V kostele uprostřed města

Ostatky nalezl lovec pokladů Oscar Muño. Ten na ně narazil v opuštěném kostele stejně opuštěného hornického města La Noria. Kostra byla zabalená v bílé látce, ovázaná růžovou stuhou a ukryta v koženém obalu. Na první pohled bylo nemožné určit, co se vlastně uvnitř nachází. Prodloužená lebka, šikmé oči a méně žeber (10 místo 12) než u normálního člověka okamžitě vyvolaly mnoho divokých dohadů týkajících se původu ostatků. Místo následně začali podrobně zkoumat všichni ufologové z okolí.

Někteří naznačovali, že mumie patří mimozemšťanovi nebo členovi velmi zvláštního kmene. Badatelé nejdříve tipovali, že jde o starověkou mumii. Rozbory z roku 2012 ovšem ukázaly, že pochází ze 70. let 20. století. Neexistoval žádný oficiální odhad, komu by kostra mohla patřit. Ke všem záhadám přispěla ještě skutečnost, že DNA nalezeného těla se od té lidské lišila o 8 %. To ještě posílilo dohady o tom, že jde skutečně o mimozemšťana.

Ostatky dítěte s nanismem

V roce 2018 se skupina badatelů rozhodla tyto teorie vyvrátit. Výsledky výzkumu provedeného na nejlepších univerzitách v San Franciscu a Kalifornii ukázaly, že stvoření zemřelo před 40 lety. Trpělo několika genetickými chorobami, které výrazně zpomalily jeho růst. Experti našli konkrétně stopy nanismu a dalších kostních defektů. Nanismus je porucha růstu, kterou trpí například herec Peter Dinklage ze seriálu Hra o trůny.

Věří se, že kostra patří nedonošenému dítěti nebo kojenci, který zemřel těsně po porodu. Garry Nolan, profesor mikrobiologie a imunologie na Stanfordu, si je jistý, že studium ostatků Aty bude velmi přínosné pro pacienty. Mumie může poskytnout mnoho informací využitelných pro pacienty s genetickými růstovými problémy. Nolan začal s výzkumem tajemné kostry v roce 2012, když mu jeho kolega oznámil, že našli kostru mimozemšťana.

Matka může být stále naživu

Po dlouhou dobu ovšem Ata zůstala v soukromé sbírce ve Španělsku bez jakýchkoli obvinění z ilegálního získání. Španělští vědci proto požádali chilskou vládu, aby případ vyšetřila. Nikdo neví, kdo malou dívenku v kostele v opuštěném městě pohřbil. Ani se neví, zda byla tehdy ještě naživu, ale poslední chvíle prožila v dobré a láskyplné péči. Matka může být dosud naživu. Badatelé nepopírají, že mohou být nalezeni její příbuzní.

Jaké další údajně mimozemské pozůstatky vás napadají?

Zdroj: TheScientist

Článek Vědci odhalili tajemství původu 15 centimetrů velké kostry. Ta měla údajně patřit mimozemšťanovi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Svítící oválný objekt

Robertu Salasovi bylo 26 let a měl tehdy hodnost poručíka. Nacházel se 20 metrů pod zemí v betonové kapsli a monitoroval stav mezikontinentální rakety Minuteman 1. Vybavuje si zběsilý telefonát od ostrahy na povrchu. Ta měla vidět jasný oválný objekt, který s pulzujícím světlem přeletěl nad základnou. Byl naprosto tichý a prováděl neuvěřitelné manévry. Například se zastavil na místě, změnil kurz a otáčel se velmi prudce prakticky na místě.

Salas jim nařídil zabezpečit zařízení a upozornit ostatní místa v oblasti. Než však mohl provést cokoli dalšího, všiml si jiné věci. Minuteman 1 ztratil pohon a nebylo možné s ním cokoli udělat. „Cítil jsem, že jsme pod útokem,“ řekl Salas v rozhovoru v domovské Kalifornii. „To se nikdy předtím nestalo a nemáme nic ani teď, co by to mohlo provést. Sovětská technologie by nemohla náhle deaktivovat navádění a kontrolu rakety, což se tehdy stalo.“

Ne jediný incident se stejným průběhem

„Museli byste poslat jednotlivé signály do každé rakety a to během vteřin,“ uvedl Salas, kterému je dnes 82 let. Jen chvíli předtím, než celý systém selhal, volal Salasovi poddůstojník na povrchu, který zněl stále bláznivěji. Popisoval něco oválného, co pulzovalo, červeně svítilo a plulo nad celou základnou. I NCO popsala setkání s tichým objektem, který „dělal neobvyklé manévry, letěl velmi rychle, zastavil na místě a pak se otočil o 90 stupňů.“

Něco podobného viděl i Robert Jamison, člen týmu, který měl rakety zkontrolovat a opravit. „Bylo to velmi děsivé a nemáme tušení, odkud to bylo.“ Několik dní předtím se podobná věc stala na raketové základně Great Falls v Montaně. Kapitán David Schindele byl také v podzemí, když mu volal personál, že nad základnou pluje něco velkého a svítí to červeně. Kapitán se podíval na monitor a zjistil, že jedna z raket nekomunikuje a nereaguje.

Tajný program Pentagonu

„Lhali nám,.“ říká Schindele. „Lhali Američanům a celému světu.“ Tři důstojníci jsou mezi několika operátory raket, kteří v posledních letech zveřejnili svědectví o setkání s UFO na jaderných základnách v USA. Spojili se s dalšími armádními veterány i badateli, kteří tyto jevy dokumentují po celé dekády. Stejně tak svědčili před Kongresem a OSN, kde žádali větší transparentnost a zveřejnění informací, která má armáda nebo vláda k tématu UFO.

V květnu 2022 měli konečně šanci ke kontaktu s Pentagonem. Šlo o několik setkání organizovaných Luisem Elizondem. Ten vede tajný program Pentagonu, který studuje UFO od roku 2017. „Jsou to lidé, kteří sloužili své zemi se ctí a vyznamenáními. Nasadili pro nás životy, takže si zaslouží vyslechnout a respekt. Stejně tak se stali svědky něčeho, co by případně mohlo změnit naše porozumění realitě a našemu místu v celém vesmíru,“ říká Elizondo.

Článek Úřady dlouhodobě tutlají pravdu týkající se UFO. Stejně tak mlží ohledně možností a schopností mimozemšťanů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Keti se usazují na Sibiři

Slovo „ket“ lze přeložit jako „muž“ nebo „člověk“ a jde o moderní jméno pro konkrétní sibiřskou etnickou skupinu. Ještě dříve však byli známí jako Ostyaci nebo Jenisejští Ostyaci. Jde o turecké slovo, které v překladu znamená „mimozemšťan“ či „cizinec“. Šlo především o odkaz na oblasti, kde žili. Původně se usadili ve středním a nižším povodí řeky Jenisej. Ta se nachází v regionu moderního Krasnojarsku, tedy na Sibiři v Ruské federaci.

Tradičně vedli nomádský život, lovili a prodávali kůže veverek, lišek, vyder, jelenů či medvědů ruským obchodníkům. Stavěli si příbytky ze dřeva, březové kůry a kůží, chovali jeleny a lovili z kánoí. Mnohé z těchto aktivit a postupů jim zůstaly i do současnosti. Zatímco se během 20. století jejich populace ustálila asi na 1 000 lidech, postupně ubývali mluvčí jejich jazyka. Tato řeč je jedinečná a pokládána za „živoucí lingvistickou zkamenělinu“.

Jazyky s mnoha regiony

Bádání právě v ohledu lingvistiky vedlo k závěru, že jsou Ketové nějak příbuzní s několika kmeny Severní Ameriky. Ti měli před mnoha tisíci lety migrovat právě ze Sibiře. Kultura této malé skupiny je plná záhad a tajemství. Jako mnoho kmenů Sibiře si i Ketové oživují svět kolem sebe, podle nich je prakticky všechno živé. Všudypřítomní ruští misionáři se tuto víru snažili změnit, nic dobrého z toho ale nevzešlo. Ketové tedy zůstávají u svého názoru.

Žijí v tvrdém, ale překvapivě krásném prostředí. I v současnosti si zachovávají až uctivý postoj k okolí, který zdědili po vzdálených předcích. Jejich tábory se nachází podél povodí Jeniseje a skutečná historie se „ztratila“ v čase. Zůstávají tak jen předávané legendy. Podle jedné z nich pocházejí Ketové přímo z hvězd. Dle jiné vznikli na jihu Sibiře, buď v Altajských horách nebo Sajanech. Případně mezi Mongolskem a jezerem Bajkal.

Neúspěšná snaha o rekonstrukci

Příchod vetřelců je ovšem donutil přesunout se do tajgy na severu Sibiře. Legendy říkají, že přišli Tistadas, neboli „kamenní lidé“. Mohlo jít o rané konfederace Hunů, kteří formovali tamní stepi. Řeč Ketů přitáhla pozornost lingvistů, protože má pocházet z proto-jenisejského jazyka, který má příbuzné ve Španělsku, Indii, Číně i Tibetu. Historik Edward Wadja dokonce naznačil, že jde o jazyk rodiny Na-Dene ze Severní Ameriky.

Pokud by se hypotéza potvrdila, šlo by o významný objev. Osvětlilo by to totiž mechanismy založení původní Ameriky. Kromě toho se vědci pokusili sestavit genetické spojení mezi Kety a domorodými Američany, což mělo potvrdit hypotézu o migraci. To však nevyšlo. V první řadě byly získané DNA vzorky kontaminovány. Zadruhé domorodci v Americe většinou odmítají vzorky vůbec poskytnout, byly tedy použity vzorky z Jižní Ameriky.

Článek Lidé kmene Ket na Sibiři: Nikdo neví, odkud se vzali a jak vlastně „vznikli“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Chatka na měsíci

Zdánlivě bizarní strukturu ve tvaru krychle spatřilo čínské vozítko Yutu-2, které pomalu projíždělo do té doby neprozkoumaným kráterem Von Karman na jižní polokouli Měsíce. Na snímku pořízeném roverem Yutu-2 a průzkumným týmem mise je na obzoru vidět výrazný, téměř čtvercový objekt. Vědci tento vesmírný objekt nazvali záhadná chýše, protože se skutečně podobá jednoduché chatce. 

O tomto zjištění se poprvé zmínil digitální vědecko-popularizační portál Our Space, spojený s pekingským vesmírným programem. Autoři článku uvedli, že pozemští řidiči Yutu-2 zkoumali snímky odeslané vozítkem, když „náhle jejich pozornost upoutala nepřehlédnutelná krychle na severním obzoru“. Měření naznačila, že objekt byl v tu chvíli od roveru vzdálen asi 80 metrů.

Bouřlivé diskuze

Neobvyklý objekt vzbudil velký zájem jak mezi vědci, tak i u laické veřejnosti. K tomu přispěl i fakt, že se pro tento objekt vžilo označení „mystery hut“, které lze do češtiny přeložit jako „záhadná chata/chýše“. Na mnoha fórech se tak rozvíjely teorie, že se jedná o příbytek mimozemšťanů. 

Tyto odvážné teorie ovšem brzdili vědci, kteří od počátku tvrdili, že se může jednat o pouhou hru stínů či objekt, který vznikl při dopadu meteoritu, případně o nějaký skalní útvar. Tím, že se lunární vozítko mohlo pohybovat jen velmi pomalu,  dráždil neobvyklý krychlový útvar fantazii lidí poměrně dlouhou dobu, a záhadná chýše tak byla několik měsíců v popředí zájmu.

Objasnění záhadné chýše

Když se Yutu-2 dostalo blíže k útvaru, aby jej prozkoumalo, zjistilo se, že se opravdu o žádný příbytek mimozemšťanů nejedná. Přesto, že to pro některé diskutující na sociálních médiích a internetových fórech bylo asi velkým zklamáním, vědci takový výsledek předpokládali. Již při prvním zveřejnění fotografie tvrdil emeritní profesor a pomocný vědecký pracovník katedry geografie a Institutu pro výzkum Země a vesmíru na Univerzitě v Západním Ontariu jménem Philip Stooke, že objekt je nejspíše skála.

Dle jeho předpokladu byla na fotografii skála na okraji kráteru severně od místa tehdejšího nočního parkování Yutu-2.  Jeho předpoklad se nakonec ukázal jako pravdivý. Když se lunární vozítko přiblížilo k útvaru, který byl kdysi považován za stejně vysoký jako Vítězný oblouk v Paříži, zjistilo se, že je mnohem menší a má zvláštní tvar. Při bližším pohledu skála totiž vypadala jako nefritový králík, který drží mrkev.

Co jste si při prvním pohledu na fotografii mysleli vy?

Zdroj: Space

Článek Záhadná chýše na povrchu Měsíce vzbudila velkou pozornost mezi vědci i laiky. Vypadá jako „přístřešek“ mimozemšťanů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Příliš účinné genové modifikace

Australská badatelka je expertka na rodové linie koní a projevy genů. Odhalila několik genetických modifikací, které odlišují lidi od opic, z nichž některé jsou příliš dramatické na přirozený vývoj. Dají se tak vysvětlit pouze mimořádným genetickým inženýrstvím. Ve své knize „Human Hybrids“ zdůrazňuje hlavně dramatické změny, které zahrnují nárůst mozku, neuronovou architekturu a tudíž tolik potřebné zpracování informací.

