<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>přežití &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/preziti/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Sun, 16 Aug 2026 07:19:14 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>přežití &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Joe Simpson přežil pád v Andách i těžké zranění a dokázal se sám dostat do bezpečí</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/joe-simpson-prezil-pad-v-andach-i-tezke-zraneni-a-dokazal-se-sam-dostat-do-bezpeci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 15 Aug 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[hory]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216460</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Britský horolezec si v roce 1985 na peruánské Siula Grande rozdrtil koleno a spadl do ledovcové trhliny. Do základního tábora se pak plazil čtyři dny, sám.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Červen 1985, Cordillera Huayhuash, Peru. Joe Simpson a Simon Yates právě dokončili prvovýstup západní stěnou Siula Grande, šestitisícovky, na kterou se předtím nikdo touto cestou nedostal. Stáli na vrcholu. A pak začal sestup, který se zapsal do horolezecké historie jako jeden z nejdrsnějších příběhů přežití vůbec. Ne proto, že by šlo o jeden dramatický okamžik. Ale proto, že šlo o řetězec rozhodnutí, chyb, náhod a mechanické disciplíny, z nichž každý jednotlivý článek mohl příběh ukončit smrtí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Koleno, které znamenalo rozsudek</h2>



<p>Při slézání severního hřebene Simpson uklouzl na ledové pasáži. Dopadl pravou nohou napřed a holenní kost mu prorazila kolenní kloub. Ve výšce kolem šesti tisíc metrů, bez záchranné služby, bez vrtulníku, bez dalších lidí v okolí. Simpson sám později popsal ten okamžik jako „rozsudek smrti&#8220;, ne kvůli bolesti, ale kvůli tomu, co věděl o horách. Těžce zraněný lezec ve dvojici v alpském stylu znamená problém, na který neexistuje učebnicové řešení.</p>



<p>Yates se přesto rozhodl pokusit se o záchranu. Hodiny spouštěl Simpsona po laně, vždy po délce padesátimetrového úseku, v bouři, ve tmě, s omrzlými rukama. Spustil ho asi o devět set metrů níž. Pak přišel okamžik, který definoval celý příběh.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Lano, které nikdo nechtěl přeříznout</h2>



<p>Ve tmě a vánici Yates nevidomky spustil Simpsona přes okraj ledového převisu. Simpson zůstal viset ve vzduchu, nemohl se pohybovat nahoru ani dolů, a jeho váha začala stahovat Yatese k okraji. Uzel se zasekl v systému. Komunikace přes bouři nefungovala. Yates držel plnou Simpsonovu váhu a pomalu se sám sunul ke smrti.</p>



<p>Po asi hodině přeřízl lano.</p>



<p>Horolezecká komunita to roky vnímala jako porušení nejzákladnějšího symbolu důvěry mezi lezci. Yates čelil útokům, debatám o vyloučení, morálním soudům lidí, kteří nikdy neviseli nad propastí v bouři. Simpson knihu <em>Touching the Void</em> psal mimo jiné proto, aby ukázal, co všechno Yates před tím přeříznutím udělal. „Neměl jinou reálnou volbu,&#8220; řekl v <a href="https://freshairarchive.org/segments/climber-and-author-joe-simpson" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru pro NPR Fresh Air</a>. Kdyby lano nepřeřízl, zemřeli by oba.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Trhlina, římsa a hlas v hlavě</h2>



<p>Simpson spadl do ledovcové trhliny. Ale nezabil se. Dopadl na sněhovou římsu, úzkou plošinu, pod kterou pokračovala tma bez dna. Kdyby dopadl o metr jinam, příběh by skončil tam. Tohle je ten moment, kde štěstí hrálo roli, kterou žádná vůle nenahradí.</p>



<p>Z trhliny se dostal po šikmé sněhové rampě na povrch ledovce. A pak začalo to, co odlišuje Simpsonův příběh od většiny jiných: zhruba tři až čtyři dny plazení přes ledovec a morény zpět do základního tábora. Vzdálenost, kterou zdravý člověk zvládne za pět šest hodin.</p>



<p>V knize popsal techniku, která zní banálně, ale v praxi fungovala jako záchranný mechanismus: rozsekával cestu na mikrocíle. Vyhlédnout další kámen. Podívat se na hodinky. Doplazit se tam za dvacet minut. Znovu opakovat. Jedl sníh, zakazoval si usnout, poslouchal „hlas&#8220; v hlavě, který mu přikazoval další krok. Ne metaforu, doslova vnitřní příkaz, který přebíral kontrolu nad únavou a bolestí. Sám říkal, že to nebyla síla vůle v romantickém smyslu. Byla to mechanická poslušnost rutiny, která mu nedovolila zastavit.</p>



<p>Do tábora dorazil v noci. Yates a Richard Hawkins, který hlídal základní tábor, se chystali odejít. Simpson sám odhadl, že kdyby přišel o dvě hodiny později, našel by prázdné stany.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co zůstalo a co se změnilo</h2>



<p>Lékaři mu po návratu do Británie řekli, že už nikdy nebude normálně chodit. Mýlili se, Simpson se do hor vrátil. Ale v <a href="https://www.theguardian.com/books/2019/nov/09/joe-simpson-interview-touching-the-void" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru pro The Guardian</a> z roku 2019 přiznal, že už nikdy nelezl stejně odhodlané cesty jako před Siulou. Přetrvaly panické ataky, posttraumatická stresová porucha, proměněný vztah k riziku.</p>



<p>Příběh překročil horolezeckou komunitu díky knize a hlavně díky filmu <em>Touching the Void</em>, který v roce 2004 získal cenu BAFTA za nejlepší britský film. Srovnání s Aronem Ralstonem, který se v roce 2003 v Utahu osvobodil zpod balvanu amputací vlastní ruky, je nevyhnutelné; oba příběhy stojí na extrémní izolaci a sebepomoci. Ale u Simpsona klíčovou roli hrálo i předchozí rozhodování ve dvojici a fakt, že se musel pohybovat s rozdrceným kolenem přes ledovec, ne čekat na místě.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Huayhuash dnes: ne divočina, ale pořád odlehlost</h2>



<p>Cordillera Huayhuash už není zapomenutý kout And. Podle <a href="https://consultasenlinea.mincetur.gob.pe/fichaInventario/index.aspx?cod_Ficha=25" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">peruánského turistického registru</a> oblast v roce 2024 navštívilo přes 5 500 zahraničních a téměř 800 domácích turistů. Přístup vede přes Huaraz do Chiquiánu a dál do Llamacu nebo přes Queropalcu, kde se platí vstupní poplatek. Trekkingové okruhy trvají dva až dvanáct dní, trasy vedou nad čtyři tisíce metrů a nejlepší sezóna je květen až září.</p>



<p>Technika se od roku 1985 posunula zásadně. Satelitní komunikátory dnes umožňují obousměrné textování a tísňové volání přes síť Iridium odkudkoli s výhledem na oblohu. Ale technologie zlepšila šanci zavolat pomoc, nezrušila odlehlost. Vrtulník v Huayhuashi pořád není za rohem. A třetí člověk v týmu, záložní čas a schopnost včas otočit akci, to žádný komunikátor nenahradí.</p>



<p>Simpsonův příběh není o zázraku. Je o tom, že v horách je hranice mezi heroismem a chladnou technickou disciplínou tak tenká, že ji většinou vidíte až zpětně, pokud vůbec přežijete, abyste se mohli ohlédnout.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/joe-simpson-prezil-pad-v-andach-i-tezke-zraneni-a-dokazal-se-sam-dostat-do-bezpeci/">Joe Simpson přežil pád v Andách i těžké zranění a dokázal se sám dostat do bezpečí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Průvodce na řece Zambezi skončil po pás v hroší tlamě. Dvakrát. Co cítil uvnitř, popisuje s mrazivou přesností</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/pruvodce-na-rece-zambezi-skoncil-po-pas-v-hrosi-tlame-dvakrat-co-citil-uvnitr-popisuje-s-mrazivou-presnosti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Jul 2026 12:20:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[zvířata]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=213675</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Říční průvodce Paul Templer strávil na řece Zambezi v roce 1996 několik minut uvězněný v hroší tlamě. Nejděsivější na tom nebyl hluk, ale ticho.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Bylo mu sedmadvacet, zaskakoval za kolegu s malárií a vedl skupinu turistů na kajakářském safari pod Viktoriiným vodopádem. Hrochy znal, uměl číst jejich pohyby, věděl, kudy projet. Ten den ale agresivní samec nebyl tam, kde měl být. Když zvíře vyhodilo z kánoe mladého průvodce Evanse Namasanga, Templer se k němu otočil a natáhl ruku. V tu chvíli se mezi ně vyřítily dvě tuny svalů a kostí. A svět zhasl.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tma, sliz a sirný pach</h2>



<p>Templer ve své <a href="https://www.theguardian.com/lifeandstyle/2013/may/04/i-was-swallowed-by-a-hippo" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">výpovědi pro Guardian</a> popisuje okamžik pohlcení jako náhlou senzorickou amputaci. Žádné řvaní, žádné dramatické zvuky. „Můj svět potemněl a byl podivně tichý,&#8220; říká. Horní polovina těla byla téměř suchá, ale obklopená něčím slizkým a teplým, zatímco nohy zůstávaly ve vodě. Byl zaklíněný po pás v hrdle zvířete, paže přitisknuté k bokům, a hmatem nahmatal štětiny na hroším rypáku.</p>



<p>Pak přišel pach, sirný, jako zkažená vejce. A tlak. Obrovský, rovnoměrný stisk na hrudník a spodní záda, jako by ho někdo pomalu svíral v hydraulickém lisu. Právě ten tlak je klíčem k pochopení, proč přirovnání k drcení kostí není nadsázka.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čelisti třikrát silnější než lví</h2>



<p>Hroch dokáže rozevřít čelisti do úhlu 150 stupňů, což je <a href="https://www.guinnessworldrecords.com/world-records/511789-widest-gape-for-a-mammal" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">světový rekord mezi savci</a>. Síla stisku dosahuje podle odborného přehledu publikovaného ve Frontiers in Conservation Science hodnoty kolem 12 600 kPa. Pro srovnání: lev sevře čelisti tlakem asi 4 500 kPa. Hroší špičáky dorůstají délky přes půl metru a slouží primárně k soubojům s jinými hrochy a k obraně teritoria, ne k lovu; hroch je býložravec.</p>



<p>Právě tady se láme zásadní mýtus. Hroch Templera nesevřel proto, aby ho sežral. Sevřel ho proto, aby ho dostal pryč ze svého prostoru. Teritoriální útok, ne predace. A právě proto ho opakovaně pouštěl. Templer sám později odhadl, že byl napoprvé zaklíněný tak hluboko v hrdle, až to bylo zvířeti nepohodlné. Vyplivnutí odpovídá snaze odhodit vetřelce, nikoli loveckému instinktu.</p>



<p>Jenže „odhození&#8220; dvoutunového zvířete s půlmetrovými kly neznamená jemnost. Při každém sevření hrozilo propíchnutí hrudníku, pánve, páteře. Rozdíl mezi přežitím a okamžitou smrtí byl v centimetrech a v tom, jak přesně zuby dopadly na tělo.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dvakrát, možná třikrát</h2>



<p>Po prvním vyplivnutí se Templer vynořil těsně u Evanse a znovu se pokusil o záchranu. Hroch udeřil zespodu a stáhl ho pod hladinu podruhé. Podle některých verzí příběhu (Washington Post z roku 1996 mluví o třech útocích, <a href="https://whdh.com/news/i-was-up-to-my-waist-down-a-hippos-throat-he-survived-and-heres-his-advice/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">novější profil CNN</a> popisuje třetí bokové sevření při úniku ke skalám) byl Templer v čelistech nejméně dvakrát, v některých výpovědích třikrát.</p>



