V čem spočívá háček?

Vaším úkolem je najít všechny skryté číslovky ze skupiny 0–9 v rekordně krátkém čase. Ačkoliv původní zadání na obrázku zmiňuje dvanáct sekund, my laťku zvedáme mnohem výš. Máte na to pouhých 7 vteřin! Proč tak málo? Protože právě pod časovým tlakem se ukáže, jak efektivně dokáže vaše hemisféra filtrovat nepodstatné vjemy.

Největší překážkou zde nejsou samotné číslice, ale spleť chaotických linií a agresivních barevných přechodů. Černé čáry protínající obrazec jsou totiž strategicky rozmístěny tak, aby narušovaly obrysy čísel a mátly vaše vnímání hloubky. Mozek má tendenci spojovat tyto linie s pozadím, čímž dochází k vizuálnímu maskování. Některá čísla vystupují jasně díky bílému ohraničení, zatímco jiná – jako například nenápadná čtyřka uprostřed – se doslova vpíjejí do struktury malby.

A navíc ještě musíte počítat. Každou číslovku od 0 do 9 totiž můžete započítat pouze jednou. Musíte si tedy uvědomit, jestli jste ji už na obrázku někde neviděli – třeba ve dvojici s jinou.

Jak postupovat?

Zhluboka se nadechněte a uvolněte oční svaly.

• Spusťte stopky (nebo požádejte někoho v okolí, aby počítal).
• Skenujte obraz nikoliv lineárně, ale celistvě. Pokuste se vnímat obraz jako celek, dokud číslice samy „nevyskočí“ na povrch.
• Spočítejte je všechny. Pamatujte, že hledáte všechny číslovky od 0 až do 9.

Tento test není jen o rychlosti, je to zrcadlo vaší aktuální mentální bdělosti. Pokud se vám podaří najít všech osm čísel v limitu sedmi sekund, patříte mezi horní 5 % populace s mimořádně vyvinutým pozorovacím talentem. Ale ti, kteří najdou pouze pět nebo šest čísel, se nemusí trápit – jejich mozek se pravděpodobně příliš soustředil na dešifrování barevného pozadí na úkor popředí. Ale příště už to bude lepší.

Jste připraveni? Čas začíná běžet právě… TEĎ!

A řešení? Základní číslovky od 0 do 9 jsou nakonec v obrázku všechny. Přesvědčte se sami.

Článek Trénink pro vaše oči: Dokážete pokořit tento zapeklitý vizuální rébus za 7 vteřin? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jednotlivým obrázkům věnujte maximálně 10 vteřin času

Na každém obrázku je celkem 54 siluet zvířat, přičemž 53 z nich je stejných a jedna je odlišná. Dokážete tu, která svým vzhledem nezapadá mezi ostatní, nalézt během několika málo sekund? Lidé, kteří svůj postřeh trénují, to zpravidla zvládnou za neuvěřitelnou 1 vteřinu, ti méně zdatní na nalezení odlišného motýla potřebují v průměru 5–10 vteřin. Trvá-li vám rozpoznání „vetřelce“ déle, pravděpodobně potřebujete svůj postřeh více trénovat. Zkusit to můžete na následujícím obrázku s ptáky – zadání i časový limit jsou stejné.

Možná vás napadá, že předkládané obrázky manifestují určité optické klamy čili optické iluze. Ovšem není tomu tak. Podstata optického klamu je totiž lehce odlišná – skrývá se za ní matoucí či nesprávné vnímání reality, kdy váš mozek interpretuje nějaký obrázek nebo výjev jinak, než jaké doopravdy jsou. Za příklad mohou sloužit přírodní úkazy (fata morgana, zapadající slunce), ale i optické iluze vytvořené člověkem – pracují s perspektivou, barvami, zdánlivým pohybem či tvarem, který zkreslují.

Fotografie zachycující siluety zvířat tak optickými klamy nejsou, ačkoliv by se to mohlo na první pohled někomu zdát. Na předchozím obrázku je vyvedeno 52 kočičích siluet. Mezi navlas stejnými kočkami je ukrytá jedna, která se svým vzhledem nepatrně liší. Dokážete ji bleskově nalézt, nebo k tomu budete potřebovat trochu více času? Ti nejpozornější z vás by to měli zvládnout takřka okamžitě.

Výsledky testu vypovídají o vaší pozornosti

Dosud jste měli nalézt tři odlišné siluety – motýla, ptáka a kočku. Na následujících dvou obrázcích budete vybírat mezi 55 kohouty a 45 stromy vždy po jedné siluetě, která mezi ostatní nepatří. Jestliže zvládnete nalézt i tyto, můžete si sečíst jednotlivé dosažené časy a získat představu o tom, jak jste bystří a zdali nepotřebujete svoji pozornost více trénovat. Ti nejlepší z vás se mohou radovat z výsledku 5 vteřin na všechny obrázky, kterého dosáhne pouze 1 % populace.

Jestliže jste nalezli všechny siluety, ale váš celkový čas se pohybuje v rozmezí 25–50 vteřin, stále na sebe můžete být pyšní. Vaše pozornost je i tak na vynikající úrovni. Je velmi pravděpodobné, že své úkoly plníte svědomitě a pečlivě, pročež si vás zaměstnavatelé považují. Ovšem je-li váš časový výsledek horší než 50 vteřin, měli byste na sobě zapracovat a začít svoji pozornost svědomitě trénovat. Nebojte se, nejde o nic těžkého ani časově náročného.

Pozornost můžete s pomocí několika tipů trénovat takřka kdykoliv. Zkuste si každý den zaznamenat jednu věc, která vás překvapí, respektive je pro vás nová (například cestou do práce si všimnete květin v sousedním okně nebo bezpečnostních kamer na rohu budovy). Místo „brouzdání“ po sociálních sítích zkuste tvořit seznamy věcí, kterých jste se ten den dotkli, které vás zaujaly nebo třeba těch, které vlastníte. Jinými tipy jsou cílené procházky či naslouchání druhým se snahou jim skutečně porozumět.

Jak dlouho vám trvalo najít všechna ukrytá zvířata?

Zdroj: Science

Článek Zvládnete v obrázcích najít ukrytý strom a zvířata, která se nepatrně liší od ostatních? Ti nejlepší to zvládnou za 1 vteřinu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bez klobouků by to nešlo

Černé taxíky v Londýně jsou natolik vysoké, že pokud nastoupíte s cylindrem, nemusíte si ho uvnitř sundávat. V polovině 19. století nosili cylindry během hry i baseballoví rozhodčí. Vysoké bílé kuchařské klobouky nebo čepice mají tradičně 100 záhybů, což představuje 100 způsobů přípravy vejce. Zavedl je jeden z nejslavnějších kuchařů 19. století Marie-Antoine Carême a sloužily jako metoda odlišení hierarchie v kuchyni. Který klobouk se liší od ostatních?

Ve 20. letech platil v Americe podivný zvyk, že lidé, kteří nosili po 15. září slamáky, byli okolím zmláceni. Vikingové nikdy nenosili rohaté helmy. Francouzský kouzelník Louis Comte jako první vytáhl z klobouku králíka, bylo to v roce 1814. Ve Wyomingu existuje zákon, který zakazuje v zábavních podnicích – například divadlech – nošení klobouku, který by ostatním bránil ve výhledu. Barevné bezpečnostní helmy odlišují funkce na stavbě.

Ve světě čoček a obrouček

Prvními čočkami brýlí prošlo světlo kolem roku 1000. Tehdy se jim však říkalo „čtecí kameny (reading stone)“. Šlo totiž o malé skleněné koule, které se pokládaly na drobná písmena pro lepší čitelnost. Nositelné brýle se dají vystopovat do Itálie asi do roku 1284. První byly jen čočky v rámu, který se nosil v ruce nebo na nose. Rámy a obruby byly z přírodních materiálů, tedy dřeva, mědi, kůže či kostí. Které brýle nám nesedí do obrázku?

Podle mnoha studií a výzkumů, které proběhly po celém světě, potřebuje nějakou formu brýlí nebo korekčních čoček 50 % populace. Levnější brýle poskytují úplně stejnou ochranu před UV zářením jako drahé značky. Dražší modely na předpis ovšem poskytují lepší ochrany, protože jsou upraveny přesně podle konkrétního uživatele. Navzdory populárnímu přesvědčení vám nošení cizích brýlí nezkazí zrak, nezvyk vám oči jen unaví.

Na ta nejkrásnější ouška

Před stovkami let nosili náušnice mnohem více muži než ženy, byl to trend tehdejší doby. Můžete je vidět na portrétech starých indiánů před příchodem bělochů. Stejně tak je najdete na podobiznách Williama Shakespeara. Dnes jde ovšem o záležitost mnohem více ženskou, přestože některé skupiny mužů je nosí také. Náušnice se navíc dá nosit v celkem devíti pozicích ucha, lalůček rozhodně není jediným místem. Která náušnice se liší?

Římané jako první představili nošení náušnice s drahými kameny. V dnešní době jde asi o nejpopulárnější provedení. Stejně tak se skrze tento šperk vyjadřuje mnoho věcí jako sociální status, náboženství, sexuální preference a další. Například námořníci si propichovali lalůček na znamení toho, že dokončili plavbu kolem světa a přešli přes rovník. Jde také o velmi starý šperk, archeologové našli kousky datované do doby před 2 000 lety.

Jak jste v testu uspěli, kolik odlišností jste správně zachytili?

Zdroj: Science

Článek Najdete mezi obrázky jeden lehounce odlišný? Procvičte si svoje vnímání a postřeh, jde o perfektní test kognitivních schopností se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Společník už od pradávna

Kočky jsou velcí spáči a šetří si svou energii tím, že spí v průměru 13–14 hodin denně. Mají velmi flexibilní těla (všichni známe tzv. kočičí hřbet) a zuby adaptované na lov malých zvířat. Primárními cíli jsou krysy a myši. Domácí kočky obvykle váží kolem 4–5 kilogramů. Nejtěžší oficiálně zaznamenaná kočka vážila neuvěřitelných 21,297 kilogramu. Kočky dovedou být smrtícími lovci a na svých packách se pohybují nadmíru tiše.

Jejich zadní končetiny se navíc pohybují prakticky po stejných místech, jako předtím přední. Tohle udržuje potenciální hluk na minimu a také redukuje stopy, které tento savec zanechává na jakémkoli povrchu. Kočky mají velmi dobré noční vidění a vidí tak i v hladinách světla 6krát nižších, než jaké vyžaduje zrak člověka. Kočky mají vynikající sluch a také citlivý čich. Smyslové vybavení jim zkrátka můžeme jen závidět.

Domácí zvíře s divokým dědictvím

Starší kočky umí být v některých situacích velmi nepřátelské vůči malým koťatům. Domestikované kočky si velmi rády hrají. Tohle platí zvláště pro koťata, která se spolu ráda perou a také prohání různé hračky. Právě cvičné souboje jsou pro mláďata postupnou praxí, jak se naučit potřebné dovednosti pro budoucí lov. Naučí se tak rovněž ovládat vlastní tělo a využívat všechny jeho možnosti. V průměru se dožívají 12–15 let věku. Tady je řešení.

Jde o poměrně čistotná zvířata – velkou část bdělého času stráví olizováním vlastního kožichu, aby byl krásně čistý. Divoké kočky jsou často brány jako škůdci a také hrozba pro domácí zvířata. Genom domestikované kočky se z 95,6 % shoduje s genetickou informací tygra a se svými divokými předky sdílejí tito mazlíčci také mnoho vzorců chování. To zahrnuje například značení území pachem, dále škrábání věcí a hraní si s kořistí. Pravděpodobně jde o jediného savce, který necítí sladké.

Jakou nejbláznivější věc provedla vaše kočka?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Dovedete najít dvě rozdílné kočky během pouhých 10 sekund? Jestli ano, máte mimořádné IQ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krásná ouška a dlouhé krky

Žirafy jsou někdy opomíjená zvířata, skrývají ale mnoho zajímavých skutečností. Nikoho jistě nepřekvapí, že jde o nejvyšší savce na světě, dorůstají až 5,5 metru. Dokonce i novorozené mládě je vyšší než většina lidí. Mnoho dalších savců by jim mohlo závidět, protože zvládnou stát na nohou už půl hodiny po narození. Po dalších 10 hodinách už dovedou i běhat. Vestoje ostatně tráví prakticky celý život včetně lehkého podřimování či porodu. Najdete teď jednu odlišnou žirafu?

Když jsme u toho spánku, tito savci ho potřebují opravdu minimum – jen něco mezi 10 minutami a 2 hodinami denně. Do věku 5 měsíců se drží se skupinou. Zatímco si hrají nebo odpočívají, jejich matka jde hledat potravu. Jde celkově o velmi mírumilovná zvířata, která se jen zřídka s někým perou. Samci se občas navzájem buší krky, což však málokdy vyústí v nějaké zranění. Jejich skvrny jsou naprosto jedinečné, stejně jako je tomu u sněhových vloček.

Slavný černobílý medvídek

Jeden rok pandy velké je ekvivalentem 3 lidských, pokud jde o délku života. Panda velká se dožívá 18–20 let v přírodě a 25–30 let v zajetí. Nejstarší panda na světě byla Xinxing neboli „Nová hvězda“. Žila v Chongqing Zoo a dožila se 38 let a 4 měsíců (1983–2020). To je ekvivalent lidských 115 let. Pandy mají 6 prstů a ten poslední je jako lidský palec. Má také stejnou funkci, jde ovšem o nezvyklou zápěstní kost. Která panda se liší od ostatních?

Tento prst má silné svalstvo, ale žádné pohyblivé klouby, přesto dovoluje uchopit potravu. Pandy ve volné přírodě mají většinou jen jedno mládě, ty v zajetí jich mívají více. Nastane-li taková situace v přírodě, bude panda krmit jen to, které považuje za silnější. Druhé je ponecháno svému osudu. Důvodem je velká slabost novorozených mláďat. Bambus začnou jíst až po roce života, do té doby jsou zcela závislá na matce.

Jak jste si vedli? Zachytáváte detaily, nebo vám obrázky splývají?

Zdroj: BrightSide

Článek Zkouška vaší pozornosti: Jak rychle dovedete v souboru obrázků najít jeden s nepatrným rozdílem? Otestujte si svůj postřeh se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

V moři je místa dost pro různé druhy

Chobotnice se staly během historie inspirací pro nejrůznější fiktivní monstra a obecně jde o velmi staré tvory. Nejstarší zatím nalezená fosilie chobotnice patří zvířeti, které žilo asi před 296 miliony let, tedy během karbonu. Jde na ní nalézt osm paží, dvě oči i váček s inkoustem. Z toho plyne, že dávno předtím, než se život na pevnině dostal k dinosaurům, chobotnice už měly plně vyvinutý tvar. Najdete v mořském reji 3 rozdílné detaily?

Chobotnice mají také tři srdce, z nichž dvě se starají výlučně o žábry, třetí pak udržuje cirkulaci u dalších orgánů. Tohle třetí se pak zastavuje během plavání, takže chobotnice raději pochoduje po dně. Pohyb napřímo vodou ji totiž velmi vyčerpává. Řecký filosof Aristoteles je považoval za hloupé, jenže jde o velmi inteligentní zvířata. Dokážou procházet bludištěm a také si pamatovat řešení problémů, se kterými už se setkaly.

Jeden detail radiové laboratoře

Navzdory technologickým konkurentům ze všech stran si radiové vysílání stále uchovává svou poměrně neotřesitelnou pozici. Jen v USA poslouchá rádio každý týden více jak 272 milionů lidí. Tím pádem jde o vrcholové médium, které dosáhne k více lidem než jakýkoli jiný přístroj. Radiové vlny byly poprvé demonstrovány Heinrichem Hertzem v jeho laboratoři a došlo k tomu v roce 1887.