Tyto úpravy zahrnují i přítomnost genů složených z „odpadové DNA“ a segmentů, které byly odebrány, duplikovány a znovu vloženy. Fenton vidí zcela nevysvětlitelnou fúzi chromozomu 2 v době před 780 000 lety, tedy ve stejné době, jako se odehrály ostatní změny. To je další důkaz cizího zasahování. Toto spojení se vyskytuje ve všech lidských druzích s velkým mozkem, včetně neandertálců a denisovanů, ne však u ostatních primátů.

Fúze, kterou jinde nenajdeme

Podotýká, že fúze chromozomu 2 měla být jednorázovým omylem, který by v další generaci odpadl. Případně mohl vyústit v malou skupinu osob nesoucích 46 chromozomů. Ta bude fungovat uvnitř větší skupiny se 48 chromozomy. Místo toho ale vykazují tuto „mutaci“ všichni lidé z doby po tomto momentu. To naznačuje, že toto spojení přineslo obrovskou výhodu, která se rozšířila mezi mnoho lidí. Mutace se tak stala trvalým a dominantním rysem.

Tato změna se nepodobá žádné jiné známé mutaci, která kdy v lidském genomu proběhla. „Někdo vyvinul celou generaci rodičů, kteří ukrývali fúzi chromozomu 2,“ vysvětluje Fenton. „Tato změna jasně ovlivnila vývoj mozku a měla obrovský dopad na naši dovednost formulovat smysluplnou řeč.“ Podle Fenton nebyl tento přechod nikdy spatřen u ostatních primátů. Vypadá to také, že naši designéři přesně toto pro lidi plánovali.

Vytvoření konkrétního modelu

Byli tedy schopni rychle vytvořit chování, které spoléhalo právě na komunikaci skrze jazyk. „A nejde jen o tyto genetické změny před 780 000 lety, které nám oznamují vytvoření Homo sapiens mimozemšťany. Máme k dispozici také fyzické důkazy zanechané návštěvníky v tom samém časovém bodu.“ Její kniha „Human Hybrids: Scientific Evidence for Our 800,000-Year-Old Alien Legacy“ také vysvětluje motivy, které k tomu návštěvníky vedly.

Fenton je nezávislá australská badatelka, která se specializuje na anomální jevy a genetiku. Většinu svého života se věnuje parapsychologii, a to skrze vyšetřování i vlastní zkušenosti. Získala tak velmi důkladné znalosti ohledně fungování všech jevů lidově zvaných „velká podivnost“. Kromě toho se věnuje koním na mezinárodní úrovni a je praktikující šamankou.

Zdroj: GoodReads

Článek Mimozemšťané před 780 000 lety modifikovali lidský druh skrze červí díru, tvrdí některé teorie se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Božští Anunnaki z jiné planety

Mýtus pocházející z Babylonu pak uvádí, že bylo celkem 600 Anunnaki. Z nich mělo 300 střežit nebe a dalších 300 hlídat z podsvětí. Přesuneme se teď do 19. století, kdy archeologové objevují ve starém Babylonu desítky hliněných tabulek. Tato sbírka byla natolik rozsáhlá, že jejich kompletní překlady trvají dodnes. Zecharia Sitchin pak napsal knihu, která obsahuje překlady 14 kusů spojených s bohem Enki a „planetou 12“.

Autor tvrdí, že podle starých Sumerů k nám bohové Anunnaki přišli z mytické planety Nibiru. Ta má podle Sitchina protáhlou oběžnou dráhu trvající 3 600 let. Když byla Nibiru blízko Zemi – v dávné minulosti – rozhodli se nás Anunnaki navštívit. Bylo to před 450 000 lety a přistáli tehdy právě v Sumeru. Jenže proč vlastně tahle návštěva Země? Potřebovali zlato na opravu vlastní atmosféry, ale nedovedli ho sami vytěžit.

Lidstvo jako horníci mimozemské civilizace

Právě z toho důvodu stvořili rasu lidí, kteří měli tuto práci provést. Sitchinovy knihy se prodaly miliony kusů. Spolu s Erichem von Dänikenem a Rusem Immanuelem Velikovským tak tvoří triumvirát pseudohistoriků. Ti věří, že tyto historické texty jsou něco víc než jen mytologie a pověsti. Babylonské texty jsou podle nich něco jako vědecké deníky. Místo, aby Anunnaki vnímali jako božské bytosti, pokládají je za mimozemšťany.

Lidé byli tudíž nuceni sloužit svým mimozemským učitelům, kteří potřebovali pozemské nerostné bohatství k udržení vlastní civilizace. Vedoucí učenci po celém světě však tato tvrzení Sitchina a ostatních jasně odsuzují. Starověké texty z Babylonu jsou právě to, co jsou – příběhy psané dávnými národy, které se snaží vysvětlit svět kolem sebe. A to takovým způsobem, který jim v jejich době a s dostupnými znalostmi dával smysl.

Vědecké odmítnutí a starověká pokrokovost

Moderní věda a kolektivní znalosti lidstva ale od té doby přece jen pokročily. Umíme vysvětlit záplavy, astronomii, zvířata a také spoustu dalších konceptů. Všechny tyto události a mechanismy by přitom právě tito lidé nevyhnutelně považovali za práci božských bytostí. Není pochybností o tom, že Babyloňané byli technologicky vyspělejší, než se kdysi tvrdilo. Hliněná tabulka přeložená v roce 2015 ukazuje jejich přesná hvězdná pozorování.

Spočítali například oběh Jupiteru, a to 1 400 let před Evropany. A 1 000 let před Řeky vynalezli dokonce trigonometrii. Měli tedy přístup k vysoce výkonným počítačům, které jim dovolily takové propočty? Nikdo neví, co si Sumerové mysleli, když psali texty pojednávající o Anunnaki. Historici tudíž tvrzení o návštěvě z Nibiru odmítají. Fandové mimozemšťanů zase tvrdí, že starověké národy nemohly fungovat bez vnější pomoci.

Článek Spiknutí Anunnaki: Tajný plán starodávných bohů pro zotročení lidstva se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jeskyně ovlivněná rapidním táním ledu

Jeskyně se nachází na Greenwich Island, jednom z jižních ostrovů Antarktidy. Její neobvyklý vzhled způsobilo rapidní tání ledu, a kdyby se tak nestalo, zůstala by skryta před zraky lidí. Je tedy možné, že studený kontinent jednou potěší objevy a skvostnými artefakty, které zde zanechaly starověké civilizace kdysi žijící na Zemi.

Místo plné záhad a možností k prozkoumávání

Led a zima proměnily kraj v ledové království, kde je vše zamrzlé v čase. Díky tomu mají lidé možnost lépe poznat minulost planety, její flóru a faunu. Umožňují také dozvědět se více o evoluci a změnách, které vedly ke smrti dinosaurů. V Antarktidě se mimo jiné nachází velké množství neprozkoumaných asteroidů ukrytých pod vrstvou sněhu. Samotná jeskyně je zároveň rozlehlá natolik, že by se do ní vešly tisíce lidí.

Co za tím vším stojí?

Konspirační teoretik Brett Cousins zmínil, že se mohlo jednat o přirozenou událost, nebo dokonce o něco daleko většího. Jelikož je jeskyně opravdu prostorná, mohlo by se do ní vejít několik kosmických lodí, létajících talířů nebo jiných gigantických prostředků. Z toho tedy Cousins vyvodil, že by se klidně mohlo jednat o základnu, ale jde o čistě hypotetické uvažování. Samotná pravda je zatím pro veřejnost neznámá, ale další prozkoumávání může situaci časem změnit a skutečná historie může vyjít najevo.

Článek Podle satelitních snímků je v Antarktidě tajemná jeskyně. Lidé věří, že je to vchod do duté země nebo základna mimozemšťanů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co je to život, toť otázka

Nad tímto prostým úkolem – tedy definicí života – strávili vědci a filosofové v debatách už celá staletí, jestli ne milénia. Například taková 3D tiskárna může sama sebe reprodukovat, ale nenazvali bychom ji živou. Na druhé straně mula je kompletně sterilní a nikdy bychom zase neprohlásili, že se nejedná o živého tvora. Protože se nikdo neshodne, existuje více jak 100 definic toho, co je vlastně život, přičemž každá má něco do sebe.

Alternativní, i když nikoli dokonalý přístup, popisuje život jako „chemický systém, který je schopen se udržet vlastními silami a je schopen darwinovské evoluce“. Což nepochybně funguje pro mnoho případů, které chceme popsat. Nedostatečná definice je ovšem velký problém, když přijde na hledání života ve vesmíru. Naší neschopností ho definovat jinak než tím, že „to poznáme, až to uvidíme“, se reálně velmi omezujeme.

Život, ale na takový, jak ho sami známe

Naše představa totiž zůstává výlučně v geocentrickém a dokonce antropocentrickém rámci. Když se zamyslíme nad mimozemšťany, většinou si je představujeme jako humanoidní tvory. Jenže inteligentní život, po kterém tak zoufale pátráme, rozhodně nemusí mít humanoidní podobu. Podle Sharman mimozemšťané existují. „Budou vypadat jako vy nebo já a budou tvořeni uhlíkem a dusíkem? Dost možná ne. Třeba už tu jsou a jen je nevidíme.“

Takový život by existoval v tzv. stínové biosféře. Sharman tím nemyslí žádnou sféru duchů, ale neobjevené tvorby s odlišnou biochemií. To znamená, že je nemůžeme zachytit nebo dokonce studovat, protože se pohybují mimo hranice našeho poznání. Za předpokladu, že existuje, by taková stínová biosféra byla nejspíše mikroskopická. Takže proč jsme je ještě nenašli? Naše možnosti studia mikroskopického světa jsou obecně omezené.

Jen ten život, který jsme schopni poznat

Jen poměrně malé procento mikrobů a souvisejících organismů se dá vypěstovat v laboratoři. To znamená, že tu může opravdu být mnoho životních forem, kterých jsme si ještě nevšimli. Máme možnost sekvencovat DNA mikrobů, které nemáme v laboratořích, ale tato metoda detekuje život jen v takové podobě, v jaké mu rozumíme – tedy ten, který DNA obsahuje. Pokud ovšem takovou biosféru najdeme, není jasné, jestli ji hned říkat mimozemská.

Reálně pro nás totiž bude pouze „neznámá“. Populární návrh pro alternativní biochemii je její založení na křemíku, nikoli uhlíku. Dává to smysl i z geocentrického hlediska. Kolem 90 % Země se skládá z křemíku, železa, hořčíku a kyslíku. To znamená, že je tu ještě mnoho území s potenciálním životem. Křemík je uhlíku podobný a má 4 elektrony, které mohou vytvářet spojení s atomy. Je ovšem těžší, na rozdíl od 6 protonů uhlíku jich má 14.

Obtížné, nikoli však zcela vyloučené

Zatímco uhlík vytváří snadno velmi dlouhé trojité nebo dvojité řetězové sekvence, pro křemík je to mnohem těžší. Nejdou mu pevná spojení, takže dlouhé molekuly jsou mnohem nestabilnější. Život na Zemi je v základech zcela odlišný od samotné kompozice planety. Další argumentem proti je skutečnost, že valná většina křemíku je ve skalách. Chemické složení života na Zemi je vlastně poměrně podobně složení Slunce.

Asi 98 % atomů v biologii sestává z vodíku, kyslíku a uhlíku. Pokud tedy existuje životaschopná forma organismů na bázi křemíku, mohla se vyvinout někde jinde. Existují ale i podpůrné argumenty a to v první řadě adaptabilita přírody. Vědci před několika lety vyvinuli bakteriální protein, který se s křemíkem spojoval. V základu tedy přivedli křemík k životu. I když je tedy proti uhlíku méně pružný, může si svou cestu najít.

Absence a přítomnost důkazních materiálů

Musíme se tedy nějak naučit přemýšlet mimo naši pozemskou biologii a ustanovit způsoby, jak poznávat životní formy, které jsou od těch našich od základu odlišné. Existuje na to mnoho experimentů, podobných jako ten z Caltechu. Bez ohledu na víru v existenci života ve vesmíru pro něj nemáme žádné důkazy. Země zatím podporuje jediný známý život ve vesmíru. Bez ohledu na život někde jinde musíme hlavně chránit ten pozemský.

Je přitom jedno, zda jde o pozemské nebo mimozemské formy. Mohli by tedy mimozemšťané existovat přímo mezi námi? Sharman nevěří, že nás kdysi navštívily formy života s technologií dovolující cestovat obrovským prostorem vesmíru. Máme ale důkazy o uhlíkových formách, jejichž molekuly k nám dorazily na meteoritech. Dostupné nálezy tedy rozhodně nevylučují stejnou možnost pro další neznámé formy a organismy.

Jakou nejpodivnější formu života jste si kdy představovali?