<p>Mezi jednotlivými sevřeními stihl nabírat vzduch. Pod vodou šetřil kyslík a v jednu chvíli se držel klů, aby při zmítání omezil trhání vlastních tkání. Na dně řeky sledoval světlo prosvítající hladinou a přemýšlel, kdo vydrží bez dechu déle – on, nebo hroch.</p>



<p>Dostal se do mělčí vody ke skalám. Kolega ho vytáhl na relativně bezpečné místo. Templer měl otevřené poranění hrudníku, z rány bublala krev a bylo jasné, že plíce je poškozená. Někdo z přítomných zakryl otvor potravinovou fólií.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Fólie, která možná zachránila plíci</h2>



<p>Z lékařského hlediska šlo o improvizované ošetření otevřeného pneumotoraxu. Defekt v hrudní stěně nasává vzduch a plíce kolabuje. Klasická traumatologická logika podle Merck Manualu říká: zamezit nasávání vzduchu přes ránu částečně okluzivním krytím. Fólie přichycená na třech stranách funguje jako jednosměrný ventil: při výdechu vzduch unikne, při nádechu se fólie přisaje a brání dalšímu kolapsu.</p>



<p>Důležitá nuance: dnešní doporučení Americké kardiologické asociace a Červeného kříže jsou opatrnější. Plně neprodyšné krytí může zhoršit tenzní pneumotorax, proto se dnes preferuje prodyšný kryt nebo speciální ventilovaný obvaz. Tehdy v roce 1996 na břehu Zambezi ale nešlo o učebnicový postup. Šlo o to, že někdo měl po ruce kus fólie a věděl, co s ním. Poblíž navíc náhodou cvičili záchranáři a chirurg, který později Templerovi zachránil pravou ruku i obě nohy. Levou ruku ale amputovali.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co zůstalo</h2>



<p>Evans Namasanga nepřežil. Templer o něm veřejně mluví stručně a bez obviňování: „Neudělal nic špatně,&#8220; říká. Tragický důsledek paniky a vody.</p>



<p>Sám Templer se dva roky po útoku vrátil na Zambezi a navzdory amputaci levé ruky absolvoval s týmem dosud nejdelší zaznamenaný sjezd řeky: přes 2 500 kilometrů za tři měsíce. Později napsal knihu <em>Marked for Life: Finding Grace and Grit Where You Least Expect It</em> a dnes přednáší o odolnosti. Jeho mentální manuál zní prostoduše, ale vychází z okamžiku, kdy na dně řeky sledoval světlo a rozhodoval se, jestli odejde, nebo zůstane: „Zastav se. Zmlkni. Ukaž se. Udělej další správnou věc.&#8220;</p>



<p>Na otázku, co si z hroší tlamy pamatuje nejvíc, neodpovídá popisem bolesti ani strachu. Odpovídá tím tichem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/pruvodce-na-rece-zambezi-skoncil-po-pas-v-hrosi-tlame-dvakrat-co-citil-uvnitr-popisuje-s-mrazivou-presnosti/">Průvodce na řece Zambezi skončil po pás v hroší tlamě. Dvakrát. Co cítil uvnitř, popisuje s mrazivou přesností</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kosmonauti Sojuzu oslepli a padali k zemi bez kontroly. Padák je zastavil 150 metrů před propastí a záchranáři je nechali na mrazu</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/kosmonauti-sojuzu-oslepli-a-padali-k-zemi-bez-kontroly-padak-je-zastavil-150-metru-pred-propasti-a-zachranari-je-nechali-na-mrazu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 12 Jul 2026 12:15:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[kosmonaut]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=213100</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vasilij Lazarev a Oleg Makarov seděli v kabině Sojuzu 18a, když jim 261 sekund po startu z Bajkonuru selhalo oddělení stupňů nosiče.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Raketa se vychýlila, automatický systém odpojil loď a poslal ji na balistickou dráhu zpět k Zemi. Během sestupu vyšplhalo přetížení na 21,3 G, víc než pětinásobek toho, co zažívá posádka při normálním návratu. Sítnice přestaly fungovat dřív než mozek. Oslepli. Pak kapsle dopadla na zasněžený svah hory Teremok-3 v Altaji a začala klouzat dolů. Zastavila se 152 metrů před hranou srázu, když se padák zachytil o stromy. A pak přišla noc na mrazu, protože záchrana nedorazila.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pět minut, tři katastrofy</h2>



<p>Mechanismus selhání byl banální ve své příčině a brutální v důsledcích. Během stoupání vyvolaly nadměrné vibrace elektrickou poruchu, která předčasně odpálila část explozivních západek mezi druhým a třetím stupněm nosiče. Stupně se neoddělily čistě, raketa ztratila orientaci a automatický bezpečnostní systém vyhodnotil situaci jako kritickou. Vypnul program letu a oddělil kabinu s posádkou.</p>



<p>Jenže záchranná věž, která umí vytáhnout loď z nosiče v nejranější fázi startu, už byla dávno odhozená. Zbývala jediná možnost: balistický návrat. Žádné řízené klouzání atmosférou, žádné manévrování. Kabina letěla po balistické křivce jako dělová koule, a to znamenalo extrémní brzdění v hustých vrstvách atmosféry. Podle&nbsp;<a href="https://www.nasa.gov/history/45-years-ago-apollo-soyuz-test-project-l-3-months/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NASA</a>&nbsp;přetížení dosáhlo 21,3 G, zatímco standardní návrat Sojuzu z orbity znamená 3 až 4 G.</p>



<p>Posádka přitom neměla nad nosičem kontrolu ani za normálních okolností; kosmonauti během poháněného stoupání Sojuzu neřídí raketu, pouze monitorují systémy. Po přerušení startu už neřídili vůbec nic. Vše běželo automaticky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč nejdřív přijde slepota</h2>



<p>Při přetížení ve směru hlava–nohy (v letecké fyziologii označovaném +Gz) gravitační síla tlačí krev od mozku směrem k nohám. Sítnice oka je na nedostatek prokrvení citlivější než mozková kůra. Podle přehledu na&nbsp;<a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK430768/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NCBI</a>&nbsp;se ztráta periferního vidění objevuje už kolem 3,4–4,8 G, úplný blackout nastává přibližně při 4–5,6 G a bezvědomí od 4,5–6,3 G; to vše bez ochranných protiopatření, jako jsou přetlakové obleky stíhacích pilotů.</p>



<p>Lazarev a Makarov zažili čtyřnásobek těchto prahových hodnot. Při 21,3 G člověk váží tolik, jako by na něm sedělo dvacet lidí jeho vlastní hmotnosti. Zrak vypadne během sekund, vědomí může následovat vzápětí. Kosmonauti byli po část sestupu prakticky bezmocní, slepí, přimáčknutí do sedaček silou, proti které se nedá ani zvednout ruka.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Svah, sníh a 152 metrů</h2>



<p>Kapsle dosedla jihozápadně od Gorno-Altajsku, na zasněženém svahu hory Teremok-3, zhruba ve 1 200 metrech nad mořem. Padáky zbrzdily pád atmosférou, ale po dopadu se modul rozjel po sněhu dolů po svahu. Zastavení přišlo až ve chvíli, kdy se šňůry padáku zamotaly do vegetace. Podle rekonstrukce&nbsp;Gagarinova muzea&nbsp;zbývalo do hrany srázu 152 metrů.</p>



<p>Záchrana nepřišla ten den. Terén byl pro vrtulník příliš členitý, stroj nemohl nad místem viset. Jeden pokus pozemní skupiny vyvolal lavinu. Lazarev a Makarov strávili noc v kabině na mrazu, v horách, po přetížení, které jednomu z nich způsobilo vnitřní zranění, z nichž se už nikdy plně nezotavil.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co svět věděl, a co ne</h2>



<p>Sovětský svaz nehodu nezamlčel úplně, ale ořezal ji na kost. Tisková agentura TASS vydala patnáctiřádkovou zprávu o „odchylce nosiče&#8220; a nuceném návratu. Časopis TIME ji zachytil ve svém dubnovém vydání jako telegrafickou kuriozitu. Podle dostupných zdrojů se v sovětském domácím tisku objevila první stručná zmínka až 8. května 1975, měsíc po události. Plné okolnosti zůstaly mimo veřejný prostor na dlouhá léta.</p>



<p>Důvod minimální komunikace nebyl jen reflexivní sovětský utajovací instinkt. Za tři měsíce startoval společný let Apollo–Sojuz, prestižní projekt détente. Sověti informovali americké partnery do tří dnů a zdůrazňovali, že havarovaný nosič byl starší verze; pro společný let poletí modernizovaná varianta. Američané to přijali. V červenci 1975 se Sojuz 19 a Apollo úspěšně spojily na oběžné dráze.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cena za přežití</h2>



<p>Makarov se vrátil k létání a absolvoval ještě dva kosmické lety. Lazarev ne. Jeho vnitřní zranění po extrémním přetížení a pádu po svahu mu uzavřela cestu zpět. Přesná diagnóza nebyla nikdy veřejně sdělena.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="1973г. Звездный городок. экипаж космического корабля &quot;Союз-12&quot; В.Г. Лазарев, О.Г. Макаров" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/77LTvFFkC20?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Sojuz 18a dnes NASA vede jako jednu z klíčových lekcí pro konstrukci únikových systémů, logiku oddělení stupňů a plánování záchrany mimo nominální přistávací oblast. Životy dvou mužů tehdy nezachránil jeden zázrak, ale řetěz věcí, které ještě fungovaly: automatický abort, který zareagoval včas. Padák, který se otevřel. Stromy, které ho zastavily. A dvě těla, která vydržela víc, než by kdokoli předem vsadil.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/kosmonauti-sojuzu-oslepli-a-padali-k-zemi-bez-kontroly-padak-je-zastavil-150-metru-pred-propasti-a-zachranari-je-nechali-na-mrazu/">Kosmonauti Sojuzu oslepli a padali k zemi bez kontroly. Padák je zastavil 150 metrů před propastí a záchranáři je nechali na mrazu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/77LTvFFkC20" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/77LTvFFkC20" />
			<media:title type="plain">1973г. Звездный городок. экипаж космического корабля &quot;Союз-12&quot; В.Г. Лазарев, О.Г. Макаров</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Киножурнал Новости дня №37, 1973г.]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/1973d0b3-d0b7d0b2d0b5d0.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Sníh izoluje lépe než polystyren. Pod 30 cm silnou vrstvou neklesá teplota pod nulu a chrání tisíce živočichů</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/snih-izoluje-lepe-nez-polystyren-pod-30-cm-silnou-vrstvou-neklesa-teplota-pod-nulu-a-chrani-tisice-zivocichu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 10 Jul 2026 02:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[Příroda]]></category>
		<category><![CDATA[zima]]></category>
		<category><![CDATA[zvířata]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=212945</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Čerstvý suchý sníh dokáže izolovat téměř jako polystyren. Pod jeho vrstvou přežívá celé skryté společenstvo, od hrabošů po houby.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si peřinu, která padá z nebe. Každá vločka v sobě nese hlavně vzduch, a právě ten vzduch brzdí únik tepla z půdy a zároveň nepouští arktický mráz dolů. Fyzici tomu říkají nízká tepelná vodivost, <a href="https://youtu.be/wQJsaPGaH7E?si=nVWFHe4aGdLiVQdY" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ekologové mluví o subniviu</a>: stabilním mikroklimatu mezi zemí a spodní hranicí sněhu, kde teplota zůstává blízko nuly, i když nad pokrývkou řádí dvacetistupňový mráz. Jenže tenhle skrytý svět má podmínku: sníh musí být dostatečně hluboký, suchý a vzdušný. A přesně to se v posledních zimách nedaří.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč sníh izoluje a kdy překoná polystyren</h2>



