Plácačka na sršně vás v Německu může stát až 1,2 milionu. O výši pokuty rozhoduje druh, který se pozná jen podle kresby na štítku

Německý zákon umožňuje za zásah do chráněné sršně uložit sankci odpovídající 1,2 milionu korun. Rozhodující přitom bývá jediný biologický detail, který u stolu s grilovaným masem sotva kdo postřehne.

Foto: Pixabay

Spolkový zákon o ochraně přírody (Bundesnaturschutzgesetz) stanoví za porušení ochrany zvlášť chráněných druhů pokutu až 50 000 eur. V přepočtu jde zhruba o 1,25 milionu korun. Na federálním seznamu chráněných živočichů, v příloze Bundesartenschutzverordnung, figuruje výslovně sršeň obecná, latinsky Vespa crabro. Právě ona, mohutná a pomalá, bývá paradoxně mírumilovnější než drobné vosy, které se slétávají na limonádu a klobásy. Jenže zákon nechrání hmyz podle toho, jak moc obtěžuje, nýbrž podle toho, jak moc ho potřebuje ekosystém.

Proč právě sršeň obecná má v Německu zvláštní ochranu

Sršeň obecná patří v německém právu mezi takzvané „besonders geschützte Arten“, zvlášť chráněné druhy. Její status vychází z § 44 spolkového zákona o ochraně přírody, který zakazuje chráněné živočichy chytat, zraňovat, usmrcovat i ničit jejich hnízdiště. Porušení těchto zákazů spadá podle § 69 BNatSchG do kategorie přestupků s horním stropem 50 000 eur.

Pro srovnání: u obecně chráněných druhů, kam spadají všechny volně žijící vosy, činí maximální sazba 10 000 eur. Pětinásobný rozdíl v sankčním stropu odráží, jak vážně německý zákonodárce bere ochranu konkrétních druhů. A tady vzniká zásadní problém: hranice mezi pokutou za deset tisíc a pokutou za padesát tisíc eur vede po taxonomické linii, kterou průměrný člověk u zahradního stolu nerozezná.

Které vosy létají ke stolu a proč zrovna ty chráněné nejsou

Dva druhy, jež Středoevropanům nejčastěji krouží nad talířem, jsou vosa obecná (Vespula vulgaris) a vosa německá (Vespula germanica). Obě spadají do skupiny takzvaných krátkohlavých vos. Poznávacím znakem je krátká vzdálenost mezi spodním okrajem oka a bází kusadla. Právě tyto dva druhy zvláštní ochranu nemají.

Sršeň obecná naopak patří mezi dlouhohlavé vosy. Ke sladkému a masitému se obvykle neslétává. Podle NABU ji lze rozpoznat podle kombinace několika rysů:

• Délka těla 20 až 35 mm, výrazně větší než běžná vosa.
• Žlutohnědá hlava s hnědou hrudí a načervenalými rameny.
• Pomalejší, méně nervózní let.

Jenže v momentě, kdy se velký hmyz přiblíží k dětskému hřišti nebo k terase, málokdo sahá po entomologické lupě. Reakce bývá reflexní: plácnutí, sprej, zašlápnutí. A právě v tom vězí riziko, že člověk zasáhne dřív, než stihne určit druh.

Milionový strop vs. skutečné pokuty: co říkají úřední data z praxe

Mediálně atraktivní částka 50 000 eur představuje zákonné maximum. Reálná praxe vypadá výrazně střízlivěji, alespoň podle jediného oficiálně dohledaného podkladu. Zemský sněm Severního Porýní-Vestfálska zveřejnil v roce 2022 odpověď na poslanecký dotaz, která mapuje případy od roku 2018:

Typ zásahu	Počet případů	Uložená pokuta
Odstranění hnízda obecně chráněných vos	6	80 eur (jeden případ), dva případy tehdy neuzavřené, ostatní zastavené
Likvidace sršního hnízda jedem	1	150 eur

Osmdesát eur za vosí hnízdo, sto padesát za sršní. Částky odpovídající spíše parkovacímu lístku než existenční hrozbě. Přesto je třeba dodat, že jde o data z jedné spolkové země a že katalog pokut výslovně uvádí: každý případ se posuzuje individuálně. Horní hranice zůstává v zákoně a úřad ji teoreticky může využít, třeba při opakovaném nebo úmyslném ničení chráněných kolonií.

Jak je na tom Česko

V českém seznamu zvláště chráněných druhů podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. sršeň obecná, vosa obecná ani vosa německá uvedeny nejsou. Obecná ochrana živočichů podle zákona č. 114/1992 Sb. sice zakazuje zásahy vedoucí k ohrožení druhu či ekosystému, ale srovnatelně výslovný a tvrdý režim jako v Německu pro sršeň obecnou v českém právu chybí. Milionové sazby český zákon zná u zvláště chráněných živočichů obecně, avšak sršeň mezi ně neřadí.