Zdroj: TheScientist

Článek Je možné, že se mezi námi pohybují mimozemšťané? Astrobioložka vysvětluje, proč je pravděpodobně nejsme schopni vidět se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prozatím dostupná fakta a možnosti

Lidé se vždy zajímali o to, zda existují mimozemské civilizace, a chtěli se s nimi setkat. Z nejnovějších astrofyzikálních informací se už dá konstatovat, kdy by takové setkání bylo možné. Výsledek je ovlivněn pravděpodobností výskytu života na pozemských planetách a jeho vývojem. Bohužel jakékoliv studium potenciálního výskytu nové civilizace je dosti matoucí, protože zatím má svět pouze jeden datový bod.

Jedná se samozřejmě o život na Zemi, který se neustále zkoumá a zdokonaluje. Mnoho badatelů však probírá několik možností, jak zrealizovat život někde jinde. Nejčastěji se mluví o mimozemských planetách. Počet mimozemských civilizací může záviset na tom, jak dlouho jsme ochotni čekat na jejich náznaky z vesmíru.

Setkání s novou civilizací

Série simulací Monte Carlo ukázaly, že existuje optimistický a pesimistický scénář. První předpokládá, že v galaxii je 42 tisíc civilizací a k setkání s nimi dojde za dva tisíce let. Vesmír se tedy zdá přátelský a obydlený pohostinnými mimozemšťany. V tomto případě by se tím pádem rozhodně jednalo o tu nejlepší variantu.

Jiný scénář naznačuje, že bude trvat čtyři sta tisíc let, než uvidíme zástupce jiné planety. Podle něj je v Mléčné dráze pouze 111 civilizací. Zároveň musíme brát v potaz klimatické podmínky, životnost civilizace a spoustu dalších možných omezení, která mohou časem nastat. Všeobecně se tedy dá říci, že budoucnost je velice nejistá, jak z hlediska vývoje lidstva, tak i chování vesmíru.

Drakeova rovnice nekonstatuje fakta

Někteří vědci kritizovali Drakeovu rovnici, se kterou se obvykle snaží spočítat počet civilizací. Podle vědců jsou jejími proměnnými pouze domněnky, což znamená, že je nemožné získat výsledek blízký pravdě. Věda se ale shoduje na tom, že nelze vůbec předpovídat, na jaké planetě se život objeví. Civilizace může sice existovat, ale musí být natolik chytrá, aby byla schopna vysílat detekovatelné signály do vesmíru.

Myslíte si, že mimozemšťani budou skutečně přátelští?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Vědci spočítali, kdy se konečně setkáme s mimozemskými civilizacemi. Nabízí dvě možnosti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nevídaný signál z hlouby vesmíru 

K průlomové chvíli došlo 15. srpna 1977, kdy měl službu astronom Jerry R. Ehman a tiskárna přišla s výstupním údajem 6EQUJ5. To ho okamžitě zarazilo, označil ho kroužkem a napsal vedle něj „Wow!“. Právě tato kombinace čísel a písmen je totiž řazena do kategorie mimozemských šifer a zejména U odpovídalo doposud nejvyšší zaznamenané intenzitě. 

Redakce VědaŽivě

20 března, 2023

Američani natočili podivný objekt na obloze a většina z nich je přesvědčena, že jde o UFO. Vědci ale tvrdí, že je to mrak

Frekvence spojená s tímto písmenem vycházela přibližně na hodnotu 1420 MHz, což je stejný kmitočet, na kterém září atomy vodíku. Většina astronomů si proto myslí, že pokud by nás chtěli kontaktovat mimozemšťané, použili by právě ji. Signál se navíc nikdy nepodařilo přesně lokalizovat a trval pouze po dobu 72 sekund, takže dodnes zůstává záhadou. 

Mimozemšťané to možná nebyli 

Přestože se signál snažilo plno vědců vysvětlit, téměř nikdo neobstál. Nedávno nicméně přišel další návrh, který se snaží osvětlit tým z Portorické univerzity. Ten totiž zaznamenal velmi podobnou frekvenci, která přišla z vodíkových mraků ozářených světlem hvězd přezdívaných červení trpaslíci. Byl sice o trochu slabší, ale dle webu Universetoday velmi podobný. 

Redakce VědaŽivě

8 září, 2022

„Na Marsu jsem strávil víc než 15 let,“ tvrdí námořní důstojník, který účinkoval v tajném vesmírném programu

Pokud by totiž stejný mrak ozářila neutronová hvězda, která má zpravidla silnější magnetické pole, mohlo by dojít ke vzniku stejného signálu, jako byl Wow!. Dnes je nicméně tuto teorii velmi náročné obhájit, protože by astronomové museli vidět podobnou situaci znovu. Stále lze tedy jen zvažovat, co za ním skutečně stálo a zda se to někdy dozvíme.

Článek Záhadný Wow! signál: Trval jen 72 sekund a jeho zdroj se stále nepodařilo lokalizovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Boris: Nezvykle nadané dítě

Boris vždycky patřil mezi výjimečně nadané děti. Mluvit se naučil už v několika měsících, zatímco jeho vrstevníkům se začal jazyk rozvazovat až kolem dvou let věku. V té době však už Boris uměl číst, psát i počítat. Něco takového je u tak malého dítěte v podstatě nevídané, ale tím to ani zdaleka nekončí. Chlapec má už ve školce neuvěřitelné znalosti o vesmíru a v debatách na toto téma se vyrovná všem dospělým.

Jeho vesmírné znalosti však nezahrnují pouze všeobecně známou pravdu, ale také méně známé podrobnosti. Kromě toho má velmi podrobné informace o Marsu, které se vymykají všemu, co o rudé planetě všeobecně víme. Není divu, dle vlastních slov právě z Marsu pochází.

Přijímá informace z jiné planety

Borisova matka popisuje, jakým způsobem její syn k nezvykle podrobným informacím přichází. Usadí se do pozice lotosu, zavře oči a začne chrlit překvapivě podrobné informace o životě na Marsu. Údajně planetu neustále obývají pozůstatky tamní dávné civilizace. Všichni však žijí v podzemí, protože atmosféru na povrchu zničil masivní jaderný konflikt. Marťané prý dýchají oxid uhličitý a od pětatřiceti let věku přestávají stárnout. Boris má mít na Zemi důležitý úkol. Údajně má lidstvo varovat a zabránit podobné jaderné katastrofě, která kdysi vyhubila dávnou civilizaci na Marsu.

Redakce VědaŽivě

24 srpna, 2025

Existence mrtvé humanoidní civilizace na Marsu, která byla zničena masivním jaderným výbuchem, je vysvětlena fyziky

Pravda nebo touha po pozornosti?

Tím však Borisovy úchvatné teorie nekončí. Podle jeho slov se má někde u egyptské sfingy nacházet tajné spojení s jeho domovskou planetou, které navždy změní život na Zemi. Lékařům ani vědcům se zatím nepovedla jeho tvrzení potvrdit ani vyvrátit. Někteří ho mohou považovat za mimozemského proroka. Jiní jeho tvrzení vnímají jako zoufalou touhu po mediální pozornosti. Vážně může být Boris převtělený mimozemšťan nebo je jen vychytralým geniálním dítětem?

Článek První mimozemšťan: Boris tvrdí, že se narodil na Marsu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Křížení dvou druhů po dlouhou dobu

Napsal dokonce knihu o své osobní zkušenosti s „plavidly ve tvaru trojúhelníku“. Údajně mluvil se stovkami lidí, kteří uvedli, že byli v rámci této mise uneseni na palubu mimozemských lodí. „Pokud bych měl spekulovat, pak to vypadá, že tito mimozemšťané mají hotový program na unášení lidí,“ říká. „Lidé jsou unášeni na palubu lodí, což se děje uprostřed noci. Pak se ocitnou na stole, kde jim pomocí sondy odeberou sperma nebo vajíčka.“

„Slyšel jsem tyhle příběhy od nespočtu unesených, kteří mezi sebou navzájem nemají žádné spojení. A stejně jsou jejich zážitky podobné, včetně mnoha detailů.“ Colin uvádí, že hybridi lidí a mimozemšťanů už jsou na planetě a dále se kříží s lidmi. Roste tak populace mezistupně, aby tato nová forma života mohla nakonec Zemi úplně ovládnout. Colin ale věří nejen v to, že se Země stává – případně už je – vlastně domovem mimozemšťanů.

Neviditelná armáda a postoj skeptiků

Podle lovce UFO Roberta Pulmeho, který tyto jevy zkoumal posledních 20 let, už mimozemšťané koexistují na Zemi s lidmi. Jsou stejní jako běžní obyvatelé, mají práci, rodiny i koníčky. Únos UFO je obecně brán jako „subjektivně skutečná zkušenost“ člověka, který byl tajně unesen mimozemšťany. Jedná se o blízké setkání čtvrtého druhu. Lidé byli údajně podrobeni fyzickým i psychologickým experimentům a pak vráceni zpět.

Většina badatelů a odborníků na problematiku duševního zdraví si tyto zkušenosti vysvětluje faktory typu syndromu falešné paměti (sugestibilita). Dále se může podle nich jednat o spánkovou paralýzu, podvody a psychopatologii. Skeptik Robert Shaeffer vidí podobnost mezi tím, co lidé takto údajně unesení skutečně líčí, a obvyklými filmovými podobami těchto událostí. Populární obraz tak může ovlivňovat formování těchto příběhů, jak jsou podávány.

Model průběhu únosu

Klasický průběh popisované zkušenosti se shoduje v mnoha ohledech. Náplní jsou především vynucené lékařské prohlídky a pokusy zaměřené na reprodukční soustavu uneseného subjektu. Někdy se objevují svědectví o varování před ekologickou katastrofou i rizikem jaderných zbraní. Vypadá to také, že příběh o únosu je odlišný podle kultury jedince. Stejně tak se forma podání liší podle radikálních politických apokalyptických scénářů.

Tento fenomén se vyskytuje prakticky po celém světě, nejčastěji však svědectví zaznívají z anglicky mluvících zemí, hlavně USA. První případ tohoto typu nastal v roce 1961 a šlo o únos Betty a Barneyho Hillových. Ti ohlásili pozorování UFO, později se podle výpovědí v hypnotickém stavu stali obětí únosu. Událost značně přispěla k popularizaci celé ufologie, přirozeně se jí inspirovala také populární kultura, tedy knihy a filmy.

Článek Ufolog tvrdí, že se po naší planetě pohybují kříženci lidí a mimozemšťanů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Více verzí původu nestvůry

Existoval předpoklad, že je Čupakabra mimozemského původu, přičemž používá taktiky pavouků. Vpíchne tedy cizí látku, která okamžitě zničí vnitřní orgány a které následně vysaje. Tento odhad ovšem odmítla akademická obec. Důvodem byla prostá neproveditelnost. Objevilo se však mnohem více verzí toho, jak Čupakabra funguje a odkud je. Jedna ho brala jako mutanta, který utekl z laboratoře, případně bytost z nám zcela cizího světa.

Mělo jít také o zvíře z hlubin planety, které se náhodou dostalo na povrch. Nejpodivnější na tom je ovšem obrovská rychlost, s jakou tento příběh putoval a šířil se dál. Jen za dekádu se totiž usadil v Jižní Americe, Evropě, Asii, Austrálii i Africe. I na dalších kontinentech začali lidé nacházet zvířata bez krve, a to divoká i domestikovaná. V několika případech napadl Čupakabra i člověka, mělo však jít pouze o sebeobranu, nikoli cílený lov.

Po celém světě, náročný na chycení

Roku 1985 byly jeho stopy poprvé zachyceny na území SSSR. Trpěli hlavně králíci na Ukrajině či v Bělorusku. Rok za rokem se pak zkazky o nestvůře šířily dále na východ. Čupakabru zachytili až v Mongolsku, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, v Indii, Vietnamu nebo Japonsku a Číně. Už tedy nešlo jen o fenomén Ameriky. Jaké zvíře se ale dokázalo adaptovat prakticky na všechny světové regiony, a to i na extrémně malé oblasti?

Navíc se ukázalo, že je velmi obtížné ho chytit. Tvor nesnášel lidi, takže se jim zásadně vyhýbal. To naznačuje, že krvesajný živočich je také velmi inteligentní. Není to pes, ale něco mnohem chytřejšího. Opět tedy vyvstává otázka, kde se něco takového mohlo vzít? Relevantní se pak stává verze s vládními genetickými experimenty. Hlavně vzhledem k tomu, že původní výskyt se omezoval na Mexiko. A tam jsou přece laboratoře, že?

Venčení tvorů v Bolívii?

Lidé si v nich rádi hrají, stejně jako se do nich vloupávají. Což může ústit v nehody. Badatelé však pochybují, že by bylo vůbec možné vytvořit tak nezvyklý druh hybrida. Jedna věc je křížit několik vlastností v rostlinách, v čemž genetici vynikají. Vyšlechtění kompletně nového biologického druhu z několika dalších je zcela jiná záležitost. V roce 2021 vidělo několik obyvatel Bolívie cigaretě podobné UFO, které se vyskytlo kousek od Santa Cruz.