<p>Běžný expandovaný polystyren (EPS) má tepelnou vodivost kolem 0,038 W/mK. Čerstvý suchý prašan s nízkou hustotou se této hodnotě dokáže přiblížit, protože až 90 % jeho objemu tvoří vzduchové kapsy. Jenže stačí, aby sníh zvlhl, zhutnil nebo přemrzl, a vodivost vyskočí; mokrý sníh vede teplo násobně lépe. Srovnání se stavebním izolantem proto platí jen pro ten nejlehčí, nejčerstvější sníh, jaký napadne za bezvětrné mrazivé noci.</p>



<p>Rozhodující proměnnou je hustota. Studie publikovaná v <a href="https://www.cambridge.org/core/journals/journal-of-glaciology/article/an-investigation-of-the-thermal-conductivity-of-snow/DBA621D76B34257DDD694C6DB9A4D0D8" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Journal of Glaciology</a> ukazuje, že s rostoucí hustotou a obsahem vody tepelná vodivost sněhu strmě roste. Prakticky: dvacet centimetrů mokrého břečkového sněhu izoluje výrazně hůř než dvacet centimetrů nadýchaného prašanu. Bílá barva je stejná, fyzika ne.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Magická hranice 30 centimetrů? Spíš rozpětí</h2>



<p>Představa jednoho univerzálního prahu je lákavá, ale realita je složitější. Odborná literatura uvádí, že subnivium se začíná formovat už při 15–20 centimetrech sněhu. Při takové vrstvě se teplota u povrchu půdy stabilizuje, ale stále kolísá podle vnějších podmínek. Opravdu spolehlivou izolaci, tedy teploty setrvale blízko 0 °C, zajišťuje pokrývka hlubší, řádově nad 50 centimetrů. Třicet centimetrů je rozumná orientační hodnota, nikoli fyzikální konstanta.</p>



<p>Klíčovou roli hraje i to, co pod sněhem leží. Půda po celý rok akumuluje teplo a v zimě ho pomalu uvolňuje směrem vzhůru. Sněhová vrstva funguje jako zátka: zadrží toto geotermální teplo dole a zároveň nepustí mráz shora. Výsledkem je úzký teplotní koridor kolem bodu mrazu, ideální prostředí pro přežití.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Wildlife Wednesday Subnivean Zone Final" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wQJsaPGaH7E?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Skrytý svět pod bílou peřinou</h2>



<p>V subniviu nekončí život, naopak pokračuje překvapivě čile. Hraboši a rejsci si pod sněhem budují sítě tunelů, loví bezobratlé, okusují kořínky a kůru. Členovci (roztoči, chvostoskoci, pavouci) zůstávají aktivní a rozkládají organickou hmotu. Houby a bakterie pokračují v mineralizaci živin. Některé stálezelené rostliny, například brusinka, dokážou pod sněhem dokonce fotosyntetizovat: sněhem totiž proniká omezené množství světla, posunuté směrem ke kratším vlnovým délkám. Nejde o tmu jako v krabici, spíš o hluboký soumrak.</p>



<p>Zvláštní adaptací je Dehnelův fenomén: rejskům se před zimou zmenší lebka v průměru o 15 % a na jaře opět doroste. Menší mozek spotřebuje méně energie; v prostředí, kde je každá kalorie vzácná, jde o rozdíl mezi životem a smrtí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Paradox teplé zimy: méně sněhu, víc mrazu pod ním</h2>



<p>Tady se příběh láme. Teplejší zimy neznamenají pro drobné savce úlevu. Naopak. Studie v <a rel="nofollow noopener" href="https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0127613" target="_blank">PLOS</a><a href="https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0127613" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow"> </a><a rel="nofollow noopener" href="https://journals.plos.org/plosone/article?id=10.1371%2Fjournal.pone.0127613" target="_blank">One</a> prokázala, že experimentální oteplení vedlo k tenčí a hustší sněhové pokrývce, a minimální teploty v subniviu paradoxně klesly níž než v kontrolním scénáři. Méně sněhu znamená slabší peřinu, a ta propouští mráz.</p>



<p>Globální modelování publikované v <a href="https://www.nature.com/articles/s41558-019-0588-4" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Nature Climate Change</a> předpovídá, že průměrné trvání subnivia se do konce století zkrátí ze 126 na 110 dnů. Zároveň přibude dnů, kdy půda zamrzá bez jakékoli sněhové ochrany. Pro organismy závislé na subniviu je to dvojí rána: kratší úkryt a tvrdší podmínky mimo něj.</p>



<p>Česko tento trend zažívá na vlastní kůži. Zima 2025/2026 byla podle ČHMÚ nadprůměrně teplá a srážkově devátá nejchudší od roku 1961. Na Štědrý den hlásila Luční bouda v Krkonoších jediný centimetr sněhu. Jediný centimetr, to není peřina, to je prostěradlo. Subnivium v takových podmínkách nevzniká vůbec.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sjezdovka není louka: technický sníh izoluje jinak</h2>



<p>Pro lyžaře vypadá sjezdovka zasněženě. Pro hraboše pod ní je to ledová deska. Měření ve slovenských lyžařských areálech ukázala průměrnou hustotu přírodního neudusaného sněhu na začátku sezony kolem 170 kg/m³, zatímco technický sjezdovkový sníh dosahoval 435 kg/m³. V prosinci byl rozdíl ještě výraznější: 191 oproti 539 kg/m³. Hustší sníh znamená méně vzduchu, vyšší vodivost a slabší izolaci. Pod sjezdovkou se subnivium prakticky netvoří.</p>



<p>To má důsledky i pro diskusi o zasněžování v chráněných územích. Technický sníh sice prodlužuje lyžařskou sezonu, ale ekologicky se chová jinak než přírodní pokrývka. Správa KRNAP proto mimo jiné omezuje pohyb mimo značené cesty, a z fyzikálního hlediska to dává smysl: každý krok udusává sníh, zvyšuje jeho hustotu a oslabuje izolační efekt.</p>



<p>Sníh nechrání zimní krajinu zvenčí. Chrání život, který pod ní pokračuje. A právě ten je v teplých zimách nejzranitelnější, ne proto, že by bylo málo zimy, ale proto, že peřina, na kterou se celá společenstva spoléhají tisíce let, je rok od roku tenčí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/snih-izoluje-lepe-nez-polystyren-pod-30-cm-silnou-vrstvou-neklesa-teplota-pod-nulu-a-chrani-tisice-zivocichu/">Sníh izoluje lépe než polystyren. Pod 30 cm silnou vrstvou neklesá teplota pod nulu a chrání tisíce živočichů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wQJsaPGaH7E" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wQJsaPGaH7E" />
			<media:title type="plain">Wildlife Wednesday Subnivean Zone Final</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Welcome to Wildlife Wednesday! Today, we learn about a hidden world underneath the snow. #wildlifewednesday]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/wildlife-wednesday-subnivean-zon.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Přeříznuté lano a pád do trhliny v Andách. Joe přežil díky dehydrataci, která paradoxně zpomalila vnitřní krvácení</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/preriznute-lano-a-pad-do-trhliny-v-andach-joe-prezil-diky-dehydrataci-ktera-paradoxne-zpomalila-vnitrni-krvaceni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Jul 2026 03:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[horolezectví]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=212458</guid>

					<description><![CDATA[<p>Britský horolezec Joe Simpson visel v roce 1985 v úplné tmě nad propastí na laně, které jeho partner musel přeříznout. Následovaly čtyři dny, kdy měl být mrtvý.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Siula Grande, 6 344 metrů, peruánské Andy. Joe Simpson a Simon Yates právě dokončili první výstup západní stěnou v alpském stylu, jen dva muži, žádný záchranný tým ani žádná radiová spojka s civilizací. Při sestupu si Simpson zlomil nohu. Co následovalo, se stalo jedním z nejcitovanějších příběhů o přežití v dějinách horolezectví. Ne proto, že šlo o zázrak. Spíš proto, že každý jednotlivý krok, od přeříznutého lana po poslední metry k táboru, měl svou logiku, kterou lze rozebrat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Noc, kdy lano přestalo držet</h2>



<p>Yates spouštěl zraněného Simpsona po svahu v krátkých délkách lana. V úplné tmě, bez výhledu na terén pod sebou. Pak Simpson přejel přes neviditelný ledový práh a ocitl se ve volném prostoru, visel celou vahou, neschopen se vrátit na svah, neschopen cokoli udělat. Yates nahoře cítil, jak ho lano táhne ke hraně. Neviděl partnera, neslyšel ho a nevěděl, co je pod ním. Věděl jediné: za několik minut spadnou oba.</p>



<p>Přeřízl proto lano.</p>



<p>Simpson propadl do ledové trhliny. Nedopadl ale na dno – zachytil se na systému ledových říms hluboko uvnitř. Yates se ráno dostal dolů, nahlédl do trhliny a zavolal. Odpověď nepřišla. Následně odešel do tábora přesvědčen, že jeho partner je mrtvý.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čtyři dny, dvacet minut po dvaceti minutách</h2>



<p>Simpson se ale v trhlině probral. Nad sebou měl převislou stěnu, pod sebou tmu. Poté udělal to, co by většina lidí neudělala, spustil se hlouběji. Našel strmý výlez na ledovec. Se zlomenou nohou, bez jídla a vody, začal cestu zpět do tábora vzdáleného několik kilometrů přes ledovec a morénu.</p>



<p>Jeho metoda byla brutálně prostá: rozsekal si trasu na dvacetiminutové úseky. K té trhlině. K tomu kameni. K té skále. Nikdy se nedíval na celý rozsah problému. V <a href="https://www.redbull.com/int-en/joe-simpson-touching-the-void-interview" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rozhovoru pro Red Bull</a> z roku 2019 popsal, že ve chvíli, kdy přestal sledovat čas a ztratil strukturu mikrocílů, ztratil i pocit účelu. Poslední hodiny byly směsí halucinací, výpadků vědomí a zvířecí vůle dostat se k místu, kde možná ještě stojí stan.</p>



<p>Dorazil. Yates tam byl, o dvě hodiny později by odešel.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Paradox dehydratace</h2>



<p>Simpson měl vnitřní krvácení. Neměl přístup k vodě celé dny. A právě tady vstupuje do příběhu fyziologický paradox. Traumatologická medicína pracuje s principem takzvané permisivní hypotenze: při aktivním krvácení může nižší krevní tlak snižovat krevní ztrátu, protože méně narušuje vznikající sraženiny. Dehydratace tlak přirozeně snižuje.</p>



<p>Neexistuje veřejná lékařská kazuistika, která by tento mechanismus potvrdila konkrétně u Simpsona. Podle obecných principů popsaných v odborné literatuře na <a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK558915/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NCBI</a> je ale pravděpodobné, že stav, který ho jinak zabíjel (žízeň, vyčerpání, pokles objemu tekutin), současně držel tlak dost nízko na to, aby nekrvácel rychleji, než se jeho tělo stačilo bránit. Paradox, který nefunguje jako léčba, ale mohl fungovat jako vedlejší efekt, který mu koupil čas.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Lano, které nebylo zradou</h2>



<p>Veřejnost příběh dlouho četla jako morální dilema: může člověk přeříznout lano partnerovi? Simpson to tak sám nikdy neviděl. Už v roce 1989 v rozhovoru pro Los Angeles Times označil Yatesovo jednání za „brilantní záchranu&#8220;. V roce 2004 zase <a href="https://www.chron.com/entertainment/movies_tv/article/climbers-relive-a-mountain-of-problems-in-void-1678706.php" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">řekl</a>, že knihu <em>Touching the Void</em> psal z jednoho důvodu: očistit Simona.</p>



<p>Yates sám v eseji pro The Alpine Journal z roku 2004 upozornil, že film přehnal obraz veřejného odsouzení. Podle něj nešlo o „mnohé lezce&#8220;, ale o malou skupinu lidí a mediální zkratku. Pro horolezeckou komunitu bylo rozhodnutí logické: zemřít ve dvou nedává smysl, když jeden může žít.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co z toho zůstává dnes</h2>



