Jedna na prodej, druhá do šrotu

Global Dream je již asi z 80 procent hotova a likvidátor stále doufá, že se ji podaří prodat. Pokouší se o to marně již půl roku. Ovšem osud sesterského plavidla, které má dokončený trup, je již definitivně zpečetěn. Půjde do šrotu bez toho, aniž by kdy vyplulo na hladinu oceánů. Částečnou záplatou na děravý rozpočet způsobený dlouhou pandemií by mohl být alespoň prodej některého vybavení a motorů, pokud se povede.

Plány společnosti s oběma plavidly byly velkolepé. Každá loď měla být 340 metrů dlouhá a její výtlak by byl 208 tisíc tun. To je dvojnásobek toho, jaký mají výtlak ty největší americké letadlové lodi. Plulo by zde 9 tisíc lidí, což je hodnota, které žádná dnešní výletní loď na světě nedosahuje. K dispozici by měli 2 200 kajut. O vše by se zde staralo 2 500 členů posádky.

Vetší kajuty, než je běžné

Lodě byly stavěny s ohledem na asijské zákazníky, kteří měli být cílovou skupinou. Například jejich kajuty měly být asi o 15 procent větší, než je běžné na ostatních lodích, aby měly ještě lepší pocit pohodlí. Problém je, že asijské země mají často velmi přísná opatření proti šíření koronaviru. Zatímco v mnoha státech světa se po očkování rozhodli většinu restrikcí uvolnit, například Čína stále spoléhá na tvrdé lockdowny. Ty pochopitelně znamenají značný zásah do cestovního ruchu.

Stavba jedné lodi Global Dream stála zhruba 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu 42,5 miliardy korun), na což z velké většiny přispěli věřitelé. Tak vysoká cena nemůže být překvapením. Za peníze zde měly být bazény s tobogánem, osm velkých kinosálů a o stravování hostů se měly starat různé tematické restaurace. Opravdovou atrakcí pak měla být obří horská dráha. Ale nyní je jasné, že minimálně jedna loď nevypluje a osud druhé visí na vlásku.

Zdroj: Independent

Článek Obří výletní loď ještě před svým dokončením míří do šrotu. Na palubě měla hostit neuvěřitelných 9 tisíc cestujících se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Víra v konspirační teorie je evolučně výhodná

Na základě zjištění odborníků věří v nějakou konspirační teorii takřka každý z vás. Je tomu především proto, že konspirace se ukázaly jako evolučně výhodné. Lidé vykazující vyšší míru pochybností a nedůvěry ve své okolí zpravidla učinili taková opatření, která je v případě nějaké nepravděpodobné události ochránila (jistým způsobem své okolí pochopili a měli možnost promyslet reakci). Zatímco ostatní se museli plně potýkat s následky této události.  

Dalším důvodem, proč někteří v konspirační teorie věří, je určitá rigidita v jejich názorech. Lidé jen neradi mění ty názory, jež přijmou za své. Je to z toho důvodu, že pokud změní pohled na jednu věc, budou muset poupravit svůj názor i na všechny oblasti, které na tu první navazují. Tato osobní krize a nejistota, v níž se bez varování ocitnou, je pro mnohé ničivá. Slepá víra (nejen) v konspirační teorie je rovněž energeticky výhodná.

Kritické uvažování a promýšlení skutečností do důsledků je psychicky i energeticky často velmi vyčerpávající. Odborníci zdůrazňují i fakt, že nepromýšlení věcí do důsledků je normální i mimo oblast konspiračních teorií. Lidé se totiž rozhodují s jakými názory a představami se jim bude pohodlně žít. Na základě této volby mohou či nemusí určitý jev analyzovat hlouběji. Svoji roli samozřejmě hrají i informace a znalosti, k nimž mají přístup.

Předpoklady pro víru v konspirační teorie

Studie zkoumaly rovněž obecné a osobnostní předpoklady pro vznik a šíření konspiračních teorií. Z těch obecných se jedná zejména o způsob fungování země, v níž jedinec žije. Státy, které vykazují prvky nefunkční liberální demokracie, vysokou míru korupce a nezaměstnanosti, jsou ke vzniku konspirací výrazně náchylnější. Lidé zde nabývají dojmu, že je jim konstantně a systematicky lháno. V rámci snahy získat nad situací kontrolu vytvářejí konspirační teorie.

Mezi osobnostní předpoklady náleží nízká úroveň kritického myšlení, touha potvrdit si svoji jedinečnost, pocit intelektuální nadřazenosti většině a v neposlední řadě již zmiňovaná potřeba kontroly a neschopnost žít v nejistotě. V souvislosti s onemocněním covid-19 jsou nejrozšířenějšími konspiracemi informace o čipování prostřednictvím aplikace vakcíny, změna DNA jedince po očkování či představa, že covid-19 je vyvolaný působením sítí 5G.

Podle vědců je tato reakce části společnosti na nastalou krizi (nejistotu) zcela normální. Lidé se jednoduše snaží pochopit vzniklé škody a vyrovnat se s nimi. To lze podstatně lépe, pokud jim porozumí (byť prostřednictvím konspirační teorie). Poté se proti nim budou moci bránit. Proti šíření potenciálně škodlivých konspirací mohou efektivně fungovat zájmové spolky a sdružení. Ty by měly své členy vyzývat k zamyšlení a vést je správným směrem.  

Jakou konspirační teorii považujete za nejabsurdnější?

Zdroj: ScienceFocus

Článek Konspiracím nutně nevěří jen hloupí lidé. Psychologové vysvětlují, proč je víra v ně normální a kdy může člověka zachránit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Testované a netestované

Něco přes 10 000 z nich bylo mezi 1. srpnem 2020 a 1. únorem 2021 testováno pozitivně na covid-19. Dalších 275 000 vyšlo z testu negativně a zbytek vzorku nebyl testován vůbec. Výsledky také ukázaly, že většina těchto dětí si vystačila s první linií zdravotní péče, nemusely tedy být hospitalizovány. „V součtu naše nálezy ukazují lehké, ale dlouhodobé následky covidu-19 právě u malých dětí a dospívajících,“ upřesňuje Magnusson.

„Většina dětí má mírný průběh a u této většiny nevidíme žádný vzestup v potřebě a využití jednotek intenzivní péče. To implikuje omezenou vážnost jakýchkoli možných dlouhodobých dopadů právě u dětí,“ uvedla v tiskovém prohlášení. Cílem studie byla detekce dlouhodobých efektů, které nevyžadovaly hospitalizaci. Byly mezi sebou srovnány skupiny dětí testovaných pozitivně, testovaných negativně a vůbec netestovaných.

Převážně respirační potíže

Za běžných okolností bude na 1 000 dětí ve věku 1–5 roků připadat 30 návštěv praktického lékaře během jednoho týdne. V rozmezí 3–6 měsíců po pozitivním testu na covid-19 se toto číslo zvýšilo na 34 návštěv lékaře za týden. Obdobný nárůst využití lékařské péče se projevuje i u dětí, které jsou postižené sezónní chřipkou. To potvrzuje i Magnusson a jde o další část podrobného zkoumání. Za návštěvou lékaře ovšem nemusí stát vždycky jen koronavirus.

Zatímco dospělí po nákaze covidem-19 navštěvují své lékaře s mnoha různými problémy, u dětí se jedná hlavně a převážně o potíže s dýcháním. Byly uvedeny i další problémy, ale jen zřídka. „Jde většinou o kašel a celkovou znatelnější únavu. Častější návštěva malých dětí u lékaře ve srovnání s dospívajícími může mít vícero vysvětlení,“ uvedla Magnusson. Je také možné, že rodiče takto malých dětí s nimi navštíví lékaře i při méně závažných potížích.

Jak se u vašich dětí projevila případná nákaza koronavirem?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Následky covidu-19 se dětí drží mnohem déle. Lékaři uvedli, jaké symptomy je nutné bedlivě sledovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co bude po omikronu?

Kroky, které se nejspíš chystají v Británii, by byly zcela logické. Ovšem pouze v případě, že by se celý covid-19 stal endemickou chorobou. Je ovšem velice diskutabilní, že by koronavirus dospěl do této fáze už během letošního roku. Pandemie vykazuje nárůst, který je globální a zcela exponenciální, což ukazují také všechny související grafy. Endemická choroba je taková, která je široce rozšířená, ovšem postupuje stabilním tempem a nezpůsobuje větší problémy.

Takovou chorobou je například běžné nachlazení, které je v mezích drženo naprosto bez problémů už stovky let. Covid-19 rozhodně zatím takové podmínky nesplňuje. Nenasvědčují tomu ani data z Výzkumného centra Johns Hopkins, rozhodně tedy ne ve Spojených státech. Poslední údaje naopak ukazují, že USA čelí enormnímu vrcholu, který momentálně reprezentuje na 67 milionů aktivních případů covidu-19. To rozhodně není endemičnost.

Omikron přece jen skýtá naději

Přestože předpovědi působí v krátkém horizontu poměrně děsivě, záblesk naděje tu přece jen existuje. Varianta omikron, která je stále velmi riziková, má výrazně slabší průběh než předchozí delta. Z toho důvodu by mohl fungovat jako jakási živá virová vakcína. „Rád bych věřil, že to bude právě tento případ. Bude to však platit jen v tehdy, pokud nepřijde další varianta, která se vytvořené imunitě vyhne,“ uvedl na konferenci Dr. Anthony Fauci.

Vyhnutí se takové variantě vyžaduje ovšem něco, v čem zaostáváme po celou dobu dosavadní pandemie, tedy celosvětovou vyrovnanost ve stupni proočkovanosti. Dokud není globální odolnost proti covidu-19 budována rovnoměrně, mají se nové varianty stále „čeho zachytit“, takže použité vakcíny jsou pak méně účinné. Právě tímto způsobem může koronavirus klidně mutovat. Nahrává tomu hromadění vakcín v několika oblastech celého světa.

Jakým způsobem jste přežívali dosavadní průběh pandemie?

