Co přesně říká nové pravidlo United a proč padají tvrdé sankce

Rule 21 je kapitola přepravních podmínek, kde United vyjmenovává důvody pro odmítnutí nebo vyloučení cestujícího. Dosud tam figurovaly položky jako opilost, agresivita nebo nedodržení bezpečnostních pokynů. Nově přibyl odstavec 22: povinnost přehrávat jakýkoli zvukový či obrazový obsah výhradně přes sluchátka. Vedle toho odstavec 19 zakazuje hlasové i videohovory po uzavření dveří letadla, během pojíždění a za letu.

Sankce má dvě úrovně. Posádka může cestujícího odebrat z konkrétního spoje ještě před odletem. V krajním případě dopravce sáhne po trvalném odmítnutí budoucí přepravy, de facto doživotním zákazu létat s United. Mluvčí aerolinek Josh Freed pro Washington Post vysvětlil, že očekávání ohledně sluchátek existovalo už dříve a připomínalo se i v pravidlech palubního Wi-Fi. S rozšiřováním vysokorychlostního připojení Starlink ale přišel okamžik, kdy bylo potřeba etiketu přetavit v závazný smluvní bod.

Důležitý detail: United v otevřeném kontraktu nikde neslibuje, že cestujícím sluchátka zapůjčí. Kdo si je nezabalí, riskuje, že bude celý let sledovat obrazovku beze zvuku.

Irská železnice pokutuje, Lufthansa zakazuje: trend tiché přepravy sílí po celé Evropě

United nestojí v regulaci hluku osamocen. Irská železniční společnost Irish Rail veřejně provozuje režim pevné pokuty sto eur (zhruba 2 500 korun) za rušivé chování ve vlacích. Kdo Fixed Payment Notice neuhradí, čelí soudnímu stíhání a potenciální pokutě až tisíc eur plus náklady řízení.

Podle nás je dlouhodobě tvrdší model United: ztráta letenky a případný celoživotní ban bolí víc než jednorázová pokuta. Irský systém je zase transparentnější, protože cestující přesně ví, kolik zaplatí.

V leteckém průmyslu jde podobným směrem i Lufthansa. Její přepravní podmínky výslovně nařizují pouštět audio a audiovizuální obsah výhradně přes sluchátka nebo obdobné výstupní zařízení, a to v hlasitosti, která nebrání slyšet pokyny posádky. Navíc zakazují aktivní účast na telefonních i videohovorech za letu. Smartwings dává palubnímu personálu obecnou pravomoc zasáhnout proti rušivému chování, explicitní sluchátkovou klauzuli ale v otevřeně dostupných podmínkách nemá.

Kolik stojí hlasitá muzika v českém vlaku a proč o tom málokdo ví

České dráhy mají v platných Smluvních přepravních podmínkách osobní dopravy (SPPO) výslovně jmenovanou hlučnou hudbu, hlučný zpěv i hlasité používání audiovizuální techniky jako porušení pravidel. Tarif ČD účinný od 14. prosince 2025 k tomu přiřazuje přirážku:

• 1 500 Kč za porušení SPPO
• 500 Kč při úhradě na místě nebo ve stanovené lhůtě

Vedle finanční sankce má vlakový personál pravomoc cestujícího z přepravy vyloučit. Tiché oddíly, kde platí ještě přísnější režim, fungují u ČD už roky a výslovně zakazují hlasitou hudbu i vyzývají k maximální ohleduplnosti.

V praxi samozřejmě záleží na tom, zda průvodčí pravidlo vymáhá. Ale samotná existence konkrétní částky v tarifu posouvá situaci daleko za hranici pouhého doporučení. Kdo si ve vlaku pustí video na reproduktor, porušuje smlouvu, stejně jako cestující v letadle United.

Článek Pusťte si ve vlaku video bez sluchátek, zaplatíte 2500 Kč. V letadle United Airlines vás rovnou vysadí. Důvod je v akustice kabiny se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč právě sršeň obecná má v Německu zvláštní ochranu

Sršeň obecná patří v německém právu mezi takzvané „besonders geschützte Arten“, zvlášť chráněné druhy. Její status vychází z § 44 spolkového zákona o ochraně přírody, který zakazuje chráněné živočichy chytat, zraňovat, usmrcovat i ničit jejich hnízdiště. Porušení těchto zákazů spadá podle § 69 BNatSchG do kategorie přestupků s horním stropem 50 000 eur.

Pro srovnání: u obecně chráněných druhů, kam spadají všechny volně žijící vosy, činí maximální sazba 10 000 eur. Pětinásobný rozdíl v sankčním stropu odráží, jak vážně německý zákonodárce bere ochranu konkrétních druhů. A tady vzniká zásadní problém: hranice mezi pokutou za deset tisíc a pokutou za padesát tisíc eur vede po taxonomické linii, kterou průměrný člověk u zahradního stolu nerozezná.

Které vosy létají ke stolu a proč zrovna ty chráněné nejsou

Dva druhy, jež Středoevropanům nejčastěji krouží nad talířem, jsou vosa obecná (Vespula vulgaris) a vosa německá (Vespula germanica). Obě spadají do skupiny takzvaných krátkohlavých vos. Poznávacím znakem je krátká vzdálenost mezi spodním okrajem oka a bází kusadla. Právě tyto dva druhy zvláštní ochranu nemají.

Sršeň obecná naopak patří mezi dlouhohlavé vosy. Ke sladkému a masitému se obvykle neslétává. Podle NABU ji lze rozpoznat podle kombinace několika rysů:

• Délka těla 20 až 35 mm, výrazně větší než běžná vosa.
• Žlutohnědá hlava s hnědou hrudí a načervenalými rameny.
• Pomalejší, méně nervózní let.

Jenže v momentě, kdy se velký hmyz přiblíží k dětskému hřišti nebo k terase, málokdo sahá po entomologické lupě. Reakce bývá reflexní: plácnutí, sprej, zašlápnutí. A právě v tom vězí riziko, že člověk zasáhne dřív, než stihne určit druh.

Milionový strop vs. skutečné pokuty: co říkají úřední data z praxe

Mediálně atraktivní částka 50 000 eur představuje zákonné maximum. Reálná praxe vypadá výrazně střízlivěji, alespoň podle jediného oficiálně dohledaného podkladu. Zemský sněm Severního Porýní-Vestfálska zveřejnil v roce 2022 odpověď na poslanecký dotaz, která mapuje případy od roku 2018:

Osmdesát eur za vosí hnízdo, sto padesát za sršní. Částky odpovídající spíše parkovacímu lístku než existenční hrozbě. Přesto je třeba dodat, že jde o data z jedné spolkové země a že katalog pokut výslovně uvádí: každý případ se posuzuje individuálně. Horní hranice zůstává v zákoně a úřad ji teoreticky může využít, třeba při opakovaném nebo úmyslném ničení chráněných kolonií.

Jak je na tom Česko

V českém seznamu zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. sršeň obecná, vosa obecná ani vosa německá uvedeny nejsou. Obecná ochrana živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb. sice zakazuje zásahy vedoucí k ohrožení druhu či ekosystému, ale srovnatelně výslovný a tvrdý režim jako v Německu pro sršeň obecnou v českém právu chybí. Milionové sazby český zákon zná u zvláště chráněných živočichů obecně, avšak sršeň mezi ně neřadí.

Článek Plácačka na sršně vás v Německu může stát až 1,2 milionu. O výši pokuty rozhoduje druh, který se pozná jen podle kresby na štítku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pět zakázaných praktik: kde přesně aerolinky vydělávaly navíc

Nový text nařízení cílí na pětici mechanismů, které dopravci využívali k navýšení příjmů nad rámec inzerované ceny.

• Zrušení zpátečního letu při vynechání prvního segmentu. Kdo nenastoupil na odletový spoj, riskoval zneplatnění celé zpáteční letenky nebo přepočet tarifu na dražší jednosměrnou sazbu. Lufthansa tento postup popisuje ve svých přepravních podmínkách jako pravidlo „fixed ticket sequence“: vynecháte segment, dopravce doúčtuje rozdíl. Nově aerolinka nesmí zpáteční segment odepřít ani za něj účtovat sankční doplatek.
• Skrytý příplatek za příruční zavazadlo. Klasický drip pricing: úvodní cena vypadá lákavě, ovšem kus kabinového zavazadla se připočte až v dalším kroku. Reforma ukládá zobrazit celkovou cenu včetně nároku na příruční zavazadlo hned na začátku rezervace.
• Placené sedadlo vedle dítěte. Rodiče, kteří chtěli sedět vedle potomka, museli u řady dopravců dokoupit konkrétní místo. Smartwings například účtuje za standardní výběr sedadla 15 eur, za komfortnější pozici 40 eur. Reforma přikazuje nabídnout sousední sedadlo bezplatně, a totéž platí pro doprovod osob se zdravotním postižením či těhotných.
• Poplatek za opravu překlepu ve jméně. Přehlédnuté písmenko v příjmení se u některých dopravců proměnilo v plnohodnotnou „změnu rezervace“ s administrativním poplatkem. Nově má cestující právo alespoň jednou zdarma opravit překlep, požádá-li nejpozději 48 hodin před odletem.
• Poplatek za palubní vstupenku. Kdo si nevytiskl palubní vstupenku přes aplikaci nebo zapomněl telefon, zaplatil na letišti za papírový výtisk. Reforma zakazuje účtovat za tisk po odbavení i odmítnout cestujícího, který si digitálně vydanou palubní vstupenku vytiskl sám.

Jak drip pricing a pravidlo no-show fungovaly v praxi, a kolik to stálo

Dva z pěti mechanismů si zaslouží podrobnější rozbor, protože jejich cenový dopad byl pro cestující nejtěžší odhadnout předem.

U pravidla no-show fungoval trik takto: dopravce prodal zpáteční letenku za výhodný tarif, avšak podmínky vyžadovaly využití všech segmentů v daném pořadí. Jakmile cestující první úsek přeskočil (třeba proto, že se na místo odletu dostal jinak), aerolinka buď zrušila zbytek itineráře, nebo přepočítala tarif na jednosměrnou sazbu a doúčtovala stovky až tisíce korun. Lufthansa tento mechanismus na svém webu dodnes vysvětluje jako „coupon sequence rule“.

U příručního zavazadla šlo o opačný postup: cena na vstupu vypadala co nejnižší, protože nezahrnovala ani základní kabinový kufr. Doplatek se objevil až v pozdějším kroku nákupu, kdy už cestující investoval čas do výběru termínu a trasy. Právě tato metoda, v odborné terminologii drip pricing, je na pražském trhu obzvlášť rozšířená. Podle statistik Letiště Praha tvořili v roce 2025 nízkonákladoví dopravci 45 % odbavených cestujících. Ryanair, easyJet i Wizz Air patřili mezi pětici největších operátorů, a právě jejich obchodní model stojí na rozkladu služby do jednotlivých placených vrstev.

Kompenzace za zpoždění zůstávají, přibývají lhůty a právo na vlastní přesměrování

Základní kompenzační stupnice se ve finálním kompromisu nezměnila: 250 eur do 1 500 km, 400 eur mezi 1 500 a 3 500 km, 600 eur nad 3 500 km. Tříhodinová hranice pro vznik nároku rovněž přetrvává. Co se mění, je proces a dosažitelnost nároku.

Dopravci budou povinni cestujícího po narušení cesty aktivně informovat o jeho právech a dodat mu elektronicky instrukce k podání žádosti o kompenzaci. Stížnost musí aerolinka potvrdit do sedmi pracovních dnů, odůvodněnou odpověď poskytnout zpravidla do měsíce, nejpozději do dvou měsíců. Refundaci nákladů na asistenci má vyplatit do čtrnácti dnů od podání žádosti.

Zásadní novinka se týká přesměrování: pokud dopravce do tří hodin od narušení nenabídne srovnatelnou přepravu a cestující se rozhodne pokračovat v cestě, vzniká právo zařídit si náhradní spojení na vlastní náklady a následně požadovat proplacení přiměřených výdajů. V českém prostředí stížnosti dozoruje Úřad pro civilní letectví, který na svém webu vede formuláře pro podání podnětů.

Kdy nová práva začnou platit, a proč datum zatím nikdo nezná

Reforma vstoupí v platnost dvacátý den po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Jenže cestující svá nová práva budou moci uplatnit až o dalších dvanáct měsíců později; tato přípravná lhůta má dopravcům, zprostředkovatelům i národním úřadům poskytnout čas na úpravu systémů. Fakticky tedy mezi schválením a reálným dopadem na rezervační proces uplyne přinejmenším rok a dvacet dní od publikace v Úředním věstníku. K počátku září 2026 přesné kalendářní datum stále chybí, protože finální text dosud v Úředním věstníku nevyšel.

Pravidla dopadnou na všechny odlety z území Unie bez ohledu na národnost dopravce. U letů směřujících do EU platí pouze tehdy, provozuje-li spoj unijní aerolinka. Pro cestující z Prahy, kde téměř polovinu provozu zajišťují nízkonákladoví dopravci, to znamená, že dopad reformy pocítí výrazněji než pasažéři na letištích s převahou tradičních síťových společností.

Zdraží se letenky? Svoboda cenotvorby aerolinkám zůstává

Evropská komise výslovně uvádí, že dopravci si ponechávají volnost při tvorbě cenové struktury a mohou dál nabízet diferencované tarify, včetně variant bez příručního zavazadla, pokud si je cestující zvolí dobrovolně. Část příjmů z vedlejších poplatků se proto s vysokou pravděpodobností přesune do základní ceny letenky nebo do jiných povolených příplatků. Zvlášť na vysoce konkurenčních nízkonákladových trasách, kde marže závisí právě na rozkladu služeb do samostatných položek, bude tlak na kompenzaci výpadku silný.

Článek EU zakázala aerolinkám pět praktik najednou. Za každou stojí jiný cenový mechanismus, kterým z vás tahaly peníze navíc se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zákon, který rušil celibát, ale pořád vyžadoval povolení ke sňatku

Mezi nejcitovanějšími kusy figuruje zákon č. 455/1919 Sb. z. a n. Už jeho název zní jako oxymoron: formálně „zrušuje celibát literních a industriálních učitelek“. Jenže jak vyplývá z důvodové zprávy k pozdějšímu rušícímu návrhu, tentýž zákon ve svém § 2 stále požadoval, aby učitelky bez dokončené počáteční služby získaly povolení okresní školní rady, pokud se chtěly provdat. Celibát tedy rušil, ale ne úplně. A tato polozrušená norma zůstala formálně v právním řádu až do 31. prosince 2023. Více než 104 let.

Podobně kuriózní jsou staré předpisy o hubení medvědů, vlků a rysů. Podle sekundárního shrnutí dobových vyhlášek stát vyplácel zástřelné a při organizovaných honech hrozil sankcemi těm, kdo by odmítli pomáhat. Oficiální komunikace Ministerstva vnitra pak zmiňuje i zákon o omezení práva stěhovacího z roku 1919, zákon o výrobě chleba z roku 1930, zákon o čtvrté pětiletce z roku 1966 nebo vyhlášku o povinných připouštěcích stanicích pro hřebce. Každý z nich dávno ztratil smysl. Žádný z nich nebyl výslovně odstraněn.

Proč mrtvé právo přežívá tak dlouho

Odpověď je překvapivě prostá. České právo, stejně jako většina evropských právních řádů, funguje na principu, že nová norma tu starší „přebije“, aniž by ji výslovně škrtla. Starý zákon fakticky vyhasne, ale jeho text zůstane v systému jako formální relikt. V danou chvíli je to administrativně jednodušší. Po desetiletích to ale zanechá nepřehlednou vrstvu mrtvého práva, ve které se těžko orientují právníci, úředníci i veřejnost.

Navíc platí, že úklid vyžaduje extrémní opatrnost. Při rušení tisíců předpisů najednou existuje riziko, že se omylem odstraní právní základ něčích práv nebo povinností. Ministerstvo vnitra proto analyzovalo téměř 50 000 dokumentů, než výsledný balík předložilo vládě. Už v roce 2019 resort upozorňoval, že jen malá část obsoletních předpisů byla dříve zrušena výslovně; zbytek visel v právních databázích jako předpisy s nejasným statusem.

Nejde přitom o český unikát. Britská Law Commission provádí podobné legislativní úklidy od roku 1965 a za tu dobu zrušila tisíce obsoletních aktů. Český případ je výjimečný spíš rozsahem jednoho balíku než samotnou existencí problému.

Co vlastně hrozilo, a co ne

Mohl vás stát teoreticky postihnout za porušení zákona o celibátu učitelek? Reálné riziko bylo mizivé. Samo ministerstvo popisovalo rušené normy jako předpisy bez právních účinků. Problém byl jinde: formálně existující mrtvé právo komplikuje orientaci v právním řádu, může mást úředníky a vytváří právní nejistotu. Když někdo prohledával databázi platných předpisů, narazil na tisíce položek, u kterých nebylo na první pohled jasné, jestli ještě něco znamenají.

Důležité je i to, co zákon č. 276/2023 Sb. rozlišuje ve své struktuře. Paragraf 1 obsahuje 6 645 položek předpisů, které se přímo ruší, tedy ty, které formálně stále platily. Paragraf 2 pak uvádí 3 616 předpisů, které se pouze prohlašují za výslovně zrušené, protože dříve zanikly jen obecnou derogační klauzulí a jejich status byl nejasný. Rozdíl mezi „formálně platí“ a „reálně nemá účinky“ je přesně to, co v českém právním řádu generovalo zmatek.

Úklid nekončí jedním zákonem

Mezi zrušenými předpisy nebyl jen prvorepublikový a komunistický balast. Jednorázový zákon o zahájení činnosti pobočky Krajského soudu v Jihlavě pocházel z roku 2008. Splnil svůj účel v den účinnosti a pak šestnáct let ležel v systému bez jakéhokoli významu. To je silný argument proti zjednodušení, že obsoletní znamená staré. Mrtvé právo vzniká průběžně, pokaždé, když zákonodárce přijme jednorázovou normu a zapomene ji po splnění účelu vyškrtnout.

Oficiální seznam toho, co v právním řádu po 1. lednu 2024 ještě zbývá jako potenciální relikt, se nám veřejně nepodařilo dohledat. Dá se ale čekat, že podobný úklid bude dříve nebo později potřeba znovu. Legislativní nepořádek není jednorázové selhání jedné vlády, je to systémový vedlejší produkt způsobu, jakým se v Česku (a nejen v Česku) tvoří právo.

Sto čtyři let na zrušení zákona, který sám něco rušil. Pokud existuje lepší metafora pro rychlost české byrokracie, zatím ji nikdo nenašel.

Článek Celibát učitelek i povinný lov medvědů. Stát teprve předloni zrušil stovky bizarních zákonů z první republiky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co zákon považuje za nepřípustné jméno

Ministerský výklad k zákonu uvádí konkrétní příklady jmen, která matrika odmítne zapsat. Mezi nimi figurují typické domácké a zdrobnělé podoby: Bóža, Sláva, Stáňa, Míla, Joža, Kája nebo Péťa. Problém není v tom, že by šlo o ošklivá jména. Problém je, že nejde o standardní úřední podobu osobního jména, jsou to odvozeniny, které čeština používá v neformální komunikaci, nikoli v matričních knihách.

Vedle domáckých variant zákon zakazuje ještě několik dalších kategorií:

• Zkomolená jména, tedy nesprávný pravopis nebo neexistující tvar.
• Jméno opačného pohlaví, chlapec nemůže být zapsán jako Marie, dívka jako Tomáš.
• Jméno žijícího sourozence, pokud mají děti společné rodiče, nesmí nést totéž jméno.
• Třetí a další jméno, českému dítěti lze při narození zapsat nejvýše dvě jména.

Často se opakuje mýtus, že děti cizinců mohou mít v českém rodném listě „čtyři jména“. Zákon ve skutečnosti říká obecně „více jmen“, a to jen v případě, kdy dítě není občanem České republiky a jeho rodiče nemají české státní občanství. Žádná pevná čtyřka v zákoně nefiguruje.

Jak matrika postupuje, když jméno nezná

Matrikář nemá právo jméno odmítnout jen proto, že ho nikdy neslyšel. Postup je formalizovaný a má jasné kroky.

Prvním filtrem je seznam jmen Ministerstva vnitra. Pokud se jméno v seznamu nachází, matrika ho zapíše bez dalšího ověřování. Když v něm chybí, úřad sáhne po odborných publikacích, dříve vydaných posudcích a podkladech, které dodají sami rodiče.