<p>Kniha vyšla česky jako&nbsp;<em>Setkání se smrtí</em>&nbsp;v nakladatelství Jota, poprvé v roce 1994, naposledy jako audiokniha v roce 2021. Tištěná verze je dnes dostupná spíš antikvárně. Film&nbsp;<em>Pád do ticha</em>&nbsp;z roku 2003, oceněný cenou BAFTA, existuje na českém DVD s dabingem, ale na streamovacích platformách v Česku aktuálně chybí.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="He Cut The Rope  How Joe Simpson Survived The Impossible" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/r0oR8MEDM24?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Simpson se k lezení vrátil. Pět let po nehodě vylezl Ama Dablam v Nepálu. Lezl až do roku 2009, kdy se na jednom vrcholu v Nepálu rozhodl, že končí. Ne proto, že by nemohl. Ale proto, že mohl odejít po svých.</p>



<p>Rozhodující nebyla jediná šťastná náhoda. Bylo to přeříznuté lano, které dalo oběma šanci žít, ledová římsa, která zastavila pád, tělo, které vlastní slabostí zpomalilo krvácení, a mysl, která odmítla vidět víc než dvacet minut dopředu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/preriznute-lano-a-pad-do-trhliny-v-andach-joe-prezil-diky-dehydrataci-ktera-paradoxne-zpomalila-vnitrni-krvaceni/">Přeříznuté lano a pád do trhliny v Andách. Joe přežil díky dehydrataci, která paradoxně zpomalila vnitřní krvácení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/r0oR8MEDM24" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/r0oR8MEDM24" />
			<media:title type="plain">He Cut The Rope  How Joe Simpson Survived The Impossible</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[He Cut The Rope. How Joe Simpson Survived The Impossible.The only sound was the howling Andean wind and the sickening snap of Joe Simpson’s tibia as it shatt...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/he-cut-the-rope-how-joe-simpson-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jak přežít a přečkat jaderný výbuch: Vryjte si do paměti snadnou armádní techniku a chovejte se podle ní</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/taktika-preziti-jaderne-exploze/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 20 Sep 2025 02:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná bomba]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[úkryt]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=68409</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ačkoli je jaderná válka v plném rozsahu celkem nepravděpodobná, naprosto její výskyt vyloučit nelze. Je proto dobré si ujasnit základní pravidla přežití atomového výbuchu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Turbulentní události na mezinárodní scéně s sebou v posledních dnech přinesly i otázky a hrozby, na něž většina obyvatel Evropy jistě nebyla připravena. <strong>Riziko jaderného konfliktu zde samozřejmě bylo i dříve</strong>, akutní ohrožení v tomto směru však pociťoval málokdo. Ujasnit si v hlavě postup, jak se při atomovém výbuchu zachovat, může být užitečné nejen pro případ útoku jadernými hlavicemi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sn-en-nikoli-mizej-c-riziko">Snížené, nikoli mizející riziko</h2>



<p>Už i takové odstředivky na výrobu uranu jsou velmi technicky náročná a nebezpečná záležitost. Ostatně není ani nutná hrozba ze strany některé z&nbsp;velmocí, <strong>stačí technická porucha systému varování</strong>. Pravdou ovšem je, že větší množství <a href="/tag/jaderna-bomba/">atomových bomb</a> svržených najednou by nebylo v ničím zájmu, protože by následky nevyhnutelně zasáhly i toho, kdo výbuchy původně hrozil. Radioaktivní spad by se totiž kolem Země dostal i na něj.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/podzemni-tunel.jpg" alt="" class="wp-image-68412 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/podzemni-tunel.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/podzemni-tunel-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/podzemni-tunel-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/podzemni-tunel-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/podzemni-tunel-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Co tedy dělat v&nbsp;případě, že dojde k&nbsp;takové explozi nad městem? V&nbsp;rámci sekund se nejprve objeví záblesk, zvuk dorazí až opožděně. Třetina energie exploze se k&nbsp;nám dostane jako světlo a také infračervené záření. <strong>Vrchol je sekundu po výbuchu, světelný záblesk ovšem trvá déle jak 5 sekund.</strong> Pokud okamžitě – už při prvním záblesku – vyhledáte úkryt, většina záření se vám vyhne. Ideálně skočte někam do příkopu, rychlost zde vítězí nad kvalitou krytu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-nouzi-pou-ijete-i-kapuci">V&nbsp;nouzi použijete i kapuci</h2>



<p>V&nbsp;extrémních případech, kdy skutečně není „za co skočit“, se zkrátka vrhněte na zem obličejem dolů. Hlavou směrem od výbuchu, ruce pod tělo a kapuci nebo jinou pokrývku na hlavu. <strong>Nacházíte-li se zrovna v&nbsp;autě, zastavte, zatáhněte ruční brzdu</strong> a dostaňte se pod linii oken, ta samozřejmě zavřete. Kdekoli uvnitř se ukryjte pod stolem, rovněž pod linií oken. Případně shoďte nábytek na stranu jako štít před radiací. Nezastaví ji, ale je to lepší než nic.</p>



<p>V&nbsp;nechráněném povrchu kůže umí záření z jaderného výbuchu způsobit popáleniny třetího stupně, a to téměř 9 kilometrů od epicentra výbuchu. Jde o nejdalekonosnější efekt bomby při leteckém shozu a je také nejzákeřnější. <strong>Blesková smrt nervových buněk totiž otupí jakoukoli bolest.</strong> Léze si následně nevšimnete a jakýkoli dotek ji ještě více poškodí. Pokud uslyšíte varovné sirény a budete mít asi 5–10 minut času, dopadne pro vás vše znatelně lépe.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-r-zov-vlna-spot-ebuje-polovinu-energie">Rázová vlna spotřebuje polovinu energie</h2>



<p>Polovina veškeré energie jaderné exploze jde do rázové vlny. Jste-li blíže než 5 km od místa výbuchu, obytné budovy se s velkou pravděpodobností alespoň částečně zhroutí. V&nbsp;takovém případě jsou hlavním rizikem samotné trosky. <strong>Při výbuchu v&nbsp;Hirošimě zemřelo z&nbsp;340&nbsp;000 obyvatel v prvních okamžicích jen 80&nbsp;000</strong>, i když bylo zničeno 70 % staveb. Tradiční japonské domy mají totiž lehkou dřevěnou konstrukci a papírové stěny. Zdaleka tudíž nejsou tak nebezpečné jako městské betonové stavby.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zhroucene-budovy.jpg" alt="" class="wp-image-68417 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zhroucene-budovy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zhroucene-budovy-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zhroucene-budovy-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zhroucene-budovy-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zhroucene-budovy-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Spolehlivým místem jsou v&nbsp;tomto ohledu suterény. Eizo Nomura v&nbsp;něm přežil a byl přitom v Hirošimě 170 metrů od místa <a href="/tag/exploze/">exploze</a>. Vchod do těchto prostor bude ovšem pravděpodobně zasypán a na pomoc můžete čekat i několik dní. <strong>Mějte proto po ruce vodu a zásoby a také utěsněte okna a štěrbiny.</strong> Pak se do prostoru dostane mnohem méně radioaktivního prachu. Rostoucí síla hlavice rozšiřuje okamžitou destrukci, rozsah radiace ale roste mnohem pomaleji.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ot-zka-vlnov-d-lky">Otázka vlnové délky</h2>



<p>Fotony gama záření mají totiž velice krátkou vlnovou délku. Proto je dobře absorbuje i okolní vzduch. Čím výkonnější bomba, tím lepší je vyšší výška detonace nad cílem. Po jakémkoli použití jaderné hlavice <strong>bude jistě následovat zhoršení mezinárodní politické situace</strong>. Během postsovětských let mnoho krytů degradovalo a ztratilo svou spolehlivost. Jestli od výbuchu uplynuly minuty a jste pořád naživu, nejspíš jste v&nbsp;normálním suterénu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklepni-ukryt.jpg" alt="" class="wp-image-68414 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklepni-ukryt.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklepni-ukryt-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklepni-ukryt-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklepni-ukryt-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklepni-ukryt-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nejlepší následnou možností je nedělat nic, a to aspoň den. Máte-li vodu a zásoby, klidně i několik dní. Žádný vnější vliv typu požáru vás totiž nejspíš neohrozí. Hirošimu zachvátilo po výbuchu ohnivé peklo. <strong>Bylo ale důsledkem trosek ze dřeva a papíru</strong>, které vzplály kvůli otevřeným ohňům a špatným rozvodům. Zhroucené betonové zdi většinu hořlavého materiálu spolehlivě zasypou. Takže nespěchejte, radiace se postupně snižuje.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Máte v&nbsp;současnosti obavy z&nbsp;takového zásahu někde poblíž?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="How to Survive a Nuke" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/j9ZfRV0WRys?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-howtosurvive">Zdroj: <a href="https://www.youtube.com/channel/UCOch_vMp7AKaiGE7e6kSHfg" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HowToSurvive</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/taktika-preziti-jaderne-exploze/">Jak přežít a přečkat jaderný výbuch: Vryjte si do paměti snadnou armádní techniku a chovejte se podle ní</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/j9ZfRV0WRys" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/j9ZfRV0WRys" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/jaderny-vybuch.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jak to, že lidé přežili dobu ledovou, zatímco mnoho druhů vyhynulo? Badatelé se stále přou několika teoriemi</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/homo-sapiens-preziti-doby-ledove/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Sep 2025 04:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[doba ledová]]></category>
		<category><![CDATA[hominid]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=69208</guid>

					<description><![CDATA[<p>Od úsvitu našeho druhu před asi 300 000 lety se moderní lidé rozšířili po celém světě. Naší největší výhodou je stále obrovská dovednost adaptovat se na okolní podmínky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kromě vrozeného talentu vydržet nejrůznější klimatické podmínky je druh Homo sapiens také schopen přežít náhlé změny. Během doby ledové, která začala asi před 115&nbsp;000 lety,<strong> přežili lidé divoké proměny, které zdecimovaly </strong>jejich příbuzné. Jak to naši předci provedli? Antropologové ani archeologové nemají dodnes přesnou odpověď. Možné důvody ovšem často zahrnují výjimečné sociální dovednosti našeho druhu a taky využití prostředí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-klimatick-krize-s-velk-mi-v-kyvy">Klimatická krize s velkými výkyvy</h2>



<p>K&nbsp;pochopení způsobu, jakým se lidé adaptovali na dobu ledovou, je třeba rozebrat, s&nbsp;čím se vlastně potýkali. V&nbsp;těchto dlouhých obdobích poklesne teplota povrchu i <a href="/tag/atmosfera/">atmosféry</a> planety, takže kontinentální led pokryje značnou část území. <strong>Nejde ovšem o dobu konstantního mrazu</strong>, jak je často vykreslována. Klima se ve skutečnosti často měnilo, a to mezi chladným a chladnějším. Doba před 115&nbsp;000 – 11&nbsp;700 lety zahrnovala extrémní výkyvy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="625" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamut-v-horach.jpg" alt="" class="wp-image-69213 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamut-v-horach.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamut-v-horach-450x281.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamut-v-horach-150x94.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamut-v-horach-768x480.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamut-v-horach-320x200.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamut-v-horach-720x450.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Posledních 100&nbsp;000 a více let bylo neustálou oscilací mezi teplem i zimou ve vyšších polohách a suchem a vlhkem v&nbsp;těch nižších,“</em> říká antropolog Rick Potts ze Smithsonova institutu. <em>„Právě tato<strong> dynamika položila před všechny organismy zásadní otázku</strong>, jak takový režim přežít.“</em> Klimatické změny způsobily vážné následky pro mnoho rostlin a zvířecích druhů, které s&nbsp;prudkými změnami prostředí velmi zápolily. To samé se týká lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-osud-dal-ch-hominid">Osud dalších hominidů</h2>



