Kdo je ten had a odkud se vzal

Zvíře, které turisty na Baleárech překvapuje, se jmenuje štíhlovka podkovní (Hemorrhois hippocrepis), ve španělštině culebra de herradura. Na Baleárské ostrovy nepatří. Původně žije na Pyrenejském poloostrově a v severní Africe. Na Ibizu se dostal na začátku tisíciletí, ukrytý v kořenových balících a kmenech starých olivovníků dovážených z pevninského Španělska. První nálezy se objevily v zahradnických školkách a provozech kolem roku 2003.

Od té doby invaze zrychlila způsobem, který odborníci popisují jako dramatický. Podle studie výzkumného centra CREAF publikované letos v časopise Ecology obsadila štíhlovka méně než 5 % území Ibizy v roce 2010. V roce 2025 to bylo přes 90 %. Tři faktory mu nahrávají: na ostrovech nemá přirozeného predátora ani konkurenta, místní ještěrky ho jako hrozbu nerozpoznávají a teplé středomořské klima mu prodlužuje aktivní sezonu.

Čísla, která vysvětlují rozsah

Balearská vláda provozuje na Pityusách, tedy na Ibize a Formenteře, celoroční odchytový program. Bilance za rok 2025 podle oficiální tiskové zprávy vypadá takto:

• Celkem odchyceno: 4 497 invazivních hadů
• Z toho na Ibize: 3 604 (z nich 3 528 podkovozubů)
• Na Formenteře: 893 (převažuje jiný druh, culebra de escalera)

Mallorca zatím nedosahuje hustoty Ibizy, ale trend je rostoucí. V květnu 2025 úřady poprvé zachytily štíhlovku na ostrově sa Dragonera, chráněném přírodním parku u jihozápadního pobřeží Mallorky, a okamžitě tam rozmístily 95 odchytových klecí. Menorca zůstává podle dostupných dat k červnu 2026 bez potvrzeného výskytu.

Proč plavou a proč je to problém

Záběry hadů ve vodě nejsou jen kuriozita pro sociální sítě. Studie CREAF zdokumentovala, že štíhlovky aktivně přeplavávají na okolní ostrůvky; jeden exemplář překonal 430 metrů otevřeného moře k ostrůvku Santa Eulària. Nejde o ojedinělý případ: výzkumníci potvrdili kolonizaci 12 až 15 ostrůvků, podloženou videi, fotografiemi a ověřenými svědectvími.

A právě tady začíná skutečný problém. Na těchto ostrůvcích žije ještěrka pityuská (Podarcis pityusensis), endemický druh, který se vyskytuje jen na Baleárech a je zařazený jako ohrožený. Ještěrky nemají kam utéct. Na ostrůvku Santa Eulària monitoring zaznamenal 72 jedinců v roce 2016, tři v roce 2023. V roce 2025 už ani jednoho. Lokální vyhynutí je doložené na deseti ostrůvcích. Doktorská práce z roku 2021 zjistila, že ještěrky tvoří přes 55 % potravy štíhlovky na Ibize, a pracovala s výhledem, že při pokračování trendu může druh z hlavního ostrova zmizet ještě před rokem 2030.

Ztráta ještěrky by přitom nebyla jen estetická. Pityuské ještěrky kontrolují hmyz, opylují rostliny a šíří semena; plní v ostrovním ekosystému role, které po nich nikdo nepřevezme.

Co dělají úřady a co má dělat turista

Balearská vláda investuje do boje s invazí přes 60 milionů korun. Pro rok 2026 navýšila odchytový tým na 13 lidí, rozšiřuje síť pastí a poprvé provozuje celoroční kampaň i mimo hlavní sezonu. V kampani 2024 pořídila loď pro zásahy na ostrůvcích; na Santa Eulària tehdy odchytila 43 hadů, na Isla Murada další čtyři. Vedle odchytu buduje i ochrannou infrastrukturu: 18 městských rezerv pro ještěrky a čtyři plánované bezpečné refugie.

Pro turisty je zpráva jednoznačná: štíhlovka není jedovatá a pro člověka nepředstavuje běžné nebezpečí. Pokud je zahnaný do kouta nebo se s ním někdo pokouší manipulovat, může se bránit kousnutím, výsledkem je ale typicky drobný vpich kůže, který stačí omýt vodou a mýdlem. Žádné zvláštní varování pro turisty nevydalo ani španělské ministerstvo cestovního ruchu, ani české MZV ve svých cestovních doporučeních.

Při setkání s hadem na pláži platí jednoduchý postup: zachovat klid, držet odstup, nesnažit se hada chytat. Kdo chce pomoci, může zavolat COFIB na číslo 653 574 145, případně přes plavčíka nebo linku 112.

Virální video jako vstupní brána

Letní záběry hadů mezi ručníky spolehlivě obletí internet. Pokaždé vyvolají vlnu znepokojení a otázek, jestli je bezpečné jet na Baleáry. Odpověď zní: ano, je. Ale ten skutečný útěk, tichý, nefilmovaný a nevratný, probíhá u ještěrek, kterým z ostrůvků mizí poslední bezpečný kousek domova.

Článek Na plážích Ibizy a Mallorky se objevili hadi, část návštěvníků před nimi prchala se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co přesně fialová vlajka znamená, a co ne

Standard ILS definuje fialovou vlajku jednoduše: „přítomnost nebezpečných mořských živočichů“. Ve vodě se vyskytují živočichové schopní způsobit bolest nebo zranění. Typicky jde o medúzy, rejnoky a mořské hady. Klíčové je, co fialová vlajka neznamená: není to evakuační signál ani automatický zákaz vstupu do vody.

Uzavření pláže v systému ILS vyjadřuje dvojitá červená vlajka. Okamžitou evakuaci z vody pak červenobílá čtvrcená vlajka, která se vyvěšuje při akutním nebezpečí, ať už jde o žraloka, znečištění, nebo pátrací akci. Fialová je varování, ne příkaz. Ale varování, které je potřeba brát vážně.

Největší chyba: číst jednu vlajku a ignorovat zbytek

Fialová vlajka se často vyvěšuje společně s další vlajkou. Může viset vedle žluté, která znamená zvýšenou opatrnost při koupání, nebo vedle červené signalizující silné proudy. Kdo si přečte jen fialovou a usoudí „medúzy, to přežiju“, může přehlédnout, že druhá vlajka říká něco podstatnějšího.

Praktický postup po spatření fialové vlajky:

• Podívejte se na všechny vyvěšené vlajky, ne jen na jednu.
• Přečtěte si informační tabuli u vstupu na pláž. Na plážích s certifikací Blue Flag musí obsahovat vysvětlení vlajkového systému i dobu přítomnosti plavčíka.
• Zeptejte se plavčíka, o jaký konkrétní druh živočicha jde a kde přesně se vyskytuje.
• Děti držte u sebe. V mělčině, kde se rejnoci zahrabávají do písku, je riziko vyšší než na hlubší vodě.

Podle nás je právě tahle kombinace, přečíst celý stav pláže a ověřit si situaci u plavčíka, to nejdůležitější, co si z článku odnést. Fialová vlajka není hádanka k domácímu luštění.

Celý vlajkový systém v kostce

Kromě fialové existuje řada dalších signálů, které turisté často neznají:

Zajímavost: zelenou vlajku ve smyslu „voda je bezpečná“ ILS do svého standardu nezařazuje. Důvod je prostý, mohla by falešně naznačovat, že moře je zcela bez rizika. Přesto ji řada lokalit používá na vlastní pěst.

Jadran a Řecko: kde hledat informace v sezoně 2026

Jednotný celosvětový živý přehled vlajek neexistuje. Na oblíbených destinacích českých turistů to funguje lokálně. Chorvatsko provozuje státní web s kvalitou moře, kde si před odjezdem ověříte stav konkrétního koupacího místa. Řecko nabízí ministerský registr koupacích vod s průběžně aktualizovanými výsledky po regionech; pro Attiku například existuje samostatná mapa s daty pro sezonu 2026.

Na místě pak hledejte informační tabuli u vstupu na pláž. Na plážích Blue Flag musí obsahovat dobu služby plavčíka, vysvětlení nouzového vlajkového systému i údaje o kvalitě vody. Některé americké pláže nabízejí SMS upozornění na změny vlajek; v Evropě je to zatím spíš výjimka, ale trend směřuje stejným směrem.

Co dělat po bodnutí medúzou

Když k němu přece jen dojde, základní postup je jednoduchý: dostat postiženého z vody, chapadla neodstraňovat holýma rukama, opláchnout zasažené místo mořskou vodou, nikdy sladkou, ta aktivuje nevystřelené žahavé buňky. Americký Červený kříž doporučuje ponořit zasažené místo do horké vody na nejméně 20 minut. Řecký EODY u středomořské medúzy Pelagia noctiluca naopak uvádí studené obklady a kortikoidní krém. Rozdíl v postupu závisí na druhu, a právě proto je důležité vědět, co ve vodě je.

Okamžitě volejte záchranku při dušnosti, otoku obličeje nebo krku, kolapsu, nebo pokud bylo zasaženo malé dítě a reaguje silně.

Fialová vlajka není důvod k panice. Je to důvod zastavit se, rozhlédnout se a zeptat se. Plavčík na hlídané pláži ví, jestli jde o pár medúz daleko od břehu, nebo o rejnoky zahrabané v písku přímo pod nohama. Ta minuta navíc stojí za to.

Článek Fialová vlajka na pláži upozorňuje na výskyt nebezpečných mořských živočichů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zobák jako kleště na kosti

Čtverzubec stříbroboký (Lagocephalus sceleratus) patří do čeledi čtverzubcovitých. Příměr k papouškovi nemíří na barvu ani chování, ale na tvar tlamy. Dva horní a dva dolní zuby jsou srostlé do masivního zobáku s ostrou řeznou hranou, který připomíná právě papouščí zobák. V přírodě jím ryba drtí schránky korýšů a měkkýšů. V praxi ale bez problémů přeřezává rybářské šňůry, návazce i pevné části výbavy.

Přesná síla stisku v newtonech nebyla dosud veřejně změřena. Co ale zdokumentované je: hluboká tržná poranění, silné krvácení a riziko amputačního zranění prstů. Řecký červený kříž v červnu 2026 vydal speciální instrukce k ošetření kousnutí, což samo o sobě vypovídá o tom, jak reálně tamní úřady riziko berou.

Tři roviny nebezpečí, které se v médiích míchají

Většina článků o čtverzubci hází všechna rizika do jednoho pytle. Ve skutečnosti jde o tři odlišné problémy.

Mechanické kousnutí je nebezpečné při přímém kontaktu, typicky při manipulaci s chycenou rybou, ale teoreticky i při neopatrném přiblížení v mělčině. Samotné kousnutí jedovaté není.

Tetrodotoxin v těle je jiná kategorie. Jde o silný neurotoxin, který blokuje napěťově řízené sodíkové kanály v nervovém systému. Podle Hellenic Centre for Marine Research na něj neexistuje antidotum a konzumace ryby může být smrtelná. Jed se neničí vařením ani smažením. Smrtelné je tedy hlavně snědení, ne setkání ve vodě.

Ekonomické škody pro rybáře jsou třetí, nejméně mediálně atraktivní, ale nejtrvalejší problém. Řecká studie z roku 2024 popisuje typické trojúhelníkové stopy po skusu na úlovcích, zničené sítě a návazce. Pro malé rybáře v pobřežních vodách je čtverzubec každodenní a drahou realitou, ne letní senzací.

Mapa šíření: už dávno ne jen východní Středomoří

První potvrzený středomořský nález pochází z tureckého Gökovského zálivu v roce 2003. Ryba se do Středomoří dostala Suezským průplavem z indo-pacifické oblasti. Od té doby její expanze nezpomalila.

• Řecko: potvrzený výskyt minimálně od roku 2005, v létě 2026 už i u Attiky, v zálivu South Evian Gulf, u Palaia Fokaia, Saronidy a Varkizy.
• Itálie: zdokumentovaný v Jónském, Tyrhénském i jižním Jadranském moři.
• Chorvatsko: v roce 2025 zaznamenán v Medulinském zálivu v severním Jadranu.
• Španělsko: doložen u Ceuty poblíž Gibraltarského průlivu, tedy na samém západním okraji Středomoří.

Pro české turisty to znamená konkrétní věc: čtverzubec je už přítomný ve vodách Řecka, Itálie i Chorvatska. Řecké pobřeží je zatím exponovanější, ale chorvatský Jadran rozhodně není mimo hru. Případ útoku na českého turistu se nám v otevřených zdrojích dohledat nepodařilo, což ale neznamená, že riziko neexistuje.

Co dělají státy: kyperských sto tun a řecký pilot

Kypr spustil v červnu 2024 dotační program na odlov čtverzubce. Do 19. června 2026 rybáři z vod vytáhli přibližně 103 000 kilogramů ryb, přičemž profesionálové dostávají zhruba 120 korun za kilogram. Program má běžet do konce roku 2029. Kyperské úřady ale přiznávají, že nemají oficiální odhad celkové populace, takže skutečný dopad na populaci zatím nelze tvrdě vyčíslit.

Řecko 26. června 2026 zavedlo vlastní pilotní odměnový režim s možností rozšíření. Klimatický model publikovaný v únoru 2026 v Mediterranean Marine Science přitom předpovídá další nárůst vhodnosti prostředí ve východním Středomoří, Jadranu, Ligurském moři i směrem k severoafrickému pobřeží. Úplná eradikace druhu už podle vědců není realistická. Směr se posouvá od „vyhubit“ k „omezovat škody a vzdělávat veřejnost“.

Jak ho poznat a co (ne)dělat

Čtverzubec stříbroboký dorůstá až kolem 110 centimetrů. Poznáte ho podle širokého stříbrného pruhu po boku, tmavě šedého hřbetu s pravidelnými drobnými černými skvrnami, bílého břicha a nápadného zobáku.