Zdroj: IFLScience

Článek Konec pandemie rozhodně nehrozí, prohlašuje rezolutně lékař WHO. Pravděpodobným scénářem jsou další varianty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Výrazná ochrana před projevy

Třetí, tzv. posilovací dávka, zvyšuje efektivitu očkování proti symptomatickému průběhu omikronu až o 80 %. Bourla naznačil, že vakcína bude dobře propracovaná a proti novým variantám koronaviru mnohem efektivnější. Jedná se tak o podobný postup jako při každoroční aktualizaci vakcíny proti běžné chřipce. Ta je vždy adaptována na konkrétní kmen, který se v dané sezóně mezi lidmi nejvíce vyskytuje.

Bourla ovšem dodává, že zatím není jisté, zda bude vakcína proti omikronu potřeba nebo jak by se měla konkrétně používat. Stejně tak ani odborné studie zatím nedospěly k jasnému stanovisku, zda bude čtvrtá dávka proti koronaviru vůbec nutná. Budoucí analýzy ale pravděpodobně tento stav změní. „Doufáme, že dosáhneme něčeho, co bude poskytovat mnohem, mnohem lepší ochranu proti konkrétním infekcím, hlavně těžkému průběhu a hospitalizaci.“

Hlavním rizikem zahlcenost systému

„Momentálně se v takovém stavu nacházíte, pokud máte, řekněme, tři dávky. Nevíme, jestli bude čtvrtá potřeba, toto je nutné důkladně otestovat,“ vysvětlil Bourla. Na světě je ještě stále velké množství lidí, kteří nejsou plně očkovaní kvůli prostému nedostatku vakcíny. Ta, která by mířila konkrétně na variantu omikron, by tak byla velmi užitečná právě v zemích s obecně nízkou dostupností, což vede k malé proočkovanosti.

Ačkoli je základní připravenost určitě dobrá, není jasné, zda je po takové vakcíně aktuálně poptávka, zvláště v dostatečně proočkovaných zemích. V prosinci 2021 prohlásil doktor Anthony Fauci, že o potřebě specifické vakcíny není přesvědčen. Podle něj poskytne aktuální posilovací dávka dostatečnou ochranu. Proti čtvrté dávce se staví také britští vládní poradci. Výrobu čtvrté dávky pro moment, kdy protilátky vyprchají, už ale ohlásil i ředitel Moderny.

Kolikátou dávku vakcíny proti covidu-19 v sobě už máte?

Zdroj: IFLScience

Článek Omikron řádí v plné síle. Nová vakcína bude ale až v březnu, uvedl ředitel společnosti Pfizer se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Třetí morová epidemie

Zatímco budou dumat, můžeme se trochu poučit z historie. To bude vyžadovat přesun v čase do roku 1900. Kousek před námi je pandemie chřipky z roku 1918. Naštěstí ale nový virus potřebuje pro svoje rozšíření několik ne zrovna častých podmínek. A obdobně tomu bylo u moru, kdy byly nakažené blechy z krys nuceny hledat nového hostitele, a to včetně lidí. Tohle se dělo například v jižní Číně a Hong Kongu v roce 1894, čímž začala třetí epidemie moru.

Je to přitom ne zcela známý případ a pro mnoho lidí se mor rovná tzv. černé smrti ze středověku. Neznámý status je způsoben hlavně skutečností, že nákaza byla nejhorší na jihu, kde si vyžádala asi 15 milionů obětí. V rámci Evropy šlo o tisíce, v USA pouze o stovky. Mor zasáhl hlavně nejchudší, kteří žili blízko sebe a také ve společnosti krys. Proces tedy přesně odpovídal velmi nerovným poměrům tehdejšího světa.

Vytížené přístavy a sebevědomý omyl

Z čilého přístavu se mor pomocí krys dostal na nákladní lodi. Ve srovnání s koronavirem to šlo pomalu a moru trvalo asi rok, než se dostal do vzdálených oblastí. Riziko vlastního nakažení nebylo ani tak vysoké jako u dnešního covidu-19. Šance na úmrtí byla ovšem dramaticky větší, konkrétně kolem 80 %. Dalším faktorem bylo to, že západní věda a lékařství se při střetu s morem tvářily velmi sebevědomě.

Kolem roku 1880 se odehrála bakteriologická revoluce a Robert Koch s Louisem Pasteurem určili mikroorganismy odpovědné například za tuberkulózu a choleru. Bylo to krátce před identifikací původce moru, ale stále nebylo jasné, jak se nemoc vlastně šíří. Zbývalo ještě víc jak 10 let do odhalení klíčového článku řetězu, tedy krysích blech. Soudilo se tedy, že nemoc se zkrátka přenáší přímo z člověka na člověka, což vedlo k nešťastným opatřením.

Co jsme se z třetí pandemie naučili?

Epidemie se liší a mezi tehdejším morem a dnešním koronavirem jsou jasné rozdíly. Stejné nemoci a stejná opatření mohou však mít různé efekty podle kontextu či národní mentality. Pandemie přímo nezpůsobuje národní hnutí, výhry nebo prohry politiků nebo zdravotní krize. Je však katalyzátorem pro mnoho procesů, které doutnají pod povrchem a čekají jen na spoušť. Stejně tak odhaluje reálnou funkčnost struktur, které se kvalitně jen tváří.

Tyto příklady dopadů naznačují, že současní badatelé – nejspíš bez ohledu na obor – by měli důkladně sledovat hlavně trendy, které existovaly už před koronavirem. Klasickými kandidáty na potenciální problémy jsou digitální sledování, sílící vliv Číny a také ostřejší lokální nacionalismus. Budoucnost ale předpovědět nedokážeme. Dost možná bude tato pandemie naopak bodem obratu, jenž nás nasměruje na cestu vývoje, kterou do té doby neviděl vůbec nikdo.

Jak podle vás bude vypadat postpandemický svět?

Zdroj: ScienceNordic

Článek Když epidemie změní svět aneb Zásadní změny 3. morové pandemie. Bude to i případ současné covid krize? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Role věku a imunity

„Při pohledu na údaje si říkáme, jestli se covid-19 nakonec stane dětskou nemocí,“ prohlásil. Model ale nepracuje jen s predikcemi na další týdny nebo měsíce, zaměřuje se hlavně na dobu za 10 nebo 20 let. „Vytvořili jsme tu model strukturovaný podle věku, který má komponenty pro predikci toho, zda je člověk náchylný k nemoci, a uvažuje o rozdílných mortalitách vzhledem k věku,“ vysvětluje Stenseth. Dalším přidaným faktorem je také aktivita dle věku.

„Staří lidé se spolu nestýkají stejným způsobem jako mladá generace či lidé středního věku. Děti mají hodně kontaktu hlavně s generací svých rodičů a tak dále.“ Badatelé také zkoumali, co se bude dít, pokud bude imunita lidí krátkodobá, nebo naopak dlouhotrvající. Stejně tak počítali s možností reinfekce a zajímalo je, zda nová infekce způsobí spíše mírnější průběh, tedy ve srovnání s minulým setkáním jedince s chorobou.

Jako další z rodiny koronavirů

Pokud bude imunita proti covidu-19 trvat dlouhodobě a bude chránit před vážným průběhem, pak bude koronavirus kolovat nejvíce právě mezi dětmi. Břemeno nemoci pro společnost pak klesne. Během několika let se nákaza může chovat jako další koronaviry, které většinou způsobí jen mírné nachlazení. Ve větší míře bude napadat právě malé děti, které se s ním ještě nesetkaly nebo ještě nebyly očkované. Půjde tedy o první setkání bez předchozí ochrany.

Spekuluje se také o tom, že jeden z koronavirů, konkrétně HCov-OC43, stál za pandemií známou jako tzv. ruská chřipka z roku 1890 (asi milion obětí). Badatelé v roce 2005 predikovali, že tento virus přeskočil ze zvířat na lidi a začal se šířit právě kolem roku 1890. „Dnes je to lehký virus, který způsobuje slabé nachlazení, a většinou se projevuje právě u dětí.“ Je tedy možné, že dnešní pandemie skončí zcela totožným způsobem.

Očkování mladých lidí

Vědci zatím do modelu nepřidávali jako složku očkování, pracovali s variantou obecné imunity. Podle Stensetha je to pro mladou generaci stejně relevantní. „Když se očkujete, jste imunní po nějakou konkrétní dobu, neznáte však její přesnou délku. Starší ročníky mají odolnost nebo jsou imunní, zatímco mladá generace tak posílená není. Proto je potřeba začít uvažovat o očkování mladších ročníků, což je jen otázka času,“ uvedl.

Modelování také ukazuje rozdíly v tom, jak jsou zasahovány různé země, což souvisí se zastoupením mladých a starých. „Jižní Afrika má mladou populaci a vychází z toho relativně dobře. Na druhé straně Španělsko a Itálie mají větší podíl seniorů a z pandemie vyšly špatně, aspoň tedy z jejích prvních fází.“ Badatelé věří, že toto modelování bude užitečné pro vlády, když budou připravovat průběžná opatření. Nové údaje stačí jen zadat.

Virus s námi pravděpodobně zůstane

Není zatím jasné, zda půjde koronavirus kompletně vyhladit. Za svou historii dokázalo lidstvo zcela eliminovat jen pravé neštovice. Covid-19 se může stát endemickou chorobou, bude cirkulovat a zůstane na určité úrovni výskytu. Stenseth sám je přesvědčen, že přesně tak vývoj skončí, protože virus tohoto typu je velmi obtížné zcela zlikvidovat. Když se ho zbaví jedna země, bude zanedlouho importován odjinud. A například v Africe je úroveň vakcinace nízká.

Velmi pravděpodobně tak v některých zemích zůstane ve vyšší míře a nebude ho možné celosvětově zničit. V dlouhodobém horizontu se tak stane lehkou chorobou, která se bude více projevovat v zimních obdobích. Tehdy je naše imunita menší, protože naše odolnost mívá sezónní efekt. Bude to obdobné chování, jaké pozorujeme u klasické chřipky, jež má také své vzorce, které lze předvídat a připravit se na ně.

Jaký jste měli průběh nemoci, pokud jste se covidem-19 nakazili?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Stane se covid-19 další z klasických nemocí jako nachlazení a rýma? Vědci popsali, jak moc je tento scénář pravděpodobný se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Potřeba společenského kontaktu

Skupina psychologů a zdravotních výzkumníků na univerzitě v Bergenu zkoumala, která koronavirová opatření Norům nejvíce vadí. Zeptali se reprezentativního vzorku 2 200 dospělých Norů. Otázky byly položeny na začátku roku 2021, ale vědci se domnívají, že odpovědi by byly přibližně stejné i nyní.  Výsledky vědce překvapily.