<p>Na počátku této éry jsme nebyli jediným lidským druhem. Indonéské ostrovy obývaly poslední pozůstatky druhu Homo erectus a Homo floresiensis. Denisované obývali Asii a <strong>neandrtálci se adaptovali na studené podnebí Evropy</strong>. A ačkoli tyto druhy, naše nejbližší rodina, v&nbsp;minulosti prosperovaly, v&nbsp;mlhách doby ledové všichni zmizeli z archeologických záznamů. Jenže proč k&nbsp;tomu došlo a my vyšli jako vítězové?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="681" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zkoumani-praveke-kostry.jpg" alt="" class="wp-image-69217 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zkoumani-praveke-kostry.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zkoumani-praveke-kostry-320x218.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zkoumani-praveke-kostry-768x523.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zkoumani-praveke-kostry-720x490.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jedna z&nbsp;přetrvávajících teorií navrhuje, že tyto druhy hominidů byly vytlačeny chytřejším druhem, tedy námi. Jednoduše jsme se objevili na jejich území a tvrdě je potlačili v&nbsp;boji o potravu. <strong>Rozptýlení Homo sapiens se totiž časově kryje </strong>právě s&nbsp;vymizením dalších druhů, takže podezření na prosté vyhlazení dává smysl. Tuto myšlenku podporuje vědomí vzájemného násilí mezi národy a druhy po celou historii od pravěku po současnost.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-sledek-klimatick-ch-zm-n">Důsledek klimatických změn</h2>



<p>Převažující teorií je skutečnost, že na odchodu populací se nakonec podepsaly klimatické změny. Nedávné výzkumy ukazují na několik těžkých vln mrazu v&nbsp;době před 44&nbsp;000 – 40&nbsp;000 lety. Ty <strong>navzdory adaptaci zlikvidovaly právě neandrtálce.</strong> <em>„Klimatická spojitost je poměrně jasná. Nakonec byla příliš velká zima na hledání jídla a populace prostě umrzla či zemřela hladem.“</em> Dynamika klimatu a absence jídla ovlivnily demografii.</p>



<p>Jasné určení velikostí těchto populací badatelům ovšem stále uniká. <a href="/tag/vyhynuti/">Vyhynutí</a> se může objevit z&nbsp;mnoha důvodů a druhy občas nemizí, i když je jejich populace celkem malá. Náš vlastní <strong>druh zůstal poměrně rozdroben, a přesto přežil.</strong> To ukazuje, že ve hře mohly být ještě další faktory. Homo sapiens přežil toto období jako jediný. Poprvé se ovšem tento druh objevil už tisíce let předtím. Bylo to přibližně před 200&nbsp;000 lety a konkrétně v&nbsp;Africe.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedin-p-e-iv-mraziv-ch-dob">Jediný přeživší mrazivých dob</h2>



<p>Hominidé sdílí určitou sadu dovedností pro přežití. Hodně času tráví uvnitř komplexních komunit, komunikují mezi sebou a navrhují inovativní řešení problémů. Přitom<strong> vytváří a používají specializované nástroje. </strong><em>„Není to v&nbsp;tom, že bychom měli něco, co jiné druhy neměly,“</em> podotýká John Shea z&nbsp;univerzity ve Stone Brook. <em>„Jen jsme ty dovednosti použili jinak.“</em> Jedním z&nbsp;hlavních příkladů těchto dovedností je naše schopnost komunikace.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="645" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/praveke-umeni-skala.jpg" alt="" class="wp-image-69216 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/praveke-umeni-skala.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/praveke-umeni-skala-320x206.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/praveke-umeni-skala-768x495.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/praveke-umeni-skala-720x464.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Děláme něco jiného v&nbsp;tom ohledu, jak si mezi sebou předáváme informace.“</em> Kromě toho máme také silnější sociální identitu a předáváme si symboly, rituály a umění. Právě to nám pomohlo semknout se jako společnost a také si <strong>jasně říct, jaká nebezpečí venku číhají</strong>. Tato spojení fungovala také jako záložní plán pro stav nouze. Když se změnilo klima a populace v&nbsp;oblasti měla problémy, mohla požádat o pomoc blízké sousedy.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak jste na tom s&nbsp;dovednostmi pro přežití v&nbsp;divočině?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/homo-sapiens-preziti-doby-ledove/">Jak to, že lidé přežili dobu ledovou, zatímco mnoho druhů vyhynulo? Badatelé se stále přou několika teoriemi</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak zaručeně rozdělat oheň pomocí improvizovaných prostředků, jako je citron nebo drátěnka</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/rozdelani-ohne-pomoci-citronu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Sep 2025 04:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=74825</guid>

					<description><![CDATA[<p>Není to zrovna typické, ale i pomocí citronu a několika kousků kovu lze rozdělat oheň. Při přežívání v nehostinných podmínkách je tento živel jedním z nejdůležitějších.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud se ocitnete v&nbsp;nehostinných podmínkách mimo civilizaci, jsou vaší základní starostí tři věci, které se do jisté míry doplňují. Opatřit si nějakým způsobem pitnou vodu, jídlo a udržet se v&nbsp;teple. Poslední jmenovaná <strong>souvisí s&nbsp;ohněm – existuje několik způsobů, jak ho rozdělat</strong>. Nejběžnější je tření dřeva pomocí „vrtání“, existuje ovšem ještě méně známý způsob. Funguje na fyzikálním základu a využívá vlastnosti citronu, dnes velmi běžného ovoce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-citronov-baterie-nen-jen-v-komiksech">Citronová baterie není jen v&nbsp;komiksech</h2>



<p>Budete potřebovat jeden citron, 6 hřebíků a 6 měděných sponek, dále kus drátu a drátěnku. Místo hřebíků můžete také použít mince. Nejdříve vezměte citron do rukou a promněte ho, aby změkl. <strong>Sponky zatlačte do citronu z&nbsp;jedné strany asi centimetr od sebe.</strong> Rovnoběžně s&nbsp;nimi vytvořte druhou řadu se stejnými proporcemi, tentokrát pomocí hřebíků. Dejte pozor, aby se žádné hřebíky ani sponky navzájem nedotýkaly.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="676" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/taborak-ohen.jpg" alt="" class="wp-image-74830 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/taborak-ohen.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/taborak-ohen-320x216.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/taborak-ohen-768x519.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/taborak-ohen-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/taborak-ohen-720x487.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Následuje drát, jehož pomocí spojte první sponku v&nbsp;řadě s&nbsp;druhým hřebíkem ve stejné řadě. Obdobně spojte drátem druhou sponku s&nbsp;třetím hřebíkem a tak dále. Toto spojení jednoho kovu s&nbsp;druhým vytvoří elektřinu. <strong>Nakonec použijeme zbývající hřebík i sponku jako póly.</strong> Poslední sponka bude plus a první hřebík naopak mínus. Tím jsme hotoví a tento citron by měl sloužit jako baterie s&nbsp;produkcí asi 5 voltů <a href="/tag/elektrina/">elektřiny</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dr-t-nka-a-z-klad-ohn">Drátěnka a základ ohně</h2>



<p>Dalším krokem je vzít drátěnku a položit na ni nějaký suchý troud, zkrátka dobře hořlavý materiál. Velmi vhodný je například toaletní papír. Vezměte oba drátky vedoucí z&nbsp;citronu a dotkněte se jimi drátěnky. <strong>Vytvoříte tak krátký elektrický obvod</strong>, který drátěnku rozpálí do ruda. Díky tomu chytne i troud a na něj už můžete rychle přikládat další kousky pro silnější plamen. Je tedy na místě mít takový materiál připravený.</p>



<p>Přestože se může tato metoda zdát poněkud komplikovaná, samotné potřeby nezaberou místo a citron se dá snadno přibalit prakticky na každou cestu. Navíc kus drátu, sponky a hřebíky využijete i jinde. <strong>S&nbsp;trochou štěstí tento postup nebudete nikdy potřebovat</strong>, jenže nelze nikdy předvídat, do jakých situací a s&nbsp;jakými možnostmi se člověk dostane. <a href="/tag/informace/">Informace</a> a návody jsou tím pádem taky cenná komodita, pokud je umíte využít.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký způsob nouzového rozdělání ohně jste v&nbsp;životě použili?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="How To Make Fire With A LEMON." width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/Bv2vT665bGI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/rozdelani-ohne-pomoci-citronu/">Jak zaručeně rozdělat oheň pomocí improvizovaných prostředků, jako je citron nebo drátěnka</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/Bv2vT665bGI" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/Bv2vT665bGI" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/ohen-priroda-jezero.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Uhádnete, které bakteriální a zvířecí druhy by nahradily lidstvo, kdyby vymřelo? Je jich celkem 10</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/druhy-ktere-mohou-nahradit-lidstvo/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 18 Sep 2025 03:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[vyhynutí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=73708</guid>

					<description><![CDATA[<p>V případě, že by lidé náhle vymřeli, jejich místo by brzy obsadily jiné druhy. Ty nejpravděpodobnější byste zřejmě netipli.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Někteří vědci (například David Attenborough či Henry Gee) hlásají brzký zánik lidstva. Podle nich již v&nbsp;roce 2100 bude žít na Zemi méně lidí, než je tomu dnes. Důvodem je stále probíhající evoluce (je dlouhodobá a v&nbsp;měřítku lidského života v&nbsp;podstatě nepostřehnutelná), <strong>stupňující se znečištění, drancování okolní přírody</strong>, které vede k&nbsp;vymírání desítek druhů rostlin a živočichů, a v&nbsp;neposlední řadě přelidnění planety. Jestliže lidé doopravdy vymřou, jejich místo nezůstane dlouho prázdné. „Ještě dnes“ je ho připraveno obsadit hned 10 druhů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-bi-jsou-jasn-mi-favority">Švábi jsou jasnými favority</h2>



<p>Prvním z&nbsp;nich jsou švábi, kteří se bezesporu řadí mezi favority. Tento hmyz by se dal s&nbsp;nadsázkou označit za specialistu na přežití. Švábi jsou totiž velice odolní a s&nbsp;vysokou pravděpodobností by přežili i celosvětový jaderný konflikt. Zhruba <strong>10 % švábů je imunních vůči účinkům smrtelných dávek radiace.</strong> Dále se doslova bleskově rozmnožují, opravdu rychle se vyvíjí a během několika desítek generací jsou si schopni vypěstovat toleranci vůči nejrůznějším jedům.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-krysy-ovl-dnou-pr-zdn-m-sta">Krysy ovládnou prázdná města</h2>



<p>Ve chvíli, kdy se lidská civilizace zhroutí, ovládnou podle názorů některých vědců prázdná města krysy, jejichž počet díky přebytku potravy prudce vzroste. Nárůst krysí populace ovšem povede k&nbsp;brzkému <strong>vyčerpání potravních zdrojů, což mezi jedinci vyvolá boje o přežití</strong>. Ty zase zapříčiní rychlou obměnu generací, která – společně s&nbsp;izolací jednotlivých kolonií, vysokou inteligencí a sociálním vnímáním krys – může vést k&nbsp;tomu, že krysy zaplní prázdné místo, jež po sobě lidé zanechají.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/krysa-na-policce.jpg" alt="" class="wp-image-65751 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/krysa-na-policce.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/krysa-na-policce-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/krysa-na-policce-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/krysa-na-policce-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/krysa-na-policce-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-wolbachie-jako-mist-i-manipulace">Wolbachie jako mistři manipulace</h2>



<p>Na první pohled jsou <a href="/tag/bakterie/">bakterie</a> rodu Wolbachia neškodné, ovšem při bližším pohledu by se dalo říci, že již několik staletí řídí osudy a životy řady živočichů – žijí v&nbsp;tělech dvou třetin veškerého hmyzu a členovců. <strong>Napadají jak samičky, tak samce, které „donutí“ změnit pohlaví </strong>na samičí. Jedná-li se o složitější organismus, který nedokáže změnit pohlaví, pak nenarozené samce zabíjí. Vědci rovněž prokázali, že Wolbachie negativně ovlivňují paměť svých hostitelů a mohou modifikovat jejich geny, což vede k&nbsp;evolučním mutacím.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-chobotnice-jsou-lidmi-ve-vod">Chobotnice jsou „lidmi ve vodě“</h2>



