousta lidí, okrádá své zákazníky: Jedno kliknutí a úspory letí ven z okna

Na reklamu zareagovaly tisícovky lidí, kteří okamžitě zamířili na e-shop učinit svou objednávku. Nápor objednávek byl v jednu chvíli tak vysoký, že e-shop na několik hodin spadl a nebyl dostupný. O pár dní později však vyšla najevo nechutná pravda.

Nechutný marketingový tah

Brašnářství Tlustý ve skutečnosti nečelil bezprostřednímu krachu, celá tato šaráda byla jen podlým marketingovým tahem, jak si zajistit nové objednávky. Ve společnosti se po tomto odhalení právem zvedla vlna nevole. Zákazníci se cítí být podvedeni a také někteří právníci se vyjádřili, že toto neetické jednání hraničí s podvodem. Český e-shop však jakoukoliv vinu odmítá a argumentuje, že přece každý hledá způsob, jak získat práci a vydělat peníze. Lidé, kteří v dobré víře u firmy nakupili, nyní své objednávky ruší.

Redakce VědaŽivě

15 ledna, 2024

Varování: Tomuto e-shopu se vyhněte obloukem, hned při jeho návštěve zaplatíte 10 000 Kč, bez výjimky

Nekvalitní zboží a špatný servis

Český e-shop se v příspěvku odkazoval na dlouholetou rodinnou tradici brašnářství. Mnozí však po tomto fiasku poukázali na skutečnost, že nynější Brašnářství Tlustý už nemá s touto tradicí nic společného. Ivan Petrův se původního majitele a zakladatele firmy šikovně zbavil, jak uvádí web iDnes.cz, a e-shop zahrnul do svého byznysového portfolia.

Brašnářství Tlustý tak v tuto chvíli nabízí mnohem širší sortiment a jeho kvalita citelně klesla. Zákazníci si často stěžují také na zákaznický servis e-shopu. Vyskytly se případy, kdy nebylo objednané zboží dodáno ani po dvou či třech měsících od objednání.

Článek Nechutný podvod od známého českého e-shopu: Zákazníci byli sprostě oklamáni, aniž by o tom věděli se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Volala mu falešná policie

Europol je oficiální instituce, která spadá do pravomoci Evropské unie a bojuje proti organizovanému zločinu. Podvodníci si doslova hrají na účastníky této evropské policie. Své oběti se představí falešným jménem, vymyslí si vlastní číslo průkazu i tajný název jejich konkrétního případu. Důvěřivé oběti tak může připadat, že skutečně hovoří s příslušníkem nadnárodní instituce.

Redakce VědaŽivě

20 června, 2024

Celá rodina přišla o 300 000 Kč kvůli tomu, že na internetu klikli na špatný odkaz. Policie už vydala varování

Podobný dojem získal také muž z Frýdecko-Místecka, kterého falešná policie kontaktovala kvůli podezření ze zneužití jeho identity. Ironií osudu je, že právě k tomu sloužil právě probíhající telefonát s domnělým příslušníkem Europolu, jak uvádí Týdeník Policie.

Přišel o všechny peníze

Podvodníkovi se podařilo muže přesvědčit, že se skutečně nachází v ohrožení. Vyplašený muž si tak vyslechl podrobné kroky, které má učinit, aby ochránil své úspory. V první řadě ho dotyčný požádal, aby své finanční prostředky převedl na bitcoinové peněženky. Po několika neúspěšných pokusech mu následně údajný kriminalista poradil, aby své peníze zaslal na zahraniční účet mimo Evropskou unii.

Redakce VědaŽivě

9 července, 2024

Policie teď rozdává pokuty za nošení sluchátek: Při těchto aktivitách je to zakázáno, spousta lidí o tom ale neví

Dokonce dotyčného upozornil na to, že se banka pokusí takový převod peněz zastavit. Měl však trvat na okamžité platbě pod smyšlenou záminkou, že peníze posílá kamarádovi v nouzi. Následně ho dotyčný požádal o zaslání kopie jeho občanského průkazu. Poškozený muž všechny kroky splnil do puntíku, aniž by se nad takovým jednáním pozastavil. Falešná policie ho tak připravila o veškeré úspory, které činily 400 tisíc korun, a navíc přispěl ke skutečnému zneužití své identity.

Může se to stát komukoliv

Pokud podobný telefonát obdržíte také vy, dejte si na tyto praktiky dobrý pozor. Znalý člověk se pravděpodobně pozastaví už nad skutečností, že mu volá někdo z nadnárodní evropské instituce. Takové situace se většinou dějí pouze ve filmech, nikoliv v reálném životě. V každém případě byste měli zpozornět, pokud po vás bude falešná policie požadovat převod peněz na nějaký neznámý účet. Skutečný bankéř ani policista nic takového nikdy nevyžaduje a při podezření ze zneužití identity nechají váš bankovní účet jednoduše zablokovat.

Článek Po telefonu slibovali pomoc, pak ho okradli o 400 000 Kč: V Česku se šíří nový podvod, volají teď skoro všem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kupoval součástky do auta na internetových bazarech

Své o tom ví také muž z Hodonínska, který na internetu hledal náhradní díly pro své auto. Na internetových bazarech narazil na lákavou nabídku motoru do nákladního auta. Muž oslovil prodávajícího a projevil o nabízené zboží vážný zájem. Oba muži se během několika zpráv dohodli na ceně a záloze, která měla činit 20 tisíc korun. Zájemce domluvenou zálohu odeslal na účet prodejce, ale svého nového motoru se nikdy nedočkal. Prodávající s ním okamžitě po obdržení platby přerušil kontakt a neodpovídal na žádné další zprávy a telefonáty.

Redakce VědaŽivě

2 dubna, 2024

Nakupujete věci na Bazoši? Ještě dnes kvůli tomu můžete přijít o všechny své peníze. Stalo se to už spoustě Čechů

Chtěla zahradní domek, skončila s prázdným kontem

Podobnou zkušenost má také jednapadesátiletá žena, která si na internetových bazarech vyhlédla zahradní domek. I zde se dotyčná s prodejcem domluvila na prodeji a zaslala na účet zálohu ve výši 30 tisíc korun. Stejně jako v předchozím případě, také s ní přerušila údajná firma jakýkoliv kontakt hned, jakmile jim záloha přistála na bankovním účtu. Žena pochopila, že se stala obětí podvodu a udala celý případ policii, jak uvádí Hodonínský Deník.

Podobných případů přibývá

Bohužel se nejedná o jediný takový případ svého druhu. Jen na Hodonínsku se v posledních měsících potýkali s celou desítkou internetových podvodů, včetně falešných prodejců na bazarech, tajemných nápadníků z ciziny a investičních poradců. Vzrůst internetových podvodů se však netýká pouze Hodonínska.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

E-shop, na kterém denně nakupuje spousta lidí, okrádá své zákazníky: Jedno kliknutí a úspory letí ven z okna

Narazit na něj může každý z nás a v kterémkoliv kraji. Proto je nutné být na internetu velmi obezřetní. Pozor si dejte především na příliš výhodné nabídky. Vyvarujte se plateb za zboží předem u neověřených prodejců nebo využívejte služeb ověřených internetových bazarů, které mohou vaši platbu pozdržet, než koupené zboží obdržíte.

Článek Finanční past při nákupu na internetových bazarech: Čech přišel kvůli jediné chybě o 20 000 Kč. Policie vydala varování se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Za jediný telefonát zaplatil svými úsporami

Podvodník se dvaašedesátiletému muži ze Zlína představil jako pracovník jeho banky. Jedná se o typický postup těchto podvodů. Podvodníci často používají jména skutečných bankéřů, které si může oběť ověřit i na internetu, aby tak zvýšili důvěryhodnost svého podvodu. Zároveň si dopředu zjistí základní citlivé informace o své oběti, jako například prvních pár čísel občanského průkazu nebo přesnou adresu bydliště. Přesně tak tomu bylo i v tomto případě, kdy falešný bankéř muži volal, aby s ním probral úvěr, o který právě žádal na pobočce v Brně.