Nejsilnější radiostanicí byla WLW, licencovaná v Cincinnati v Ohiu. Vysílala na 700 KHz, takže ji šlo slyšet i v hrncích a na pánvích. První hlasová zpráva byla přenesena roku 1900. Jestli stále tápete, horní rybě chybí zub, červená chobotnice změnila výraz a jedna hvězdice barvu. Rádiu přibyl knoflík, jedno tlačítko nahoře změnilo barvu, tužka také, na aparátu vlevo přibyl větrací otvor a ručička měřáku ukazuje na druhou stranu.

Zachytili jste všechny rozdíly nebo jste se ztratily v detailech?

Zdroj: BrightSide

Článek Máte orlí oko? Otestujte svůj cit pro detail na 2 zábavných obrázcích. Najděte všechny rozdíly do 10 sekund se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Platforma na ústupu? Ale kdeže

Každý formát má přitom něco do sebe. Papírové dovolují i další použití, digitální příjem nabízí další možnosti, které papír neumí. V USA čte novinový obsah více jak 65 % dospělých obyvatel, tedy přibližně 158 milionů lidí. A asi 54 % dospělých ve věku 18–24 let čte noviny alespoň jednou týdně. Navíc 8 z 10 Američanů konzumuje tyto novinky alespoň jednou za měsíc. Teď se pozorně podívejte na tohoto muže s novinami v posteli a najděte 7 rozdílů.

V zásadě se dá říct, že zájem o zpravodajství je stálý a digitální platformy k němu přitáhly i mladší generaci. Pro ně je totiž čtení na tabletu nebo mobilu přirozené, zatímco starší generace upřednostňuje klasické papírové vydání. Asi 56 % online čtenářů je mladších 45 let. A vezměte přitom v potaz, že průměrný věk uživatele Facebooku je 40 let. Navzdory populárnímu dojmu se tedy novinami nezabývají jen senioři.

Sociální sítě jako nástroj šíření

Ještě zajímavější je, že mileniálové (generace Y narozená po roce 1982) jsou skutečně věrní tištěnému obsahu. Téměř 44 milionů těchto lidí čte noviny online nebo tištěné. Masivně tomu pomáhají sociální sítě, protože tento obsah se velmi snadno sdílí. Komentování či i jenom rychlá reakce lajkem zvyšuje další dosah. Je to jako vyhodit z okna tenisák v situaci, kdy každý na ulici pod vámi disponuje tenisovou raketou.

Pak je tu ještě role reklamy. Inzerce v novinách je totiž 26 % lidí považována za důvěryhodnější než ta v televizi nebo rádiu. Roli hraje nejspíš i to, že s novinovou reklamou se může člověk důkladně seznámit vlastním tempem. Televizní je zkratkovitá, a pokud ji minete, už ji nenajdete. Nemluvě o tom, že i přečtené noviny se dají v domácnosti použít mnoha různými způsoby. Odpadem se tak stanou až po delší době.

Práce, která není bez rizika

V roce 2019 bylo po celém světě zabito na 49 novinářů. O rok dříve to bylo dokonce 80. Nejrizikovějšími zeměmi pro lov zpráv byla tehdy Sýrie a Mexiko – v každé ze zemí jich zemřelo 10. Hlavně v Mexiku jsou reportéři často pod dohledem nebo se stávají terčem vyhrožování. Hlavně v případech, kdy se zabývají zveřejňováním korupce. Jestli stále tápete v rébusu, pak je tady řešení a vy si podle stavu vašeho výkonu můžete gratulovat.

Většina Američanů má v média obecnou důvěru. Cca 71 % jich tvrdí, že zprávy jsou přesné, a podle 65 % také důkladné. Jsou také toho názoru, že je férové poskytnut prostor všem stranám. Pro mnohé z nich se ovšem novým zdrojem stal i Facebook. Dle výzkumu z roku 2019 těží jen 17 % lidí z Twitteru a asi 14 % z Instagramu. Dvě třetiny ale berou relevantní informace stále z obecných zpráv a dalších tradičních zdrojů.

Článek Z hledání rozdílů už spoustu dospěláků vypadlo. Obrázek jich ukrývá celkem 7, ale poslední 2 dají zabrat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Noční život v jezírkách

Na celém světě je aktuálně klasifikovaných více jak 6 000 druhů žab a badatelé stále nacházejí nové a nové druhy. Žáby mají velmi dobré noční vidění a jsou extrémně citlivé na jakýkoli pohyb. Vypouklé oči jim dovolují vidět dobře do stran a částečně také za sebe. Když žába polkne potravu, stáhne oči dolů, což jí pomůže posunout jídlo dále do hrdla. Původně šlo o pevninská zvířata disponující také hlasivkami. Samci mají hlasové váčky.

Tyto balonky naplněné vzduchem rezonují zvuk podobně jako megafon. Některé zvuky vydávané žábami jsou slyšet i na kilometry daleko. Když se žába odrazí zadníma nohama, dokáže skočit až do 20násobku vlastní délky. Jako všichni obojživelníci jsou i žáby studenokrevné. Znamená to, že jejich teplota se mění podle prostředí, ve kterém zrovna pobývají. S jejím poklesem se některé zahrabou do blátivého dna jezírek.

Od hřívy až po oháňku

Koně byli po mnoho let součástí lidské společnosti, a to z mnoha důvodů. Jsou to pracovní zvířata, společníci a atleti. Zajímavé je ovšem například to, že nejsou schopni dýchat pusou. Jsou proto nuceni používat výlučně nos. Mají také tzv. „stojný mechanismus“, díky kterému dovedou spát ve stoje. Jde o soubor vazů a šlach, který koni dovoluje doslova uzamknout svoje nohy v určité pozici. Tady je jedna koňská hlava při obrácení obrázku o 90 stupňů.

Koně mají doslova a do písmene bleskové reflexy, a to i během spánku. Vyžaduje-li to situace, dovedou přejít od pevného stoje do silného kopu zadníma nohama za 0,3 sekundy, zatímco člověk potřebuje na stejnou reakci skoro 2 sekundy. Jejich uši ovládá 10 různých svalů, což jim dovoluje jejich natáčení nezávisle na sobě o skoro 180 stupňů. A když jsme u těch smyslů, zrakové rozpětí koně je téměř 360 stupňů, vidí tedy prakticky vše kolem sebe.

Jak jste dopadli, spatřili jste koňskou hlavu?

Zdroj: Science

Článek Většina lidí na obrázku rozezná jenom žábu. Pravdou je, že se v něm ukrývají 2 zvířata – vidíte je? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Na ústa patří kvalitní rtěnka

Nemyslete si, že rtěnky jsou výdobytkem moderní civilizace. První doklady o jejich používání sahají hluboko do lidské historie – až do doby před 5 000 lety. Dříve také nebylo líčení rtů čistě ženskou záležitostí. Naopak, bývaly časy, kdy po nich sáhli i sumerští a egyptští muži. K namíchání pestrých odstínů poté Egypťané využívali rozmačkané brouky, mravenčí vajíčka či včelí vosk. Lesk „rtěnce“ dodaly rybí šupiny. Dokážete na úvodním obrázku bleskově najít jeden pár rtěnek, které jsou odlišné od ostatních?

Rtěnka se přirozeně nanáší na rty. Ty s její pomocí můžete opticky zmenšit, či zvětšit. Ovšem jestliže je máte stejně velké jako Francisco Domingo Joaquim (do jeho úst se vejde například plechovka od Coca-Coly), pravděpodobně vás tato možnost ani nenapadne. Ať již máte rty jakékoliv, jsou zcela jedinečné a usvědčí vás stejně spolehlivě jako například otisk prstu. Na rozdíl od prstů jsou ale dvacetkrát citlivější. Najdete na obrázku rty, které se liší od ostatních?

Parfém a peněženku by u sebe měla nosit každá žena

Kvalitní peněženku byste měli vlastnit všichni bez ohledu na to, zdali jste muž, či žena. Ostatně ve starověku se peněženka podle pohlaví nerozlišovala. Za vůbec nejstarší doložený důkaz o používání peněženek se považuje nález jakési kapsy připevněné pomocí koženého pásku na boku egyptské mumie. Svoji současnou podobu získala peněženka až v období renesance s rozvojem používání papírových bankovek. Dokážete na obrázku najít jednu peněženku, která se liší od ostatních?

Kromě peněženky byste u sebe měli nosit parfém. Když pro nic jiného, tak jím „v případě nouze“ můžete zamaskovat nelibé tělesné pachy. Kdybyste pátrali po původu parfémů, dostali byste se opět do období starověku. Lidé se tehdy voněli potíráním rozdrcených bylin, koření a květin. Ovšem parfémy nesloužily jen k osobní potřebě, ale používaly se například i jako součást pohřebních rituálů (starověký Egypt) či během rituálních obřadů (starověké Řecko).

Možnost navonět se učarovala ve 14. století uherské královně Alžbětě, která se zasadila o vznik prvních parfémů moderního typu. O necelé dvě století později, v průběhu 16. století, se ve Francii otevřela první laboratoř zaměřená výlučně na jejich výrobu. Od té doby se parfémy začaly nekontrolovatelně šířit. Jejich obliba byla tak veliká, že v 19. století musely být některé používané látky nahrazeny chemickými alternativami. Jak rychle najdete parfém, který na obrázek nepatří?

Který obrázek vám činil největší problémy?

Zdroj: TheScientist

Článek Otestujte svoji pozornost a nalezněte obrázek, který se v nepatrném detailu liší od ostatních. Vynikající výsledek je do 2 vteřin se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Starověké šťávy a středověké univerzity

Právě tento soubor pravidel je dnes znám jako Hippokratova přísaha. Lékařství starověkých Řeků stálo na teorii čtyř tělesných šťáv, které používali lékaři ještě v době renesance. Medicína starověkého Říma je spjata hlavně s Galénem, který inspiroval lékaře po dalších 16 století hlavně objevy v oblasti fyziologie a anatomie. Během středověku byly centrem medicíny hlavně kláštery. Co je tedy na obrázku s lékařem špatně?

Během 12. a 13. století se medicína stala také učebním oborem na nově vzniklém typu škol – univerzitách. Renesance přispěla k rozvoji medicíny především pitvami, na základě kterých tehdejší učenci opravovali chybné poznatky starověku. Byl také vynalezen mikroskop s dvěma čočkami, ačkoli medicína ho využila především v pozdějších dobách. V 17. století byl největším objevem lékařství popis krevního oběhu od Williama Harveyho.

Rozvoj specializací a příchod antibiotik

Během 18. století začalo vzhledem k objemu znalostí docházet k lékařské specializaci, v 19. století se také rychle rozvíjely možnosti chirurgie. Koncem 18. století byl objeven i způsob moderní vakcinace, v roce 1816 zdokonalil předchozí metodu poklepu stetoskop. Z dalších nástrojů se objevil éter, což dovolilo bezbolestné chirurgické zákroky, šlo tedy o počátek anestezie. Velmi rychle byl však nahrazen chloroformem.

Druhá polovina 19. století znamenala další překotný rozvoj, hlavně v oborech mikrobiologie, imunologie, bakteriologie a sérologie. Objev rentgenových paprsků byl naprostou revolucí pro možnosti diagnostiky chorob. V roce 1895 byl představen první rentgenový přístroj. Ještě rychleji se medicína rozvíjela po 1. světové válce a překotně přibývaly další léky i metody. Právě v této době přišla první antibiotika (známá plíseň na chlebu) a také inzulin.

Dálkové transplantace a řešení rébusu

Po roce 1945 zaznamenává lékařství další úspěchy, hlavně možnosti onkologické léčby a transplantace orgánů. Poslední dekády se nesou hlavně ve znamení prodlužování celkové délky lidského života. Pravda, stále se to týká hlavně bohatších vrstev, především euroamerické části populace. Pokud stále tápete v obrázkovém rébusu, zaměřte se na hodiny. Na jejich číslech je možná něco trochu divného, co se tam běžně neobjevuje.

Vymoženostmi medicíny 21. století jsou hlavně pokroky v genetice a mapování lidské DNA. To dovoluje odhalování problémů, rizik a také příslušnou terapii. Fenomenální možností technologie jsou vzdálené operace, například v roce 2001 Lindbergova operace provedená přes Atlantik pomocí specializovaného robota Zeus. Od roku 2000 nastala také éra operací s kmenovými buňkami, které jsou velmi slibnou metodou.

Článek Jen 2 z 10 lidí pokoří tento test v limitu 10 sekund. Na obrázku se ukrývá jedna chyba se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Odolný stavební materiál

Všechny starověké monumenty od římského Kolosea po egyptské pyramidy jsou z kamene. Stejně tak chrám bohyně Artemis nebo slavný Taj Mahal. Divy světa a stavby řazené mezi světové kulturní dědictví jsou postaveny z různých druhů přírodního kamene. A právě díky jeho trvalé povaze nepřekvapí, že je i dnes vidíme v naprosto nezměněné podobě. Teď si velmi pozorně prohlédněte kameny na obrázku. Který z nich skrývá vzor připomínající lidskou tvář?

Říká se, že všechno na světě se bojí času, jen čas sám má velký strach z pyramid. Díky vysoké odolnosti kamene a jeho dlouhé životnosti se i dnes můžeme skrze něj podívat do minulosti. A následně – snad – porozumět tomu, jak civilizace před námi každodenně žily. Jedním z nejtvrdších materiálů na světě je žula. Na stupnici tvrdosti je na stupni 7, tedy jen 3 kroky pod diamantem. Proto je to jeden z nejsilnějších materiálů, které lze použít.

Dva způsoby, jak se rodí mramor

Dovedete si představit, že veškeré mramorové desky byly kdysi kusy vápence? Když vezmeme v úvahu, jak se na pohled liší, může to někoho šokovat. Přemýšlejte o tom ale jako o přeměně mezi housenkou a motýlem. Vápenec se formuje dvěma způsoby. Zaprvé v mělkých částech oceánů, kde se postupně hromadí kosterní pozůstatky mořských živočichů. Zadruhé v jeskyních v procesech spojených s odpařováním vody.

Jakmile je vápenec vystaven velkým teplotám a také tlaku, stane se mramorem. Kalcit uvnitř něj totiž projde rekrystalizací a stane se mnohem hustším. O mnoha kamenech se říká, že mají speciální vlastnosti, jedním z nich je také černý onyx. A ne, nemusí jít vždy o mentální zdraví nebo duchovní úroveň. Význam onyxu se měnil napříč různými kulturami, například v Číně měl vyvolávat smutek a byl brán za kámen nosící člověku smůlu.

Nejsilnější typ jantaru a safír z Titaniku

Drahokamy a polodrahokamy jsou také oblíbené už od starověku. Nejlehčím a nejměkčím je jantar, tedy zkamenělá smůla. Dokonce plave ve slané vodě. Aby byl považován za drahokam, musí být starý minimálně 30 milionů let. Většina šperků je vyrobena z baltského jantaru, který je znám jako nejsilnější typ na světě. Jenže vy dost možná stále kroutíte hlavou nad kamenným rébusem. Tak se uvolněte a podívejte se, kde se ten obličej schovává.

Nejtvrdším drahokamem je samozřejmě už zmíněný diamant. Jediná věc, která ho může reálně poškrábat, je totiž jiný diamant. Někteří diváci filmu Titanik považovali Srdce oceánu za modrý diamant. Tento fiktivní náhrdelník byl ovšem ze safíru. Na slavném parníku se ovšem safírový řetízek skutečně vyskytoval a spolu s ním se také v roce 1912 potopil až na dno Atlantiku. A nepochybně nejde o jediný šperk, který tam dole dlí.