Na dně se otevřelo okno a poté lidé spatřili 3 černé tvory, kteří běželi někam do stepí. „Teď už vím, že mimozemská inteligence nejen existuje, ale že s námi i žije. Možná, že právě takhle venčí mimozemšťané svoje mazlíčky,“ podotkl místní badatel Juan Bosseri. Kryptozoolog Richard Freeman ale nevěří, že by toto potvrzovalo mimozemský původ tvora. Může jít jen o upravený organismus, což ukazuje na genetické možnosti civilizace jiné planety.

Článek Jaký je původ tajemného Čupakabry: Někteří zastávají teorii, že jde o výsledek mimozemského genetického inženýrství se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Válec z kovu a 7 mrtvých

V jeskyni se skrýval válec vyrobený z naprosto neznámého kovu. Kromě toho ještě 7 těl s velmi nezvyklými fyzickými rysy. Podle zprávy těchto archeologů (kteří si říkali Průzkumníci) našli ještě hieroglyfy na stěnách. Tyto nápisy se zdály být hybridním jazykem míchajícím starověkou čínštinu a něco ještě primitivnějšího. Ve stěnách byly ještě výklenky se sochami vytvořenými podle těchto podivných lidí. Vytáhlé malé postavy a velké hlavy.

Průzkumníci věřili, že si tito lidé říkají Dropa kvůli nápisu na jedné ze soch, který dokázali přečíst. Osoby musely do jeskyně spadnout dírou ve stropu a pak tu zemřít udušením. Nebylo totiž, jak jinak se dostat pryč. Dopřáli jim tedy důstojný pohřeb a už o tom nikdy nemluvili. Pohoří Bayan-Kara-Ula na čínsko-tibetské hranici je domovem lidu Ham a Dropa. Ti se liší od okolních kmenů, protože mají zcela jedinečný genotyp a oba jsou drobného vzrůstu.

Překlad, za který byl v exilu

V průměru dorůstají jen 1,2 metru a váží 27 kilo. Drobná postava je vyvážena obrovskou hlavou a také velkýma očima s modrými zornicemi. Protože v takové výšce nemůže žádný člověk přežít bez speciálního vybavení, pokládají je badatelé za jiný druh. Konkrétně za humanoidní mimozemšťany. Podle starých čínských legend spadly tyto podivné bytosti z nebe. Pro svou zvláštní fyzickou konstrukci se ale rozptýlily na různá místa.

V minulém století zjistili západní badatelé, že kmeny Dropa žijí v těchto oblastech už tisíce let. To může svědčit o evoluční adaptaci na klima vysokých poloh. Nebo je to nějak spojené s teorií jejich kamenných disků? Ty měl podle příběhů přeložit profesor Tsum Um Nui z Peking Academy of Prehistory v roce 1962. Navzdory podivným tvrzením v textu vědci zprávu publikovali. Um Nui musel následně opustit Čínu a krátce nato zemřel.

Havárie korábu a mísení populace

Během následné kulturní revoluce se mnoho záznamů ztratilo. Disky byly nalezeny mezi lety 1938–1939 a s jejich obsahem si moderní badatelé neporadili. Čínští vědci byli schopni z nich vytáhnout něco smysluplného pomocí moderních nástrojů a technologického datování. Za nemožnost rozluštění jazyka mohla taky eroze a celkové opotřebení. Jaké poselství měly tedy tyto kameny nést a proč zpráva o nich způsobila nutnost exilu univerzitního profesora?

Lidé z regionu Ham viděli havárii vesmírné lodi a měli přeložit tabulku s textem. Když prohlíželi místo nehody, setkali se s bytostmi z nebe. Došlo ke střetu, což se v případě nájezdníků stává. Cizinci ovšem nedokázali svůj koráb opravit, takže zůstali s místními. Text dále naznačuje křížení obou populací. Genetické anomálie pak výrazně odlišily tyto kmeny od všech ostatních, které se v oblasti vyskytují. Což je to, na co narazily právě expedice.

Článek Tajemný kmen Dropa z Himalájských hor je považován za mimozemský. Lidé v něm měli dvojitá víčka a zvláštní DNA se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lidstvo musí s mimozemšťany komunikovat

Tesla v roce 1931 poskytl novinářům rozhovor, ve kterém tvrdí, že ve vesmíru určitě existují lidé nebo bytosti, které žijí obdobně jako my. Podle něho bude velmi důležité s nimi komunikovat a vytvořit společné bratrství. Jeho tvrzení samozřejmě zapadá do objevů, které během svého života udělal. Jedním z nich byly rádiové vlny, které uměl zachycovat i používat. Sestrojit třeba jimi řízeného robota.

V roce 1899 zachytil z vesmíru signály, o kterých byl přesvědčen, že pochází od mimozemské civilizace. V té době vlastně nikdo nedokázal pochopit, o čem mluví, protože něco takového jako zachycování kosmických signálů neexistovalo. Zjistil, že jsou pravidelné. Také vyloučil, že by je produkovalo slunce, měsíc nebo pozemská atmosféra. Nabízelo se jediné vysvětlení. Pochází od někoho jiného ve vesmíru.

Spekulace o Černém rytíři

Tesla byl přesvědčen, že je vysílá civilizace z Marsu. V té době se věřilo, že na čtvrté planetě sluneční soustavy může být inteligentní život, ačkoli dnes víme, že tomu tak není. Další teorie říkají, že se jednalo o signály tajemného satelitu Černý rytíř. Má údajně obíhat na polární oběžní dráze Země. Kolem tohoto předmětu existuje mnoho různých teorií. Někteří lidé tvrdí, že ho zaměřili nebo viděli, jiní zase, že ve skutečnosti vůbec neexistuje.

V současnosti víme, že mnohé signály takto zaznamenané patří různým planetám, kometám, hvězdám či dokonce galaxiím. Na druhou stranu se vyskytují i signály, o jejichž původu se vědci často dohadují a neznají je. Je nutné ale konstatovat, že rádiové vlny, tak jak je objevil Nikola Tesla, se k mezihvězdné komunikaci nehodí. Šíří se jen rychlostí světla a na nějakou odpověď od nějaké hvězdy bychom mohli čekat mnoho a mnoho let.

Článek Vzácný rozhovor Nikoly Tesly z roku 1931 o tom, co by komunikace s mimozemšťany udělala s lidstvem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podivný porod bez bolesti, velmi rychlá vyspělost

„Stalo se to hrozně rychle a já jsem ani necítila žádnou bolest. Když mi miminko ukázali, tak se na mě podíval očima dospělého,“ vzpomíná jeho matka na den narození. Už ve věku 4 měsíců byl chlapec údajně schopen jednoduchých slov. O 4 další měsíce později už to byly jednoduché věty a v jednom roce četl novinové titulky. Chlapec má mít také výjimečné psychické schopnosti a rodiče ho mají za božské dítě s úžasným mozkem.

Jeho hlavním zájmem mají být nebeská tělesa a mluví také o podivných astronomických jevech. Zjevně ukazuje detailní znalosti Marsu, planetárních systému, dalších civilizací a neznámých mimozemských objektů. Podle rodičů mluvil už ve 2 letech lépe než dospělí a o vesmíru začal vyprávět o rok později. Zmiňoval se hlavně o předchozím životě na Marsu. Jeho civilizace je tak vyspělá, že může cestovat napříč dalekými galaxiemi.

Další případ indigových dětí s důležitou misí

Podle Borise žijí v podzemí, protože povrch planety zničily jaderné války. Zjevně není jediným dítětem na planetě, které pochází odjinud. Boriska tvrdí, že jsou tu další jako on. Všichni byli na Zemi vysláni s misí zachránit lidstvo. Má jít o inkarnace známé dlouhodobě jako „indigové děti“. Přežili zmíněnou válku a mají nadpřirozené schopnosti. Není to také poprvé, co se on sám na Zemi dostal. Mluví i o událostech z pravěké doby.

Věří, že navštívil Zemi v éře Lemurie, prehistorické civilizace nacházející se údajně v dnešním Indickém oceánu. Myšlenku této země vyslovil poprvé zoolog Philip Schlater v roce 1864. Později se jí chopili okultisté, kteří věřili, že jde o pradomov lidské rasy. Badatelé ve 20. století nicméně prokázali, že jde o pouhý mýtus a žádný ztracený kontinent se na místě nenachází. Boris také popsal kosmickou loď, kterou navrhl.

Popis lodi, místo současného pobytu neznámé

„Má šest vrstev s vnější vyrobenou z 25 % z pevného kovu. Druhá vrstva je 30 % něčeho jako guma a třetí je 30 % kovu. Poslední 4 % jsou zvláštní magnetická vrstva. Pokud bychom ji nabili energií, můžeme letět kamkoli do vesmíru.“ Podle Borise nedokáží Marťané dýchat kyslík, protože pak rychle stárnou. Podle jeho výkladu zůstávají mladí asi 30 – 35 let. Specialisté na magnetismus a ionosféru ho vyfotili, údajně má velmi silnou auru.

To znamená, že se projevuje oranžovou barvou velmi veselé osobnosti. To má naznačovat, že není psychicky postižený nebo nestabilní. Nicméně záhady obklopují i jeho současné místo pobytu. To samé se týká jeho matky, která zřejmě zmizela. Podle jednoho novináře žije teď Boris v jedné odlehlé vesnici pod ochranou ruské vlády. Jakýkoli kontakt s ním je odsouzen k nezdaru. Další zdroje ale uvádí jako místo pobytu Moskvu.

Článek Vědci si s ním neví rady: Indigový chlapec se prý narodil na Marsu, přišel nás zachránit před jadernou válkou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jasná zpráva o mimozemské existenci

Nikdo přirozeně nemůže věřit tomu, že by její ředitel Edgar Hoover byl nějak zásadně znepokojen právy společnosti na skutečné informace. Byl to ultrakonzervativec, který přemýšlel úplně jinak. V roce 2010 se dostala ven informace o odtajněné zprávě připravené v červenci 1947 jedním ze speciálních agentů. Šlo o plukovníka, jehož identita byla vymazána v zájmu národní bezpečnosti i na příkaz všemocného Hoovera.

Memorandum 6751 oznamuje existenci mimozemského života. Dokument uvádí například to, že „jejich mise je mírová a jejich cílem je usadit se na Zemi. Tyto bytosti jsou podobné lidem, jen mnohem větší.“ Materiál je popisuje jako multidimenzionální entity z „éterické roviny existence, která je propojená s naší vlastní“. Závěrem bylo, aby noví příchozí byli laskavě uvítáni a stejně tak se s nimi má jednat. Chodí si sem a tam, jak se jim chce.

Existují vedle nás a společně s námi

Podle zprávy jsme navštěvováni nejen bytostmi z dalších planet, ale také z jiných rovin naší vlastní existence. Konkrétně pocházejí z éterické roviny bytí, která existuje současně s naším fyzickým světem. A tito návštěvníci se zhmotňují jako průsvitní obři. První věc, která člověka při čtení takového dokumentu napadne, je začátek slušného fantasy románu. Je však třeba mít na paměti, že informace byly dostatečné pro FBI i financování projektů.

Autor zprávy pokračuje dál a vysvětluje, že tyto bytosti používají energetické vektory a létající talíře. Jejich cíl je mírumilovný, pokud se za něj dá považovat to, že budou nepozorovaně žít vedle nás. John DeSouza ve své knize poznamenal následující: „Porozumění více dimenzím je cestou, jak odkrýt závoj paranormálních jevů, spirituality, a dokonce i samotného fyzického světa. Tito návštěvníci jsou s námi už hodně dlouho a jsou všude.“

Obsáhlá zpráva, nikoli originál

„Pravda nejspíš nakonec vybuchne všude kolem nás. Pokud budeme ale odmítat naslouchat, pak sami jen oddalujeme nevyhnutelné. Až do chvíle, kdy tyto pravdy pohltí všechno na planetě. Jakmile se proberou všechny stíny vrhané kilometrovými loděmi, které budou viset nad našimi městy, bude už příliš pozdě.“ Memorandum 6751 zůstalo utajené po 63 let až do příkazu, který dovolil jeho zpřístupnění. Asi nejde o kouřící zbraň, ale zůstalo neporušené.

Ačkoli jde o extrémně podrobný popis, některé věci i tak nesedí. První je absence jména autora, ačkoli tvrdí, že má několik diplomů a působil na univerzitě. Dále skutečnost, že dokument připravila FBI a vyšetřován tak není originál. Autor se také nezmiňuje o tom, jak sesbíral veškeré informace, které zpráva obsahuje. Stále jde tedy o dokument, jehož každý detail je v zásadě matoucí a dál nás příliš neposouvá.

Článek Přísně tajná zpráva FBI z roku 1947: Unikly informace o tom, že Zemi kdysi navštívili obří mimozemšťané se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jde vůbec o moderní fenomén?

Podle mnoha lidí byly tyto vzorce pozorovány už mnoho staletí, což potvrzuje i The Smithsonian Magazine. První důkaz pochází z řezby z roku 1678, která ukazuje pole ovsa s kruhem uvnitř. Podle Australian Geographic se fenomén celosvětově projevil událostí v australském Tully z roku 1966. Farmář měl tehdy vidět létající talíř, jak stoupá nad močál a letí někam pryč. Když začal pátrat kolem, našel úrodu položenou v kruhu.