Redakce VědaŽivě

20 září, 2023

Českem se šíří nový podvod: Falešné exekuce se snaží okrást oběti o tisíce korun

Když mu muž potvrdil, že o žádný úvěr nežádal, a dokonce ani nebyl v Brně, bankéř mu řekl, že se někdo snaží ukrást jeho identitu a připravit ho o peníze. Muž bohužel nepoznal, že se jedná o falešný hovor a do puntíku splnil vše, co mu údajný bankéř poradil. Během chvilky tak za jediný telefonát zaplatil osobními a firemními penězi ve výši 590 tisíc korun, jak uvádí portál Novinky.cz.

Nebezpečný růst kybernetických podvodů

Policie České republiky o podobných typech podvodů pravidelně informuje na svých sociálních sítích a v médiích. Podle nejnovějších informací jsou kybernetické zločiny zaměřené na ztrátu financí oběti za jediný telefonát na vzestupu. Jen v roce 2023 policie registrovala přes 19 tisíc případů kybernetických podvodů. Jedná se jednak o podvodné hovory, dále o phishingové SMS zprávy či emaily, ale také o investiční podvody a podobně.

Redakce VědaŽivě

28 května, 2024

Chtěla si pořídit výhodný tarif, místo toho skončila bez peněz. Falešný operátor rozesílá SMS zprávy po celém Česku

Počet kybernetických zločinů každým rokem narůstá a momentálně činí až 11 % celkové kriminální činnosti. Jedná se o alarmující čísla, která jen dokazují, že podobný falešný hovor může brzy potkat také vás. Následky bývají v těchto případech katastrofální a podvodník bývá dopaden jen zřídka. Za jediný telefonát tak můžete zaplatit všemi úsporami, které už nikdy znovu neuvidíte.

Článek Za jediný telefonát zaplatil 590 000 Kč: Případ muže ze Zlína odhaluje vážné riziko hrozící všem Čechům se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Chtěla na internetu koupit meruňky

Žena kontaktovala prodejce, který na internetu nabízel meruňky. Na první pohled se mělo jednat o velmi výhodnou koupi. Dotyčný prodával kilo meruněk za 39 korun. Žena chtěla koupit pro vlastní potřebu větší množství a u dotyčného si objednala celkem 300 kilo. S prodejcem se domluvila na dopravě a platbě předem. Částku ve výši přesahující 11 tisíc korun mu poté poslala na účet.

Redakce VědaŽivě

24 srpna, 2021

Co se stane s tělem, pokud přestanete jíst ovoce a zeleninu? Váš tělesný odér nikoho nepotěší, a tím to teprve začíná

Muž se jí však později ozval znovu s tím, že je potřeba ještě zaplatit vratnou zálohu za balení, ve kterém jí meruňky pošle. Záloha činila dalších více než 10 tisíc korun. To dotyčnému však stále nestačilo. Když ženu požádal o zaslání dalších 15 tisíc korun, chtěla celý obchod zrušit. V tu chvíli s ní však dotyčný přestal komunikovat. Ženě došlo, že se stala obětí podvodu a vše nahlásila policii. Během pár dní tak přišla o více než 20 tisíc korun, které už možná nikdy neuvidí, jak uvádí Hodonínský deník.

Časté podvody na internetových bazarech

Podobné případy mohou vést k tomu, že spoustu lidí od prodeje věcí na internetu odradí. S trochou obezřetnosti však můžete své věci na internetu prodávat a nakupovat dál. V případě prodeje si však musíte dát pozor na snahy zájemců o nestandardní platební metody nebo použití neznámých kurýrů. Vždy trvejte na svém zabezpečeném způsobu platby a zboží posílejte výhradně přes dopravní společnosti, které si sami zajistíte.

Redakce VědaŽivě

3 února, 2024

30 000 Kč poplatek za nakupování na internetu? Tvrdá realita, všichni Češi by se měli připravit

Při nakupování na internetu si zase důkladně proklepněte profil prodávajícího. Všímejte si jeho hodnocení i recenzí. Obezřetní byste měli být u inzerátů, které slibují zboží za nezvykle nízké ceny. Vyvarujte se také prodejců, kteří bez jakékoliv záruky vyžadují platbu předem. V takovém případě raději volte nákup na ověřených internetových kanálech, které mohou platbu pozdržet, dokud své zboží neobdržíte.

Článek Koupila si ovoce přes internet, přišla kvůli tomu o 20 000 Kč. Podobné chyby se Češi dopouští stále častěji se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozor na falešné internetové bankovnictví

Minimálně jednou to zažil téměř každý z nás. V e-mailové schránce vám přistála nevyžádaná zpráva, která obsahovala odkaz na inkriminovanou webovou stránku. Jindy to je zase SMS zpráva od údajné dopravní společnosti nebo podvodná reklama na sociálních sítích. Všechny tyto způsoby vás mají vylákat na podvodné webové stránky, které mnohdy napodobují oficiální stránky nadnárodních firem, nebo dokonce internetové bankovnictví.

Redakce VědaŽivě

29 června, 2024

Čechům mizí peníze z bankovních účtů: Podvodníci se do něj teď dostanou skrze bankomat a nepotřebují ani vaší kartu

Jejich účel je jednoznačný – důvěřivé a nepozorné uživatele okrádají o citlivé osobní údaje nebo získávají přístup k jejich bankovním účtům. Falešné webové stránky přitom zneužívají doménu .cz, aby tak oklamaly své oběti. Mnohdy jsou však stránky vytvořeny v zahraničí a registrovány na neexistující osoby v České republice.

Porušení národní a mezinárodní bezpečnosti

Vyhledáváním a blokováním těchto nebezpečných webů se zabývá sdružení CZ.NIC. Postupují při tom podle článku 17 Pravidel registrace. Většinou se jedná o webové stránky, které svou registrací porušují národní nebo mezinárodní počítačovou bezpečnost. 

Redakce VědaŽivě

3 července, 2024

Češi, kteří platí kartou na internetu, právě hromadně přichází o své peníze. Rozmohl se nový podvod, který je těžké odhalit

V drtivé většině se pak jedná o imitace internetového bankovnictví, které jsou s ohledem na odcizené platební údaje zdaleka nejnebezpečnější. V poslední době tak byly konkrétně zablokovány weby mojeonline-csob.cz, lbfio.cz, csob-klic.cz a lbsfio.cz. Aktuální seznam zablokovaných webů můžete najít přímo na stránkách sdružení CZ.NIC.

Je to boj s větrnými mlýny

Boj s kybernetickou kriminalitou mnohdy připomíná boj s větrnými mlýny. Ačkoliv sdružení CZ.NIC aktualizuje seznam zablokovaných webů každou hodinu denně, stále se v online prostoru najde velké množství nebezpečných stránek a falešných služeb internetového bankovnictví. Sdružení může navíc blokovat pouze webové stránky, které používají doménu .cz. Weby se zahraničními doménami tak zůstávají přístupné a představují potenciální nebezpečí pro každého nepozorného uživatele.

Článek Tváří se jako internetové bankovnictví, jde však o podvod. Kdo se do něj přihlásí, přijde o všechny peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rádi nakupujete online?

Často informujeme o případech kybernetických podvodů, na které můžete narazit na různých internetových bazarech. Ani nákup přes ověřené e-shopy však není zárukou bezpečí. Přesvědčil se o tom také muž, který si na internetovém portálu Megaknihy.cz vyhlédl očekávanou knihu. Vše probíhalo normálně, dokud nezvolil platbu kartou předem. Stránka ho přesměrovala do platební brány, kde vyplnil potřebné údaje ke své platební kartě. Jakmile chtěl platbu potvrdit, stránka se však zasekla a pouze zobrazila oznámení, že je platba v procesu.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

E-shop, na kterém denně nakupuje spousta lidí, okrádá své zákazníky: Jedno kliknutí a úspory letí ven z okna

Tím se spustil řetězec událostí, které muže připravily o pozornost. Systém po něm vzápětí požadoval potvrzení platby pomocí ePINu. Takové potvrzení běžně nepoužíval, takže se musel přihlásit do internetového bankovnictví. Jestli mu to v tu chvíli přišlo divné, pravděpodobně zvítězila frustrace nad komplikovanou platbou knihy. Na takové odchylky od normálních platebních procesů byste si však měli dávat pozor vždy, když nakupujete online.