Článek Mezi kameny se ukrývá lidská tvář: Procvičení postřehu a smyslu pro detail se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Levhart mandžuský je kriticky ohroženým

Národní park Země leoparda byl založený 5. dubna 2012 s cílem ochrany a navrácení levharta mandžuského (jinak také leoparda) do volné přírody. V současnosti žije v parku přibližně polovina světové populace této šelmy, což čítá asi 50 jedinců. Kromě leoparda se na území parku vyskytují například i tygři ussurijští (3. největší suchozemské šelmy na světě), medvědi ušatí, jeleni sika, kabaři pižmoví či rosomáci. Na území přírodních rezervací, které park dohromady tvoří, je rovněž rozmístěna řada fotopastí.

Pořízené fotografie správci parku následně sdílí s širokou veřejností na svých webových stránkách či na facebookovém profilu. Tam pravidelně zveřejňují také různé kvízy a rébusy. Jedním z úkolů je i nalezení levharta mandžuského na fotografii, která na první pohled skýtá pouze pohled do lesa na podzim. Mezi křovím a kmeny opadaných stromů se však ukrývá více, než je při letmém pohledu patrné. Dobře maskovanou šelmu dokáží ovšem identifikovat jen skutečně pozorní jednotlivci. Pro většinu pozorovatelů zůstává leopard skrytým.

Leopardy nejen chrání, ale také studují

Jestliže jste na úvodním obrázku nebyli schopni nalézt maskovaného levharta, můžete o pomoc požádat své kolegy a známé, nebo se podívat na fotografii níže. Ukrytý leopard je zvýrazněn červeným rámečkem. Levhart mandžuský je nejseverněji žijící poddruh levharta. Od svých „příbuzných“ se na první pohled liší světlejší a delší srstí, kterou má dlouhou 2,5 centimetru v letním a 7 centimetrů v zimním období. Šelma má šedé oči a až téměř metr dlouhý ocas.

Kromě jihovýchodu Ruska (čili části Dálného východu) se vyskytuje na severu Číny a v Severní Koreji. (V Jižní Koreji byl vyhuben v 60. letech 20. století.) Domovinou mu jsou listnaté a smíšené lesy bez viditelného poškození člověkem – jedinec potřebuje ke své obživě území o rozloze asi 500 kilometrů čtverečních. Velký rozsah teritoria a požadavky na ekosystém zapříčinily, že se z levharta mandžuského stal kriticky ohrožený poddruh, který se pohybuje na hranici vyhubení.

Našli jste leoparda na obrázku?

Zdroj: ScienceNews

Článek Dokážete na této fotce najít ukryté zvíře? Pokud ano, zařadíte se mezi extrémně pozorné lidi, kterých je na světě jen hrstka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zřetelně vidíte pouze jednoho koně

Jestliže jste po letmém pohledu na úvodní obrázek zřetelně zahlédli pouze jednoho koně, rozlišování detailů není vaší silnou stránkou. Vaše zrakové vnímání je s největší pravděpodobností oslabené, a to buď v důsledku některé z očních vad, nebo zanedbání tréninku. Ovšem nemusíte si zoufat – zrakové vnímání je jednou z oblastí, kterou je možné (s trochou vůle) snadno trénovat a cvičit.

Co se týče vaší osobnosti, jste pravděpodobně spíše impulzivní, tedy činíte rychlá rozhodnutí bez důsledného zvážení všech aspektů dané situace. Zpravidla přehlížíte maličkosti a detaily a raději se soustřeďujete na celek, a to jak v osobním, tak v pracovním životě. Dobře se vám daří při práci v týmu, kdy často přebíráte roli vůdce a koordinátora. Kvůli nepozornosti k detailům jste tvrdohlaví a ve sporech si stojíte neústupně za svým.

Na obrázku jste rozlišili 5 až 10 koní

V případě, že jste letmým pohledem odhalili 5 až 10 koní, váš postřeh a schopnost soustředit se na detaily je na standardní úrovni. Tohoto výsledku dosáhne většina populace. Obecně dokážete vnímat věci i situace velmi podrobně, ovšem leckdy vám některý z detailů „uteče“. Zpravidla se jedná o ty, které nepovažujete za důležité, nebo v oblastech a situacích, které vás příliš nezajímají nebo se vás přímo netýkají.

V osobnostní rovině jste pečliví a ke každému problému či úkolu se snažíte přistupovat zodpovědně. Oplýváte rovněž zdravým sebevědomím, které vám umožňuje realizovat řadu vámi vytyčených cílů. Ovšem čas od času se vám stane, že se v některém rozhodnutí unáhlíte, což vede k vašemu dílčímu neúspěchu – máte totiž tendenci opakovat úspěšné řešení situací, s nimiž jste se již setkali, a to bez ohledu na možné drobné odlišnosti.

Na první pohled vidíte více než 11 koní

Byli jste na první pohled schopní na úvodním obrázku rozpoznat 11 a více koní? Poté je vaše zrakové vnímání perfektní. Díky schopnosti rozlišovat velké množství detailů jste pro společnost takřka nedocenitelní. Dokážete přicházet s postřehy a řešeními nejrůznějších – na první pohled neřešitelných – situací a zprostředkovat druhým pohled z jiné perspektivy.

Co se týče vaší osobnosti, jste velmi pečliví, cílevědomí a soutěživí. Při snaze porozumět problému můžete snadno sklouznout do bezbřehého zkoumání (nepodstatných) detailů, což vás může zbytečně zatížit a ve výsledku i znemožnit nalezení řešení. Máte rádi přesně vytyčené pracovní postupy a můžete tápat v oblastech, kde je vyžadována kreativita a vlastní invence.

Jaká je na základě tohoto testu vaše osobnost?

Zdroj: ScienceNews

Článek Kolik koní jste na první pohled zahlédli? Výsledek odhalí, co děláte při řešení situací špatně se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šipky, kam se jen podíváš

Tak jako každý jiný sport jsou i šipky plné zajímavostí. Existuje například celých 3 944 kombinací, jak zavřít na 9 šipek 501 leg. Dne 13. října 1984 dokázal John Lowe poprvé zavřít na 9 šipek před televizními kamerami a vyhrál ohromujících 100 000 liber. Tato částka byla 10násobkem odměny vítěze mistrovství světa ve stejném roce. Pokud dnes zavřete na 9 šipek, pak získáte 25 000 liber, vítěz mistrovství světa získá 500 000 liber. A teď ty šipky.

V roce 1977 se konalo exhibiční utkání mezi tehdejší světovou jedničkou Alanem Evansem a boxerem Muhammadem Ali. Evans měl tehdy handicap v tom, že se mu počítaly do skóre jen šipky trefené do triplu (trojnásobku hodnoty segmentu). Vítězem se stal Ali, který trefil střed. Phil Taylor trénoval až do večera a dokud netrefil 180, nešel spát a stále házel. Michael van Gerwen se stal oficiálně šipkovým milionářem v říjnu 2013.

Trocha historických zajímavostí

Hra v šipky se zrodila v anglických hostincích, kde si hosté užívali pintu piva s přáteli a při tom mířili na terč. Jak se obliba hry stupňovala, vášniví hráči posouvali šipky na další úrovně. Tak se staly jednou z prvních oficiálně ustanovených her – šipkařské ligy existovaly zřejmě už před první světovou válkou. Svoje místo má v historii hlavně truhlář Brian Gamlin, který vynalezl číslování terče, které je platné dodnes. Tady máte řešení rébusu.

Velmi dlouho trvala debata ohledně toho, jestli šipky vůbec uznat jako sportovní disciplínu. Vzhledem k tomu, že šlo hlavně o neformální a příležitostnou záležitost hranou po hospodách, považovali je mnozí prostě jen za hru. Nicméně nelze opomenout, že tato hra má svou federaci, oficiální turnaje a také elitní hráče soupeřící o velké sumy. V roce 2005 pak Sports England oficiálně udělil šipkám sportovní status.

Jak jste si vedli a našli jste růžové šipky?

Zdroj: Science

Článek Tento hlavolam zvládne úspěšně jen 1 % populace. Otestujte si svůj postřeh a zkuste na obrázku najít červené šipky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Populární, ale náročný mazlíček

Na Floridě, v Kalifornii a na Havaji jsou chováni i jako domácí mazlíčci. Tento chov ale umí být velmi náročný. Nejčastějším druhem je chameleon jemenský, typický vysokou přilbou a výrazným hřbetním hřebenem. Nejde rozhodně o společenské tvory, a dokonce není možné chovat dohromady samce a samičky. Jejich jazyk je dvakrát delší než celé tělo. Zmíněný chameleon jemenský se dožívá až 5 let. Najdete na obrázku chameleona s vyplazeným jazykem?

Obecně vzato nejsou chameleoni vhodní pro lidi, kteří předtím žádné domácí zvíře nechovali. Potřebují totiž velmi komplexní péči a jsou také velmi citliví na stres. Pokud jste ale zkušený chovatel zejména plazů, pak by pro vás ani tento tvor neměl být zvláštním problémem. Chameleon je celkově chráněný druh a je zakázáno je odchytávat v divočině. S řádnou dokumentací je ale možné je chovat, množit, případně i prodávat.

Chovatelská výzva a role hřebenu

Pamatujte ovšem, že při jakékoli zamýšlené operaci je třeba ověřit legislativu, která se bude lišit podle regionu. Chameleon jemenský pochází z Jemenu a Saúdské Arábie. Je zelený a může mít různě barevné proužky. Samičky tohoto druhu dorůstají jen asi 35 centimetrů, zatímco samci téměř dvojnásobku. Tito chameleoni jsou velmi citliví na teplotu i vlhkost svého prostředí. Ta má být asi 70 % a teplota pro chov 26 stupňů Celsia.

V přední části lebky má přílbu nebo korunu, což je hřeben dorůstající velikosti až 5 centimetrů. Mají ji obě pohlaví, u samce je ale mnohem větší. Pomáhá jim sbírat rosu, ze které pak těží vodu. Ta postupně steče po hřebenu přímo do ještěří tlamy. Krom toho funguje i jako obrana při souboji s dalším samcem během období páření. Větší hřeben umí protivníka přirozeně zastrašit a samice takové jedince logicky preferují před menšími.

Další populární chameleoní druh

Dalším známým druhem je všežravý chameleon třírohý nebo také Jacksonův. Obvykle se živí housenkami, motýly, mravenci, červíky, slimáky, šneky, ještěrkami a někdy i malými chameleony. Příležitostně nepohrdne listy nebo bobulemi. Pochází z východní Afriky a je dobrou volbou pro chovatele začátečníka. Optimální teplota pro jeho chov je 23–26 stupňů Celsia a vlhkost prostředí 65 %. Prohlédli jste si pořádně třetí řádek?

U chameleonů platí, že nelze chovat najednou obě pohlaví. Jakmile se setkají, budou jeden druhého ohrožovat syčením a jasným zabarvením, které povede k soubojům a zraněním. Jejich hlavní potravou je hmyz, konkrétně kudlanky, cvrčci, kobylky a další. Větší druhy dovedou pozřít i další ještěrky nebo malé ptáky. Několik druhů si občas dá i čistě rostlinnou stravu. Tak co – troufli byste si mít něco takového doma?

Článek Na obrázku je 1 chameleon s vyplazeným jazykem. Ti, jenž mají vytříbený smysl pro detail, ho vidí na první dobrou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mezi větvičkami a listy

Město není stromům příliš nakloněno. Ačkoli tu máme obvykle zeleně dostatek, průměrný strom přežívá v městském prostředí jen asi 8 let. Svého maxima ve schopnosti ukládat oxid uhličitý přitom nedosáhne do věku 10 let. A není to jediná věc, před kterou chrání, stromy totiž fungují také jako perfektní zvuková bariéra. Jejich kořeny navíc stabilizují půdu a brání její erozi. Tady je několik zvířat, která se na obrázku skrývají.

Jde tedy o jeden z nejužitečnějších prvků celé krajiny bez ohledu na typ. Stromy dále zlepšují kvalitu vody, protože zadržují a filtrují dešťovou vodu. Chrání také vodonosné vrstvy a celé povodí. Pokud jsou zasazeny podél silnic, fungují jako kontrola oslnění a odrazů, přispívají tudíž k bezpečnosti provozu. Jde obecně o nejdéle žijící organismy na planetě. Smrt jednoho stromu starého 70 let uvolní do atmosféry více jak 3 tuny uhlíku.

Co všechno se v lese skrývá

Když se pozorně podíváte na obrázek a mezi stromy, nejspíš zjistíte, kde se krásná dívka schovala. Kromě dívky se ale v lese skryli ještě další tvorové. Najdete tu například na zádech ležícího mývala a ptáčka schovaného v trávě. U tlustého stromu je pták a na jeho větvích malý zajíček. Ale kde se nám skrývá ona zmíněná zasněná dívka? Jakmile obraz otočíte, nejspíš ji okamžitě spatříte ve větvích jednoho ze stromů. Dobře se schovala, což?

Objem kyslíku, který produkuje jeden akr stromového porostu za rok, se rovná objemu spotřeby asi 18 lidí za 1 rok. Jeden strom vytvoří za rok víc jak 114 kilogramů kyslíku. Stejný akr stromů odstraní za rok 2,6 tuny oxidu uhličitého. Během léta ochlazuje stín stromů budovy až o 20 stupňů Celsia. Jedním z nejvyšších stromů je General Sherman, obrovský sekvojovec v Kalifornii dosahující výšky úctyhodných 84 metrů.

Kolik skrytých tvorů jste mezi větvemi našli?

Zdroj: TheScientist

Článek I těm nejpozornějším pozorovatelům dělá problém najít dívku, která se schovala v lese. Co vy? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Škola z lahví a jediný student

Na Filipínách zase najdete školu vyrobenou plně z recyklovaných lahví. A také je na to hrdá, protože se jmenuje Bootle School, tedy doslova „lahvová škola“. Každá z nádob byla naplněna pískem a stavbu vytvářely desítky dobrovolníků. Lahví je dohromady 9 000 a tvoří velmi odolnou soustavu. Pak bylo všechno ještě utěsněno směsí podobnou cementu. Teď se podívejte na obrázek s provinilým studentem a zkuste najít logickou chybu.

Raritám ve vzdělávání rozhodně není konec. V roce 2014 byla v italském Turíně základní škola a v ní jen jeden učitel a také jediný žák. Vzdělávací ústav tak získal reputaci nejmenší školy na světě. Jediný žák připouštěl, že se cítí osamělý, a musel si představovat, že jsou s ním ve třídě i další děti. Úředníci se totiž rozhodli, že škola bude otevřená, dokud tam bude docházet alespoň jedno dítě. Moudrost tohoto rozhodnutí je otázkou.

Výuka stolování, celková připravenost a návyk úklidu

Děti v Nizozemsku začínají školy v den svých 4. narozenin. Díky tomu je ve třídě vždycky někdo úplně nový. Přináší to dvě pozitivní skutečnosti. Starší studenti mají více času se usadit a udělat si kamarády. Stejně tak to znamená, že se všichni dostávají do školy na přibližně stejném stupni vývoje. Že je ve Francii věnována velká pozornost stravování, to nikoho nepřekvapí. Ovšem obědy ve školách jsou tu dokonce součástí osnov.

Ačkoli se děti většinou naučí stolovat už doma, jsou tyto dovednosti ve škole ještě značně posíleny. Nejen, že se učí o dalších potravinách či jejich původu. Pozornost je věnována také správnému chování u stolu, etiketě a dalším aspektům. Když je v Koreji konec hodiny, od žáků se očekává společný úklid. Zahrnuje to vytírání podlahy, vysávání a vynesení odpadků. Žádný úprk studentů na další hodinu, jako je tomu mnohde jinde.