<p>Jedněmi z&nbsp;nejzajímavějších kandidátů na převzetí místa po člověku jsou chobotnice. Někteří je označují za superživočichy, a sice kvůli jejich obrovské síle, vysoké rychlosti a rozprostřenosti mozkové struktury po celém těle (díky tomu je nezabije ani průstřel hlavy). Chobotnice se navíc dokáží učit pozorováním, disponují mimikry a <strong>svá chapadla dokáží využít stejně jako člověk protistojné palce</strong> – mohou tak snadno manipulovat s&nbsp;nástroji. Jediné, co chobotnicím (dosud) brání v ovládnutí planety, je nízká pravděpodobnost, že přesídlí z&nbsp;oceánů na souš.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mravenci-jsou-inteligentn">Mravenci jsou inteligentní</h2>



<p>Na světě žije mnohem více mravenců než lidí. Jestliže by se všichni seskupili na jednom místě, jejich celková hmotnost by hravě převýšila celkovou hmotnost lidstva. Navíc díky tzv. kolektivní mysli (hive mind) <strong>překonají svojí inteligencí většinu zvířat</strong>. Dokáží fungovat jako jeden organismus, což mravencům umožňuje překonávat nejrůznější překážky, pěstovat houby, chovat mšice a ve svých hnízdech budovat ventilační šachty či pohřebiště. Mimo to jsou rovněž schopnými válečníky.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mravenci-kolonie.jpg" alt="" class="wp-image-69833 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mravenci-kolonie.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mravenci-kolonie-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mravenci-kolonie-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mravenci-kolonie-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mravenci-kolonie-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-medv-di-pot-ebuj-jen-p-le-itost">Medvědi potřebují jen příležitost</h2>



<p>Základem rozvoje každé společnosti je v&nbsp;první řadě přebytek potravy. Díky dostatku, který by po vymření lidstva vznikl, by šanci plně ho nahradit získali velcí, inteligentní savci, kterými jsou kupříkladu medvědi. <strong>Absence lidí na Zemi by vedla k&nbsp;nárůstu počtu býložravců</strong>, což by v&nbsp;důsledku pozitivní zpětné vazby vedlo k&nbsp;rozmachu masožravců. A medvědi mají ještě tu výhodu, že se jedná o inteligentní všežravce. V&nbsp;opanování planety by jim tak bránila pouze nízká schopnost socializace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prasata-maj-vhodn-p-edpoklady">Prasata mají vhodné předpoklady</h2>



<p>I přesto, jak o prasatech soudobá společnost smýšlí, jedná se o výjimečný živočišný druh, který je po světě široce zastoupený. Prasata jsou jedněmi z&nbsp;mála, kdo dokáží provozovat sex pro potěšení, jsou schopná sociálně<strong> </strong>manipulovat s&nbsp;ostatními jedinci, <strong>velmi rychle se učí a disponují dlouhodobou pamětí</strong>. V&nbsp;neposlední řadě dokáží projevovat empatii stejně, jako to zvládají psi. Vzhledem k&nbsp;těmto skutečnostem mají prasata všechny předpoklady pro to, aby jednou Zemi po <a href="/tag/clovek/">člověku</a> převzala.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-psi-maj-dobrou-v-choz-pozici">Psi mají dobrou výchozí pozici</h2>



<p>Dalším druhem, který by mohl nahradit lidstvo, jsou psi. Ti se v&nbsp;souvislosti s&nbsp;jejich rostoucí oblibou rozšířili po celém světě. Vzhledem k&nbsp;množství toulavých psů se tvoří <strong>početné smečky, které mezi sebou bojují o přežití i nadvládu</strong> nad určitým územím. V&nbsp;případě vymření lidstva by se tyto smečky mnohonásobně zvětšily a pravděpodobně by ve velkých městech sváděly boj o nadvládu nad potravou s&nbsp;již zmíněnými krysami. Psům v&nbsp;nahrazení lidí napomáhá mj. jejich inteligence, schopnost socializace a projevování emocí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pes-hnedy-pozoruje.jpg" alt="" class="wp-image-74021 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pes-hnedy-pozoruje.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pes-hnedy-pozoruje-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pes-hnedy-pozoruje-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pes-hnedy-pozoruje-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/pes-hnedy-pozoruje-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-valov-ij-ve-slo-it-ch-soci-ln-ch-struktur-ch">Mývalové žijí ve složitých sociálních strukturách</h2>



<p>Dalším adeptem na budoucí „vládu nad Zemí“, který v&nbsp;rámci svých tlup již dnes vykazuje složité sociální struktury a neobvyklou míru inteligence, jsou mývalové. V&nbsp;městském prostředí <strong>čelí obdobným podmínkám jako krysy </strong>a v&nbsp;případě vyhynutí lidstva by mohli těžit ze stejných skutečností. Jejich evoluční rozmach podmíněný rychlou genetickou výměnou by mohl mývaly „vystřelit“ nad ostatní živočichy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-opice-jsou-limitov-ny-sv-m-po-tem">Opice jsou limitovány svým počtem</h2>



<p>Posledním z&nbsp;10 druhů, které by mohly nahradit člověka, jsou opice. Díky své inteligenci a chytrosti se mohou naučit komunikovat pomocí znakové řeči. Tato schopnost by jim umožnila prohloubit již tak složitou sociální hierarchii a efektivně sdílet znalosti a informace. Opice rovněž dokáží používat nástroje, a <strong>dokonce byly pozorovány při lovu se zbraněmi</strong>. Vzhledem k&nbsp;jejich podobnosti s&nbsp;člověkem nikoho nepřekvapí, že dokáží plánovat a projevovat emoce. Jedinou překážkou v ovládnutí planety je jejich rychle se snižující počet.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Který z&nbsp;druhů má podle vás v&nbsp;případě katastrofy největší šanci nahradit lidstvo?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-thescientist">Zdroj: <a href="https://www.the-scientist.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/druhy-ktere-mohou-nahradit-lidstvo/">Uhádnete, které bakteriální a zvířecí druhy by nahradily lidstvo, kdyby vymřelo? Je jich celkem 10</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Finští vojáci utíkali na lyžích před Rusy. Jeden spolykal zásoby pervitinu pro celou jednotku, aby ujel 402 kilometrů a unikl</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/finsky-drogovy-utek-lesem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 17 Sep 2025 04:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=65717</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dne 18. března roku 1944 se finská vojenská patrola na lyžích ocitla za ruskou linií, kde byli vojáci přepadeni. Během následujícího boje se jim podařilo uprchnout.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ruští vojáci je ovšem nadále pronásledovali a probíhala tak stará dobrá honička na lyžích. Situace pro Finy, kteří byli stále na cizím území, nevypadala rozhodně dobře. Když už se blížilo vyčerpání, <strong>vzpomněl si voják Aimo Koivunen na jejich zásoby pervitinu</strong> (jinak také známého jako metamfetamin). Ty byly celé v&nbsp;jeho kapsách, droga byla vojákům přidělována kvůli bdělosti na hlídkách. Aimo spolkl celou zásobu jako Pepek námořník plechovku špenátu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jeden-nadrogovan-fin-proti-rus-m">Jeden nadrogovaný Fin proti Rusům</h2>



<p>Upřímně, nechtěl si vzít sám všechno. Když jste ale na lyžích a pronásledují vás <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/rusko-a-cina-spoji-na-mesici-svoje-sily-planuji-vybudovat-spolecnou-stanici/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Rusové</a>, je odpočet pilulek dost obtížný. Zvláště tehdy, pokud máte palčáky. Není tedy nic překvapujícího, že se mu záhy vrátila veškerá energie. <strong>Ostatně co taky čekat při 30násobku dávky</strong>, která pro něj byla reálně určená. Koivunen vedl zbytek vojáků a pro všechny kolem prolamoval sníh, čímž znatelně zvýšil rychlost úniku.</p>



<p>Nemůžete se ale takto masivně předávkovat pervitinem a čekat, že jediným vedlejším efektem bude, že budete „fakt dobří na lyžích“. Záhy si všiml silně rozostřeného vidění a krátce nato začal ztrácet vědomí. <strong>Další věc, kterou si vybavuje, bylo, že je 100 kilometrů daleko</strong>, nemá munici, jídlo a je úplně sám. Ať už se mezitím stalo cokoli, nějak se mu podařilo ztratit celý oddíl. Protože byl stále ještě slušně „posilněn“, vstal a rozjel se lesem dál.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kde-se-vzala-tu-se-vzala-mina">Kde se vzala, tu se vzala mina</h2>



<p>Stále pod vlivem drogy se mu podařilo ruským pronásledovatelům uniknout, jenže najel na pozemní minu. Jen tam tak ležel v&nbsp;deliriu a průběžně omdléval. <strong>To všechno předtím, než si uvědomil, že pro něj nejde žádná pomoc.</strong> Jeho odhodlání, posílené obrovským množstvím drogy v&nbsp;organismu, ho donutilo vstát. Prostě šel dál zcela zmrzlým lesem. Do chvíle, kdy byl nalezen, ušel neuvěřitelných 400 kilometrů. Následně musel být hospitalizován.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/drogy-pilulky.jpg" alt="" class="wp-image-65718 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/drogy-pilulky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/drogy-pilulky-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/drogy-pilulky-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/drogy-pilulky-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/drogy-pilulky-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/uspechy-nove-kombinace-imunoterapie/">Lékaři</a> zjistili, že jeho tep byl úctyhodných (nebo alarmujících) 200 úderu za minutu a vážil tehdy pouhých 43 kilogramů. Klíčové však bylo, že celou tuto akci <strong>přežil a dožil se nakonec příjemného věku 72 let</strong>. Nikdy si ale nedokázal vybavit, jakým způsobem ztratil celý svůj oddíl, zatímco jel skrze les kompletně nadrogován. Pravda, není se nejspíš čemu divit, protože jeho vnímání bylo naprosto někde jinde.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jakou největší hloupost jste provedli pod vlivem alkoholu?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/health-and-medicine/the-finnish-soldier-who-took-his-entire-troops-methamphetamine-supply-while-skiing-away-from-the-russians/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/finsky-drogovy-utek-lesem/">Finští vojáci utíkali na lyžích před Rusy. Jeden spolykal zásoby pervitinu pro celou jednotku, aby ujel 402 kilometrů a unikl</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak se zachovat při invazi mimozemšťanů a maximalizovat svou šanci na přežití?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/sance-preziti-mimozemske-invaze/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 01 Sep 2025 04:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Mimozemská civilizace]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[útok]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=65535</guid>

					<description><![CDATA[<p>Přichází v různých tvarech i velikostech. Jejich podoba se pohybuje od roztomilosti přes neutralitu až po naprostou děsivost. Pokud jde o jejich záměry, většinou nejsou moc dobré.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Častěji jsou ukázáni jako prohnaní humanoidi, kteří přišli na Zemi experimentovat nebo nás rovnou vyhladit. Co když jsou ale přátelští a jen nám chtějí s&nbsp;něčím pomoct? Ať je účel této cesty jakýkoli, <strong>potřebujeme být opatrní a připravení</strong>. Aspoň tedy, pokud chceme – slovy pana Spocka – „žít dlouho a blaze“. Kde asi přistanou? Jak můžeme vůbec zjistit jejich záměry? A když budou zlí, dovedeme se jich nějak zbavit?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vytvo-en-komunika-n-ho-kan-lu">Vytvoření komunikačního kanálu</h2>