Přišel o více jak 70 tisíc korun

Tím však tato nemilá zkušenost nekončí. Zatímco v internetovém bankovnictví pátral po ePINu, přišla mu potvrzovací SMS zpráva, kterou celou platbu potvrdil. V rozrušení si však nevšiml, že uvedená částka ve zprávě neodpovídala ceně za zakoupenou knihu. Místo toho potvrdil platbu ve výši 3 tisíc euro, což je v přepočtu zhruba 76 tisíc korun, které odešly z jeho účtu neznámo kam. Svůj omyl si uvědomil příliš pozdě. Pokud pravidelně nakupujete online, vždy si dávejte pozor na to, jakou platbu potvrzujete.

Redakce VědaŽivě

3 února, 2024

30 000 Kč poplatek za nakupování na internetu? Tvrdá realita, všichni Češi by se měli připravit

Problém nebyl na straně e-shopu

Podvedený muž okamžitě zavolal na e-shop Megaknihy.cz. Pracovníci mu však nedokázali pomoci, protože v jejich systému k žádnému pochybení nedošlo. Chyba tak pravděpodobně nastala na straně poškozeného, který si už někdy v minulosti musel do svého počítače stáhnout škodlivý kód, který problémy s platbou na e-shopu způsobil, jak uvádí web iDnes.cz. Pokud nakupujete online, berte tento případ jako důrazné varování. Příští obětí se můžete stát třeba právě vy.

Článek Nakupujete online? Pokud si nedáte pozor, hrozí vám nečekaný poplatek ve výši 70 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čechům napadají bankovní účty

I tentokrát podvodníci použili falešný hovor, při kterém muže informovali o potenciálním napadení jeho účtu. Podle jejich mínění existoval jen jeden způsob, jak účet před útočníky ochránit – zatížit ho velkou půjčkou a peníze uložit na takzvaný bezpečný účet. Vyděšený senior, který byl v první chvíli přesvědčený, že podvodníci hromadně napadají bankovní účty, proto postupoval podle tohoto doporučení. V jiné bance si sjednal úvěr ve výši 750 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

18 května, 2024

Českem se valí nová vlna falešných SMS zpráv. Nachází se v nich falešný odkaz, který vyluxuje bankovní konto

Celý obnos měl následně uložit na neznámý účet, který mu doporučil domnělý bankéř z falešného hovoru. Cestou z banky však muž získal jisté pochybnosti a raději do své banky zavolal a na celou situaci se zeptal. Toto prozření mu zachránilo tři čtvrtě milionový dluh, který by byl pravděpodobně splácel do konce života, jak uvádí Týdeník Policie.

Velký nárůst kybernetických podvodů

Mnozí však takové štěstí nemají. Policie České republiky o podobných typech podvodů pravidelně informuje na svých sociálních sítích a v médiích. Podle nejnovějších informací jsou kybernetické zločiny na vzestupu. Jen v roce 2023 policie registrovala přes 19 tisíc případů kybernetických podvodů. Jedná se jednak o podvodné hovory, dále o phishingové SMS zprávy či emaily, ale také o investiční podvody a podobně.

Počet kybernetických zločinů každým rokem narůstá a momentálně činí až 11 % celkové kriminální činnosti. Jedná se o alarmující čísla, která jen dokazují, že podobný falešný hovor, podle kterého podvodníci napadají bankovní účty, může brzy potkat i vás.

Redakce VědaŽivě

25 května, 2024

Pozor na telefonát od falešné policie: Čech ho zvedl, nevědomky se během pár minut připravil o 400 000 Kč

Za vše může spoofing

Jedna z věcí, která činí z podobných telefonních podvodů tak záludné riziko, je takzvaný spoofing. Jedná se o metodu, která podvodníkům umožňuje imitování skutečných telefonních čísel různých institucí, včetně známých bank nebo dokonce policie. To vše napomáhá tomu, aby oběť nepojala podezření, že se jedná o falešný hovor a uvěřila, že ji podvodníci napadají bankovní účty.

Obezřetnost každého z nás je tudíž na místě. Pamatujte, nikdy neposílejte své peníze na neznámé účty, především, pokud je na vás vyvíjen časový nátlak. Pokud máte o své finance strach, vždycky si takové informace ověřujte u jiných pracovníků své banky.

Článek Čechům hromadně napadají bankovní účty: Komu zavolají z tohoto telefonního čísla, přijde rázem o 750 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dovolená přes cestovku byl podvod

Policie České republiky nyní řeší případ ženy z Litoměřicka, která si na internetu zamluvila dovolenou v Chorvatsku. Veškerá komunikace probíhala s údajným zástupcem cestovní kanceláře, u které si žena sjednala dovolenou za 67 tisíc korun. Jakmile však peníze odeslala na údajný účet cestovní kanceláře, dotyčný pracovník s ní přestal komunikovat.

Redakce VědaŽivě

3 srpna, 2024

Letíte letos na dovolenou? Možná máte nárok na odměnu 35 000 Kč, rychle si to ověřte

Po čase žena zjistila, že daná cestovní kancelář sice existuje, ale že se jednalo o podvodníka, který se vydával za jednoho z jejích pracovníků. Žena z Litoměřicka přitom není jediná, která si sjednala dovolenou přes cestovku a přišla o mnoho peněz. Policie eviduje další případ v Přerově. Místní seniorka si přes internet sjednala dovolenou v Anglii za 38 tisíc korun, na kterou však nikdy neodjela.

Pozor na Booking.com

Další oblíbenou platformou, na které si lidé hledají ubytování pro svou dovolenou, je portál Booking.com. Bohužel ani zde není nouze o podvodníky, kteří se šikovně infiltrovali do administrátorských systémů prestižních hotelů. Napadení tak nečelí samotný portál, ale jednotlivá ubytovací zařízení, která na něm působí a která nabízí dovolenou přes cestovku i samostatně. Podvodníci vybraná zařízení oslovili s tvrzením, že jsou bývalí hosté hotelu a že si na pokoji zapomněli pas.

Redakce VědaŽivě

24 července, 2024

Kdo si objedná dovolenou přes internet, riskuje, že přijde o všechny peníze. Už naletěly stovky Čechů

Zpráva dále obsahuje odkaz na Google Docs, kde mají pracovníci hotelu najít obrázek chybějícího pasu. Odkaz však ve skutečnosti vede na škodlivý software, který se automaticky nabourá do systémů hotelů a získá seznam rezervovaných hostů se všemi citlivými údaji, kteří tak kvůli dovolené přijdou o desítky tisíc korun.

Mohou napálit také vás

Podvodníci získané údaje využívají k cíleným útokům na klienty hotelu. Jménem hotelu jim pošlou zprávu, která vyžaduje zaplacení určitého poplatku. Peníze však nepřistanou na účtu hotelu, ale v kapse vychytralých podvodníků. Lidé tak kvůli dovolené přijdou o další peníze. Přitom stačí použít selský rozum a všímat si ve zprávě varovných znaků. Obezřetní byste měli být především v případě, že máte zamluvené ubytování například ve Francii, ale hotel po vás vyžaduje platbu na účet v Moldavsku, jak uvádí web Novinky.cz.

