Úroveň radiace v okolí černobylského sarkofágu je nebezpečně vysoká

Nová vědecká studie dokazuje, že pšenice, ráže a ječmen, které se pěstují v okolí sarkofágu kryjícího torzo bývalé jaderné elektrárny Černobyl, obsahují zvýšené hodnoty radioaktivních izotopů strontium 90 a cesium 137.

Zdroj obrázku: Pixabay.com

Podle vědců je tak velkou chybou, že ukrajinská vláda přestala sledovat hodnoty radioaktivity v roce 2013. Havárie, k níž došlo 26. dubna 1986, byla přitom nejzávažnější jadernou katastrofou v historii, která postihla stovky tisíc lidí.

• Bezprostředně po havárii se muselo přestěhovat asi 116 tisíc lidí z okolí Černobylu
• V následujících 4 letech přesídlily úřady zhruba 10 tisíc dalších
• Po rozpadu sovětského bloku úřady jednotlivých nástupnických států přestěhovaly na čtvrt milionu lidí

Radioaktivita mimo zakázanou zónu

Výzkumný tým forenzního environmentalisty Davida Santilla z organizace Greenpeace podrobil odebrané vzorky zkoumání v laboratoři na univerzitě v Exeteru ve Velké Británii. Vzorky pocházely z let 2011 až 2019, všechny byly sesbírány v ukrajinském okrese Ivankiv. Ten leží zhruba 50 kilometrů jižně od sarkofágu, a mohlo by se tedy zdát, že zdejší pole budou před radiací v bezpečí. Laboratorní testy ale prokázaly opak.

Černobylská zakázaná zóna se přitom rozkládá jen 30 mil, tedy zhruba 48 kilometrů od elektrárny. Mimo tuto zakázanou oblast by měly být podmínky bezpečné pro život, ale podle všeho tomu tak nemusí být. Jeden z dřívějších výzkumů mimo jiné prokázal, že vyšší hladina radioaktivity je i v lesním porostu a v palivovém dřevě mimo zakázanou zónu.

Skutečnost neodpovídá počítačovým modelům

Z výzkumu vyplývá, že realita tak úplně neodpovídá počítačovým simulacím a modelům, které jsou ke sledování následků havárie běžně využívány. Podle těchto modelů by mělo být okolí Černobylu i oblast mimo zakázanou zónu téměř pětatřicet let po havárii relativně bezpečné. Proč tomu tak není, bude předmětem dalšího zkoumání.