Očekávali, že nejvíce budou lidé rozhozeni každodenními opatřeními a nejméně zákazy aktivit, které ani v normálním režimu nevykonávají každý den. Norové však opatření typu nošení roušek, bezpečnostních rozestupů a práce z domu chápou a smířili se s nimi. Naopak nejvíce jim vadí, že nemohou jít na večeři nebo na pivo s přáteli. Stejně tak jim schází kulturní akce a cestování. 

Pandemie psychických potíží 

Výzkumníci zdůrazňují, že koronavirová opatření ovlivňují lidi různě. Pro rodiny s dětmi byly nejvíce stresující zavřené školy a školky. Jinak se shodují s názory ostatních skupin společnosti. Norské vládě doporučují zaměřit se na opatření, které lidi stresují nejméně a naopak zachovat společenské aktivity, byť za zpřísněných podmínek. 

Dlouhotrvající omezení se výrazně podepisují na psychické pohodě většiny obyvatel, což neplatí jen pro Norsko, ale pro celý svět. Studie Elviry Sojli, sbírající data v USA, zjistila, že lidé již dříve trpící psychickými potížemi zvládají restrikce nejhůře. Dobré fyzické zdraví zase zvládání omezení pomáhá. Zhoršení stavu nejvíce korelovalo s duševní poruchou u mladých dospělých a nejméně s duševní poruchou u starších dospělých. To lze přičíst tomu, že mladší lidé jsou zvyklí více cestovat a stýkat se s přáteli. A studií tohoto typu stále přibývá.

Jaké dopady na psychické zdraví vnímáte vy?

Zdroj: Forskning, UIB, Elvira Sojli, COVID-19 restrictions and age-specific mental health—U.S. probability-based panel evidence, 2021,

Článek Vědci varují, lidé začínají být unavení z koronavirových opatření. Průzkum ukazuje, že zhoršení pociťují všichni se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jediný člověk na celém světě

Před vším tím volným přístupem a neomezeným chováním je ovšem největší problém ověření takové případné imunity. Máme několik způsobů, jak zjistit přítomnost viru, ale ne imunitu vůči němu. Takže jak byste vlastně věděli, že jste imunní? V zásadě neexistuje nástroj, jak tento specifický stav zkontrolovat. Třeba jste úplně stejně náchylní, jen jste se s virem dosud nesetkali. Případně ho máte právě teď a pouze nevykazujete jakékoli symptomy.

Jedním ze způsobů je antigenní test, který měří hladinu protilátek proti koronaviru. Protilátky jsou mikroskopičtí obránci našich těl proti čemukoli cizímu. Jedná se o proteiny, které detekují cizí viry a pak se na ně navážou a neutralizují je. Test by musel najít specifické protilátky, které blokují virus a nedovolí mu navázat se na jakékoli vaše buňky. Jakmile se ale schopnosti vaší imunity rozkřiknou, bude před vámi stát klíčové rozhodnutí, které změní váš život.

Pokusný králík v kruhu odborníků

Budete okamžitě žhavé téma mezi lékaři a dalšími odborníky. Instituce a farmaceutické společnosti napříč světem se budou prát o to, aby vás mohly podrobně zkoumat. Vaše krev, genetika a další tkáně budou ceněnou komoditou. Věnujete své tělo tomu, aby mohla být vyvinuta definitivní vakcína proti viru? Bude s vámi jednáno jako se zlatým dítětem výzkumu, nebo jako s poněkud větší laboratorní krysou?

Jestli zvolíte možnost odevzdat se vědě, nejspíš byste následně skončili v izolaci a nebyl by to jen výlet do normální ordinace. Byli byste drženi stranou jakékoli vnější populace, protože jakékoli vaše ohrožení by bylo ohromným rizikem. Vědci by potřebovali vzorky vaší kostní dřeně a krve, aby zjistili, co vás vlastně dělá imunními. Vaše krevní plasma by se dala využít na léčbu již nakažených a také na zastavení dalších infekcí.

Obrovská spousta faktorů k otestování

Byli byste podrobeni testování od hlavy až k patě. Roli by hrála jak vaše genetika, tak i životní styl. Mohla by to totiž být právě kombinace těchto složek, co vám dává tuto superschopnost. A vývoj vakcín může trvat celé roky, po které byste museli být nevyhnutelně cele k dispozici. S vaší pomocí by sice takový proces nejspíš hodně zrychlil, ale v konečném důsledku by to bylo opravdu hodně práce ve velmi krátkém čase.

Je to ovšem nakonec vaše tělo, a měli byste tudíž volbu tuto možnost odmítnout. Pak byste nejspíš strávili zbytek svých dní někde v klidu a míru. Lidé by vám to pravděpodobně vyčítali nebo se vás snažili přesvědčit. A na světě by nebyl nikdo jiný, koho by mohli takto obviňovat. Takže ať byste se rozhodli jakkoli – za předpokladu, že by se o vaší imunitě vědělo – nejspíš by se váš život drasticky změnil tak jako tak.

Jak byste se v takové situaci rozhodli? Unesli byste tlak?

Zdroj: WhatIfShow

Článek Pandemie covid-19: Jaké by bylo být jediným člověkem na planetě, který je zcela imunní? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rozhození nejen pylem a trávou

Z lidského pohledu je docela intuitivní, že pokud je imunita rozhozena kouskem pylu, pak virus ohrožující celou planetu bude obzvlášť velkým rizikem. Analýza dat lidí nakažených mezi květnem 2020 a únorem 2021 uvedená v magazínu Thorax ale naznačuje opak a pár dalších, více očekávatelných skutečností. Profesor Adrian Marineau z Queen Mary University v Londýně provedl mnoho demografických srovnání.

Vyšetřoval přitom vztah infekce covidu-19 a asi 15 000 residentů, z nichž většina byla vystavena viru i v dalších měsících. Některé výsledky se shodovaly s dalšími výzkumy, které ale užívaly jiných metod. S větším rizikem covidu-19 jsou spojeny faktory jako život v plných domech, vnitřní styky s vnějšími návštěvami, obezita nebo asijské etnikum. Tohle všechno nahrává vystavení koronaviru, a tedy i vlastní nákaze. Riskantní jsou i určité profese.

Popření dalších studií v podobném poli

V dalších ohledech ale výzkum popřel některá další bádání. Například tím, že muži a ženy nemají rozdílné šance nákazy. Pokročilý věk také neznamenal vyšší riziko nákazy (projevil se vlastně opak), ovšem stále platí vysoké riziko smrti nebo hospitalizace. „Existuje jen omezené překrytí faktorů, které vedou k nákaze, oproti tomu, že nakažení skončí na jednotce intenzivní péče a následně zemřou, jak uvádí nemocniční statistiky,“ uvádí studie.

Bádání také pozorovalo některé okolnosti, které zatím zkoumány nebyly, včetně jídelníčku a potravinových doplňků. Mnohé z nich se nijak výrazně neprojevily. Nicméně lidé, kteří v důsledku alergické reakce získávají vyrážku (například atopický ekzém), mají o 23 % nižší šanci, že se covidem-19 nakazí. Osoby s touto vyrážkou a navíc trpící astmatem mají šanci nižší dokonce o 38 % ve srovnání se zbytkem populace.

Bez vysvětlení vztahu, otázky pro další vědce

Toto pozorování nedokáže zjištěnou spojitost jakkoli vysvětlit, jen tím vyvstávají podnětné otázky pro další badatele. Nicméně určitou nápovědu poskytuje skutečnost, že lidé užívající imunosupresiva mají šanci chycení covidu-19 o 53 % nižší než je celonárodní průměr. To zní ještě nesmyslněji, dokud si neuvědomíme, že lidé s narušenou imunitou jsou nejspíš mnohem opatrnější v ohledu prostředí, ve kterém se pohybují.

Ať už je to pečlivé nošení respirátoru nebo společenská izolace, lidé s těmito problémy považují virus za skutečnou hrozbu a chovají se mnohem opatrněji. Je ovšem také možné, že roli hraje příliš horlivý imunitní systém, který je často dědictvím po neandrtálcích nebo denisovanských předcích. Tato imunita vytváří velmi silnou první linii obrany organismu. Je to trochu výhoda, nicméně nedostatečný důvod pro odmítání vakcinace.

Jaké alergie vás trápí a v jakém ročním období?

Zdroj: IFLScience

Článek Lidé s alergiemi mají o 53 % nižší šanci nakazit se covidem, ukazují první studie. Je to zapříčiněné narušenou imunitou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hospitalizace z důvodu koronaviru

Telefonáty na úvod mají několik důvodů. V první řadě může být problém s dostupností lůžka nebo symptomy nejsou natolik závažné, že bude hospitalizace vůbec potřeba. Nebo existuje ještě jeden scénář, že to vůbec nemusí být covid-19. Držme se ale první verze, tedy skutečně koronaviru. Jakmile jste přijati, sestřičky provedou PCR test pomocí 15 centimetrů dlouhé vatové tyčinky, kterou provedou výtěr z nosohltanu. Následuje také krevní odběr.

Lékař si pak poslechne vaše plíce a změří hladinu kyslíku v krvi pomocí monitoru na prstu. Důvodem těchto ověření je fakt, že těžké příznaky covidu-19 způsobují pokles této hladiny, a to může vést k vážnému ohrožení vašich vnitřních orgánů. Proto dostanete kyslík skrze dvě tenké hadičky přímo do nosu. Dalšími testy budou rentgen a CT sken, takže budou lékaři lépe vědět, které části vašich plic jsou chorobou nejvíce ohroženy.

Jaká léčba bude následovat?

Někteří pacienti dostanou normální antibiotika. Ta nebojují přímo s koronavirem, ale pomáhají proti dalším bakteriálním infekcím ve vašich plicích. Protože ale neexistuje oficiálně schválený lék určený přímo na covid-19, budete se muset spolehnout na vlastní imunitní systém. To ve spojitosti s kyslíkovou terapií může pomoci vašemu tělu, aby se dostatečně zotavilo. V tom lepším případě začne tělo produkovat protilátky.