Článek Objednáváte dovolenou přes cestovku? Žena z Litoměřic přišla o 67 000 Kč, místo v Chorvatsku skončila na mizině se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nabízel věci na bazarech

Věk podvodníka údajně překvapil i samotné vyšetřovatele. Mladík z Plzně nabízel různé věci na bazarech. Většinou k tomu využíval několik falešných účtů. Od zájemců si nechal zaplatit zálohu nebo celou částku předem. Jakmile peníze obdržel, přestal se zájemci komunikovat a objednané zboží nikdy nezaslal. Mezi kyberzločinci se jedná o celkem běžnou taktiku, jak okrást důvěřivé lidi. V době, kdy tyto podvody praktikoval, bylo mladíkovi pouhých 17 let.

Redakce VědaŽivě

6 května, 2024

Chtěla jen prodat věci na internetu, přišla kvůli tomu o 200 000 Kč. Češka teď varuje ostatní

Z obětí s tropil žerty

Někteří svědci z řad podvedených obětí vypověděli, že jim balíček od mladého podvodníka přece jen dorazil. Nenašli v něm však objednané věci na bazarech, ale jen hromadu reklamních letáků nebo láhev levného sirupu. Pravděpodobně se jednalo o povedený vtípek, kterým chtěl mladík dokázat svou genialitu. Většina obětí však vůbec žádný balíček neobdržela. Celkově si měl mladík těmito podvody na bazarových portálech vydělat přes 100 tisíc korun.

Trestu neunikne

Mladík se ke všem 31 případům podvodů přiznal a nyní ho čeká trestní stíhání. Ačkoliv je mladíkovi dnes už 18 let, v době, kdy k podvodům došlo, byl stále nezletilý. Otázkou tedy zůstává, jak přísnému trestu bude čelit. Kyberzločince za podvody na bazarových portálech většinou čeká trest až osmi let odnětí svobody. Policie České republiky však ve své zprávě neuvádí, zda podobný osud čeká i mladíka z Plzně, který nabízel neexistující věci na bazarech.

Redakce VědaŽivě

10 srpna, 2024

Prodáváte věci na internetových bazarech? Dejte si pozor na nový podvod, Češka kvůli němu přišla o 80 000 Kč

Stále se však jedná o výjimečný případ, kdy policisté zjistí skutečnou totožnost internetového podvodníka. Na bazarových portálech se pod falešnými účty stále skrývá spousta zločinců, které policie nedokáže vystopovat. Při nakupování na internetu tak buďte obezřetní a vyhýbejte se příliš výhodným nabídkám od neověřených prodejců.

Článek Nakupujete věci na bazarech? Koledujete si o problém, brzy přijdete o 100 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Volali jí z banky kvůli napadenému účtu

Jeden z těchto případů se odehrál na začátku roku na Olomoucku. Mladé ženě jednoho dne zavolal neznámý muž, který se vydával za pracovníka její banky. Upozornil ženu na možné ohrožení jejího bankovního účtu. Umně ji zmanipuloval k tomu, aby své finance přeposlala na takzvaný bezpečný účet.

Redakce VědaŽivě

27 července, 2024

Kvůli hovoru z banky přišel o 200 000 Kč. Pokud podobný hovor zvednete, čeká vás to samé

Zároveň ji přiměl k tomu, aby si z banky půjčila dalších 270 tisíc korun, které měla taktéž zaslat na neznámé účty. Vše samozřejmě ve jménu záchrany její bankovní identity. Když žena druhý den zavolala do banky, aby se na celou situaci přeptala, zjistila, že se stala obětí podvodu, jak uvádí Týdeník Policie.

Nepovedená rekvalifikace na investičního makléře

Další případ se odehrál o pár měsíců dříve a jeho následky byly ještě závažnější. Šestačtyřicetiletou ženu na internetu zaujala nabídka rekvalifikace na investičního makléře se zaměřením na kryptoměnu. Žena to vnímala jako ideální příležitost, jak si nějaké peníze přivydělat a na inzerát zareagovala. Téměř okamžitě ji kontaktoval domnělý instruktor, který jí hned na začátku nadiktoval seznam mobilních aplikací, které si musí pro investování stáhnout. Konkrétně se jednalo o aplikace Kraken, AnyDesk a Wire. Jedna z aplikací měla sloužit ke sledování vývoje jejích investic.

Redakce VědaŽivě

10 června, 2024

Investovala 20 Kč, přišla pak o dva miliony korun. Vše kvůli tomu, že klikla na internetu na špatnou reklamu

Žena tedy provedla první investici ve výši 4 500 korun. Tato investice ji za pár dní vydělala 50 euro, které si bez problémů vyplatila na vlastní účet. Povzbuzena pozitivní zkušeností se nechala lehce přesvědčit k dalším větším investicím, kvůli kterým si finanční prostředky vypůjčila z banky. Nejdříve si sjednala úvěr ve výši 150 tisíc korun, následně druhý ve výši 250 tisíc korun. Všechny tyto peníze takzvaně investovala a v dané aplikaci sledovala jejich pozitivní vývoj.

Zůstaly jí pouze dluhy

Když si však chtěla „vydělané“ peníze vyplatit, začaly problémy. Místo vysněného bohatství dostala jen řadu výmluv. Když jí došla trpělivost, celou situaci nahlásila policii. Stále však každý měsíc splácí 6 500 korun na obou úvěrech a své peníze už nejspíš nikdy neuvidí.

Článek Zavolali jí z banky, šlo však o podvod: Falešný bankéř okradl Češku o 270 000 Kč, brzy to zkusí i na vás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Fanouškovské stránky na Facebooku

Devětašedesátiletá seniorka byla zarytou fanynkou miliardáře a inovátora Elona Muska. Byla členkou několika jeho fanouškovských stránek na Facebooku a často se účastnila různých soutěží. Jednu z nich měla dokonce vyhrát. Hlavní cenou bylo vlastnoručně psané přání k Vánocům, které měla obdržet od samotného Elona Muska.

Redakce VědaŽivě

29 dubna, 2023

Elon Musk varuje před umělou inteligencí, a dokonce ji označil za „největší riziko pro lidskou civilizaci“. I její zakladatel z ní má strach

Seniorka však tuto výhru odmítla a tím spustila řetězec nešťastných událostí. Ze stránky na Facebooku ji kontaktovalo hned několik falešných Elonů, kteří si s ní chtěli dopisovat. Seniorka většinu z nich zablokovala, až ji zůstal jen jeden kontakt, o kterém byla přesvědčená, že se jedná o skutečného Elona, jak uvádí Týdeník Policie.

Dopisovala si s Elonem Muskem

S domnělým Elonem Muskem si měla dopisovat několik týdnů. Podle výpovědi s ním měla navázat „bližší“ kontakt. V jedné zprávě měla získat VIP členství Elona Muska, které ji opravňovalo k návštěvě výrobních prostor Tesly. Údajně ji měl domnělý Elon pozvat také ke sledování startu rakety do vesmíru. Poté ji nabídl nebývale výhodné investice do akcií Tesly, které ji měly vynést vysoké zisky. Žena nakonec přišla o 30 tisíc korun a své iluze o tom, že si dopisovala s Elonem Muskem, který si ji vybral mezi všemi členy fanouškovské stránky na Facebooku.

Redakce VědaŽivě

8 června, 2024

Facebook vyzývá uživatele ke změně nastavení. Kdo tak neučiní, tomu zruší účet

Své peníze už nikdy neuvidí

Žena nakonec celou situaci oznámila místní policii, která po neznámém pachateli pátrá. V případě dopadení mu za zmíněný podvod hrozí trest ve výši až dvou let ve vězení. Podvedená žena své peníze však nejspíš už nikdy neuvidí. Mimoto nejspíš ztratila důvěru v různé stránky na Facebooku a Elon Musk přišel o jednu nadšenou fanynku. Podobná situace se však může stát každému z nás.

Článek Lajkujete stránky na Facebooku nebo se přidáváte do skupin? Brzy vás to může stát 30 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Trable s balíčkem od České pošty

Policie nedávno zaznamenala další případ podvodných zpráv od České pošty. Žena ze Zlína obdržela v jediném dni dokonce dvě takové zprávy, které ji informovali o tom, že její balíček nemůže být doručen z důvodu chybějících údajů. Podvodníci měli v tomto případě štěstí, protože žena skutečně nějaký balíček očekávala.

