Dutý pěticent z Brooklynu odhalil sovětskou špionážní síť. FBI ho odhalila díky nešikovnosti malého chlapce

Večer 22. června 1953 upustil brooklynský roznašeč novin minci na podlahu činžáku. Pěticent se rozlomil a uvnitř ležel svitek mikrofilmu se sloupci pěticiferných čísel.

Foto: Picryl

Trvalo čtyři roky, než FBI zjistila, komu ta čísla patří. Mince sama o sobě nevedla k žádnému jménu, žádné adrese, žádnému zatčení. Byla to slepá stopa, laboratorní kuriozita zamčená v trezoru. Teprve v květnu 1957, když v Paříži zaklepal na dveře americké ambasády sovětský důstojník Reino Häyhänen a požádal o azyl, dostala ta podivná mince hlas. Häyhänen FBI vysvětlil, jak duté předměty fungují, pomohl rozluštit kód a dovedl agenty ke svému nadřízenému, muži, kterého znal jako „Marka“. Skutečné jméno: William August Fisher, ve světě špionáže známý jako Rudolf Abel. Příběh dutého pěticentu není o zázračném nálezu. Je o tom, jak se drobná výrobní chyba sovětského řemesla po letech spojila s lidským selháním a trpělivou prací kontrarozvědky.

Mince, která neměla existovat

Roznašeč novin, kterého FBI ve svých materiálech označuje jen jako „Jimmyho“ (pozdější oficiální záznamy Kongresu uvádějí příjmení Bozart), vybíral ten večer předplatné pro deník Brooklyn Eagle v domě na adrese 3403 Foster Avenue. Když mu mince vypadla z ruky, rozpadla se na dvě poloviny. Uvnitř ležel mikrofilm.

Konstrukce byla precizní. Líc tvořil standardní Jeffersonův niklák z roku 1948. Rub ale pocházel z jiné americké pěticentovky, vyražené někdy mezi lety 1942 a 1945, kdy se kvůli válečnému nedostatku niklu razily mince z měďostříbrné slitiny. Obě poloviny do sebe zapadaly tak těsně, že mince vypadala normálně. Otevřít ji šlo jedině jehlou zasunutou do mikroskopického otvoru navrtaného v písmenu „R“ ve slově TRUST.

Jimmy minci předal policistovi, ten ji poslal dál. O dva dny později, 24. června, se o ní dozvěděla FBI. Další den ji převzala laboratoř. Uvnitř bylo deset sloupců pěticiferných čísel, většinou po jednadvaceti číslech ve sloupci. Žádný klíč, žádný kontext, žádná stopa k odesílateli ani příjemci.

Čtyři roky ticha

FBI otevřela kontrašpionážní spis, ale neměla se čeho chytit. Kód bez klíče je jen řada číslic. Analytici věděli, že jde o sovětskou práci; typ psacího stroje, kvalita mikrofilmu, samotná sofistikovanost dutého nosiče to prozrazovaly. Jenže od „někdo v New Yorku používá sovětské šifry“ k zatčení konkrétního člověka vedla propast.

Mince ležela v trezoru. Studená válka mezitím eskalovala: tři dny před nálezem, 19. června 1953, byli popraveni manželé Rosenbergovi za předání atomových tajemství Sovětům. Brooklynský pěticent ale žádná americká tajemství neobsahoval. Jak se ukázalo po rozluštění, šlo o provozní instrukce pro nově nasazeného agenta: gratulace k bezpečnému příjezdu, potvrzení přijetí dopisu, pokyny ke krytí, zmínka o částce tří tisíc v místní měně a šifrovacích postupech. Nástupní balíček, ne ukradený jaderný výkres.

Häyhänen mluví

Zlom přišel začátkem května 1957. Reino Häyhänen, finský rodák a sovětský zpravodajský důstojník operující v USA pod falešnou identitou, se v Paříži obrátil na Američany. Moskva ho odvolávala zpět, a Häyhänen tušil, že návrat by nemusel přežít. Pil, neplnil úkoly, ztrácel peníze určené na operace. Věděl, že si podepsal rozsudek.

FBI mu naslouchala velmi pozorně. Häyhänen popsal systém dutých předmětů, nejen mincí, ale i šroubů, baterií, per a dutých holicích štětek, které sovětská rozvědka používala jako skryté schránky pro mikrofilmy a instrukce. Ukázal agentům podobné nosiče, které sám používal. A hlavně: dovedl je k „Markovi“.

Mark bydlel v hotelu Latham na Manhattanu pod jménem Martin Collins. Předtím se léta vydával za amerického umělce Emila R. Goldfuse. Jeho skutečná identita, William August Fisher, narozený 11. července 1903 v anglickém Newcastle upon Tyne, od roku 1927 příslušník sovětské zpravodajské služby, vyšla najevo až po zatčení. Když ho 21. června 1957 agenti FBI zadrželi, představil se jako Rudolf Abel. Podle FBI šlo o záměrný signál směrem k Moskvě: použití jména skutečného mrtvého sovětského důstojníka mělo dát najevo, že byl dopaden.

Co FBI našla, a koho ještě odhalila

V Abelově vybavení agenti zajistili krátkovlnné rádio, šifrovací bloky, aparaturu na výrobu mikrobodů, dutou holicí štětku, manžetové knoflíčky se skrytými dutinami a dutou baterii pro větší filmový materiál. Dutý pěticent z roku 1953 teď konečně zapadl do mozaiky jako srovnávací vzorek, důkaz, že Abel a jeho síť používali právě tento typ komunikace.

Häyhänenova výpověď vedla i k dalším uzlům:

• Michail Svirin, dřívější Häyhänenův kontakt z okruhu sovětské mise při OSN, který se mezitím vrátil do SSSR a unikl stíhání.
• Roy Rhodes, americký seržant, kterého FBI identifikovala přes další dutý předmět stejného typu. Rhodes byl odsouzen vojenským soudem k pěti letům vězení.
• Kongresový záznam z března 1958 jmenuje další tři Abelovy spoluspiklence, kteří ale pobývali v Sovětském svazu a nebyli souzeni.

FBI nerozbila jednu obří síť s desítkami zatčených. Identifikovala ale klíčové operativce, krycí identity, mrtvé schránky a metody, a především prokázala existenci sovětského „ilegála“ bez diplomatického krytí, který řídil získávání atomových tajemství a informací z amerických vojenských instalací přímo z newyorského ateliéru.

Rozsudek, výměna a odkaz

Abel byl 25. října 1957 uznán vinným. Trest smrti, který dostali Rosenbergovi, mu vyměřen nebyl; 15. listopadu 1957 dostal souběžné tresty s maximem třiceti let. Nejvyšší soud USA rozsudek 28. března 1960 potvrdil. Ale Abel neodseděl ani polovinu. 10. února 1962 ho na Glienickém mostě v Berlíně vyměnili za sestřeleného amerického pilota Garyho Powerse.

Celá kauza trvala od náhodného pádu mince na podlahu brooklynského činžáku do výměny na mostě osm let, sedm měsíců a devatenáct dní. FBI dodnes vede případ Hollow Nickel mezi svými hlavními kontrašpionážními kauzami, ne proto, že by jedna mince shodila celou síť přes noc, ale proto, že ukázala, jak se forenzní trpělivost, laboratorní práce a jeden přeběhlík ve správný okamžik dokážou spojit v něco, co žádná technologie sama o sobě nedokáže.

Dutý pěticent z Brooklynu stál pět centů. Informace, které nakonec pomohl odemknout, stály Moskvu jednoho z nejlépe krytých agentů studené války.