Teprve když pochybnosti přetrvávají, matrika vyzve rodiče, aby doložili odborný podklad. Klíčovou institucí je oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR. Žádost se podává přes formulář, obvyklá lhůta vyřízení je do dvou týdnů, cena se podle náročnosti pohybuje mezi 800 a 1 500 Kč plus DPH za jedno jméno.

Jakmile matrika nové jméno zapíše, musí ho do 30 dnů i s kopií podkladů nahlásit ministerstvu. Seznam tak není statický, průběžně se doplňuje z matriční praxe po celé zemi.

Co se stane, když rodiče trvají na svém

Pokud rodiče určí jméno, které nelze zapsat (ať už domáckou variantu, zkomoleninu, nebo jméno opačného pohlaví), matriční úřad ho do knihy narození nezapíše. Zákon jde ale dál: pokud se rodiče do jednoho měsíce od narození nedohodnou, jméno neurčí, nebo trvají na nepřípustném tvaru, matrika věc oznámí soudu.

Soud pak rozhoduje na základě nejlepšího zájmu dítěte. Občanský zákoník mu ukládá pracovat i s názorem dítěte, pokud je schopné ho formulovat. Judikatura Ústavního soudu přitom ukazuje, že samotné přání rodičů ani dítěte nestačí, musí být prokázáno, že volba skutečně slouží zájmu dítěte, ne jen přání dospělých.

A co změna jména po zápisu? Je možná, ale už nejde o volné přepsání. Rodiče podávají žádost o povolení změny. U nezletilého dítěte je nutný souhlas druhého rodiče, od dvanácti let i souhlas samotného dítěte. Správní poplatek činí 3 000 Kč, rozhodnutí by mělo padnout do 30 dnů. Proti zamítnutí se lze odvolat do 15 dnů.

Česko versus sousedé: přísnost, nebo standard?

Slovensko funguje velmi podobně, tamní zákon výslovně zakazuje domáckou podobu jména, jména hanlivá i neosobní, ale dovoluje až tři jména místo českých dvou. Německá praxe je volnější. Podle oficiálních materiálů města Mnichov stojí německý systém hlavně na testu, zda jméno plní funkci jména, označuje dítě jako osobu, dostatečně vyznačuje pohlaví a neodporuje jeho zájmu. Pevný číselný limit počtu jmen v českém stylu Německo nezná.

Český model je tedy v regionálním srovnání přísnější a více kodifikovaný. Stát chce jednoznačný, obhajitelný úřední zápis, a ministerský seznam spolu s formalizovaným postupem přes ÚJČ mu k tomu slouží jako pojistka.

Hranice je nakonec jednoduchá: rodný list je úřední dokument, ne rodinný deníček. Péťa může zůstat Péťou na hřišti, u babičky i v rodinném chatu. Na matrice ale bude Petr.

Článek Výběr jména pro dítě má jasné hranice. Domácké varianty patří na hřiště, do matriky je nedostanete se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co si z běžného lesa odnést smíte

Základní pravidlo je překvapivě jednoduché. Lesní zákon v § 19 říká, že každý má právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí, sbírat lesní plody pro vlastní potřebu a brát suchou na zemi ležící klest. Tím výčet končí.

Borůvky, maliny, ostružiny, houby, to všechno spadá mezi lesní plody. Ministerstvo zemědělství výslovně potvrzuje, že houby jsou lesním plodem. Klíčová podmínka je dvojí: sběr musí být pro vlastní potřebu a nesmí poškozovat les. Zákon přitom nikde nestanoví kilogramový limit. Nejde tedy o to, jestli máte v košíku tři kila borůvek nebo pět, posuzuje se účel a okolnosti, ne váha.

U klestu je situace podobně mlhavá. Zákon mluví o „suché na zemi ležící klesti“, ale přesný průměr neuvádí. Lesy ČR jako praktické vodítko používají hranici zhruba 7 cm; cokoli silnějšího už považují za dříví, které patří vlastníkovi lesa. Kdo si tedy naloží do kufru silnější větev, riskuje, i když ji zvedl ze země.

Šišky, sazenice a semena: tady právo tvrdne

Právě šišky jsou nejpřekvapivější „past“. Současný lesní zákon je mezi povolenými věcmi výslovně neuvádí. Naopak, § 20 zakazuje sběr semen lesních dřevin. Šiška se semeny uvnitř tak spadá do zakázané kategorie. A i prázdná šiška nemá v zákoně oporu, kterou měla za starého režimu.

Další zakázané činnosti, o kterých lidé běžně nevědí:

• Vyzvedávání semenáčků a sazenic – odnést si malý smrček „na zahradu“ je přestupek.
• Vstup do oplocenek – oplocené plochy chrání mladé výsadby; houbaři je přelézají rutinně.
• Pohyb v porostech při těžbě – zákaz platí i tehdy, když zrovna nikdo nepiluje.

Za porušení těchto pravidel hrozí fyzické osobě pokuta až 10 000 Kč. Milionové stropy, které se občas objevují v médiích, míří primárně na právnické osoby nebo na závažnější zásahy do lesa, ne na jednotlivce s hrstí šišek. Přesto: i ta nižší sazba je reálná.

Chráněné druhy: jedlost nehraje roli

Samostatnou kapitolou je ochrana konkrétních druhů rostlin a hub podle zákona o ochraně přírody. Vyhláška č. 395/1992 Sb. obsahuje seznamy zvláště chráněných organismů a u nich platí absolutní zákaz sběru, trhání, držení i komerčního využití.

Mezi kriticky ohrožené houby patří například hřib královský, hřib Fechtnerův nebo hřib moravský. Klouzek žlutavý figuruje jako silně ohrožený. Všechno jsou to druhy, které zkušený houbař zná jako jedlé, jenže jedlost není právní kritérium. Chráněný je každý jedinec ve všech vývojových stádiích i jeho biotop, jak připomíná Agentura ochrany přírody a krajiny.

U rostlin platí totéž. Sasanka lesní je vedena jako ohrožený druh. Lidový název „petrklíč“ přitom pokrývá víc botanických druhů a ne každý z nich je na seznamu, právě proto je nejbezpečnější pravidlo prosté: když si nejsem jistý druhem, netrhám.

Národní parky: borůvky ano, ale jen ze stezky

V národních parcích se pravidla posouvají o další stupeň. Sběr lesních plodů pro vlastní potřebu tam nemusí být sám o sobě zakázán, NP České Švýcarsko to výslovně potvrzuje. Háček je jinde: návštěvník nesmí opustit značenou turistickou cestu. Borůvky rostoucí metr od pěšiny tak zůstávají nedosažitelné, pokud by pro ně člověk musel sejít z trasy.

V Krkonoších je situace ještě přísnější. Správa KRNAP popsala konkrétní případ, kdy strážci společně s policií opakovaně zastavili borůvkáře v klidovém území. Problém nebyly borůvky jako takové, ale fakt, že sběrači vstoupili do zóny s přísným zákazem pohybu. NP Šumava má vlastní návštěvní řád s dalšími omezenými územími. Každý park je zkrátka jiný a znalost samotného lesního zákona nestačí.

Stráž přírody má v chráněných územích reálné pravomoci: může zastavit rušivou činnost, zjistit totožnost osoby a uložit pokutu příkazem na místě. Pokuty pro fyzické osoby se v režimu ochrany přírody pohybují od 10 000 do 100 000 Kč podle typu porušení; ve zvláště chráněném území může jít i o dvojnásobek.

Proč je systém přísnější, než se zdá, a kde dává smysl

Český režim je ve skutečnosti k běžnému návštěvníkovi poměrně vstřícný. Volný vstup do lesa a sběr plodů pro vlastní potřebu není v Evropě samozřejmost. Přísnost nastupuje ve chvíli, kdy jde o reprodukční materiál lesa (semena, sazenice, šišky), o vzácné druhy nebo o citlivá území, kde klid zvěře a přírody má přednost.

Slabé místo systému je jinde: hranice mezi povoleným a zakázaným jsou pro běžného návštěvníka málo intuitivní. Nikdo v lese nerozlišuje šišku se semeny od prázdné. Nikdo nenosí v kapse vyhlášku s latinskými názvy hub. A „vlastní potřeba“ zůstává pojmem bez přesné definice.

Právo je tvrdší, než lidová paměť napovídá. Kdo se drží borůvek a hub v běžném lese, sbírá pro sebe a neničí porost, je na bezpečné straně. Jakmile ale sáhne po šišce, silnější větvi nebo vykročí z cesty v národním parku, ocitá se v režimu, kde paragraf nezná slovo „přece“.

Článek Improvizované stánky u silnic už jsou minulostí. Za „drancování“ lesa dnes lidem hrozí tučné pokuty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co vlastně říká české právo

Hledáte-li v zákoně větu „zákazník má právo na obsluhovanou pokladnu“, nenajdete ji. Ale to neznamená, že jste bez ochrany, právě naopak.

Občanský zákoník upravuje samoobslužný prodej jako jednu z forem prodeje. Podle § 2160 kupující při samoobslužném prodeji nabývá vlastnické právo k věci až zaplacením kupní ceny; do té doby může zboží vrátit na původní místo. Zákon tedy samoobsluhu zná a počítá s ní, ale nikde neříká, že je to jediný přípustný režim. Podnikatel musí vůči spotřebiteli jednat jasně a srozumitelně, poskytnout mu předsmluvní informace a umožnit mu rozhodnutí o koupi v klidu.

K tomu přistupuje zákon o ochraně spotřebitele, který výslovně zakazuje diskriminaci zákazníka. Prodávající nesmí spotřebitele znevýhodňovat kvůli tomu, jaký způsob odbavení zvolí. A pro případ, že by někoho napadlo zavést „příplatek za klasickou pokladnu“, zákon omezuje poplatky za způsob placení jen na přímé náklady prodávajícího.

Třetí pilíř tvoří hotovost. Podle stanoviska České národní banky z roku 2019 obchodník nemá odmítat hotovostní platbu, pokud nejde o zákonnou výjimku. Samoobslužný terminál, který přijímá jen karty, sám o sobě nestačí; prodejna musí mít místo, kde zákazník zaplatí bankovkami a mincemi.

Praktický návod: co říct a jak postupovat

Žádnou úřední formulku nepotřebujete. Stačí krátká, klidná věta:

• „Prosím o odbavení u obsluhované pokladny, samoobslužnou pokladnu využít nechci.“
• Pokud chcete posílit argument: „Prosím o odbavení u obsluhované pokladny, chci platit hotově.“

Nejde o výstřednost ani o provokaci. Jde o standardní spotřebitelský požadavek, který má oporu v právu. Personál vám nemůže uložit žádnou sankci za to, že automat odmítnete.

Pokud přesto narazíte na odpor, postup je jednoduchý: požádejte vedoucího směny, zopakujte požadavek a případně doplňte, že chcete platit hotově. Když ani to nepomůže a máte pocit, že jde o diskriminaci nebo porušení spotřebitelských pravidel, můžete podat podnět České obchodní inspekci přes její e-podatelnu. ČOI je dozorový orgán, který se diskriminací spotřebitelů zabývá.

Jak to vypadá v praxi řetězců

Z veřejně dostupných materiálů nelze sestavit žebříček „kdo je nejochotnější otevřít klasickou pokladnu“. Praxe se liší prodejna od prodejny, směna od směny.

Tesco ve svých podmínkách služby Scan&Shop popisuje systém, který celý nákup směřuje k samoobslužné pokladně. Současně ale uvádí, že na pokladně lze použít standardní způsoby platby, které daný terminál umožňuje, tedy ne nutně všechny. Lidl má v interním provozním materiálu pravidlo označované jako „1+2″: jakmile u pokladny čeká další zákazník, má se otevřít další kasa. To ukazuje, že řetězec stále počítá s obsluhovanými pokladnami a jejich řízením, i když to není veřejný slib zákazníkům.

Důležitý detail k hotovosti: právo požadovat platbu v hotovosti neznamená, že každý jednotlivý automat musí přijímat bankovky. Znamená to, že prodejna jako celek musí mít místo, kde hotovost přijme. Pokud jediná cesta k zaplacení vede přes terminál přijímající jen karty a obsluhovaná pokladna je zavřená, obchod se dostává na tenký led.

Silnější ochrana pro seniory a lidi s hendikepem

Antidiskriminační zákon chrání přístup ke zboží a službám mimo jiné podle věku a zdravotního postižení. U seniorů samotný věk nezakládá zvláštní „pokladnové právo“, ale je chráněným diskriminačním důvodem; pokud by prodejna systematicky odmítala obsloužit starší zákazníky u klasické pokladny, mohla by se dostat do konfliktu se zákonem.

U zdravotního postižení je ochrana výrazně silnější. Zákon počítá s povinností přijmout přiměřená opatření, aby osoba s hendikepem mohla využít služby určené veřejnosti. To je nejpevnější právní opora pro požadavek na asistenci nebo obsluhovanou alternativu k samoobslužnému terminálu.

Pro srovnání: ve Spojených státech federální dohoda se sítí Stop & Shop z roku 2018 řešila přímo povinnost držet během otevírací doby alespoň jednu přístupnou obsluhovanou pokladnu pro zákazníky s postižením. V Británii naopak parlament odpověděl na petici za zákaz samoobslužných pokladen tím, že jde o provozní rozhodnutí jednotlivých obchodů, nikoli vlády. Česko stojí někde mezi: univerzální příkaz chybí, ale kombinace spotřebitelského práva a antidiskriminačních pravidel dává zákazníkovi reálné nástroje.

Zmizí klasické pokladny úplně?

Trend je jasný: samoobslužných terminálů přibývá. Řetězce do nich investují kvůli řízení špiček, úspoře personálu a rychlejšímu průtoku zákazníků. Ale z dostupných materiálů k roku 2026 nevyplývá, že by některý z velkých českých řetězců oznamoval plošné zrušení obsluhovaných pokladen. Hybridní model (automaty vedle klasických kas) zatím přežívá.

Podle nás je to logické. Dokud existují zákazníci platící hotově, lidé s hendikepem, senioři nebo prostě kdokoli, kdo nechce skenovat dvacet položek sám, obsluhovaná pokladna zůstává provozní nutností, ne laskavostí.

Až příště v supermarketu uslyšíte „pojďte k automatu, je to rychlejší“, vězte, že rychlejší pro koho je otázka, na kterou odpovídáte vy, ne provozní směrnice řetězce.

Článek Nenechte se u pokladny šikanovat! Stačí říct tuto jedinou větu a asistent vám musí okamžitě otevřít klasický pás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nepsaný zákon, který funguje líp než psaný

Žádný veřejně dostupný turkmenský zákon výslovně nenařizuje, že auto v Ašchabadu musí být bílé. Přesto to tak je. Nezávislý server turkmen.news uvádí, že policie pravidlo vysvětluje jednoduše: „příkaz shora“. Žádný paragraf, žádný sazebník, žádná vyhláška ke stažení. Jen instrukce, která se vymáhá s důsledností, jakou by jí leckterý kodifikovaný předpis záviděl.

V praxi to znamená pokuty (nezávislé zdroje zmiňují 50 manatů za nevyhovující detaily), odvoz vozu na pokutové parkoviště, odebrání řidičského průkazu nebo vynucené přelakování. RFE/RL už v lednu 2018 popsalo, jak policie bez předchozího oznámení začala zabavovat černá auta. Majitelé museli žádat o povolení k přelakování a nové registraci. Kdo nesplnil požadavek, nedostal vůz zpět do provozu.

A nejde jen o karoserii. V letech 2020–2022 se tlak rozšířil na černé disky kol, masky chladiče, nárazníky, prahy, blatníky, dokonce i rámečky světel. Bílá musí být všude.

Kolik to stojí obyčejného člověka

Přelakování auta v Turkmenistánu stálo podle RFE/RL už v roce 2015 mezi 800 a 1 000 dolary. Průměrný měsíční příjem tehdy činil kolem 200 dolarů. Pět měsíčních platů za to, aby auto mělo správnou barvu.

Dílny byly přeplněné, čekací lhůty se protahovaly. Někteří lidé raději auto odstavili úplně. Jiní platili úplatky; turkmen.news zmiňuje běžnou „sazbu“ 50 až 100 manatů při silniční kontrole, aby se vyhnuli pokutovému parkovišti. Frustrace a ekonomický tlak jsou v dostupných svědectvích všudypřítomné, ale veřejný protest v zemi, kde Freedom House naměřil skóre 1 ze 100, nepřichází v úvahu.

Pro srovnání: Severní Korea dostala 3 ze 100. Turkmenistán je na tom v žebříčku občanských svobod hůř než KLDR.

Bílé město jako značka i nástroj kontroly

Ašchabad se sám prodává pod značkou „White City“. Oficiální web konference White City Ashgabat 2026 hovoří o „dlouhodobé státní politice“ rozvoje bílomramorové metropole. Architektura, infrastruktura, branding, a logicky i doprava musí do obrazu zapadat.

Kořeny sahají ke Gurbanguly Berdimuhamedovovi, který vládl Turkmenistánu do roku 2022. Bílou považoval za barvu dobrého osudu, sám jezdil v bílých vozech a obklopoval se bílými symboly. Studie Chatham House popisuje jeho kult osobnosti jako mechanismus demonstrace loajality, a bílá auta jsou jeho nejviditelnějším každodenním výstupem. Levný, neustále přítomný test poslušnosti, který nepotřebuje tajnou policii ani sofistikovanou technologii. Stačí se podívat z okna.

Po nástupu jeho syna Serdara v roce 2022 se nic nezměnilo. Turkmen.news výslovně konstatoval, že o rušení „zvláštních požadavků“ na silnicích se nemluví. A snímky z března 2026 to potvrzují.

Co z toho plyne pro návštěvníka

Turkmenistán není země, kam se jezdí na vlastní pěst. České ministerstvo zahraničí upozorňuje na vízovou povinnost i pro tranzit, nutnost pozvání potvrzeného Státní migrační službou a předem schválený itinerář. Individuální pohyb po zemi není vítaný. Oficiální turistické materiály počítají s pronájmem auta s řidičem, nikoli s možností řídit sám.

Přímý případ zahraničního turisty pokutovaného za špinavé pronajaté auto se nám nepodařilo dohledat. Pravidla ale míří na vozidlo, ne na státní příslušnost řidiče, riziko by tedy teoreticky neslo i turistické auto. Kdo se do Ašchabadu přece jen dostane, měl by počítat i s dalšími omezeními:

• Blokace WhatsAppu, Telegramu, Facebooku, Instagramu, YouTube i VPN
• Zákaz fotografování vojenských, policejních a vládních objektů
• Časté policejní kontroly a checkpointy
• Zákaz kouření na veřejnosti mimo vyhrazená místa
• Nespolehlivý internet mimo větší hotely

Zajímavé je, že pokuty za špinavé auto existují i jinde; v Abú Dhabí je za ponechání znečištěného vozu na veřejném místě oficiální sazba 500 až 2 000 AED podle počtu opakování. Ale plošně nařízenou barvu soukromých aut se nám v žádné jiné zemi světa nepodařilo doložit.

Ašchabad tak zůstává městem, kde i zaprášený nárazník vypráví příběh o moci. Ne o estetice, ne o čistotě, ale o tom, kdo rozhoduje, jak bude vypadat váš všední den.

Článek Za špinavý vůz hrozí tvrdé pokuty. Turkmenistán vyžaduje neustále čistá auta, která „musí ladit“ s městem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šest údajů, bez kterých je doklad bezcenný

Vodní zákon v § 38 stanoví, co musí doklad o odvozu obsahovat. Není to faktura za službu v běžném smyslu, rozhoduje obsah, ne název dokumentu. Povinné náležitosti jsou:

• jméno vlastníka, který odpadní vody v jímce akumuluje,
• lokalizace jímky (adresa nebo parcela),
• množství odvezených odpadních vod,
• datum odvozu,
• název osoby nebo firmy, která odvoz provedla,
• název čistírny odpadních vod, kam budou vody zneškodněny.

Chybí jediný bod? Doklad nemusí při kontrole obstát. A pozor, úřad si může ověřit údaje přímo u provozovatele ČOV, kam měl odvoz směřovat.

Kontrola nejde jen po papíru, ale po logice čísel

Samotná existence dokladu ještě neznamená klid. Metodický pokyn MŽP doporučuje vodoprávním úřadům porovnávat frekvenci a objem vývozů s odhadovanou produkcí odpadních vod. U objektů napojených na vodovod se vychází z údajů vodoměru. U chat se studnou, a těch je většina, úřad pracuje se směrnými čísly potřeby vody a s odhadem, kolik osob objekt užívá a jak často.