Nejstarší prvňáci, řešení a ruský zvonek

Po celém světě začínají děti školu v různém věku. Finsko je se svými 7 lety považováno za zemi s jednou z nejvyšších hranic. Většina těchto dětí se ovšem účastní mnoha přípravných programů. Současně s tím je důkladně vychovávají jejich vlastní rodiče. Zkrátka a dobře nepřichází na první stupeň bez předchozí průpravy a přípravy. Jestli se vám pořád zdá, že je na kresbě se studentem všechno v nejlepším pořádku, podívejte se na kliku a panty u dveří.

V Rusku – jako jinde – začíná školní rok 1. září. Nicméně v této zemi neberou ohled na to, jestli je víkend nebo nějaký jiný svátek. Toto datum je tu také známo jako „knowledge day“, tedy „den znalostí“. Během rána shromáždí nejstarší studenti (z 11. třídy) prvňáčky, vezmou je za ruku a za zvuků obřadního zvonku je dovedou do tříd. A viděli jste někdy lodní školu? Mají je v Bangladéši, kde pravidelně záplavy narušují výuku i stovkám tisíc dětí.

Článek Na první pohled obyčejný obrázek skrývá obrovský nesmysl. Jen jedinci s logickým myšlením si všimnou obří chyby se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Falešný úsměv se dá snadno odhalit

Stejně jako máme dominantní ruku, existuje i dominantní nosní dírka. Vzduch skrze ni proudí více než přes druhou, na rozdíl od rukou se však mění každých několik hodin. Vědci se stále dohadují o tom, čemu tento jev vlastně slouží. Panuje ovšem názor, že to mozku pomáhá analyzovat různé pachy a taky je třídit. Teď se pozorně podívejte na snový obraz seskládaný z figur a dalších zvláštních prvků. Kolik tváří se na této kresbě doopravdy vyskytuje?

Už jsme zmínili symetrii upřímných výrazů tváře. Není to však jediný znak. Pokud se usmějete, otočí se koutky vašich úst nahoru. Jenže upřímný úsměv taky donutí vaše oční víčka k mhouření. A i když není těžké donutit ústa do falešného úsměvu, oči jsou zcela jiný případ. Ve skutečnosti je prakticky nemožné donutit tvář, aby takto přesně úsměv napodobila. Jakmile tedy tuto neshodu u někoho zachytíte, mějte se na pozoru, nemyslí to vážně.

Krásné důlky na tvářích a chybějící sval

Možná vás zajímalo, co vlastně způsobuje důlky na tvářích, které jsou u některých žen tak sexy. Jde o důsledek nepravidelného svalstva, konkrétně velkého lícního svalu. Při úsměvu se kůže v tomto místě natahuje a ukazuje mezeru v místě, kde by správně měl tento sval také být. To jsou ony důlky – prázdné místo, kde chybí jeden sval. Tvář pak obsahuje jeden zcela unikátní sval. Lidský jazyk je totiž jediná svalovina přichycená jen na jednom konci.

Jak stárneme, naše tvář se postupně zmenšuje a svrašťuje. Tohle zahrnuje i proces, kterému lidé říkají „ztráta dětského tuku“. Děti a miminka mají speciální vrstvy tuku, které sídlí právě ve tvářích. Dovolují jim lepší přisátí se během kojení, s pokročilým věkem je však tato tkáň už zbytečná. Následkem toho se postupně ztrácí, netýká se to ovšem jen tohoto tuku. Tento proces pokračuje po celý náš život, takže se postupně více ukazují lícní kosti.

Kus mozku odpovědný za tváře a uši jako čočka

Říkali jste si někdy, že určitou tvář nezapomenete, nebo si ji naopak nemůžete zapamatovat? Existuje jedna síť našeho mozku, která je přesně za tohle odpovědná. Jakmile je poškozena, lidé nedokáží rozeznat ani své nejbližší příbuzné. Lidský nos slouží kromě čichání ještě k mnoha dalším věcem. Chrání vstup do dýchacích cest a filtruje vzduch, který vstupuje dovnitř. Tápete-li stále v dnešním rébusu, tady máte veškeré tváře označené.

Ačkoli považujeme uši také za smyslový orgán, není tomu tak. Většina toho, co zpracovává zvuk, sídlí reálně hluboko v naší lebce. Uši poskytují především ochranu před vnějšími silami, zatímco jejich tvar funguje jako čočka. Zachytává vlnění z okolí a soustředí ho do jednoho proudu, který míří do ušního kanálku.

Článek Na obrázku se skrývá mnoho tváří. Ti nejlepší jich najdou 11, chce to ale vnímat detaily se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Odrážení světla, zvuku a monitoring Měsíce

Zrcadla máme spojená se světlem, respektive obrazem. Pravdou však je, že tento povrch odráží stejně tak dobře i zvuky. Takovým zrcadlům se říká akustická zrcadla. Ještě před vynálezem radaru byla používána během 2. světové války především k zachycení zvuků od nepřátelských strojů. Teď si pozorně prohlédněte obrázek několika lidí, kteří se nastavují zrcadlům na stěně sálu. Kde všude odrazy a další věci neodpovídají realitě?

Zrcadla se dají najít i na Měsíci, kde je dokonce formace zrcadel a laserů. Pomocí teleskopů na Zemi se pak měří vzdálenost Měsíce. Protože nás obíhá po elipse, nikoli v dokonalém kruhu, je takové zařízení velmi přínosné. Kromě světla dovedou zrcadla odrážet i hmotu. Jedná se o tzv. atomová zrcadla. Používají elektromagnetické pole, které odráží neutrální atomy. Takové zařízení je použito k uvěznění pomalých atomů nebo zaměřování.

Zkuste si sklony k halucinacím

Nyní jedna trochu děsivá skutečnost. Několik výzkumů narazilo na to, že zrcadla dovedou způsobovat lidem halucinace. Hodně lidí totiž prohlásilo, že pokud sedíte v zatemněném pokoji necelý metr od zrcadla a zíráte na svůj odraz 10 minut, mohou se projevit právě halucinace. Způsobují to drobné odchylky, které se uvnitř odrazu vyvíjejí. Někteří „svědci“ uváděli spatření jiných lidských tváří, někdo viděl dokonce tváře zvířecí.

Zrcadla v dnešní podobě byla vyvinuta v Německu asi před 200 lety. Má je na svědomí chemik Justus Von Liebig a stalo se tak roku 1835. Tehdy zjistil, že při aplikaci tenké vrstvy stříbra na naprosto čisté sklo vzniká odrazová plocha. Znáte přísloví, že rozbité zrcadlo znamená neštěstí? Tato pověra pochází už od Římanů. Podle nich je tak rozbito tělo i duše, kterým trvá plná obnova 7 let. Proto 7 let neštěstí, dokud nedojde k nápravě.

Která zvířata reagují na svůj odraz a co upíři?

V zrcadle se poznají lidé, a dokonce i některé zvířecí druhy. Podle několika studií to neplatí u koček, protože jim u odrazu chybí pach. Projevuje se to však u delfínů, slonů, šimpanzů, a dokonce i strak. Každé z těchto zvířat se při výzkumu dovedlo poznat v zrcadle a na svůj odraz jasně reagovalo. Když se podíváte ještě jednou na zrcadla v sále s lidmi, nějaký problém je u každého z nich. Nejmarkantnější je ovšem ruka, která z jednoho vylézá.

V populární kultuře je zrcadlo spojeno hlavně s upíry a tím, že v něm nejsou vidět. V dnešních by s tím ale neměli problém. Kdysi se totiž jako podklad zrcadel užívalo stříbro, které je považováno za jeden z nejčistších kovů. Ale protože upíři nemají duši, nedokáže je zachytit. Nicméně moderní zrcadla už využívají tenkou vrstvu hliníku, kterému žádné magické vlastnosti připisovány nejsou. Takže by s ním upíři neměli mít žádný problém.

Článek Ne každý prokáže smysl pro logické uvažování a všímavosti v jednom: Na obrázku je 5 chyb se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zrna jsou technicky vzato semena

Jde o vrcholky bobulí podobné třešním, ale říkáme jim zrna, protože nám připomínají luštěniny. Tyto bobule lze navíc konzumovat jako jídlo. V dřívějších dobách je lidé míchali s tukem a vyráběli tak energeticky vysoce bohaté kuličky. Fermentací vznikal také nápoj podobný vínu. Káva má dva hlavní druhy – robustu a arabicu. Evolučně jsou první rostliny arabicy. Podívejte se teď na obrázek z kavárny a najděte na něm logickou chybu.

Robusta je méně populární, má hořčejší chuť a obsahuje také více kofeinu. Nejvíce kávy na světě roste v Brazílii. Dnes produkuje tato země asi třetinu celosvětové poptávky, tedy dvojnásobek druhého největšího producenta kávy, Vietnamu. V USA produkují kávu jen dva státy. Dárkem Spojených států světu je tak káva Kona. Protože se na její pěstování hodí nejvíc podnebí v blízkosti rovníku, je havajské počasí na produkci kávy zcela optimální.

Role espressa a nejdražší na světě

Nedávno se ke kávovému byznysu přidala také Kalifornie. V italštině znamená slovo espresso „vytlačené“. Odkazuje to ke způsobu výroby této verze, kdy je horká voda prohnána přes stlačenou kávovou sedlinu. A přestože má espresso více kofeinu na jednotku než stejný objem kávy, bylo by na dorovnání potřeba tří jeho šálků. Nejdražší káva stojí více než 600 liber (17 000 Kč). Nejvytouženější varianta pochází z trusu asijských palmových cibetek.

Kočkám podobná zvířata se živí plody kávovníku, ale nedokážou jeho semínka strávit. Vyloučená semínka jsou zdrojem hladké a méně kyselé kávy zvané kopi luwak. Její produkce si ovšem vysloužila mnoho kritiky od aktivistů zaměřených na ochranu zvířat. O celkový zákaz kávy se už snažilo více lidí. Například v roce 1511 se vůdcové v Mekce domnívali, že podporuje radikální myšlení, a nápoj zde byl postaven mimo zákon.

Zákazy, obliba a předávkování

O něco podobného se pokusili italští úředníci během 16. století – věřili v satanskou povahu kávy. Nicméně papež Klement VII. miloval černý nápoj natolik, že zákaz zrušil a kávu v roce 1600 dokonce pokřtil. Tím ale snahy nekončily a například v 18. století se o další zákaz pokusila švédská vláda. Nápoj i s příslušenstvím byl prohlášen za ilegální, protože měl povzbuzovat rebelské nálady ve společnosti. Nezdá se vám ten dort položený na knize trochu zvláštní?

Kávou se lze předávkovat, ale bylo by k tomu potřeba asi 30 šálku za velmi krátkou dobu. Tedy na to, aby člověk dosáhl smrtelné dávky kofeinu. Nejvíce milovníků černého nápoje najdete ve Finsku. Průměrný dospělý občan tohoto státu spotřebuje každý rok skoro 13 kilogramů kávy. Podle různých výzkumů prodlužuje mírná konzumace (asi 3 šálky za den) lidský život a také redukuje riziko kardiovaskulárních chorob.

Článek Chce to skutečně se zamyslet pro objevení logické chyby na obrázku. Každý ji nenajde se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Studené čenichy a věrné srdce

Málo lidí přežilo zkázu parníku Titanic, mezi šťastnými dušemi byli ale i tři psi. Jednoho jeho majitel zabalil do deky, když sám utíkal. Všichni si mysleli, že nese miminko a uvolňovali mu cestu. Podle PBS lze čich bloodhounda použít u soudu jako důkazní materiál. Tento pes dovede navíc pachy sledovat i po 300 hodinách a na neuvěřitelnou vzdálenost 209 kilometrů. Teď se zkuste zaměřit na obrázek a najít mezi skvrnami siluetu zvířete.

Ačkoli je za nejrychlejšího savce planety na pevné půdě brán gepard, jeho běhání má svá výrazná omezení. Je to totiž především sprinter, na dlouhé vzdálenosti ho překonává anglický chrt. Tento pes totiž dovede krásnou rychlost 56 kilometrů v hodině držet neuvěřitelných 11 kilometrů v kuse. Ačkoli je gepard velmi rychlý, zvládne toto tempo udržet jen na nějakých 180–270 metrů. Má tedy neuvěřitelný start, ale dlouho nevydrží.

Předloha rasy, hluchota a nejstarší pes

Psi se dostali i do slavné série Hvězdných válek a stali se předlohou rasy Ewoků. George Lucas je údajně navrhl přímo podle svého vlastního zvířete. Jedněmi z nejslavnějších filmových psů jsou nepochybně dalmatini. Asi 30 % těchto chlupáčů je hluchých na jedno ucho, 5 % dokonce na obě. Má to na svědomí gen odpovědný i za jejich bílou srst a modré oči – tedy u některých. Jedinci s většími fleky mají k hluchotě menší náchylnost.

Guinessova kniha rekordů uvádí plemeno saluki neboli perského chrta jako nejstarší psí druh na světě. Jeho původ se dá vysledovat až do roku 329 před Kristem, tito jedinci byli chováni jako mazlíčci ve starověkém Egyptě. Dle zpráv archeologů byly v jižním Iráku nalezeny jeskynní kresby psů podobných této rase, které jsou datovány až do roku 700 před Kristem. Plemena čau čau a šarpejové jsou jediné známé psí rasy, které mají plně černý jazyk.

Odpovědi na rébus přicházejí

Dokonce ani mnozí majitelé psů neví, že jejich nejlepší přítel má tři oční víčka. Tomu třetímu se říká „haw“ nebo niktitační membrána a je odpovědné za ochranu a průběžnou lubrikaci oka. Stále tápete v horní kresbě? Pak vám pomůže řešení níže, které vám kýženou siluetu odhalí. A jestli jste vy selhali v lovu, pak africký hyenový pes určitě ne. Jde totiž o nejlepšího loveckého psa na světě, který je také držitelem Guinessova rekordu.

Na začátku jsme zmínili, jak psům pomáhá vlhký čenich s pachy. Dalším důvodem, proč jsou v tomhle tak úspěšní, je samotný mozek. Jejich „čichové“ centrum je totiž 40krát větší než to lidské. Z toho plyne, že chlupáči cítí 1000krát lépe než člověk. Zatímco člověk má v nose asi 5 milionů čichových receptorů, nos obyčejného jezevčíka jich má 125 milionů. Právě proto najdou drogy, výbušniny, mrtvá těla, a dokonce určují přítomnost koronaviru.

Článek Obrázek černých a bílých flíčků mate celý internet. Ti nejlepší na něm bez bližšího zkoumání vidí zvíře se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Záhada starověkého původu koček

I badatelům nějakou dobu trvalo, než rozlouskli hádanku o tom, kdy byla kočka poprvé domestikována. Přitom by se zdálo, že archeologové na tuhle otázku odpoví poměrně snadno. Problém je, že kočky domácí i divoké mají pozoruhodně podobné kostry, což celou záležitost značně komplikuje. První náznaky se objevily na Kypru v roce 1983, kde byla nalezena čelist kočky stará 8 000 let. Najdete teď jednu kočičku na této fotce?

I když to vypadá dosti nepravděpodobně, lidé na ostrov přivezli divoké kočky. Syčící, kousající a škrábající pasažér je nepochybně to poslední, co jako posádka lodi chcete. Nálezy ale ukazují, že právě v této době se odehrála kočičí domestikace. V roce 2004 bylo na Kypru odkryto ještě starší naleziště, kde byly kočky naprosto cíleně pohřbeny spolu s lidmi. To vědce ještě utvrdilo v tom, že domestikace proběhla zde, posunula se jen o 1 500 let.

Nejúspěšnější biologický experiment

Novější výzkumy pak dávají dílky dále dohromady na základě genetické analýzy. Všechny kočky domácí dle autorů pochází z divokých koček z Blízkého východu, tedy druhu Felis silvestris. To znamená doslova „kočka z lesů“. Kočky byly domestikovány v této oblasti a podle některých hlasů začal tento proces asi před 12 000 lety. Ačkoli tato doba může znít jako odvážný odhad, jde o naprosto logický závěr.

