Hádanka, kterou jen málokdo pokoří. Dokážete v krátkém čase najít deštník?

Naše mozky jsou dnes vystaveny obrovskému přívalu informací, takže snadno otupí. Proto je třeba jim dopřávat kvalitní stravu, například v podobě rébusů a hádanek.

Zdroj fotografie: Stencil Photos

Rodinný život znamená hodně starostí, ale i velmi příjemné chvilky. Jako třeba když si za hezkého počasí vyjdete s dětmi na houby. Tyto výpravy jsou natolik populární, že jsme dle statistik dokonce nejurputnější houbaři světa. Prakticky každá česká domácnost nasbírá totiž za 1 rok v průměru 5,99 kilogramů hub. Z lesa si tak ročně odneseme 46 000 kusů hub, což je při průměrných cenách hodnota okolo šesti miliard korun.

Kdy se na ně opravdu vypravit?

Houbám se nejvíce daří v teple a vlhku a potřebují tuto kombinaci stále. Nejhorší jsou pro ně prudké výkyvy teplot i sucha, takže momentální vlny jim příliš nepřejí. V lese tak během letního horka kolikrát nenajdete ani prašivku, které se normálně nedotknou ani zvířata. Cestou vás ovšem mohou potkat další nesnáze. Buď něco zapomenete doma, nebo nějakou věc ztratíte přímo v lese. To je i případ této maminky s dětmi. Najdete v lese její ztracený deštník?

Zdroj fotografie: Stencil Photos

Nejdražší houby na světě jsou bílé lanýže, které vyhledávají speciálně vycvičená prasata. Dokáží je totiž velmi přesně vycítit a pak vyhrabat – rostou až 30 centimetrů pod zemí. Je ovšem potřeba je velmi pečlivě hlídat, aby tuto ceněnou přísadu do jídel sama nesežrala. V tuzemských lesích patří k rekordmanům – nikoli tedy hodnoty – vatovec obrovský. Známe ho spíše jako pýchavku a tato houba může dosahovat váhy až 4 kilogramy.

Houba jako domácí lékař

Slyšeli jste někdy o čarodějných kruzích? Jde o způsob růstu hub. Podhoubí totiž prorůstá ve tvaru kruhů. Houby, které neposbíráme, se pak rozpadají a jsou vynikajícím hnojivem dalších generací. Nejvíce v takové formaci najdete pýchavky, žampiony, pečárky nebo bedly. Houby jsou také zdravou složkou jídelníčku a dle mykologů jich až 80 % posiluje naši imunitu. Velkým léčitelem je hlavně hlíva ústřičná, používaná často do polévek.

Stejnou funkci plní také houževnatec jedlý. Obě dokáží perfektně pročistit organismus, nastartovat metabolismus i trávicí ústrojí. Dle expertů ale není vhodná kombinace hub a vína. Společně totiž začnou v žaludku kvasit a čekají vás tak velmi nepříjemné křeče. Pozor, nečekejte úrodu po jednom výrazném dešti po delším suchu. Jednorázová trocha vody podhoubí rozhodně k životu neprobere.

Ideální teplota, podmínky a čas

Optimální teplota pro houby je 15–20 stupňů Celsia a největší vlna přichází asi 8–12 dní po silnějších deštích. Hřiby i další druhy rostou nejlépe tehdy, když jsou denní a noční teploty poměrně srovnatelné. Jestli pak v lese narazíte na hříbeček o velikosti asi 3 cm, rozhodně ho nesbírejte. Přijďte na stejné místo o den později, povyroste dokonce o 5 cm. Jestli stále tápete, podívejte se pozorně ke kmeni krajního stromu obsypanému šiškami.

Zdroj fotografie: Stencil Photos

V případě, že vám hříbek mezitím nevyfoukne někdo další, si tak domů odnesete 8 centimetrů vysokou dobrotu. Mezi mnoha lidmi je rozšířen mýtus, že otrava houbami se projeví už za několik hodin. Dle mykologů se však první symptomy vážné otravy mohou objevit i za 24 hodin po konzumaci. Nevěřte také tomu, že jedovaté druhy jsou vždy hořké. Nikoli, mohou být velmi chutné. Neplatí ani to, že jedlé jsou druhy, jež okousala lesní zvířata.