Prakticky to znamená: pokud na chatě trávíte každý víkend od dubna do října a za celý rok máte jeden doklad o vývozu tří kubíků, úředník si spočítá, že čísla nesedí. Metodický pokyn z roku 2025 cílí právě na tyto případy, opakovaně se totiž ukazovalo, že část chatařů sice doklad měla, ale deklarovaný objem pokrýval jen zlomek reálné produkce odpadních vod.

Kontroly dnes probíhají spíše namátkově nebo na základě podnětů. MŽP ovšem doporučilo jejich zesílení, minimálně pět fyzických kontrol jímek ročně na každý vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností a kontrolu dokladů u nejméně pětiny jímek v jeho území. A ČIŽP přijímá podněty občanů, ve formuláři je přímo kolonka pro podezření na netěsnou jímku nebo nedovolené nakládání s odpadními vodami. Soused vás nahlásit může.

Kolik to stojí, když to neřešíte

Sankční mapa je odstupňovaná podle závažnosti i podle toho, kdo jste:

K pokutě mohou přibýt nápravná opatření, třeba povinnost jímku opravit, vyměnit nebo zajistit jiné řešení likvidace odpadních vod. Reálné riziko přitom nespočívá v jedné náhodné kontrole. Spočívá v tom, že jakmile se úřad začne ptát, ať už na podnět, nebo při zjištěném znečištění potoka, ústní vysvětlení už neobstojí.

Jímka, septik, domovní ČOV: tři světy, tři režimy

Řada chatařů zaměňuje pojmy, a právě v tom bývá problém. Každé zařízení má jiné povinnosti.

Bezodtoká jímka pouze shromažďuje odpadní vody. Nic nevypouští, vše se musí odvézt na ČOV. Vlastník dokládá vývozy za poslední dva kalendářní roky.

Septik je jen mechanické předčištění. Sám o sobě nesplňuje současné požadavky na kvalitu vyčištěné vody, a proto musí být doplněn dalším stupněm čištění, například zemním filtrem nebo jiným dočišťovacím prvkem. Kdo má „holý“ septik bez navazujícího řešení, je v nelegálním režimu.

Domovní ČOV čistí odpadní vody přímo na místě, ale vyžaduje stavební povolení a povolení k vypouštění. Vstupní investice je vyšší, dlouhodobé provozní náklady ale mohou být nižší než opakované vývozy jímky. Bezpapírová alternativa to ovšem není, Ministerstvo zemědělství pro domácnosti zveřejňuje samostatný formulář žádosti.

Jednoduchý test: obstojím při kontrole?

Položte si čtyři otázky. Mám doklady o každém vývozu za poslední dva kalendářní roky? Obsahuje každý z nich všech šest zákonných údajů? Zajišťoval odvoz někdo s oprávněním, provozovatel ČOV nebo firma s příslušným živnostenským listem? A konečně: dává celkový objem vývozů smysl vůči tomu, jak často a kolika lidmi chatu používám?

Pokud na kteroukoli otázku odpovíte „nevím“ nebo „asi ne“, je čas to napravit dřív, než se ozve úřad, nebo soused.

Článek Osudová chyba s jímkou na chatě! Kvůli této „osvědčené radě“ vám úřady napálí obří pokutu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tři druhy, tři režimy, jedno podstřeší

Na českých domech hnízdí hlavně trojice: jiřička obecná pod římsami, vlaštovka obecná ve vjezdech a chodbách, rorýs obecný v dutinách a ventilačních otvorech atik. Více než 95 % české populace rorýsů žije podle České společnosti ornitologické přímo na budovách ve městech a vesnicích.

Právní ochrana ale není u všech tří stejná:

• Rorýs obecný a vlaštovka obecná jsou ve vyhlášce č. 395/1992 Sb. vedeny jako zvláště chráněné druhy v kategorii „ohrožený“. Chráněno je nejen hnízdo, vejce a mláďata, ale i jimi užívané sídlo, tedy i prázdná dutina, do které se rorýs rok co rok vrací.
• Jiřička obecná v seznamu zvláště chráněných druhů není. Přesto na ni dopadá obecná ochrana všech volně žijících ptáků podle zákona č. 114/1992 Sb.: úmyslně ničit hnízda, vejce nebo hnízda odstraňovat je zakázáno.

Rozdíl se projeví hlavně v tom, kdo rozhoduje o výjimce. U jiřičky je to městský úřad obce s rozšířenou působností, u vlaštovky a rorýse krajský úřad, v Praze magistrát, na území CHKO nebo národního parku pak Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Květen: nejhorší možný termín na opravu fasády

Kdo plánuje rekonstrukci fasády „až bude teplo“, dostává se do pasti. Rorýsi přilétají z Afriky typicky ve druhé polovině dubna, jiřičky a vlaštovky ještě o něco dříve. V květnu už hnízdí, krmí, obsazují dutiny. A zákon v tu chvíli říká jasné ne.

Pokuty nejsou symbolické a liší se podle toho, kdo zasahuje a co způsobí:

Pro bytové družstvo nebo SVJ, které zadá opravu fasády stavební firmě bez potřebných povolení, může postih dopadnout na investora i dodavatele současně. Česká inspekce životního prostředí řeší tyto případy aktivně, stopy po odstraněných hnízdech nebo zaslepených otvorech bývají na fasádě dobře čitelné.

Co funguje, a co ne

Nejúčinnější strategie je prevence mimo hnízdní sezonu. ČSO u rorýsů uvádí konkrétní termín: preventivní uzávěry ventilačních otvorů musí být hotové ještě před 20. dubnem. U jiřiček a vlaštovek platí obecné pravidlo: řešit před návratem ptáků a před začátkem stavby hnízda.

Co ornitologové doporučují:

• Umělá hnízda a hnízdní podložky přesměrují ptáky na místo, kde nevadí.
• Zachytávací destičky pod hnízdo řeší znečištění fasády trusem, aniž by se zasahovalo do hnízda.
• Perlinkové jednocestné uzávěry u rorýsích otvorů umožní ptákům vyletět, ale ne se vrátit; instalují se výhradně mimo sezonu a s povolením.

Co naopak nefunguje: bodce proti jiřičkám ČSO výslovně nedoporučuje. Jejich hustota často nestačí, ptáci je využijí jako oporu pro hnízdo a navíc se o ně mohou zranit. Závěsné plašiče typu CD nebo staniolové střapce jsou rovněž neúčinné.

Rorýs: nejtěžší případ

Zatímco jiřička si dokáže postavit nové hnízdo z bláta za pár dní, rorýs je na svou dutinu vázaný mnohem pevněji. Kde jednou úspěšně vyhnízdí, tam se opakovaně vrací, a po ztrátě místa může hledat nové i déle než rok. Proto je u rorýsů chráněno nejen aktivní hnízdo, ale i opakovaně využívané hnízdiště. Ani v srpnu po vyhnízdění nelze dutinu bez dalšího zaslepit.

U jiřičky je situace mírnější: prázdné a prokazatelně opuštěné hnízdo lze podle odborného právního výkladu po skončení hnízdní sezony odstranit. Ale i tady platí: v pochybnostech raději konzultovat úřad nebo ornitologa, než riskovat postih.

Kdy jednat a na koho se obrátit

Klíčové pravidlo zní: žádejte o výjimku s výrazným předstihem, ideálně v zimě. Správní řízení trvá týdny, ne dny, a v jarní špičce se úřady nezrychlují. Kdo zjistí problém až v květnu, musí počítat s tím, že rekonstrukce se posune o celou sezonu.

Jak poznat aktivní hnízdo, když ptáky zrovna nevidíte? Čerstvé bláto na okraji, pravidelné zalétávání dospělců, hlas mláďat, trus pod hnízdem. U rorýsů je kontrola zvenčí obtížná, pokud je dům známý opakovaným hnízděním, bezpečnější je považovat otvor za potenciálně aktivní.

Ptáci si váš dům nevybrali ze zlé vůle. Vybrali si ho proto, že jim vyhovuje, a zákon říká, že to musíte respektovat. Jediná skutečná obrana je načasování: kdo řeší fasádu v říjnu, má volné ruce. Kdo v květnu, má na střeše nové nájemníky.

Článek Májové stěhování bez vašeho souhlasu: Proč mají tito tvorové větší práva na váš byt než vy sami se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co přesně směrnice říká a koho se týká

Rok 2030 míří na novostavby. Nikoli na plošné vytrhání plynových kotlů z existujících domů. Toto rozlišení je klíčové, protože v české debatě se obě roviny pravidelně směšují.

U stávajících budov směrnice pracuje s jiným horizontem: členské státy mají do roku 2040 předložit národní renovační plán směřující k postupnému vyřazení fosilních kotlů. Není to jednorázový zákaz „v jeden den všem“, ale trajektorie přes renovace, dotační podporu alternativ a zpřísňující se standardy. Kdo dnes topí plynem ve stávajícím domě, nemusí k roku 2030 nic měnit.

Pro novostavby je ale situace jednoznačná. Bezemisní budova znamená žádné místní spalování fosilních paliv. Tepelné čerpadlo, napojení na bezemisní soustavu zásobování teplem, případně jiný zdroj bez přímých emisí CO₂.

Česko a transpoziční termín

Směrnice vstoupila v platnost 28. května 2024. Česko ji musí převést do vlastního práva do 29. května 2026. K 6. 5. 2026 ale Ministerstvo průmyslu a obchodu stále veřejně nedoložilo finální paragrafové znění. MPO komunikuje, že nastavení řeší expertní pracovní skupiny a že konkrétní české podmínky se teprve připravují.

Co to znamená v praxi:

• Přesná formulace českého zákona, přechodná ustanovení ani případné technické definice zatím nejsou potvrzené.
• Nelze s jistotou říct, zda Česko získá nějaké specifické výjimky nad rámec směrnice, ve veřejně dostupných materiálech MPO nic takového popsáno není.
• Pro stavebníka, který podá žádost o stavební povolení v roce 2027 nebo 2028, neexistuje k dnešnímu dni definitivní odpověď podle českého práva. Jisté je ale evropské datum: 1. ledna 2030.

Podle nás dává smysl nečekat na poslední paragraf. Projekt s dokončením po roce 2030 by měl být navrhován bez fosilního spalování už teď.

Trh se posouvá rychleji než legislativa

Čísla z poslední zprávy MPO o tepelných čerpadlech za rok 2025 ukazují, že český trh nečeká na transpozici:

• Tepelná čerpadla se objevila téměř ve 34 % nově dokončených rodinných a bytových domů.
• Typ vzduch–voda tvoří 92 % všech instalací.
• V provozu je přibližně 330 000 jednotek.

Pro srovnání: Francie zavedla přísnější environmentální režim pro novou výstavbu (RE2020) už od 1. ledna 2022 a podle EHPA tam dnes funguje zhruba 6,5 milionu tepelných čerpadel. Česko roste, ale je řádově menší trh. Směr je ale stejný.

Mezinárodní energetická agentura uvádí, že průměrná domácnost s tepelným čerpadlem vydává za energii méně než při vytápění plynovým kotlem. Vyšší pořizovací náklady se v mnoha trzích částečně vracejí v provozu. Platí ale praktický limit: ekonomika vychází lépe u dobře navrženého domu s nízkoteplotní otopnou soustavou a vhodným tarifem. U nezatepleného objektu bez úprav může být návratnost výrazně delší.

Co na to plynárenský svaz a co energetická síť

Český plynárenský svaz v pozičním dokumentu k implementaci EPBD uvádí několik konkrétních námitek:

• V ČR je podle něj 1,5 milionu domácností vytápěno lokálním plynovým kotlem a dalších 700 tisíc má kotel na pevná paliva.
• Tepelné čerpadlo považuje za nevhodné či obtížně realizovatelné pro část bytů, konkrétně menší byty s etážovým vytápěním, činžovní domy, památkově chráněné budovy a objekty bez hloubkové rekonstrukce.
• Ve větších obcích a městech je podle svazu obtížné rychle nahradit existující plynárenskou infrastrukturu.

Jde o stanovisko oborového svazu, nikoli neutrální státní analýzu. Přesto pojmenovává reálný problém: masový přechod na elektřinu klade nároky na distribuční síť. ČEZ Distribuce ve svém návrhu plánu rozvoje soustavy otevřeně počítá s tím, že růst spotřeby kvůli tepelným čerpadlům a elektromobilitě bude v některých uzlech postupně vyčerpávat volnou kapacitu. Problém je hlavně lokální, týká se konkrétních trafostanic a vedení, nikoli abstraktního kolapsu celé republiky.

Dotace: pozor na falešnou stopu

V souvislosti s přechodem z plynu se často zmiňuje program Nová zelená úsporám Light. Důležité upozornění: NZÚ Light není univerzální dotace „pro každého, kdo teď staví“. Je určena domácnostem s nižšími příjmy a podmínkou je budova dokončená do 1. července 2013. Podpora na teplovodní tepelné čerpadlo činí 130 000 Kč jen na vytápění, respektive 150 000 Kč na vytápění plus ohřev vody.

Pokud stavíte novostavbu, NZÚ Light pro vás typicky není správný program. Širší program Nová zelená úsporám má jiné větve, ale ani ty nepokrývají každou situaci. Orientační tržní cena tepelného čerpadla vzduch–voda se pohybuje v pásmu 250 000–400 000 Kč včetně instalace, přesná částka závisí na výkonu a značce.

Plynový kotel v novostavbě po roce 2030 nebude otázkou ceny ani preference. Bude otázkou toho, zda budova vůbec dostane kolaudaci.

Článek Šok pro stavebníky: EU definitivně ruší plyn! Víme, od kdy si v novém domě už nezatopíte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co přesně se od ledna 2026 změnilo

Zákon č. 258/2000 Sb. v novelizovaném § 41 odst. 7 nově jmenuje stavebníka podle § 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb. jako samostatnou kategorii povinné osoby. V praxi to znamená: kdokoli, kdo je zadavatelem stavby, jejím zhotovitelem nebo se na zhotovení osobně podílí, musí nejméně tři dny před zahájením prací podat hlášení místně příslušné Krajské hygienické stanici.

Do konce roku 2025 se oznamovací režim vztahoval na zaměstnavatele a osoby podle § 12 písm. a) až c) a e), tedy na firmy a živnostníky se zaměstnanci nebo s odpovídajícím oprávněním. Běžný majitel domu, který o víkendu svépomocí rozebíral eternit, formálně mimo tento režim stál. To už neplatí.

Zpřísnění se ale netýká jen svépomocných stavebníků. Zaměstnavatelé a část OSVČ nově potřebují pro práce s azbestem nejen hlášení, ale přímo povolení. Orgány ochrany veřejného zdraví navíc budou zveřejňovat seznam subjektů, které povolení v posledních třech letech získaly, vznikne tak jakýsi veřejný registr firem oprávněných s azbestem pracovat.

Proč „drobná rekonstrukce“ neznamená výjimku

Zákon zná výjimku pro takzvanou ojedinělou a krátkodobou expozici. Vyhláška č. 394/2006 Sb. ji definuje úzce: jde o nenavazující krátkodobou údržbu nedrolivých materiálů, odstraňování nerozrušených desek pevně zakotvených v pojivu nebo zapouzdřování materiálu s azbestem. Současně musí z hodnocení rizik vyplývat, že nebude překročen expoziční limit.

Jenže Ministerstvo zdravotnictví výslovně upozorňuje, že demontáž střešní krytiny, při níž dochází k narušení celistvosti materiálu, do této výjimky nespadá. A právě to je situace, se kterou se potká většina majitelů starších domů. Sundávání vlnitých eternitových desek ze střechy znamená lámání, řezání, manipulaci, tedy narušování. Krátkodobá výjimka se na to zkrátka nevztahuje.

Azbestocementové střešní šablony Eternit a Beronit se v Česku vyráběly od roku 1912 do roku 1996, vlnitá krytina do roku 1995. Jde o desítky let masové produkce. Přesný celostátní počet objektů s eternitovou střechou sice nikdo nespočítal, ale prakticky každý, kdo vlastní starší garáž, hospodářskou budovu nebo rodinný dům z druhé poloviny minulého století, by měl zpozornět.

Jak hlášení podat a co musí obsahovat

Hlášení se podává příslušné Krajské hygienické stanici. Například KHS Moravskoslezského kraje uvádí tři způsoby: osobně na podatelně, datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem. Na webu stanice jsou ke stažení i vzorové formuláře. Forma podání se může v detailech lišit podle kraje, digitální cesta je ale všude dostupná.

Stavebník musí v hlášení uvést:

• místo a povahu plánovaných prací,
• předpokládané množství azbestu,
• technologický postup,
• technická a organizační opatření k ochraně zdraví,
• vymezení kontrolovaného pásma,
• použité osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP),
• způsob nakládání s odpadem,
• způsob zajištění kontroly koncentrace azbestu v pracovním ovzduší.

Lhůta pro stavebníka je minimálně tři dny před zahájením prací. Pro zaměstnavatele a OSVČ s oprávněním je to třicet dní, a k tomu povolení.

Pokud si čtete ten seznam a říkáte si, že byste většinu bodů nedokázali věrohodně popsat, nejste sami. Podle nás je to právě ta hranice, kde se svépomoc překlápí ve prospěch odborné firmy. Zákon svépomoc nezakazuje, ale administrativní a bezpečnostní nároky jsou nastavené tak, že bez znalostí a vybavení je reálná proveditelnost slabá.

Co hrozí, když práce nenahlásíte

Sankce se liší podle postavení osoby:

Padesát tisíc korun za neohlášenou demontáž garáže není likvidační částka, ale není to ani zanedbatelná suma, zvlášť v porovnání s cenou samotné práce. A k tomu přistupuje zdravotní riziko: azbest je podle evropské směrnice 2023/2668 hlavní příčinou uznaných rakovin z povolání v EU, souvisí až s 78 % těchto případů. Latence onemocnění je průměrně kolem třiceti let. Vlákna, která se uvolní při víkendové demolici, se projeví až za generaci.

Jak poznat, jestli máte doma azbest

Státní zdravotní ústav upozorňuje, že z názvu výrobku ani z jeho vzhledu to často poznat nejde. U některých nástřiků a desek je potvrzení možné pouze laboratorní analýzou. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb. říká, že lze vyjít z informací vlastníka stavby nebo z jiných ověřitelných zdrojů, pokud ale žádné nejsou, materiál je nutné analyzovat.

Praktická rada: pokud máte vlnitou střešní krytinu šedé barvy instalovanou před rokem 1996, pravděpodobnost přítomnosti azbestu je vysoká. Pokud si nejste jistí, nechte odebrat vzorek a poslat do akreditované laboratoře. Stojí to řádově stovky korun a ušetří to nejistotu i případné problémy s hygienou.

Česká změna není náhodná ani izolovaná, vychází z transpozice evropské směrnice, kterou Unie přijala v roce 2023 právě kvůli tomu, že renovace a demolice starších budov patří mezi nejrizikovější činnosti z hlediska expozice azbestu. Ministerstvo zdravotnictví k tomu přidalo i vlastní zpřísnění nad rámec směrnice. Kdo plánuje letos sáhnout na starou střechu, měl by začít telefonátem na svou Krajskou hygienickou stanici. Tři dny předem. Minimálně.

Článek Chystáte rekonstrukci staršího domu? Pokud zapomenete na tuto novinku, úřady vám napaří obří pokutu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tři režimy, tři různé světy

Stavební zákon č. 283/2021 Sb. rozlišuje stavby do kategorií, které zásadně ovlivňují, co musíte vyřídit. Pro včelín nebo čmelín připadají v úvahu tři scénáře:

• Drobná stavba (do 40 m², do 5 m výšky): Povolení se nevyžaduje. Nesmí obsahovat pobytovou místnost, musí stát aspoň 2 metry od hranice pozemku a po jejím umístění musí zůstat minimálně 50 % plochy pozemku schopné vsakování.
• Jednoduchá stavba pro hospodářská zvířata (do 60 m², do 5 m výšky): Už vyžaduje povolení záměru, ale stále spadá do zjednodušeného režimu. Podsklepení maximálně do 3 metrů.
• Stavba nad limity: Standardní povolovací režim včetně kolaudace. MMR jako příklad uvádí objekt 100 m² a 6 m výšky.

Rozhodující není název na projektové dokumentaci, ale skutečný účel a parametry. Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 6 As 181/2023-29 potvrdil, že povahu stavby posuzuje podle vnitřního členění, technického vybavení a faktického užívání, ne podle cedulky na dveřích.