Pokud ho zahlédnete ve vodě:

• Nekrmte ho, nesahejte na něj, nepokoušejte se ho zahnat ani vyfotit zblízka.
• Klidně ustupte a dostaňte z vody děti.
• Pokud vás nebo někoho v okolí kousne: okamžitě vymyjte ránu velkým množstvím čisté tekoucí vody a mýdlem, zastavte krvácení přímým tlakem čistou gázou, při silném krvácení držte končetinu výš a vždy vyhledejte lékaře. V odlehlé oblasti volejte 112.
• Za žádných okolností rybu nejezte, tetrodotoxin nezničí žádná úprava.

Čtverzubec stříbroboký není nová mořská příšera. Je to dvacet let etablovaný invazní druh, který se letos v létě dostal blíž k turistickým trasám, a tím i k titulkům. Pro běžného plavce zůstává riziko nízké, pokud rybu nechá být. Pro rybáře ve východním Středomoří je to ale problém, který nekončí se sezónou.

Článek Čtverzubec šířící se Středomořím vám může ukousnout prst. Má zobák ze srostlých zubů a nebezpečný jed v těle se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

NASA neobjevila ztracené město, jen ho uviděla ostřeji

Bílá pustina najednou dostala pravoúhlý řád. Podle NASA Science ukázala data z dubna 2024 jednotlivé stavební prvky Camp Century a paralelní linie, které sedí na historický plán tunelů. Právě tenhle obraz rozjel dojem, že NASA vytáhla z ledu ztracené město, jenže další detail ten příběh rychle zchladí.

NASA nic cíleně nehledala. Stejný materiál vysvětluje, že Chad Greene a Alex Gardner letěli na palubě Gulfstreamu III hlavně kvůli kalibraci, validaci a testu možností radaru UAVSAR pro mapování ledovce. Základna se v datech objevila během kampaně nečekaně. To je pořád silná zpráva, ale je přesnější než senzační tvrzení o novém objevu.

Když jsem v redakci VědaŽivě otevřela původní materiály NASA, vyskočil na mě ještě jeden rozdíl. Starší letecké průzkumy známky Camp Century zachytily už dřív, jen hlavně v klasických 2D radarových profilech. Nová je hlavně prostorová detailnost, jak uvádí NASA Science. A jakmile opadne kouzlo podledového „města“, zůstane podstatnější otázka, co tam armáda po sobě nechala.

Raketový sen skončil na papíře, odpad ne

Studená válka tam schovala mnohem víc než tunely. Project Iceworm, tedy tajný americký plán otestovat rakety pod grónským ledem, měl podle GAO prověřit proveditelnost takového rozmístění, ale nepřekročil výzkumnou fázi v Camp Century. A číslo až 600 střel patří k historickému návrhu, ne k reálně vybudovanému arzenálu, jak připomíná i studie ve Scandinavian Journal of History. Velké raketové sny tedy skončily na papíře, jenže odpad v ledu nezůstal jen na papíře.

Tady přichází tvrdá konkrétnost. NASA Science a později i GAO shrnují odhady, podle nichž pod ledem zůstalo 200 000 litrů nafty, 24 milionů litrů odpadních vod včetně splašků, neznámé množství nízkoaktivního radioaktivního odpadu a také PCB, tedy toxické průmyslové látky s dlouhou výdrží v prostředí. Nízkoaktivní radioaktivní odpad přitom znamená, že radiace existuje, ale nejde o scénář typu jaderná exploze. Právě tady se titulek o „radioaktivní bombě“ začíná rozpadat.

V redakci VědaŽivě jsme proto šli ještě do jemnějších detailů. GAO cituje dánský dokument, který eviduje 72,3 milicurie kapalného radioaktivního odpadu vypuštěného za tři roky provozu reaktoru, tedy pod tehdejším limitem 150 milicurií, a zároveň dodává, že krátkodobé izotopy už se rozpadly. Ještě důležitější je jiný posun: GEUS i GAO mluví střízlivěji a upozorňují, že větší dlouhodobý problém mohou představovat právě PCB. Spor se tím neposouvá k explozi, ale k času.

Nejde o explozi, ale o pomalý účet

Čas mění i samotnou představu hrozby. Studie z roku 2016 uložená v NOAA Institutional Repository pracovala se scénářem, podle něhož by se lokalita zhruba během 75 let mohla přepnout od čisté akumulace k čisté ablaci, tedy ke stavu, kdy led víc ubývá než přibývá. Popularizační shrnutí NASA tehdy psalo, že kolem roku 2090 by oblast mohla začít led ztrácet. Tahle věta zněla alarmujícím dojmem a drží se článků dodnes.

Novější měření ale tuhle paniku ochladila. GEUS a článek ve Frontiers in Earth Science uvádějí, že horní část pole trosek ležela v roce 2017 asi 32 metrů pod povrchem a v roce 2100 ji modely čekají ještě hlouběji, zhruba 58 až 64 metrů. Jinými slovy, do konce století by se k ní povrchová tavenina dostat neměla. Hrozba tedy nikam nezmizela, ale nespěchá tak, jak naznačovaly starší obavy.

Reaktor je pryč, toxický dluh zůstal

Poslední mýtus padá tady. Reaktor PM 2A odvezly USA už v roce 1964 a podle GAO i U.S. Army Corps of Engineers se do Spojených států vrátil samotný reaktor, filtry, všech 37 vyhořelých palivových článků, 136 sudů pevného reaktorového odpadu i další části zařízení. V redakci VědaŽivě mi z toho vychází jediný poctivý verdikt: Grónsko neskrývá okamžitou jadernou apokalypsu, ale něco možná nepříjemnějšího: studená válka tam pod led zakopala toxický dluh a příliš dlouho předstírala, že ho klima nikdy nevyúčtuje.

Článek Projekt Ledový červ se probouzí. Pod grónským ledem tiká radioaktivní časovaná bomba se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Běžné klíště obecné, které Češi znají z lesů a luk, celý život čeká. Sedí na stéblu a doufá, že kolem projde teplokrevný tvor. Hyalomma funguje opačně. Dospělec reaguje na vibrace, CO₂, teplo a vizuální podnět, hostitele identifikuje ze tří až devíti metrů a rozběhne se k němu po zemi. U příbuzných druhů bylo pozorováno sledování cíle přes deset minut do vzdálenosti sta metrů. Podle expertního listu ECDC se obdobné chování týká i druhu Hyalomma marginatum, tedy toho, který se opakovaně zachytává ve střední Evropě. Česká republika není výjimkou a příběh tohoto klíštěte je teprve na začátku.

Šest krajů, jedna domácnost a jedno podpaží

Molekulárně potvrzené nálezy Hyalomma na českém území existují černé na bílém. Studie publikovaná v časopise Ticks and Tick-borne Diseases v roce 2022 doložila dospělce H. marginatum i H. rufipes z Libereckého, Středočeského, Zlínského, Plzeňského, Jihomoravského a Ústeckého kraje. Většina nálezů pocházela z koní. Jeden jedinec H. marginatum byl ale zachycen přímo v domácnosti. A autoři zmiňují ještě neodeslaný fotografický záznam klíštěte přisátého v lidském podpaží.

Samostatná práce z roku 2021 pak popsala případ z jižní Moravy u Sedlece nedaleko Valtic: dospělec H. rufipes nalezený v dubnu 2020, tedy v období, kdy import na tažném ptáku z jara téhož roku nedával časový smysl. Autoři to vyhodnotili jako pravděpodobné přezimování dospělce ve středoevropských podmínkách.

Důležité upřesnění: jde o publikačně doložené nálezy jednotlivců, nikoli o důkaz stabilní rozmnožující se populace v celé republice. Ale samotný fakt, že klíště přežilo českou zimu, posouvá debatu od „exotického importu“ k „potenciálnímu usazení“.

Proč je tohle klíště epidemiologicky závažné

Kdyby šlo jen o větší a rychlejší klíště, byl by to entomologický kuriózní fakt. Jenže H. marginatum je v Evropě hlavní přenašeč viru krymsko-konžské hemoragické horečky. WHO uvádí smrtnost rozvinuté CCHF mezi 10 a 40 %. Licencovaná vakcína neexistuje. Schválená specifická léčba také ne. Kandidátní vakcíny jsou ve vývoji, některé už v klinickém hodnocení, ale do praxe se zatím nedostaly.

Pro srovnání s tím, co Češi znají:

Pravděpodobnost, že se dnes český turista setká s Hyalomma, je nesrovnatelně nižší než u běžného klíštěte. Ale potenciální dopad jednoho takového setkání je řádově vyšší. Přesně tohle dělá z Hyalomma hrozbu typu „nízká frekvence, vysoký dopad“, kategorii, kterou epidemiologové berou vážně.

Jak se sem dostávají a proč jich může přibývat

Hlavní taxislužba pro mladá stadia Hyalomma jsou tažní ptáci. Larvy a nymfy se přisají v afrických nebo jihoevropských zimovištích a na hostiteli vydrží přisáté desítky dnů, dost na to, aby doletěly do střední Evropy. Polská studie z roku 2025 identifikovala Hyalomma na čtyřech druzích pěvců relevantních i pro Česko: rákosníku obecném, rákosníku velkém, rákosníku proužkovaném a sedmihlásku hajním. Všechny zimují v oblastech s endemickým výskytem Hyalomma.

Dospělci pak přecházejí na větší hostitele, koně, skot, psy. A právě přes zvíře vede realistická cesta do domu nebo bytu. Varšavská univerzita ve svém přehledu připomíná nálezy na koních a psech v okolních zemích, což scénář „klíště přivezené domů na srsti psa“ činí prakticky představitelným.

Klimatický trend hraje Hyalommovi do karet. Teplejší a delší sezóny rozšiřují okno, ve kterém dospělci přežívají a loví. Polský občanskovědní projekt Narodowe Kleszczobranie zaznamenal přes 600 online hlášení, z nichž bylo určeno 11 jedinců Hyalomma, přičemž poslední přišel překvapivě pozdě, 24. listopadu. Profesorka Anna Bajer z Varšavské univerzity, která projekt vede, v dubnu 2026 řekla, že v Polsku zatím nelze jednoznačně rozhodnout, zda se Hyalomma už rozmnožuje, nebo jde stále o opakovaný import. Totéž platí pro Česko.

Co dělat, když potkáte klíště s pruhovanýma nohama

Rozpoznání je překvapivě snadné. Hyalomma je výrazně větší než Ixodes, má nápadně dlouhé pruhované nohy a pohybuje se po zemi rychle a cíleně, ne pasivním lezením po stéblu, ale aktivním během směrem k vám.

Pokud na sobě, dítěti nebo zvířeti najdete podezřele velké klíště s pruhovanými končetinami:

• Nemačkejte ho holýma rukama – u CCHFV je popsán přenos kontaktem s krví a tělními tekutinami.
• Odstraňte ho bezpečně pinzetou nebo klíšťovým háčkem, jako běžné klíště.
• Uložte ho do uzavíratelné nádobky nebo sáčku a dejte do mrazáku.
• Zaznamenejte místo, datum a hostitele, ideálně i fotografii.
• Kontaktujte parazitologické, veterinární nebo hygienické pracoviště – v Česku zatím nefunguje veřejný portál zaměřený výhradně na Hyalomma, ale odborná pracoviště vzorky přijímají.

Pro běžnou prevenci v sezoně platí totéž co u ostatních klíšťat: repelent, světlé oblečení, vyhýbání se vysoké vegetaci a důsledná kontrola těla po návratu. ČHMÚ ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem vydává denní předpověď aktivity klíšťat, která pomáhá odhadnout riziko podle aktuálního počasí.

Hyalomma v Česku zatím není důvodem k panice. Je to důvod k pozornosti, a k tomu, aby člověk věděl, co hledá, když si večer prohlíží kůži. Protože tohle klíště nehledá stéblo trávy. Hledá vás.

Článek Už před nimi neutečete: Nový tropický parazit v Česku vás stopuje jako pes a vleze vám až do obýváku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč je ječmen myší tak těžké zastavit

Praha 2 ho v oficiální odpovědi na zastupitelskou interpelaci k parku Folimanka popsala jako druh „neuvěřitelně vitální, velmi dominantní a rychle se šířící“. A přesně v tom je jádro problému. Běžné trávníkové trávy v horku a při nízké seči uschnou. Ječmen myší ne, obsadí každý centimetr, který ostatní druhy uvolní.

Mechanismus je prostý. Sucho, vedro a opakované zatížení, ať už vyšlapáním, nebo psí močí, oslabí kulturní traviny. Vzniknou holá místa, která mluvčí plzeňského prvního obvodu Miroslava Vejvodová označila za „vstupní bránu pro plevelné druhy“. Stanislav Hejduk z Mendelovy univerzity v Brně doplňuje, že při nízké seči v suchém roce začal ječmen myší masivně šířit právě na uschlých trávnících. A když ho radnice poseče příliš brzy, obroste a vysemení se znovu. Poseče příliš pozdě? Osiny se rozpadají a roznesou po okolí.

Čtyři standardní komunální seče ročně samy o sobě nestačí. Rozhoduje termín, způsob a to, co přijde po seči.

Co konkrétně mění plzeňské radnice

Třetí městský obvod Plzně, centrum města, jako první přešel od pevného kalendáře k seči řízené počasím a stavem porostu. Druhou seč v minulé sezoně vyhlásil krátce po první, protože tráva po deštích vyrostla rychleji, než harmonogram předpokládal. Po medializaci problému s ječmenem nechal starosta David Procházka posekat konkrétní problémová rabátka, mimo jiné okolí psích pisoárů na Klatovské, v Poděbradově ulici nebo Na Jíkalce. Na další sezonu avizoval výsev odolnější travní směsi.