Redakce VědaŽivě

1 června, 2024

Čekáte balík ze Zásilkovny? Pokud vám přijde takováto SMS zpráva, nereagujte na ni. Jde o podvod

Ze strachu, že by jí nemusel přijít, klikla na přiložený odkaz a na webové stránce vyplnila požadované údaje, včetně údajů ke své platební kartě. Svého balíčku se přesto nedočkala. Druhý den naopak obdržela zprávu, že ji bylo z bankovního účtu odcizeno více než 37 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Staré, ale účinné

Tyto útoky nejsou nic nového pod sluncem a většina velkých podniků a státních institucí s nimi mají velmi bohaté zkušenosti. Většinou se velmi rychle postarají o to, aby byl přístup na falešné webové stránky zablokován. Podvodníci jsou v tomto ohledu ovšem stejně vynalézaví a nové podvodné weby produkují stále rychleji. Neustále se proto objevují nové podvodné stránky České pošty, ale také dalších dopravních společností. Tento starý trik je totiž stále velmi účinný.

Redakce VědaŽivě

19 listopadu, 2023

Objednali jste si balíček? Zkontrolujte si bankovní účet, brzy tam budete mít 0 Kč

Všímejte si varovných signálů

Varovných signálů obsahují podvodné SMS zprávy více. Prvním z nich je adresa odesílatele, která neodpovídá oficiálnímu tvaru České pošty. Podobné nesrovnalosti najdete také ve zmíněném odkazu nebo URL adrese podvodné webové stránky.

Pokud byste tyto varovné signály náhodou přehlédli a skutečně postupovali podle informací v SMS zprávě, dříve nebo později byste se dostali do bodu, kdy budete muset vyplnit údaje ke své platební kartě. Pokud tak učiníte, můžete následující dny jen bezmocně sledovat, jak vám postupně mizí peníze z účtu. Běžná škoda tohoto druhu podvodu může činit i několik milionů korun.

Článek Nepřišla vám náhodou SMS zpráva od České pošty? Raději na ní neklikejte, zmizí vám pak peníze z účtu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jediný e-mail ji připravil o všechny úspory

Podobný případ nedávno nahlásila na policii poškozená žena z Olomouce. Ve své e-mailové schránce objevila jediný e-mail, který na první pohled vypadal jako oficiální zpráva z její banky. Podle znění zprávy si žena měla aktivovat takzvaný Smart klíč, který měl zajistit větší bezpečnost jejích financí. Žena tedy klikla na přiložený odkaz, který jí měl celou aktivaci Smart klíče umožnit.

Redakce VědaŽivě

19 září, 2023

Hlavně na nic neklikat: Českem se šíří podvodné SMS zprávy a e-maily od České pošty

Odkaz ji přesměroval na internetovou stránku, která na první pohled opět vypadala jako oficiální stránka její bankovní společnosti. Do příslušných kolonek zadala přihlašovací údaje ke svému bankovnímu účtu. Později ten den si všimla, že jí z účtu zmizelo 175 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Stát se to může také vám

Policie po neznámém pachateli aktivně pátrá. V případě dopadení mu hrozí tři až osm let ve vězení. Policie zároveň nabádá veřejnost, aby si na podobné případy dávala pozor. Kybernetické útoky jsou stále rafinovanější a jediný e-mail vás dokáže během chvilky připravit o všechny úspory.

Redakce VědaŽivě

17 ledna, 2024

Jednou kliknete a máte po penězích: Po Česku se šíří nebezpečný e-mail, okrádá oběti o statisíce korun

V zásadě však stačí, když nebudete klikat na odkazy z nevyžádaných zpráv. Pokud vás sdělení zprávy zaujme, nejdříve si ověřte, že se skutečně jedná o sdělení z vaší banky. Vždy je však lepší vyhledat si stránky vaší bankovní společnosti přímo na internetu a nepoužívat odkaz ve zprávě. Tím zamezíte riziku, že omylem skončíte na falešných stránkách.

Zásadní je obezřetnost

V dnešní době máme tendenci se výhradně spoléhat na moderní technologie, které nám mají život usnadnit a mnohdy nás mohou také ochránit. Nic však není stoprocentní a stejně důležitý je také vlastní úsudek a obezřetnost. Nereagujte bezmyšlenkovitě na každou zprávu, kterou obdržíte, a všechny informace si důkladně ověřujte. Jen tak zabráníte tomu, aby vás jediný e-mail připravil o všechny úspory.

Článek Žena z Olomouce přišla o 175 000 Kč kvůli jedinému e-mailu: Kdo na něj klikne, přijde okamžitě o peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prodávat věci na internetu je nebezpečné

Žena na nejmenovaném internetovém bazaru nabízela své staré kalhoty za lákavou cenu 800 korun. Téměř okamžitě se ji ozvala vážná zájemkyně, ze které se však vyklubala podvodnice. Nabídla ženě přepravu zboží pomocí neznámého kurýra, s čímž žena souhlasila. Klikla na přijatý odkaz a podle instrukcí vyplnila všechny potřebné náležitosti, včetně přihlašovacích údajů k internetovému bankovnictví.

Redakce VědaŽivě

19 června, 2024

Čechům, kteří prodávají věci na internetu hrozí, že přijdou až o 100 000 Kč. Jde o promyšlený podvod

Podvodnice tak získala nekontrolovaný přístup k jejímu bankovnímu účtu. Během krátké chvilky z něj odcizila téměř 80 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie. Z toho důvodu mějte na paměti, že také internetové bazary bývají plné podvodníků.

Nikdy nevíte, kdo se za zájemcem skrývá

Rozhodně se nejedná o první ani poslední případ podobného podvodu. Zrovna internetové bazary bývají podvodníků plné, a navíc se skrývají také mezi prodejci. Policie stále pátrá po dvou mladých mužích, kteří na internetových bazarech okradli během dvou let na 651 lidí. Jednoduše nabízeli neexistující věci na internetu, za které vyžadovali zálohu nebo celou platbu předem. Zaplacené zboží však nikdy neodeslali a po připsání peněz na účet přestali komunikovat. Oběma mladíkům hrozí při dopadení až osm let vězení.

Redakce VědaŽivě

10 června, 2024

Nakupujete věci na bazarových portálech? Koledujete si o problém, během pár sekund vás to může připravit o 100 000 Kč

Prodávejte na internetu bezpečně

Podobné případy mohou vést k tomu, že spoustu lidí od prodeje věcí na internetu odradí. S trochou obezřetnosti však můžete své věci na internetu prodávat a nakupovat dál. V případě prodeje si však musíte dát pozor na snahy zájemců o nestandardní platební metody nebo použití neznámých kurýrů. Vždy trvejte na svém zabezpečeném způsobu platby a zboží posílejte výhradně přes dopravní společnosti, které si sami zajistíte.

Při nakupování si zase důkladně proklepněte profil prodávajícího. Všímejte si jeho hodnocení a recenzí, které internetové bazary k jednotlivým prodejcům nabízí. Obezřetní byste měli být u inzerátů, které slibují značkové zboží za nezvykle nízké ceny.

Článek Prodáváte věci na internetových bazarech? Dejte si pozor na nový podvod, Češka kvůli němu přišla o 80 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešné hovory z banky

Klíčovým slovem u těchto podvodných případů je takzvaný spoofing. Jedná se o techniku, díky které se podvodníci vydávají za někoho jiného. Často tak zneužívají jméno státních úřadů, nadnárodních společností nebo se vydávají za falešné bankéře. Spoofing v tomto případě využívají k maskování svých telefonních čísel, takže na displeji oběti se zobrazí oficiální číslo z banky nebo jiné instituce, které si může jednoduše ověřit na internetu. Na první pohled tak nemá oběť šanci poznat, zda se jedná o podvod nebo ji skutečně volá pracovník banky.