Moderní případy kruhů v obilí

Ve skutečnosti se ale opravdové kruhy objevují až v 70. letech, kdy se na britském venkově začínají objevovat prosté kruhy. Jejich velikost a komplexnost se však postupně dramaticky zvětšuje a vrcholu dosahují v letech 1980–1990. Tehdy se dle Nature objevují velmi propracované vzory včetně těch, které znázorňují komplexní matematické rovnice. Nejslavnější obrazec se objevil v červenci 1996 naproti slavnému monumentu Stonehenge.

Šlo o ohromující fraktální vzor zvaný Julia Set. A přestože některé kruhy lze teoreticky vysvětlit vlivem počasí, tento naprosto jasně ukazoval na inteligentní plán. Jedinou otázkou tak zůstává, zda byla dotyčná inteligence pozemská, nebo mimozemská. Aby to bylo všechno ještě záhadnější, podle tvrzení BritEvents se vzor objevil během ani ne hodiny a za světla. Právě tento kruh se stal jedním z nejznámějších a nejzkoumanějších celé historie.

Co je vlastně vytváří?

Můžeme se podívat na vnější i vnitřní důkazy. Vnitřní zahrnují obsah a smysl jednotlivých vzorců. Je v nich skrytá nějaká zpráva pocházející „zvenku“? Vnější informace pak zahrnují způsob fyzické konstrukce a samotný design. Je v něm tedy něco, co naznačuje vytvoření kýmkoli jiným než člověkem? Podle National Geographic přišli nadšenci s mnoha teoriemi, a to od možných po zcela absurdní. Jednou z možností jsou údajně i dravé orgie ježků.

Podle některých skupin je tvoří velmi přesné a lokální proudění větru nebo dosud nezjistitelná centra zemské energie. Dle názoru Kenta Heberlinga jde o tzv. ley linie. Molekulární biolog Horace Drew navrhuje, že odpověď leží v cestování časem nebo mimozemšťanech, jak uvedl The New Zealand Herald. Podle jeho teorie mohou kruhy sloužit cestovatelům v čase jako navigační pomůcka při cestě na naši planetu. Mají také ukrývat biblické zprávy.

Časté znaky těchto kruhů?

Prakticky vždycky jde o kruhy, zřídka trojúhelníky, obdélníky nebo čtverce. Některé obrazy ale zahrnují zahnuté nebo přímé linky. Kruh je na vytvoření nejjednodušší tvar. Většinou vznikají přes noc a ráno je zahlédne farmář nebo kolemjdoucí. A také nebývají v odlehlých oblastech, ale tam, kam se dá normálně dorazit. Tedy na polích u silnic nebo alespoň solidních cest. Právě proto si jich záhy všimne někdo, kdo jde nebo jede kolem.

Článek Kruhy v obilí –⁠ jaká je jejich historie a co za nimi doopravdy stojí. Existují svědci, kteří z místa viděli odlétat podivný objekt se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podobný způsob jako u mobilních sítí

Skupina studentů teoretizuje, že mezihvězdné komunikační sítě by mohly využívat gravitační čočky k podobným přenosům jako u mobilních sítí zde na Zemi. „Lidé neustále používají sítě ke komunikaci po celém světě,“ řekl Nick Tusay, student kurzu, v prohlášení. „Když používáte mobilní telefon, elektromagnetické vlny jsou přenášeny do nejbližšího mobilního zařízení, které se připojuje k dalšímu apod.“

Využití gravitační čočky

Pokud jsou sondy umístěny ve specifických pozicích blízko hvězdy, aby se využilo její gravitační čočky, mohly by být použity jako přenosové body pro komunikační síť. Studenti navrhují, že jestli pokročilý mimozemský druh objevil tento proces a používal by Slunce jako přenosný bod, tak by signály bylo možné zachytit.

Jak dopadlo jejich testování?

Tuto hypotézu testovali sběrem dat z Green Bank Telescope v Západní Virginii. Použili rádiové vlnové délky, ale neobjevili žádné mimozemské přenosy. Všechna naděje však není ztracena. Jejich rádiové vysílání bylo totiž omezené jen na jednu noc, a tak tedy doufají, že budoucí skupina studentů bude pokračovat v naslouchání mimozemským přenosům.

Možnost zkoumat nové exoplanety

Zatímco současná skupina studentů doufá, že ta budoucí bude pokračovat v jejich odkazu, věda našla nové využití pro gravitační čočky. Lze je totiž využít i jinak než k hledání mimozemského života. Astronomové zvažovali využít gravitační čočky jako způsob, jak v podstatě postavit obří dalekohled. Ten by mohl sloužit k objevování exoplanet kolem hvězd. Tento názor sdělil v prohlášení Jason Wright, profesor kurzu a ředitel The Penn State Extraterrestrial Intelligence Center. Článek popisující tuto techniku využití byl přijat k publikaci v The Astronomical Journal.

Článek Je možné odposlouchávat mimozemšťany? Skupina studentů odhaluje, jak na to, a zanechává odkaz dalším badatelům se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pohled na tajnou organizaci?

Stejně tak mají dotyční pod kontrolou zábavní průmysl, okupují tedy velmi významné pozice. Navzdory snahám mnoha osob tuto teorii vyvrátit dostala nedávno pořádnou dávku popularity a věrohodnosti. Bývalá jednatelka Světové banky se totiž rozhodla právě v tomto tématu prolomit ticho a veřejně odhalit nejen existenci, ale také povahu této organizace. V souvislosti s tím padla jedna klíčová okolnost – ti, kteří tahají za nitky, nejsou z tohoto světa.

Je těžké tomu uvěřit, ale je to tak. Karen Hudes to řekla v interview pro Future Money Trends, když byla řeč o konspiracích stran globální ekonomiky. Tehdy odhalila, že se mimozemšťané skrývají ve Vatikánu. Když o něčem takovém mluví korporátní profesionál formátu Karen Hudes, pak je nejspíš načase minimálně zbystřit. Co tedy následovalo jako reakce na otázku reportéra: „Kdo tedy velí ve Vatikánu? Tipuju, že to nebude papež.“

Rasa, která tu byla už dříve

„Existuje něco zvaného černý papež, ale to není ten pravý důvod. To, co jsem zjistila, bude znít nepravděpodobně, ale je to absolutní pravda. Fakt, že něco takového bylo drženo v tajnosti, z toho menší pravdu nedělá. A pravda to je. Na této planetě je totiž ještě jeden druh. Nežijí mimo planetu Zemi, jsou hodně jako my a v minulé době ledové dělali hodně map. Pozůstatky jejich civilizace najdeme všude kolem.“

„Mnoho z nich je potopeno, protože hladina moří se zvedla o 400 metrů, tahle skupina má ale velké mozky. Jsou tedy velmi odlišní od Homo sapiens. Jejich DNA je tak odlišná, že kdyby se oba druhy spojily, jejich potomek bude zcela neplodný. A teď to víme, protože jejich DNA byla otestována. Jejich lebky jsou všude kolem, protože byli na Zemi spolu s námi. Po poslední době ledové jich ale už příliš nezbylo. Takže se skrývají a jedním z úkrytů je právě Vatikán.“

Světovláda a zadlužení populace

„Nelidská stvoření s prodlouženými hlavami a IQ kolem 150 kontrolují Vatikán a také Světovou banku.“ Těmito slovy Karen zahájila svou veřejnou výpověď stran toho, co viděla, když zastávala pozici právní poradkyně ve Světové bance. Právnička a ekonomka jasně deklarovala, že mimozemská stvoření infiltrovala po celé roky docela důležité světové pozice. Ujišťuje přitom, že nejde o lidskou rasu, ale o druh zvaný Homo capensis.

Navzdory skutečnosti, že její slova vyvolala po celém světě silný zájem, není první osobu, která sděluje podobné věci. Bývalý ministr obrany Kanady Paul Hellyer učinil podobné prohlášení v roce 2014. Během něj ujistil, že existují mimozemské bytosti, které úzce spolupracují přímo s vládou USA. Podle teorie je cílem dominance těchto institucí zotročení celé lidské populace skrze zadlužení a ovládání světových vlád a politiků.

Článek Jednatelka Světové banky tvrdí, že peníze i náboženství ovládají mimozemšťané. Jak k tomu došla? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Velmi blízké setkání

Deníku The Limerick Post 61letý Garry sdělil, že 26. prosince 2001 byl právě na cestě z hospody. Tehdy ho jasně bílé světlo přeneslo na vesmírnou loď, jak uvedl Irish Mirror. „Nedokážu říct, jak byl veliký nebo jestli měl vůbec nějaké ruce a nohy. Pamatuju si jen jeho protáhlou hlavu a nádherné, obrovské oči.“ Ty popsal jako uhlově černá zrcadla a dále uvedl, že tvor vycítil, že se Garry nebojí „jako ti ostatní“. Následně ho krátce přenesl na severní pól.

Pan Battles popřel, že by měl jakoukoli medicínskou historii duševních poruch nebo chorob. Následně prohlásil, že mimozemšťan mu řekl, že Zemi zničí za 850 let asteroid. Přiletí k nám z „35. kvadrantu“ a bude veliký jako německý Münster. „Jsme o čtyři miliony světelných let pokročilejší než vy. Sledovali jsme vás po celá tisíciletí,“ dodal údajně mimozemšťan. „Musíte použít sílu. Buďte s tou silou v jednotě a sbírejte ji.“

Slovo astronomky stran technologie

Jeho bizarní tvrzení přišla jen pár dní po prohlášení vedoucího vědce zapojeného do hledání mimozemského života v programu SETI (Search for Extraterrestrial Intelligence). Ten konstatoval, že pokud mimozemšťané navštíví naši planetu, mohli by díky převratným technologiím zcela převzít kontrolu. To by jim dalo jasnou převahu a nakonec vedlo k pevné pozici „udávání pravidel“. O své závěry se s TechCrunch podělila astronomka Jill Tarter.

„Pokud by se ukázali na našem prahu, znamená to, že mají technologie, které jsou nesrovnatelně pokročilejší než cokoli, čím sami disponujeme.“ Jill Tarter je jednou ze zakladatelek SETI Institutu. „A z toho důvodu budou těmi, kteří budou od té chvíle určovat pravidla. Nicméně druh, který by vyvinul tak sofistikované technologie – jako cestování na mezihvězdné vzdálenosti – by se možná musel naučit mírovému chování.“

Odkud pochází SETI?

Toto tvrzení naznačuje, že potenciální E. T. tvor by mohl zachovat přátelské úmysly a snažit se o spolupráci. To je pro Zemi při jejich návštěvě poměrně dobrá zpráva. Program SETI se dlouhodobě zabývá hledáním mimozemských civilizací pomocí záchytu radiové komunikace. Badatelé předpokládají, že je to nejpravděpodobnější cesta, jak by taková civilizace mohla komunikovat s kýmkoli dalším. Duchovním otcem projektu je Frank Drake.

Ten v roce 1960 (dnes je mu 92) použil 25metrový radioteleskop a zkoumal vlnění z hvězd Tau Cali a Epsilon Eridani. Myšlenka se po roce 1980 stala velmi populární. Hlavní zásluhu měly snímky Blízká setkání třetího druhu a E.T. Mimozemšťan od Stevena Spielberga. Stejně tak kniha Kontakt od Carla Sagana, jednoho z největších popularizátorů astrofyziky. USA provozují od roku 2007 soustavu 42 radioteleskopů, tvz. Allien Telescope Array.

Zdroj: DailyMail

Článek Vysloužilý truhlář tvrdí, že ho po cestě z hostince unesl mimozemšťan s kuželovitou hlavou. Prý mu předpověděl konec světa se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tesla v Colorado Springs

Tesla věřil, že elektřinu lze přenášet na velké vzdálenosti atmosférou bez použití drátů. Aby mohl své teorie ověřit, potřeboval místo, které se nacházelo v horách, kde byl vzduch řídký a snadno ionizovatelný, a tudíž pro elektřinu lépe vodivý. Ideálním místem bylo Colorado Springs v nadmořské výšce 6 000 metrů s řídkým a suchým vzduchem. Oblast byla velmi málo osídlená, což mu poskytovalo soukromí, navíc se zde hojně vyskytovaly silné bouřky. 

S pomocí několika velkých darů od Teslových bohatých přátel postavil vynálezce uprostřed prérie malou, ale výkonnou laboratoř. Laboratoř vypadala jako stodola, na jejíž střeše byla připevněna vysoká dřevěná věž. Nad touto věží se tyčil vysoký kovový stožár, na jehož vrcholu balancovala velká měděná koule.

Komunikace s mimozemskými civilizacemi

Teslův vysílač byl dostatečně citlivý na to, aby přijímal rádiové vlny daleko mimo Zemi. Nikola Tesla byl pevně přesvědčen, že je absurdní si myslet, že jsme jediné inteligentní bytosti ve vesmíru. Věřil také, že inteligentní bytosti budou přirozeně hledat způsoby, jak komunikovat s jinými inteligentními bytostmi.