První plzeňský obvod zvolil podobnou cestu: podzimní dosevy holých míst a důraz na to, aby se ječmen stihl posekat dřív, než se vysemení. Téma zaznělo už na veřejném setkání o zeleni a později i v zastupitelské debatě o stavu čtvrti Na Roudné, kde si obyvatelé stěžovali na zarůstající plochy.

Žádný z obvodů přitom nemluví o jednorázovém vyhubení. Hejduk uvádí, že u nově zakládaných odolnějších směsí jsou v prvním roce potřeba minimálně tři seče bez mulčování, později dvě seče s odvozem biomasy. Dražší osivo přitom nemusí dramaticky prodražit náklady na hektar, protože se používá nižší výsevek. Jenže přechodové období trvá roky, ne týdny.

Nejde jen o Plzeň

Ječmen myší není plzeňská specialita. Praha 2 řeší jeho výskyt ve svazích Folimanky, kde první seč v roce 2025 začala 9. května a radnice hledala správné načasování zásahu. Botanická databáze Pladias eviduje validované záznamy i z Brna. Všude tam, kde se potkává městské teplo, sucho a oslabený trávník, má ječmen myší ideální podmínky. S každým dalším horkým létem jich přibývá.

Co hrozí psům, a kdy jednat okamžitě

Ostré osiny ječmene myšího se zachytávají v srsti, zapichují mezi prsty, do zvukovodu, do očí. Pes je může i vdechnout. Komora veterinárních lékařů ČR popisuje případy, kdy osina „cestuje“ tkání a vytváří hnisavá ložiska centimetry od místa vstupu. V hrudníku mohou vznikat abscesy nebo pyothorax. Český rozhlas Plzeň uvádí, že veterináři v sezoně hlásí několik případů zabodnutých osin týdně.

Příznaky po procházce, které by neměly ujít pozornosti:

• Uši: třepání hlavou, drbání, bolestivá báze boltce, hnisavý sekret
• Oči: slzení, přivírání víčka, tření tlapou
• Packy: kulhání, olizování, bolestivý otok mezi prsty
• Nos a dýchací cesty: prudké frkání, kašel, dušnost

Při podezření na osinu v uchu nebo oku je návštěva veterináře urgentní, odstranění často vyžaduje sedaci a každá hodina prodlení zvyšuje riziko komplikací.

Co může udělat sám pejskař

Dokud města problém nevyřeší, a upřímně řečeno, úplné vymýcení ječmene z veřejných ploch žádný zdroj neslibuje, zbývá prevence na straně majitele. V sezoně, která typicky trvá od května do srpna, se vyplatí vyhýbat suchým vysokým rabátkům a okrajům chodníků. Kratší vodítko v rizikových úsecích. Po každé procházce kontrola meziprstí, uší, očí a srsti. Bezpečnější alternativou jsou oplocené psí loučky a hřiště s udržovaným povrchem, pokud je město nabízí.

Ječmen myší ve městech nezmizí sám a jedna seč navíc ho nezastaví. Radnice, které to pochopily, začaly měnit nejen harmonogramy, ale i to, co na trávnících roste. Je to pomalá práce, a psi zatím chodí ven každý den.

Článek Vezmete psa na trávník a skončíte na veterině. Města bojují s plevelem, který psům ničí oči a packy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kladivák se k nám dostal z jihovýchodní Asie

Kladivák, odborně nazývaný bipalium, pochází z jihovýchodní Asie, kde má přirozené nepřátele. Jakmile se proto dostal do jiných částí světa, začal se rychle množit a narušovat místní ekosystémy. Do Evropy i Ameriky pravděpodobně připutoval spolu s dovozem exotických rostlin, přičemž dnes se například v Texasu objevuje po dešti v celých skupinách. 

Problém ale není jen v jeho vzhledu. Kladivák je predátor, který se živí žížalami a dalšími drobnými živočichy. Tím narušuje přirozené procesy v půdě, které jsou pro její zdraví zásadní. V jeho těle se navác nachází tetrodotoxin – smrtelně nebezpečný neurotoxin známý především z ryby fugu. Tento jed používá k ochromení kořisti a ačkoli není pro člověka smrtelný, při kontaktu s kůží může způsobit podráždění nebo další nepříjemné reakce.

Když se rozdělí, z každé části vznikne nový jedinec

Ještě větší riziko ale hrozí zvířatům. Domácí mazlíčci nebo hospodářská zvířata mohou červa omylem olíznout nebo pozřít, což pro ně může mít vážné následky. Kladivák navíc může přenášet parazity, které vylučuje svými sekrety, což zvyšuje jeho nebezpečnost.

Znepokojivý je rovněž fakt, že se tento druh objevil už i v Evropě. Jeho výskyt byl potvrzen například ve Francii a díky teplu a vlhku se může dál šířit. Navíc se rozmnožuje velmi zvláštním způsobem – stačí, aby se rozdělil, a z každé části vznikne nový jedinec. Pokud na něj tedy narazíte, rozhodně ho neřežte. Odborníci doporučují použít sůl nebo ocet a nález nahlásit. 

Článek Děsivý vetřelec z Asie: „Kladivový“ červ se šíří i do Evropy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Marseille a stále drzejší drogové gangy

Druhé největší město Francie má pověst živého a velmi oblíbeného středomořského přístavu. Turisté sem míří kvůli starému přístavu Vieux-Port, barevné čtvrti Le Panier nebo nádherným zátokám Calanques. Jenže má bohužel i svou stinnou stránku.

V redakci jsme zjistili, že už několik let řeší vážné potíže s kriminalitou, hlavně v okrajových částech města (což jsou na druhou stranu přesně ty části, kam se běžní turisté nedostanou). Velkým problémem jsou zejména drogové gangy, které mezi sebou vedou tvrdé boje o teritorium.

Další francouzská města s problémy

Francie se bohužel v podobných žebříčcích objevuje stále častěji. Mezi města, kde lidé v průzkumech zmiňují vyšší kriminalitu, patří také Grenoble, Montpellier, Lyon nebo Nantes.

V závěsu se uchytila britská průmyslová města

Hned za Marseille se v žebříčku nejnebezpečnějších měst Evropy objevují dvě britská města: Birmingham a Coventry. Obě leží v oblasti West Midlands, která byla kdysi srdcem britského průmyslu. Místní si stěžují hlavně na vandalismus, drogové delikty nebo krádeže aut – a to už bohužel běžný turista pocítit může.

V Neapoli stále řádí mafie

Na seznamu nechybí ani italská Neapol. To je město s úžasnou historií, fantastickou kuchyní a výhledem na Vesuv. Jenže zároveň tu přežívá i další historický relikt – mafie. Konkrétně jde o zločineckou organizaci Camorra, která má podle vyšetřovatelů vliv na různé části místní ekonomiky. Největší problémy hlásí okrajové čtvrti jako Scampia nebo Secondigliano, ovšem v centru je naštěstí obvykle klid.

Článek Tady se turisté musí mít na pozoru: Nejvyšší kriminalitu v Evropě má město, kam Češi rádi jezdí na dovolenou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nemusíte volat, stačí psát

Možná vás to překvapí, ale už od roku 2022 lze na tísňovou linku 158 poslat SMS. A právě tahle možnost může v krizové situaci rozhodovat o vteřinách, a někdy i o životě. Představte si například, že jste doma a zjistíte, že se někdo pohybuje po bytě. Schováte se, telefon máte u sebe, ale zavolat o pomoc si prostě netroufnete. A právě v takové chvíli je textová zpráva ideální řešení. Pošlete ji na číslo 158 a operátor s vámi začne komunikovat písemně. A jak to udělat, abyste se zbytečně nezdržovali?

Aby policie mohla jednat rychle, potřebuje jasné informace. Do první zprávy proto napište:

• kdo jste nebo kdo pomoc potřebuje
• přesné místo, kde se nacházíte
• co se stalo
• a také, co se děje právě teď.

Čím konkrétnější budete, tím lépe. Uveďte ulici, číslo domu, patro nebo třeba výrazné orientační body. A pokud jde o pachatele, popište všechno, co půjde. Například vzhled, oblečení, směr útěku a to, zda má zbraň.

Speciální číslo pro neslyšící

V roce 2025 zavedla Policie České republiky také speciální nonstop číslo 603 111 158, určené především pro neslyšící a ty s výrazným sluchovým postižením. Komunikace přes něj probíhá primárně přes SMS.

Takže pokud se vás to týká nebo máte ve svém okolí někoho se sluchovým handicapem, uložte si to číslo do telefonu. V krizové situaci totiž rozhodně není čas ho hledat na internetu. A kdo je připraven, není překvapen.

Článek Jsou situace, kdy je i hovor nebezpečný. Policii můžete naštěstí kontaktovat i SMS, stačí si uložit číslo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Troje dveře plné nebezpečí

Představte si, že jste v místnosti, ze které vedou troje dveře. Každé ale míří někam jinam a skrývají jiné, naprosto smrtelné nebezpečí, zatímco vy máte v ruce jen pochodeň. Když otevřete první, udeří vás do tváře vlna ohně, protože v prostoru zuří ohnivé inferno. Za druhými na vás čeká rychlá smrt z rukou neznámého útočníka. Třetím mrzne i klika, nachází se za nimi totiž nekonečná arktická pláň plná sněhu a ledu.

Současně ale nemůžete zůstat na místě, pro jedny z těchto dveří se musíte rozhodnout a pokusit se přežít. Jenže to vypadá, že ani jedna možnost není správná, že? Přesto lze jedněmi z těchto dveří uniknout a zachránit si krk. Tento rébus odhaluje rychlost rozhodování a také vysokou inteligenci, při které dovedou lidé rychle pospojovat podmínky a možnosti. Pravdou však je, že pokud pečlivě zvážíte vybavení a vyhlídky, správná cesta do bezpečí se najednou zjeví.

Kudy tedy ven

Jestli stále tápete, skrývá se řešení ve třetích dveřích. Je to totiž jediné místo, kde vám pochodeň reálně pomůže. I když vyrazíte do zimy, díky pochodni tam vydržíte dost dlouho na to, abyste se dočkali záchrany. Vstoupit s ní do hořící místnosti je nesmysl, stejně jako vás útočník stále spolehlivě zlikviduje. V arktické pustině také dlouho nepřežijete, ale přítomnost ohně v ruce vám dává alespoň nějakou naději.

Redakce VědaŽivě

8 srpna, 2025

Na obrázku není jen jeden kůň, jak si mnozí myslí. Průměrný člověk najde 3, ti nejlepší dokonce 6

Jde samozřejmě pouze o modelovou situaci, která pravděpodobně nikdy nenastane. Nikdy však neškodí si otestovat, jak by člověk v takové situaci reagoval. A také, které řešení má logiku, i když to tak na první pohled nevypadá.

Článek Jen hrstka lidí dokáže tomuto muži zachránit život. Dokážete za 13 sekund určit, která cesta pro něj bude nejbezpečnější? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Chloristan je nebezpečnější, než se myslelo  

Perchloráty jsou sice vedeny jako nebezpečné látky, ovšem zcela běžně se používají v průmyslu i v zemědělství. Využívají se jako příměs dusíkatých hnojiv, tuhých pohonných hmot, zábavní pyrotechniky, výbušnin či nafukovacích airbagů. Do prostředí se dostávají jak z přirozených zdrojů (tvorbou v atmosféře či z ložisek dusičnanů), tak v důsledku lidské činnosti – používáním dusíkatých hnojiv, výrobou, využíváním a likvidací chloristanu amonného nebo během rozkladu chlornanu sodného, který se používá pro dezinfekci vody.

Právě poslední zmíněný způsob je rizikový. Chloristany totiž mohou kontaminovat dodávky pitné vody, a tím způsobit závažnější zdravotní stavy, než se vědci původně domnívali. Chloristany poškozují hormonální systém organismu tím, že inhibují funkci štítné žlázy, a sice narušením absorpce jodidu, který je nezbytný pro syntézu hormonů. Hypofunkce štítné žlázy je riziková zejména v těhotenství a u kojenců, jelikož znemožňuje normální růst, vývoj a metabolismus.

O problému se začíná diskutovat

Studie, která byla publikována v květnu 2020, na tento problém upozorňuje a snaží se zalarmovat širokou veřejnost. Maximální množství chloristanu v pitné vodě, které by ještě nemělo negativní vliv na lidské zdraví, je uváděno jako doporučené, avšak i tak je mnohonásobně nižší než současné tolerované množství (0,7 mg/l pitné vody). Světová zdravotnická organizace (WHO) na studii zareagovala a jako doporučený limit uvedla 0,07 mg/l pitné vody. V Česku se sleduje množství chloristanů v potravinách i pitné vodě.

V současné chvíli je limitní množství chloristanů pevně stanoveno pro potraviny. Podle odborníků se do potravin dostávají chloristany z kontaminované vody, půdy a hnojiv. V Česku se na doporučení komise Evropské unie 2015/682 ze dne 29. dubna 2015 sleduje množství chloristanů v potravinách i v pitné vodě. Tuzemsko nicméně dosahuje uspokojivých hodnot – v roce 2020 činily koncentrace chloristanů 0,2 μg/l vody a 0,002 mg/g sušiny pro zeminy.

Hlídáte si kvalitu vody, kterou pijete?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Něco je ve vodě: Ukázalo se, že látka znečišťující životní prostředí je mnohem nebezpečnější, než se doposud myslelo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kde se tedy schovat?

Když začnou houkat poplašné sirény, naše možnosti a čas se schovat jsou velmi omezené. Vědci se tedy rozhodli prověřit, kde je nejlepší se v takových podmínkách schovat před jaderným výbuchem. První věc, která vás pravděpodobně napadne, je ukrýt se pod zemí nebo ve zpevněné budově. V nové studii, publikované v Physics of Fluids, tým výzkumníků popisuje svou simulaci výbuchu jaderné bomby z konvenční ICBM a následné rázové vlny. Tým Glasstone společně s ostatními otestoval jejich účinky na lidi skrývající se uvnitř.