Proč funguje zemědělský účel tam, kde chata nemá šanci

Paragraf 122 stavebního zákona říká, že v nezastavěném území lze povolovat záměry pro zemědělství, lesnictví, ochranu přírody nebo cestovní ruch, pokud je územní plán výslovně nevylučuje. Rekreační bydlení mezi přípustnými účely není.

Tady je jádro věci. Včely i čmeláci jsou podle veterinárního zákona hospodářská zvířata. Stavba pro jejich chov je zemědělským záměrem. A zemědělský záměr má v krajině legitimní místo, na rozdíl od víkendového posezení s grilem.

Metodika MMR výslovně uvádí, že včelařská a čmelařská zařízení lze v nezastavěném území umisťovat, není-li územním plánem stanoveno jinak. Zároveň ale dodává, že doplňková funkce bydlení nebo pobytové rekreace přípustná není. Pracovní přítomnost kvůli obsluze včelstev je jedna věc. Přespávání o víkendu s rodinou je věc úplně jiná.

Kde ani čmelín neprojde

Představa, že čmelín lze postavit „kdekoliv v přírodě“, naráží na několik tvrdých limitů mimo stavební zákon:

• CHKO a chráněná území: Orgán ochrany přírody (typicky AOPK) musí vydat souhlas ke stavební činnosti. Posuzuje se i zásah do krajinného rázu.
• Lesní pozemky: Ministerstvo zemědělství jasně říká, že na pozemku určeném k plnění funkcí lesa podobné objekty budovat nelze. Do 50 metrů od okraje lesa je nutný souhlas orgánu státní správy lesů.
• Zemědělský půdní fond: Odnětí půdy ze ZPF pro nezemědělské účely vyžaduje souhlas. V zastavěném území existuje výjimka do 25 m², ale v krajině se bez vyřešení ZPF neobejdete.
• Jednotné environmentální stanovisko: U povolovaných záměrů se řada environmentálních souhlasů řeší přes JES, jeden formulář, ale stále reálná překážka.

Co hrozí, když čmelín slouží jako chata

Stavební úřad může kdykoliv prověřit skutečný účel užívání. Pokud zjistí, že „čmelín“ obsahuje pohovku, kuchyňský kout a žádné včelstvo, bude řešit nepovolenou změnu v užívání stavby. Výsledek? Řízení o odstranění.

Podle nás je největší riziko právě v tom, že lidé slyší „bez povolení“ a přestanou rozlišovat. Drobná stavba bez povolení je úzký koridor s tvrdými parametry. Jakmile ji překročíte, rozměrem, účelem nebo místem, vstupujete do režimu, kde úřad rozhoduje. A rozhoduje podle toho, co stavba skutečně je, ne podle toho, jak jí říkáte.

Praktický návod pro ty, kdo to myslí vážně

Kdo chce legálně využít příznivější režim pro včelařské stavby, měl by dodržet několik kroků. Zaprvé: skutečně chovat včely nebo čmeláky, veterinární zákon je definuje jako hospodářská zvířata a registrace u krajské veterinární správy je povinná. Zadruhé: ověřit územní plán obce, zda v dané lokalitě zemědělský záměr nevylučuje. Zatřetí: prověřit, zda pozemek neleží v ochranném pásmu lesa, v CHKO nebo na půdě se zvláštním režimem ZPF.

Zajímavý detail na závěr: MMR výslovně uvádí, že jednotlivé úly mohou být pouhým výrobkem, nikoliv stavbou, a v takovém případě vůbec nepodléhají stavebnímu zákonu. Pět úlů na louce tedy není stavba. Dřevěný domek se skladem rámků, medometu a zázemím pro včelaře už ano. Hranice mezi výrobkem a stavbou je tenká, a právě na ní stojí celý příběh o čmelínech v české krajině.

Článek Chcete chatu tam, kde se nesmí stavět? Postavte si čmelín a úřady na vás budou krátké se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dobrý nápad s trochu zbrklým provedením

Není to jen „další byrokracie“ – cílem je vyhlásit válku nelegálním množírnám a zajistit, aby se se zvířaty zacházelo jako s živými tvory, a ne jako s anonymním zbožím na černém trhu. Samotné změny se proto točí kolem tří základních bodů: traceability (dohledatelnost), welfare (životní pohoda) a transparentnost trhu.

Konec „anonymních“ štěňat z východu

1,3 miliardy eur. To je hodnota nelegálního obchodu se zvířaty v EU. Jde o obrovský byznys, kde zvířata trpí v otřesných podmínkách. A právě tomu by měl zabránit čip. Ten bude fungovat jako taková zvířecí občanka. V redakci jsme zjistili, jak by to mělo fungovat: Každý veterinář, který čip zavede, ho musí propsat do systému. Už žádné „zapomenuté“ registrace v soukromých databázích, které spolu nekomunikují.

Takže pokud si v budoucnu koupíte psa přes internet, díky unijnímu registru si hned ověříte, zda prodávající není jen „překupník s kufrem plným nemocných štěňat“.

Zákaz „mučítek“: Budou se měnit obojky?

Zákon ovšem míří i do jiné oblasti, konkrétně na pomůcky, které způsobují zbytečné utrpení. Pokud používáte klasický obojek nebo postroj, můžete být v klidu.

Ale pozor – ostnaté obojky nebudou zakázány plošně pro všechny situace (výjimku má např. specifický výcvik pod dozorem odborníka), ale jejich volný prodej a běžné užívání bez bezpečnostních prvků bude výrazně omezeno.

Článek Hrozba z Bruselu: Nový zákon dopadne na každého majitele psa či kočky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co říká zákon vs. co říká selský rozum

Zákon o ozbrojených silách ČR skutečně mluví o ochraně vojenského stejnokroje. Smyslem ale není zakázat lidem praktické oblečení do lesa, nýbrž zabránit tomu, aby se civilisté úmyslně vydávali za vojáky.

Problém tak nastává zejména ve chvíli, kdy máte na sobě kompletní aktuální uniformu včetně státního znaku, nášivek „Czech Republic“, hodností nebo jmenovek. A právě tady už končí legrace a začíná prostor pro pokutu.

Ovšem pokud nosíte jen maskáčové kalhoty, bundu bez nášivek nebo staré vzory, které už armáda nepoužívá (třeba legendární „jehličí“), můžete být v naprostém klidu. Nikdo rozumný si vás s aktivním vojákem v poli nesplete. A pokud by nějaké oznámení přece jen přišlo, zodpovědné orgány ho rychle smetou ze stolu.

Proč se ty pokuty vlastně zvýšily?

Ta hrozivá částka 50 000 Kč, o které jsme psali výše, je horní hranicí správního trestu. A stát ji na tuto úroveň zvýšil hlavně kvůli dvěma skupinám lidí:

• Samozvané domobrany: Skupiny, které si hrají na vojáky, hlídkují a snaží se budit dojem autority, což může být nebezpečné.
• Dezinformátoři a provokatéři: Lidé, kteří uniformu zneužívají k politickým protestům, aby to vypadalo, že „armáda stojí na jejich straně“.

Takže pojďme si to říct na rovinu – česká trampská tradice je tak hluboká, že by její plošný zákaz vyvolal v podstatě občanské nepokoje u každého druhého táboráku. Takže pokud na výletě nevypadáte, jako že zrovna jdete dobývat nepřátelskou kótu, nikdo vás pokutovat nebude.

A pokud máte na starší vojenské bundě originální nášivky se znakem nebo hodností, nejjednodušší bude je prostě odpárat nebo přelepit jinou stylovou nášivkou (třeba s logem vaší trampské osady). Za ten klid na duši to prostě stojí.

Článek Obyčejné kalhoty, velký průšvih: Maskáče vás mohou podle českých zákonů přijít draho se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

O co se tu vlastně hraje?

Ve skutečnosti jde o dokumentaci staveb, které na zahradě máte. Povinnost vlastnit dokumentaci skutečného provedení stavby (nebo aspoň zjednodušenou evidenci – tzv. pasport) u nás platí už od roku 2006. Novinkou je ale výše trestu:

• Dříve: Maximální pokuta 200 000 Kč.
• Dnes: Horní hranice vyskočila na 400 000 Kč.

Úřady chtějí mít zkrátka a dobře v digitální mapě (Portál stavebníka) jasno v tom, co kde stojí, aby se omezily tzv. „černé stavby“.

Co všechno úřad zajímá?

Pokud máte na zahradě jen trávník a kůlnu na nářadí, nad kterou se lopotil už váš dědeček, nejspíš můžete být v klidu. Problém ovšem nastává u novějších a větších „vylepšení“. Pokud si nejste dokumentací k nim jisti, zkuste se nejdřív poptat v archivu úřadu, jestli tam nějaké plány neleží. Možná budete překvapeni.

A pokud na oficiálních místech opravdu nic není, musíte si nechat stavbu zaměřit a zakreslit odborníkem. Je to sice investice v řádu tisíců korun, ale je to neprůstřelný štít proti oné zmiňované téměř půlmilionové pokutě.

A nezapomeňte: V roce 2026 už vše běží digitálně, takže mít v pořádku „papíry“ znamená mít je v systému. Pokud si tedy nejste čímkoliv jisti, raději si to ověřte. Pro jistotu,

Článek Pokuta až 400 000 Kč. Nový stavební zákon zpřísňuje požadavky na dokumentaci staveb a pozemků. Týká se to i těch starých se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Architektonické vlivy

Na druhé straně jsou tu ale rigidní společenské podmínky a až děsivě přísná pravidla. Výjimkou není kruté bití ani trest smrti. Ale vypadá to, že podivná směsice opravdu vede k úspěchu. Nejčastějším pouličním jídlem je tu pečená kachna, která je připravena v „kuchyňkách“ food courtů. Během sledování přípravy si přes telefon rezervujete stůl. Od toho se nikdo nehne a po jídle se můžete procházet mezi mrakodrapy nebo v parku.

Podél malých domků ve viktoriánském stylu (připomínají britské koloniální časy) dojdete až ke 3 budovám hotelu Marina Bay. To je jedna z hlavních atrakcí celého města s více než 2 500 luxusními pokoji. Má největší apartmá o velikosti 630 metrů čtverečných, kasino s 1 600 automaty, dvě divadla a šest restaurací, stále ale nejde o vrchol. Tím je 160 metrů dlouhé koupaliště ve výšce 200 metrů, pod širým nebem.

Rozhled všude kolem a absolutní bezpečí

Z místa získáte jedinečný výhled na město. SkyPark pojme 3 900 lidí, kteří se na okolí dívají z výšky 55 pater. Před výpravou do Singapuru jsou vám k dispozici jen oficiální údaje. S těmi nejspíš ztratíte chuť cestovat tak daleko, jelikož je zde zakázáno nosit i balíček žvýkaček. Případně můžete mít problém kvůli přítomnosti padělků elektroniky či dalšího zboží. Stejně tak si v zemi s průměrnou teplotou 26,7 stupně Celsia nedáte nic dobrého ani na ulici.

Jakákoli konzumace jídla či pití na veřejnosti je totiž zakázána. Berte ovšem v úvahu, jakou svobodu zažije turista, který nechá na lavičce mobil nebo foťák. Na ten totiž nikdo ani nesáhne. Tohle je opravdu osvobozující pocit. A jakmile se na tento režim adaptujete, uvědomíte si, že pravidla opravdu nejdou proti vám. Vyplatí se proto nevnášet dovnitř drogy, žvýkačky, pornografii nebo padělané zboží. Pak si můžete užít absolutní bezpečí.

Místní ochrana životního prostředí

Ekologie a úcta k přírodě se tu projevuje v mnoha ohledech. Kromě jiného se tu velmi prodraží cestování autem a nejde zdaleka o jediné opatření. V zoologické zahradě platí obrácený režim. V klecích tu totiž jsou návštěvníci, nikoli zvířata. Když pak sedíte na elektrické minidráze, můžete klidně pozorovat, jak se divoká zvířata chovají téměř opravdu „venku“. Toto nerušené prostředí je samo o sobě opravdu jedinečným zážitkem.

Singapur je v pramenech zmiňován už od 3. století. Původně se potýkal s mnoha problémy, ale následně zvolil cestu obrovského rozvoje ekonomiky, infrastruktury, hygieny a veřejné bezpečnosti. Stal se tak jedním z nejvýznamnějších finančních center současnosti, a to jak v Asii, tak i v holandských nebo portugalských poměrech. Po 2. světové válce se o něj hádali Japonci a Britové, v roce 1965 však získal nezávislost. Za návštěvu rozhodně stojí.

Článek Jedení na ulici se trestá rákoskou a v ZOO jsou v klecích lidé místo zvířat: Život v jednom z nejbezpečnějších měst světa se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdo tady pojede jako první?

Pravda, jedná se o dosti nestandardní uspořádání, které se reálně odehraje jen sporadicky. O to větší problém však je dopátrat se opravdu správného řešení. Proti sobě stojí zelený autobus veřejné dopravy a červené osobní auto. Na každém rohu křižovatky je dopravní značka a současně světla běžného semaforu – na obou však svítí zelená. Kdo má tedy přednost a proč? Vzpomeňte si na všechny předpisy, nenechte se vyrušit a odpovězte.

Většina lidí odvětí, že jako první má jet autobus, jenže to je chyba. První totiž musí projet červené auto. Zákon o provozu na pozemních komunikacích uvádí, že světelná signalizace má přednost před svislým dopravním značením. Tudíž autobus, protože odbočuje doleva, musí dát červenému vozu přednost. A to přesto, že mají zrovna oba zelenou. Vjede tedy do křižovatky, pustí auto, a sám dokončí odbočovací manévr. Docela jednoduché, že?

Hlavní příčiny nehod podle statistik

Už jsme zmínili prostou nepozornost. Není to ale zdaleka jediný důvod výrazné nehodovosti na silnicích. Statistiky Policie ČR uvádí 4 nejčastější příčiny, a to včetně podílu na celkovém počtu usmrcených osob. Nesprávný způsob jízdy měl na svědomí 67 % nehod a 40 % mrtvých. Nedání přednosti 16 % nehod a stejný podíl mrtvých lidí. Nepřiměřená rychlost pak 15 % nehod a 37 % obětí. Špatné předjíždění 2 % nehod a 7 % úmrtí.

V roce 2019 bylo nejčastějším důvodem nevěnování se řízení. Mohlo za to především používání mobilního telefonu během jízdy. Dále pak otáčení se za pasažéry – včetně dětí – a klasické „klábosení“. Jakmile ovšem usednete za volant, máte odpovědnost jak za vlastní spolujezdce, tak i okolí vozu. Nedržení bezpečné vzdálenosti je jakousi českou specialitou. Hodně řidičů totiž rozzlobí pomalejší auto před nimi, a pak se na něj nalepí.

Jak vůz správně otáčet a couvat s ním?

Toto může znít mnoha řidičům úsměvně, jde však o třetí nejčastější důvod dopravních nehod za rok 2019. Hlavním modelem bylo zakázané otáčení na křižovatce s přídavkem v podobě nedání přednosti. Během couvání se proto vždy důkladně dívejte do zpětného zrcátka. Jinak snadno přehlédnete náhodného chodce, cyklistu či cokoli dalšího. Takové pobíhající dítě se vám za vůz dostane během zlomku vteřiny a nezareagujete včas.

Nedání přednosti se vztahuje primárně na křižovatky. Čeští řidiči na nich totiž záhadně zmatkují. Hodně často mívají tendenci projet místo rychle i na červenou. Snadno tak dochází ke střetům s cyklisty, ovšem i prostředky hromadné dopravy. A na takovém místě je riziko zranění i smrti více lidí najednou opravdu vysoké. Pamatujte, že řidičský průkaz vás opravňuje k řízení vozidla, nikoli podceňování okolností.

Článek Dopravní hádanka, na které pohořelo mnoho českých řidičů: Projede první červené auto nebo autobus? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Náhlý konec českého platidla

Kolky jsou doposud používány k placení úředních a soudních úkonů na úřadech. Jedná se o jedno z nejstarších platidel, jehož historie sahá až do období Rakouska-Uherska. Česká republika je jeden z posledních států, který toto platidlo stále využívá. To se však začátkem nového roku změní. Odsouhlasení konsolidačního balíčku znamená definitivní konec tohoto platidla. Jedná se o poměrně logický krok, který z českého systému odstraní poměrně drahý přežitek, který už v dnešní době nahrazují jiné metody placení.

Redakce VědaŽivě

29 června, 2024

Čechům mizí peníze z bankovních účtů: Podvodníci se do něj teď dostanou skrze bankomat a nepotřebují ani vaší kartu

Stát na tom dost ušetří

Zrušení kolků by mělo výrazně odlehčit státní kase. Udržování tohoto platidla představovalo značnou finanční zátěž. Jen od roku 2014 do roku 2021 stálo vydávání kolků víc jak půl miliardy korun. Jakmile se toto platidlo zruší, stát na tom ušetří několik milionů korun ročně. Proto se jednalo o poměrně logickou volbu, která nesměla v konsolidačním balíčku vlády chybět. Pokud tedy náhodou nějaké kolky doma máte, raději si je co nejdříve vyměňte za normální peníze nebo je použijte dřív, než přestanou platit, jak uvádí web Ministerstva financí.

Redakce VědaŽivě

26 prosince, 2023

České televizi budeme brzy platit brutální poplatky. Je jedno, že ji nesledujete, i tak si od vás vezmou peníze

Nic zásadního nás nečeká

Zrušení kolků přitom nebude představovat nijak razantní zásah do státní správy a chodu úřadů. Už v současné době existují jiné metody, kterými lze úřední a soudní úkony platit. Stát tak nemusí ani provádět žádné investice do nové platební infrastruktury. Občané stále budou mít možnost na úřadech platit kartou, hotově nebo převodem na bankovní účet. Celý systém se tak v mnohém zjednoduší a stát nebude muset dál vydávat platidla, která téměř nikdo nepoužívá. Pokud si chcete nechat nějaký kolek na památku, nyní máte ideální příležitost.

Článek Náhlý konec důležitého platidla: Pokud ho nezlikvidujete včas, riskujete ztrátu tisíců korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Budeme platit za každý kus elektroniky

Koncesionářské poplatky platí každá domácnost, která vlastní televizi či rádio. Z těchto poplatků se následně hradí provoz veřejnoprávních médií, jako je Česká televize nebo Český rozhlas. V současné době se na platbách koncesionářských poplatků podílí zhruba tři miliony domácností.

Redakce VědaŽivě

8 července, 2024

Česká televize našla způsob, jak si na nás došlápnout: Poplatky budeme platit úplně všichni, vyhnout se tomu je nemožné

Většina mladých lidí však koncesionářské poplatky neplatí, protože televizi nevlastní a klasické televizní vysílání nekonzumují. Může za to především rozmach internetových streamovacích stanic, jako je Netflix nebo Max (bývalý HBO Max), které představují příjemnější formu zábavy. Tento úbytek plátců však veřejnoprávním médiím škodí, a proto by se povinnost platby měla rozšířit na každý kus elektroniky, který se dokáže připojit k internetu, jak uvádí Novinky.cz.

Lidé se proti rozhodnutí bouří

Ministerstvo kultury má na věc poměrně jasný názor, neboť přes každý kus elektroniky lze konzumovat vysílání veřejnoprávních médií. Ačkoliv je tento argument v podstatě neprůstřelný, stále se najde několik odpůrců. Skutečnost, že lze na tabletu či mobilu s internetovým připojením sledovat veřejnoprávní média, totiž neznamená, že o ně mají lidé skutečně zájem. Úroveň vysílání a pořadů veřejnoprávních médií čelí už delší dobu kritice širší veřejnosti. Mnozí tak nevidí v platbě koncesionářských poplatků smysl.

Redakce VědaŽivě

4 června, 2024

Je vymalováno: Koncesionářské poplatky teď bude platit úplně každý, kdo má doma internet

Způsob platby zůstane stejný

V současné době se však už jedná o schválenou novelu zákona, který začne platit počátkem nového roku. Koncesionářským poplatkům se tak už nikdo nevyhne a Česká televize získá tisíce nových zdrojů příjmu. Důležité je však podotknout, že nebudeme doslova platit za každý kus elektroniky, který doma máme. Opět se bude jednat o jeden poplatek za celou domácnost, bez ohledu na počet obyvatelů a elektrických zařízení. Roční výdaje každé domácnosti se tak od nového roku zvýší o téměř 2 500 korun.

Článek Počítač, televize i telefon: Za každý kus elektroniky budeme muset platit nečekaný poplatek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zákaz telefonů v Česku

Zákaz telefonů v Česku se od počátku školního roku dotkl několika žáků základních škol. Průkopníkem je u nás město Vsetín, které používání mobilních telefonů zakazuje všem žákům během pobytu ve škole. Představení města se k tomuto kroku nechali inspirovat podobnou zkušeností ze zahraničí, kde si zákaz mobilů na školách všichni pochvalují. Nejvíce přitom prospívá právě samotným žákům.

