Proč zavřete oči pokaždé, když kousnete do citronu? Tělo se vám snaží říct jednu životně důležitou informaci

Citronová šťáva je součástí pokrmů, salátů i omáček. Ovšem přímé kousnutí do kousku tohoto ovoce vyvolá jasnou tělesnou reakci.

Zdroj fotografie: Pixabay

Chuť citronu si vybaví nejspíš každý, jelikož je velmi výrazná a někdy až agresivní. Už jen dotek jazyka na jeho dužině nám doslova zkroutí jak pusu, tak i celý obličej. Zavírání očí a šklebení se je při pozření čehokoli kyselého zcela mimovolnou reakcí. Nelze ji tedy nijak ovlivnit. Důvodem může být instinkt, který se brání pojídání něčeho, co pro nás může být nebezpečné. Samotná kyselost ale ještě neznamená riziko.

Když nás vlastní tělo varuje

Chuť samotná nemusí být na závadu, ovšem někdy se o známku škodlivosti jedná. Například zkažené mléko nebo nezralé ovoce nám může přivodit střevní potíže. A rozklad jinak poživatelných potravin obvykle kyselost způsobuje. Proto nás tělo při kyselé chuti varuje právě před potenciálním rizikem. Extrémně výrazné chutě jsou ostatně obecně důvodem k pozornosti. Například strychnin nebo jiné jedy se vyznačují velmi výraznou hořkostí.

Zdroj fotografie: Pixabay

Reflex zavírání očí při konzumaci citronu je nejspíše dědictvím po našich předcích. Je to obrana před zasažením očí vystříknuvší šťávou, což se týká i dalších tropických plodin. Ovšem sladký nektar z mandarinek nebo pomerančů není většinou tak nepříjemný jako právě agresivní kyselá šťáva z citronu. Stačí jediná kapka a očím trvá i několik hodin, než se zase uklidní a vy necítíte žádné potíže v takto zasažené oblasti.

Evoluce chuťových vjemů

Naše chuťové buňky se vyvíjely už od pravěku, kdy nám radily, jakou stravu si vybrat. Protože přežití do vyššího věku bylo vzácností, volba nevhodného jídla byla nejen zbytečně vynaloženou energií. Špatná strava či jedovaté rostliny znamenaly vážné ohrožení našeho těla. První lidé se živili sběrem rostlin, plodů a kořínků a postupně si vyvinuli velmi přesný cit pro odlišení chutí. S tím byla spojena i fixace hořké chuti jako potenciálně rizikové, která se v rostlinách či listech vyskytuje často.

Zdroj fotografie: Pixabay

S vývojem civilizace jsme byli schopni si opatřit další druhy jídla včetně masa. Zachovali jsme si přitom staré chuťové návyky a přidali k nim nové. Například sladkou jsme si oblíbili, protože znamená přítomnost cukru, a tedy energie. Kyselost je také žádána kvůli vitaminu C, který musíme tělu dodávat externě. Nás organismus si ho totiž sám nevytvoří, pro přežití je však nezbytný. Máme taky rádi slanou, protože raná rostlinná strava moc chuti neobsahovala.

Zdroj: TheBrainMaze