Ty postupně udolají virus a vy se vrátíte do normálního stavu. Co když se ale stav naopak zhorší? V takovém případě budete mít značné problémy s dýcháním, dále vysokou horečku, bolesti hlavy a také závratě. Jestli vám kyslík v krvi klesne pod kritickou mez, lékaři vás napojí na kyslíkovou terapii. Dostanete tak 60 litrů čistého kyslíku za minutu, zatímco předchozí maska byla 15 litrů a jen 60 % kyslíku.

Jaké další možnosti lékaři mají?

Jestli není k dispozici kyslíková terapie nebo nepomáhá, přijde na řadu poslední možnost, tedy plicní ventilátor. Než k tomu dojde, budete pomocí léků uspání. Poté lékaři použijí nástroj jménem laryngoskop. Ten se skrze ústa dostane přes hrdlo až k plícím. Jakmile je na místě, nafoukne se kolem něj malý balonek, který ho udržuje v potřebné pozici. Laryngoskop je následně odstraněn a intubace je páskou upevněna ve vašich ústech.

Poté je aparát napojen na ventilátor, který nahradí činnost vašich plic – doručí okysličený vzduch do plic a stejně tak dovolí odchod z těla oxidu uhličitému. Obě hladiny budou pečlivě sledovány kvůli ujištění, že přístroj pracuje zcela správně. Nyní tedy spíte a ventilátor dýchá za vás. Bohužel podle více expertů přežívá jen třetina pacientů, kteří se kvůli covidu-19 dostanou až do této fáze léčby. Dlouhé použití ventilátoru je také rizikové.

Umírají i zcela zdraví jedinci

Po celou dobu pandemie se nabízí otázka, proč je většina případů nákazy mírná, ale zároveň koronavirus dokáže usmrtit perfektně zdravé jedince? Největší poškození může být totiž způsobeno abnormální reakcí imunitního systému člověka. Imunita reaguje na cokoli cizího – v tomto případě virus – a okamžitou reakcí buňky je sebevražda. To je základní mechanismus určený k zastavení šíření nakažených buněk.

V případě covidu-19 pak nastává to, že tkáň samotných plic se začne hroutit a jejich titěrné sklípky se zaplní tekutinou. Jestli budete mít dostatek štěstí a všechno tohle přežijete, ventilátor už nebude potřeba. Budete extrémně vyčerpaní a z jednotky intenzivní péče se přesunete na normální nemocniční oddělení. Tam zůstanete do té doby, než si udržíte bezpečnou hladinu kyslíku vlastním dýcháním. Hodně štěstí a zdraví.

Prodělali jste během pandemie covid-19? S jakým průběhem?

Zdroj: WhatIfShow

Článek Průvodce hospitalizací při nákaze covidem: Jak probíhá, čeho se obávat a na co se připravit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Velmi pozitivní klinické výsledky

Lék účinkoval tak jasně a silně, že nezávislá kontrolní komise doporučila zkoušky ukončit, aby ho dostali i lidé v kontrolní placebo skupině. Pfizer má teď v plánu dodat data FDA agentuře, která může provést zrychlené schválení „co nejdříve“. To aspoň vyplývá z prohlášení farmaceutické společnosti. Na zkouškách se podílelo více jak 1 200 dospělých z USA i zahraničí s příznaky od velmi mírných až po vážnější.

Všichni z nich měli také nějaké další choroby nebo zdravotní problémy, které znamenaly riziko velmi vážného průběhu nemoci. Žádný z jedinců zároveň nebyl proti covid-19 nijak očkován. Každý z účastníků bral buď Paxlovid v kombinaci s ritovirem (lék proti HIV také z dílny Pfizeru), nebo placebo pilulku. Obojí jim bylo podáváno každých 12 hodin po dobu pěti dnů. Z 388 účastníků s Paxlovidem byli jen 3 hospitalizováni a žádný nezemřel.

Srovnání s placebo lékem

Na druhé straně z 385 lidí, kteří brali pouze placebo, bylo hospitalizováno 37 a 7 z nich následně zemřelo. Krom toho z 607 účastníků, kteří brali Paxlovid během 5 dnů od výskytu prvních symptomů, bylo hospitalizováno 6 osob a nezemřel nikdo. V placebo skupině o počtu 612 lidí jich skončilo v nemocnici 41 a zemřelo nakonec 10. Nežádoucí události měly u pokusného léku a placeba podobný průběh a většina z nich byla velmi mírná.

Nejde přitom rozhodně o první vývoj takového léku na covid 19. Agentura FDA momentálně vyhodnocuje léky Merck známý také jako molnupravir, který podle tvrzení výrobce redukuje riziko smrti a hospitalizace o polovinu. Tedy pokud je podán do 5 dnů od prvních symptomů. Zatím byl schválen pro použití ve Spojeném Království. Paxlovid je modifikací starého léku vyvinutého během SARS epidemie, nyní v podobě pilulky cílí na covid-19.

Na co nejvíc spoléháte při případné léčbě covidu?

Zdroj: LiveScience

Článek Nadějná novinka Pfizeru snižuje riziko hospitalizace a úmrtí na covid až o 89 %. Známe klinické výsledky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dlouhý a náročný průběh nemoci

Sedmačtyřicetiletá žena byla poprvé hospitalizována s nemocí covid-19 na jaře roku 2020 v National Institutes of Health v Marylandu. Její infekce trvala neuvěřitelných 335 dní a pokaždé, když ji testovali, byl výsledek pozitivní. Také ji neustále doprovázely příznaky a dopadlo to tak, že musela být i doma napojená na kyslíku.

Nechápali to ani lékaři

Její testy sice neustále ukazovaly pozitivní výsledky, ale hladiny virových částic v jejím těle byly po měsíci sotva zjistitelné. V březnu 2021 ale tato hodnota opět vzrostla. Vědci porovnávali vzorky odebrané během původní infekce s těmi novými a zjistili, že virus je naprosto stejný. Jinak řečeno, žena nebyla znovu infikována, ale v jejím těle byl ten samý virus přítomný po celou dobu od původního nakažení.

Je to nový rekord

Koronavirus pravděpodobně zůstával v těle ženy tak dlouho, protože měla narušený imunitní systém kvůli předchozí léčbě rakoviny, konkrétně lymfomu, který napadá právě určité imunitní buňky. Asi před třemi lety podstoupila léčbu, díky níž svůj boj s rakovinou vyhrála. Bohužel byl zároveň oslaben její imunitní systém tím, že v jejím těle byly zničeny téměř všechny buňky zodpovědné za tvorbu protilátek, tzv. B-lymfocyty.

Celkově 335 dní – to je nový rekord, tak dlouho ještě podle dosavadních záznamů koronavirus v lidském těle nepřebýval. Dřívější rekord v délce nakažení byl 70 dní, což se stalo u muže s leukémií ve Washingtonu. Dá se vlastně říct, že když je u člověka oslabený imunitní systém, dokáže u něj koronavirus přebývat mnohem déle než normálně. Žena si naštěstí může oddechnout, protože v dubnu jí konečně vyšel negativní test a nyní je naprosto zdravá.

Prodělali jste již nemoc covid-19? Jak dlouho vás potrápila?

Zdroj: LiveScience

Článek Žena byla infikovaná koronavirem neuvěřitelných 335 dní. Jak takové případy nahrávají vzniku nových variant? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ochrana z matky na dítě

U těhotných žen se navíc ukázal znatelně menší přenos imunity na plod mužského pohlaví, což může u novorozenců zvýšit riziko nákazy koronavirem. Pohlaví plodu tak citelně ovlivňuje jak matčinu schopnost generovat protilátky, tak možnost přenést je na vlastního potomka. Jde o první studii, která se zabývá právě vlivem pohlaví na již dříve pozorovanou možnost přenosu protilátek z matky na dítě.

Bádání epidemiologů už ukázalo, že dospělí muži, chlapci a novorozenci mají oproti něžnějšímu pohlaví vyšší výskyt onemocnění covid-19 a průběh nemoci je u nich také silnější. Plody a novorozenci mužského pohlaví jsou také náchylnější při vystavení viru než holčičky. Proto Edlow zkoumala placenty, krev matek a pupečníkovou krev z těhotenství ovlivněných koronavirem. Tato studie zahrnovala 68 těhotných žen, z nichž 38 se nakazilo během třetího trimestru, a to před nalezením vakcíny.

Další vrstvy mechanismu vlivu

Zbývajících 30 osob byly zdravé ženy, které měly v celém těhotenství negativní test na koronavirus. V obou skupinách bylo stejné zastoupení pohlaví plodů. Placenty chlapečků vykazovaly v případě matek s covidem mnohem více genů ovlivněných interferonem, který hraje klíčovou roli při ochraně plodu v děloze před viry. Aktivace těchto genů a následná produkce cytokinů však vytváří v děloze zánětlivé prostředí, což může negativně ovlivnit další vývoj dítěte.

Druhým objevem bylo, že ženy, které čekaly chlapečky, vytvářely méně protilátek proti koronaviru než ty s holčičkami. Do plodů mužského pohlaví navíc těchto protilátek z krve matky přecházelo méně. Novorození chlapci jsou tak náchylnější k onemocnění covidem-19. Další fází je studium produkce protilátek po podání vakcíny v jednotlivých trimestrech a samozřejmě opět v závislosti na pohlaví plodu.

Jak se u vás projevil covid-19, pokud jste ho měly v těhotenství?

Zdroj: TheHarvardGazette

Článek Při přenosu covid protilátek z matky na plod hraje zásadní roli pohlaví dítěte. Jsou na tom lépe dcery, nebo synové? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Snadné průběžné sledování

Běžně používané krevní testy je potřeba odebrat a následně analyzovat, což samo o sobě zabere nějaký čas. Nový biomarker je možné sledovat nepřetržitě na přístrojích napojených přímo na tělo pacienta. Sledování údajů u 140 covidových pacientů odhalilo, že v 74 % případů se před výrazným zhoršením stavu objevila změna tzv. vln QRS na záznamu EKG. Průměrný čas od prvního zachycení daného vzorce do okamžiku smrti pacienta byl 52 hodin.

Výzkum ukázal, že zmenšující se vlnové vzorce na EKG záznamu mohou být pro léčbu pacientů často klíčovým nástrojem. Personál díky nim může velmi rychle zachytit prudké změny stavu a adekvátně zasáhnout. To je kritické právě s opětovně rostoucími počty nemocných, kdy je jakýkoli nástroj dovolující predikci stavu velmi cenným. Stejný vzorec se objevuje i u pacientů s chřipkou, pokud se má jejich stav rapidně zhoršit.