Nejlepší a nejhorší místa

Tým použil pokročilé počítačové modelování ke studiu toho, jak se vlna jaderného výbuchu zrychluje skrz stojící konstrukci. Simulace zahrnovala místnosti, okna, dveře a chodby. Umožnila vypočítat rychlost rázové vlny a určit nejlepší a nejhorší místa, kam se schovat. V zóně středního poškození bylo zjištěno, že rázová vlna je dostatečná k tomu, aby svrhla některé budovy a zranila lidi venku. Robustnější budovy, jako jsou betonové konstrukce, by jí ale mohly odolat.

How to shelter from a nuclear #explosion https://t.co/dDKA2kTpLT https://t.co/XB1sZHbdMV

— Phys.org (@physorg_com) January 17, 2023

Ze všeho nejdůležitější je ale místo, kde se konkrétně ukryjete. Nejnebezpečnější kritická místa uvnitř, kterým je třeba se vyhnout, jsou okna, chodby a dveře. Lidé by se měli držet dál od těchto míst a okamžitě se ukrýt. Dokonce i v přední místnosti čelem k výbuchu můžete být v bezpečí před vysokou rychlostí, pokud jste v rozích stěny čelem k výbuchu.

Dostat se na místo včas je klíčové

Tým výzkumníků na závěr zmiňuje, že čas mezi výbuchem a příchodem rázové vlny je jen pár sekund. Tím pádem je nutné se rychle dostat na bezpečné místo a tak si v podstatě zajistit bezpečí. I když sami doufají, že jejich rady nebudou nikdy muset být uposlechnuty, rádi by, aby všichni pochopili důsledky jaderného výbuchu. Pojí se k tomu zvýšená radiace, poškození elektrického vedení, plynových zařízení a nelze zapomenout na požáry všude kolem.

Článek Kde se schovat před jaderným výbuchem: Přežít se dá i v obýváku, důležitá je poloha těla se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Případ v Řecku

Zneužít bankomat Tr. Piraeus v předměstí Nea Chalkidona se ale neukázalo jako ta správná volba pro loupež. Zaměstnanci obchodu totiž prováděli každodenní kontroly a nacházeli tak na vnější straně bankomatu stopy po zásahu. Důležitou roli přitom sehrálo oddělení podvodů a bezpečnosti Piraeus Bank, kde byla zjištěna podezřelá aktivita v pohybech automatu.

Prohlídka dotyčných pachatelů

Po tomto incidentu byla okamžitě podána stížnost na policii a speciální jednotka bezpečnostního oddělení zatkla pachatele při činu. Při základních prohlídkách obou pachatelů byla mimo jiné zjištěna čtečka elektronických karet, skener a také karta s podobnými rozměry jako u bankovních karet.

Důležitá je informovanost

Pachatelé byli předvedeni k athénskému okresnímu státnímu zástupci a později vzati do vazby pro trestné činy. Na jednoho ze zatčených čekal Interpol s evropským zatykačem pro podobné případy v zahraničí. Aby se tyto situace neopakovaly, policie v souvislosti s prevencí informovala občany o ochraně svých transakcí.

Jak se u bankomatu chránit?

Existuje spousta možností, jak se ochránit před těmito podvody s bankomaty. Když zahajujete transakci, pečlivě zkontrolujte své okolí, zda nedošlo k nějakému podezřelému pohybu. Ujistěte se, že v oblasti, kde se nachází bankomat, neexistuje žádná další věc, jejíž přítomnost není odůvodněná. Pokud na slotu pro kartu najdete jakýkoli podezřelý předmět, poškození nebo stopy, tak se bankomatu rozhodně vyhněte.

Věřte jen kompetentním osobám

V případě, že v sobě bankomat drží jakoukoliv kartu nebo se během transakce setkáte s nějakým problémem, kontaktujte pouze banku, která kartu vydala. Můžete se setkat i s běžným problémem při výběru hotovosti. Vždy se ujistěte, že je transakce řádně dokončena. Pokud jste nepožádali o potvrzení transakce, vložte kartu znovu do bankomatu a pro ujištění zkontrolujte zůstatek na účtu. To nejdůležitější je ale důvěrnost. Jedná se totiž o vaše peníze a nikomu kromě kompetentních osob nevěřte.

Článek Podvodníci přišli na novou techniku, jak okrádat lidi. Stačí jim k tomu jen malá úprava bankomatu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

IKEA stahuje z oběhu svou powerbanku

Prohlášení o potenciálně nebezpečném produktu vydala společnost IKEA před několika týdny. Okamžitě stáhla powerbanku VARMFRONT z prodeje a zároveň vyzvala všechny zákazníky, kteří si nebezpečný produkt již zakoupili, aby ho vrátili na kterékoliv pobočce IKEA. Konkrétně se jedná o VARMFRONT 10 400 mAh (číslo modelu E2038) šarže (RRTT) 2313, 2316, 2318 nebo 2319 nebo powerbanky VARMFRONT 5 200 mAh (číslo modelu E2037) šarže (RRTT) 2318, 2319 nebo 2322.

Powerbanku lze vrátit na jakékoliv pobočce IKEA. Při vrácení produktu vám bude vrácená částka v plné výši nebo dostanete novou powerbanku. Společnost zákazníky ujistila, že v tomto případě nemusí mít k powerbance účtenku ani originální balení. Verze podezřelé powerbanky se dá ověřit přímo na produktu podle unikátního kódu, který najdete na zadní straně powerbanky.

Redakce VědaŽivě

6 dubna, 2024

Jednou použijete tuto známou nabíječku na váš telefon a máte malér. Máte ji doma? Musíte ji urychleně vyhodit

Velké riziko požáru

Společnost IKEA podrobuje všechny své výrobky důkladným testům. V tomto případě však testy neodhalily závažnou závadu, která byla detekována až během používání koncovým zákazníkem. Dodatečně bylo zjištěno, že chyba byla způsobena v samotném výrobním procesu a ovlivňuje pouze zmíněné šarže výrobku. Pokud jste si tuto powerbanku zakoupili, nepoužívejte ji a co nejrychleji jí vraťte obchodnímu domu IKEA.

Redakce VědaŽivě

4 července, 2024

Kvůli nabíječce na telefon přišel o střechu nad hlavou. Je velmi nebezpečná, možná ji používáte i vy

Díky zmíněné chybě zde hrozí vysoké riziko vznícení a požáru, který může být životu nebezpečný nebo může způsobit rozsáhlé poškození vašeho majetku. Více informací o aktuální stahovací akci naleznete na oficiálních stránkách obchodního domu IKEA.cz. V případě nejasností se dále můžete obrátit na zákaznickou linku obchodu na čísle +420 296 181 650.

Článek Nemáte doma powerbanku od známé značky? Nepoužívejte ji. Musela být stažena z prodeje, je životu nebezpečná se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nákup v tomto obchodě si raději rozmyslete

Nabízí všechno, na co si vzpomenete. Nakoupíte zde oblečení, kosmetiku, elektroniku i nejrůznější vychytávky do domácnosti, které nikde jinde nenajdete. Nákupy v tomto obchodě navíc nijak nezatíží vaši peněženku, protože vše se prodává za směšně nízké ceny. Právě proto si tak rychle získal oblibu u milionů zákazníků.

Přesto byste měli být při nákupu na Temu obezřetní. Nízká cena se zákonitě podepíše na nižší kvalitě zakoupeného zboží, takže obdržený produkt vůbec nemusí odpovídat reklamnímu obrázku a vy zbytečně přijdete o své peníze. Opatrní byste měli být především v případě levné elektroniky, která mnohdy nesplňuje všechny potřebné bezpečnostní testy a může představovat potenciální riziko. Největším rizikem Temu však je množství osobních dat, které od uživatelů sbírá.

V hledáčku NÚKIB

Internetová tržnice Temu se nedávno dostala i do hledáčku Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Těžkou hlavu jim dělá právě množství dat, které aplikaci při nákupu v tomto obchodě vědomě i nevědomě předáte. Ačkoliv má Temu sídlo v americkém Bostnu, jeho mateřská společnost PDD Holdings Inc. sídlí v Šanghaji, jak uvádí web Mobilizujeme.cz. Jedná se tak o čínskou aplikaci, která může vzhledem k tamnímu režimu představovat potenciální nebezpečí.

Společnost není transparentní ohledně způsobu zpracování získaných dat a nikdo netuší, kde tato data vlastně končí a co se s nimi děje. Jedná se přitom o tak citlivé údaje, jako je jméno, adresa, telefonní číslo nebo platební údaje. Aplikace se bez vašeho vědomí dokáže dále dostat k vašim fotografiím nebo k profilům na sociálních sítích. Pokud jí k tomu dáte povolení, získá také údaje z vaší GPS polohy. Všechny tyto údaje mohou být v nesprávných rukou zneužity.

Redakce VědaŽivě

14 března, 2024

Varování: Nakupování na Temu je skutečný hazard, každý zákazník může během pár minut přijít o všechny peníze

Stejná společnost stojí také za Pinduoduo

Největší vykřičník však představuje skutečnost, že Temu vlastní stejná společnost, která stála za zrodem aplikace Pinduoduo. U této aplikace bylo prokázáno, že kromě sbírání citlivých dat navíc obsahovala škodlivý kód. Po tomto odhalení byla aplikace stažena z Google Play a její vývojáři byli propuštěni. Ti samí vývojáři však byli následně najati k tomu, aby vyvinuli aplikaci Temu. To je další důvod, proč si nákup v tomto obchodě raději rozmyslet.

Článek Máte v plánu nakupovat v tomto obchodě? Raději si to rozmyslete, můžete přijít o mnoho peněz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

PIN kód volte opravdu důkladně

Žijeme ve světě, kdy jsou kybernetické útoky bohužel běžnou každodenní praxí. Téměř každý Čech se už s nějakou formou pokusu o podvod setkal. Právě proto se neustále zvyšují nároky na zabezpečení našich dat, které jsou v drtivé většině uloženy v našich mobilních telefonech. Kromě biometrického ověření je stále velmi oblíbené zabezpečení pomocí PIN kódu, který při dodržení základních pravidel skýtá poměrně silnou ochranu. Spousta uživatelů však tyto pravidla opomíjí a s pocitem falešného bezpečí si zvolí PIN kód, který každý zkušený hacker uhodne během tří sekund.

Nejčastější PIN kódy

Server Dailymail nedávno uvedl seznam nejpoužívanějších PIN kódů, které si svou oblibu drží i přesto, že je hned každý uhodne. Jedná se především o jednoduché číselné kombinace typu 1234, 1212, 6969 a podobně. Velmi oblíbené je také opakování jednoho čísla, jako je 1111, 0000, 7777 a tak dále.

Většina uživatelů si takový PIN kód zvolí především kvůli jeho jednoduché zapamatovatelnosti. Málokdy si pak uvědomí, že právě tato jednoduchost učiní z jeho zařízení snadný terč různých hackerů. Stejně nebezpečné je používání roku nebo data narození, protože se jedná o informaci, kterou si každý hacker o své oběti jednoduše zjistí a značně mu usnadní prolomení vašeho zabezpečení.

Redakce VědaŽivě

20 dubna, 2024

Nastavila si na svém telefonu PIN, přišla kvůli tomu o 250 000 Kč. Kdo udělá stejnou chybu, krutě na to doplatí

Analýza mluví jasně

Různé analýzy používaných PIN kódů dokazují, že většina z nich kopíruje jednoduché sekvence a opakující se vzory. Čtyřmístný PIN kód má 10 tisíc různých kombinací, a přesto dokáže většina hackerů objevit správnou kombinaci už při 61. pokusu. Jedná se o alarmující zjištění, které by mělo každého z nás přesvědčit, aby volbu příštího PIN kódu rozhodně nepodceňoval.

Článek Vypadá váš PIN kód k telefonu nějak takto? Změňte ho, jeho odhalení zabere přesně 3 sekundy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozor na nebezpečnou nabíječku

Prohlášení o potenciálně nebezpečném produktu vydala společnost IKEA počátkem roku. Od té doby stáhla USB nabíječku Åskstorm z prodeje a zároveň vyzvala všechny zákazníky, kteří si nebezpečnou nabíječku již zakoupili, aby ji vrátili na kterékoliv pobočce IKEA. Ještě vloni si mohli zákazníci tuto nabíječku zakoupit za 500 korun.

Při vrácení produktu na pobočce obchodního domu IKEA vám bude částka v plné výši vrácena. Společnost navíc všechny zákazníky ujistila, že v tomto případě nemusí mít ani účtenku nebo originální balení. Verze podezřelé nabíječky se dá ověřit přímo na produktu podle unikátního kódu ICPSW5-40-1, který najdete na zadní straně nabíječky.

Popálení i poranění elektrickým proudem

Riziko v tomto případě představuje napájecí kabel, u kterého hrozí brzké opotřebení a následné riziko úrazu. Ačkoliv společnost IKEA podrobuje všechny své výrobky důkladným testům, tento drobný detail odhalili až poškození zákazníci během běžného používání.

Při opakovaném ohýbání či omotávání napájecího kabelu dojde k protržení ochranného plastu a odhalení jednotlivých drátků. V takovém případě vzniká vysoké riziko popálení a poranění elektrickým proudem při běžném používání. Konkrétně se jedná o nebezpečnou nabíječku Åskstorm 40 W s unikátním číslem modelu ICPSW5-40-1, které lze dohledat na zadní straně nabíječky.