Během testování jednoho z mnoha svých vynálezů Tesla zachytil rádiové vysílání, které přisuzoval mimozemské komunikaci. V té době si kladl otázku, zda neposlouchá „pozdrav jedné planety druhé“, jak se později sám vyjádřil. Domníval se totiž, že vysílání pochází z planety Mars, o které se tehdy věřilo, že by mohla být obydlená.

Posedlost komunikací

Po této události měl být Tesla posedlý konstrukcí lepších a výkonnějších rádiových přijímačů. Tim R. Swartz, životopisec Nikoly Tesly, tvrdí, že se vynálezce dostal  „až do bodu, kdy tvrdil, že skutečně přijímá hlasové vysílání. Říkal, že to znělo, jako když spolu lidé mluví. Dělal si poznámky, že skutečně slyší inteligentní bytosti z jiné planety, které spolu mluví, i když nevěděl, jakým jazykem hovoří. Přesto měl pocit, že jim rozumí.“

Tesla sám o této komunikaci několikrát hovořil, dochoval se například dobový článek z února 1901, kdy poskytl rozhovor Colliers Weekly (americký časopis založený v roce 1888 Peterem Collierem), ve kterém celý zážitek popsal a dodal, že nikdy nezapomene „na první pocity, které jsem zažil, když jsem si uvědomil, že jsem viděl něco, co má pro lidstvo nedozírné následky. Měl jsem pocit, jako bych byl přítomen zrodu nového poznání nebo odhalení velké pravdy.“

Zabavené záznamy

Swartz tvrdí, že nejvýznamnější Teslovy záznamy a osobní poznámky jsou v rukou armády Spojených států. Většinu Teslových věcí skutečně vláda zabavila, ale jejich velká část byla později vydána jeho rodině a mnohé skončily v Teslově muzeu v Bělehradě, které bylo otevřeno v 50. letech 20. století. Některé Teslovy dokumenty jsou však skutečně stále utajovány americkou vládou.

Proč vláda Teslovy dokumenty stále zadržuje?

Zdroj: LitHub

Článek Nikola Tesla omylem zachytil mimozemskou komunikaci. Stal se jí pak prakticky posedlý, prozradil Teslův životopisec se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dostali jsme pobyt na Zemi za trest?

Podle této hypotézy se lidé nenarodili na Zemi, ale na jiné planetě. Jako druh totiž vykazujeme několik značných „dysfunkcí“, které by se rozhodně neobjevily, pokud bychom byli místní produkt. Dle tohoto názoru jsme zcela přirozeně neukáznění a násilní, navíc máme velké ego. Proto nás velmi pokročilá mimozemská rasa zahnala na jedno místo na jejich poslední planetě. Následně nás tito tvorové poslali na Zemi do vyhnanství.

Tady se máme naučit slušně chovat, podotýká Silver a má k tomu ještě další poznámky. Podle něj máme totiž potíže se zády a obecně často trpíme bolestmi, protože jsme se jako rasa vyvinuli na planetě s menší gravitací, než je ta pozemská. Stejně tak nám škodí přímé vystavení slunečnímu světlu, a to i na krátkou dobu. Protože jsme – podle Silvera – nebyli zrozeni pro prostředí, které je naší hvězdě takto blízko.

Špatné nastavení lidí na prostředí

Kniha „Lidé nejsou ze Země“ je souborem většiny jeho robustních „důkazů“. Další problematika se týká také lidského porodu. Hlavně komplikací způsobených enormní velikostí hlavičky dítěte. Důsledkem toho je, že jsme druh s obrovskou mírou problémů a úmrtí jak dítěte, tak matky během těhotenství i porodu. Lidé také nejsou plně vybavení na vypořádání se s přírodním prostředím, například chladem nebo horkem.

Myšlenka také analyzuje některé protimluvy, jako třeba jídlo získané z přírody. V syrovém stavu ho totiž lidé nesnáší. Podle Silvera lidé často trpěli nemocemi, protože naše vnitřní hodiny jsou nastaveny na den trvající 25 hodin. Tohle dokonce potvrdil i výzkum provedený na Harvardu. Silver je toho názoru, že moderní lidé jsou anatomickým hybridem mezi neandrtálci a dalším lidským druhem, který sem v minulosti dorazil.

Starověké mísení druhů

Konkrétně se má jednat o dobu před 60 000 – 200 000 lety, možná ze systému Alfa Centauri. Starověké civilizace to pak popsaly jako „staré bohy“, kteří sestoupili z nebe v „ohnivých vozech“ a „létajících lodích“. Právě tyto kultury někdy tyto „bohy“ popisují jako moderní astronauty. Dle Silvera jde tedy o mimozemšťany z jiného hvězdného systému. Ovšem přesun z mimozemského původu k vyhnanství na Zemi je poměrně velký skok.

Jiné kolující teorie pracují s tím, že mimozemšťané kdysi zrychlili náš vývoj přidáním vlastní genetiky k opicím. Může to znít přitažené za vlasy, ale zamyslete se nad tím. Pokud jsme se tu vyvinuli přirozeně, co všechny ty potíže, které Dr. Silver zmiňuje? Až se někdy dostaneme ke vzdáleným hvězdám a narazíme na nějaké primáty, badatelé nepochybně provedou genetické srovnání. Do té doby máme pravděpodobně další látku k přemýšlení.

Jaký je dle vás skutečný lidský původ?

Zdroj: GoodReads

Článek Existují názory, že coby moderní lidé vůbec nepocházíme z planety Země. Kvůli našim „dysfunkcím“ sem údajně nezapadáme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dáte si někdo lidský burger?

Za předpokladu, že mají mimozemšťané stejnou základní biochemii jako my, dokázali by naše výživná těla přeměnit na energii stejně, jako to my děláme s masem hospodářských zvířat. Obdobně by mohli i matkám odebírat novorozeňata a zpracovávat lidské mateřské mléko, jako lidé zpracovávají to kravské.

K noze, člověče!

Druhá varianta je ta, že bychom pro mimozemšťany nepředstavovali další možný zdroj obživy, ale vcelku roztomilá zvířátka. Téměř každá rodina má nějakého domácího mazlíčka, jehož předkové žili původně volně. Pokud bychom dopadli například jako kočky, které mají víceméně možnost volného pohybu, vyšli bychom z toho vlastně ještě docela dobře. 

Horší varianta je ta, že bychom byli postaveni na úroveň dnešních ptáků či hlodavců a plazů chovaných v klecích. Nebo ještě hůře zvířat chovaných v ZOO. Mimozemšťané by se na nás se svými mimozemšťánky chodili dívat. Na rozdíl od zvířat nejsme sice tak rozmanití, zato jsme poměrně zábavný druh.

Malí lidští otroci

Tento poslední scénář je nejméně pravděpodobný, ale za zmínku stojí. Mimozemšťané by nás mohli také využívat jako neplacenou pracovní sílu bez jakýchkoliv práv, jak tomu bylo kdysi u otroků. Ale toho se nejspíše obávat nemusíme, protože pokud jsou mimozemšťané schopni mezihvězdných cest, neexistuje nejspíše nic, s čím by jim takoví „neandrtálci“ mohli pomoci.

Máme se bát?

Nejspíše se ale nemáme čeho obávat. Je mnoho planet, které jsou podobné té naší, a obydlené nejsou. Pro mimozemšťany by tedy bylo jednodušší zabrat nějakou jinou, navíc nezničenou podivným druhem „hmyzu“, který by asi kladl (sice chabý, ale přece) odpor proti kolonizaci. 

Podle některých konspiračních teorií tu navíc už dávno mimozemšťané jsou, a pokud by nás tedy chtěli nějakým výše zmíněným způsobem zotročit, již by tak učinili. Podle jiné teorie vlastně takovou malou mimozemskou ZOO jsme, z dálky nás pozorují a výborně se baví.

Pokud byste kolonizovali jinou planetu, jak byste naložili s tamními druhy?

Zdroj: Science

Článek Mimozemšťané by nás jednoho dne mohli zotročit. Podle úvah by se pak lidé stali potravou nebo domácími mazlíčky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Člověk vs. mimozemšťan

Tímto případem se zabýval jediný autor studie Alberto Caballero, doktorand zabývající se řešením konfliktů na University of Vigo ve Španělsku. Zkoumal historii lidstva a teprve poté se zabýval samotným vesmírem a jeho záhadami. Ve své studii zmínil, že dokument zabývající se touto problematikou poukazuje na rozdíly mezi člověkem a mimozemšťany. Konkrétněji se jedná o odhad prostřednictvím extrapolace pravděpodobnosti, že by lidská civilizace zaútočila nebo napadla obydlenou exoplanetu.

Aby dosáhl svého odhadu, Caballero nejprve určil počet států, které v letech 1915 až 2022 napadly jiné země. Zjistil, že celkem 51 ze 195 národů světa zahájilo během tohoto období nějaký druh invaze. Potom zvážil pravděpodobnost zahájení invaze každé země na základě procentuálního podílu této země na globálních vojenských výdajích. V obou těchto faktorech stály s přehledem na prvním místě Spojené státy americké.

Tužka, papír a matematika

Odtud Caballero sečetl individuální pravděpodobnost invaze každé země a poté součet vydělil celkovým počtem samostatných území na Zemi. Výsledné výpočty udávají pravděpodobnost 0,028 %, že lidé napadnou jinou obydlenou planetu. Caballero však napsal, že tato pravděpodobnost se týká současného stavu lidské civilizace. Pokud se neustálý vývoj lidstva udrží, tak by mohlo být mezihvězdné cestování možné za přibližně 259 let, dle Kardašovovy stupnice.

Jaká je tedy pravděpodobnost?

V závěru Caballero usoudil, že čtyři nepřátelské mimozemské síly nejsou až tak hrozivým počtem. Navíc pravděpodobnost, že by lidé mohli kontaktovat některou z těchto zákeřných civilizací a být jimi napadeni, je mizivá. Na škále pravděpodobných příčin zániku naší civilizace stále dominuje potenciální srážka s asteroidem, podobně jako za dob dinosaurů.

Náhled do budoucnosti

Ačkoli Caballerova studie představuje zajímavý myšlenkový experiment, autor připouští, že jeho model má omezení. Pravděpodobnost invaze je založena na velmi úzkém výseku lidské historie a vytváří mnoho předpokladů o budoucím vývoji téhož druhu. Jedním s předpokladů je taktéž neznámý vývoj mimozemské civilizace. Otázkou rovněž zůstává, zda bude vůbec myšlenkově schopna napadnout něčí planetu. Do jejich hlavy nikdo nevidí, ačkoli je to v daleké budoucnosti velice reálné.

Jak velkou hrozbou mohou podle vás být mimozemské civilizace?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Země v ohrožení: V Mléčné dráze údajně mohou číhat 4 nepřátelské mimozemské civilizace se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Největší radioteleskop světa

Sky Eye je od roku 2019 uveden aktivně do provozu, aby skenoval rádiové signály v hloubi vesmíru. V roce 2020 výzkumníci uvedli, že zaznamenali dva podezřelé úzkopásmové, potenciálně umělé rádiové signály. Nedávno cílený průzkum známých exoplanet našel další podivný úzkopásmový rádiový signál, čímž se počet zvýšil na tři.

Čeká se na výslednou analýzu

Úzkopásmové rádiové vlny, které obvykle používají pouze lidská letadla a satelity, mohly být vyrobeny mimozemskou technologií. Vědci však tvrdí, že jejich zjištění jsou předběžná, a stále se čeká na výslednou analýzu. Jejich cílem je utvrdit lidskou civilizaci, že na světě skutečně není sama.

První známky mimozemské civilizace?

„Jedná se o několik úzkopásmových elektromagnetických signálů, které se kompletně liší od ostatních.“ S těmito slovy přišel Zhang Tonjie, hlavní vědec z China Extraterrestrial Civilization Research Group na Pekingské pedagogické univerzitě. Vědec dodal, že jeho tým plánuje opakovat pozorování podivných signálů, aby přesvědčivě vyloučili jakékoli rádiové rušení a získali o nich co nejvíce informací. Sebejistě sdělil lidem, že se těší, až se Sky Eye stane prvním teleskopem, který potvrdí existenci mimozemské civilizace.

Nesoulad mezi nekonečným rozsahem, stářím vesmíru a zjevným nedostatkem inteligentních forem života mimo Zemi už dlouho znepokojuje vědce. Toto rčení pochází z Fermiho paradoxu. Je pojmenován podle nositele Nobelovy ceny za fyziku Enrica Fermiho, který světu zanechal velice oblíbenou frázi: „Tak kde všichni jsou?“ Když se nad tím člověk zamyslí, tak nekonečnost vesmíru je celkem smutná. Tolik prostoru a vesmírných těles, ale žádná živá duše.

Jak dlouho může trvat, než odhalíme existenci mimozemské civilizace?