Predikce v rámci dní

Průměrný čas od prvního výskytu byl u chřipkových pacientů kolem šesti dní. Což jen svědčí o tom, že covid-19 je mnohem zhoubnější než klasická chřipka. Metoda LoQRS vyžaduje sledování několika testů v řadě, než je možné změnu konkrétního vzorce zachytit. Vedoucí výzkumného týmu proto navrhuje dělat tato měření všem covidovým pacientům už v momentě přijetí do nemocnice. Vznikne tak počáteční bod, na který je možné navázat.

Sledování pomocí EKG by se mělo stát průběžným nástrojem pro všechny pacienty s covidem-19. Zároveň je třeba věnovat zvýšenou pozornost těm, u kterých nenastává zlepšení jejich stavu. Právě to je moment pro podrobnější sledování. Stagnace stavu pacienta může být snadno tichem před bouří, tedy klidem před prudkým zhoršením. Personál by se na tuto situaci měl připravit, takže následně nebude zaskočen a může adekvátně reagovat.

Máte obavy ze zdravotních komplikací při covidu-19?

Zdroj: NewAtlas

Článek Úmrtí na covid-19 lze nyní předpovědět několik dní předem. Nový objev usnadňuje lékařům práci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Přenosu nic nenasvědčuje

Tým vědců zabývající se otázkou, jak vlastně mohla vzniknout úvodní vlna šíření koronaviru na Huananském trhu s mořskými plody ve Wu-chanu, se snaží prověřit všechny možnosti. V posledních měsících kladla čínská státní média důraz na teorii, že se koronavirus prvně objevil někde jinde a na zmíněný trh byl dovezen právě v mraženém jídle. Čína také obviňuje dovozce mraženého zboží s tím, že několik těchto balení bylo na výskyt viru pozitivně testováno.

Jako pravděpodobnější se jeví verze, že vypuknutí nákazy na trhu je spojeno s přítomností živých zvířat, případně nakaženého prodejce nebo zákazníka. Ovšem WHO zatím zcela nevyloučila zmražené maso nebo mořské plody jako další možný zdroj infekce. Ačkoli tým WHO stále zvažuje jako teoretický způsob nákazy i tuto cestu, FDA přišla s prohlášením, že riziko nákazy člověka z kontaminovaného jídla je mimořádně nízké.

Hlavním šiřitelem viru jsou lidé

Hlavním zdrojem šíření viru je kontakt mezi lidmi, konkrétně tedy drobné kapénky dostávající se do okolí z nosu a úst. Je třeba si uvědomit, že covid-19 je primárně respirační onemocnění, nejde o virus pocházející z jídla či nějak související se zažívacím traktem. Data získaná z mnoha výzkumů provedených v různých zemích během celé pandemie dokládají, že šance na nákazu z jídla nebo mražených potravin je extrémně nízká.

Jak uvádí FDA, epidemiologové ani při více než 100 milionech případů covidu-19 neodhalili potraviny jako zdroj nákazy. Čínští vědci opírají své tvrzení o nález virových částic na balení mražených rybích produktů. To ovšem neposkytuje žádný důkaz o tom, že by na základě kontaktu s kontaminovanou potravinou mohlo dojít k přenosu dostatečného množství živého viru nutného k vyvolání onemocnění covid-19.

Zdroj: Live Science

Článek Přenos koronaviru mraženým jídlem, rybami a mořskými plody? Úřad pro kontrolu potravin a léčiv nenašel přesvědčivé důkazy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Opatření, která zlikvidovala sezónní formy

Skutečnost, že jsme některé kmeny chřipky nezachytili v jejich výskytu vůbec, může v zásadě znamenat dvě věci. Buď to, že kvůli masivnímu testování na koronavirus neměly nemocnice kapacity na detekci chřipky, nebo byl kmen vyhuben z populace díky opatřením zavedeným proti šíření covidu-19. Podle vědců je slušná šance, že jsou tyto kmeny pryč, ovšem svět je příliš rozsáhlou oblastí, proto jejich krátká absence nemusí nic znamenat.

Existuje zhruba 5–6 kmenů, které pravidelně cirkulují, a aktuálně tu máme dva nebo tři, které se dostaly i skrze současná opatření. Abychom trochu osvětlili pozadí, je potřeba uvést, že chřipkový virus influenza má několik forem s odlišným chováním. Existují 4 typy, konkrétně A, B, C a D. Lidská chřipka A a B se vyskytuje v sezónních nákazách a jen typ A dokáže způsobit pandemii této běžné nemoci.

Jednodušší tvorba vakcíny

Tyto hlavní typy chřipkového viru se dále dělí na různé podtypy a kmeny. I když se bezpochyby stále vyskytuje mnoho variant influenzy, dosavadní pozorování naznačují, že jeden z podtypů chřipky A – konkrétně H3N2 – se stal méně různorodým. Pro vývoj sezónní vakcíny proti chřipce potřebují vědci odhadnout, jaký kmen chřipky bude dělat další rok problémy. K tomu mají k dispozici modely a data z více jak 100 zemí světa, kde monitorují výskyt konkrétních variant.

Zmíněný typ H3N2 mutuje velmi rapidně, takže odhadnout jeho chování je velmi ošemetné. Pokud opravdu ztratil svou variabilitu, může být tvorba vakcíny o dost jednodušší. Bylo by naivní vynášet konečné soudy ohledně osudů jednotlivých kmenů, tudíž i vědci si v tomto ohledu zachovávají zdravou míru opatrného optimismu. Dopad drastických opatření na výskyt běžných respiračních chorob je ovšem nepopiratelný.

Zdroj: IFL Science

Článek Covidová opatření pomohla vymýtit dva kmeny chřipky. Co to reálně znamená pro lidstvo a jaké mohou být dopady? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vakcína účinkuje i bez zjevné reakce

Myslel si totiž, že to znamená, že vakcína zabírá, že povolává imunitní systém „do zbraně“. Byla tedy Billova vakcína méně efektivní, protože jeho tělo nijak výrazně nereagovalo? Podle expertů tohle rozhodně neplatí. Vakcína je obecně efektivní bez ohledu na pohlaví, věk, rasu nebo jakékoli předchozí zdravotní potíže. Jen asi polovina účastníků klinických studií zažila podobně systematickou reakci jako Robert.

Silným poselstvím tohoto srovnání je informace, že absence reakcí těla na vakcínu není důvodem k jakýmkoli obavám. Proč jsou však reakce tak různorodé? To je velká otázka, na kterou momentálně neznáme odpověď. Celková reakce nebo její absence odráží nejrůznější vlastnosti našeho imunitního systému. A ten se zkrátka nenajde dvakrát zcela totožný, což ale nijak neovlivňuje efektivitu vakcíny.

Každý z nás reaguje jinak

Pokud vakcínu ucítíte, nejspíš tělo reaguje opravdu divoce. Na druhé straně jenom to, že člověk necítí vůbec nic, neznamená, že reakce systému není divoká. Každý reagujeme na mnoho podnětů zcela jinak a hraje v tom roli genetika, věk, pohlaví, předchozí nemoci, prostředí a dokonce naše stravovací návyky. Tohle všechno je zcela jedinečný koktejl okolností, které reakci imunitního systému určují.

Co se vlastně v těle po očkování děje? Vrozený systém nejdříve rapidně zaútočí na cizí protein z aplikované vakcíny a neohlíží se napravo nalevo. To může způsobit zánět v místě vpichu i reakci těla jako únavu, bolest nebo horečku. Následně se aktivuje druhá vlna imunity, která je pomalejší, ale reaguje organizovaněji – vytváří protilátky. Nakonec si tělo zapamatuje konkrétního vetřelce a tato informace zůstává v těle uložena měsíce či roky.

Zdroj: Scientific American

Článek Funguje vakcína na covid správně, když po ní nemáte žádné příznaky aneb Mělo by tělo povolat do zbraně imunitní systém? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Možné záněty i přímá poškození

Ty mohou být známkou zánětu nebo přímého poškození oka. Všech devět pacientů mělo uzlíky v makule, která je zodpovědná za hlavní vidění, tedy schopnost vidět jasně to, co je před námi. Osm z těchto pacientů mělo bilaterální uzlíky, tedy takové, které se objevily v obou očích. Nalezené problémy mohou být potenciálně velmi vážné, protože se objevují právě v oblasti zodpovědné za přímé vidění a schopnost vidět detaily.

Pokud jejich výskyt přetrvá, mohou vést k vážnému poškození zraku, ztrátě vidění či dokonce slepotě. Závěry studie ukazují, že pacienti s vážným průběhem Covidu 19 mohou potřebovat právě důkladné vyšetření zraku. Problémy s očima totiž mohou jinak velmi snadno uniknout pozornosti mezi pacienty na jednotkách intenzivní péče, kde se doktoři soustředí hlavně na život ohrožující symptomy této zákeřné nemoci.

Skryté problémy spojené s Covidem

Doktoři proto musí být ostražití k problémům, které by je dříve nenapadlo hledat u takto postižených pacientů. Covid 19 byl už dříve spojen s očními problémy jako třeba zánětem spojivek nebo či přímým poškozením sítnice známým jako retinopatie. Nová studie je jednou z prvních, která odhalila oční abnormality spojené s Covidem. Přímá příčina uzlíků v oku není jasná, může se ovšem jednat o poškození v důsledku blokovaných žilek nebo krvácení do oka.

Stejně tak není známo, jak vlastně koronavirus poškozuje oko. Nelze také vyloučit možnost, že uzlíky v oku jsou důsledkem těžkého onemocnění těla jako takového, nikoli nutně přímo Covidu. Těžce nemocní pacienty jsou léčení v obdobných podmínkách a intubace a další zákroky mohou jednoduše vést k vysokému tlaku na oko, který tohle způsobí nebo tomu pomůže. A většina takto postižených pacientů byla na jednotkách intenzivní péče delší čas.

Zdroj: Live Science

Článek Těžký průběh covidu může poškodit zrak. Ukazují to výsledky magnetické rezonance se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Takže jak si mají lidé tato čísla vykládat?