Redakce VědaŽivě

20 září, 2023

Plošný zákaz používání telefonů: Řešení, které se lidem nebude líbit

U mladistvých a dětí se velmi brzy vyvíjí silná závislost na mobilních telefonech a způsobuje u nich vážné psychické potíže. V některých případech vede taková závislost až k agresi a fyzickému násilí vůči dospělým. Portál Novinky.cz například nedávno informoval o případu, kdy chlapec fyzicky napadl svou matku, která mu zakázala hrát počítačové hry a vypnula mu internet.

Jedná se o reálný a závažný problém

Agresivnímu chování u dětí v souvislosti s používáním chytrých telefonů se věnují četné studie, které se více méně shodují na stejném závěru. „Dynamická souvislost a základní mechanismy mezi závislostí na chytrých telefonech a agresí byly v předchozích studiích zkoumány jen zřídka. Na základě teorie regulace emocí a hypotézy frustrace-agrese studie zkoumala vztah mezi závislostí na smartphonu, depresí a internalizovanou/externalizovanou agresí,“ uvádí odborníci ve studii.

Redakce VědaŽivě

17 května, 2024

Zákaz telefonů v Česku se možná už blíží: V Norsku si ho vychvalují, brzy by mohl být nastolen i u nás

Lepší soustředění a sociální vztahy

Zákaz telefonů v Česku by však měl pro žáky znamenat obrat k lepšímu. Země, které podobný zákaz již zavedly, uvádí, že u žáků došlo k výraznému zlepšení soustředění, ke zlepšení psychických potíží a lepšímu navazování vztahů mezi spolužáky. Žáci začali přestávky mezi hodinami trávit společně, místo toho, aby každý sám koukal do svého chytrého telefonu.

Článek Zákaz telefonů v Česku je na spadnutí. Dotkne se 17 % lidí, ti ho nebudou moci používat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Každého čeká kontrola bankovních účtů

Doposud měly k těmto informacím přístup pouze kontrolní útvary jednotlivých bank, nově se na ně podívá také pracovnice z Úřadu práce. Zatímco banky kontrolují tok vašich finančních prostředků a zkoumají, zda nepochází z podezřelých zdrojů, úředníky bude zajímat, kolik peněz na účtu máte. Kontrola bankovních účtů se chystá v rámci velké reformy sociálních dávek. Novela zákona tak úředníkům umožní kontrolovat bankovní účty všech zájemců o sociální dávky. Kontrole budou podléhat také účty jejich příbuzných.

Redakce VědaŽivě

20 srpna, 2024

Rádio v autě pod palbou pokut: Za poslech hudby jsou teď vysoké sankce. Češi platí jako mourovatí kvůli neznalosti zákona

„Tento postup jsme navrhli hlavně proto, abychom výrazně zjednodušili a urychlili proces kontroly výplaty dávek. Navržená úprava umožňuje na dálku ověřit žadatelem tvrzené skutečnosti o jeho majetkových poměrech, tedy existenci účtů a finančních prostředků na nich,“ informoval občany ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Už žádné zneužívání sociálních dávek

Systém sociálních dávek je primárně určen jako výpomoc lidem v nouzi. Kromě finanční podpory v nezaměstnanosti či rodičovského příspěvku sem spadají také dávky hmotné nouze. Právě této složky sociálních dávek by se měla novela zákona primárně týkat, jak uvádí web iDnes.cz. V dnešní době tyto dávky totiž pobírají také lidé, kteří by na ně jednoduše neměli mít nárok. Spadají sem jak lidé, kteří odmítají pracovat, tak lidé, kteří mají velké úspory a stejně dávky pobírají.

Redakce VědaŽivě

21 listopadu, 2023

Zákaz domácích mazlíčků? EU chystá nový zákon, dotkne se to mnohých milovníků zvířat

Tito lidé tak zbytečně zatěžují státní rozpočet a připravují o dávky lidi, pro které jsou životně důležité. Každého zájemce o sociální dávky se tak bude nově týkat kontrola bankovních účtů, včetně jeho úspor, aby se úředníci přesvědčili, že dotyčný dávky skutečně potřebuje. Kontrola se bude dotýkat také rodinných příslušníků pro případ, že si u nich lidé své úspory takzvaně schovají.

Článek Ministr práce: Čechům budeme kontrolovat bankovní účty, na mnohé čekají velké problémy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nový zákon již začal platit

Plynové kotle jsou stále hojně využívány k vytápění českých domácností. Pro mnoho lidí představují ekonomicky nejdostupnější možnost, jak svůj domov vytápět a ohřívat vodu. Plynové kotle, stejně jako všechny ostatní spotřebiče, však poměrně rychle stárnou, alespoň co se týče moderních ekologických požadavků. Proto se k zákazu vláda staví nekompromisně, a kdo neuposlechne, tomu hrozí pokuta 50 000 Kč.

Redakce VědaŽivě

14 srpna, 2024

Češi jásají: Stát rozdává desítky tisíc korun na nové spotřebiče, stačí si jenom zažádat

Kotle první a druhé emisní třídy už jednoduše nesplňují přísné emisní normy, které na území České republiky a celé Evropy platí. Od 1. září 2024 tak musí všechny české domácnosti přejít na modernější verze plynových kotlů nebo kompletně změnit způsob vytápění, jinak zaplatí tučnou pokutu. Občané mohou starý spotřebič nahradit například biomasou, kamny, krby, tepelnými čerpadly nebo solárními kolektory.

Čeká vás pokuta 50 000 Kč

Pokud některé domácnosti starý spotřebič do určeného termínu nevymění, čeká je nepříjemné pořízení s úřady. Za používání kotlů první a druhé emisní třídy po 1. září 2024 bude hrozit pokuta 50 000 Kč, která bude úřady nekompromisně vymáhána. Úřady se přitom zaměří na domácnosti, se kterými nebude v tomhle ohledu rozumná řeč.

Redakce VědaŽivě

20 července, 2024

Každý Čech teď může získat 180 tisíc: Kdo má doma starý spotřebič, může si o ně zažádat

V prvním kole kontrol by revizoři měli domácnosti k výměně kotlů motivovat. Ve druhém kole by měli přihlížet k tomu, zda lidé pro výměnu kotle alespoň něco udělali. Bude se například brát ohled na žádosti o dotace nebo vystavené objednávky. Kdo však ani při třetí kontrole pro výměnu kotle nic nepodnikne, toho pokuta nemine.

Čekaní na poslední chvíli se nevyplácí

Nejhorší na celé situaci je ovšem fakt, že spousta domácností nechala výměnu kotlů na poslední chvíli. Díky tomu nyní nastává situace, kdy poskytovatelé moderního vytápění nestíhají uspokojovat zvýšenou poptávku a nové kotle jednoduše dochází. Pokud si tedy nepospíšíte, brzy můžete za nový kotel zaplatit mnohem víc, než na kolik by vás vyšel třeba před rokem. Dá se totiž očekávat, že firmy této situace využijí a jednoduše si za nové vytápění nechají více zaplatit. Otálení vás tak přijde poměrně draho, a navíc vám stále hrozí pokuta 50 000 Kč.

Článek Češi mají problém: Za vlastnění domácího spotřebiče pokuta 50 000 Kč, teď už se jí vyhnout nedá se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejbizarnější pravidla Singapuru

Pravidla Singapuru mohou na první pohled působit bizarně, ale rozhodně fungují. Tento městský stát se může chlubit nejnižší kriminalitou na světě, vysokou úrovní zdravotnictví, a samozřejmě všudypřítomnou čistotou. Žádné povalující se odpadky na ulici, žádné posprejované zdi budov a žádné žvýkačky nalepené na spodní straně sedaček ve veřejné dopravě. To vše je v Singapuru přísně zakázáno a místní orgány vám za tyto prohřešky mohou na místě udělit vysokou pokutu.

Redakce VědaŽivě

21 srpna, 2025

Opuštění hotelového pokoje má jasná pravidla, ale jen málokdo je dodržuje. Patří však mezi základy slušnosti

Žvýkačky a kouření na veřejnosti

Ještě v roce 2004 v Singapuru platil přísný zákaz žvýkání žvýkaček. Dnes už není tento zákaz až tak přísný, ale stejně nejsou žvýkačky v Singapuru běžné. V klasických obchodech je nekoupíte a rozhodně je nemůže žvýkat každý. Žvýkačky v Singapuru zakoupíte pouze v lékárně, a to jen po předložení speciálního předpisu, který vám žvýkání povoluje například ze zdravotních důvodů.

Toto omezení je v platnosti především proto, aby nebylo celé město pokryto starými přilepenými žvýkačkami. S tím souvisí také zákaz kouření na veřejných místech a odhazování nedopalků. Zároveň se jedná o dvě pravidla Singapuru, které by měl převzít celý zbytek světa.

Redakce VědaŽivě

17 července, 2021

Nabíjení chytrých hodinek má svá pravidla. Dodržujte je, jinak hrozí výrazné zkrácení životnosti baterie

Nejčistší veřejné záchodky na světě

Další unikát, kterým se může Singapur chlubit, jsou nejčistší veřejné záchodky na světě. Neexistuje, aby zde někdo po návštěvě toalety nespláchl a zanechal za sebou nepořádek. Pravidelná kontrola veřejných toalet patří k běžným povinnostem místních pochůzkářů, a pokud oni zjistí, že po sobě někdo nespláchl, napálí mu brutální pokutu. To samé platí také při přecházení silnice. Jestliže ve spěchu přejdete silnici mimo přechod pro chodce, raději si připravte peněženku. Tato pravidla Singapuru mohou působit přísně, ale díky nim panuje ve městě řád a čistota.

Článek Singapur a jeho nekompromisní zákony: Žádné kouření ani konzumace jídla se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pokuta za poslech hudby

S revoluční myšlenkou přišli polští politici, kteří bezpečí účastníků provozu probírali během svého posledního státního jednání. Zástupci opozice vyžadují detailní analýzu nehodovosti od roku 2018, která by měla odhalit, jaké procento dopravních nehod způsobí hlasitý poslech hudby. Polsko tak pomalu, ale jistě, směřuje k zavedení zákona, který bude určovat, jak hlasitou hudbu může řidič za jízdy v autě poslouchat.

Redakce VědaŽivě

18 srpna, 2024

Za používání telefonu je v některých případech pokuta 2 500 Kč: Krutá realita, policie žádné porušování pravidel tolerovat nebude

Hlasitá hudba řidiče rozptyluje

Podobná regulace by možná byla prospěšnější, než si mnozí chtějí připustit. Poslech hlasité hudby skutečně může řidiče rozptylovat a vést k vážným dopravním nehodám. Především mladí řidiči mají tendenci jezdit rychle a mít puštěnou hudbu na maximum. Řidič v takovém případě nevěnuje plnou pozornost řízení a nechává se pohltit hlasitou hudbou. Mimo jiné přichází o jeden ze smyslů, kterým vnímá své okolí.

Takové jednání je nebezpečné především pro sanitky převážející pacienty. Jen v červenci se v Polsku staly dvě nehody, kdy řidič nedal přednost projíždějící sanitce, protože přes hlasitou hudbu neslyšel její houkání. Obě nehody si vysloužily vážná zranění, jak uvádí web TN.cz.

Redakce VědaŽivě

27 října, 2023

Používáte v autě navigaci? 80 % Čechů to neví, ale hrozí jim za to obrovská pokuta

Společnost takový zákon odmítá

Zavedení takového zákona je v tuto chvíli otázka budoucnosti. Už nyní však dokázala rozpolit společnost na dva tábory. Jedni by podobný zákon uvítali, jiní ho striktně odmítají. Zavedení takového zákona však nebude nijak jednoduché. Politici se nejprve musí shodnout na tom, jaká je únosná hranice hlasitosti při poslechu hudby a jak se bude tento faktor kontrolovat. Kompletní zákaz rádií v autech by taky nebylo řešení, protože poslech hudby může řidiče udržet při smyslech během dlouhé jízdy, takže má také svou pozitivní stránku.

Článek Rádio v autě pod palbou pokut: Za poslech hudby jsou teď vysoké sankce. Češi platí jako mourovatí kvůli neznalosti zákona se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pokuta za používání telefonu

Nedávno se o tom na vlastní kůži přesvědčil Václav Müller, pořadatel prestižního hudebního festivalu Slunovrat. Václava Müllera zadrželi opavští policisté, když jel na kole ráno do práce. Držel se na málo frekventované silnici a v první chvíli netušil, co mohl provést. Během jízdy však držel v ruce mobilní telefon. Tou samou rukou zároveň držel řídítko kola a mobil během jízdy nepoužíval. Na vlastní kůži si tak vyzkoušel nový zákon v praxi. Pokutu za používání telefonu tak dostal jen proto, že svůj mobil držel v ruce.

Redakce VědaŽivě

27 října, 2023

Používáte v autě navigaci? 80 % Čechů to neví, ale hrozí jim za to obrovská pokuta

Případ pobouřil veřejnost

Václav Müller se s tímto případem svěřil na Facebooku. Jeho příspěvek však v lidech vzbudil tolik silných reakcí, že ho musel znepřístupnit širší veřejnosti. Nutno podotknout, že se Václav Müller pokutě za používání telefonu nebránil. „Je to moje chyba, nevěděl jsem to a myslím, že řada lidí to také neví. Ale je to naprosto neadekvátní. Kdybych na kole převážel třeba hrábě, tak to nikomu nevadí,“ cituje Václava Müllera web Novinky.cz. Na místě tedy dostal blok na pokutu na 2 500 korun, nejnižší možnou sazbu za tento přestupek.

Policie neměla na vybranou

Mluvčí Policie v Opavě následně uvedl, že strážníci v tomto případě jednali správně a podle nastavených pravidel. Řešení dohodou nebylo možné, protože by z toho mohli sami mít problém. Otázkou tak zůstává, zda je tento zákon vůbec správně nastaven. Používání telefonu během jízdy je bezesporu nebezpečné.

Redakce VědaŽivě

4 března, 2024

Prodáváte věci na internetu? Hrozí vám nechutná pokuta, úřady si na vás došlápnou

Zda to samé platí také o samotném držení mobilního telefonu, je sporné. Vůči pokutě za používání telefonu se ostře vyhradil také právník Tomáš Němeček, podle kterého je takový postih neadekvátní. Zpřísnění zákona se mělo týkat pouze části, která se týká řízení motorových vozidel, nikoliv všech účastníků provozu.

Článek Za používání telefonu je v některých případech pokuta 2 500 Kč: Krutá realita, policie žádné porušování pravidel tolerovat nebude se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zákaz mobilů žákům prospívá

Studie v tomto ohledu mluví jasně – nadměrné používání mobilních telefonů mladistvým škodí a přispívá k rozvoji duševních a psychických problémů. Země, které již zavedly zákaz mobilů ve školách, přináší jen samé pozitivní výsledky. Žáci se bez mobilů lépe soustředí na učivo a o přestávkách se více baví mezi sebou. Podobná pozitiva si od zákazu slibuje také okresní město Vsetín.

Redakce VědaŽivě

17 května, 2024

Zákaz telefonů v Česku se možná už blíží: V Norsku si ho vychvalují, brzy by mohl být nastolen i u nás

„To, že používání mobilních telefonů dětem škodí, opakovaně potvrzují nejrůznější studie, dokonce díky nim víme, že 40 % dětí má psychické problémy, k nimž významně přispívá nadměrné používání mobilů. Samostatnou kapitolou je jejich používání ve školách, kde jednoznačně snižuje koncentraci žáků a efektivitu učení, nemluvě o nebezpečí kyberšikany. Proto považujeme za důležité přispět k řešení problému plošným zákazem mobilů v našich základních školách. Samozřejmě v odůvodněných případech, například kvůli zdravotním omezením, mohou existovat výjimky z pravidla,“ vysvětlil starosta Vsetína Jiří Čunek na stránkách města.

Zákaz se dotkne všech městských škol

Zákaz mobilů se bude týkat všech základních škol, které spravuje město. Konkrétně se zákaz dotkne pěti městských škol a všech jejích žáků od první do deváté třídy. Vsetín plánuje uvedení zákazu v platnost už od následujícího září. Žáci budou mít na výběr, zda si svůj mobilní telefon rovnou nechají doma nebo ho po příchodu do školy uloží do speciálního boxu, takzvaného mobiliáře. Zde bude uložen až do konce školního dne, kdy si ho žáci zase vyzvednou. Samozřejmostí budou výjimky, například ze zdravotních důvodů.

Redakce VědaŽivě

25 prosince, 2023

Používáte mobilní telefon? Tohle všechno se pro vás již brzy změní. 80 % Čechů si bude muset zvyknout na nepříjemnou novinku

Nejedná se o omezení osobních práv

V některých případech vyvstaly obavy, že zákaz mobilů ve škole hraničí s omezením osobních práv. Tuto tezi však vyvrátila samotná školní inspekce. Během pobytu žáků ve škole za ně škola přebírá zodpovědnost, a tudíž může uvést zákaz nebo omezení využívání mobilů nebo jiných věcí, pokud to žákům neprospívá.

Článek Zákaz mobilů v Česku: V jednom městě už funguje, v těchto místech je nebudete moct použít se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tento starý spotřebič okamžitě vyměňte

Plynové kotle jsou stále hojně využívány k vytápění českých domácností. Pro mnoho lidí představují ekonomicky nejdostupnější možnost, jak svůj domov vytápět a ohřívat vodu. Plynové kotle, stejně jako všechny ostatní spotřebiče, však poměrně rychle stárnou, alespoň co se týče moderních ekologických požadavků.

Redakce VědaŽivě

20 července, 2024

Každý Čech teď může získat 180 tisíc: Kdo má doma starý spotřebič, může si o ně zažádat

Kotle první a druhé emisní třídy už jednoduše nesplňují přísné emisní normy, které na území České republiky a celé Evropy platí. Nejpozději do 1. září 2024 tak musí všechny české domácnosti přejít na modernější verze plynových kotlů nebo kompletně změnit způsob vytápění. Občané mohou starý spotřebič nahradit například biomasou, kamny, krby, tepelnými čerpadly nebo solárními kolektory.

Úředníci budou rozdávat vysoké pokuty

Pokud některé domácnosti starý spotřebič do určeného termínu nevymění, čeká je nepříjemné pořízení s úřady. Za používání kotlů první a druhé emisní třídy po 1. září 2024 hrozí pokuta ve výši 50 tisíc, která bude úřady nekompromisně vymáhána. Úřady se přitom zaměří na domácnosti, se kterými nebude v tomhle ohledu rozumná řeč. V sázce je budoucnost naší planety a snižování emisí je jeden z ekologických závazků, ke kterým se celá Evropská unie jednohlasně zavázala.

Redakce VědaŽivě

1 května, 2024

Chystáte se topit? Možná byste si to měli rozmyslet, může za to padnout pokuta 50 000 Kč

Využijte státní dotace

Zákaz plynových kotlů první a druhé emisní třídy se však ve společnosti nesetkal s přílišným pochopením. V Česku je stále na 200 tisíc domácností, které tento starý spotřebič dále vlastní a používají. Mnozí z nich přitom nechtějí o výměně ani slyšet nebo si ji nemohou finančně dovolit. V tomto ohledu však vychází česká vláda vstříc a nabízí na výměnu kotlů výhodné dotace.

Dotace může pokrýt až 50 % nákladů na pořízení nového topného spotřebiče. V případě sociálně slabších domácností může dotace pokrýt dokonce až 95 % nákladů. Je však nutné o tuto dotaci zažádat nejpozději do konce srpna. Více informací naleznete na stránkách Státního fondu životního prostředí České republiky.

Článek Máte doma tento starý spotřebič? Pokud se ho do 1. září nezbavíte, hrozí vám vysoká pokuta se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zákaz mobilních telefonů pro mladistvé

Mobilní telefon je nedílnou součástí našich každodenních životů. Využívá jej až 90 % světové populace. V mnohém nám tento malý společník život ulehčuje, postupně se však projevují také jeho negativní dopady. Nelze popírat, že vynález počítače, internetu a následně také chytrého mobilního telefonu, představoval zásadní revoluci ve vývoji moderní společnosti. Mnozí ho dokonce staví na stejnou úroveň jako vynález knihtisku, který byl před staletími stejně přelomový.