Právě tehdy totiž začaly v této oblasti vzkvétat první zemědělské společnosti. Když byli lidé ještě lovci a sběrači, byli psi jejich neoddělitelnými společníky. Jejich domestikace tedy přišla dávno před kočkami. Kočky se staly užitečnými až během lidského usazování. Hlavně v souvislosti se skladováním úrody, se sýpkami totiž přišly myši. A s příchodem první kočky do města se odehrál jeden z nejúspěšnějších biologických experimentů historie.

Zvíře, které se k nám pozvalo samo

Kočky velmi potěšila hojnost kořisti a člověku výrazně pomohl lovec škůdců. „Kočky se ve své podstatě domestikovaly samy,“ uvádí Carlo Driscolli. Pozvaly se dovnitř a lidé postupem času ocenily ty učenlivé. Konkrétní zvířata se tak adaptovala na nové prostředí a zplodila generace a generace potomků, které známe dnes po celém světě. Ještě tápete ohledně fotografie? Klid, tahle opravdu dobře splývá s cihlami mezi dveřmi a kontejnerem.

V USA je kočka nejpopulárnější mazlíček a je jich tam cca 90 milionů, v domácnostech asi 34 %. Během tisíců let se však projevil i ambivalentní postoj člověka k tomuto tvorovi. Starověký Egypt je, jak známo, uctíval a místní hřbitovy obsahují až 300 000 kočičích mumií. Středověká Evropa je naopak silně démonizovala a kočky byly považovány ze společnice ďábla. Mnohé byly tedy zabity v rámci ochrany před zlými silami nebo jako pomocnice čarodějnic.  

Článek Vizuální hádanka ze života: U popelnice se schovala kočka. Splývá tak dokonale, že ji 90 % lidí nedokáže najít ani po 5 minutách se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Perfektní sluch i čich, mizerná chuť

Psi nezpochybnitelně mají naprosto perfektní čich a také vynikající sluch. Pokud jde o jejich chuť, tam už to taková sláva není. Pes má přibližně jednu šestinu počtu chuťových buněk člověka – tedy 1 700 v porovnání s našimi 9 000. Proto budou psi stejně nadšeně pojídat zbytky jídla i misku s kusy nejlepšího steaku. Jejich málo vyvinutá chuť je evoluční záležitost, protože se v divočině živili také mršinami. Najdete v pokoji ukrytého jediného psa?

Čenich psa je ekvivalentem lidských otisků prstů – každý je zcela jedinečný. Jestli jste si někdy všimli toho, jak sebou pes ve spánku škube, pravděpodobně se mu zrovna něco zdá. Badatelé došli k závěru, že psi mají velmi podobné vzorce mozkových aktivit jako lidé. Malá plemena sní mnohem častěji než velcí psi. Podle těchto výzkumů si nejspíš představují povědomé aktivity jako hraní venku nebo prohánění vlastního ocasu.

Inteligence dvouletého dítěte a role ocasu

Když si vedle sebe postavíte psa a dvouleté batole, jejich mozky na tom svými schopnostmi budou přibližně stejně. Psí odborníci také vysvětlují, že nejlepší přítel člověka umí počítat, rozumí cca 150 slovům a dokonce je schopen klamat lidi i další psy, aby dostal pamlsek. Psí inteligence se také liší podle plemena, suverénně nejchytřejší jsou border kolie neboli „borderáci“. Psi se páří jen dvakrát ročně, takže šlechtitelé plemen musí velmi pečlivě plánovat.

Vrtění psího ocasu je jedním z nejcharakterističtějších projevů tohoto zvířete. Většina lidí si toto gesto spojuje pouze s vyjádřením radosti např. ze shledání psa a jeho oblíbené osoby. Ovšem i tento projev má svůj vlastní jazyk a záleží na konkrétním provedení. Mávání napravo znamená spokojenost a štěstí, druhá strana naopak strach a úzkost. Pokud je oháňka nízko, dává pes najevo svou nejistotu. Velmi prudké švihání doprovázené napjatým svalstvem věstí počátek agrese.

Kde se nám ten pes tedy skrývá?

Štěňata psů se rodí slepá a hluchá, jejich ušní kanálky jsou dosud uzavřené. Většina jich otevře oči a začne reagovat na jakékoli zvuky během prvních 2 týdnů. Značná část zvířecího chování je přikládána tzv. šestému smyslu. Například podivné vyvádění před bouřkou, kdy se psi snaží schovat na klidné místo. Může za to však jejich sluch, protože bouři slyší dávno před tím, než se přiblíží. Pořád ho nevidíte? Zkuste se podívat na zeď nad křeslem uprostřed.

Jediné místo, kde se psi potí, jsou jejich packy. Hlavní ochlazování je ovšem prudkým oddechováním s vyplazeným jazykem, obzvlášť huňatým psům je opravdu vedro. Někteří majitelé si také všimli, že packy jejich mazlíčka jsou cítit po kukuřici nebo popcornu. Tento jev se jmenuje „frito feet“ a dochází k němu v momentě, kdy se v potu na tlapkách začnou množit bakterie. Pokud psu výrazně a delší dobu páchne z pusy, může to znamenat zdravotní problémy.

Článek V pokoji plném koček se schovává i jeden pes. Jen ti nejlepší ho dokážou najít za 5 sekund se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vyšetřování, statečný pes a boxerova nabídka

Boxer Mike Tyson kdysi nabídl jednomu chovateli 10 000 dolarů (235 000 Kč). Mělo se jednat o otevření klece, aby Tyson mohl „sejmout starou gorilu“. Jeho nabídka však byla razantně odmítnuta. Teď si pozorně prohlédněte obrázek rodiny krmící žirafy. Najdete ztracenou opici?

Moč psa hřivnatého má velmi jasně rozlišitelný zápach – připomíná trochu konopí. Látka odpovědná za tuto vůni je pravděpodobně pyrazin, který se vyskytuje i v rostlinách marihuany. V zoo v Roterdamu tento zápach jednou spustil policejní pátrání, při kterém jednotka hledala konzumenty či prodejce marihuany.

Mazlíci jako vstupné a francouzský žertík

Během 18. století byla cena za vstup do zoo v Anglii 3 půlpence. Případně kočka nebo pes či kterékoliv jiné domácí zvíře dostatečného vzrůstu, s nímž by bylo možné nakrmit lvy.

V roce 2004 bylo z pařížské zoo posláno do anglických národních parků 19 paviánů guinejských. Problém paviánů ovšem byl, že nerozuměli angličtině, ale za to na jedničku zvládali francouzské příkazy. Angličtí pracovníci tak byli donuceni naučit se francouzsky, ač jen pár povelů. Vtipná metoda.

Statečný pes, neustálé páření opic

V roce 1987 se vyznamenal Gabi, německý ovčák, který byl na stráži v zoo v Bělehradu. Pes porazil uprchlého jaguára a zachránil tak život pracovníkovi ostrahy.

Jedni z našich nejbližších příbuzných primátů jsou bonobové, které si zapamatuje každý. V zoo je totiž prakticky nikdy nenajdete, neboť se spolu téměř neustále páří – pohlavně i orálně. Nezáleží přitom na jejich pohlaví ani věku. Je to pro ně součást pozdravu, komunikace, usmiřování i dalších společenských transakcí.

Pronájmy pandy a sloní výchova

Čína si zachovává vlastnictví všech pand velkých napříč světem. Ty jsou selektivně pronajímány dalším zemím. Poplatek je obvykle 1 milion dolarů (25 milionů Kč) za rok. Tyto finance jdou na čínské konzervační aktivity. Pronájem zvířat se obvykle uzavírá na 10 let s možností prodloužení. Teď ale k řešení optického rébusu. Podívali jste se pořádně do košíků vedle žiraf?

Během 2. světové války vyhladověli cvičení sloni v Tokiu k smrti. Během tohoto utrpení nadále prováděli své kousky v marné snaze dostat nějaké jídlo. To ovšem neplatí o přátelském slonu indickém jménem Chendra. V oregonské zoo se po ránu rád prochází s chovateli a zdraví další zvířata. Jeho ošetřovatelé tvrdí, že má nejraději při těchto procházkách lachtany.

Článek Optická hádanka pro dnešní den: V zoo se ztratila opice, najít ji do 10 sekund zvládne jen opravdu pozorný člověk se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když se společnosti uvolnila stavidla

V této podobě si totiž piknik může užít skutečně každý bez ohledu na sociální status. Samotné slovo piknik pochází z francouzského „pique-nique“. Americký den nezávislosti slavený 4. července a francouzský pád Bastily slavený 14. července jsou pro venkovní jídla velmi populární termíny. Hodně jejich oslav se odehrává v piknikovém stylu. Teď se pozorně podívejte na tento komorní rodinný piknik. Co vám na něm přijde podivné?

V Itálii je nejpopulárnějším dnem pro pikniky Velikonoční pondělí. Ve Spojeném království existuje dokonce National Picnic Week, který je slaven 19.–27. června. Ve Francii se tato kratochvíle stala běžnou krátce po Velké francouzské revoluci. Od té doby bylo totiž i pro běžné obyvatele možné bez problémů vstupovat do parků určených původně šlechtě. První cíleně piknikový stůl (podobný dnešním modelům) se objevil po roce 1800.

První zmínky o pikniku a průměrné náklady

V roce 2000 se ve Francii konal téměř kilometr dlouhý piknik. Šlo o oslavu prvního dne dobytí Bastily v novém tisíciletí. Módní skupina Londýňanů založila počátkem 19. století Piknikovou společnost. Od jejich členů se očekávalo, že budou zábavu a občerstvení sdílet s okolím. Jedny z prvních ukázek pikniků pochází z příběhů Robina Hooda. Ten neformálně sdílel chléb a pivo se svými druhy. Všechno se to odehrávalo pod korunami stromů.

Jakmile vaše piknikové „ležení“ navštíví jediný mravenec, zanechá speciální zápach. Pak se vrátí do mraveniště, odkud za vámi přijdou ostatní mravenci. Průměrný člověk vyrazí na piknik 3krát do roka, což dává dohromady 94 milionů pikniků za rok. Podle výzkumu z roku 2013 utratí průměrná rodina za piknik 23 liber (cca 800 Kč). To dává dohromady téměř 2,5 miliardy liber utracených jen za jídlo zkonzumované takto venku.

Přenesené označení pro náročné věci

Z roku 1884 pochází také fráze „žádný piknik“. Používá se k označení něčeho náročného, stejně jako doby, která podobným podnikům nepřeje. Ještě před 50 lety byl nejpopulárnější piknikovou svačinou jednoduchý sendvič se sýrem. Dnes je to hlavně sáček brambůrek. Piknikové jídlo je populární kategorií obecně, nejen při těchto příležitostech. Masové koláče a rolky si tak dávají lidé i normálně doma. Není vám divné, že nad rodinou poletují kuřata?

Pokud se sami chystáte na piknik, udržujte věci jednoduché. Vezměte si jídlo, které nevyžaduje žádné nádobí. Připravte ho předem, takže si ho můžete vychutnat v nedalekém parku. Jednou za čas si vezměte něco zcela náhodného, ať si rozšíříte stravovací obzory. Piknikový koš se vyvinul z jednoduchého vlněného pytle. Dnes může zahrnovat i chlazení vína, přihrádky na jednotlivé potraviny a úchyt na deku.  

Článek Optická hádanka, která vyžaduje cit pro logiku. Jen pozorní lidé si všimnou chyby na obrázku do 15 sekund se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jabloně, dýně a zrání ananasu

Čím tmavší zelenou barvu zelenina má, tím více v ní najdete vitaminu C. Jabloň dovede vyplodit až 400 jablek za rok. Slovy Františka Nepila: „Taková jablůňka by musela rodit, až by vrzala.“ Chcete-li zlepšit svoje noční vidění, konzumujte hodně borůvek, pomáhají právě na to. Vydlabané melouny nebo dýně máme dnes spojené hlavně s Halloweenem a dalšími slavnostmi. Teď se podívejte na obrázek a najděte na něm 5 nesmyslů.

Duté melouny ovšem dříve sloužily k přenášení vody, tedy jako přirozené kbelíky. Pomeranče jsou poměrně klasickým zdrojem vitaminu C. V kiwi ho však najdete dvojnásobné množství. Chcete, aby vám doma rychleji dozrál ananas? Postavte ho vzhůru nohama. Snědení jednoho jablka vás udrží vzhůru déle než několik šálků kávy. Obsahuje totiž přirozený cukr, který bude na vaši bdělost mít pozitivnější efekt než kofein v kávě.

Mýtus o mrkvi a použitelnost okurek

Mrkvová nať – tedy zelená část nad zemí – může vyrůst až do výšky 1 metru. Okurky jsou jednou z mála zelenin, které se prakticky nikdy nevaří a konzumují výlučně v syrovém stavu. Před mnoha staletími byla šťáva z červené řepy používána jako přirozená barva na vlasy. Fungovala by nepochybně i dneska, ale raději zůstaneme u kadeřnice, děkujeme pěkně. Největší červená řepa vážila 23,4 kilogramu a bylo to v roce 2001.

Mimochodem, pamatujete si, jak vám maminka a tatínek radili jíst hodně mrkve? Že je to opravdu dobré na oči a vidění ve tmě? Upřímně, jde o mýtus. Ale stejně si ji dejte, rozhodně vám neuškodí. Z nějakého důvodu vám páchne z úst a nevíte, co s tím? Dejte si okurku. Ano, tento problém zvládne napravit i jeden plátek. Jen ho cucejte asi 30 vteřin a nejspíš váš problém pomine. Ale může se jednat i o něco vážnějšího.

Co že je to tam za nesmysly?

Okurky obsahují velké množství vitaminů a minerálů včetně vitaminů B1, B2, B3, B5 a B6. Dále vitamin C, vápník, železo, hořčík, draslík, zinek a kyselinu listovou. Na jednu zeleninu je to slušná nálož. Jestli opravdu tápete v zadání k obrázku, tak je tu řešení. Místo slunce tu máme Saturn. Muž, který na dámu mává, má kolem krku hada a také třetí ruku. Mezi červenými řepami roste kaktus a paní listy fénuje.

Mrkve jsou hlavním zdrojem betakarotenu, který naše tělo přetváří ve vitamin A. Právě tato látka dává navíc zelenině její typicky oranžovou barvu. Potřebujete si pořádně vyleštit boty? Věřte nebo ne, opět vám pomůže plátek okurky. Vezměte čerstvě uřezaný a botu prostě potřete. Přirozené chemikálie dodají oslnivý lesk a také budou materiál chránit před vlhkostí. Jeden by nevěřil, co všechno se v těch zelených válečcích skrývá.

Článek Jednu nelogickou věc na obrázku vidí každý. Najít další 4 nesmysly dá ale pořádně zabrat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Znak bohatství a společenského postavení

V dřívějších dobách poskytovalo použití knoflíků také výpověď o společenské náladě. Stejně tak byl tento prvek ukázkou bohatství a společenského statusu. Haleny se běžně šněrovaly, knoflík byl nákladný. Francouzský král František I. Francouzský vládnoucí v letech 1515–1547 měl podle pramenů na jednom kabátu tisíce zlatých knoflíků. Teď se zkuste velmi pozorně podívat na tento rej knoflíků a najděte mezi nimi jedno zvířátko.

Knoflíky se také vyráběly prakticky ze všech známých materiálů, ať už umělých, nebo přírodních. Stejně jako mnoho dalších předmětů jsou také sběratelským artiklem. Na rozdíl od známek nebo pohledů se však drží na celkem rozumných cenových hladinách. Krásné a fascinující se dají pořídit za drobné. Ty opravdu vzácné z cenných materiálů se samozřejmě pohybují v tisících. Krásná sbírka pro potěšení ovšem není tak nákladná.