Pro lidi je obecně důležité pochopit, že jde o extrémně účinnou vakcínu a je mnohem efektivnější, než by si mohli mnozí myslet. Běžným omylem je nedorozumění, že efektivita 95 % znamená, že během klinických zkoušek dostalo 5 % lidí covid. Ale to není vůbec pravda – reálné procento lidí, kteří při klinických testech Pfizeru či Moderny dostali covid, bylo asi stokrát nižší, tedy 0,04 %. Jaký je tedy reálný význam tohoto údaje, se kterým všichni operují?

Účinnost vakcíny ve výši 95 % jednoduše znamená, že očkovaný člověk má o 95 % nižší riziko, že dostane covid-19 ve srovnání s lidmi, kteří očkováni nebyli. Jinými slovy očkovaná skupina během zkoušek Pfizeru měla 20krát nižší šanci nákazy covidem než ta neočkovaná. To dělá z této vakcíny jednu z nejúčinnějších, jakou vůbec máme k dispozici. Pro srovnání dvou dávková vakcína proti spalničkám má efektivitu 97 %.

Definice případu covidu

Taková vakcína proti sezónní chřipce má efektivitu někde mezi 40 až 60 % a liší se podle roku a podle konkrétního kmenu chřipky. Stále ovšem ochránila v USA před chřipkou asi 7,5 milionu lidí během let 2019 – 2020. Takže pokud efektivita znamená méně případů covidu, co se počítá jako „případ covidu“? Jak Pfizer, tak i Moderna definují „případ“ jako přítomnost aspoň jednoho symptomu (jakkoli mírného) a pozitivní test na covid.

Johnson & Johnson definoval „případ“ jako pozitivní test plus aspoň jeden z průměrných symptomů nebo dva mírnější. Je ovšem velmi zrádné nějak přímo porovnávat efektivity mezi vakcínami jednotlivých výrobců. Jejich klinické testy se totiž odehrávaly v odlišných oblastech s rozdílnou populací a také v trochu odlišných časových obdobích vývoje pandemie, když po světě kolovaly různé varianty covidu-19. Navíc jde o ochranu před symptomy, nikoli před nakažením.

Zdroj: Live Science

Článek Co vlastně znamená téměř stoprocentní účinnost vakcíny proti covid-19? Mýty, které kolují kolem očkování ovlivňují průběh celé pandemie se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Problémy dlouho po odeznění nemoci

Většina účastníků výzkumu, tedy 150 lidi nebo 85 % skupiny, mělo jen mírné příznaky a nebyli tudíž hospitalizování. Ovšem 11 účastníků, tedy 6 %, bylo bez příznaků a 16 účastníků, tedy 9 %, vyžadovalo nemocnici. Celkově 32,7 % pacientů s mírným průběhem nemoci a 31,3 % těch hospitalizovaných oznámila aspoň jeden trvající symptom, který trval aspoň tři měsíce po diagnóze. Nejčastějším případem byla únava.

Tu uvedlo jako trvající 13,6 % účastníků, následovala ztráta chuti a čichu, kterou oznámil stejný počet lidí. Asi 13 % zažilo ještě další trvající symptomy včetně bolesti svalů, dýchacích obtíží, kašle a potíží se soustředěním a pamětí (tzv. mozková mlha). Výzkum naznačuje, že zdravotní následky Covidu 19 sahají daleko za rámec akutní infekce, dokonce i tam, kde byl průběh jen velmi mírný. Autoři studie se také ptali na celkovou kvalitu života účastníků.

Dlouhodobé poznamenání při běžném provozu

Třetina účastníků nakažených pacientů uvedla horší kvalitu života ve srovnání s životem před infekcí. 8 % dotázaných uvedlo problémy v běžném denním životě při vykonávání běžných věcí jako třeba úklidu domácnosti. Z toho jasně plyne, že se vám může nejdříve dařit dobře, ale během delší doby se u vás objeví symptomy, které jsou docela ochromující hlavně, pokud jde o kondici. Tato studie je jednou z nejdéle trvajících.

Její výsledek má nicméně své limity, protože sledovala poměrně malou skupinku účastníků jen z jedné lokality. Ovšem s miliony případů Covidu po celém světě může mít cokoli objeveného i u takto malého vzorku populace obrovské zdravotní a ekonomické dopady v celosvětovém měřítku. Je nejasné, proč některé lidi pronásledují tyto příznaky nazvané „dlouhý Covid“. Možná jde o nějakou imunitní aktivaci, zánět či autoimunitní problém.

Zdroj: Live Science

Článek Třetina lidí s Covidem zažívá zdravotní potíže ještě o 9 měsíců později. Průběh nemoci nehraje roli dle provedené studie se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Cukrovka z covidu nebo už předtím?

Svoje zprávy do systému velmi rychle dodalo více než 350 lékařů a týkaly cukrovky prvního i druhého typu. V tom prvním tělo napadá buňky slinivky, které produkují insulin, v druhém tělo sice inzulin vyrábí, ale dost na to, aby na něj buňky adekvátně reagovaly. Během posledních několika měsíců je vidět mnoho nových pacientů, který si buď vyvinuli cukrovku během covidu 19, nebo velmi krátce po jeho prodělání.

Týmy teď začínají prověřovat, jak moc je spojení reálné – jako že nejspíš bude, protože virus má schopnost způsobit poruchu metabolismu cukru v těle nemocného. Některé studie už spojení našly. Soubor osmi studií například zahrnul více než 3 700 lidí hospitalizovaných s covidem 19 a ukázal, že asi u 14 % z nich se následně cukrovka projevila. Jasně jsou tedy patrní pacienti bez cukrovky, kteří ji získali během nemoci.

Covid 19 jako spouštěč dalších chorob

Spuštění cukrovky covidem 19 je tak vysoce pravděpodobné, otázkou zůstává proč a vědci mají několik teorií. První možností je přímý útok koronaviru na buňky tvořící inzulin. Případně jde o útok na samotnou slinivku, který nevyhnutelně ovlivní i tyto buňky. Další teorie uvádí, že virus napadá orgány odpovědné za regulaci cukru, jako střeva a nějakým způsobem pak nabourá obecnou schopnost těla zpracovat glukosu.

Jiné typy virů už byly s cukrovkou v minulosti spojeny. Obecně vzato může akutní virová infekce způsobit v těle několik zánětů, na které tělo reaguje produkcí stresových hormonů. Ty mohou způsobit vystřelení hladiny cukru a tento výkyv ne vždy ustoupí s odchodem infekce. Kromě toho jsou covidoví pacienti často léčeni steroidy, které hladinu krve také zvýší. Je tudíž možné, že i tyto léky se podílí na následném spuštění cukrovky právě u covidových pacientů.

Zdroj: Livescience

Článek Covid-19 může u některých lidí spustit cukrovku. Možná spadáte do rizikové skupiny i vy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Několik verzí původu koronaviru

Poslední zpráva zabývající se právě původem viru přinesla mnohem více otázek, než jich zodpověděla, tedy pokud vůbec nějaké. Hlavním cílem bylo zjistit jak a kde došlo k prvnímu rozpuku viru a kde se tedy z lokálního výskytu stala pandemie. Zpráva přináší důkazy o jednotlivých bodech vývoje a virus s označením SARS-CoV-2 nejspíš přeskočil na člověka z netopýra a jako prostředníka použil ještě jedno zvíře.

Jenže oficiální autority zatím nemohou dokázat ani vyvrátit žádnou z těchto možností, což také nahrává nejrůznějším konspiračním teoriím a dalším dohadům. Na celou věc hází také mnoho pochybností potíže s přístupností původních důkazů a dat, která chtěli prozkoumat delegáti WHO na svém 28 denním výletu do Wuhanu, který proběhl během ledna a února tohoto roku. Ostatně není to první mlžení Číny v tomto problému.

Dlouhý průzkumný výlet s minimálním výstupem

Během této návštěvy se 17 expertů z WHO spojilo se 17 čínskými vědci, aby posoudili a formulovali možné scénáře původy koronaviru. Dvě hlavní hypotézy, na kterých se oba týmy shodly, jsou přenos viru na člověka přímo z netopýra, nebo, což je pravděpodobnější, za pomoci prostředníka, zvířete jako cibetky nebo psíka mývalovitého. Třetí možností je přenos z kontaminované potravy, což je ale podle odborníku asi nejméně pravděpodobné.

Poslední možnost, tedy šíření mezi lidmi jako důsledek laboratorního úniku v důsledku nehody je podle oficiálních zdrojů „extrémně nepravděpodobný“. Společná zpráva z konce března zahrnovala obavy 14 zemí, podle kterých byl tým výrazně zdržován a neměl přístup k původním datům a vzorkům od lidí ani zvířat. Následující reakce uvádí, že Čína měla misi celkově ovlivňovat, což zamezilo nezávislému a objektivnímu posouzení problému.

Zdroj: ScienceNews, WHO

Článek Čtyři možnosti původu koronaviru podle zprávy WHO se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Shelly a obě injekce v Izraeli

Shelly pochází z USA, ale momentálně žije v Jeruzalémě v Izraeli, kde stejně jako při očkování proti chřipce dostala zprávu od zdravotní služby, že je čas na vakcínu. Dostala také číslo, na kterém si domluvila schůzku, což bylo na několik pokusů, a když se konečně dovolala, čekala na lince hodinu. Domluva samotná zabrala několik minut a druhá schůzka byla 3 týdny po první. Lokalita byla kvůli logistice na poslední chvíli změněna, ovšem nové místo bylo dříve a blíže.

Samotné podání byla věc na pár minut a obdržela Pfizer. Po očkování ji několik dní bolela ruka a byla lehce oslabená, ale to bylo všechno. Protože druhá dávka měla vyvolávat větší reakce, připravila si Shelly hodně jídla a kuřecí polévku a zrušila všechny schůzky na dva dny dopředu. Ale protože jediným následkem byla opět jen bolavá ruka, skončila polévka nakonec v mrazáku na později, protože žádné opatření nebylo potřeba.

První dávka ve Spojeném království

Janet žije na jihu Anglie poblíž Brightonu. Během ledna ohlásila vláda rozeslání pozvánek na očkování pro lidi nad 70 let plus těm extrémně zranitelným. Za dva dny jí volal doktor, zda má zájem o svou dávku a nabídli schůzku hned další den. Centrum samotné bylo velmi dobře organizováno a Janet nikde nečekala moc dlouho, před samotnou injekcí padly otázky na aktuální kondici a případnou alergii na penicilin nebo cukrovku.