Redakce VědaŽivě

31 prosince, 2022

Po nabití telefonu by nabíječka neměla zůstat v v zásuvce: Spotřeba energie je ten méně podstatný důvod

Velké stahování nebezpečného produktu

Podezřelou USB nabíječku stahuje společnost IKEA z celého světa. Model byl ve všech sítích švédského obchodu k dostání od roku 2020. Zákazníci všech zemí světa, včetně Kanady, Velké Británie a Španělska byli vyzváni, aby nebezpečnou nabíječku vrátili. Zákazníci tak mohou učinit kdykoliv a na kterékoliv pobočce společnosti IKEA. Celá akce není nijak časově omezená a každý zákazník má nárok na vrácení plné částky, za kterou nabíječku pořídil, aniž by svůj nákup musel prokázat účtenkou.

Článek Životu nebezpečná nabíječka na telefon: Kdo ji má doma, musí ji vyhodit. Prodávala se ve velkém, teď se o ní zjistila pravda se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Chyba v zabezpečení databáze

Pro jednou nejsou kyberzločinci zodpovědní za jeden z největších internetových průšvihů posledních dnů. Tentokrát za to může chyba v nastavení parametrů databáze, díky které byly jednoduše přístupná všechna citlivá osobní data uživatelů. Tato chyba navíc nebyla na první pohled patrná, proto správcům databáze Firebase nějakou dobu trvalo, než vadu odhalili. Kvůli tomu ovšem unikla hesla a jiné informace zhruba 19 milionů uživatelů. Databázi Firebase používá například i internetový gigant Google, takže v ohrožení může být každý z nás.

Unikly citlivé informace

Experti, kteří začali rozsah škody napáchané chybou databáze Firebase zkoumat, zjistili, že z 5 milionů domén je v potenciálním nebezpečí 916 webů a organizací. Citlivé informace všech těchto webů jsou jednoduše veřejně přístupné naprosto komukoliv. To představuje jisté bezpečnostní riziko v ohledu zneužití těchto dat pro kriminální činnost. Pokud by taková data objevili a využili kyberzločinci, mohli by je využít ke svým útokům, které by cílili na konkrétní uživatele a tím zvýšili šanci na svůj úspěch. Lehce by se pak mohli dostat i k financím dané oběti.

Redakce VědaŽivě

7 srpna, 2021

Jak na internetu vyhledat informace, o kterých až 96% lidí neví? Deset veřejnosti neznámých triků. Znají je jen IT profíci

Odstrašující čísla

Seznam informací, které byly díky chybě databáze Firebase veřejně přístupné, je doslova odstrašující. Jak zmiňuje web BleepingComputer, jedná se celkem o 84 milionů jmen, 106 milionů emailů, 33 milionů telefonních čísel, odstrašujících 27 milionů bankovních údajů a přes 20 milionů přístupových hesel. Nejhorší je, že všechny tyto informace unikly v čitelné textové podobě, takže selhalo i šifrování citlivých osobních údajů, které by mělo poskytovat další úroveň ochrany. Všichni uživatelé by si nyní měli dávat dobrý pozor na další zneužití těchto údajů.

Článek Každý Čech, který používá tuto aplikaci, si musí zkontrolovat bankovní účet. Hrozí ztráta peněz ze dne na den se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krade citlivé údaje

Prvním varovným signálem, který aplikaci od počátku provázel, bylo zjištění nedostatečného zabezpečení přihlašovacích údajů. Nothing Chats měla posílat citlivé údaje přes prostý text HTTP, přitom standardně se pro lepší zabezpečení používá HTTPS. Společnost, která aplikaci Nothing Chats provozovala, tuto skutečnost striktně odmítala. Na scéně se však objevily mnohem závažnější problémy.

Vývojářská aplikace Sentry, kterou aplikace Nothing Chats používala při řešení vzniklých problémů, měla údajně ukládat citlivé údaje v nešifrovaném textu ve své databázi zvané Firebase. Nebezpečné na tom je, že díky tomu byly všechny nasbírané údaje jednotlivých uživatelů přístupné komukoliv. Součástí těchto dat přitom byly kromě zpráv a médií také uživatelská jména a telefonní čísla, která mohou být využita k různým podvodům.

Aplikaci už nestáhnete

Pracovníci Googlu naštěstí okamžitě reagovali na zprávy o nedostatečném zabezpečení aplikace a stáhli jí ze svého oficiálního obchodu Google Play. To jen potvrdilo výše zmíněné dohady o tom, že aplikace kradla citlivé údaje uživatelů. Jméno společnosti Nothing, která působí v operačním světě Androidu, tak celá kauza nenávratně poškodila. Uživatelé a recenzenti jsou v tomto ohledu nekompromisní a dokonce vyvstaly dotazy na způsob, jakým vlastně společnost své platformy testuje a zajišťuje jejich zabezpečení.

Redakce VědaŽivě

5 prosince, 2023

Aplikace, kterou používá až 97 % Čechů, nás jde nechutně obrat o peníze

Nothing Chats už ne

Pokud jste si čirou náhodou stihli aplikaci Nothing Chats stáhnout, důrazně vám doporučujeme, abyste ji zase odinstalovali. Bezpečnostní riziko této aplikace je příliš velké a v zájmu každého z nás by měla být snaha ochránit své citlivé údaje. Jelikož se špatná pověst této aplikace rychle šíří, je nepravděpodobné, že by ji kdokoliv dále používal. Udělejte tak ve svém zařízení místo nějaké užitečnější a lépe zabezpečené aplikaci.

Článek Varování: Kdo má v telefonu tuto aplikaci, musí ji neprodleně smazat. Je nebezpečná a krade citlivé údaje se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečná nabíječka

Společnost Toshiba závadu odhalila u řady svých notebooků, které byly vyrobeny mezi roky 2008 a 2012. U nabíječek k těmto notebookům se v posledních letech zjistila nebezpečná závada. Podle zaznamenaných případů mělo při nabíjení notebooků docházet k silnému přehřátí nabíječky, která se následně měla roztavit či dokonce vznítit. Takových případů je zatím evidováno celkem 679.

Toshiba proto stahuje celkem 15,5 milionů těchto napájecích kabelů. Pokud vlastníte tento typ notebooku, měli byste nabíjecí adapter okamžitě vrátit. Označení nebezpečné nabíječky začína kódem G71C. Tento kód najdete u čárového kódu daného adapteru.

Svou bezpečnost nepodceňujte

Celou nešťastnou záležitost řeší na území České a Slovenské republiky servisní společnost CCC. Tento servis jedná přímo z pověření společnosti Toshiba a dokáže tedy poskytnout nepřesnější informace ohledně podezřelých zařízení. Pokud si tedy nejste jistí, za je nabíječka vašeho notebooku právě ta nebezpečná, obraťte se na pracovníky servisu CCC. Pomůžou vám rozpoznat daný typ a pořeší jeho náhradu.

Podezřelá elektronika

Nejedná se o první případ závadné nabíječky, o kterém jsme vás v poslední době informovali. Obecně jsou podobné závady detekovány u levné elektroniky pochybných značek a nelicencovaných výrobců, u kterých nemůže být kvůli nízké ceně zaručeno správné testování funkčnosti a bezpečnosti. Přesto se podobná nebezpečná závada může objevit i u prémiových značek. Na rozdíl od levné elektroniky máte v takovém případě nárok na odškodnění, pokud se daná závada projeví.

Redakce VědaŽivě

31 prosince, 2022

Po nabití telefonu by nabíječka neměla zůstat v v zásuvce: Spotřeba energie je ten méně podstatný důvod

Ačkoliv stoprocentní bezpečnost nemůže nikdy nikdo zaručit, na elektronických zařízeních se určitě nevyplatí šetřit. Riziko poškození nebo dokonce vznícení je u levné elektroniky znatelně vyšší než u známých a ověřených značek značkové elektroniky. Zároveň je také důležité dbát na správné používání daného zařízení a vyhnout se případnému poškození nebo dokonce závažným úrazům.

Článek Tuhle nabíječku má doma spousta Čechů. Teď se o ní zjistily hrozné věci, je extrémně nebezpečná se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečná nabíječka

Bezpečnostní obavy vznikly v souvislosti s opotřebením napájecího kabelu, což může vést k riziku úrazu elektrickým proudem a způsobit popáleniny. I přes přísné hodnocení rizik a testovací programy během vývoje produktů IKEA bylo zjištěno, že napájecí kabel u tmavě šedé USB nabíječky Åskstorm 40W se může poškodit nebo zlomit, zejména poté, co byl nějakým způsobem ohnut nebo omotán kolem nabíječky během delšího používání.

Jak poznat konkrétní model

Podle informací na štítku na zadní straně nebezpečné nabíječky lze identifikovat dotčený model s číslem článku 50461193 a číslem modelu ICPSW5-40-1. Produkt byl dostupný od dubna 2020, ačkoli byl stažen z trhu v různých regionech, včetně Kanady, Španělska a Velké Británie, avšak zatím nebylo zveřejněno stažení v USA, kde byl také prodáván.

IKEA se za stažení omlouvá a zdůrazňuje svůj závazek k bezpečnosti zákazníků. Ti, kteří vlastní daný produkt, jsou vyzváni k jeho okamžitému zastavení používání a k návratu do obchodního domu IKEA, kde obdrží plnou částku. Proces vrácení není vázán na předložení dokladu o koupi a zákazníci mohou produkt vrátit neomezeně dlouho.

Článek Varování: Kdo má doma tuto nabíječku, tomu hrozí brutální problém. Už ji stáhli z prodeje, raději ji okamžitě vyhoďte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Příběh s dobrým koncem

Další komplikace ovšem přišly se zlomenou nohou a odplavením obuvi. Snažila se pak dostat do míst, kam mohly vidět vrtulníky, které ji hledaly. Strategie fungovala, žena byla nalezena 10 kilometrů od místa, kde zmizela. Web Lifehacker v souvislosti s tímto případem shrnul, co všechno dělat, pokud se ocitnete v podobné situace. Nikomu ji samozřejmě nepřejeme.

Nepropadejte panice

Toto heslo je mottem slavné „trilogie v 5 dílech“ britského spisovatele Douglase Addamse Stopařův průvodce po galaxii. Jakmile si uvědomíte, že skutečně nevíte, kde jste, je klasickou metodou všech přeživších STOP. Anglicky je to akronym pro Stop, Think, Observe, Plan. Tedy zastavit, přemýšlet, pozorovat, plánovat.

Zastavte a zamyslete se

Ano, řekne se to snadno, hůř udělá. Opravdu ale nepropadejte panice, nijak vám to nepomůže. Sedněte si, zůstaňte, kde jste, šetřete dech i svaly. Zvažte pečlivě (a opět v klidu) vlastní situaci. Lesní správa USA radí nevypravovat se nikam v momentě, kdy nemáte jasný plán.

Dávejte pozor, pozorujte

Příroda je plná nápověd o směru a dalších okolnostech. Je to jako náznaky v detektivce, kdo provedl vraždu. Shromážděte tedy pečlivě informace o tom, kde byste mohli být. Máte mapu nebo kompas? Vidíte nějaké turistické značky? To všechno můžete použít pro orientaci v terénu.

Plánujte

Proveďte revizi svých možností včetně vybavení. Pak vyberte tu nejlepší a pokračujte v cestě, nebo se vraťte, odkud jste přišli. Jakmile jste však zranění, případně se smráká, je nejlepší zůstat na místě a v klidu.

Požádejte o pomoc

Tohle vypadá samozřejmě, lidé však mají sklon zpanikařit natolik, že je takto základní možnost nenapadne. Máte-li po ruce telefon, dostatek baterky a signál, uveďte poslední známou polohu a kontaktujte tísňové linky.

Myslete dopředu

Následující kroky platí hlavně pro zamyšlení se nad dalším výletem do divočiny. Máte tak možnost předchozím situacím v mnoha ohledech předejít.

Oznamte někomu, kam jdete

Když se chcete vypravit na delší trasu, dejte o tom vědět několika lidem, ideálně rodině či přátelům. Odhadněte také, kdy a kam byste se měli dostat. V případě výrazného zpoždění je požádejte o zalarmování záchranné služby.

Výbava pro přežití

Obvykle si vystačíte se základní lékárničkou, stanem coby úkrytem, správným oblečením, baterkou a opalovacím krémem. V poslední době hodně lidí u nás podceňuje obutí. I zprávy už informují o tom, že se lidé vypraví do hor v plážových žabkách a jsou hrozně překvapení náročným terénem.

Nástroje pro komunikaci

Tohle je přesně situace, kdy je třeba mít u sebe telefon, hodí se i powerbanka. Při náročnějších výpravách se užije i satelitní telefon nebo jiný nouzový systém na vyslání polohy.

Článek Jak najít cestu z lesa, když se člověk ztratí: Důležité je plánování a mít se neustále na pozoru se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Společný dopis pro jasné regulace

Společně se skupinou odborníků na umělou inteligence a také lídrů těchto oborů požádali, aby byl další vývoj algoritmů na 6 měsíců pozastaven. Momentální systémy jsou daleko výkonnější než nedávno vydaný model GPT-4 a OpenAI. O odkazování na potenciální rizika pro společnosti i celé lidstvo informovala agentura Reuters. Samotný dopis zveřejnila nezisková organizace Future of Life Institute, podepsalo ho na 1 000 profesionálů.

Krom samotného Muska šlo například o spoluzakladatele společnosti Apple Steva Wozniaka, ředitele Stability AI Emada Mostaque, stejně tak odborníky v poli Yoshua Bengio a Stuarta Russella. Ti všichni volají po dočasném moratoriu na vývoj umělé inteligence, dokud nebudou stanoveny jasné bezpečnostní protokoly. Ty mají pak schválit nezávislí odborníci. Dopis podrobné popisuje potenciální rizika těchto systémů pro společnosti a civilizaci.

Má z ní strach i zakladatel

„Pokročilé systémy umělé inteligence by měly být vyvíjeny jen tehdy, pokud jsme si jisti tím, že jejich dopad bude pozitivní a případná rizika lze řídit,“ stojí v dokumentu. Vyzývá také vývojáře k tomu, aby s tvůrci politici spolupracovali na regulacích. Dopis nepodepsal Sam Altman, generální ředitel společnosti OpenAI, který stojí za vývojem ChatGPT. Agentuře Reuters to sdělil mluvčí již zmíněného institut Future of Life.