Redakce VědaŽivě

27 července, 2024

Kvůli hovoru z banky přišel o 200 000 Kč. Pokud podobný hovor zvednete, čeká vás to samé

Dostanou vás do časového presu

Podvodné jednání byste však měli rozeznat v průběhu samotného telefonního hovoru. Pokud na vás bude dotyčný mluvit cizí řečí nebo bude mít znatelný cizí přízvuk, může se jednat o první náznak toho, že se jedná o podvodníka. Většina podvodů k nám totiž míří ze zahraničí. Mnohem více byste se však měli zaměřit na samotné sdělení telefonního hovoru. Telefonáty, které se tváří jako hovory z banky, se své oběti snaží přesvědčit, že došlo ke krádeži jejich identity nebo k napadení jejich bankovního účtu.

Podvodník má o své oběti většinou dost přesné informace, které si dopředu zjistil, a snaží se vyvolat dojem důvěryhodnosti. Z psychologického hlediska to skvěle funguje, a proto je tento druh podvodu tak špatně rozeznatelný. Existuje však několik varovných znaků, u kterých by měl zpozornět každý – časová tíseň a příliš citlivé informace. Pokud na vás volající tlačí, že musíte jednat okamžitě a bez času na rozmyšlenou, požaduje po vás převod financí na neznámý účet nebo po vás vyžaduje citlivé osobní informace, pravděpodobně se jedná o podvod.

Redakce VědaŽivě

12 května, 2024

Na těchto oblíbených 35 aplikací pozor: Každá z nich obsahuje nebezpečný virus, který dokáže z banky vysát 50 000 Kč

Podvody hlaste mobilním operátorům

Rozpoznat falešný hovor z banky můžete podle toho, jaké informace jsou po vás vyžadovány. Skutečný bankéř nikdy nebude vyžadovat váš PIN k platební kartě, CVC kód nebo jednorázové autorizační kódy. Takové informace byste nikdy nikomu neměli sdělovat, bez ohledu na to, jak moc na vás bude naléhat. Každý pokus o podvod můžete navíc bezplatně nahlásit na číslo 7726. Každý nahlášený případ prověřují mobilní operátoři, kteří tak zvyšují ochranu proti podvodnému jednání, jak uvádí ve své tiskové zprávě Vodafone.

Článek Zavolali mu z banky, brzy přišel o většinu svých peněz: Kdo zvedne hovor z tohoto čísla, čeká ho stejný osud se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jeden telefonát ho připravil o všechny úspory

Jak bývá u těchto podvodů běžné, muž na internetu narazil na článek, který popisoval výhodné investice do různých komodit včetně kryptoměny. Na konci článku našel registrační formulář, do kterého uvedl všechny potřebné údaje, včetně e-mailu i telefonního čísla. Téměř vzápětí se mu ozval údajný investiční makléř. Stačil jeden telefonát a pár zpráv na WhatsAppu, aby muže přesvědčil k otevření účtu na domnělé investiční platformě. To ještě netušil, že tento první krok ho brzy připraví o všechny úspory.

Redakce VědaŽivě

15 května, 2024

Čech po jediném telefonátu a přišel o skoro 3 000 000 Kč. Volají teď téměř všem, dejte si pozor

Samé poplatky a daně

Investiční poradce dále muže provázel všemi náležitostmi, které jejich investování obnášelo. Radil mu, jaké částky a kam investovat, jak si sjednat nákladné pojištění, jak zaplatit potřebné poplatky za směnu a daně z výnosů. Jedenašedesátiletý muž z Děčínska tak během tří měsíců rozeslal 850 tisíc korun na různé neznámé účty.

Podle investiční platformy, která využívala umělou inteligenci, však stále „vydělával“. Následně však stačil jeden telefonát, aby se celá iluze rozpadla. Jakmile zaplatil všechny poplatky potřebné k vyplacený vydělaných peněz, dotyčný poradce s ním přestal komunikovat a své peníze už nikdy neviděl, jak uvádí Týdeník Policie.

Redakce VědaŽivě

5 srpna, 2024

Čech přišel o 800 000 Kč kvůli jedinému telefonátu: Volají teď téměř každému, hlavně to nezvedejte

Případ řeší kriminalisté

V tu chvíli se poškozený muž obrátil na policii. Kriminalisté okamžitě zahájili potřebné kroky k dopadení neznámého pachatele podezřelého z přečinu podvodu. V případě dopadení mu hrozí až pět let vězení. Je však velmi pravděpodobné, že poškozený senior své peníze už nikdy neuvidí. Tento případ tak slouží jako další připomínka toho, čeho jsou kybernetičtí podvodníci schopni a jak málo stačí k tomu, aby lidi připravili o životní úspory. Mnohdy k tomu poslouží jeden telefonát s nabídkou výhodných investic.

Článek Čech přišel o 850 000 Kč kvůli jedinému telefonátu: Kdo ho jedinkrát zvedne, dopadne úplně stejně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tato SMS zpráva vám vybílí účet

Každý by si alespoň jednou v životě přál vyhrát vysněný předmět nebo nějaký finanční obnos. Některým lidem se to podaří, jiným ne. Vidina nečekané výhry však může být natolik opojná, až je v některých situacích nebezpečná. Především v případě, kdy je podobná situace využita k podvodnému jednání, stejně jako u ženy z Vysočiny. Přijatá zpráva ji označila za výherkyni hlavní ceny známé společnosti, která představovala 20 tisíc korun. Tato SMS zpráva v ženě nevzbudila vůbec žádné podezření a nemohla se dočkat své nečekané výhry.

Redakce VědaŽivě

3 července, 2024

Češi, kteří platí kartou na internetu, právě hromadně přichází o své peníze. Rozmohl se nový podvod, který je těžké odhalit

Když na zprávu zareagovala, dostala podrobné instrukce, podle kterých měla k vyplacení výhry dotyčnému zaslat fotografie obou stran své platební karty. Žena se své výhry nikdy nedočkala a po pár dnech si všimla podivných odchozích plateb, které putovaly z jejího účtu neznámo kam. Vychytralý podvodník využil získané údaje k platební kartě oběti a odcizil ji 32 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Ochránit se můžete sami

Jedná se o další příklad toho, že si podvodníci skutečně neberou servítky. K tomu, aby získali přístup k bankovnímu účtu oběti, jsou ochotni využít jakoukoliv záminku. Ve většině případů jim jejich počínání navíc velmi ulehčí samotná oběť, která velmi ochotně přehlédne veškeré varovné znaky. Kvůli vidině hodnotné výhry si možná ani neuvědomí, že se u uvedené společnosti žádné soutěže neúčastnila. Tato SMS zpráva navíc většinou na oběť vyvíjí nátlak a nutí jí k akci ve velmi krátkém časovém úseku.

Redakce VědaŽivě

13 května, 2024

Zákazníci Lidlu v ohrožení: Falešné zprávy okrádají Čechy o desítky tisíc korun

Lidé v takové chvíli nechtějí přijít o svou šanci a raději ihned postupují podle pokynů ve zprávě, než aby si danou informaci někde ověřili. To by v zásadě ještě nepředstavovalo takový problém. Ten nastává ve chvíli, kdy oběť podvodníkům v dobré víře poskytne citlivé osobní a platební informace. Pamatujte, že pro vyplacení žádné výhry není nutné, aby daná společnost znala CVC kód k vaší platební kartě. Ten byste ostatně neměli nikdy nikomu sdělovat.

Článek Nepřišla vám náhodou tato SMS zpráva? Nezkoušejte na ni reagovat, jedno kliknutí a přijdete o velké peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stáhla si tuto aplikaci pro lajkování videí

Na podvodné nabídky práce můžete narazit kdekoliv na internetu nebo sociálních sítích. Potenciální oběti lákají na pohádkové výdělky za pouhé sledování a lajkování videí. Jedná se o takovou tu nabídku, která zní příliš dobře na to, aby to byla pravda, což v tomhle případě stoprocentně platí. Přesto se stále najde spousta lidí, kteří přes vidinu lehkého přivýdělku přehlížejí jakékoliv rizika.