<p>Pojďme si tedy představit, že SETI (Search for Extraterrestial Intelligence) zachytí signál od posádky, která míří k&nbsp;Zemi. Budou zpraveni světoví lídři a ti rychle spojí nejlepší vědecké mozky planety. <strong>Všechno tohle se přirozeně odehraje tajně, aby veřejnost nepropadla panice.</strong> Jak se světové vlády snaží připravit na nejhorší scénáře a všechno to stále tajit, jejich krytí je svižně zničeno, když se lodě objeví na několika místech <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/jak-by-vypadal-svet-kde-by-misto-vody-dominovala-pevnina/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">planety</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="528" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/invaze-mimozemska.jpg" alt="" class="wp-image-65538 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/invaze-mimozemska.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/invaze-mimozemska-320x169.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/invaze-mimozemska-768x406.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/invaze-mimozemska-720x381.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>To samozřejmě vyvolá masivní zájem veřejnosti. Lingvisté, fyzici, biologové a astronomové se spojí, aby odhalili původ a jazyk návštěvníků. Budou učiněny pokusy o nějakou formu komunikace. V&nbsp;70. letech <strong>vyslala NASA do vesmíru dvě zlaté desky – záznamy se slovy</strong>, hudbou, frázemi, písmeny a diagramy lidského těla. Bylo to v&nbsp;naději, že když je cizí formy života zachytí, pochopí, že jsme přátelé, nikoli nepřátelé nebo potrava. Snad tu zprávu dostali.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-se-s-nimi-propojit">Jak se s&nbsp;nimi propojit?</h2>



<p>Jak se tedy s&nbsp;mimozemšťany dostaneme do styku? No, pokud máme věřit filmům, mohlo by být v&nbsp;našem nejlepším zájmu myslet jako environmentalisté. Mírumilovní mimozemšťané by tu mohli být, <strong>aby nám pomohli s&nbsp;našimi problémy a vyčistili planetu</strong>. Když k&nbsp;nim budeme milí, možná se podělí o svoje technologie a další znalosti. Nebo uzavřou mírovou dohodu za dodávku klíčových surovin, které naše planeta poskytuje. Opravdu by to šlo tak hladce?</p>



<p>Když půjde všechno opravdu tak dobře, budeme mít nové spojence a konečně i ta úžasná létající auta. Ano, konečně! Dobře, tohle je trochu přehánění, buďme realističtí. Tohle jsou totiž jen zbožná přání. Zatímco se budou <strong>vědci, lingvisté a konstruktéři snažit zprovoznit nějakou komunikaci</strong>, armáda bude mít dozajista jiné plány. Nejspíš přímé a podle nich taky hrozivé. Co když jdou naopak na lov? Měli bychom vůbec šanci?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zni-it-je-u-ve-vesm-ru">Zničit je už ve vesmíru</h2>



<p>Světové armády budou muset přijít s&nbsp;naprosto mistrovským plánem. Rozhodně ve chvíli, kdy k&nbsp;nám dorazí nepřátelská zpráva a my ji pochopíme. První linie obrany by byla již ve vesmíru. <strong>Kosmickou loď může zničit i kousek vesmírného smetí</strong>. Raketoplán Columbia se zlomil na cestě k&nbsp;Zemi, když ho zasáhla těsnící pěna z&nbsp;externí nádrže. Pěna, nikoli kus kovu. Naší nejlepší volbou by tak bylo začít odpalovat cokoli, co je na nižší orbitě Země.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/muz-utek-letajici-talir.jpg" alt="" class="wp-image-65542 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/muz-utek-letajici-talir.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/muz-utek-letajici-talir-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/muz-utek-letajici-talir-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/muz-utek-letajici-talir-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/muz-utek-letajici-talir-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Když se jejich lodě dostanou blíž, armády uhodí plnou silou. Ať už to bude probíhat jakkoli, panikařící lidstvo na všech kontinentech bude děsivé úplně stejně. <strong>Všichni budeme muset odložit rozdíly a opravdu spolupracovat.</strong> Vybrakovat všechny zásoby toaletního papíru asi příliš nepomůže. Budou-li k&nbsp;ničemu běžné zbraně, zůstávají nám už jen jaderné hlavice. Ano, nejspíš vyhladíme i část Země, ale tohle by konečně mohlo stačit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-naj-t-slabinu-nebo-se-vzd-t">Najít slabinu, nebo se vzdát</h2>



<p>Zní to podivně, ale už jsme podobnou invazi jednou zažili. Když se <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ze-byl-kolumbus-prvni-kdo-objevil-ameriku-jak-se-ukazuje-vikingove-vstoupili-na-americkou-pudu-jiz-o-pul-stoleti-drive/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">Kolumbus</a> dostal do Ameriky, byla jeho posádka mimozemšťany pro místní lid. Přinesli s&nbsp;sebou také smrtící nemoci. Jak to řekl Stephen Hawking: <em>„Musíme se podívat na sebe, abychom zjistili, <strong>jak se inteligentní život vyvinul do něčeho, s&nbsp;čím se nechceme setkat</strong>.“</em> Naše imunita a biologie tak může být nejlepší obranou, naše voda nejlepším jedem.</p>



<p>Velký problém může nastat při jednoduchém velikostním nepoměru. Proti samotným mimozemšťanům můžeme být jako mravenci a naše nejsilnější zbraně je jen polechtají na patě nebo tykadlu. <strong>Pokud se ale opravdu setkáme s&nbsp;mimozemským životem</strong>, bude mít nejspíš jen mikrobiologickou podobu. Jiný život neznamená nutně nic lidského nebo člověku podobného. Mikrobi totiž přežívají v&nbsp;podmínkách, které jsou pro nás jasně smrtelné.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Který film nebo knihu na toto téma máte nejraději a proč?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="How to Survive an Alien Invasion" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ZFIjFvKq_So?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-whatifshow">Zdroj: <a href="https://whatifshow.com/how-to-survive-an-alien-invasion/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WhatIfShow</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/sance-preziti-mimozemske-invaze/">Jak se zachovat při invazi mimozemšťanů a maximalizovat svou šanci na přežití?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ZFIjFvKq_So" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ZFIjFvKq_So" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mimozemstan-sedy-koncept.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Nemusíte pít vlastní moč, abyste přežili. Těchto 8 triků vám zachrání život, pokud zabloudíte mimo civilizaci</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/tipy-pro-preziti-divocina/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 01 Sep 2025 03:17:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[postup]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=65266</guid>

					<description><![CDATA[<p>Moderní populace je zvyklá na pohodlný život s technologií a zapomíná na mnoho základních dovedností. Například takové, díky kterým se dá přežít v divočině.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pravda, není zrovna moc velká šance, že taková situace reálně nastane. Alespoň ne tehdy, když to skutečně nečekáte a nemůžete se předem nijak připravit. I tak je ale možné, že se na <strong>běžném výletě zkrátka ztratíte, například při kempování s&nbsp;přáteli</strong>. Proto se hodí znát některé základní postupy, jak se zorientovat či získat z&nbsp;okolí dostatek vody. Tyto tipy vám mohou ušetřit mnoho komplikací a dostat vás ve zdraví zpátky do civilizace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-voda-a-teplo-o-to-tu-b">Voda a teplo, o to tu běží</h2>



<p>Vaší první starostí v&nbsp;jakékoli divočině je dostatek vody. Poměrně dobrým zdrojem je ranní rosa, která se dá pomocí látky sebrat ze <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/sazeni-stromu-klima-nezmeni/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">stromů</a> i trávy. Můžete otírat větve či listy nebo si na kotník přivázat ponožku. <strong>Pak vám stačí projít se po louce a zachycené kapky</strong> si vyždímat do pusy. V&nbsp;přírodě je vody dostatek, i pokud v okolí není potok nebo řeka. Jen je potřeba ji umět zachytit a následně využít. Dehydratace je obvykle to nejhorší, co vás může potkat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="599" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/turista-priroda.jpg" alt="" class="wp-image-65274 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/turista-priroda.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/turista-priroda-320x192.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/turista-priroda-768x460.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/turista-priroda-720x431.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jestli jste někde zabloudili jen v&nbsp;lehké bundě a začíná přituhovat, hledejte listí. Listy stromů jsou totiž velmi dobrou izolací, takže si jimi před nočním mrazem nacpěte bundu. Případně si z&nbsp;nich můžete udělat lůžko, <strong>které vás ochrání před chladnou zemí</strong>. Pokud byste spali přímo na ní, téměř určitě nastydnete. Nejde jen o samotnou hlínu, ale také vlhkost, která se na ní bude držet a kterou pak spolehlivě nasáknete.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-filtrovat-vodu-a-pro-nep-t-vlastn-mo">Jak filtrovat vodu a proč nepít vlastní moč</h2>



<p>Máte-li po ruce plastovou lahev a nůž, můžete si snadno vyrobit filtr a použít na pití i špinavou vodu. Nejdříve udělejte dírku ve víčku. <strong>Pak odřízněte vršek lahve a otočte ho, aby vznikl trychtýř. </strong>Dovnitř dejte trávu, kameny či mech. Následně na tento přírodní filtr nalijte vodu a sledujte, jak směs uvnitř zachytává nečistoty a do dolní části vám crčí voda bez částeček. Nejde samozřejmě o 100% způsob, ale poskytne vám další zdroj vody.</p>



<p>Pití vlastní moči může při nedostatku vody znít jako dobrý nápad. Tomuto postupu se ovšem vyhněte, protože vás dehydratuje ještě víc. Vaše moč totiž obsahuje <strong>rozpuštěné soli, minerály a také toxiny z&nbsp;vašich jater</strong>. Zkrátka a dobře byste do sebe nalili opět to, co vaše tělo namáhavě odbouralo z&nbsp;organismu a následně vyloučilo. Proto se konzumaci moči vyhněte a rozhodně si ušetříte další starosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ohe-kom-i-a-orientace">Oheň, komáři a orientace</h2>



<p>Voda a teplo jsou – jak už jsme zmínili – klíčové faktory přežití. Nejlepším řešením otázky tepla je samozřejmě oheň. Když ho chcete rozdělat třením, budete potřebovat něco malého a suchého. <strong>Při nedostatku listí nebo mechu můžete použít kousky vlastního oblečení.</strong> Stačí přitom malý chomáček nití, které získáte rozpáráním ponožky nebo kapesníku. Hlavně, aby tkanina byla suchá, pak už poskytne základ pro zapálení dalších surovin.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="669" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/les-mech.jpg" alt="" class="wp-image-65269 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/les-mech.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/les-mech-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/les-mech-768x514.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/les-mech-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/les-mech-720x482.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Budou-li vás otravovat <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/proc-komari-stipance-tolik-svedi-a-jak-si-od-neprijemne-bolesti-co-nejrychleji-ulevit/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">komáři</a>, najděte borovici a potřete si kůži jehličím. Její olej je silný přírodní repelent. A orientace směrem k severu? Držte hodinky na dlani, rovnoběžně se zemí. <strong>Nasměrujte malou ručičku přímo na slunce (pozor při letním čase).</strong> V&nbsp;polovině úhlu mezi ručičkou a dvanáctkou (v létě jedničkou) je na severní polokouli jih, na jižní pak sever. Tento postup není spolehlivou metodou, pokud jste příliš blízko rovníku.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kdy jste se naposledy ocitli opravdu mimo civilizaci?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/inspiration-tips-and-tricks/8-hacks-to-save-your-life-if-you-get-lost-in-the-wild-804679/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/tipy-pro-preziti-divocina/">Nemusíte pít vlastní moč, abyste přežili. Těchto 8 triků vám zachrání život, pokud zabloudíte mimo civilizaci</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vymírání včel bude mít katastrofální dopad. Fungování světa je v ohrožení a lidstvu zbývá méně než rok</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/svet-bez-vcel/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 23 Aug 2025 05:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[lidstvo]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[Včela]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=93926</guid>