Altman sám ovšem zároveň přiznává, že se svého výtvoru „trochu bojí“. Lze jej podle něj použít k rozsáhlým kybernetický i dezinformačním útokům. „Společnost stále potřebuje čas na to, aby se adaptovala,“ sdělil v polovině března stanici ABCNews. Podle autorů a signatářů dopisu se laboratoře umělé inteligence během posledních měsíců zapojily do zcela nekontrolovatelného závodu ve vývoji a implementaci těchto digitálních mozků.

Muskův odchod a Hawkingův scénář

Tento vývoj tlačí také na konkurenci, která samozřejmě nechce v žádném případě zůstat pozadu. Například vydání chatbota ChatGPT podporovaného v loňském roce společností Microsoft přimělo soupeře k urychlení vlastních vývojů. Sám Musk byl v roce 2015 jedním za zakladatelů OpenAI, tehdy ještě s několika dalšími investory. V témže roce se však rozhodl společnost opustit, údajně kvůli neshodám stran dalšího rozvoje firmy.

Riziko umělé inteligence je také jedním z apokalyptických scénářů profesora astrofyziky Stephena Hawkinga. Lidstvo podle něj vytvoří technologie, které ho postupně eliminují z jakéhokoli rozhodování. Stejně tak se mohou ubránit jakýmkoli pokusům o vypnutí sebe sama. A čím více funkcí a obsluhy společnosti bude lidstvo těmto systémům svěřovat, tím více se bude vzdávat vlastní kontroly nad vlastním životem.

Článek Elon Musk varuje před umělou inteligencí, a dokonce ji označil za „největší riziko pro lidskou civilizaci“. I její zakladatel z ní má strach se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Několik způsobů, ani jeden moc šťastný

Samozřejmě se nabízí káva, její účinek ale není dlouhodobý. Navíc se problém vrátí hned po jejím vyprchání. Nezbývá tedy než řetěz kávy pro udržení povzbuzení, což ovšem neprospívá organismu. Případně se spolehnout na energetické nápoje, které ale umělé chemie obsahují mnohem více. Řidiči náklaďáků tak v mnoha případech postupně přešli k přírodnějším metodám. Konkrétně kombinaci semínek a žvýkaček na zaměstnání čelistních svalů.

Semínka jim vydrží na hodinu či dvě, mají ovšem nevýhodu v odvádění pozornosti od řízení. Nejhorší je samozřejmě kombinace semínek v ruce a krizové situace před kamionem. Jenže i když si takto zaměstnají celé tělo, bude bojovat o skutečný a normální spánek. Jeho oddalování povede pouze k utlumeným reakcím, otupělému mozku, a hlavně neschopnosti rychlé reakce. Spánek se stejně o slovo přihlásí bez ohledu na okolnosti.

Skutečný odpočinek má pravidla

Existuje vůbec nějaký způsob, jak se dostatečně zabavit, udržet pozornost, předejít spánku? Výzkumy ukazují, že téměř třetina řidičů dalekých tras (konkrétně 27 %) naspí za celý den 6 nebo méně hodin. Dobrý spánek je stejně podstatný jako kvalitní strava. Vylepšování jeho kvality má pak dlouhodobý dopad, a hlavně výhody. Dr. Stephanie Pratt, ředitelka NIOSH Center for Motor Vehicle Safety, doporučuje všem řidičům kamionů následující postupy.

• Najít si co nejtišší a nejbezpečnější parkovací místo.
• Zablokovat veškerá venkovní světla a hluky.
• Udržet kabinu na teplotě vhodné pro spánek, tedy cca 19 stupňů Celsia.
• Použít pohodlnou matraci, přikrývku i polštář.
• Ztlumení telefonu a ponechání hlasitého vyzvánění jen u skutečně důležitých kontaktů.
• Před usínáním se aspoň na hodinu vyvarovat veškeré elektroniky včetně sledování televize.

Další okolnosti kvalitního spánku

Stejně důležitou roli hraje i volba jídla a nápojů. Kdokoli touží po dobrém odpočinku, měl by se vyhnout těžkým či kořeněným jídlům, alkoholu a kofeinu. Nejde přitom jen o moment těsně před odchodem na lože, ale několik hodin předtím. Řidiči mohou vyjet ve výrazně jiném stavu, pokud pochopí vlastní vnitřní hodiny, tedy cirkadiánní rytmus. Ty dávají tělu jasné signály během noci a brzo ráno. Jednoduše organismu oznamují, že je čas jít spát.

Na samotné ospalosti je pak nejrizikovější to, že si jí člověk kolikrát není vědom. Nejdříve si pak při řízení všimne drobné odchylky od pruhu nebo minutí zatáčky. Případně si uvědomí, že si nepamatuje několik posledních kilometrů, které ujel. Poslední fáze zahrnují časté zívání a mrkání, pohupování hlavou a těžká víčka. Nejhorší jsou pak právě mikrospánky, protože si řidič vůbec neuvědomí, že na několik vteřin usnul. Snadno mohou být i úplně poslední.

Článek Jak neusnout za volantem aneb Trik kamioňáků: Řidiči doporučují žvýkačku a semínka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Známky odposlechu z minulosti

Jednou z možných špionážních variant bylo zcela nečekané přehřívání telefonu. I dnes tuto metodu hackeři používají zcela běžně a zřejmě je i efektivní. Pravděpodobně se jedná o spuštěnou špionážní aplikaci v pozadí, které si tak jednoduše nevšimnete. Telefon se vám taktéž může začít vybíjet, a to opět pomocí špionážní aplikace.

Přesměrování volání trvá neobvykle dlouho

Pokud po vytočení musíte dlouho čekat, než se váš telefon přesměruje k jinému, je možné, že je zařízení odposloucháváno. Může to trvat již po dlouhou dobu a ani o tom nemusíte vědět. Podobné je to i u vyhledávání neznámé sítě. Ta se totiž může v názvu skládat z čísel a opět existuje možnost, že váš telefon někdo odposlouchává. A nemusí se jednat jen o mobilní telefony.

Podivné zvuky a náhlé rozsvícení displeje

Další velice zneklidňující možností pro hackery je porušování funkcí vašeho mobilu. Možná jste někdy zažili, že váš telefon zčistajasna přestal správně fungovat. Mohlo to být sice jen na chvíli, ale přesto se nemuselo nutně jednat o obyčejné závady, které přichází s dobou používání telefonu. Pokud se jednalo třeba o náhlé krátkodobé rozsvícení vašeho displeje, či dokonce zapnutí různých zvuků, byl váš telefon pravděpodobně odposloucháván.

Co z toho vyplývá?

Pokud se vám takové věci stanou např. při volání či přesměrovávání telefonu, tak okamžitě zavěste zařízení. Pro větší ujištění vyjměte patřičné komponenty a restartujte telefon. Rozhodně byste také neměli navštěvovat stránky či stahovat aplikace, kterým nerozumíte. Existují totiž neznámé zdroje, které z vašeho chytrého zařízení udělají lejstro informací, které vám mohou opravdu uškodit.

Článek Telefon dlouho vytáčí nebo se náhle rozsvítí displej: Jak poznat, že je zařízení špehováno, a nepřijít tak o „svůj život“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozor, blíží se megakometa

Jste připraveni na „megakometu“? V roce 2021 se v naší Sluneční soustavě objevila jedna z největších a byla skutečně děsivá. Celá zabírala 137 kilometrů a její ledové jádro bylo 50krát větší než předchozí držitel rekordu. Celková masa pak byla 100 000krát větší, než je běžné. Kometa 2/2014, nebo také Bernardinelli-Bernsteinova, je tak velká, že byla původně označena za malou planetku. Naštěstí se k nám dostala nejblíže na 1,6 miliardy kilometrů.

Kolize s galaxií Andromeda

Sice je od Země vzdálena 2,5 milionu světelných let, ale Andromeda, největší galaxie „v sousedství“, má docela děsivou trajektorii. Konkrétně míří přímo na nás a jednoho dne se s Mléčnou dráhou srazí. Těsně před tím zabere celou naši noční oblohu. Naštěstí k nám dorazí až za nějakých 3–5 miliard let.

Katastrofa z rukou solárních bouří

Země je neustále bombardována vysoce nabitými částicemi ze Slunce, které ale většinou odrazí naše magnetické pole. Občas se však magnetismus uvnitř naší hvězdy trochu posune a způsobí opravdu silnou bouři, která se pohybuje rychlostí světla. Výsledkem může být blackout v navigaci a komunikacích. Největší bouří v moderní historii byl tzv. Carrington Event a došlo k němu v roce 1859. Dnes by to byla internetová apokalypsa.

Osiřelé černé díry v naší galaxii

Černé díry jsou děsivé samy o sobě. Trosky hvězd vybuchlých jako supernova jsou tak těžké, že od nich neuteče ani světlo. Uklidní proto, že největší taková v centru Mléčné dráhy – Sagittarius A – je od nás 26 000 světelných let. Jenže ne všechny jsou tak daleko. Celá galaxie jich má mít asi 100 milionů a velký zlomek jich může cestovat po celé Mléčné dráze. Jedna taková se nacházela i 5 000 světelných let od Země.

Toulající se asteroidy

Sluneční soustavou putuje hrozně moc velkých objektů a víme jen o malé části z nich. Je klidně možné, že jsou tu neznámé asteroidy, které by mohly zasáhnout Zemi stejně tak, jako když kdysi vyhynuli dinosauři. Naštěstí toho o pohybech kolem nás zjišťujeme stále více, protože se naše technika neustále posouvá. Dnes tak víme o 154 741 asteroidech a tento počet se neustále zvyšuje.

Stín Měsíce

Kompletní zatmění Slunce je naprosto okouzlující nebeská událost, která je ovšem současně stejně tak děsivá. Jakmile Měsíc zakryje 95 % slunečního disku, obloha ztmavne a ptáci přestanou zpívat. Klesne teplota, ovane vás studený vítr a postaví se vám asi každý chlup na těle. Jste-li někde ve výšce a máte dostatečný rozhled, můžete také vidět stín Měsíce, jak se na vás žene, až vás pohltí. Pak zčerná úplně všechno a máte děsivý pocit, že se Slunce už nevrátí.

Sluneční korona viditelná prostým okem je výhrou za to stát ve stínu Měsíce. Ale ten plíživý pocit ochromení s vámi zůstane, dokud se denní světlo nevrátí. A možná i trochu déle.

Článek 6 nejděsivějších věcí ve vesmíru: Míří na nás galaxie Andromeda a jedna z černých děr byla nebezpečně blízko se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Charakteristika podivného kráteru

Výška útvaru je mírně vyšší než 40 metrů a průměr se pohybuje okolo 76 metrů. Kužel se tyčí plochým vrcholem a uprostřed celého objektu je 12metrová struktura připomínající skluzavku. Hmotnost samotného kráteru je asi milion tun. Jedná se o skutečně neobvyklý útvar a zpovzdálí může lidskému oku připadat jako taková menší sopka.

Kráter, ke kterému budete muset pěšky

Historie vzhledu pozoruhodného kužele je stále kontroverzní. Pro jeho vzhled existuje několik vysvětlení, přičemž žádné z nich nebylo 100% potvrzeno. Ke kráteru se nekonají žádné organizované výlety, stejně jako zde nevedou silnice pro silniční dopravu. I přesto se jedná o velmi navštěvovanou památku. Dá se k ní totiž dostat pomocí průvodců přes hluboký les. Jedná se ale o velmi namáhavou cestu.

Historie kráteru je velice komplikovaná

První zmínky o podivném útvaru započaly v roce 1949, kdy skupina geologů pod vedením Vadima Kolpakova tento úkaz objevila. Vědci byli však zaneprázdněni sestavováním geologické mapy této komplikované oblasti. Nastaly určité problémy, kvůli nimž je zde velice omezený přístup. Při bližším pozorování přišel Kolpakovův tým s tím, že se jedná o velice anomální jev. Bylo předloženo několik verzí původu kráteru. Mezi nimi byl zrod nové sopky, následky pádu meteoritu a také výsledek radioaktivní reakce probíhající v hlubinách útvaru.

Studium Patomského kráteru začalo několik desetiletí po jeho objevu. První expedice, organizovaná v 60. letech, dokázala určit velikost objektu a shromáždila data, která by mohla pomoci osvětlit jeho původ. Tvar kráteru a úhel svahů naznačoval, že je dílem pádu meteoritu. Zároveň však nebyly nalezeny žádné stopy meteorických hornin. Vědci dokonce tvrdí, že by se na samotném dně kráteru mohly ukrývat známky mimozemské civilizace.

Nejpravděpodobnější verze vzniku kráteru

Další verze obhajovala variantu s výskytem sopečné činnosti v důsledku úniku metanu. Struktura tektonické desky, obsah plynů a hornin charakteristických pro sopky však tuto verzi nedokazují. Zbyl tedy předpoklad, který se objevil jako výsledek expedic v letech 2005–2010 a jeví se jako nejpravděpodobnější. Kráter údajně vznikl v důsledku srážky Země s válcovitým objektem. Podle této hypotézy pronikl válec do hloubky až 300 metrů, kde spadl do plynové kapsy a začal vytlačovat na povrch zbytky hornin, které rozbil.

Legenda, ze které poněkud mrazí

Říká se, že v blízkosti tohoto přibližně 500 let starého sibiřského kráteru mají lidé nevysvětlitelný pocit úzkosti, strachu a zkázy. Každý, kdo se kdy usadil poblíž, buď upadl do spárů medvědů, nebo spáchal sebevraždu. Medvědi navíc v létě napadali lidi, což není pro tyto šelmy typické. Jedním takovým případem byla rodina Jakutů žijících poblíž kráteru. Jednou jednoduše zmizela beze stopy, zatímco všechny cennosti v jejich domě zůstaly nedotčeny. Dokonce i některé výpravy končily katastrofou. Např. v roce 2004 zemřel náhle člen skupiny geologů na infarkt.