Díky internetu a mobilním telefonům je celý svět najednou menší, lidé si jsou blíž a náš každodenní život je mnohem jednodušší. V posledních letech se však čím dál častěji mluví také o negativní stránce internetu, sociálních sítí a chytrých mobilních telefonů. Negativní dopady lze pozorovat především u mladistvých, kteří jsou na telefonech mnohdy závislí. Čím dál častěji se proto zavádí zákaz mobilních telefonů například ve školách.

Redakce VědaŽivě

28 dubna, 2024

V Česku může být brzy nastolen zákaz telefonů, za jejich použití bude hrozit tučná pokuta

Ochrana nebo porušení lidských práv?

Stále častěji se však ve veřejném prostoru objevují názory, že by se zákaz mobilních telefonů po mladistvé měl rozšířit plošně. Například v Británii se nyní uvažuje nad schválením zákona, který by zakázal používání mobilních telefonů dětem do 16 let. Mnozí se však obávají, že by takový zákon představoval až příliš velký zásah do základních lidských práv, jak uvádí web BBC.

Redakce VědaŽivě

20 března, 2024

Zákaz používání internetu v práci, Češi budou mít brzo plošně utrum

Jiní v něm zase vidí možnost, jak mladistvé ochránit před negativním vlivem neustálého připojení do online světa. Tento argument podporují také pozitivní zkušenosti se zákazem mobilních telefonů v některých evropských školách. Velmi pozitivní zkušenost například hlásí Norsko a Francie, kde zákaz mobilních telefonů ve školách zlepšil psychické zdraví celé řady studentů.

Článek Zákaz mobilních telefonů se blíží: Za porušení nařízení budou padat postihy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Češi mohou získat až 180 tisíc korun

Nařízení, podle kterého už české domácnosti nemohou topit v kotlích první a druhé emisní třídy, začne platit od 1. září 2024. Nikdo se tomu nevyhne a za neuposlechnutí nařízení hrozí vysoké pokuty. Přesto v tuto chvíli stále existuje na 160 tisíc domácností, které nemají náhradu za zakázané kotle. Tito lidé většinou argumentují tím, že na nový kotel jednoduše nemají peníze. V tomto ohledu jim však může výrazně pomoci stát, který nabízí dotace ve výši až 180 tisíc korun. Přitom stačí splnit jenom pár základních podmínek.

Věměňte kotel za tepelné čerpadlo

Státní dotace ve výši 180 tisíc korun čeká na každého, kdo o ni zažádá a je ochoten svůj stávající kotel vyměnit za tepelné čerpadlo. Další možností je také výměna starého kotle za zpracování biomasy, na kterou se vztahuje dotace ve výši 130 tisíc korun. V obou případech se jedná o značně velkou finanční pomoc při výměně starého kotle. O dotaci by však občané měli žádat co možná nejdříve, nejlépe do konce srpna tohoto roku. Od září se příspěvky na obměnu starých kotlů začnou rapidně snižovat a nebudou už tak výhodné.

Redakce VědaŽivě

14 března, 2022

Jedním z řešení současné energetické krize jsou tepelná čerpadla: Ušetřete za vytápění díky obnovitelným zdrojům

Investice do nového kotle se nevyplatí

Stát těmito dotacemi nepřímo poukazují na nepříjemný fakt, že investice do nových kotlů se v dlouhodobém měřítku nevyplatí. Nyní se nás týká pouze zákaz kotlů první a druhé emisní třídy. Už nyní je však jasné, že brzy se tento zákaz rozšíří také o kotle třetí až páté emisní třídy. Lidé by tak měli hledat jiné alternativy vytápění svých domovů, které budou z dlouhodobého hlediska udržitelné a ekologické. Proto je nyní nejlepší chvíle na využití nabízené dotace a vyměnit kotel za tepelné čerpadlo.

Článek Každý Čech teď může získat 180 tisíc: Kdo má doma starý spotřebič, může si o ně zažádat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

České platidlo navždy končí

Kolky jsou doposud používány k placení úředních a soudních úkonů na úřadech. Jedná se o jedno z nejstarších platidel, jehož historie sahá až do období Rakouska-Uherska. Česká republika je jeden z posledních států, který toto platidlo stále využívá. To se však začátkem nového roku změní. Odsouhlasení konsolidačního balíčku znamená definitivní konec tohoto platidla. Jedná se o poměrně logický krok, který z českého systému odstraní poměrně drahý přežitek, který už v dnešní době nahrazují jiné metody placení.

Ušetřené miliony ročně

Zrušení kolků by mělo výrazně odlehčit státní kase. Udržování tohoto platidla představovalo značnou finanční zátěž. Jen od roku 2014 do roku 2021 stálo vydávání kolků víc jak půl miliardy korun. Jakmile se toto platidlo zruší, stát na tom ušetří několik milionů korun ročně. Proto se jednalo o poměrně logickou volbu, která nesměla v konsolidačním balíčku vlády chybět. Pokud tedy náhodou nějaké kolky doma máte, raději si je co nejdříve vyměňte za normální peníze nebo použijte dřív, než přestanou platit, jak uvádí web Aazdraví.cz.

Redakce VědaŽivě

11 ledna, 2024

Konec platebních karet? Brzy je nebudeme potřebovat, platit se bude autem. Kdo ho nemá, ten už nic nezaplatí

Úřady se bez kolků obejdou

Zrušení kolků přitom nebude představovat nijak razantní zásah do státní správy a chodu úřadů. Už v současné době existují jiné metody, kterými lze úřední a soudní úkony platit. Stát tak nemusí ani provádět žádné investice do nové platební infrastruktury. Občané stále budou mít možnost na úřadech platit kartou, hotově nebo převodem na bankovní účet. Celý systém se tak v mnohém zjednoduší a stát nebude muset dál vydávat platidlo, které téměř nikdo nepoužívá. Pokud si chcete nechat nějaký kolek na památku, nyní máte ideální příležitost.

Článek České platidlo navždy končí: Kdo si neověří malý detail, prodělá spoustu peněz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tohle musí splnit každý, kdo bydlí v bytě

Každý vlastník bytu by měl dbát na to, aby měl aktuální projektovou dokumentaci. Tyto dokumenty by měly obsahovat všechny velké zásahy do rozložení bytu, které byly provedeny v rámci obsáhlé rekonstrukce. Případný zájemce o koupi vašeho bytu by měl být schopen z projektové dokumentace vyčíst, zda bylo rekonstruováno bytové jádro, jestli se bourala nějaká příčka a podobně. Nedodržení aktuální projektové dokumentace může být podle závažnosti nálezu přísně pokutováno a každý, kdo bydlí v bytě, by si na to měl dát pozor.

Pozor na odečet tepelné energie

Podobně přísná pravidla platí také pro odečty tepla. Od letošního roku jsou k dispozici měřáky, které umožňují dálkový odečet tepelné energie. Každý, kdo bydlí v bytě a vlastní dálkově odečitatelné měřáky, musí příslušným úřadům umožnit odečtení stavů na dálku. Nařízení přitom uvádí, že signál dálkově odečitatelných měřáků musí vysílat na minimální vzdálenost 250 metrů, jak uvádí web Události247.cz. Mnoho lidí však o tomto nařízení vůbec neví. Už brzy se mu však nevyhne žádný byt na území České republiky.

Redakce VědaŽivě

23 září, 2022

4 nejšpinavější místa každého domu či bytu. Přestože jsou semeništěm bakterií, čistí je jen 10 % populace

V budoucnu to čeká každého

Zatímco letos je vlastnictví dálkově odečitatelných měřáků dobrovolné, už brzy je bude muset mít každý, kdo bydlí v bytě. Instalace nového druhu měřáků by měla ve všech bytech proběhnout nejpozději do konce roku 2026. Kdo nebude mít v tomto termínu nainstalovaný dálkově odečitatelný měřák, tomu hrozí pokuty až ve výši 200 tisíc korun. Každému majiteli bytu totiž ze zákona vyplývá povinnost sdílet údaje o spotřebě tepelné energie s příslušnými úřady. Za nedodržení tohoto nařízení se budou vymáhat tučné pokuty.

Článek Čechům, kteří bydlí v bytě, hrozí obrovský malér. Kdo si domů nenainstaluje technickou vychytávku, skončí s pokutou 200 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tento spotřebič musí jít z domu

Plynové kotle jsou stále hojně využívány k produkci tepla v českých domácnostech. Pro mnoho lidí představují ekonomicky nejdostupnější spotřebič, kterým svůj domov vytápí a ohřívají s ním vodu. Plynové kotle, stejně jako všechny ostatní spotřebiče, však poměrně rychle stárnou v ohledu na moderní ekologické požadavky.

Kotle první a druhé emisní třídy už jednoduše nesplňují přísné emisní normy, které na území České republiky a celé Evropy platí. Nejpozději do 1. září 2024 tak musí všechny české domácnosti přejít na modernější verze plynových kotlů nebo kompletně změnit způsob vytápění.

Porušení nařízení se bude trestat vysokou pokutou

Pokud některé domácnosti spotřebič do určeného termínu nevymění, čeká je nepříjemné pořízení s úřady. Za používání kotlů první a druhé emisní třídy po 1. září 2024 hrozí pokuta ve výši 50 tisíc, která bude úřady nekompromisně vymáhána. Úřady se přitom zaměří na domácnosti, se kterými nebude v tomhle ohledu rozumná řeč. V sázce je budoucnost naší planety a snižování emisí je jeden z ekologických závazků, ke kterým se celá Evropská unie jednohlasně zavázala.

Redakce VědaŽivě

31 prosince, 2022

Díky vodíku by se Evropa mohla zbavit závislosti na plynu. Do roku 2024 chce postavit 1. infrastrukturu

Nařízení vyvolává silnou vlnu nevole

Zákaz plynových kotlů první a druhé emisní třídy se však ve společnosti nesetkal s přílišným pochopením. V Česku je stále na 200 tisíc domácností, které tyto plynové kotle dále vlastní a používají. Mnozí z nich přitom nechtějí o výměně ani slyšet, jak uvádí web Aazdraví.cz. Na výměnu a získání potřebných prostředků přitom měly české domácnosti poměrně dost času. Zákon měl původně začít platit už v roce 2022, ale byl o dva roky odsunut, když vypukla válka na Ukrajině. Na prosby o další odklad tak nebudou úřady ani vláda brát ohled. Kdo si nepořídí nový spotřebič, bude platit.

Článek Okamžitě vyměňte tento spotřebič, jinak riskujete pokutu 50 tisíc korun. Kontroly začínají už brzy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nedoplatky za televizi končí exekucí

Česká televize umí být ve vymáhání nedoplatků nekompromisní. Své o tom ví i jeden podnikatel, který kvůli nedorozumění poplatek za televizi nezaplatil několik měsíců po sobě. Při přechodu k jiné bance došlo k nesprávnému převodu jeho trvalých plateb, které se týkaly právě koncesionářských poplatků. Sám si toho všiml až ve chvíli, kdy mu přišla exekuční výzva. Česká televize mu sice zaslala několik výzev k zaplacení poplatku, ty však doputovaly na adresu jeho trvalého bydliště, kde tou dobou nepobýval.

Zastaralé metody upozornění

Ačkoliv zde bezesporu došlo k pochybení ze strany zmíněného podnikatele, razantní přístup České televize vzbuzuje ve veřejnosti novou vlnu nedůvěry. Lidé mnohdy dostanou z České televize dopis s předžalobní výzvou už po pár nezaplacených poplatcích za televizi, jak uvádí web Prolibertate. Česká televize tyto výzvy navíc zasílá výhradně Českou poštou a ignoruje jakékoliv modernější komunikační metody. Mnoho lidí přitom využívá výhradně elektronickou poštu nebo Datovou schránku pro komunikaci se státními institucemi, které mají zaručit, že jim nikdy žádný dopis neunikne.

Redakce VědaŽivě

27 října, 2023

Za rádio v autě se musí platit poplatek. Že jste o tom nevěděli? Úřady to nezajímá, napaří vám pořádně tučnou pokutu

Pochybná budoucnost České televize

Otázkou tak zůstává, jak se bude budoucnost České televize nadále vyvíjet. Její popularita rok od roku klesá a podobné metody situaci rozhodně nijak nevylepší. S ohledem na plánované zdražení a rozšíření koncesionářského poplatku tak musí brzy nastat nějaké pozitivní změny. Lidé už delší dobu volají po zkvalitnění nabízených služeb, jako je adekvátní nabídka pořadů, které by k České televizi přitáhly nové diváky.

Článek Češi, kteří mají doma televizi, musí zaplatit tučný poplatek. A to i v případě, že ji nesledují se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Koncesionářské poplatky za internet

Koncesionářské poplatky platí každá domácnost, která vlastní televizi či rádio. Z těchto poplatků se následně hradí provoz veřejnoprávních médií, jako je Česká televize nebo Český rozhlas. V současné době se na platbách koncesionářských poplatků podílí zhruba tři miliony domácností, jak uvádí web Letemsvětemapplem.eu.

Většina mladých lidí však koncesionářské poplatky neplatí, protože televizi nevlastní a klasické televizní vysílání nekonzumují. Může za to především rozmach internetových streamovacích stanic, jako je Netflix nebo Max (bývalý HBO Max), které představují příjemnější formu zábavy. Tento úbytek plátců však veřejnoprávním médiím škodí, a proto by se povinnost platby měla rozšířit na každou domácnost s internetovým připojením.

Veřejnoprávní média v ohrožení

Ministerstvo kultury má na věc poměrně jasný názor, neboť i na internetu lze konzumovat vysílání veřejnoprávních médií. Ačkoliv je tento argument v podstatě neprůstřelný, stále se najde několik odpůrců. Skutečnost, že lze na tabletu či mobilu s internetovým připojením sledovat veřejnoprávní média, totiž neznamená, že o ně mají lidé skutečně zájem. Úroveň vysílání a pořadů veřejnoprávních médií čelí už delší dobu kritice širší veřejnosti. Mnozí tak nevidí v platbě koncesionářských poplatků smysl.

Redakce VědaŽivě

2 září, 2025

Usínat u televize je to největší zlo. Češi se dobrovolně ničí, na západě už tuto praxi dávno neaplikují

Tvorba adekvátního obsahu

Pokud budou koncesionářské poplatky skutečně povinné pro každou domácnost bez ohledu na to, jestli vlastní televizi či rádio, lidé budou vyžadovat zkvalitnění vysílaného obsahu. Veřejnoprávní média slouží především jako nestranný a objektivní komentátor světového dění. Plátci koncesionářských poplatků však budou vyžadovat, aby se jejich peníze promítly do adekvátního obsahu, který budou rádi konzumovat.

Článek Je vymalováno: Koncesionářské poplatky teď bude platit úplně každý, kdo má doma internet se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stát bude kontrolovat bankovní účty

Doposud měly k těmto informacím přístup pouze kontrolní útvary jednotlivých bank, nově se na ně podívá i pracovnice z Úřadu práce. Zatímco banky kontrolují tok vašich finančních prostředků a zkoumají, zda nepochází z podezřelých zdrojů, úředníky bude zajímat, kolik peněz na účtě máte. K této změně by mělo dojít v rámci velké reformy sociálních dávek. Novela zákona tak umožní úředníkům kontrolovat bankovní účty všem zájemcům o různé sociální dávky a jejich příbuzným.

Konec zneužívání sociálních dávek

Systém sociálních dávek je primárně určen jako výpomoc lidem v nouzi. Kromě finanční podpory v nezaměstnanosti či rodičovského příspěvku sem spadají také dávky hmotné nouze. Právě této složky sociálních dávek by se měla novela zákona primárně týkat, jak uvádí web Aazdraví.cz.

V současné době bývají tyto sociální dávky hojně zneužívány těmi, kdo je nutně nepotřebují. Tito lidé tak zbytečně zatěžují státní rozpočet a připravují o dávky lidi, pro které jsou životně důležité. Proto budou každému zájemci o sociální dávky zkontrolovány bankovní účty včetně úspor, aby se úředníci přesvědčili, že dotyčný dávky skutečně potřebuje.

Redakce VědaŽivě

11 dubna, 2022

5 nejhorších finančních krizí a recesí, které se kdy odehrály. Co nás tyto události naučily?

Zkontrolují celou rodinu

Kontrole budou podléhat také bankovní účty příbuzných žadatele. Mělo by se tak předejit pokusům žadatele o uschování svých finančních prostředků na cizím účtu. Když na to dojde, lidé jsou schopni vymyslet jakýkoliv kousek, jen aby dokázali, že mají na příslušné sociální dávky nárok. Jedinou možností, jak před státem skrýt svůj skutečný finanční stav, tak zůstávají peníze v hotovosti. Proti zneužívání sociálních dávek je bezesporu nutné zakročit. Zároveň však musíme doufat, že stát nepřekročí onu tenkou hranici mezi potřebnými kontrolami a zneužitím své nové pravomoci.

Článek Připravte se, stát nám bude kontrolovat bankovní účty. Kdo tam bude mít moc peněz, ten má problém se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zákaz telefonů v Norsku

Zákaz telefonů a jejich dopad na psychické zdraví studentů zkoumal Norský institut veřejného zdraví (NHH). Výsledky pak hovoří o velmi pozitivních zkušenostech, které jsou nejvíce patrné především u mladých dívek. Menší používání telefonů u studentů zvyšuje soustředění a výrazně snižuje potřebu využívání zdravotní péče v souvislosti s psychickým zdravím. V některých případech došlo ke snížení péče o psychické zdraví studentek až o 60 %. U dívek navíc došlo k výrazném zlepšení prospěchu.

Méně šikany a lepší motivace k učení

Další překvapivý dopad měl zákaz telefonů na úbytek šikany mezi studenty. U mladých dívek došlo k redukci šikany o 46 %, u mladých chlapců se pak jedná o 43 %. Tato čísla dokazují, jak děsivý dopad mohou chytré telefony mít na naše životy a životy našich dětí. Kombinace zákazu telefonů se zavedením školních uniforem pak vede k mnohem lepšímu urovnáni socioekonomických rozdílů mezi dětmi.

S oběma opatřeními jednotlivé školy volně experimentují a přispívají tak ke zlepšení sociální situace na školách. Studie dále dokazuje, že absence chytrých telefonů ve školních třídách přispívá k lepší motivaci k učení. Tento aspekt je patrný především u dívek, zatímco u chlapců není výrazné zlepšení prospěchu patrné.

Redakce VědaŽivě

20 prosince, 2023

Konec mobilních telefonů v Česku? Mladší generace to nerozdýchá, starší se nedovolá vnoučatům

Proměna evropských škol

Norsko není jediný stát, který zákaz telefonů na školách v posledních letech zavedl. Na francouzských a italských školách platí podobný zákaz už od roku 2018. V letošním roce se k zákazu přidalo také Nizozemsko, Finsko a Slovensko. V České republice se zákazem telefonů nebo se zavedením školních uniforem zatím experimentuje jen pár škol. Podle pozitivních ohlasů z okolních zemí je však jen otázkou času, kdy se podobná opatření zavedou plošně.

Článek Zákaz telefonů v Česku se možná už blíží: V Norsku si ho vychvalují, brzy by mohl být nastolen i u nás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Už žádné telefony ve školách

Po prvotních obavách, jak bude zákaz telefonů mezi studenty přijat, přichází úleva a radost. Až na pár výjimek se žáci zákazu přizpůsobili překvapivě dobře. Během prvního týdne zákazu museli na Nizozemských školách zabavit kolem 50 telefonů žákům, kteří nařízení nerespektovali. Stále se však z celkového počtu 1 600 studentů jedná o zanedbatelný počet. Většina žáků tak neměla problém telefony ve školách nepoužívat, a dokonce si tento zákaz sami chválí. O přestávkách mají více času na přípravu učiva a také se mezi sebou více baví a vznikají nová přátelství.

Speciální skříňky na mobily

Některé nizozemské školy dokonce zákaz telefonů zavedly už od začátku školního roku, přestože vláda telefony ve školách zakázala až od začátku kalendářního roku. Začínalo se omezením u žáků prvního ročníku a postupně se rozšířil na všechny studenty. Žáci přitom mají na výběr, zda svůj mobilní telefon rovnou nechají doma nebo ho po příchodu do školy uzamknou do speciální skříňky, kde si ho po konci vyučování opět vyzvednou, jak uvádí server NL Times.

Pokud někdo zákaz poruší, bude mu telefon nekompromisně zabaven a vrácen až na konci vyučovacího dne. V některých školách zavedli i další tresty, například v podobě nařízených domácích prací. Většina škol však uvádí, že k těmto praktikám musela přistoupit pouze ve výjimečných případech nepřesahujících počet 10 žáků.