Vakcína byla opět Pfizer s nutností počkat 15 minut, zákrok byl naprosto bezbolestný, následovalo oznámení, že stran druhé dávky zavolají během další 3 – 12 týdnů. V dalším čase –3 dnech po očkování –  nenásledovaly naprosto žádné bolesti, únava nebo jakékoli jiné zdravotní komplikace, kterých by si Janet všimla. Poznamenala, že nemívá reakce ani na sezónní očkování proti běžné chřipce.

Zdroj: MedicalNewsToday

Článek Co se stane, když dostanu vakcínu proti onemocnění covid-19 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Infekčními se stáváte ihned po nástupu příznaků

Jestliže se necítíte dobře, ale nejste si jisti, zda jste pozitivní, raději omezte styk s ostatními. Podle nedávné studie je období nejvyšší infekčnosti od prvního do pátého dne od vypuknutí nemoci. Vědci pozorovali několik infikovaných lidí z Velké Británie a Tchaj-wanu a zjistili, že se setkali s infikovanou osobou do pěti dnů od nástupu příznaků.

Lidé v této době vyčkávají s testováním a čekají na žádanku od svého praktického lékaře i několik dní. Během tohoto čekání můžete být pravděpodobně na vrcholu přenosu. Při čekání na výsledky je tedy nejlepší se izolovat od všech ostatních a chovat se tak, jako byste pozitivní byli. Pokud to není možné, snažte se kontakt s ostatními omezit na nutné minimum a striktně dodržujte všechna hygienická opatření, jako je nošení roušek, rozestupy a umývání a dezinfekce rukou.

Dodržováním hygienických opatření pomůžete proti šíření viru

Nejvíce přenosu probíhá přes dutinu ústní a dýchací orgány. V těchto místech se nalézá ohnisko viru, a proto je nutné je zakrývat. I u případů s mírnými příznaky se zde vyskytovala vysoká míra viru. Nejvyšší výskyt byl v období od prvního do pátého dne od nástupu příznaků. Osoby s oslabenou imunitou nebo s těžkým průběhem mohou být infekční ještě před projevením prvních příznaků.

Pokud chceme zamezit šíření viru, je důležité dodržovat hygienická opatření. Vzhledem k tomu, že můžeme být infekční i před tím, než vypuknou příznaky, je nutné být zodpovědný. Každý z nás se setká s několika desítkami lidí a jsme potenciálními přenašeči. Měli bychom tedy chodit se zakrytými ústy a nosem, dezinfikovat ruce a dodržovat rozestupy alespoň 2 m. Pokud se budeme snažit dodržovat tyto základní opatření, přispějeme tím k boji proti viru.

Článek Důležitý faktor, který může omezit šíření koronaviru ve společnosti. Zjistěte, kdy jste nejvíce infekční se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Účinnost vakcíny prokázala studie

Obě vakcíny, které byly pro výzkum využívány, a pravděpodobně budou aplikovány, mají 94% účinnost. Jedna je zastoupena společností Moderna, druhá společnostmi Pfizer a BioNTech. Vědec Fitzpatrik dodává, že taková míra účinnosti je na necelý rok výzkumu nad očekávání dobrá a že aplikace těchto vakcín bude mít skutečně velký dopad na vývoj situace.

Vakcinace ve výzkumu proběhla nejprve u osob, které jsou nejvíce ohrožené. První vlna očkování se týkala převážně pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách, osob nad 65 let a dalších rizikových skupin. Podle výzkumu se nejvíce snížilo riziko nákazy u osob nad 65. U těch došlo ke snížení o 83 % až 90 %. Autoři testovali i dopad naočkování 20 % populace. V tomto případě by poklesl počet hospitalizovaných o 60 % a počet úmrtí o více než 64 %.

Pouze očkování na covid-19 nestačí

Nejdůležitější pro zastavení pandemie bude snížení rizika nákazy u rizikových skupin, proto se studie zaměřila právě na jejich vakcinaci. Takové snížení by se mělo díky očkování podařit. Pokud se sníží počty nakažených, sníží se i počet hospitalizovaných. Očkovat se samozřejmě může nechat každý a tím přispěje k zastavení šíření onemocnění.

Tato studie ukazuje, že nás čeká velký posun v boji proti nemoci covid-19, autoři ale také zdůrazňují, že je nutné stále dodržovat vládní ochranná opatření. I pro lidi, kteří jsou již naočkovaní, platí stále stejné podmínky. Nošení ochranných pomůcek, jako jsou ústenky a respirátory, dodržování rozestupů a „social distancing“ tu s námi budou i nadále. Pro rozvolňování opatření bude zapotřebí vysoká míra proočkovanosti.

Článek Kdy vakcína proti Covid-19 sníží počet nakažených a svět se vrátí do normálu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šíření viru zrychlilo schválení nedostatkové vakcíny

Pouze několik dní před svými 91. narozeninami se Margaret Keenan stala první osobou na světě, která byla naočkována novou vakcínou proti covid-19 od společnosti Pfizer-BioNTech. Svou dávku vakcíny dostala ve Fakultní nemocnici v Coventry v Anglii a zahájila tím tak první masové očkování proti viru, který infikoval přes 70 milionů lidí po celém světě. 

Nyní existují dvě verze vakcíny. Jedna byla vyvinutá společností Pfizer a její účinnost je 95 %. Druhá vakcína vznikla pod odborným dohledem firmy Moderna a její účinnost se rovná 94,1 % účinnosti při prevenci infekce koronavirem. Ve čtvrtek 10. prosince bylo hlasováním Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv uděleno nouzové schválení distribuce těchto vakcín. 

Využívání přirozených látek a procesu uzdravování 

Vakcíny mRNA vznikly na základě přirozené biologie. Buňky ukládají DNA, která obsahuje kódové pokyny pro výrobu proteinů. Vakcína tak funguje na přirozeném řetězcovém šíření tohoto kódu, jehož cílem je protein vytvářet. Jedná se totiž o nezbytnou látku pro formování struktury buněk, tvoření tkáně a pro posílení chemických reakcí při léčbě virů. 

Vakcíny jsou navíc vytvořeny na principu napodobování virové infekce. Funguje to tak, že látky obsažené ve vakcíně vylučují proteiny, které spouštějí imunitní systém, a zároveň podporují protilátky potřebné k boji proti viru. Ty jsou totiž již obsažené v krvi, nemohou se ale dostat k viru, který je uvnitř buněk. Reakce vakcíny tak vytváří tzv. zabijácké T buňky, jejichž „posláním“ je ničit buňky infikované virem. 

Obě vakcíny mají svá omezení ve skladování

I přes velkou účinnost mají vakcíny svá omezení. Vakcína Pfitzer musí být skladována při polárních teplotách -70 stupňů Celsia. Pro rozvojové země, které si takové zařízení nemohou dovolit, je to velkou nevýhodou. Vakcínu společnosti Moderna lze skladovat při teplotě -20° C, ta se ale zatím vyrábí v menším množství. Mnoho vědců ale i nadále pracuje na vylepšení těchto vakcín, a rovněž na tvorbě dalších možností pro co největší množství světové populace. 

Článek Nová technologie mRNA umožnila vznik vakcíny na Covid-19 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Značné poškození plic

Až 66 ze 70 pacientů, kteří přežili pneumonii covid-19 mělo na základě CT vyšetření viditelnou úroveň poškození plic. Jednalo se především o poškození v podobě hustých shluků ztvrdlé tkáně, které blokovaly krevní cévy, tkáňové léze kolem alveol. Alveoly jsou malé vzduchové vaky absorbující kyslík, jejichž činnost je díky poškození značně omezená a dochází tak k plicním problémům.

Co se týče tkáňových lézí, ty jsou známkou chronického onemocnění plic. Podobné poškození bylo dokumentováno u pacientů, kteří přežili respirační onemocnění SARS a MERS. Na základě studií vědci prohlásili, že koronavirus je ze všech těchto typů onemocnění nejhorší. U pacientů, kteří prodělali SARS a MERS bylo totiž diagnostikováno trvalé poškození plic pouze z jedné třetiny, a to převážně na jedné plíci. Pacienti, kteří se zotavili z onemocnění covid-19 však nesou známky trvalého poškození obou plící, a to následně po vyléčení.

Problémy v budoucnosti

V případě, že bude plicní poškození postihovat pořád více osob vyléčených z onemocnění covid-19, může v příštích letech dojít ke značnému přetížení nemocnic. Koronavirem se již od počátku pandemie nakazilo už několik milionů lidí, zatímco u onemocnění SARS a MERS se jednalo o mnohem menší čísla. Pro srovnání, na SARS neboli těžký respirační syndrom se nakazilo v letech 2003 – 2004 přibližně 8000 lidí a onemocnění MERS, neboli respirační syndrom na Středním východě zaevidovalo přibližně 3000 pacientů.

Nebezpečná plicní fibróza

Přibližně 80 % případů nakažených koronavirem mají mírný průběh, zbylá procenta vykazují značné dýchací potíže až respirační selhání. Mnoho z pacientů, kteří prodělali těžký průběh má však po vyléčení dlouhodobé poškození plic. Podle expertů některé poškození mohou postupem času zmizet, u některých však dojde ke vrstvenému zjizvení tkáně, což je známé pod pojmem plicní fibróza. Toto onemocnění je trvalé a způsobuje postiženému značné potíže při získávání kyslíku, což je omezující ve všech směrech.

Článek U části osob nakažených koronavirem se objevuje trvalé poškození životně důležitého orgánu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Měli jste koronu, aniž byste si jí všimli?

Podle více kapacit a studií to není vůbec vyloučeno. Doktoři jsou si vědomi toho, že klasické symptomy zahrnují vysoké horečky nebo suchý kašel.. Jenže hodně pacientů (skoro 80 %), má příznaky mírné až nulové. Kromě klíčových příznaků, které už známe všichni, existuje řada dalších znamení, že jste nákazu získali nebo už prodělali. Kupříkladu opakovaná bolest hlavy, se kterou se setkalo asi 70% pacientů.