Zdroj: Science

Článek Čína tvrdí, že jejich obří teleskop pravděpodobně zachytil signály od mimozemšťanů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Možné pátrání na obou stranách

Za objevitele je obecně považován astronom Jerry Eiman z Ohio State University. Když Eiman spatřil záznam anomálního signálu, napsal na něj jednoduše „Wow!“. Tato poznámka se posléze stala i názvem signálu. Nicméně dosud nedokázal nikdo spolehlivě určit samotnou povahu vysílání. Proto navrhl Alberto Caballero jiný možný důvod. Připomněl totiž, že lidstvo se pokoušelo o kontakt s mimozemskou civilizací, což se děje celkem zřídka.

Nejznámější z těchto pokusů je zpráva Arecibo. Tento radiový signál byl vyslán 16. listopadu roku 1974 z observatoře Arecibo v Portoriku. Putoval ke kulové hvězdokupě M13 nacházející se od nás ve vzdálenosti 25 000 světelných let v souhvězdí Herkula. Astronomové do něj zašifrovali jednoduchou zprávu o nás a naší planetě. Eiman navrhl, že by mimozemská rasa – v případě, že opravdu existuje – mohla nakonec zvolit totožný postup.

Odlišnost v závěrech

„Vzhledem k tomu, že vodík je nejrozšířenějším prvkem vesmíru, existuje logicky předpoklad existence inteligentní civilizace v rámci naší galaxie Mléčné dráhy. Ta by mohla mít stejnou tendenci na sebe upozornit, takže může vysílat silný úzkopásmový signál radiového majáku na frekvenci neutrálního pásma či v jeho blízkosti. Tedy vodíková linka,“ napsal Eiman ve své výroční zprávě. Alberto Caballero však dospěl k odlišnému závěru.

Po pečlivém prostudování katalogu hvězd na základě dat ze sondy Gaia od Evropské vesmírné agentury usoudil, že záhadný signál pochází z nějakého přírodního objektu. Nebyl tedy stvořen mimozemskou civilizací. Při svém výzkumu vycházel ze skutečnosti, že jedné památné noci v roce 1977 byly dva přijímače dalekohledu Big Ear namířeny do souhvězdí Střelce. Právě tuto oblast pak Caballero studoval v hvězdném katalogu.

Nalezen konkrétní objekt

Našel v ní jednu hvězdu podobnou Slunci, která by podle jeho závěru mohla být právě zdrojem slavné zprávy. Konkrétně jde o objekt označený jako 2MASS 19281982-2640123, který se nachází 1 800 světelných let daleko. Tato hvězda má teplotu, průměr i svítivost prakticky totožné s naším Sluncem. Opět to tedy vypadá, že jakkoli je signál senzační, zelené ani šedé mužíčky nebo jinou formu života na jeho konci nenajdeme.

Kde by podle vás mimozemšťané mohli sídlit?

Zdroj: TheScientist

Článek Vědci našli možný zdroj slavného mimozemského signálu. Kdo nám poslal zašifrovaný vzkaz „Wow!“? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Matoucí dveře a otřesy

Podle uživatele jde nejspíš o výsledek nějakého silného působení na skálu vedoucího k jejímu lámání, možná s pomocí jednoho nebo dvou marsotřesení. Ve skutečnosti k největším zatím zachyceným otřesům planety došlo 4. května tohoto roku. Vědci se od té doby snaží přesněji odhadnout, kde se odehrály a co je vlastně způsobilo. Navíc samotný útvar ve skále pravděpodobně mate tělem a jeho velikost bude zavádějící.

Ačkoli na snímcích poslaných na Zem vypadá formace jako průchod do tunelu, ve skutečnosti bude mít dutina dost možná jen několik centimetrů na výšku. Obecně je z těchto snímků obtížné usuzovat na skutečné rozměry a proporce. Větší a barevnou verzi snímku můžete vidět tady. Tvar dveří je v horní části, mírně nalevo od středu složeného snímku. Snímek byl pořízen u geologického útvaru známého jako Greenheugh Pediment 7. května 2022.

Otvor ve skále a chata na Měsíci

Za léta, kdy máme přístup k Marsu ze sond a průzkumných vozítek, se nám dostaly do rukou některé skutečně prapodivné a ohromující záběry Rudé planety. Viděli jsme krátery plné ledu, tvarované skalní formace, duté hory a mnoho dalších. Pokud jde o strašidelné snímky vesmíru, které připomínají něco vytvořeného cizíma rukama, je důležité nenechat se příliš unést. Zrnité snímky si náš mozek rád doplňuje a hledá něco, co na nich rozhodně není.

Příkladem budiž podivná krychle, která se objevila na Měsíci a byla vyfocena čínskou sondou Yutu 2 během minulého roku. Po bližším prozkoumání vyšlo najevo, že věc považovaná za „mimozemskou chatičku“ byla prostě jen další skála. Ovšem souhra světla a perspektivy jí dala hranatý tvar. Podobně se tato skalní prasklina nejspíš brzy vyjeví jako zcela běžný geologický jev. Mezitím si ale můžeme užít divoké spekulace.

Jaký byl váš první dojem při spatření tohoto snímku?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Strašidelný objev na Marsu vypadá úplně jako vstup k mimozemšťanům. Co o něm zatím víme? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co je vlastně Oblast 51

Základna se nachází v pouštní části státu Nevada v lokalitě vyschlého slaného jezera Groom Lake. Jen 135 kilometrů odsud leží Las Vegas, největší město Nevady. Báze funguje v režimu vysokého utajení, po celém obvodu jsou stráže, kamery a vysoký plot. Nelze nad ní ani přeletět. Satelitní snímky ukazují přistávací dráhy o délce 3,7 km. Dodnes není přesně známo, co se tu děje, nejspíš zde probíhá testování nejnovějších letadel a zbraní.

Po dekády však konspirační teoretici tvrdí, že právě tady se odehrává výzkum inteligentního života z jiné planety. Se základnou sousedí další dvě uzavřená zařízení. Jedním z nich je místo, kde probíhaly v letech 1950–1990 jaderné testy, druhé pak slouží jako testovací a výcviková základna. Celé zařízení zabírá plochu asi 12 000 km čtverečných. Podle americké armády jde o „flexibilní, realistický a vícerozměrný bojový prostor pro testování a zlepšování dovedností“.

Jak došlo k jejímu vzniku?

Oblast 51 byla postavena během studené války mezi USA a SSSR jako testovací místo pro letadla. Šlo hlavně o průzkumné letouny U-2 a CP-71 Blackbird. Otevřena byla v roce 1955, CIA její existenci však oficiálně uznala až v srpnu 2013. A o 4 roky později se Barack Obama jako první prezident zmínil o této základně ve veřejném projevu.

Co se tam dnes odehrává?

Oficiálních informací o místě je velmi málo, podle mnoha hlasů tu armáda testuje letadla nové generace. Podle zpráv tu pracuje asi 1 500 lidí, mnozí z nich se do práce dostávají charterovými lety z Las Vegas. Annie Jacobson, autorka knihy o historii tohoto místa, řekla BBC, že základna vyvíjí nejpokročilejší zpravodajskou technologii: „Výzkum začal v roce 1950 na špionážním letadle U-2 a pokročil až k dnešním moderním dronům.“

Jsou tu mimozemšťané a létající talíře?

Utajení logicky živí konspirační teorie. Nejoblíbenější z nich spekuluje o tom, že uvnitř základny je mimozemská loď, která havarovala v roce 1947 v Novém Mexiku. Americké úřady tvrdí, že tu nic takového není a že u Roswellu se tehdy zřítil meteorologický balón. V roce 1989 Robert Lazar veřejně prohlásil, že na základně mimozemské technologie studoval. Tuto aureolu tajemství spojenou s mimozemskými silami mají pravděpodobně v rukou i zpravodajské služby.

Možnost útoku na vojenskou základnu?

Na základě studentské výzvy vyjádřily podporu „nájezdu“ na základnu 2 miliony lidí, ovšem nakonec se na místo sjelo jen několik stovek zájemců o festival a vše proběhlo v poklidu. Výstražné cedule jasně říkají, že „neoprávněný vstup na území základny bude přísně potrestán“. Podle vyjádření letectva je „Oblast 51 venkovní cvičiště pro letectvo a důrazně se nedoporučuje snažit se vstoupit do oblasti, kde trénuje americká armáda. Letectvo je vždy připraveno chránit Ameriku a její majetek.“

Kdy jste se o této oblasti dověděli poprvé a odkud?

Zdroj: ScienceNews

Článek Tajemství Oblasti 51: Co se tam vlastně děje a mají tam UFO? Místo dodnes fascinuje záhadology a konspirační teoretiky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Spojnice v časoprostoru

„Pokud jsou červí díry s poloměrem 100 až 10 milionů kilometrů spojeny s naší Mléčnou dráhou a jsou tak běžné jako normální hvězdy, pak je můžeme zachytit opětovným rozborem dat z minulých let,“ říká Fumio Abe. Jinými slovy tato nová a velmi lákavá teorie nabízí další způsob, jak odpovědět na věčnou otázku: „Jsme ve vesmíru sami?“ Podle teorie jsou červí díry tunely se dvěma konci v různých bodech času a prostoru.

Tato spojení přitom neporušují Einsteinovu obecnou teorii relativity, dnešní věda ovšem stále netuší, zda tyto červí díry opravdu existují. Podle badatelů by totiž k jejich udržení bylo potřeba skutečně astronomické množství energie. „Červí díra je ze své podstaty zcela nestabilní. Potřebuje proto „látku“ s odpudivou gravitací, aby se udržela stabilní. Tedy, aby i průchod, který vytváří, zůstal dlouhodobě otevřený,“ vysvětluje expert.

Hledání obyvatelných světů

Abe také zdůrazňuje, že pokud by takovou síť červích děr vytvořili mimozemšťané, bylo by možné je detekovat pomocí tzv. gravitační mikročočky. Tuto metodu již badatelé použili k detekci tisíců vzdálených hvězd i exoplanet. Kromě toho existuje ještě další způsob, jak odhalit pokročilé mimozemské civilizace. Například hledání teoretických megastruktur, které se nacházejí kolem hvězd a využívají jejich energii.

Vědci mohou stejně tak hledat obyvatelné planety podle znečištění v jejich atmosféře. Koncept červích děr a jejich možností ale zůstává nadále nesmírně lákavou oblastí. Obzvláště s ohledem na možnosti, které by mohly poskytnout dostatečně pokročilým civilizacím. Mezigalaktické cestování možné během mrknutí oka je jedním ze svatých grálů technologů všeho druhu. Ovšem vesmír bude mít vždy cestu, jak nás případně zkrotit.

Která galaktická megastruktura vás fascinuje nejvíc?

Zdroj: ScienceNews

Článek Dálnice přes vesmír: Astrofyzici by mohli najít dopravní síť sestávající z červích děr. Máme naději na mezigalaktické cestování? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě vlny snahy o komunikaci

Teď je mezinárodní tým NASA opět na vzestupu a během tohoto roku má v plánu znovu vysílat radiové vlny. Konkrétně postavy muže a ženy, mapu Země, souřadnice naší Sluneční soustavy a taky frekvenci, na které očekáváme mimozemskou odpověď. To vše má být vysíláno ve formě pixelového obrázku – neboli bitmapy – vytvořeného v binárním kódu. Má být vyslán do místa vzdáleného 13 000 světelných let od středu Mléčné dráhy.

V této oblasti existuje vysoká pravděpodobnost výskytu inteligentních forem života. Vysílačem bude Allen Telescope Array v Kalifornii, případně čínský radioteleskop FAST o průměru 500 metrů. Tato zpráva se bude jmenovat „Beacon in the Galaxy“ a bude navazovat na zprávu z Areciba z roku 1974. Tu měli tehdy na svědomí astronomové Carl Sagan a Frank Drake. První kódovaný vzkaz vyšel z radioteleskopu Arecibo v Portoriku, a to pouze jednou.

Obrázky, zvuk a návod k použití

Na první pohled se binárně kódovaný obrázek zdá zcela logický, protože naše desítková číselná soustava je zcela libovolná. Když však Frank Drake ukázal prototyp zprávy několika kolegům, nebyli schopni její obsah rozluštit. Navíc si ani neuvědomili, že mají ve skutečnosti co dělat s bitmapou. Zdá se však, že ve vesmíru vlastně hledáme jen zcela špičkové partnery, protože nová zpráva stojí na velmi podobném principu.

A jaký obrázek by si o nás vytvořil mimozemský druh, kdyby zachytil naše dosavadní „představení“? Rozhodně je nepravděpodobné, že by dokázali celou zprávu rozluštit, alespoň tak, jak byla zamýšlena. Sondy Voyager-1 a Voyager-2 vypuštěné v roce 1977 zakódovaly nejen zvuk a hudbu, ale také 115 obrázků na zlaté desce ve formě analogových mikrodrážek. Sagan ale nebyl nemilosrdný a přidal k lidskému vzkazu i jasný návod k použití.

Na co se to budou dívat?

Jenže co mimozemšťané, kteří budou po dešifrování vzrušující zprávy z moskevského radioteleskopu nuceni k poslechu únavného analogového koncertu? Ten odletěl do souhvězdí Velkého medvěda a Vah v roce 2002. Případně Klingonská opera, kterou v roce 2010 vysílala do kosmu holandská observatoř Dwingeloo během její pozemské premiéry. Pro upřesnění – Klingoni jsou fiktivní humanoidní rasa ze slavného sci-fi seriálu Star Trek.