Redakce VědaŽivě

21 června, 2024

Brigádníky čeká v roce 2024 velká nepříjemnost: Kdo si sjedná brigádu přes tuto aplikaci, místo výdělku ho čeká obrovská ztráta peněz

Podobně jako jednapadesátiletá žena z Jesenicka, která podobnou nabídku obdržela od neznámé osoby přes mobilní aplikaci. Ženu taková nabídka nadchla a po prvních pár shlédnutých videí a lajků jí na účtu skutečně přistálo pár set korun. Podvodníci ji nabídli, že může své výdělky ještě navýšit, když si stáhne jejich investiční aplikaci. Přes tuto aplikaci pak mohla spravovat své výdělky, a navíc investovat vlastní peníze, které se jí měly výhodně zúročit.

Přišla o 77 tisíc korun

Žena na tuto aplikaci poslala nejdříve 2 tisíce korun. Vzápětí však v aplikaci viděla mnohem větší zůstatek a tak začala posílat čím dál více peněz. Během několika dní do aplikace naposílala téměř 77 tisíc korun. Spokojeně sledovala, jak její zůstatek v aplikaci narůstá a už se těšila na první výplatu svých peněz. Jak už bývá v těchto případech zvykem, žádné výplaty výdělku se však nedočkala.

Redakce VědaŽivě

19 června, 2024

Čechům, kteří prodávají věci na internetu hrozí, že přijdou až o 100 000 Kč. Jde o promyšlený podvod

Při požadavku o vyplacení svých peněz byla vyzvána, aby zaplatila další poplatek ve výši 80 tisíc korun. Ten však zaplatit odmítla a obrátila se na polici, která po neznámém pachateli v současné době pátrá. V případě dopadení pachateli hrozí až dva roky ve vězení, jak uvádí Týdeník Policie. Dopadení těchto kybernetických podvodníků však nebývá běžné a poškozená se tak svých peněz možná nikdy nedočká.

Článek Máte v telefonu tuto aplikaci? Okamžitě ji smažte, Češka kvůli ní přišla o 77 tisíc korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Internetové bazary plné podvodníků

Žena na nejmenovaném internetovém bazaru nabízela své staré boty za lákavou cenu 500 korun. Mezi zájemci, kteří na nabídku zareagovali, se však skrýval vychytralý podvodník. Nabídl ženě přepravu zboží pomocí neznámého kurýra, s čímž žena souhlasila. Klikla na přijatý odkaz a podle instrukcí vyplnila všechny potřebné náležitosti. Následně na stránkách své banky zadala své přihlašovací údaje a vše tím potvrdila.

Redakce VědaŽivě

6 května, 2024

Chtěla jen prodat věci na internetu, přišla kvůli tomu o 200 000 Kč. Češka teď varuje ostatní

Podvodník, který se za zájemcem skrýval, tak získal nekontrolovaný přístup k jejímu bankovnímu účtu. Během krátké chvilky z něj odcizil téměř 80 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie. Z toho důvodu mějte na paměti, že také internetové bazary bývají plné podvodníků.

Nikomu nemůžete věřit

Rozhodně se nejedná o první ani poslední případ podobného podvodu. Zrovna internetové bazary bývají podvodníků plné, a navíc se skrývají také mezi prodejci. Policie stále pátrá po dvou mladých mužích, kteří na internetových bazarech okradli během dvou let na 651 lidí. Jednoduše nabízeli neexistující zboží, za které vyžadovali zálohu nebo celou platbu předem. Zaplacené zboží však nikdy neodeslali a po připsání peněz na účet přestali komunikovat. Oběma mladíkům hrozí při dopadení až osm let vězení.

Redakce VědaŽivě

10 června, 2024

Nakupujete věci na bazarových portálech? Koledujete si o problém, během pár sekund vás to může připravit o 100 000 Kč

Obchodujte na internetu bezpečně

Podobné případy mohou vést k tomu, že spoustu lidí od prodeje věcí na internetu odradí. S trochou obezřetnosti však můžete své věci na internetu prodávat a nakupovat dál. V případě prodeje si však musíte dát pozor na snahy zájemců o nestandardní platební metody nebo použití neznámých kurýrů. Vždy trvejte na svém zabezpečeném způsobu platby a zboží posílejte výhradně přes dopravní společnosti, které si sami zajistíte.

Při nakupování si zase důkladně proklepněte profil prodávajícího. Všímejte si jeho hodnocení a recenzí, které internetové bazary k jednotlivým prodejcům nabízí. Obezřetní byste měli být u inzerátů, které slibují značkové zboží za nezvykle nízké ceny.

Článek Používáte internetové bazary? Dejte si pozor na nový podvod, žena z Prostějova kvůli nim přišla o 80 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdo zareaguje na tuto zprávu, přijde o vše

Tento trik samozřejmě funguje pouze tehdy, kdy oběť skutečně nějaký balík očekává. Pokud vás podvodná zpráva zastihne ve chvíli, kdy žádný balíček nečekáte, pravděpodobně nad tím mávnete rukou a nebudete ji vůbec řešit. Kdo však nějaký balík očekává, na podobnou zprávu pravděpodobně zareaguje. Podvodníci spoléhají na nedostatek pozornosti dotyčné oběti, která lehce přehlédne několik varovných znaků a bez rozmyslu jim předá své platební údaje.

Redakce VědaŽivě

6 května, 2024

Psala vám někdy Česká pošta SMS zprávu? Musíte zpozornět, Češi kvůli tomu přišli už o miliony korun

Podvodníci se chtějí primárně dostat k vašim penězům, takže přijatá SMS zpráva oběť vyzývá k zaplacení celního poplatku ve výši 6 korun. Právě takovou zprávu obdržela také poškozená z Olomouce, která se rozhodla, že na zprávu zareaguje a směšně nízký poplatek bez váhání zaplatí. Přes odkaz ve zprávě se dostala do platební brány, kde vyplnila údaje ke své platební kartě včetně CVC kódu. O pár dní později si všimla, že jí z účtu zmizelo téměř 34 tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Falešné stránky dopravců

V případech, kdy čekáte balík, byste nikdy neměli jednat unáhleně a vždy si vše pořádně ověřit. Podvodníci velmi zdařile imitují oficiální vzhled všech velkých dopravců, jak v grafice e-mailu, tak ve vzhledu podvodných internetových stránek. V případě e-mailů byste se hned na začátku měli podívat, z jaké e-mailové adresy vám zpráva přišla.

Redakce VědaŽivě

1 června, 2024

Čekáte balík ze Zásilkovny? Pokud vám přijde takováto SMS zpráva, nereagujte na ni. Jde o podvod

Každý velký dopravce, jako je DPD, DHL, PPL, Zásilkovna nebo Česká pošta, používá konkrétní tvar e-mailové adresy s oficiálním názvem společnosti. Podvodné e-maily mají mnohdy podivné tvary, složené z různých zkratek a čísel. Pokud si nejste jistí, můžete si danou e-mailovou adresu ověřit na internetu. Kdo zareaguje unáhleně, přijde o všechny úspory. Své peníze už přitom nikdy nemusíte získat zpátky. Podvodníkům v případě dopadení sice hrozí jeden až tři roky ve vězení, málokdy se však obětem vrátí jejich odcizené peníze.

Článek Měla platit 6 Kč, přišla o 34 000 korun: Kdo zareaguje na tuto SMS zprávu, dopadne úplně stejně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rizikový prodej na internetu

Člověk by řekl, že nic není jednoduššího než prodat staré věci na internetu. Funguje tam hned několik bazarů, kam stačí jednoduše vložit fotku nabízeného zboží a počkat si, až se ozve vhodný zájemce. Právě v této chvíli však hrozí největší riziko, že padnete do léčky vychytralému podvodníkovi. Své o tom ví i muž z Ivančicka, který na jednom z inzertních portálů nabízel k prodeji staré jízdní kolo, za které požadoval pouhých tisíc korun, jak uvádí Týdeník Policie.