Další na řadě je dlouhodobá únava trvající třeba celý týden. Asi 63% nemocných uvedlo jako příznak právě dlouhodobou slabost. K tomu se přidává škrábání v krku, které je obvykle součást nachlazení. Zvracení či průjem jsou dalšími ne tolik známými znaky, na kterých se ovšem vícero pacientů shoduje. Nejspíš ale neznamenají koronu tehdy, pokud se vyskytují samy o sobě – prostě jste jen něco špatného snědli.

Další běžné symptomy a opakované nákazy

Ztráta chuti, ztráta čichu, kašel, dušnost – tohle jsou asi nejvíce skloňované znaky nákazy, která trápí celou planetu. Spolu s nimi koluje otázka, zda se lze nakazit dvakrát – tedy zda jste ohroženi i po prodělaném Covidu. Upřímně, ano. Získáváte sice protilátky, ale jejich trvanlivost je neprobádaná. Existuje případy opakované nákazy, jsou ovšem vzácné a nebyla nalezena spojitost mezi případy lidí, kteří tímhle prošli.

Imunita a protilátky fungují v těle na dvou rovinách. První připomíná komando s brokovnicemi. Je to okamžitá reakce těla na cizí prvek, která ale může zasáhnout i něco dalšího. Mezitím rozjíždí tělo další imunitní reakci, která je pomalejší, ale lépe zacílená – jako ostřelovači nastavení přímo na konkrétního protivníka. Jakmile se rozjedou, potulují se po těle nějakou dobu, nejvíce v řádu měsíců po nákaze. Tyhle protilátky zachytí antigenní test, který tak „vidí“ že se v těle stalo něco, k čemu byly potřeba.

Článek Možná jste prodělali koronavirus, aniž byste si toho museli všimnout se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Je to vůbec časově možné?

Farmaceutický gigant Pfizer přiznal, že dříve, než ve druhé polovině listopadu nebude mít dostatek dat a údajů, zda jeho připravená verze vakcíny bude dostatečně bezpečná a účinná. Pokud ano, společnost požádá o schválení v režimu nouzového schválení v USA. Takže předpokládaný termín oznámený ministrem Azarem je hodně odvážný. I kdyby byla všechna povolení platná, a zvládlo se vyrobit miliony dávek, jen jejich distribuce zabere týdny. Následné proočkování všech potencionálně ohrožených osob bude trvat další týdny.

Co je tedy reálné a kdy?

Úředníci však předpokládají, že do konce roku bude vakcína schválena a začne vyrábět a distribuovat. V tomto termínu by proběhlo očkování těch nejohroženějších osob, do konce ledna dalších dle předem připraveného stupně ohrožení. Musíme se ptát, kdy bude očkovací látka pro děti, a další skupiny obyvatelstva. Dr. Schaffner specialista na infekční nemoci si myslí, že to bude trvat mnohem déle. Jedním z důvodů je i skepse mezi afroameričany, kteří byli virem rozsáhle zasaženi, a nyní nevěří, že je může vakcína bezpečně ochránit, protože je celá záležitost zpolitizována. Takže tady máme dva různé pohledy na připravenou časovou osu očkování, a jen čas ukáže, zda navržený scénář je reálně proveditelný.

Co předchází uvedení vakcíny na trh

Aby mohla být vakcína povolená pro očkování celé populace, předchází tomu náročný, vícestupňový schvalovací proces. To samotné však nemůže náležitě uklidnit veřejnost. Tomu můžeme předejít tím, že o všech krocích budeme podrobně informovat, tak aby nedošlo k situaci, kdy se lidé budou jen domýšlet. Co se týká kontroly, tak nejdříve nezávislá rada prověří, zda testy splnily předepsaný počet, a zda je vakcína účinná. Druhý stupeň je kontrola samotného výrobce, co do účinnosti a etických standardů. Tyto výsledky se předkládají ke schválení. Za třetí je vakcína a její výsledky vyhodnocena dle pokynů úřadu pro kontrolu léčiv FDA, a standardů EUA. Pokud jsou výsledky v souladu s pokyny, nastupuje čtvrtý stupeň, kdy se sejde externí poradní výbor a v živém přenosu bude konzultovat s FDA výsledky. Nakonec FDA rozhodne, zda vakcínu povolí k užívání.

Praktické podmínky pro očkování

Pokud všechna opatření a právní předpisy schválí užívání vakcíny, je třeba se na očkování řádně připravit. Vakcína se obyčejně uchovává při teplotě -70°C, což jak víme, běžné ordinace nemají. Bude třeba připravit podmínky pro její uchovávání. To půjde nejlépe ve velkých centrech, kde lze takové podmínky připravit. A v první řadě přesvědčit lékaře, že je nutné očkovat co nejrychleji a co nejvíce lidí. Jen tak můžeme velice rychle pandemii porazit. Časem bude určitě možné si vakcínu nechat píchnout v ordinaci praktického lékaře, nebo si ji koupit online.

Je vakcína 100% účinná ?

V současné době už se 2 vakcíny testují. Testy jedné jsou pozastavené, protože došlo k nežádoucím účinkům. To je u nových vakcín běžné, a tak se zkoumá, zda je to důvod pro ukončení vývoje. I když je vše nyní ve fázi výzkumu a testování, nezbývá než věřit, že se do konce roku, nejpozději začátkem toho příštího podaří vakcínu zdárně dokončit. To však neznamená, že účinnost bude 100%. a že jako mávnutím kouzelného proutku skončí všechna opatření, která jsou nyní v platnosti.

Článek Budou do konce ledna očkovaní všichni senioři proti Covidu-19? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Opravdu stačí maska a brýle?

I když měl důstojník nasazené ochranné pomůcky, masku a brýle, tak ne všichni, s kým se setkal, byli vybaveni ochrannými pomůckami. Protože v době, kdy k tomuto případu došlo, byla míra zamoření v regionu nízká, a neprokázalo se, že by dozorce byl v kontaktu s jiným nakaženým, ukazuje to na to, že dosavadní závěry byly mylné. Zjištěná fakta mají důsledky pro trasování nakažených lidí, které definujeme jako blízký kontakt. I když je vzdálenost mezi nakaženými lidmi do 1,8m a je kratší než 15 minut, znamená to, že k nakažení může dojít.

Jak se ochránit před nákazou

Po zveřejnění této zprávy CDC je nová definice blízkého kontaktu, a to následovně. Setkání infikované osoby i ve vzdálenosti 1,8m s kumulativní dobou 15 minut za max. 24hodin. Současně je nutné vzít do úvahy i další faktory. Zda infikovaná osoba mluvila, zpívala, čímž do ovzduší vypouštěla hodně aerosolů, zda je setkání uvnitř či venku, a když uvnitř, zda je místnost větraná. Dalšími faktory jsou nepochybně i imunita člověka, který přišel do kontaktu s nakaženým.

Trocha poznatků z minulosti

Jak je vidět z dosavadních poznatků spojených s COVID – 19, virus nás neustále překvapuje. Epidemie netrvá ani rok, a tak jak se bude doba trvání prodlužovat, budeme mít čím dál víc poznatků. S tím se budou některá získaná fakta měnit, některá se doplní, a jiná z našich pozorování zmizí úplně. Co je však jisté, jen ochrana pomocí roušek, masek a ochranných oděvů nebude stačit. Variant, jak epidemii porazit moc není, nejspíš to však bude soubor opatření a činností, které svým společným výsledkem pomůže epidemii porazit. Všechny epidemie v historii lidstva dříve či později skončily. Je však pravda, že při některých zemřelo i 50% populace. COVID – 19 má smrtnost do 5% nakažených. Pokud by se tedy nakazili všichni lidé na planetě, zemřelo by v poměru s počtem nakažených velmi málo lidí. To se samozřejmě nestane, ale i tak bude nakažených mnoho. A to bude mít za následek i podstatně delší dobu trvání epidemie, než jsme si původně mysleli. A proto do doby, než epidemie odezní, se chovejte zodpovědně.

Článek Změna stávající definice blízkého kontaktu pro COVID – 19 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak na výrobu vakcíny

Pojďme si přiblížit, jak vlastně vypadá tvorba vakcíny proti virům. K výrobě takového séra se obvykle používají oslabené či zabité viry nebo jejich části. Problém nastává ve chvíli, kdy je třeba dodat velké množství této látky, protože pěstování buněk, ve kterých jsou tyto vakcíny vyráběny, není v takovémto množství snadné.

Stále žádná léčba

I přes to, že se vir rozšířil po světě jako divoký požár, není úplně jednoduché proti němu vytvořit nějakou funkční látku. Přes to, že neexistuje žádná účinná vakcína, jsou zde látky, které jsou schopny pomoci v boji s tímto zákeřným virem. Jedná se zatím pouze o dvě, nicméně je to znamenitý posun vpřed. Jsou jimi:

• Remdesivir
• Dexamethason

Každá z těchto látek působí na organismus jiným způsobem, tudíž by se našlo efektivní využití pro obě z nich. Antivirotikum Remdesivir napomáhá organismu se z nakažení virem rychleji uzdravit, zatímco steroid Dexamethason zvyšuje šance na přežití u pacientů postižených virem. Bohužel ani jedna z těchto látek není konečným řešením v otázce této pandemie, nicméně obě jsou velmi účinné v boji s ní.

Důvěra lidí

Velkou výzvou je v tomto boji důvěra lidí. Všechno by mohlo být mnohem dříve a rychleji, ovšem je důležité léky nejdříve testovat, než se začnou podávat jako vakcíny proti zákeřnému viru. Výrobci léčiv se snaží vyhotovit vakcínu co nejdříve, ovšem v tomto případě je rychlost na úkor bezpečí. FasterCures, který je součástí Milken Institutu, v současné době prověřuje bezmála sto osmdesát možných léčiv, ze kterých by se mohli stát vakcíny. Z tohoto počtu už je zhruba každá devátá testovaná na lidech. V tomto měsíci také proběhne očkování 30 000 dobrovolníků, aby se ověřila účinnost léku, vyvinutého společností Moderna. Tato vakcína vyžaduje hlavní a podpůrnou dávku, což znamená, že očkování potrvá osmadvacet dní. Po očkování budou tito lidé nakaženi virem a následně dojde k porovnání vzorku lidí, kteří byli očkováni účinnou látkou a lidí, kteří obdrželi pouze placebo. Bude tak možné zjistit jaká je účinnost tohoto léku, a zda by se dal použít ve větším množství.

Článek Dočkáme se v blízké době COVID-19 vakcíny? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.