Za špinavý vůz hrozí tvrdé pokuty. Turkmenistán vyžaduje neustále čistá auta, která „musí ladit“ s městem

Ašchabad drží světový rekord v počtu bílomramorových budov. Auta v ulicích mají vypadat stejně, a kdo to nedodržuje, riskuje zabavení vozu.

Foto: PxHere

Představte si metropoli, kde 543 budov obložených bílým mramorem stojí na ploše pouhých 22 kilometrů čtverečních. Guinness World Records to potvrdil černé na bílém. A teď si představte, že v téhle kulise zaparkujete tmavé, zaprášené auto. V Ašchabadu to není jen estetický prohřešek, je to akt neposlušnosti vůči režimu, který si pečlivě vyrábí obraz dokonalého bílého města. Ještě v březnu 2026 agentura Reuters vyfotila ašchabadské parkoviště zaplněné výhradně bílými vozy. A 24. května téhož roku turkmenský stát slavnostně otevřel konferenci „White City Ashgabat 2026″, čímž dal najevo, že bílá identita hlavního města není relikt minulosti, ale aktivní státní politika.

Nepsaný zákon, který funguje líp než psaný

Žádný veřejně dostupný turkmenský zákon výslovně nenařizuje, že auto v Ašchabadu musí být bílé. Přesto to tak je. Nezávislý server turkmen.news uvádí, že policie pravidlo vysvětluje jednoduše: „příkaz shora“. Žádný paragraf, žádný sazebník, žádná vyhláška ke stažení. Jen instrukce, která se vymáhá s důsledností, jakou by jí leckterý kodifikovaný předpis záviděl.

V praxi to znamená pokuty (nezávislé zdroje zmiňují 50 manatů za nevyhovující detaily), odvoz vozu na pokutové parkoviště, odebrání řidičského průkazu nebo vynucené přelakování. RFE/RL už v lednu 2018 popsalo, jak policie bez předchozího oznámení začala zabavovat černá auta. Majitelé museli žádat o povolení k přelakování a nové registraci. Kdo nesplnil požadavek, nedostal vůz zpět do provozu.

A nejde jen o karoserii. V letech 2020–2022 se tlak rozšířil na černé disky kol, masky chladiče, nárazníky, prahy, blatníky, dokonce i rámečky světel. Bílá musí být všude.

Kolik to stojí obyčejného člověka

Přelakování auta v Turkmenistánu stálo podle RFE/RL už v roce 2015 mezi 800 a 1 000 dolary. Průměrný měsíční příjem tehdy činil kolem 200 dolarů. Pět měsíčních platů za to, aby auto mělo správnou barvu.

Dílny byly přeplněné, čekací lhůty se protahovaly. Někteří lidé raději auto odstavili úplně. Jiní platili úplatky; turkmen.news zmiňuje běžnou „sazbu“ 50 až 100 manatů při silniční kontrole, aby se vyhnuli pokutovému parkovišti. Frustrace a ekonomický tlak jsou v dostupných svědectvích všudypřítomné, ale veřejný protest v zemi, kde Freedom House naměřil skóre 1 ze 100, nepřichází v úvahu.

Pro srovnání: Severní Korea dostala 3 ze 100. Turkmenistán je na tom v žebříčku občanských svobod hůř než KLDR.

Bílé město jako značka i nástroj kontroly

Ašchabad se sám prodává pod značkou „White City“. Oficiální web konference White City Ashgabat 2026 hovoří o „dlouhodobé státní politice“ rozvoje bílomramorové metropole. Architektura, infrastruktura, branding, a logicky i doprava musí do obrazu zapadat.

Kořeny sahají ke Gurbanguly Berdimuhamedovovi, který vládl Turkmenistánu do roku 2022. Bílou považoval za barvu dobrého osudu, sám jezdil v bílých vozech a obklopoval se bílými symboly. Studie Chatham House popisuje jeho kult osobnosti jako mechanismus demonstrace loajality, a bílá auta jsou jeho nejviditelnějším každodenním výstupem. Levný, neustále přítomný test poslušnosti, který nepotřebuje tajnou policii ani sofistikovanou technologii. Stačí se podívat z okna.

Po nástupu jeho syna Serdara v roce 2022 se nic nezměnilo. Turkmen.news výslovně konstatoval, že o rušení „zvláštních požadavků“ na silnicích se nemluví. A snímky z března 2026 to potvrzují.

Co z toho plyne pro návštěvníka

Turkmenistán není země, kam se jezdí na vlastní pěst. České ministerstvo zahraničí upozorňuje na vízovou povinnost i pro tranzit, nutnost pozvání potvrzeného Státní migrační službou a předem schválený itinerář. Individuální pohyb po zemi není vítaný. Oficiální turistické materiály počítají s pronájmem auta s řidičem, nikoli s možností řídit sám.

Přímý případ zahraničního turisty pokutovaného za špinavé pronajaté auto se nám nepodařilo dohledat. Pravidla ale míří na vozidlo, ne na státní příslušnost řidiče, riziko by tedy teoreticky neslo i turistické auto. Kdo se do Ašchabadu přece jen dostane, měl by počítat i s dalšími omezeními:

• Blokace WhatsAppu, Telegramu, Facebooku, Instagramu, YouTube i VPN
• Zákaz fotografování vojenských, policejních a vládních objektů
• Časté policejní kontroly a checkpointy
• Zákaz kouření na veřejnosti mimo vyhrazená místa
• Nespolehlivý internet mimo větší hotely

Zajímavé je, že pokuty za špinavé auto existují i jinde; v Abú Dhabí je za ponechání znečištěného vozu na veřejném místě oficiální sazba 500 až 2 000 AED podle počtu opakování. Ale plošně nařízenou barvu soukromých aut se nám v žádné jiné zemi světa nepodařilo doložit.

Ašchabad tak zůstává městem, kde i zaprášený nárazník vypráví příběh o moci. Ne o estetice, ne o čistotě, ale o tom, kdo rozhoduje, jak bude vypadat váš všední den.