Nová technologie mRNA umožnila vznik vakcíny na Covid-19

Pandemie covid-19 sloužila jako nečekané vodítko k zavedení nové technologie, která umožňuje rychlejší a účinnější tvorbu vakcín.

i Zdrojfotografie: pexels.com
                   

Nová technologie pro tvorbu vakcín, zvaná mRNA funguje na principu syntetického řetězce genetického kódu, který aktivuje imunitní systém. Zajímavé je, že dříve tato metoda nebyla schválena pro žádnou předchozí vakcínu, a jde tak o vůbec první případ jejího využití. Akutní situace spojená s vysoce infekčním virem covid-19 totiž změnila pohled spoustě odborníků i virologů, které se rozhodli vyzkoušet i riskantnější postupy.

Šíření viru zrychlilo schválení nedostatkové vakcíny

Pouze několik dní před svými 91. narozeninami se Margaret Keenan stala první osobou na světě, která byla naočkována novou vakcínou proti covid-19 od společnosti Pfizer-BioNTech. Svou dávku vakcíny dostala ve Fakultní nemocnici v Coventry v Anglii a zahájila tím tak první masové očkování proti viru, který infikoval přes 70 milionů lidí po celém světě. 

Nyní existují dvě verze vakcíny. Jedna byla vyvinutá společností Pfizer a její účinnost je 95 %. Druhá vakcína vznikla pod odborným dohledem firmy Moderna a její účinnost se rovná 94,1 % účinnosti při prevenci infekce koronavirem. Ve čtvrtek 10. prosince bylo hlasováním Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv uděleno nouzové schválení distribuce těchto vakcín. 

iZdroj fotografie: www.pexels.com

Využívání přirozených látek a procesu uzdravování 

Vakcíny mRNA vznikly na základě přirozené biologie. Buňky ukládají DNA, která obsahuje kódové pokyny pro výrobu proteinů. Vakcína tak funguje na přirozeném řetězcovém šíření tohoto kódu, jehož cílem je protein vytvářet. Jedná se totiž o nezbytnou látku pro formování struktury buněk, tvoření tkáně a pro posílení chemických reakcí při léčbě virů. 

Vakcíny jsou navíc vytvořeny na principu napodobování virové infekce. Funguje to tak, že látky obsažené ve vakcíně vylučují proteiny, které spouštějí imunitní systém, a zároveň podporují protilátky potřebné k boji proti viru. Ty jsou totiž již obsažené v krvi, nemohou se ale dostat k viru, který je uvnitř buněk. Reakce vakcíny tak vytváří tzv. zabijácké T buňky, jejichž „posláním“ je ničit buňky infikované virem. 

iZdroj fotografie: www.pexels.com

Obě vakcíny mají svá omezení ve skladování

I přes velkou účinnost mají vakcíny svá omezení. Vakcína Pfitzer musí být skladována při polárních teplotách -70 stupňů Celsia. Pro rozvojové země, které si takové zařízení nemohou dovolit, je to velkou nevýhodou. Vakcínu společnosti Moderna lze skladovat při teplotě -20° C, ta se ale zatím vyrábí v menším množství. Mnoho vědců ale i nadále pracuje na vylepšení těchto vakcín, a rovněž na tvorbě dalších možností pro co největší množství světové populace. 

iZdroj fotografie:

Nová technologie pro tvorbu vakcín, zvaná mRNA funguje na principu syntetického řetězce genetického kódu, který aktivuje imunitní systém. Zajímavé je, že dříve tato metoda nebyla schválena pro žádnou předchozí vakcínu, a jde tak o vůbec první případ jejího využití. Akutní situace spojená s vysoce infekčním virem covid-19 totiž změnila pohled spoustě odborníků i virologů, které se rozhodli vyzkoušet i riskantnější postupy.

Šíření viru zrychlilo schválení nedostatkové vakcíny

Pouze několik dní před svými 91. narozeninami se Margaret Keenan stala první osobou na světě, která byla naočkována novou vakcínou proti covid-19 od společnosti Pfizer-BioNTech. Svou dávku vakcíny dostala ve Fakultní nemocnici v Coventry v Anglii a zahájila tím tak první masové očkování proti viru, který infikoval přes 70 milionů lidí po celém světě. 

Nyní existují dvě verze vakcíny. Jedna byla vyvinutá společností Pfizer a její účinnost je 95 %. Druhá vakcína vznikla pod odborným dohledem firmy Moderna a její účinnost se rovná 94,1 % účinnosti při prevenci infekce koronavirem. Ve čtvrtek 10. prosince bylo hlasováním Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv uděleno nouzové schválení distribuce těchto vakcín. 

Využívání přirozených látek a procesu uzdravování 

Vakcíny mRNA vznikly na základě přirozené biologie. Buňky ukládají DNA, která obsahuje kódové pokyny pro výrobu proteinů. Vakcína tak funguje na přirozeném řetězcovém šíření tohoto kódu, jehož cílem je protein vytvářet. Jedná se totiž o nezbytnou látku pro formování struktury buněk, tvoření tkáně a pro posílení chemických reakcí při léčbě virů. 

Vakcíny jsou navíc vytvořeny na principu napodobování virové infekce. Funguje to tak, že látky obsažené ve vakcíně vylučují proteiny, které spouštějí imunitní systém, a zároveň podporují protilátky potřebné k boji proti viru. Ty jsou totiž již obsažené v krvi, nemohou se ale dostat k viru, který je uvnitř buněk. Reakce vakcíny tak vytváří tzv. zabijácké T buňky, jejichž „posláním“ je ničit buňky infikované virem. 

Obě vakcíny mají svá omezení ve skladování

I přes velkou účinnost mají vakcíny svá omezení. Vakcína Pfitzer musí být skladována při polárních teplotách -70 stupňů Celsia. Pro rozvojové země, které si takové zařízení nemohou dovolit, je to velkou nevýhodou. Vakcínu společnosti Moderna lze skladovat při teplotě -20° C, ta se ale zatím vyrábí v menším množství. Mnoho vědců ale i nadále pracuje na vylepšení těchto vakcín, a rovněž na tvorbě dalších možností pro co největší množství světové populace. 

Diskuze Vstoupit do diskuze
77 lidí právě čte
Zobrazit další články