Článek Tajemný „Patomský kráter“ nacházející se uprostřed ničeho. Pokud se u něj kdokoli zdrží, nastane obrovské neštěstí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jeskyně pojmenovaná po psanci

Jedná se například o jeskyni Davelis nacházející se na jihozápadní straně hory Penteli v Řecku. Je pojmenována po psanci z devatenáctého století jménem Davelis. On a jeho parta ji používali jako úkryt a podle legendy v ní bylo bludiště tunelů, jež vedly do domu místní vysoce postavené dívky, která byla Davelisovou milenkou. U vchodu do jeskyně se nachází ve skále vytesaný byzantský kostel poustevníků z 12. století.

Co ještě tato hororová jeskyně nabízí?

O něco hlouběji v jeskyni byl uctíván bůh Pan a pozůstatky, které to potvrzují, jsou k vidění v Archeologickém muzeu v Athénách. Na jedné ze stěn jsou vidět rytiny dávných umělců. Především cestovatelů, malířů a také několika anglických spisovatelů devatenáctého a počátku dvacátého století.

Spojitost se studenou válkou

Existují zprávy, že řecká armáda v jeskyni prováděla tajné operace, ta byla proto pro veřejnost uzavřena. Je také spojována s jadernými zbraněmi, experimenty studené války a četnými konspiračními teoriemi. Tento fakt je hlavním důvodem, proč lidé tuto jeskyni nechtějí navštěvovat. Historie studené války nahání hrůzu mnohým.

Podivnosti dějící se v jeskyni

Okultní status této horské jeskyně je přiživován různými popisy odvážlivých návštěvníků. Říká se, že lidé zde viděli vodu kapající z podlahy až ke stropu a kočky kráčející vzpřímeně. Dokonce se zde děje něco zvláštního s elektronickými zařízeními. Údajně se vypínaly a podivně blikaly. Jeskyně by mohla sloužit jako kulisa pro horor, protože prý má stopy okultních rituálů.

Strach, nebo fascinace?

Řek Dimitrios Makridopoulos, kterého paranormální jevy odjakživa fascinovaly, šel do jeskyně s kamerou a potřebnými zařízeními. Prostřednictvím rádiových frekvencí zkoumal neobvyklou aktivitu. Pomocí přístrojů zaznamenal neobvyklé zvuky, stíny a znaky. Podle Dimitriose byla už u vchodu cítit zvláštní energie, jako by přicházela z jiného světa.

Článek Jeskyně, kde se mobily vypínají, podivně blikají a voda kape zdola nahoru, je opředená děsivou minulostí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dbejte na to, kdy v letadle usínáte

Pokud dáváte přednost spánku během letu, snažte se spát až poté, co letadlo dosáhne požadované výšky. Faktem je, že během vzletu a přistání se tlak na palubě dramaticky mění, a proto mají cestující často zalehlé uši. Během spánku člověk nemůže zívat ani polykat, aby vyrovnal pokles tlaku. To může způsobit závratě, tinnitus a dokonce i dočasnou ztrátu sluchu.

Nošení sluchátek se taktéž nevyplatí

Mnoho cestujících ignoruje požadavek letušek, aby si „sundali sluchátka“, a to je špatně. Pokud dojde při startu nebo přistání k mimořádné události a posádka letadla začne pasažérům vydávat nouzové příkazy, člověk je neuslyší. O to horší je, když se jedná o opravdu fatální situaci a pasažér ve stavu nouze jednoduše netuší, co má dělat.

Nošení kontaktních čoček

Normálně je vzduch na palubě letadla extrémně suchý. Nízká vlhkost může způsobit nesnášenlivost kontaktních čoček a suché oči, což je nebezpečné pro cestující i pro celou posádku. Abyste se vyhnuli rizikům, doporučuje se před letem čočky vyjmout a nasadit je zpět raději až po přistání.

Stínidla na okna

Na začátku a konci letu je nutné zvednout rolety na oknech, aby přes ně, kdyby se něco stalo, mohla posádka zaznamenat neobvyklou situaci přes palubu. Kromě toho otevřené závěsy pomáhají cestujícím rychleji si zvyknout na denní a noční světlo. To znamená, že v případě nouzové evakuace budou jednat mnohem rychleji.

Zdroj: TheTravel

Článek Tohle při přistání letadla nikdy nedělejte – jednou se vám to může krutě vymstít. Rizikem jsou i kontaktní čočky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kam dopadá většina vesmírného odpadu?

Více než dvě třetiny Země pokrývá oceán, takže většina vesmírného odpadu padá právě tam. Někdy ale trosky zasáhnou obytné oblasti. Například v květnu 2020 dopadla 12metrová trubka, údajně vystřelená Čínou, ve vesnici na Pobřeží slonoviny. Letos v dubnu dopadl u vesnice v Indii další úlomek čínské rakety.

Padající trosky mohou zapříčinit oběti

Vědci z University of British Columbia publikovali v časopise článek o nebezpečí, které pro lidský život představuje vesmírný odpad vracející se na Zemi. Podle jejich výpočtů bude v příštím desetiletí stoupat pravděpodobnost, že se někdo stane obětí trosek. Má se jednat až o 10% šanci. Toto riziko je však mnohem vyšší v chudých zemích poblíž rovníku. Je tomu tak proto, že hustota obyvatelstva je tam vyšší a trosky padají častěji.

Opatření jsou nezbytná

Aby se předešlo situaci, kdy by v Bombaji spadl další kus kovu z vesmíru, volají vědci po mezinárodní dohodě. Ta by měla zajistit rakety tak, aby uskladnila množství paliva potřebného pro svržení lodí v neobydlených oblastech oceánu. To může vyžadovat vyřazení nebo úpravu starších raket.

V případě takových incidentů existuje Úmluva OSN o odpovědnosti přijatá v roce 1972. V praxi byl však tento zákon uplatněn pouze jednou. V roce 1978 se sovětský satelit zřítil a dopadl na území Kanady, které o 3 roky později SSSR zaplatil 3 miliony kanadských dolarů (v přepočtu přes 55 milionů Kč).

Někdo může zemřít

Některé společnosti, jako je SpaceX, po startu vracejí své nižší úrovně raket na Zemi. Vyšší úrovně, které družice vynesou na oběžnou dráhu, se však po oddělení často unášejí vesmírem. Většinou z toho důvodu, že rakety nemají dostatek paliva pro řízený návrat. Ve výsledku to znamená, že pokud se brzy neudělá něco, co by omezilo pravděpodobnost této události, někdo nakonec zemře kvůli zásahu padajícím vesmírným odpadem. V nejhorším případě by mohly zemřít stovky kvůli jedinému kusu trosek.

Zdroj: UniverseToday

Článek Je poměrně vysoká šance, že vesmírný odpad někoho na Zemi zabije. Brzy bude nutné udělat jistá opatření se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Žena nevědomě hazardovala se svým životem

O obrovském štěstí může hovořit Kaylin Marie, která se na dovolené nechala natočit v situaci, kdy v rukou držela smrtelně nebezpečnou chobotnici kroužkovanou. Jedno její kousnutí dokáže zabít dospělého člověk v řádu několika minut. Mladá žena pobývala na ostrově Bali, když na pláži uviděla dvě malé, líbivě zbarvené chobotnice. Jednu z nich okamžitě zvedla a pořídila nahrávku, z níž mnohým ztuhla krev v žilách. Video, které žena zveřejnila na síti TikTok, se okamžitě stalo virálním. Když se později dozvěděla, jakému nebezpečí čelila, zhroutila se.

Roztomilá chobotnice skrývající smrtelné nebezpečí

Chobotnice kroužkovaná (Hapalochlaena lunulata, jinak známá jako chobotnice modrokroužkovaná) je na první pohled nenápadný živočich. Její tělo má tmavožlutou až tmavohnědou barvu, váží 10–100 gramů a dorůstá velikosti 12–20 centimetrů. Většinu času tráví obvykle v úkrytu – v různých menších trhlinách na mořském dně při pobřeží – který opouští jen když se vydává na lov nebo hledá partnera k páření. Ovšem v momentě, kdy se cítí bezprostředně ohrožená, se její pokožka rozzáří jasně žlutou barvou.

Na těle chobotnice se rovněž objeví pulzující, svítivě modré kruhy. Těch může mít na sobě okolo 50–60 a jejich zvýraznění je následkem reakce chromatoforů (buňky obsahující barevné pigmenty a odrážející světlo). Výrazné barvy jsou poté výstrahou pro případné predátory. Chobotnice kroužkovaná jimi dává najevo, že je prudce jedovatá. Ve slinných žlázách za pomoci symbiotických bakterií tvoří jed tetrodotoxin, který je 1 200x silnější než kyanid. (Tetrodotoxin vylučují i některé žáby z čeledi pralesničkovitých a některé ryby z čeledi čtverzubcovitých).  

@kaylinmarie21 #blueringoctopus #help #SoFiMoneyMoves #123PandoraME #TakeTheDayOffChallenge #fyp ♬ helllp the killer is ey scape ing – abi

Jedno její kousnutí, které je bezbolestné, dokáže zabít i dospělého člověka (některé zdroje uvádí, že chobotnice kroužkovaná disponuje takovým množstvím jedu, že během jednoho útoku dokáže usmrtit až 26 osob). Tetrodotoxin způsobuje postupné ochrnutí svalů, čímž zastaví i činnost plic. Smrt obvykle nastává do několika minut. Protože na jed neexistuje žádný protijed, je jedinou nadějí na záchranu okamžité poskytnutí umělého dýchání a setrvání v jeho poskytování po dobu 1 dne – tedy do momentu, kdy je jed z těla napadeného člověka vyloučen.

S jakým nebezpečným živočichem jste se již setkali tváří v tvář?

Zdroj: ScienceNews

Článek Tento mořský živočich je možná roztomilý, ale rozhodně ne bezbranný. Neznalá žena kvůli videu málem přišla o život se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Buďte si vědomy okolí a dění kolem sebe

Když Alastor „Pošuk“ Moody učil na Bradavické škole obranu proti černé magii, dal svým studentům jednu klíčovou radu – „Buďte neustále na pozoru.“ Vnímejte každý detail, sledujte jména ulic, podobu domů a rozložení kaváren nebo obchodů. Pokud polovinu cesty koukáte na Instagram a chodíte bezmyšlenkovitě stejnou trasou, je velmi lehké vás kdekoli odchytit a přepadnout. Fungujete totiž podle stejného vzoru a nevnímáte dění.

Pro stalkery jsou ideálním prostředím boční ulice, opuštěná místa a lokality, ze kterých existuje jen málo únikových cest. Preferujte proto veřejná místa, obchody, kavárny nebo městskou dopravu. Další fungující strategií je nejít přímo domů. Pokud vás někdo sleduje, nemusí mu jít hned o přepadení, ale o zjištění vašeho bydliště a vašeho časového rozvrhu. Může chtít vědět, kde si na vás počkat i proto, aby vás mohl vykrást a nikdo ho nerušil.

Matení stop a jednotného vzorce

Stalker hledá pravidelnost a jasnost. Jednou z nejlepších strategií tak je narušit vzorec a unavit ho. Přejděte nečekaně ulici a kupte si kávu nebo navštivte kamaráda v práci. Vejděte do knihkupectví, nebo ještě lépe do knihovny a chvíli se zdržte. Navštivte kadeřnictví či kosmetický salón. Používejte také výlohy nebo zrcátko v kabelce, abyste na podezřelou osobu viděly. Ale nenápadně.

Pokud máte více vrstev oblečení a například culík, změňte po cestě rozložení. Bundu schovejte do nákupní tašky, vlasy nechte rozpuštěné. Sundejte si na chvíli brýle nebo šálu. Stalker má většinou malou trpělivost a nechce sám vypadat nápadně, takže ho donuťte zastavit v nepříjemné pozici. Velmi dobré je například dát se do řeči s někým na ulici. Nejlepší situací je, pokud vás může někdo dočasně doprovodit, například obsluha obchodu.

Přímý kontakt, žádné klíče a poplach

Pokud víte, že vás někdo už delší dobu sleduje, a nic zatím nezabralo, volte přímou konfrontaci. Počkejte si na něj a překvapte ho samy. Držte přímý pohled a nasaďte co nejsebevědomější vystupování. Dáváte mu tak na vědomí, že víte o jeho chování a že se nebojíte (i když opak je nejspíš pravdou). Nesnažte se ho však zastrašit, takovou reakci si může naopak užívat a jít pak po vás o to víc. Rozhodně to nedělejte v nějaké zapadlé uličce.

Pokud situace v takovém momentu eskaluje do fyzického konfliktu, udělejte hluk. Statisticky lidé mnohem lépe reagují na zvolání „Hoří!“ než prosté „Pomoc!“. Mějte s sebou také v kabelce k dispozici prostředky jako pepřový sprej nebo paralyzér. Existují i kapesní zařízení, která spustí silný hluk, což stalkera vykolejí a zaručeně získá pozornost. Jen pozor na použití klíčů jako zbraně, spíš si s nimi ublížíte vy, než aby poranily útočníka.

Sleduje, nebo nesleduje?

Na prvním místě je však třeba určit, jestli jde opravdu o sledování, nebo jen o představu. Změňte při chůzi svoje tempo a sledujte změnu chování podezřelého. Pokud se adaptuje, nejspíš máte pravdu. Dále udělejte několik naprosto nesmyslných změn trasy, jako je třeba procházka několikrát kolem stejné budovy nebo z jednoho konce metra na druhý. Sledujte, jestli za vámi jde stále ta stejná osoba. Případně vejděte do obchodu a pak zase rychle odejděte.