Barvitá historie a výroba

V dřívějších dobách se veškerým knoflíkům vyrobeným z černého skla říkalo „jets“. Technicky je to ovšem chybný název, protože jet je anglický název pro černý jantar, minerál příbuzný uhlí. Zvolila si ho například královna Viktorie, když truchlila pro svého muže, prince Alberta. Patentní úřad ve Spojených státech vyřídil doslova tisíce návrhů a žádostí o patenty týkající se právě knoflíků a dalších způsobů upevnění oblečení.

Knoflíky ovšem najdete nejen na oblečení, ale i na zavazadlech, polštářích a dalších předmětech vyrobených z látek. Nejstarší známý byl nalezen v dnešním Pákistánu. Pravděpodobně patřil starověké asijské civilizaci v údolí Indu, která existovala někdy v roce 3000 před Kristem. Knoflíky mají nejrůznější tvary, tradičně je však nejčastější kruh. Objevuje se ale i čtverec nebo trojúhelník. Většinou mají 2–4 dírky nebo očko.

Řešení dnešního úkolu

V dávných dobách byly k jejich výrobě často užívány mušle, rohy, kov nebo dřevo. Moderní verze jsou ale obvykle z plastu, cokoli jiného je často děláno na zakázku. První modernější použití knoflíků se zrodilo v Evropě někdy ve 13. století, nejspíš ve Francii nebo Německu. Trend se stal rychle populárním, stejně jako vynález knoflíkové dírky. Pokud stále marně hledáte zvíře mezi knoflíky, tady je řešení vizuálního rébusu.

Knoflíky se staly i místem pro umění či originální marketing, ovšem jejich omezená viditelnost drží trend na okraji. Zdobení knoflíků ornamenty se datuje do doby 2600–1500 před Kristem a pozůstatky se našly v údolí Indu, Římě i Číně. Během světových válek používala britská i americká armáda knoflíkové náhrdelníky, ve kterých se ukrýval kompas.

Článek Vizuální hádanka, na kterou 65 % lidí odpoví špatně. Mezi knoflíky se skrývá jeden „vetřelec“, kdo ho vidí? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

První autobus využívající spalovací motor se objevil v roce 1895. Představil ho tehdy Karl Benz ještě pod názvem omnibus. Do pravidelného linkového provozu se pak vozidlo dostalo v Londýně v říjnu 1899. Tehdejší omnibusy však byly vysoce nespolehlivé a také určené jen pro 10–20 pasažérů. Protože však byla poptávka, vývoj šel rychle dopředu a modely z roku 1950 už uvezly až 50 lidí. Používaly dřevoplyn, naftu i svítiplyn.

Boom autobusů po 2. světové válce

Autobusová doprava ovšem zažila hlavní rozvoj krátce po 2. světové válce, kdy došlo k obecnému rozšíření infrastruktury pro automobilovou dopravu. Zahrnovalo to hlavně kvalitnější silnice a obecně levnější pohonné hmoty. Druhá polovina 20. století znamenala jejich převládnutí v hromadné dopravě, kde doplnily tramvaje. Hlavně na linkách, které nevyžadovaly vysokou kapacitu. Najdete na obrázku s autobusem logickou chybu?

Oproti tramvajím jsou totiž autobusy levnější, jednodušší a dá se s nimi mnohem lépe manévrovat. Náklady na budování jejich linek jsou mnohem nižší a veřejná doprava je tím pádem dostupná i pro menší města. Termín omnibus byl stejný jak pro první autobusy, tak pro původní větší dostavník poháněný koňmi. Kvůli rozlišení byl ten s motorem nejdřív nazván automobilní omnibus, zkrácením se pak zrodil dodnes platící autobus.

Co všechno musí autobus splnit?

Toto vozidlo musí projít zkouškami stability a nesmí se v něm vyskytovat hořlavé nebo nasákavé látky. Veškerá elektroinstalace musí být také zcela odolná proti teplotě a vlhkosti. Každý autobus dále musí mít minimálně dvoje dveře, z nichž jedny se berou jako nouzové. Nejvyšší povolená výška schodu je 340 milimetrů a to platí i v případě přepravy stojících cestujících. I klasické městské autobusy se stojícími pasažéry mohou na dálnici.

Největší síť autobusové dopravy na světě má Jakarta v Indonésii. V součtu tu 251,2 kilometrů tras obsluhuje 3 900 autobusů. První pravidelná linka omnibusu začala v roce 1662 v Paříži. Tehdy byl vůz tažen koňmi a pojal maximálně 8 cestujících. Londýn je znám svými doubledeckery, tedy červenými patrovými autobusy. Několik firem na něm má i malé třetí patro. Jediný fungující však byl na filmovém plátně v třetím díle Harryho Pottera.

Londýnské autobusy a řešení rébusu

Lidé prakticky z celého světa znají zcela ikonické londýnské červené autobusy. Tato barva ovšem není jediná. Když byly ve městě představeny první kusy, měly různé barvy podle konkrétní trasy, kterou obsluhovaly. V roce 1907 se však hlavní společnost rozhodla svoje stroje odlišit od konkurence a všechny je natřela na červeno. Pokud stále tápete, autobusu chybí jak zrcátka, tak stěrače.

Když jsme u těch konkrétních tras autobusové dopravy, nejdelší vede mezi Limou v Peru a brazilským Rio de Janeirem. Říká se jí také „Interoceanic Highway“, je dlouhá 2 600 kilometrů a projet ji trvá přes 100 hodin. Není ovšem nejdelší v historii. Nejdelší trasa všech dob vedla z Londýna do indické Kalkaty. Autobus tehdy ujel 32 600 kilometrů a jízda se konala jen 15krát, konkrétně mezi roky 1968–1976.

Článek Na tomto obrázku jsou 2 chyby –⁠ viditelné na první pohled, ale najde je jen ten, kdo má dobře vyvinuté logické myšlení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdy se na ně opravdu vypravit?

Houbám se nejvíce daří v teple a vlhku a potřebují tuto kombinaci stále. Nejhorší jsou pro ně prudké výkyvy teplot i sucha, takže momentální vlny jim příliš nepřejí. V lese tak během letního horka kolikrát nenajdete ani prašivku, které se normálně nedotknou ani zvířata. Cestou vás ovšem mohou potkat další nesnáze. Buď něco zapomenete doma, nebo nějakou věc ztratíte přímo v lese. To je i případ této maminky s dětmi. Najdete v lese její ztracený deštník?

Nejdražší houby na světě jsou bílé lanýže, které vyhledávají speciálně vycvičená prasata. Dokáží je totiž velmi přesně vycítit a pak vyhrabat – rostou až 30 centimetrů pod zemí. Je ovšem potřeba je velmi pečlivě hlídat, aby tuto ceněnou přísadu do jídel sama nesežrala. V tuzemských lesích patří k rekordmanům – nikoli tedy hodnoty – vatovec obrovský. Známe ho spíše jako pýchavku a tato houba může dosahovat váhy až 4 kilogramy.

Houba jako domácí lékař

Slyšeli jste někdy o čarodějných kruzích? Jde o způsob růstu hub. Podhoubí totiž prorůstá ve tvaru kruhů. Houby, které neposbíráme, se pak rozpadají a jsou vynikajícím hnojivem dalších generací. Nejvíce v takové formaci najdete pýchavky, žampiony, pečárky nebo bedly. Houby jsou také zdravou složkou jídelníčku a dle mykologů jich až 80 % posiluje naši imunitu. Velkým léčitelem je hlavně hlíva ústřičná, používaná často do polévek.

Stejnou funkci plní také houževnatec jedlý. Obě dokáží perfektně pročistit organismus, nastartovat metabolismus i trávicí ústrojí. Dle expertů ale není vhodná kombinace hub a vína. Společně totiž začnou v žaludku kvasit a čekají vás tak velmi nepříjemné křeče. Pozor, nečekejte úrodu po jednom výrazném dešti po delším suchu. Jednorázová trocha vody podhoubí rozhodně k životu neprobere.

Ideální teplota, podmínky a čas

Optimální teplota pro houby je 15–20 stupňů Celsia a největší vlna přichází asi 8–12 dní po silnějších deštích. Hřiby i další druhy rostou nejlépe tehdy, když jsou denní a noční teploty poměrně srovnatelné. Jestli pak v lese narazíte na hříbeček o velikosti asi 3 cm, rozhodně ho nesbírejte. Přijďte na stejné místo o den později, povyroste dokonce o 5 cm. Jestli stále tápete, podívejte se pozorně ke kmeni krajního stromu obsypanému šiškami.

V případě, že vám hříbek mezitím nevyfoukne někdo další, si tak domů odnesete 8 centimetrů vysokou dobrotu. Mezi mnoha lidmi je rozšířen mýtus, že otrava houbami se projeví už za několik hodin. Dle mykologů se však první symptomy vážné otravy mohou objevit i za 24 hodin po konzumaci. Nevěřte také tomu, že jedovaté druhy jsou vždy hořké. Nikoli, mohou být velmi chutné. Neplatí ani to, že jedlé jsou druhy, jež okousala lesní zvířata.

Článek Hádanka, kterou jen málokdo pokoří. Dokážete v krátkém čase najít deštník? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

I kuchyně umí pěkně překvapit

Mimochodem i kuchyně jsou fascinujícím světem. Například největší kuchyně světa se nachází v indickém chrámu Jagannath. Denně obslouží 5 000 – 10 000 lidí, takže potřebuje opravdu hodně prostoru. Proto má na délku 45,7 metru a na šířku 30,4 metru. Dohromady je v ní 32 místností a najednou tu pracuje až 1 000 kuchařů. A pokud byste si mysleli, že obsloužit za den 10 000 lidí je hodně, vyvedeme vás z omylu. Nejdříve ale vypátrejte chyby.

V Indii ještě zůstaneme, protože se tu nachází také sikhský Zlatý chrám, konkrétně v Amritsaru. V něm je denně obslouženo dokonce 100 000 lidí a jídlo je 100% zdarma. Všechno je navíc ručně děláno dobrovolníky. Každý den jim tak rukama projde v průměru 1 500 kilo rýže, 13 000 kilogramů čočky a 2 000 kilogramů zeleniny. Už tohle jsou úctyhodné rekordy z oblasti světové kuchyně, ale maximum ještě není konec.

Nejvýše položená, nejchladnější a nejrychlejší

Teplota tu běžně klesá na úroveň 73 stupňů pod nulou a pojme 200 osob. Vzhledem k okolnostem prostředí se zde vaří hlavně vysokokalorická jídla pro velký počet lidí. Pokud bychom rozšířili pole záběru, vyjde nám jako nejodlehlejší kuchyně ta na orbitě. Ano, věřte tomu, nebo ne, ale i ISS, tedy Mezinárodní vesmírná stanice, má svoji vlastní kuchyni. Ta se tudíž nachází ve výšce 408 kilometrů nad zemským povrchem.

Vzhledem k rychlosti pohybu zařízení je také nejrychlejší – za jednu vteřinu urazí 7,66 kilometru. Její extrémy tím ovšem nekončí, protože jde také o nejchladnější i nejžhavější místo. Teplota se tu totiž pohybuje od 121 po -157 stupňů Celsia. Stavba celé ISS stála 150 miliard dolarů, technicky jde tedy také o nejdražší kuchyni. Nepřekvapí přitom, že vaření zde je velmi zrádné a astronauti běžně připevňují pomůcky k desce pomocí lepicí pásky.

Řešení nelogičností hádanky

Jestli stále tápete stran obrázku, nebudeme vás už trápit. Na okně kuchyně je místo záclony pověšena blůzka. To by jejímu provozu asi ještě tak nevadilo, ale pracovní lampička místo vodovodní baterie už je problém. Smysl moc nedávají ani boty v jedné ze skříní a globus pod dřezem taky nemá co dělat. Finálním nesmyslem je pak kost u kočky. A teď ještě na chvíli do světa kuchyňských extrémů a rekordů. Co třeba nejdražší kuchyně na planetě?

Ne nutně nejdražší z hlediska ceny jídla, ale nejdražší co do zařízení. Navrhl ji Claudio Celiberti a celá výroba trvala déle než rok. Zahrnuje skříňky od Murano Crystal, samotný kuchyňský ostrůvek stojí 36 850 liber (1 075 196 Kč) a celá místnost rovný milion liber (necelých 30 milionů Kč). Nejodlehlejší kuchyní na naší planetě je ta na výzkumné stanici Amundsen-Scott. Leží na jižním pólu, takže jde také o nejjižněji položené kuchyňské zázemí celého světa.

Článek Dokážete na obrázku najít 5 chyb? Prověřte svůj smysl pro detail a logiku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Novinky z kočičí říše a inteligentní ovce

Drápy koček jsou zakroucené směrem dolů. Důsledkem toho nejsou schopny šplhat dolů ze stromů hlavou napřed, musí jít obráceně. Zatímco lidé mají 206 kostí, kočka jich má dohromady 230. Stejné hmatové fousky, jaké mají na čenichu, mají také na spodní straně předních pracek. V poměru k vlastní hlavě mají největší oči ze všech žijících savců. Svým drsným jazykem dovedou z kostí dostat i poslední kousek masa.

Co víte o ovcích? Nenechte se tímto termínem zmást. Obvykle je použit pro popis lidí, kteří naprosto bezmyšlenkovitě následují dav. Jde ovšem o naprostý omyl, protože právě ovce jsou poměrně inteligentní zvířata. A rozhodně dovedou mnohem víc než jen jít se stádem. Mají také obdélníkové zřítelnice, což jim dovoluje obrovský rozhled. Vidí tak na 270 až 320 stupňů, tedy prakticky všechno, co se kolem nich děje, aniž by točily hlavou.

Dobře vyvinuté ovčí smysly

Protože se jedná o zvíře, které je často kořistí predátorů, je toto zrakové rozpětí nutností, hlavně během pastvy. Jedinou nevýhodou je, že prakticky vůbec nevidí přímo za sebe. Jedním ze způsobů, jak mezi sebou tato zvířata komunikují, je pomocí čichu. Pachové žlázy mají totiž před očima a mezi prsty kopyt. Dalším prostředkem dorozumívání je zvuk – ovce poznají bečení svých vlastních jehňat. Najdete na obrázku dvě zcela identická zvířata?

Jestli se snažíte usnout klasickým počítáním oveček, budete mít co dělat. Existuje jich totiž přes 1 000 druhů a některé mají naprosto jedinečné vlastnosti. Celkově jde ovšem o chytrá zvířata, která mají také vynikající paměť. Více výzkumů ukázalo, že rozeznají tváře 50 dalších ovcí a pamatují si je po 2 roky. Stejně tak rozeznají lidské tváře a orientují se i ve složitých bludištích. Sova se nachází na předposledním řádku sedmá zleva. Stejná je druhá kráva zleva na prvním a čtvrtém řádku.

Jak jste v testování obstáli?

Zdroj: Science

Článek Otestujte své schopnosti na dvou obrázcích – je zapotřebí smysl pro detail, pohotovost a skvělý zrak se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bleskové zvíře s dokonalým čichem

U tohoto spektra nálezů psí čich ale zdaleka nekončí. Dokonce i choroby a další zdravotní problémy ovlivňují tělesný zápach lidského těla. Psy je proto možné vycvičit i k detekci přítomnosti nakažlivých chorob. Naposled se velmi osvědčili na letištích, kde prakticky neomylně zachytávali osoby s covidem-19, u kterých vyšly i běžné testy negativně. Asistenční psi s patřičným výcvikem dovedou upozornit i na pokles cukru v krvi.