Ještě je tu možnost, že se jim dostanou do ruky sondy NASA Jupiter či Juno vypuštěné v roce 2011. Na jejich palubě se dá žasnout nejen nad Galileovým vousatým autoportrétem na hliníkových páscích, ale i nad jeho LEGO figurkou ve společnosti bohů Jupiter a Juno. V tom nejlepším případě asi cizinci usoudí, že jsme rozpustilý infantilní druh, který sám sebe klame tím, jak je inteligentní. Ale pokud budou mít volnou chvilku, možná dostaneme zpátky smajlíka.

Co byste do mimozemské zprávy zakódovali vy?

Zdroj: ScienceDirect

Článek NASA vysílá mimozemšťanům další signály, a tak pokračuje ve své letité snaze o kontakt. „Náš“ vzkaz obsahuje podivné věci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

„Důkaz“ u obrovských peruánských linií

Tento „důkaz“ existence UFO lze najít nedaleko peruánské plošiny Nazca, jež je známa díky řadě obrazců viditelných z velké výšky. Jedná se o sérii obrovských geoglyfů, které byly postaveny lidmi Nazca před více jak 2 000 lety. Právě tyto obrazce jsou častým cílem konspiračních teoretiků všeho druhu, kteří tvrdí, že je musela postavit mimozemská ruka. Waring zachytil na mapě Google Earth kruh o průměru asi 6,8 kilometru, který je viditelný asi 566 kilometrů od pobřeží Limy.

Zdá se, jako by tento obrazec vystupoval z mořského dna – vypadá jako kopec či hora. S největší pravděpodobností jde však o datový artefakt. Podobně podivné tvary se na dně oceánu mohou v této nebo podobných aplikacích objevit z různých důvodů. Google totiž k mapování této vrstvy používá různé zdroje dat, ta pak mají různá rozlišení i úroveň celkových detailů. Když se všechny tyto složky spojí do jednoho celku, mohou vzniknout prapodivné obrazy.

Zavádějící smíchání dvou zdrojů

Už i vývojáři Googlu dříve upozornili na jednu zvláštnost v použitých datech, která může ke vzniku takových artefaktů vést. Může tvořit hlavně různé kopule a kopce. Mapa oceánského dna totiž vychází z map pocházejících od Scrippsova oceánografického ústavu. Tato instituce používá k mapování gravitační měření pomocí satelitů. Tato metoda mapuje v hrubých obrysech stoupání a klesání mořského dna a je známá také jako batymetrie oceánu.

Podrobnější mapa pak vzniká použitím sonarových záznamů na lodích, které směrem ke dnu vysílají zvukové pulsy. Následně zachytí jejich ozvěnu a získají z ní obraz s velmi vysokým rozlišením. V některých případech se ovšem hrubé satelitní mapování a podrobné lodní měření neshodne. Výsledný obraz pak může vypadat například jako velmi prudký kopec, či naopak velice strmý propad. Což je nejspíš i případ Waringova nálezu.

Zkreslení přílišnou horlivostí

To, co ufolog spatřil, se totiž nachází přímo uprostřed linie transektu, kterou velmi pravděpodobně procházel lodní sonar. Proto je dost dobře možné, že výsledný obraz tohoto konkrétního místa je výsledek tzv. sešití více datových zdrojů. Takové dlouhé linie jsou na mapách Google Earth k nalezení po celém dně oceánu. Občas si je ovšem příliš horlivý pozorovatel vyloží jako jasné linie ukazující na ztracené civilizace.

Prapodivné obrazy dna, jaké ukazuje aplikace Google Earth, nám dobře ilustrují to, jak málo toho o této části planety vlastně víme. Například snímky z družic pokrývají skoro celé mořské dno a dovedou rozlišit útvary a rysy až do hloubky 1,5 kilometru. Na druhé straně novodobé sonary umí odhalit detaily mnohonásobně jemnější. I tak bylo ovšem pomocí sonarů dle Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) zmapováno pouhých 5 % dna oceánu.

Co opravdu podivného jste naposledy našli na mapovací aplikaci?

Zdroj: Science

Článek Záhadný obrazec se objevil na mořském dně nedaleko Peru. Jeho přítomnost odhalil amatérský UFO nadšenec se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Od ojedinělého nálezu k celosvětovému fenoménu

Výskytem tajemných kruhů v obilí je lidstvo fascinováno bezmála 55 let. Tyto geometrické obrazce vznikají především na polích, a sice polehnutím zemědělských plodin. Kromě toho, že bývají v jednom směru „udusané“, nevykazují rostliny žádné známky dalšího poškození. Vůbec první zmínkou o záhadných kruzích v obilí je podle mnohých dřevoryt z roku 1678, na němž je vyobrazeno pole a tajemná postava, která seče ovesná stébla tak, aby vytvořila kruh.

Nicméně podle dostupných svědectví se tento dřevoryt týká jiné legendy. Podle té se nejmenovaný anglický farmář dostal do sporu se svým nádeníkem. Odmítl mu zaplatit podle něj přemrštěnou mzdu za posekání svého pole. Místo platby měl pronést, že by raději zaplatil ďáblu, než aby muži vydal požadovanou sumu. Po této roztržce údajně vznikl i dřevoryt, který zachycuje satana, jak seče ono pole. Z toho důvodu je prvním záznamem, jenž svědčí skutečně o kruzích v obilí, až výpověď australského farmáře z roku 1966.

Ve městě Tully (Queensland, Austrálie) měl být místní farmář svědkem neobvyklé události. Jednoho dne údajně viděl z odlehlé oblasti za městem odlétat mimozemskou kosmickou loď. Jakmile došel na místo, které považoval za přistávací plochu, spatřil v rákosí a v trávě pravidelné kruhy. Jeho svědectví se stalo předzvěstí zrodu celosvětového fenoménu. Ten naplno propukl o něco později na anglickém venkově, odkud se rozšířil do celého světa.

Jednoduché kruhy, ale i složité obrazce

První zdokumentované agrosymboly se datují do 70. let 20. století. Zpočátku se jednalo o samostatné kruhy či jednoduché, z nich složené obrazce. Svého vrcholu tento fenomén dosáhl v 80. a 90. letech 20. století, kdy vznikaly stále propracovanější útvary, a to včetně těch, které znázorňovaly složité matematické vzorce. Asi nejznámějším je tzv. Julia set – obrazec, který se v roce 1996 objevil naproti Stonehenge. Veřejnost fascinoval zejména fakt, že se objevil během jedné hodiny, a ještě ke všemu ve dne.

Na složitém, fraktálním obrazci Julia set je zajímavé i to, že jednoznačně prokazuje inteligenci. Detailně se mu věnoval například Harry Eilenstein. Vzhledem k množství zdokumentovaných kruhů v obilí se na rozdíl od jiných fenoménů (Yetti, UFO apod.) nehledá odpověď na otázku, zdali existují, ale co, popřípadě kdo je vytváří. Podle odborníků, kteří tyto úkazy studují, je možné vysledovat některé společné znaky: skládají se výlučně z kruhů (někdy obsahují i zakřivené čáry), vznikají v noci, disponují snadným přístupem k silnici a vyskytují se na nemonitorovaných místech.

Záhadný původce kruhů v obilí

O tom, kdo je jejich původcem, existuje celá řada teorií. Molekulární biolog Horace Drew kupříkladu zastává názor, že jsou vzkazem lidstvu od cestovatelů v čase, popřípadě od mimozemšťanů. Podle jeho závěrů jsou obrazce poselstvím, které nám tyto bytosti předávají. Jiné teorie se kloní k tomu, že vznikly působením větru či energetického pole Země. Další věří, že je způsobilo nezvyklé chování zvířat. Ovšem pravdou je, že jejich jediným prokázaným původcem jsou lidé.

V září roku 1991 se k jejich tvorbě totiž přiznala dvojice mužů. Ti se doznali k tomu, že obrazce již několik desetiletí vytvářeli jako žert pro všechny, kteří věří v existenci mimozemského života. Přiznali se k tvorbě řady agrosymbolů v Anglii s tím, že ostatní kruhy v obilí, které se objevovaly po světě, vytvořili jejich následovníci. Ovšem jak už to u různých tajemných jevů bývá, jejich tvrzení řada lidí nevěří.

Kdo je podle vás původcem záhadných kruhů v obilí?

Zdroj: LiveScience

Článek Kruhy v obilí se stále těší velké oblibě. Kolem původu jejich vzniku je stále mnoho mýtů i teorií se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stavby jako z jiného světa

Kousek od starého inckého hlavního města Cusco se v peruánských Andách nachází pevnost Sacsayhuamán. Je postavena z obrovských kamenů, které jsou pečlivě opracovány a zapadají do sebe jako skládačka. Právě proto někteří tvrdí, že tato pevnost je sice dílem staré civilizace Inků, ale že měli mimozemskou pomocnou ruku. Zdi tisícileté pevnosti jsou z kamenů, které váží přes 360 tun a před umístěním do zdi byly taženy na vzdálenost přes 32 kilometrů.

Všichni na světě se bojí času, jenže čas má strach z pyramid. Ty nejslavnější v Gíze jsou jen kousek od Káhiry, hlavního města Egypta. Byly postaveny před 4 500 lety a jde o monumentální hrobky dávných králů, faraonů. Jenže přes postupující znalosti o těchto stavbách nejsme stále schopni přijít na to, jak je Egypťané mohli vlastně vybudovat. Každá z nich sestává z milionů zcela precisně zpracovaných kamenů o váze nejméně 2 tuny.

Osamělé kameny uprostřed pláně

Obrovský kruh kamenů, z nichž některé mají až 50 tun, se nachází kus od anglického Salisbury. Ano, mluvíme o Stonehenge, slavném místě a nejspíš druidské svatyni. Neolitický monument inspiroval kupříkladu švýcarského autora Ericha von Dänikena. Ten navrhl, že kromě přírodní observatoře by mohlo jít také o přistávací plochu právě pro vesmírné talíře. Nakonec jak jinak by mohly takové balvany skončit uprostřed pláně?

Teotihuacán znamená v překladu „Město bohů“ a toto starověké město v Mexiku je známé hlavně kvůli pyramidovitým chrámům. Bylo postaveno před více jak 2 000 lety, a i když se může zdát jako z jiného světa, tohle zcela jistě postavili lidé. Nejznámější stavbou je Sluneční pyramida, jedna z největších staveb na západní polokouli. Její místní a další nastavení podle dosavadních průzkumů odpovídá ročním obdobím a jiným cyklům přírody.

Zdroj: NationalGeographic

Článek Slavné starověké stavby, o kterých si většina myslí, že je postavili zástupci mimozemské civilizace. Jaká je ve skutečnosti pravda? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Setkání s hvězdným poutníkem

Vesmírný koráb nazvaný „světelné plachty“ by byl vyslán na svižnou cestu k nejbližším hvězdám. V roce 2017 ale přišla změna, když vědci zachytili podivného hvězdného poutníka. Pojmenovali ho Oumuamua a měl několik vlastností, které se vzpíraly běžnému vysvětlení. Pro Loeba to bylo celkem jasné a šlo o vyslance nějaké vzdálené vesmírné kultury. Postupem času byl víc a víc přesvědčený, že místo hledání důkazů o mimozemšťanech si důkazy naopak našly nás.

Ve studii z roku 2018 se dohadoval o tom, že Oumuamua nebyl nic menšího než první setkání lidstva s artefaktem mimozemské inteligence. Novináři to smetli, jenže Loeb měl i mnoho zastánců. Podle nich jde taky o sejmutí stigmatu ze zpráv o UFO a únosech, které by místo posměchu měly být legitimní oblastí vědeckého zkoumání místo honění vlastního ega a získávání cen, jak je u některých vědců zvykem.

Krize zdraví vědecké komunity a odbočení

Loebovým základním poselstvím je obecná krize vědecké komunity. Ta se podle něj u mnoha vědců projevuje získáváním cen a poct a ukazováním ostatním, jak hrozně jsou chytří. Zacházejí s vědou jako s monologem o sobě samých místo jako s prostředkem dialogu se samotnou přírodou. Studenti a doktorandi pak jen opakují jejich mantry a posilují tak jejich vlastní ozvěnu a propagují obraz – slouží vlastně jen jako billboard.

Jenže tohle není účel vědy, ta není o nás, není o našem posilování nebo o tom, abychom nějak vypadali. Je o pokusech porozumět světu kolem nás a má být zkušeností učení, při které ziskujeme a po cestě za věděním se dopouštíme omylů. Nikdy nemůžete říct dopředu, jaká cesta je správná, to se naučíte jen pomocí zpětné vazby, kterou poskytují experimenty. Něco předpovíte, otestujete to a důkazy vám taky něco ukážou, že se pletete – což je potřeba přijmout.

Zdroj: ScientificAmerican

Článek Astronom Avi Loeb tvrdí, že nás mimozemšťané navštívili se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.