Redakce VědaŽivě

3 září, 2022

Jeskyně, kde se mobily vypínají, podivně blikají a voda kape zdola nahoru, je opředená děsivou minulostí

Studenti se o přestávkách baví

Učitelé si hned po prvních týdnech pochvalovali viditelné zlepšení v soustředění u většiny svých žáků. Dalším pozitivem je dle učitelů i žáků kreativnější využití přestávek. Někteří žáci si do školy začali nosit karty a učitelé dokonce zaznamenali návrat discmanů, na kterých si studenti přehrávají svou oblíbenou muziku. Není tedy vyloučené, že budou telefony ve školách brzy zakázány i v ostatních zemích. V některých českých školách už k podobným praktikám dobrovolně přistoupili někteří ředitelé.

Článek Zákaz telefonů v Česku? V zahraničí funguje perfektně, brzy to možná čeká i nás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nezákonný prodej na internetu

Pokud jednou za čas prodáte oblečení po dětech, které nestihly zničit a je vám ho líto vyhodit, do žádného křížku s úřady se pravděpodobně nedostanete. V momentě, kdy se ale prodej na internetu promění v pravidelnou činnost se ziskem, mění se jednorázový přivýdělek v podnikání.

Ke všem druhům podnikání je potřeba vyřídit si živnostenské či jiné oprávnění. Za neoprávněné podnikání můžete dostat pokutu. Může to být i pokuta až ve výši půl milionu korun. Zvláštní pozor si dejte, pokud nemáte jiný zdroj příjmu a výdělek z prodejů na internetu je vaším jediným zdrojem obživy.

Výdělek podlehá daním

Ani v případě jednorázových prodejů, které se nedají klasifikovat jako souvislá výdělečná činnost, však nemusíte být osvobozeni od všech poplatků. Pokud vám prodej na internetu vydělá více než 30 tisíc korun, měli byste tento příjem evidovat v daňovém přiznání. Tento druh výdělku se považuje za příjem z příležitostné činnosti. Pokud byste tento výdělek v daňovém přiznání zamlčeli, hrozí vám penalizace z finančního úřadu a daň byste museli stejně doplatit.

Povinnosti prodejních portálů

Nespoléhejte na to, že se váš prodej na internetu ztratí v propadlišti online prostoru. Prodejní portály jsou povinovány informovat finanční úřad o všech uživatelích, kteří uskuteční 30 a více prodejů nebo si tak vydělají 50 tisíc korun a více. Tato povinnost vyplývá ze zákona, který vešel v platnost v lednu minulého roku. Za jeho nedodržení mohou provozovatelé prodejních portálů obdržet pokutu ve výši až 1,5 milionu korun. Zákon tak uplatňuje nařízení Evropské unie, která dohled na podobné praktiky popisuje ve své směrnici.

Redakce VědaŽivě

12 března, 2024

Varování: V Česku si získává na oblibě internetový obchod. Věci z něj samy hoří a často vůbec nefungují

Ačkoliv je přivýdělek přes internet velice lákavý, dávejte si pozor, aby se z něj nestala nezákonná praktika. Dá se jen očekávat, že postihy za podobné jednání v budoucnu přitvrdí a jejich riskování se vám nevyplatí.

Článek Za prodej věcí na Aukru a Bazoši přišel o všechny své vydělané peníze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čínský e-shop Shein

Evropská komise postupně kontroluje všechny velké online hráče a zkoumá, zda splňují podmínky nového nařízení o digitálních trzích (DMA). Kromě monopolních praktik přitom zjišťuje politiku dané společnosti v oblasti ochrany osobních údajů uživatelů a jejich duševního zdraví. Nově se do jejich hledáčku dostal i čínský e-shop Shein který si vysloužil označení VLOP (very large online platform), nebo-li velkou online platformu. Jenom v Evropě navštíví čínský e-shop každý měsíc okolo 45 milionů uživatelů.

Prodávané zboží

Jak už bylo zmíněno výše, hlavním zájmem směrnice DMA je bezpečí evropských uživatelů a ochrana jejich osobních údajů. Každá společnost tak musí prokázat, jakým způsobem zachází s údaji jednotlivých uživatelů a jakým způsobem jsou dané údaje chráněny před zneužitím třetími stranami.

E-shop Shein však bude podléhat i dalšímu zkoumání, které se bude týkat kvality a pravosti nabízeného zboží. Tento online obchod je známý svým extrémně levným zbožím, které už v minulosti čelilo žalobám z padělání. Nově tak musí platforma zajistit, že žádné nabízené zboží nebude padělané a že ve své nabídce nebude mít žádné nebezpečné nebo zdraví škodlivé zboží.

Problémový e-shop

E-shop Shein v minulosti čelil žalobě od předních světových návrhářů, včetně značky Ralph Lauren. Některé nabízené produkty totiž kopírovaly styl těchto známých značek a prodávaly je za velmi nízké ceny. Nejedná se však o jedinou kontroverzi, která je s čínským e-shopem spojená. V minulosti byla platforma vyšetřována také ve věci otrocké a nelegální dětské práce v nepřijatelných podmínkách. Kromě toho se u ní v minulosti prokázaly úniky osobních dat uživatelů. Pokud v tomhle ohledu nedojde k nápravě, je možné, že bude e-shop Shein na evropském trhu zakázán.

Článek Oblíbený obchod Čechů může skončit: Brzy se s ním budeme muset rozloučit, už si tam nenakoupíme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nové pravidla pro elektrokoloběžky

Původně mělo nařízení platit už od počátku roku. Došlo tak k několika měsíčnímu zpoždění a nakonec vstoupilo v platnost až v dubnu. Zákon upravuje okruh vozidel, pro které bude nutné sjednání povinného ručení. Nově se tak dotkne i některých majitelů elektrokoloběžek. Konkrétně se jedná o elektrokoloběžky, které přesahují konstrukční rychlost 25 kilometrů v hodině.

Další kategorií, které se nové nařízení týká, jsou koloběžky s hmotností větší než 25 kilogramů, které zároveň přesahují konstrukční rychlost 14 kilometrů v hodině. Podle prodejců obchodního řetězce DATART se tak nařízení dotkne pouze několika málo modelů. Znepokojení však vyvolalo ve většině vlastníků tohoto dopravního prostředku.

Pohodlná elektrodoprava

Elektrokoloběžky a další elektronické dopravní prostředky si v posledních letech získaly značnou oblibu. Nejrozšířejnější jsou především ve městech, kde představují pohodlný a ekologický způsob dopravy. Nařízení o povinném ručení se tak bude týkat i dalších prostředků, jako jsou elektronické skateboardy nebo sagwaye.

Zákon naopak nezahrnuje elektrokola, u kterých není elektronická baterie vnímána jak primární pohon dopravního prostředku. Většina majitelů elektrokoloběžek však může zůstat v klidu, jelikož valná většina výrobců nabízí elektrokoloběžky, které nespadají ani do jedné z kategorií, pro které je nově povinné sjednání povinného ručení.

Lepší výdrž a pohodlí

S rychlým vývojem technologií se však mohou misky vah přesunout na druhou stranu a začnou převažovat elektrokoloběžky s větší konstrukční rychlostí či hmotností. Už nyní je patrný pokrok ve výdrži baterie, na kterou se dá dnes ujet až několik stovek kilometrů. Do budoucna by si tak všichni majitelé elektrokoloběžek měli pohlídat aktuální podmínky pro sjednání povinného ručení, aby se vyhnuli případným pokutám za porušení tohoto zákonu.

Článek Velké změny v povinném ručení: Kdo si nedá pozor, vyfasuje letos pokutu 40 000 Kč. Policie bude nekompromisní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Generali Česká pojišťovna

Největší česká pojišťovna už dlouhodobě vybírá peníze od klientů, se kterými má sjednané neplatné smlouvy. Této skutečnosti si je přitom velmi dobře vědoma. Nový soudní rozsudek by však měl těmto praktikám učinit přítrž. Konkrétně se jedná o starší smlouvy o kapitálovém životním pojištění, které si u pojišťovny mohli klienti sjednat v letech 2007 až 2013. Mělo se jednat o kombinaci rizikového pojištění s investičním fondem.

Ve znění smlouvy však nebyla uvedena pravidla pro účtování poplatků a mnohdy neobsahovala ani konečnou částku pojištění, na kterou by měl mít klient nárok. Pojišťovna tak klientům strhávala částky v různé výši, o kterých klienta předem neinformovala. Mnozí zákazníci tak po čase zjistili, že mají na svém pojistném účtu mnohem méně peněz, než kolik jich tam fyzicky vložili.

O problému se dlouhodobě vědělo

O zmíněných neshodách byla pojišťovna opakovaně informována. Na nedostatky během let upozornila Česká národní banka, někteří politici a nakonec i soudy. Smlouva sjednaná za takových podmínek je z právního pohledu neplatná. Generali Česká pojišťovna však dál z těchto smluv těžila peníze.

Pro klienta pojišťovny v tomto ohledu vyplývá další riziko. Pokud je taková smlouva neplatná, nemusí pojišťovna klientovi vyplácet její plnění. Tomuto tématu se podrobně věnuje článek na webu Peníze, který mimo jiné uvádí, že v tomto případě Generali vnímá nárok klienta na vrácení peněz za promlčený.

Redakce VědaŽivě

9 ledna, 2024

Největší pojišťovna má problém: Uškodila svým klientům, možná i vám. Rychle se podívejte, možná vám dluží peníze

Vše může vyřešit soud

Pokud jste podobnou smlouvu s pojišťovnou Generali v minulosti uzavřeli i vy, nezbývá vám nic jiného než dát případ k soudu. Česká republika v tomto ohledu neposkytuje možnost takzvané hromadné žaloby, takže k vymáhání odškodného se musí každý poškozený přihlásit sám. Neexistuje tak možnost, kdy by jeden pravomocný rozsudek ve prospěch klienta automaticky nařizoval odškodnění všem ostatním. Ani v případě, že jsou jednotlivé případy naprosto shodné.

Článek Oblíbená pojišťovna má problém: Za přešlap musí svým klientům zaplatit velkou sumu peněz, možná i vám se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zákaz aplikace na čínském trhu

Aplikace WhatsApp patří dlouhodobě mezi nejoblíbenější a nejpoužívanější komunikátory vůbec. Čínští uživatelé si však nyní musí najít náhradu. Společnost Meta oznámila stažení WhatsAppu i sociální sítě Threads ze svého App Store pro čínský trh. Koná tak na nařízení Čínské správy kyberprostoru, která reguluje chování v online prostoru. Zákaz aplikace se tak dotkne každého uživatele v Číně. Důvodem mají být obavy o národní bezpečnost.

„Jsme povinni dodržovat zákony zemí, kde působíme, a to i v případě, že s nimi nesouhlasíme. Čínská správa kyberprostoru nařídila odstranění těchto aplikací z čínského obchodu na základě jejich obav o národní bezpečnost,“ cituje web mobilizujeme.cz vyjádření společnosti Apple.

Přísné regulace Číny

WhatsApp a Threads však nejsou jediné aplikace společnosti Meta, na které si čínská vláda v poslední době posvítila. Už delší dobu se hovoří o jisté nevraživosti vůči této gigantické společnosti. Sociální síť Threads přitom byla v Číně spuštěna teprve v červenci 2023. Zákaz aplikace tak její nadšené uživatele určitě nepotěší. Ti, kdo si však aplikaci stihli stáhnout ještě před jejím stažení z App Store, budou mít nadále možnost využívat její služby s pomocí VPN.

Čína se mstí

Načasování zákazu aplikace až příliš nahrává teoriím o čínské pomstě za TikTok. Americký kongres totiž právě projednává zákon, který by měl omezit nebo úplně zakázat aplikaci TikTok na americkém trhu. I v tomto případě je hlavním argumentem obava o národní bezpečnost.

Redakce VědaŽivě

11 prosince, 2023

Máte účet na WhatsApp? Brzy o něj přijdete a neuděláte s tím vůbec nic. Čeká to každého, vyhnout se tomu nedá

Z tohoto úhlu pohledu vypadá zákaz WhatsAppu a sociální sítě Threads jako jasná odpověď na horšící se vztahy mezi Čínou a Amerikou. Je proto možné, že se uživatelé obou zemí v budoucnu dočkají více podobných zákazů. Není ani vyloučené, že by mohly podobné zákazy v budoucnu postihnout i uživatele v České republice.

Článek Pozor: Oblíbená aplikace končí, Češi ji už nikdy nepoužijí. Používá ji u nás více než 1 000 000 lidí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nové nároky na sociální sítě

Každá z uvedených nadnárodních firem musí Evropské komisi dodat vyjádření ohledně plnění požadavků nového právního předpisu Evropské Unie o digitálních službách (DSA). Zpráva by měla obsahovat popis konkrétních opatření, které sociální sítě aplikují v ohledu ochrany nezletilých. Pokud provozovatelé sociálních sítí vyžádané podklady nedodají nebo Evropská komise prokáže, že jsou zásady o ochraně nezletilých dlouhodobě porušovány, hrozí těmto poskytovatelům vysoké finanční sankce. Hovoří se dokonce o pokutě ve výši šesti procent celosvětového obratu dané společnosti.

Předpisy o digitálních službách

Nové zákony o digitálních službách, které vešly v platnost ke konci roku 2023, významně ovlivní fungování sociálních sítí na evropském trhu. Konkrétně se jedná o dva zákony s označením Akt o digitálních službách (Digital Services Act; DSA) a Akt o digitálních trzích (Digital Markets Act; DMA). První z nich řeší transparentnost každé sociální sítě a odpovědnost za bezpečí všech uživatelů. Druhá určuje jasná pravidla o hospodářské soutěži v online prostoru, který musí jednotlivé platformy dodržovat. Oba zákony si dávají za cíl lepší ochranu osobních dat uživatelů a dopad online světa na jejich životy. Jejich aplikace jednou pro vždy změní fungování sociálních sítí v Evropě i ve světě.

Redakce VědaŽivě

30 března, 2024

Konec oblíbené sociální sítě: Používá ji každý z nás. Teď už se do ní velká část lidí nikdy nepřihlásí

Nikdo se tomu nevyhne

Prvotní prioritou Evropské komise je ochrana nezletilých. Tyto první kroky by měly společnosti, které provozují sociální sítě, uvědomit o důležitosti zavedených opatření. Dá se očekávat, že Evropská komise bude vyvíjet značný tlak na jednotlivé provozovatele sociálních sítí a důkladně vymáhat plnění nových zákonů. Součástí šetření by měla být i kontrola opatření, které jednotlivé sociální sítě zavedly proti šíření dezinformací a nezákonného obsahu. Evropská komise tím reaguje na aktuální dění ve světě, kdy mohou sociální sítě sloužit jako mocný nástroj pro manipulaci jednotlivých uživatelů.

Článek Varování: Blíží se konec sociálních sítí v Čechách, je čas se připravit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Konec pro papírové letáky

Věděli jste, že se u nás ročně vytiskne až 4 miliardy reklamních letáků? Papírové letáky jsou pro náš národ stejnou samozřejmostí, jako třeba pivo. Češi obecně milují slevy, a proto je pro mnoho domácností běžný týdenní rituál listování reklamními letáky. Ministerstvo životního prostředí však přichází s novelou zákona, která by mohla produkci letáků značně omezit. Součástí novely má být také zavedení záloh na PET lahve a plechovky. Obě tyto opatření by měly pozitivně ovlivnit množství odpadu, které škodí životnímu prostředí.

Poplatek za recyklaci

Podle konkrétního znění novely by mělo dojít k zavedení popatku za recyklaci reklamních letáků. Poplatek bude povinný zaplatit každý, kdo papírové letáky produkuje. Zákon se tak nijak citelně nedotkne běžných občanů. Pro obchodníky to však bude znamenat navýšení výrobních nákladů, které mohou pro některé z nich znamenat omezení výroby reklamních letáků. Ministerstvo životního prostředí se nijak netají tím, že omezení letáků je vedlejším cílem této novely. V současné době tvoří papírové letáky 20 až 30 % celkového objemu papírového odpadu.

Redakce VědaŽivě

7 února, 2023

Pravidlo 72 hodin aneb Jak ušetřit peníze: Obchodník často nabídne slevu, hlavní výhodou je naučit se neutrácet za zbytečnosti

Další dopady novely zákona

Podle prvotních odhadů budou obchodníci nově platit okolo 3 500 korun za tunu letáků. Poplatek za papírové letáky by mohl státní kasu obohatit o 160 až 250 milionů ročně. Mnohem pravděpodobnější však je, že mnozí obchodníci v produkci letáků značně poleví. To by mohlo mít negativní dopad také na zaměstnanost. Pokud se sníží produkce letáků, tiskárny příjdou o své zakázaky. Pro některé z nich by to mohlo znamenat ztrátu až 2,5 tisíce pracovních míst, jak pro server ČT24 uvedl prezident Svazu polygrafickcýh podnikatelů Zdeněk Sobota.

Článek Poplatek za papírové letáky: Kdo si ceny v obchodech nezjistí elektronicky, musí počítat s novou přirážkou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Konec TikToku v Americe

Návrh zákona už schválila americká sněmovna reprezentantů. Nyní by se měl zákon projednávat v senátu a následně by ho měl podepsat a zpečetit i samotný americký prezident Biden. Schválení tohoto zákona by znamenalo úplný konec TikToku v Americe, pokud by čínská společnost ByteDance, síť provozuje, nepřistoupila na nová pravidla. Podle znění zákona by se musela společnost vzdát veškerých pravomocí a provozu aplikace na americkém trhu. Veškerou aktivu by musela předat americkým partnerům, kteří by nově převzali odpovědnost.

Kritika širší společnosti

Asi nikoho nepřekvapí, že návrh zákona nelibě kritizují především mladiství, u kterých je TikTok velmi oblíbený. Svou nelibost však vyjádřili i jiní uživatelé, mnozí z nich jsou tvůrci obsahu na TikToku a pro některé dokonce aplikace představuje i zdroj obživy. Jeden z argumentů, proč je konec TikToku v Americe nežádoucí, se opírá i o vzdělání americké mládeže. Mnoho tvůrců na TikToku je z řad učitelů a profesorů, kteří pochopili, že audiovizuální způsob učení je pro moderní mládež mnohem přijatelnější než klasické „biflování“.

Redakce VědaŽivě

16 ledna, 2024

Používáte TikTok? Raději toho okamžitě nechte, ukradne vám PIN kód a následně i všechna data

Prospěšný nebo škodlivý?

Názory na prospěšný či škodlivý vliv TikToku na dnešní mládež se dost různí. Někteří vnímají TikTok jako naprosté zlo, které děti a mládež kazí. Jiní v něm vidí i tu prospěšnou stránku, například v podobě vzdělávacích videí. Podle dostupných statistik si žáci na TikToku vyhledávají naučná videa, která zábavnou formou vysvětlují lekce z matematiky, gramatiky i přírodních věd. Nelze však popírat, že škodlivého obsahu, například pornografického rázu, je na TikToku taky dost. Zároveň nelze zpochybňovat jisté bezpečnostní riziko.

Článek Konec TikToku: Každý, kdo používá tuto sociální síť se musí připravit. Přijde to brzy a nikdo s tím nic neuděláme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Budoucnost sociální sítě

TikTok patří mezi nejoblíbenější sociální sítě na světě. Oblibě se těší především mezi mladistvými, kteří si zde krátí dlouhé chvíle sledováním krátkých videí. Tato videa jsou většinou zábavného rázu, ale objevují se zde také populárně naučná videa. Jejich délka většinou nepřesahuje několik desítek vteřin, což vyhovuje potřebě věnovat sledování pouze krátkou chvíli pozornosti, která je bohužel mezi moderní populací čím dál častější.

Jen málo lidí ví, že TikTok vyvinula a spravuje čínská firma. Exituje podezření, že z této oblíbené sociální sítě unikají citlivá data uživatelů, jejichž zneužití představuje značné bezpečnostní riziko. Návrh zákona, který by měl TikTok plošně zakázat, vznikl právě na základě podezření z čínské špionáže.

Podpora amerického prezidenta

V současné době dostal návrh zákona zelenou v americké Sněmovně reprezentantů. Pokud zákon schválí senát, poputuje na stůl amerického prezidenta Joe Bidena, který se nechal už v minulosti slyšet, že tento zákon podpoří. Od úplného zákazu sociální sítě TikTok tak aplikaci dělí jen nejistota hlasování senátu. Můžeme se jen dohadovat, co by pro aplikaci a celou firmu, která TikTok provozuje, znamenala ztráta tak velkého trhu, jakým Amerika bez pochyby je.