Pes velmi snadno porazí člověka v běhu. Protože je ale „stavěn“ na pronásledování a lov, je schopen předběhnout i obávaného geparda. Zatím nejrychlejším plemenem psa je chrt, který už vteřiny po startu dosáhl rychlosti naprosto ohromujících 72 kilometrů v hodině. Gepard poběží sice rychleji, ale je to sprinter, vydrží jen asi půl minuty. Podívejte se teď na úvodní obrázek a najděte dvojici psa a kočky, která se liší od zbytku siluet.

Ve světě nádherných křídel

Motýli jsou okrasou přírody a na celém světě je jich skoro 20 000 druhů. Prakticky každý obdivuje jejich nádherná křídla, která jsou ovšem průsvitná. Jejich povrch pak pokrývají tisíce miniaturních částic, a to ve více vrstvách. Právě ty odráží světlo a vytváří tak barevný efekt. Samotná křídla jsou tvořena proteinem chitinem – stejný materiál vytváří kostru tohoto hmyzu. Najdete na obrázku odlišnou siluetu motýla? Dívejte se pečlivě.

Ač jsou opravdu krásní, nevydrží v přírodě moc dlouho. Průměrná délka života dospělého jedince tohoto hmyzu je zhruba 3–4 týdny. Celková doba života je 2–8 měsíců. Jako u všeho ostatního však existují z tohoto pravidla některé výjimky. Stále nad siluetami tápete a kroužíte zmateně hlavou? Odlišná zvířecí dvojice je na třetím řádku. Pes nemá špičaté uši a i packy v pozdravu mají jiný sklon. Motýl v levém dolním rohu nemá tak silné konce tykadel.

Jak jste si v lovu rozdílů vedli?

Zdroj: Science

Článek Najdete na obrázcích rozdílnou siluetu? Ti nejlepší to zvládnou do 15 vteřin se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když vidíte tváře všude

Existuje jev zvaný paredolia, což je sklon lidského mozku vyhledávat vzorce. I tam, kde žádné nejsou. Jenže naše mysl nemá ráda nahodilost, chce zkrátka ve všem nějaký řád a systém. Proto vídáme tváře nebo další tvary ve všem od listí po mraky na nebi. Stejně jako máme dominantní ruku, máme také dominantní nosní dírku. Naše oči dovedou prozradit upřímnost či falešný smích a upřímné výrazy tváře jsou vždy symetrické.

Jazyk tvoří výjimku z tělesného svalstva – jde o jedinou svalovou tkáň, která je k tělu připojena jen na jednom konci. Jak stárneme, naše tváře se postupně scvrkávají. Většina lidí má také na spodním víčku méně řas, než na horním. Rty se nedovedou potit, nemají totiž žádné potní žlázy.  Kůže na nich je tou nejtenčí oblastí na celém těle. Stejně jako jsou jedinečné otisky prstů, je jedinečný i otisk vašich rtů. Tvář hostí 4 z 5 smyslů těla.

Les plný zvířat a tváří

Tato optická iluze opravdu nepatří mezi nejsnadnější. Dokonce i když trochu tušíte, co máte vlastně hledat, jsou jednotlivé prvky velmi dobře skryté a nenápadné. Napravo od liščí hlavy je pták, který připomíná orla. Ze zeleně a kmenů stromů se dívá dalších 12 párů očí. Lze tu vidět hlavu koně, jehně a také holuby – strom je skrývá hned tři. Kmen stromu pak poskytuje doslovný úkryt ovci a napravo ještě mohutné tlamě divočáka.

Kůra stromu napravo skrývá hned tři lidské tváře. Další se ukrývají v listí i trávě. Pokud jste nedohledali všechny objekty, vůbec si nedělejte starosti a nepovažujte se za nepozorné. Tento rébus vytvořili američtí rytci Carrier a Ives a od roku 1872 budí lidi z klidného spánku. I po 150 letech tváře stále hledáme. A dvě neoznačené jsou ještě nejspíš v listí a větvích přímo nad liščí hlavou a jedna po směru jejího čenichu. Obraz dost možná ještě nevydal všechny své taje.

Kolik tvarů jste nakonec objevili?

Zdroj: TheScientist

Článek Tato iluze z roku 1872 skrývá nejméně 16 tváří. Kolik jich dokážete najít? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Druhy, které najdete naprosto všude

Podle některých odhadů jich na Zemi může žít celkem víc jak 3 miliony druhů. Dají se najít prakticky kdekoli od pólu k pólu, což potvrzuje entomolog Stephen Marshall. Obývají jak pevninu, tak sladkovodní prostředí. Pohybují se od lesů po trávu, od pouští po tundry a jsou jak na plážích, tak na nejvyšších vrcholcích hor. Dokonce je objevíte i na těch nejodlehlejších ostrovech. Najdete na obrázku skrytého brouka, nebo vám všechno splývá?

Britskému genetikovi (a ateistovi) J. B. S. Haldanovi je připisován výrok, že „Bůh musí mít brouky ve zvláštní oblibě.“ Možná to je důvod jejich početnosti a přítomnosti v doslova každém koutu planety, které říkáme Země. Jednou z vlastností, která jejich rozeznávání opravdu usnadňuje, jsou jejich tvrzené krovky. Ty slouží jako brnění chránící mnohem citlivější křídla a také měkké bříško pod nimi.

Od milimetrů po centimetry

Jak se dá očekávat od tak početného druhu, najdete tu jedince od mikroskopických po skutečně gigantické. Nejkratší brouci na světě měří jen asi 1 milimetr a jedná se o rodinu Ptilidae. Skutečně nejmenším ze všech druhů je ovšem mravenčí brouk Nanosella fungi, který dosahuje velikosti pouze 0,25 milimetru a váží pouhé 0,4 miligramy. Na druhé straně spektra je pak brouk Goliathus. Pokud stále tápete, tady máte brouka vyznačeného.

Goliathus goliathus dosahuje u největších jedinců až 100 gramů váhy. Nejdelší brouk dlí v Jižní Americe, jmenuje se příznačně Titanus giganteus a může dosahovat velikosti až 20 centimetrů. Pouze malá část brouků se dá považovat za škůdce, většina jich nikdy nezpůsobila žádné problémy. Jen částky investované zahrádkáři na feromony japonských brouků jsou vyšší než HPD některých menších zemí světa.

Jak jste si vedli v testu, našli jste brouka?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jak je na tom váš postřeh a vnímání? 9 z 10 lidí nedokáže na tomto obrázku zachytit brouka. Dokážete to vy? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pro stavbu měst a organizaci polí

Geometrie našla svoje uplatnění především v zemědělství a stavebnictví všeho druhu a na úrovni exaktní vědy se jí poprvé věnovali ve starověkém Řecku. Odsud pochází dnes slavné problémy a otázky konstrukce některých útvarů pomocí pravítka a kružítka. Středověké studium astronomie pak ovlivnil rozvoj sférické geometrie. Začněme tedy v základech – najdete skrytý trojúhelník, čtverec, kruh a obdélník?

Francouzský filosof René Descartes objevil v 17. století systém souřadnic, díky čemuž vznikla analytická geometrie. Stejně tak bylo možné v geometrii pracovat prostředky algebry. Geometrie si je vůbec velmi blízká s algebrou i fyzikou a i v současnosti se stále vyvíjí. Jednoduché útvary se ale staly už v neolitu součástí geometrické ornamentiky, a to na více místech světa současně. Další rozvoj pak přišel s prvními státy, hlavně Mezopotámií a Egyptem.

Filosofické dedukce a kouzlo abstrakce

Matematiku na vědeckou úroveň povznesli v antickém Řecku, jako jeden z prvních filosof Thalés z Milétu. Použitím metod dedukce a abstrakce uměl například změřit vzdálenost lodě pomocí relativní velikosti, předpověděl i zatmění Slunce v roce 585 před Kristem. Asi nejznámější postavou byl Pythagoras žijící v 6. století před Kristem. Jeho škola akceptovala muže i ženy. Najdete v dalším souboru kosočtverec, ovál, válec a pětiúhelník?

Za nejvýznamnějšího geometra starověku však považujeme Eukleida, jehož kniha Základy se na dlouho stala základní příručkou geometrie. Abstraktní struktury v ní zachytil pomocí definic, axiomů a postulátů. Z toho vychází tzv. eukleidovská geometrie, která se v moderní formě učí i na základních a středních školách. Zenónovy paradoxy a Archimédovy myšlenky o výpočtech objemů těles byly předznamenáním vzniku integrálního počtu.

Středověký rozvoj skrze arabský svět

Během středověku rozvíjela geometrii hlavně arabská kultura. Vznikly první trigonometrické tabulky a astronom Al-Battání konstituoval první verzi sférické trigonometrie. Filosof a matematik Thabit Ibn Qurra pak v 9. století odvodil krom jiných znalostí i vzorec pro zobecněnou Pythagorovu větu, která zahrnuje i nepravoúhlé trojúhelníky. Najdete v následujících polích hvězdu, kruh a čtverec, hvězdu a kosočtverec a kruh s obdélníkem?

I islámská architektura obsahuje mnoho geometrických tvarů. V některých stavbách je jako dekorace použito například dláždění složené z pěti typů (girih dlažba). Takto lze sestavit i neperiodické dláždění. V té době už Evropa na mnoho znalostí starověku zapomněla a nově vzniklé univerzity používaly překlady z arabštiny. V případě geometrie těžili učenci především z Eukleidových Základů. Rozvoj mechaniky pak zvýšil zájem o těžiště.

Novověká geometrie a současný stav

Během 17. století zavedl René Descartes, autor slavného spisu O metodě, geometrické souřadnice, což byly základy analytické geometrie. Ta dovoluje vyjádření útvarů pomocí rovnic a umožňuje řešit související problémy algebraickou a analytickou cestou. Na geometrické problémy se tak dal použít diferenciální a integrální počet vzniknuvší díky Isaacu Newtonovi a Gottfriedu Leibnizovi. Najděte hvězdu a kruh, ovál a trojúhelník, čtverec a pětiúhelník.

Přišli na něj oba nezávisle na sobě. Přestože je geometrie nejstarším členem matematické roviny, stále se vyvíjí. V roce 1995 dokázal Andrew Wiles slavnou velkou Fermatovu větu. Od 80. let 20. století se objevují snahy o problémy pravděpodobnosti a matematické statistiky a objevil se také pojem informační geometrie. Tento obor tak určitě neřekl své poslední slovo a stále více se prolíná s dalšími záběry vědeckého bádání.

Jak jste si vedli a kolik tvarů jste objevili?

Zdroj: ScienceNews

Článek Otestujte si svůj zrak a vnímání –⁠ následující sbírka skrývá 15 útvarů, které mohou oku snadno uniknout se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozemská, nebo mimozemská svatba

Za jeden den se ve Spojených státech uskuteční 2,3 milionu svateb. V letošním roce se zatím nejvíc ujalo datum 22. 2. 2022, dost možná se snoubenci soustředili i na hodiny či minuty. Autoři této kreslené skládanky ujišťují, že se na obrázku vyskytuje někdo z jiné planety. Zaměřte se na detaily a nenechte si uniknout žádnou část obrázku. Odhadnete, který z párů ve svatebních šatech by měl podstupovat obřad někde jinde ve vesmíru?

Tento rébus se stal velmi populárním hlavně v anglicky mluvících zemích světa. Odpovědi se kupodivu výrazně lišily. Podle některých luštitelů bylo dokonce z jiného světa všech 6 lidí, kteří jsou zobrazeni. Zcela určitě patří ale do jiné civilizace jen nevěsta uprostřed, tedy v nejtradičnějším odění. To nehraje takovou roli jako podivný počet rukou. Zjistíte totiž, že i když má dáma v bílém obě ruce před sebou, jednou ještě objímá svého ženicha.

Skrývačka ve scéně s malířkou

Tady je to výlučně o postřehu, což může být kolikrát zrádnější. Po nějaké době totiž lidské oko otupí a už příliš kvalitně nevnímá. Buď přehlíží jasné stopy, nebo vidí řešení někde zcela jinde. V případě malířky u stromu budete nejspíš potřebovat trochu více času. Najděte tu rybu, hrnek, srdce, psa a hada. Jako by velký počet předmětů nestačil, komplikuje hledání skutečnost, že je všechno jen černobílé a vaše oči se tak v liniích velmi snadno ztratí.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Аптечная сеть Здоровье (@apteka_zdorove)

Pořád tápete? Jestli vám nestačilo ani několik minut, nejspíš už vám čáry na stromě splývají. Ryba se nachází přímo pod nosem mourovaté kočky. Hrnek je skoro v koruně, nad kočičím ocasem. Pod začátkem nápisu nahoře je vidět obrácený čenich roztomilého pejska. Nad hlavou ptáka na stromě se skrývá srdce a had je nad opěradlem židle, na které sedí chlupatá kočka. Tolik věcí v jednom obrázku umí pozornost výrazně poplést.

Jak šli tři mývalové přes řeku

I poslední skrývačka se představuje ve výlučně černobílém provedení, jen už ne tolik komiksovém. Tři mývalové použili padlý kmen stromu jako most přes zrádnou řeku. Jak ale postupovali, podařilo se jim vytratit několik předmětů, které se skrývají kdovíkde. Zvládnete tedy najít jehlu, rybičku, šálek a lžíci? Bez těchto propriet hrozí zvířatům dost možná smrt hladem, tak nenechte civilizované medvídky pojít.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Алиса Медицинский центр (@alisamed.ru)

Opět se ztrácíte a nacházíte místo zadaných předmětů tvary zcela jiné? Obrácený pohár se tváří jako kámen na vrcholku vodopádu. Jen o kousek níž splývá s vodou tenká jehla. Pod zadními prackami posledního z mývalů se podobna suku ukrývá lžíce. A ryba se skryla v přední pracce, respektive rameni druhého mývala v řadě. No sláva, zvířata nepojdou hladem a vy si můžete nejspíš gratulovat k ostrému a pozornému zraku.

Kolik věcí jste našli a které vašim očím unikly?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Který ženich si bere za manželku bytost z jiné planety? Procvičte svůj postřeh a najděte předměty ukryté v obrázcích se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ach ty krásné kadeře

Průměrný člověk má na hlavě 100 000 – 150 000 vlasů, z nichž každý den 50–150 ztrácí. Po kostní dřeni jsou vlasy nejrychleji rostoucí tkání v těle. Pokud je zdravý vlas mokrý, může se natáhnout ještě o 30 % délky. Jakmile je starý vlas vytržen z folikulu, okamžitě začíná růst nový. Růst je dokonce rozdělen na aktivitu a odpočinek – zatímco v jednom momentu 90 % vlasů roste, zbývajících 10 % odpočívá. Najdete odlišnou siluetu?

Obvyklá délka života jednoho vlasu je asi pět let. Pramen vlasů je přitom silnější než měděný drát o stejné síle. Míváte v chladu nebo při strachu husí kůži? Nejste samozřejmě sami, k tomuto jevu dochází při stažení svalu každého z vlasových folikulů. Většinu vlasového vlákna tvoří látka zvaná keratin. Jde o stejnou substanci, ze které jsou koňská kopyta, hřívy stejného zvířete a také jejich ocasy. Vidíte, máte s nimi společného docela hodně.

Rozdílné a stejné květiny

Největší květina na světě má rozpětí květu až 120 centimetrů a váží neuvěřitelných 10 kilogramů. Ani na chvíli ovšem neuvažujte, že byste tento zázrak darovali nějaké ženě. Zaručeně byste neuspěli, květ totiž silně páchne po shnilém mase, kvůli čemuž si taky vysloužil přezdívku „corpse flower“, tedy „mrtvolný květ“. Jmenuje se raflézie Arnoldova a roste v jihovýchodní Asii. Najdete mezi barevnými květy dva identické?