Redakce VědaŽivě

9 června, 2024

Prodávala věci na internetu, přišla kvůli tomu o 100 000 Kč. Udělala zásadní chybu, kterou pravděpodobně děláte také

Po nějaké době se mu ozval vážný zájemce, který muži nabídl výhodnou přepravu přes kurýra. Muž s nabídkou souhlasil a do přijatého formuláře velmi ochotně zadal všechny požadované údaje, včetně přístupových a bezpečnostních kódu k jeho bankovnímu účtu. Tím podvodníkovi umožnil nekontrolovaný přístup ke svým financím. Dotyčný samozřejmě nelenil a v několika platbách z účtu poškozeného odcizil téměř 300 tisíc korun. Jeho řádění zastavila teprve banka, která další platby zablokovala.

Tyhle triky vás připraví o všechno

Jedná se o typický příklad podvodného jednání na internetových bazarech. Nadšení zájemci vás přesvědčí, abyste využili jimi domluveného dopravce, což vám má údajně ušetřit čas a peníze. Vždy se však jedná o spolehlivý způsob, jak přijít o přístup k vlastnímu bankovnímu účtu i o všechny peníze. Když prodáváte věci na internetu, vždy si dopravce zařizujte sami, aby k podobným podvodům nemohlo dojít.

Redakce VědaŽivě

19 ledna, 2024

Prodáváte věci na internetu? Měli byste to zvážit, každý prodávající bude muset zaplatit mastnou pokutu

Dále byste vždy měli trvat na vámi zvoleném způsobu platby, ať už je to převodem na účet nebo v hotovosti. Všechny ostatní možnosti, které vám navíc navrhne neznámý zájemce, představují až příliš velké riziko. Největší bezpečí vám pak zaručí ověřené internetové bazary, které do jisté míry dokáží podobným praktikám zabránit. Platby dokáží zablokovat, dokud není potvrzené přijetí zboží a neumožňují využití žádných neověřených dopravců.

Článek Prodáváte věci na internetu? Ihned toho nechte, jinak budete muset platit 300 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přišla o desítky tisíc korun kvůli dovolené

Policie České republiky nyní řeší případ ženy z Litoměřicka, která si na internetu zamluvila dovolenou v Chorvatsku. Veškerá komunikace probíhala s údajným zástupcem cestovní kanceláře, u které si žena sjednala dovolenou za 67 tisíc korun. Jakmile však peníze odeslala na údajný účet cestovní kanceláře, dotyčný pracovník s ní přestal komunikovat.

Redakce VědaŽivě

26 července, 2024

Chystáte se na dovolenou? Pokud jste si ji koupili přes internet, tak jste možná přišli o desítky tisíc korun. Stalo se to už spoustě lidí

Po čase žena zjistila, že daná cestovní kancelář sice existuje, ale že se jednalo o podvodníka, který se vydával za jednoho z jejích pracovníků. Žena z Litoměřicka přitom není jediná, která kvůli dovolené přišla o mnoho peněz. Policie eviduje další případ v Přerově. Místní seniorka si přes internet sjednala dovolenou v Anglii za 38 tisíc korun, na kterou však nikdy neodjela.

Nebezpečí číhá také na Bookingu

Další oblíbenou platformou, na které si lidé hledají ubytování pro svou dovolenou, je portál Booking.com. Bohužel ani zde není nouze o podvodníky, kteří se šikovně infiltrovali do administorských systémů prestižních hotelů. Napadení tak nečelí samotný portál, ale jednotlivé ubytovací zařízení, které na něm působí. Podvodníci vybraná zařízení oslovili s tvrzením, že jsou bývalí hosté hotelu a že si na pokoji zapomněli pas.

Redakce VědaŽivě

3 srpna, 2024

Letíte letos na dovolenou? Možná máte nárok na odměnu 35 000 Kč, rychle si to ověřte

Zpráva dále obsahuje odkaz na Google Docs, kde mají pracovníci hotelu najít obrázek chybějícího pasu. Odkaz však ve skutečnosti vede na škodlivý software, který se automaticky nabourá do systémů hotelů a získá seznam rezervovaných hostů se všemi citlivými údaji, kteří tak kvůli dovolené přijdou o desítky tisíc korun.

Pozor na podobné požadavky

Podvodníci získané údaje využívají k cíleným útokům na klienty hotelu. Jménem hotelu jim pošlou zprávu, která vyžaduje zaplacení určitého poplatku. Peníze však nepřistanou na účtu hotelu, ale v kapse vychytralých podvodníků. Lidé tak kvůli dovolené přijdou o další peníze. Přitom stačí použít selský rozum a všímat si ve zprávě varovných znaků. Obezřetní byste měli být především v případě, že máte zamluvené ubytování například ve Francii, ale hotel po vás vyžaduje platbu na účet v Moldavsku, jak uvádí web Novinky.cz.

Článek Žena z Litoměřic přišla o desítky tisíc korun kvůli dovolené: Kdo použije tuto webovou stránku, čeká ho to samé se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kvůli jedinému telefonátu přišel o všechno

Senior hledal způsob, jak zhodnotit své celoživotní úspory a na internetu narazil na zajímavou reklamu. Mělo se jednat o investiční společnost, která pomáhá obyčejným lidem zúročit jejich peníze. Ve skutečnosti se jednalo o rafinovaný investiční podvod. Muž si u domnělé investiční společnosti založil účet a následně mu byl přidělen investiční poradce.

Redakce VědaŽivě

15 května, 2024

Čech po jediném telefonátu a přišel o skoro 3 000 000 Kč. Volají teď téměř všem, dejte si pozor

Senior postupoval podle jeho pokynů a naposílal společnosti přes 800 tisíc korun. Navíc se nechal přesvědčit, aby si do svého počítače nainstaloval aplikaci, která domnělému poradci umožnila vzdálený přístup k jeho zařízení. Díky tomu získal nekontrolovaný přístup k bankovnímu účtu oběti, ze kterého následně odcizil další peníze. Senior tak kvůli jedinému telefonátu přišel o všechno.

Své peníze nikdy neviděl

Když si chtěl muž z Olomoucka své „vydělané“ peníze vybrat, přišlo nemilé prozření. Při prvním pokusu mu údajná investiční společnost kvůli jedinému telefonátu vyplatila 48 tisíc korun. Muž však po čase požádal o další výběr peněz. Tentokrát bez úspěchu. Domnělý investiční poradce s ním přestal komunikovat.

Redakce VědaŽivě

30 června, 2024

Čech si pustil obyčejné video, přišel kvůli tomu o 2 000 000 Kč. Šíří se teď po internetu, hlavně na něj neklikejte

O pár týdnů později přišel muži e-mail od falešné investiční společnosti, ve kterém mu bez okolků sdělili, že budou jeho účet se všemi penězi archivovat. Dále po něm vyžadovali pokutu ve výši deseti tisíc eur za předčasné ukončení spolupráce. V tu chvíli muži došlo, že se celou dobu jednalo o rafinovaný investiční podvod a obrátil se na policii, jak uvádí web Novinky.cz.

Stát se to může každému

Bohužel se nejedná o jediný investiční podvod, který byl v uplynulých týdnech spáchán. Reklamy a inzeráty, které lákají na výhodné zúročení financí bez rizika a bez námahy, jsou v online prostoru stále častější. Pravidelně se objevují také na sociálních sítích. Obětí se tak může stát každý, kdo uvěří pohádkovým slibům a nedá si pozor na rafinovanou manipulaci moderních kyberzločinců. Kvůli jedinému telefonátu pak přijdete o všechno.

Článek Čech přišel o 800 000 Kč kvůli jedinému telefonátu: Volají teď téměř každému, hlavně to nezvedejte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.