Pokud dotyčný odejde taky, pak mu jde opravdu jen o váš pohyb. Asi nejúčinnější místa jsou v takovém případě obchody s dámským prádlem a erotickými pomůckami. V prvním případě bude muž pravděpodobným cílem zájmu obsluhy, což na něj upozorní. V druhém případě to funguje podobně. Pointou je dostat stalkera do pozice, kde se on nebude cítit bezpečně a bude na něj mířit pozornost dalších lidí. Pak je vysoká šance, že tiše vyklidí pole.

Sledoval vás někdy někdo? Jak jste se se situací vypořádali?

Zdroj: CBS News

Článek Co dělat, když vás na ulici někdo delší dobu sleduje? Vaše reakce rozhodne, zda celou situaci přežijete ve zdraví se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sloní noha a teplo z koria

Jádro zničeného reaktoru Černobylu je z většiny prozkoumané a vydalo také ztuhlé korium. To je směsí roztavených materiálů včetně paliva a jedním z pozůstatků je mohutná hromada zvaná „sloní noha“. Uvnitř této směsi může docházet k dalším štěpným reakcím, protože obsahuje i uran a transurany, které tuto vlastnost mají. A i když může docházet k produkci neutronů, neznamená to, že jde o řetězovou štěpnou reakci, jaká probíhá v reaktoru.

Je to něco jako když ve zbytcích ohniště ještě doutnají žhavé uhlíky. Nic nikde nehoří, jen je potřeba zůstat v pozoru. V Černobylu je stále nezbytný přísný monitoring všech těchto míst, protože tyto směsi stále generují teplo, a je potřeba je chladit – pomocí bóru, gadolinia nebo kadmia. Většinu míst, kde se korium vyskytuje, už pracovníci podchytili a vybudovali monitorovací síť. Současně se také daří pomocí robotů zkoumat obtížně dostupná místa.

Procesy uvnitř bez vnějšího rizika

Monitorovací systém se neustále zlepšuje a zachytává nové lokality. Právě zvýšení toku neutronů v jednom takovém případě způsobilo novinářský poprask. Nejde však o nic náhlého, ale o změny pozorované během minulých čtyř let. Nový sarkofág je hermetický a brání také průsaku dešťové vody. A právě klesající vlhkost by měla objem neutronů snižovat, i když některé látky nahrávají i opačnému scénáři.

Celkově je třeba zdůraznit, že všechny tyto události se dějí uvnitř sarkofágu. Postupně by mohlo dojít ke zvýšené produkci a tím i úniku radioaktivních látek. Jenže právě z toho důvodu byl postaven onen sarkofág, aby všechny tyto projevy uchoval bezpečně uvnitř. S postupujícím průzkumem a neustále se zlepšujícím monitoringem máme velmi slušnou šanci, že cokoli se v Černobylu nadále stane, v něm také zůstane.

Zdroj: Osel

Článek Hrozí opravdu Černobyl novým výbuchem? Jaderná katastrofa, která neměla obdoby, za sebou zanechává známky nové štěpné reakce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když nás vlastní tělo varuje

Chuť samotná nemusí být na závadu, ovšem někdy se o známku škodlivosti jedná. Například zkažené mléko nebo nezralé ovoce nám může přivodit střevní potíže. A rozklad jinak poživatelných potravin obvykle kyselost způsobuje. Proto nás tělo při kyselé chuti varuje právě před potenciálním rizikem. Extrémně výrazné chutě jsou ostatně obecně důvodem k pozornosti. Například strychnin nebo jiné jedy se vyznačují velmi výraznou hořkostí.

Reflex zavírání očí při konzumaci citronu je nejspíše dědictvím po našich předcích. Je to obrana před zasažením očí vystříknuvší šťávou, což se týká i dalších tropických plodin. Ovšem sladký nektar z mandarinek nebo pomerančů není většinou tak nepříjemný jako právě agresivní kyselá šťáva z citronu. Stačí jediná kapka a očím trvá i několik hodin, než se zase uklidní a vy necítíte žádné potíže v takto zasažené oblasti.

Evoluce chuťových vjemů

Naše chuťové buňky se vyvíjely už od pravěku, kdy nám radily, jakou stravu si vybrat. Protože přežití do vyššího věku bylo vzácností, volba nevhodného jídla byla nejen zbytečně vynaloženou energií. Špatná strava či jedovaté rostliny znamenaly vážné ohrožení našeho těla. První lidé se živili sběrem rostlin, plodů a kořínků a postupně si vyvinuli velmi přesný cit pro odlišení chutí. S tím byla spojena i fixace hořké chuti jako potenciálně rizikové, která se v rostlinách či listech vyskytuje často.

S vývojem civilizace jsme byli schopni si opatřit další druhy jídla včetně masa. Zachovali jsme si přitom staré chuťové návyky a přidali k nim nové. Například sladkou jsme si oblíbili, protože znamená přítomnost cukru, a tedy energie. Kyselost je také žádána kvůli vitaminu C, který musíme tělu dodávat externě. Nás organismus si ho totiž sám nevytvoří, pro přežití je však nezbytný. Máme taky rádi slanou, protože raná rostlinná strava moc chuti neobsahovala.

Zdroj: TheBrainMaze

Článek Proč zavřete oči pokaždé, když kousnete do citronu? Tělo se vám snaží říct jednu životně důležitou informaci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Opravdu hazardní čtverce?

Jde o docela vzácný jev a vyskytuje se tedy jen na několika místech. Patří k nim například francouzský ostrov Ré nebo pláže podél Tel Avivu v Izraeli. V základu stojí za vznikem tohoto jevu pohyb tektonických desek tam, kde se setkávají dvě moře, a tedy různý typ vln a různé počasí. Je také potřeba správný úhel střetu proudů a další podmínky. Turisty výskyt těchto vln láká, takže často vystoupají na majáky kvůli lepšímu výhledu.

Dosavadní studie tohoto fenoménu zjistily, že při něm dochází ke značnému počtu nehod lodí, který nebývá pro danou oblast standardem. Nejspíš je to proto, že proudění vln ze dvou směrů způsobí mnohem silnější vlnobití, kvůli kterému loď nabírá vodu. Toto riziko se ovšem objevuje pouze u velkých vln daleko na volném moři. Neexistují žádné náznaky, že by se nebezpečí v takové míře vyskytlo u břehu, kde by došlo k ohrožení plavce.

Riziko hlavně pro lodě, plavci v bezpečí

I když čtvercové moře vypadá jen jako mírně zvlněná voda, riziko se vyskytuje hlavně pod hladinou, kde pracují zrádné a velmi silné proudy. Ty pak mohou způsobit právě vlnobití, které jinak stabilní lodě učiní nezvladatelnými a nápor vln je pak převrhne jako skořápku. Jakmile se tento fenomén objeví, posádka nechává loď v přístavu a na moře se nevydává, dokud se voda zase nevrátí do normálu.

Rizikové proudy ovšem vyžadují určitou hloubku a skutečnou hrozbou se tak stávají až na volném moři. Pokud lidé plavou u břehu v mělké vodě, nemusí se čtvercových vln nijak zvlášť obávat. Je ovšem třeba nepřeceňovat vlastní schopnosti, nevydávat se dál od pobřeží ani jinak zbytečně neriskovat. Krásné a vzácné vlnění vidíte ostatně nejlépe z výšky, tak si užijte zvláštní možnost, kterou vám příroda nabízí.

Zdroj: TheGuardian

Článek Čtvercový vzor na vodní hladině může být rizikem pro lodě na moři. Představuje také hrozbu pro plavce u břehu? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Od klíšťat přes hady po prasata

Zmije obecná je naším jediným jedovatým hadem. Její uštknutí není díky potřebné dávce jedu smrtelné pro dospělého, ale může být pro alergiky, malé děti nebo staré lidi. Obecně je zmije plachý tvor, takže pokud se pohybujete nablízku, nejspíš se zkrátka odplazí. Pokud však někde narazíte na klikatou čáru na hadím hřbetu, nechte hada hadem. Takových prasat divokých najdete mnohem víc, protože jsou dokonce přemnožená.

Jsou sice v principu taky plachá, ale váží i před 100 kg, takže dráždit je není dobrý nápad. Během léta je lze potkat například uprostřed kukuřičných polí. Obvykle útočí bachyně, která brání selátko, takže od mláďat ruce pryč. Po celé republice včetně měst můžete narazit na klíšťata a to i během procházky městským parkem. V celé EU máme nejvíce nemocných nakažených od klíšťat, před námi už je aktuálně jenom Rusko, kde se ovšem lidé hojně očkují.

Pavouci a brouci s křídly

Pokud máte za to, že u nás nenajdete pořádného jedovatého pavouka, počkejte si na zápřednici jedovatou. Kdysi skoro vymizel, ale dnes se do přírody vrací. Pravda, smrt hrozí jen sporadicky, ale slušné horečky vám kousnutí způsobit může. Takové vosy jsou mnohem horší, protože jsou v základu agresivní a bodají prakticky na potkání. Ovšem pro ohrožení života by musel dospělý člověk dostat žihadel aspoň stovku.

Sršeň obecná budí respekt kvůli své velikosti, královna může mít skoro 4 centimetry. Nejsou agresivní a hledí si obecně svého. Pokud na ně budete ale mávat rukama, vyhodnotí to jako ohrožení a útočit začnou. Štípnutí bývá slabší než od vosy, bolí ale mnohem víc. Hnízdo brání velmi aktivně, ovšem pro ohrožení života by člověk musel schytat tak stovku zásahů. Svůj jed ovšem dokáží stříknout až na 40 cm, takže se mějte na pozoru, hleďte si svého a oni udělají totéž.

Zdroj: A – Z Animals

Článek Nebezpečná zvířata, na které můžete narazit v Česku a není radno si s nimi zahrávat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hoří i základní složky toho, co dýcháme

Vodík je hořlavý a naštěstí je jedna pětina našeho vzduchu tvořena kyslíkem. Vodík a kyslík spolu velmi prudce reagují a jejich spalováním vzniká voda. Cesium je kromě hořlavosti ještě výbušné, takže kdykoli na něj narazíte, manipulovat velmi opatrně. Pokud je tento kovový prvek volně na vzduchu, chytá plamenem a pokud je ponořen do vody, okamžitě exploduje. Takže rozhodně hořící cesium nehasit vodou, protože si vůbec nepomůžete.

Chrom, který reagoval se vzduchem, je stabilní a lesklý, takže ho najdete v autosoučástkách. Ale pokud z něj odeberete šest elektronů, vznikne vám silně karcinogenní substance. Kadmium je skutečně těžký prvek a dovede ovlivnit, jak vápník vytváří kosti v našem těle. Thalium je podobné draslíku, který nás drží při životě. Jenže thalium se nechová stejně jako draslík, čímž zmate naše buňky a ty přestanou pracovat.

Jako by těch jedů nebylo už tak dost

Olov se používalo hodně v barvách a benzínu, poškozuje ovšem mozek a ledviny. Naše buňky poškozuje také arsen, který mate naše buňky. Jeho vlastnosti jsou hodně podobné životodárnému fosforu, který je jen kousek nad ním v tabulce. Atomová struktura atomu způsobuje, že tento prvek pase po elektronech z ostatních atomů a tudíž je velmi reaktivní. Koroduje a postupně likviduje skoro všechno kolem sebe, takže je velmi toxický.

Antimon je jen kousek pod arsenem a oba prvky mají podobné toxické efekty, protože se oba chovají podobně jako fosfor. Antimon poškozuje lidská játra a způsobuje zvracení. Na závěr tu máme plutonium, které dovoluje funkčnost jaderných zbraní a je vysoce radioaktivní. To znamená, že způsobuje rozpad atomů a uvolňuje přitom částice, které jsou vysoce škodlivé pro veškeré buňky v lidském těle.

Zdroj: How It Works

Článek Deset zcela běžně užívaných smrtících prvků z periodické soustavy, které jsou všude kolem nás se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

• Bezprostředně po havárii se muselo přestěhovat asi 116 tisíc lidí z okolí Černobylu
• V následujících 4 letech přesídlily úřady zhruba 10 tisíc dalších
• Po rozpadu sovětského bloku úřady jednotlivých nástupnických států přestěhovaly na čtvrt milionu lidí

Radioaktivita mimo zakázanou zónu

Výzkumný tým forenzního environmentalisty Davida Santilla z organizace Greenpeace podrobil odebrané vzorky zkoumání v laboratoři na univerzitě v Exeteru ve Velké Británii. Vzorky pocházely z let 2011 až 2019, všechny byly sesbírány v ukrajinském okrese Ivankiv. Ten leží zhruba 50 kilometrů jižně od sarkofágu, a mohlo by se tedy zdát, že zdejší pole budou před radiací v bezpečí. Laboratorní testy ale prokázaly opak.

Černobylská zakázaná zóna se přitom rozkládá jen 30 mil, tedy zhruba 48 kilometrů od elektrárny. Mimo tuto zakázanou oblast by měly být podmínky bezpečné pro život, ale podle všeho tomu tak nemusí být. Jeden z dřívějších výzkumů mimo jiné prokázal, že vyšší hladina radioaktivity je i v lesním porostu a v palivovém dřevě mimo zakázanou zónu.

Skutečnost neodpovídá počítačovým modelům

Z výzkumu vyplývá, že realita tak úplně neodpovídá počítačovým simulacím a modelům, které jsou ke sledování následků havárie běžně využívány. Podle těchto modelů by mělo být okolí Černobylu i oblast mimo zakázanou zónu téměř pětatřicet let po havárii relativně bezpečné. Proč tomu tak není, bude předmětem dalšího zkoumání.

Článek Úroveň radiace v okolí černobylského sarkofágu je nebezpečně vysoká se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.