Raflézie nemá žádný stonek, listy ani kořeny, je to parazit rostoucí na liánách. Než dojde na květ nebo pupeny, vlastně ji ani nelze podle ničeho najít. Jednotlivé květy totiž rostou rozptýleně a většinou na místech, která nejsou snadno dostupná. Když už dojde na „vybarvení se“, má květ cihlově červenou barvu a pět okvětních listů s jasně bílými skvrnami. Výčnělky centrálního kalichu vydávají zmíněný pach a lákají tak opylovače.

Co nevíte o ovoci a zelenině

Ovoce a zelenina jsou s námi od počátku věků, stejně však mnohé taje objevujeme až teď a další neznáme. Například to, že červené ovoce velmi prospívá našemu srdci. Nebojte se, když pustíte jablka do vody – jsou ze čtvrtiny tvořena vzduchem, takže na hladině plavou. Nejoblíbenějším ovocem na světě jsou ovšem rajčata. Jestli vás po jídle pálí žáha, je ideálním řešením banán, a to kvůli obsahu přírodních antacid. Jaký kousek chybí na obrázku?

Navzdory rozšířenému názoru je avokádo ovoce, nikoli zelenina. Čím tmavší zelenou barvu má zelenina, tím více v ní najdete vitamínu C. Jabloň vyprodukuje za jeden rok až 400 jablek, na celém světě je jich více než 7 000 druhů. Jestli chcete dobře vidět ve tmě, doporučujeme borůvky. A třeba oblíbené kiwi v sobě skrývá 2krát více vitamínu C než populární pomeranč. Na obrázku chybí rozkrojené jablko, vše ostatní má celek i část.

Naši chlupatí nejlepší přátelé

Ženy mají sedmkrát citlivější čich než muži. Pes dokáže ovšem zachytit milionkrát slabší vůni než člověk. Po celém světě se těchto (většinou) chlupáčků prohání víc jak 400 plemen. Pokud jste svého čtyřnohého přítele nechali vykastrovat, pak jste desetkrát snížili frekvenci, se kterou si bude močí značkovat území. Nejstarším psem světa byl australský honácký pes Bluey, který se dožil nádherných 29 let. Najdete na obrázku odlišnou siluetu s vodítkem?

Jestli se někdy setkáte s plemenem basenji, nejspíš vás zaskočí. Tento druh totiž vůbec neštěká, místo toho vydává zvuk, který lze přirovnat k jódlování. Nejhloupějším psem na světě je afghánský chrt. Psi se nepotí, regulují svoji tělesnou teplotu pomocí onoho typického dýchání s vyplazeným jazykem. Po světě běhá více než 400 milionů psů a většina z nich se nachází v USA. Ačkoli je pro ně čokoláda velmi nebezpečná, většina ji miluje.

Jak jste si vedli? Našli jste rozdíly, nebo vám to přijde všechno stejné?

Zdroj: BrightSide

Článek Pětice obrázků, která prověří váš postřeh a smysl pro pozornost. Ďábel se skrývá v detailech, tak se nenachytejte se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Na návštěvě u přítulných ušáků

Pokud uvidíte králíka, jak kolem poskakuje a švihá prackami a hlavou, ničeho se nebojte. Jde o způsob, jak tito hlodavci vyjadřují svoje potěšení a radost. Něco jako když pes vrtí ocasem a opírá se vám o trup. V králičí komunitě je tento projev znám jako „binky“. Jejich uši nejsou velké jen kvůli dobrému sluchu, pomáhají také regulovat tělesnou teplotu. Tak co, najdete mezi následujícími brýlatými elegány jednoho, který se odlišuje?

Pro většinu lidí jsou králíci spíše mazlíčci, jenže jsou schopni mnoha děsivých projevů. V případě potřeby jim nedělá problém řev, vrčení, skřípání zubů a další zvuky. Jsou také výbornými skokany a odrazí se klidně metr do výšky a 3 metry do dálky. Protože mají oči po stranách hlavy, jejich rozhled tvoří téměř perfektních 360 stupňů. Velmi se jim to vyplatí v divočině, kde včas zachytí predátory. Jediné slepé místo mají přímo před nosem.

V rozmanitém království květin

Nejmenší květina na světě je Wolffia globosa a jde o zelenou květinku velikosti zrnka rýže. Samotný květ se nachází v malé dírce na povrchu. Květy mají i bambusy, jenže se objevují jen jednou za pár let. Příjemná a jemná vůně růží pochází z mikroskopických žláz na okvětních lístcích. Některé rostliny také uvolňují pyl jen tehdy, když poblíž vycítí bzučící včelu. Najdete na obrázku květinu s odlišnou barvou?

Některé květiny opylují i netopýři, v Mexiku existuje například druh, který se živí výlučně nektarem z kaktusů. Všechny bílé květiny voní silněji než ty barevné. Mnoho druhů čelí vyhynutí, podle odhadů je 25 % květin silně ohroženo. National Geographic odhaduje, že od roku 1750 jsme definitivně ztratili už 571 druhů rostlin. Semínko slunečnice obsahuje chemikálii, která zaručuje, že v určitém okruhu kolem ní neporoste nic dalšího.

Má to uši, pronikavý pohled a vousy

Panuje přesvědčení, že kočky jsou jediní savci, kteří nevnímají sladkou chuť. Jsou krátkozraké, ale jejich periferní i noční vidění je mnohokrát lepší než u lidí. Mohou vyskočit až do 6násobku své tělesné délky. Jejich drápky jsou zahnuté dolů, kvůli čemuž nedovedou lézt ze stromu hlavou dolů. Mají 230 kostí, zatímco lidé jen 206. Na zadní straně předních pracek mají další sadu hmatových vousků. Najdete ve čtveřici odlišnou kočku?

Zarazilo vás někdy, že na vás kočka zírá s otevřenou pusou? Mají v ní speciální orgán, kterým dovedou ochutnávat vzduch. Jejich oči jsou v poměru k hlavě větší než u jakéhokoli jiného savce. Mají tak drsný jazyk, že dovedou olízat jakoukoli kost od posledních zbytků masa. Kocouři jsou častěji leváci, kočky tíhnou k preferenci pravé pracky. Kočky jsou poměrně dobří plavci, ale obecně nemají vodu rády.

Jak jste dopadli? Našli jste jemné rozdíly, nebo vám přijdou obrázky stejné?

Zdroj: VeryWellMind

Článek Rozdíly na obrázcích zvládne do 10 vteřin najít jen opravdu bystrý Čech. Patříte mezi malé procento vyvolených? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nohy, nožky, nožičky

Pokud si chcete posílit nohy, není nic lepšího než běhání. Na rozdíl od veškerých ostatních aktivit totiž zapojuje v jedné činnosti opravdu všechny svaly na noze. Nejdelší nohy na světě má dívka z Texasu, která se v 17 letech chlubí délkou 135 centimetrů. Pokud si nohy správně nastavíte, jejich klenba udrží šestinásobek vaší tělesné váhy. Zpěvačka Rihanna si nechala nohy pojistit na 1 milion dolarů. Kolik nohou vidíte na následujícím obrázku?

Každý člověk udělá denně v průměru 6 000 – 9 000 kroků a zdravotní studie doporučují dokonce 10 000 kroků za den. Stejně tak za život ujdeme v průměru 70 kilometrů. Jógová pozice „nohy na zdi“ nejen uvolňuje unavené a ztuhlé nohy, ale také ulevuje od úzkosti a stresu. V USA trpí problémy s žílami na nohou asi 55 % žen a skoro 45 % mužů. Pokud si kůň zlomí nohu, nelze ji prakticky vyléčit, protože se na ni okamžitě snaží postavit.

V říši srsti, jazyka a upřeného pohledu

Kočky jsou neustále fascinující zvířata a první domácí kočka ve funkci mazlíčka existovala už před 9 500 lety. Tito tvorové stráví spánkem celých 70 % svého života, což znamená 13 – 16 hodin denně. Talkeetna, malé město na Aljašce, mělo kocoura Stubbse 20 let za starostu. Ačkoli neměl žádnou legislativní pravomoc, byl u obyvatel nesmírně oblíben a vyhledávali ho tu i turisté. Tak co najdete na obrázku odlišnou kočku, nebo jsou všechny stejné?

Na světě existovala i nejbohatší kočka, která získala miliony liber. Jmenovala se Blackie a patřila milionáři, který v závěti vydědil celou rodinu a odkázal svůj majetek právě chlupáčovi. Sir Isaac Newton definoval gravitaci, mnohé prameny ho ale uvádí také jako vynálezce kočičích dvířek. Při jeho vědecké práci ho neustále rušilo škrábání kočky na dveře. Proto pozval truhláře, aby na dveřích udělal dva otvory. Jeden pro matku a další pro koťata.

Návštěva v království květin

Skoro 60 % čerstvých řezaných květin v USA se pěstuje v Kalifornii. Na celém světě existuje víc jak 400 000 rostlin, které mají květenství. Mnoho z nich dosud nebylo objeveno, takže počet bude rozhodně vyšší. Nejdražší květinou, jaká byla kdy prodána, je orchidej Shenzhen Nongke. Růst jí trvá osm let a kvete jen jednou za 4 – 5 let. Na aukci se prodala za úctyhodných 200 000 dolarů. Tak schválně, který stín odpovídá konvi?

Pokud budete někdy pěstovat lilie, nepouštějte k nim kočky. Jsou to krásné květiny, ale pro kočky jsou velmi jedovaté. Existuje dokonce druh květiny zvané čokoládový kosmos, která voní jako čokoláda a upřímně tak i docela vypadá. Jednou z nejnáročnějších rostlin je vanilka. Její květy rozkvétají jen na několik hodin a je nutné je opylovat ručně. Jestli stále tápete, tak nohou je dohromady 12 konvi odpovídá stín u písmene B.

Tak jak jste uspěli?

Zdroj: BrightSide

Článek Sbírka očních klamů otestuje vaši bystrost. Kolik nohou vidíte na obrázku? Majorita lidí se nechá snadno zmást se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak to může vypadat na jídelním stole

Na jídelním stole se může vyskytnout hodně věcí. Při běžném, klidném odpoledni například talířek sušenek, šálek čaje a konvice s vodou. Ty tolik oblíbené čokoládové kousky v sušenkách byly vynalezeny roku 1930 Ruth Wakenfieldovou, která se svým manželem provozovala hostinec Toll House. Zajímalo vás, proč se vlastně nikdy nerozpustí? Mají totiž mnohem méně kakaového másla než klasická čokoláda. Tak co, co na tomhle stole nedává smysl?

Slovo sušenka, anglicky „cookie“, pochází z nizozemského „koekje“, což znamená malý koláček. V počítačovém žargonu jsou pak cookies malinké soubory, které si ukládá váš počítač při procházení internetem. To dovoluje rychlejší načtení opětovně navštívených stránek. Nizozemští osadníci dovezli tyto koláčky do svých kolonií a název pochoutky se následně adaptoval. Například v Americe byla v roce 2017 nejprodávanější značka sušenek Oreos.

Nástrahy kancelářského života

V kanceláři se odehrálo už snad všechno – od vražd přes komedie až pro filmy pro dospělé. Pondělí je pak dnem, který vykazuje statisticky nejvyšší míru nemocnosti zaměstnanců, tedy až na Austrálii. Tam se koná jednodenní posun a nejvíc lidí stoná v úterý. Pokud jste se někdy museli otravovat se strukturovaným životopisem, vězte, že tento specifický text poprvé sepsal Leonardo Da Vinci. Obrázek níže nemusí být nutně místem v kanceláři, ale stejně je na něm jeden nesmysl.

Když jsme u těch listin, máme pro vás špatnou zprávu. Jakmile vyplníte nějaký úřední nebo jiný formulář, existuje šance 98 %, že už nikdy nespatří světlo světa. Průměrný pracovník stejně tak stráví 50 minut každého dne tím, že hledá ztracené složky a formuláře. Jedna z nejpříjemnějších prací na světě je být divákem Netflixu. Ano, tohle existuje, skupina lidí sleduje a analyzuje obsah, než jde na veřejnost. Otázkou je, nakolik je to reálně zábava.

Bůh je v kapkách deště

Tímto prohlášením byl ve filmu V jako vendeta dokončen psychologický přerod Natalie Portman. Existuje dokonce tzv. fantomový déšť, kdy kapky spadnou z mraků, ale nikdy nedosáhnou země. Jednotlivé kapky si často představujeme jako nahoře špičaté, ovšem jejich tvar se cestou mění. Začínají jako koule, ale odpor vzduchu je postupně vytvaruje, takže připomínají spíše zahnuté fazolky. Tak co je vlastně špatně s těmi lidmi na zastávce?

Velmi malým kapkám může trvat pád na zem až 7 minut, větší kapky padají rychlostí až 32 kilometrů za hodinu. Ne všechny jsou také tvořeny vodou, déšť obsahuje i kyselinu sírovou a metan, které se dají najít i na dalších planetách Sluneční soustavy. Nejsušší města v Británii jsou Londýn a Cambridge. Jestli stále tápete, tak konvice s vodou má přehozené minimum a maximum, datum na monitoru se liší a dívka je suchá i v dešti, přestože nemá žádný deštník.

Jak jste si vedli v rozeznávání chyb?

Zdroj: VeryWellMind

Článek Otestujte svůj postřeh i cit pro logiku věci na následujících obrázcích. Jen malé procento lidí uspěje se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oko je neuvěřitelný orgán

Jde o nejkomplexnější orgán těla hned po našem mozku. I slepí lidé dokáží vidět vlastní sny, ovšem za předpokladu, že se jako slepí nenarodili. Existuje zvláštní postižení zvané heterochromie, při němž má člověk oční duhovky dvou různých barev. Naše oči si můžeme také spálit na slunci. Jste nadšení, kolik jste toho udělali v posilovně? Tak pozor – nejaktivnějším svalem těla je právě ten oční. Teď zkuste najít dvě prasátka, která mají rýhu jako kasička.

Lidské oko má fenomenální rozlišení. Kdyby měla vzniknout digitální kamera se stejnými vlastnostmi, musela by mít 576 megapixelů. Kromě toho se taky soustředí každou vteřinu na 50 různých objektů. Fascinovala vás někdy složitost otisku prstu? Pak vězte, že zatímco takový otisk má 40 jedinečných znaků, duhovka oka jich má 256. Jako celek obsahují oči asi 107 milionů citlivých buněk. Existuje dokonce chorobný strach z pohledu do očí, tzv. ommatofobie.

Zvířata a kontaktní čočky

Ptáci, kočky a psi mají tři oční víčka. A navzdory populárnímu mýtu nelze kontaktní čočky ztratit tak, že by se zatoulaly za oko. Konstrukce lidského oka tohle prostě nedovoluje. Ovšem čím víc stárneme, tím méně produkujeme slz. Vlhkost je přitom pro oko velmi důležitá, proto taky v běžných podmínkách mrkáme 15–20krát za minutu. Viditelná je ovšem jen jedna šestina celého oka, zbytek je chráněn lebkou. Teď zase pro změnu najděte tři kočky bez ocasu.

Oči umí rozlišit asi 10 milionů různých barevných odstínů a z jejich vjemů pochází 80 % veškerého našeho učení. A i když zrovna bdíme, stejně strávíme asi 10 % tohoto času se zavřenýma očima. Piráti (ti z Karibiku) nosívali pásku přes oko, aby si zlepšili zrak. Pokud byste chtěli změnit barvu oka, je to proveditelné. Pod hnědou vrstvou se totiž nachází modrá, zákrok se ovšem provádí jen někde a stojí asi 5 000 dolarů (110 000 korun). Najdete kravičku beze skvrn?

Znáte ještě nějaké zajímavosti o lidském oku nebo zraku?

Zdroj: BrightSide

Článek Najděte na obrázku vetřelce do 10 vteřin a otestuje naplno svou bystrost. Podaří se to jen každému desátému Čechovi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.