Redakce VědaŽivě

16 ledna, 2024

Používáte TikTok? Raději toho okamžitě nechte, ukradne vám PIN kód a následně i všechna data

Co by to pro TikTok znamenalo?

Podle znění návrhu by společnost ByteDance, která TikTok provozuje, musela prodat veškerá práva americkým partnerům. Jinak dojde k úplnému zákazu sociální sítě na území Ameriky. Prodání práv a aktiv by mělo zajistit důslednější zabezpečení proti úniku dat. Skutečnost, že mohou být tato data v současné době zneužívána čínskou vládou, neznepokojuje jen americkou vládu. Stejné obavy sdílí i čeští politici, kteří nesmí aplikaci instalovat do služebních telefonů. Nikdo totiž netuší, co by mohlo zneužití nasbíraných dat způsobit.

Článek Konec oblíbené sociální sítě: Používá ji každý z nás. Teď už se do ní velká část lidí nikdy nepřihlásí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Povinný poplatek za televizi a rádio

Koncesionářský poplatek musí platit každý, kdo má doma televizi nebo rádiový přijímač. V praxi to znamená každého dospělého člověka, který odebírá elektrickou energii. Tímto poplatkem podporujeme tvorbu a provoz státních věřejnoprávních médií – České televize a Českého rozhlasu. Hlavním důvodem tohoto poplatku je zaručit, že tato média zůstanou nestranná a budou divákům zprostředkovávat obecnou objektivní pravdu. Soukromá média totiž často upravují své vysílání tak, aby chránila zájmy svých majitelů.

Zdražení koncesionářského poplatku

V současné době platíme poplatky ve výši 135 korun za televizi a 45 korun za rádio. Od ledna 2025 se plánuje zvýšení na 160 korun za televizi a 55 korun za rádio. Když se na týto čísla podíváme z pohledu uplynulých patnácti let, je jasné, že k navýšení mělo dojít už dávno. Vzhledem k obrovské inflaci totiž v letošním roce činí skutečný poplatek pouhých 46 korun.

Chybějící prostředky se negativně odrážejí na kvalitě poskytovaných služeb. Mnoho lidí tento fakt vnímá jako důkaz toho, že by se měl koncesionářský poplatek zrušit úplně. Otázkou však zůstává, zda je rozumné přijít o jediné nezávislé veřejnoprávní médium, které v České republice máme. Alternativou, jak získat více prostředků, by mohlo být navýšení reklam, které by však narušovaly sledování našich oblíbených pořadů stejně často, jako tomu je u soukromých televizních stanic.

Kdo neplatí, zaplatí

Dalším problémem, kterému veřejnoprávní televize a rozhlas dlouhodobě čelí, jsou neplatiči poplatku. Zákon udává, že koncesionářský poplatek musí platit každý, kdo vlastní televizní či rádiový přijímač déle než jeden měsíc. To zahrnuje jak oba spotřebiče ve vaší domácnosti, tak i rádio ve vašem autě. Nově by se toto nařízení mohlo rozšířit také o mobilní telefony, tablety i počítače. Zkrátka každé zařízení, na kterém si můžete pustit online vysílání České televize. Nejčastějším důvodem, proč lidé poplatek neplatí, bývá právě fakt, že televizi vůbec nevlastní. Tomu už však může být brzy konec.

Článek Používáte telefon, televizi nebo počítač? Budete muset platit brutální poplatek, kterému se nevyhnete se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

K mafii se dal již v mladém věku

Al Capone pocházel z chudé rodiny italských přistěhovalců, jeho otec byl holič a matka švadlena. Dobře se neučil, pracoval třeba v cukrárně, továrně a podobně. Ale již jako teenager se začal zaplétat s malými zlodějíčky a nakonec se začal stýkat s mafiánským bossem Johnnym Torriem. Ten ho s sebou poté vzal do Chicaga, kde Al nejprve působil jako vyhazovač. Pracovali pro bosse místní mafie a Toriova strýce Jima Colosima.

Když začala v roce 1920 prohibice, Colosimo se nechtěl zaplést do lukrativního obchodu s alkoholem. Torio ho proto s pomocí Al Caponeho zavraždili – Torio se stal šéfem a Al jeho pravou rukou. Když byl Torio v roce 1925 postřelen, předal řízení organizace Al Caponemu a stáhl se. Změna vedení znamenala, že jednou z hlavních prosazovacích metod gangu se stalo násilí. Většina jiných organizaci v Chicagu a okolí s Al Caponem začala chtě nechtě spolupracovat. Kdo nebyl spolupráci nakloněný, čekala ho smrt.

Podniky odmítající Al Caponeův alkohol vybuchovaly, ale nejviditelnější bylo násilí mezi gangy. Největším soupeřem byl North Side Gang ovládaný Bugsem Moranou. Al Caponeův gang 14. února 1929 sedm členů konkurenční skupiny doslova rozstřílel ve střetu známém jako Masakr na svatého Valentýna. V době vrcholu gang podle odhadů vydělával na dnešní přepočet 1,4 miliardy dolarů ročně, tedy 31 miliard korun. Peníze mu proudily nejen z alkoholu, ale i prostituce, vydírání a dalších nelegálních činností.

Vlivné lidi Al Capone dokázal uplatit

Peníze také pomáhaly Al Coponemu udržovat zdání jeho nepolapitelnosti. Měl podplacenu řadu policistů, úředníků a dalších vlivných osobností. V Chicagu za hospodářské krize otevřel vývařovny pro nezaměstnané a prezentoval se jako celebrita a mecenáš. Dostal se například i na titulní stranu časopisu Time. Ale v pozadí proti němu začali vystupovat lidé z Úřadu pro prohibici a započaly mu tak těžké časy. Nejprve byl na několik měsíců ve vězení kvůli skrytému nošení zbraně.

Ačkoli se mu u soudu nikdy nepodařilo prokázat spojitost s žádnou vraždou, doplatil na skutečnost, že řádně neplatil daně, a v roce 1931 byl kvůli tomu odsouzen k 11 letům vězení. Během pobytu ve věznici se začal projevovat jeho neléčený syfilis, jímž se nakazil někdy na začátku 20. let. V roce 1939 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. A v roce 1946 lékaři konstatovali, že je mentálně na úrovni dítěte. Al Capone nakonec zemřel roku 1947 ve věku 48 let na mozkovou mrtvici.

Článek Al Capone má na svědomí minimálně desítky lidských životů. Spravedlnost ho dostihla kvůli neplacení daní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Koňské žíně pro právní elitu

Mnoho z nich tvrdí, že tato pokrývka hlavy (známá také jako peruke) propůjčuje soudnímu procesu punc formálnosti a obecné vážnosti. Jak říká washingtonský právník Kevin Newton: „Je to skutečně zdrcující argument pro existenci těchto paruk.“ Newton vystudoval práva na University of London a dodává, že při setkávání s klienty mimo soudní síň advokáti tyto paruky nenosí. Stejně jako nosí soudci taláry, nosí se paruky jako symbol anonymity.

Jde tedy o součást uniformy jako čepice u policisty. Zároveň také odděluje zákon a jeho představitele od těch, kteří se s ním setkávají tváří v tvář. Jsou už tak pevnou součástí trestních soudů, že nenosit ji je bráno jako pohrdání soudem. Paruky právníků jsou na temeni stočené, po stranách mají vodorovné kadeře a to samé na zádech. Soudní paruky neboli lavicové vypadají podobně. Obvykle jsou však zdobenější, tedy pro vyšší hodnosti.

Ruční výroba a náklady

Nahoře jsou celkově plnější a splývají do upnutých kadeří, které nositeli spadají až po ramena. Valná většina z nich je ruční výroby a jde o 100 % koňské žíně. Ano, jsou k dispozici i syntetické verze a ty pravé rozhodně nejsou levné. Hlavně když jde kromě přírodních surovin o naprosto ruční výrobu. Taková soudcovská paruka tak vyjde i na 60 000 Kč, kratší se pohybují kolem 12 000 Kč. V průběhu staletí sice vyšly z módy, pak se však vrátily.

V soudních síních se poprvé objevily kolem roku 1685 a byly vizitkou dobře oblečených právních profesionálů. V 17. století nosila ty z práškových koňských žíní pouze elita. Kdo chtěl dostát hodnosti, ale nejvyšší kvalitu si nemohl dovolit, nosil paruky z kozích chlupů, bavlny nebo lidských kadeří. Kde se ale vůbec vzala móda oněch barevných paruk? Proč si zdobit hlavu syntetickou hmotou, pod kterou se hlava jen potí a všechno vás svědí?

Krytí nákazy i breberek, vliv panovníků

Začaly se šířit na konci 16. století, kdy byl v Evropě na vzestupu syfilis. Protože neexistovala antibiotika (Fleming objevil penicilin až v roce 1928), lidé trpěli vyrážkami, slepotou, demencí, vředy a také silným padáním vlasů. To poslední byl problém zejména ve vysoké společnosti. Bohatý porost byl tehdy společenským statusem, hlavně v majetných kruzích. Kromě zakrytí nákazy byly užitečné i pro ty, kdo trpěli na vši.

Na britské paruky neměl nikdo větší vliv než francouzský král Slunce Ludvík XVI. Během své vlády v letech 1645–1715 maskoval parukou plešatící temeno. Nastartoval tak módu, kterou následovaly vyšší vrstvy po celé Evropě. To samé platilo pro anglického krále Karla, který vládl v letech 1660–1685. Postupem doby vyšly z módy a advokátní paruky zrušily nové právní kodexy v roce 2007. Netýká se to však všech druhů soudních jednání.

Článek Britští právníci a soudci stále nosí ikonické bílé paruky. Tradice se drží už od dob středověku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když to funkce prostoru opravňuje

„Sledování osob kamerou je nejvíc oprávněné tam, kde chrání cenný majetek. Případně má-li kamera zcela legitimní účel,“ uvádí právník Dr. Gergely Szabó. Přirozeně bývá legální i v dalších případech. Pokud k pořizování záznamu není opravdu pádný důvod, je třeba s tímto zařízením zacházet velmi opatrně. Vždycky jde totiž o nástroj, který zasahuje do osobních práv jednotlivce. Příkladem může být sledování schodiště domu nebo pracovníků v kanceláři.

Základem je to, že kamera musí být za všech okolností jasně viditelná. Obecně ji opravňuje práce s cennostmi, případně nebezpečným materiálem, kterým mohou pracovníci ohrozit vlastní či cizí zdraví. Stejně tak existují případy, kdy je jiný nástroj kontroly prakticky nemožný. Sběr dat ovšem nesmí překračovat minimum nutné k dosažení takového cíle. Kamera tak postrádá smysl tam, kde není nic rizikového ani jakkoli cenného.

Místa, kde je vždy nelegální

V první řadě jde o soukromé prostory typu koupelen a toalet. Dále šatny a společné nepracovní prostory, tedy jídelny a různé salonky. Pokud to firma i tak udělá, dopouští se vážného porušení práv a sledovaní mohou podat stížnost. Nelze nikdy dostatečně zdůraznit, že osoba musí o přítomnosti kamery vždy vědět. Současně je třeba promluvit i o soukromých kamerách. Nikoho nemůžeme nahrávat nebo natáčet bez jeho vědomí a souhlasu.

To platí pro veřejné prostory jako MHD, knihovny a další veřejně přístupné instituce. Vezmeme-li v úvahu například pokladní v obchodě, lze v rámci zákona sledovat přímo pokladnu, případně okolní prostor. Každý má tedy právo na svou soukromou sféru. A pokud kamera míří na „obecný prostor“, pak právo na ochranu soukromí nijak neporušuje. Další důležitou rovinou celé věci je délka uchování takových záznamů, která má své limity.

Uchování záznamů a živý přenos

Na většině míst vybavených kamerami jsou záznamy – podle důvodů sledování – uchovány nejvýše 72 hodin. Nicméně aktuálně neexistuje žádné omezení této doby. Opět tady platí požadavek, že data je potřeba uchovávat po dobu nezbytnou k dosažení účelu, kvůli kterým monitoring vůbec existuje. Tedy obecně dobu co nejkratší. V případě ochrany majetku lze dobu uchovávání odůvodnit jen tehdy, pokud nepřesáhne jednotky dnů. Delší nemá smysl.

Poslední rovinou je živý přenos, například pro ochranku, který však není dlouho uchováván. Materiál tedy není dlouho v držení, ani se na něj ochranka nekouká během dlouhých zimních večerů. „Pokud tato technika poskytuje pozorovateli další podstatné informace, na základě kterých rozhoduje a přijímá opatření, je prohlížení živého obrazu vnímáno jako správa dat,“ uvádí expert. Uchování živého obrazu je tedy oprávněné jen výjimečně.

Článek Bezpečnostní kamery zachycují skoro každý krok, který přes den uděláme. Na některých místech na to ale nikdo nemá právo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sebevražedná budka nikoli z Futuramy

Společnost stojící za produktem The Sarco věří, že půjde o bezbolestnou alternativu k asistované sebevraždě, která nepoužívá jakékoli kontrolované substance. Současný model eutanazie zahrnuje pozření pentobarbitalu sodného. Po úmrtí člověka uvnitř lze samotný modul použít rovnou jako rakev. Jde totiž o aparát vyrobený 3D tiskem z materiálu na bázi rozložitelného dřeva. Není tedy důvod s mrtvým tělem dále jakkoli manipulovat.

Celý modul lze dovézt naprosto kamkoli si budoucí uživatel přeje, což dovoluje odpojení od sterilních klinických podmínek, a umožňuje zvolit si smrt v prostředí dle vlastních představ. „Jde o kapsli vyrobenou 3D tiskem, která je aktivovaná zevnitř osobou toužící vzít si život. Dá se dopravit kamkoli, ať už někam ven nebo na pozemek organizací pro asistovanou sebevraždu,“ vysvětlil v rozhovoru pro Swiss Info zakladatel Exit International Philip Nitschke.

Konkrétní použití modulu

Při použití si člověk lehne na pohodlné lůžko uvnitř Sarca a modul se následně zavře. Uživatel pak musí zodpovědět sérii otázek položenou vnitřním počítačem, než může aktivovat samotný sebevražedný mechanismus, který má vlastní časování. Operace se dá v jejím průběhu ještě zrušit. Následně je prostor zaplaven dusíkem a kyslík je odsát z obvyklých 21 % až na pouhé 1 %, což se projeví na psychice uživatele.

Ten nejdříve zažije stav podobný euforii, jak se mozek stane hypoxickým, než bezbolestně zemře. Vzhledem k povaze celého mechanismu neexistuje žádné dušení nebo hyperventilace, která by se dala očekávat od nedostatku kyslíku. Samotná smrt má k udušení také daleko. „Sarco má nabízet spokojenou hypoxickou smrt, tedy málo kyslíku. Jde o stejný princip, jako při poklesu tlaku v kabině letadla. Tento stav může být opojný, jak uvádí i potápěči.“

Inspirace prvním zakladatelem smrti

Modeul The Sarco je inspirován Tony Nicklinsonem, známým mužem z Anglie, který trpěl syndromem uzamčení (locked-in-syndrom). Jde o vážnou poruchu mozku, kdy dojde k celkové paralýze všech vůlí ovlivnitelných svalů s výjimkou okohybných. Pacient není schopen žádného pohybu ani verbální komunikace, je však při vědomí, vnímá, slyší, myslí, rozumí i si pamatuje. Jediným způsobem dorozumění je mrkání víček.

Nicklinson byl znám svou kampaní za úmrtí v podmínkách, které si sám stanoví. Jeho právní tým se spojil i s výrobcem modulu The Sarco, avšak Tony zemřel na pneumonii poté, co týden odmítal jídlo. Tato událost v roce 2012 rozproudila žhavou debatu ohledně práva člověka na vlastní smrt. Navzdory pandemii chce Exit International dostat Sarco modul do běžného užití ve Švýcarsku během roku 2022 a přidat k dosavadní technologii ještě další funkce.

Jak se na tento produkt díváte? Jde o kontroverzi, nebo odpověď na potřebu?

Zdroj: IFLScience

Článek Sebevražedná kapsle je na světě. Zařízení bude ve Švýcarsku k dispozici příští rok, tvrdí tvůrce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pomůže rapidní zákaz prodeje tabáku?

Profesorka Janet Hook z univerzity v Otagu komentovala tento krok následovně: „Pomůže lidem skončit s kouřením nebo přejít na méně škodlivé produkty. Stejně tak se rapidně sníží riziko, že se mladí lidé stanou závislí na nikotinu.“ I občané postup většinou vítají. Čím dál víc jsou na ulici mladí lidé, či dokonce děti držící cigaretu. Jenže záměr nemá jen pozitivní ohlasy, reakce některých lidí jsou odmítavé, nevidí v něm možné zlepšení.

Dle těchto lidí totiž opatření tohoto typu jen nahrávají vzniku černého trhu s tabákem. To je ovšem skutečnost, které si je vědomo i ministerstvo zdravotnictví. Podotklo totiž, že celníci budou potřebovat více zdrojů a pravomocí, aby mohli uplatnit širší metody kontroly. Lobbyistka Sunny Kaushal přišla s razantním prohlášením: „Je to všechno 100 % teorie a 0 % podstaty. Nastane ohromná vlna kriminality, protože díru na trhu zaplní gangy.“

Zéland je jasně odhodlán

Vláda Nového Zélandu je odhodlána dosáhnout národního cíle a do roku 2025 snížit míru kuřáků na 5 %. Dalším záměrem je pak odstranit tento zlozvyk kompletně. V tuto chvíli kouří v zemi 13 % dospělých, přičemž míra v populaci Maorů je výrazně vyšší, dosahuje skoro třetiny obyvatel. Ti mají také mnohem vyšší výskyt souvisejících nemocí a následných úmrtí. Dle tvrzení úřadů stojí kouření za jedním ze čtyř případů rakoviny.

Tabákový průmysl je terčem vládních opatření už více jak deset let. Součástí „zátahu“ je také nová kontrolní legislativa odstraňující prodej cigaret ze supermarketů a obchodů se smíšeným zbožím. Počet obchodů, ve kterých bude tabák k dostání, klesne z aktuálních 8 000 na méně jak 500. Mnoho kuřáků už přešlo na elektronické cigarety generující páru. Úřady nicméně varovaly, že ani tento způsob není neškodný.

Která strana tažení má podle vás reálnější odhad vývoje?

Zdroj: BBC

Článek Narození po roce 2008 už si cigarety nekoupí. První země se rozhodla ve své populaci vymýtit kouření se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Už to funguje, jen to zvětšit

Na technologiích je krásné to, že jejich pokrok se snad nikdy neodehrává jedinou cestou. Kdykoli se objeví nový postup, materiál nebo možnost propojení, najdou se většinou další způsoby, jak novinku využít. Nepochybně i soustředění na elektromobilitu přispělo k novým materiálům, počítačovým simulacím i větší síle baterií. A jakmile se objevily první malé drony, bylo jen otázkou času, kdy kromě drobných kamerek ponesou také člověka.

Současné létající stroje jsou násobně menší než komerční letadla, a hlavně se soustředí na vrtule místo křídel. To jim dovoluje vertikální start i přistání, jsou však určeny pro jednotlivce, nikoli posádky. Celkově je tato oblast ale stále ve fázi jakéhosi supermoderního Divokého západu. Nadšené startupy se předhání v nových modelech, rychlosti i době provozu. Úřady se mezitím snaží vytvářet první nařízení o bezpečnosti pro nový druh přepravy.

Vzdušná legalita a lidská ochota

Technicky je záležitost v zásadě jednoduchá a co je dneska náročné, může být za rok zcela běžné i cenově dostupné. Jenže skutečná revoluce vyžaduje dva faktory – zákonné ošetření této dopravy a ochotu lidí takové stroje používat. Technologičtí nadšenci tak potřebují v budoucnu přesvědčit potenciální uživatele o dvou věcech. Že individuální vzdušný transport jim bude více vyhovovat a že je taky zcela bezpečný.

Pro tyto stroje bude muset v budoucnu vzniknout potřebná infrastruktura, kterou svět momentálně řeší ohledně elektromobilů. Nepochybně to bude znamenat místa na přistání, skladiště dílů a také spoustu softwaru. A kromě bezpečí samotných pasažérů je potřeba dohlédnout i na lidi na zemi. To, s čím máme dneska stále potíže ve dvou rozměrech, bude nevyhnutelně v budoucnu nutno řešit i v tom třetím.

Zdroj: BBC

Článek 15 nejvíce neobvyklých létajících strojů, které spatřili světlo světa. Jednoho dne změní svět tak, jak ho doposud známe se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.