					<description><![CDATA[<p>Je složité předvídat podobu celého světa při absenci včel. Je ovšem snadné odhadnout, jak se změní sortiment supermarketu. Med není jediný produkt, o který přijdeme.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Zmizí-li včely, zmizí všechno ovoce a bobule. Rozlučte se s&nbsp;jablky, hruškami, broskvemi či jahodami. Banány jsou v&nbsp;bezpečí, opylují je hlavně netopýři. Bude také hodně zeleniny – okurek, rajčat a sladké papriky. <strong>Zmizí však ořechy a sušené ovoce, káva je také pryč</strong>, dlouho nevydrží ani brambory. Řezané hlízy totiž nelze sázet donekonečna, čas od času jsou potřeba semínka a na ta samozřejmě potřebujete včely. A tím problémy zdaleka nekončí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-m-sto-evolu-n-ho-boje">První místo evolučního boje</h2>



<p>Včely jsou vítězi evolučního závodu o přežití. Po miliony let se totiž adaptují na rostliny a vice versa. Výsledkem je, že včely opylují jakoukoli rostlinu, jejíž pyl nenese vítr, jak vysvětluje <a href="https://www.researchgate.net/profile/Elena-Saltykova" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Elena Saltykova</a> z&nbsp;Ruské akademie věd. Proto jsou tak klíčové, a <strong>jakmile zmizí, přijdeme o všechno</strong>. Smutno bude ovšem i v&nbsp;oddělení <a href="/tag/maso/">masa</a>. Zvířata jsou krmena senem a dobré seno potřebuje luční rostliny – opět opylené včelami.</p>



<p>Část potravy se dá získat z&nbsp;obilovin a kukuřice, které opyluje vítr. Nedostatek jetele se ale projeví a hovězí se stane velkou vzácností. Nic nezůstane ani z&nbsp;mléčné řady. Kráva k&nbsp;produkci mléka potřebuje luční trávy. <strong>Bez včel tak nebude máslo, sýr ani zmrzlina</strong>. A také – a tady začínají opravdu problémy – zmizí bavlny. Len se opyluje i bez včel, moc mu to ale nejde. Zůstanou tak jen produkty z&nbsp;rostlin, které opyluje právě vítr. Hlavně tedy obiloviny – žito, pšenice, rýže, kukuřice.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tvero-tok-na-sv-tov-v-elstvo">Čtvero útoků na světové včelstvo</h2>



<p>Většina kalorií pochází z&nbsp;obilí, takže hlady asi neumřeme. Můžeme zůstat bez zubů a objeví se kurděje, což je nemoc, kdy se lidské tělo doslova rozpadá. <strong>Moderní zemědělství přitom útočí na včely hned ze&nbsp;4 směrů</strong> najednou. První je pěstování monokultur na velkých plochách. Doba květu trvá pár týdnů, pak je z&nbsp;oblasti pro včely jen suchá poušť. Druhým problémem je nedostatek plevele.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/opylovani-kvetu.jpg" alt="" class="wp-image-93929 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/opylovani-kvetu.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/opylovani-kvetu-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/opylovani-kvetu-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/opylovani-kvetu-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/opylovani-kvetu-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Účinné herbicidy zlikvidují všechno krom toho, co vyklíčit má, takže včely zase nemají co jíst. Zatřetí jsou tu infekční nemoci – včely jsou skupinový hmyz a snadno si mezi sebou předají parazity, <a href="/tag/bakterie/">bakterie</a> a viry. <strong>Za svou historii si vyvinuly řadu adaptačních mechanismů</strong>, ne vždy to však pomůže. Právě roztoči jsou podle Saltykové druhý nejvýznamnější faktor úmrtnosti včel hned po pesticidech. Další hroznou nemocí je houba <em>Nosema cerana</em>e.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mo-n-model-a-pomoc">Možný model a pomoc</h2>



<p>Existuje i možnost, že zboží závislé na včelách bude sice dostupné, ovšem velmi drahé. Pole, sady i skleníky budou obsluhovat miliony sezónních pracovníků s&nbsp;kartáčky a štětečky v&nbsp;rukou. <strong>Při takové formulaci se vybaví obvykle Čína</strong>. Tam totiž v&nbsp;některých regionech kvůli masivnímu použití insekticidů včely a čmeláci úplně zmizeli. Opylení se tedy skutečně ujali zemědělci. Vyžádalo si to obrovské náklady, nakonec se to však nevyplatilo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/medova-plastev.jpg" alt="" class="wp-image-93927 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/medova-plastev.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/medova-plastev-320x192.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/medova-plastev-768x461.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/medova-plastev-720x432.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Další možností je důkladná osvěta, kolikrát je hmyz zabíjen jednoduše z&nbsp;neznalosti. Můžete poučit své přátele o potřebnosti včel a dopadu používání pesticidů. Včelám a včelařům lze pomoci i ve městě. <strong>Kupte si med, vosk, propolis a další užitečné produkty</strong>. Vysaďte „plevel“. Největší prospěch mají včely z&nbsp;původně rostoucích rostlin. Nechte zahradu prorůst jetelem. Do parku nebo lesa dejte vodní fontánu, nedostatek vodních zdrojů je pro včely další velký problém.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak daleko to máte k&nbsp;nejbližším včelám?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/svet-bez-vcel/">Vymírání včel bude mít katastrofální dopad. Fungování světa je v ohrožení a lidstvu zbývá méně než rok</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Své rozbité auto přestavěl na funkční motorku aneb Jak se Emile Lerayovi podařilo uniknout z pouště</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/jak-prezil-poustni-ztroskotani/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 13 Aug 2025 04:04:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[nehoda]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[Sahara]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=65177</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když se Emilu Lerayovi rozbil v roce 1993 na Sahaře jeho Citroën 2CV, dokázal si poradit. Využil části svého auta a velkou šikovnost a sestavil si nový dopravní prostředek.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tohle se stalo před čtvrt stoletím. Leray obdržel ocenění MacGyver roku, a to dokonce každý rok od samotné havárie. Nikomu se totiž od té doby nic tak fantastického nepodařilo, snad jen ve filmech. <strong>Tady se ovšem jedná o pravdivý příběh</strong>, který začíná vytřením si potu z&nbsp;očí a jasným vědomím, že mu dochází čas. Pokusy rozběhnout motorku sestavenou z&nbsp;dostupných dílů totiž zabraly 12 dní intenzivní práce.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nemilosrdn-sahara-a-konflikt">Nemilosrdná Sahara a konflikt</h2>



<p>Když s&nbsp;konstrukcí začal, myslel si, že to zabere nejdéle 3 dny. Taky věřil, že má zásobu vody asi na deset dní. Když se mu poslední zbytky vody odrážely v&nbsp;očích, byla to připomínka, aby uspěl co nejdřív. V opačném případě by se jednou budoucí nálezce opravdu zarazil, <strong>až by našel jeho kostru uprostřed všeho toho nepořádku</strong>. V&nbsp;první řadě neměl nikdy opouštět Tan Tan, teď se však chtěl hlavně vrátit. Díky bohu s&nbsp;sebou nevzal toho chlápka, který ho žádal o svezení.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="521" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/tan-tan-mapa.jpg" alt="" class="wp-image-65190 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/tan-tan-mapa.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/tan-tan-mapa-320x167.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/tan-tan-mapa-768x400.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/tan-tan-mapa-720x375.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Leray byl francouzský elektrikář a pouště kolem Maroka pro něj nebyly ničím novým. Když onen osudový den roku 1993 opustil Tan Tan, mířil přímo na vojenskou základnu a neměl vůbec v&nbsp;úmyslu někde zastavovat. <strong>Marocká vojenská policie měla ovšem špatné zprávy.</strong> Mezi Marokem a Západní Saharou totiž na silnici zuřil vojenský konflikt, takže Leray dostal doporučení vrátit se přesně tam, odkud vyjel, tedy do Tan Tanu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zaj-ka-a-schopn-auto">Zajížďka a schopné auto</h2>



<p>Krom toho ho požádal jeden muž, aby ho vzal s&nbsp;sebou. Leray se však vymluvil na několik pravidel pojistky a sám vyrazil zpět s&nbsp;úmyslem objet celou blokádu. Citroën 2CV je dobré auto, Leray to ten den ale přehnal. <strong>Jakmile byl mimo dohled, stočil volant směrem do pouště</strong>, aby ho nikdo nesledoval. Terén byl velmi nepřívětivý a po nějaké době jízdy Citroën narazil na jeden z kamenů a zůstal stát uprostřed ničeho. Leray tak doslova ztroskotal, aniž by věděl, jak daleko se dostal.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="585" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/leray-citroen.jpg" alt="" class="wp-image-65181 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/leray-citroen.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/leray-citroen-320x187.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/leray-citroen-768x449.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/leray-citroen-720x421.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Prohlídka odhalila zlomenou nápravu a kyvné rameno, což rozhodně nemohl sám opravit. Věděl, že je moc daleko od <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/oblast-51-historie-letoun-testovani-rusko/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">civilizace</a> a má zásoby jen na několik dní. Řešení proto potřeboval opravdu rychle, <strong>protože po něm také nikdo nepátral – nebyl ani na normální cestě</strong>. Poté, co se vyspal, vstal druhý den s&nbsp;novým plánem. V&nbsp;první řadě sundal z&nbsp;auta karoserii, z níž si vytvořil pro následující dny provizorní domov, poté se dal do výroby motorky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedin-potenci-ln-funk-n-mo-nost">Jediná potenciálně funkční možnost</h2>



<p><em>„Nemohl jsem se nikam dostat pěšky, bylo to prostě daleko,“</em> říká. <em>„Přepnul jsem na mód přežití. Jedl jsem málo, hlídal jsem si zásoby vody a potravin, abych to vydržel co nejdéle.“</em> <strong>Z&nbsp;ponožek si udělal rukavice a začal bez nářadí rozebírat auto.</strong> Díly zpracovával pomocí dalších dílů a toho, co měl zrovna po ruce. Pevné kusy ohýbal, pak do nich vyškrábal díry a konečně je ohnul podle původního plánu. Dokonce si na motorku přidal i sedačku.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="643" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/poustni-velbloud-motorka.jpg" alt="" class="wp-image-65187 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/poustni-velbloud-motorka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/poustni-velbloud-motorka-320x206.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/poustni-velbloud-motorka-768x494.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/poustni-velbloud-motorka-720x463.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Šílenost výsledného výtvoru nemohl nikdo ukázat lépe než epizoda Bořičů mýtů, kde se snažili jeho postup zopakovat. Bez použití manuálu rozebrali stejný vůz (což bylo snadné), pak se pustili do výroby motorky. <strong>To už bylo těžší a dvakrát se to nepovedlo.</strong> Nejdříve zkoušeli verzi pro dva, což jim však vůbec nešlo. Pak to zkoušeli podle Lerayových fotek, ale nedokázali se na ní moc dlouho udržet. Takže opět neúspěch.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nouze-nau-ila-dalibora-housti">Nouze naučila Dalibora housti</h2>



<p>Neuspěli, přestože neměli časový limit a byli na to dva. Leray si tak nechal svoji medaili MacGyvera. Když skončil, nazval svůj výtvor <em>Desert Camel</em> (Pouštní velbloud). Měl sotva dost vody na návrat do civilizace, <strong>ale dorazil tam – motorka fungovala</strong>. Jak se blížil k&nbsp;městu, zastavila ho policie, protože jel na ilegálním vozidle. Představte si jejich tváře, když jim povyprávěl svůj příběh. <em>„Jasně, kámo, postav se támhle.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="643" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/montaz-motorky.jpg" alt="" class="wp-image-65184 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/montaz-motorky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/montaz-motorky-320x206.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/montaz-motorky-768x494.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/montaz-motorky-720x463.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>A proč vlastně medaile MacGyvera? Angus MacGyver je seriálová postava, legendární agent Nadace Fénix, který má obrovský talent pro řešení problémů silně nekonvenčním způsobem. Nepoužívá zbraně, <strong>nosí s&nbsp;sebou jen švýcarský nůž a zapalovač (starší verze)</strong>. Je ovšem bez problémů schopen vyrobit prakticky z&nbsp;čehokoli rušičku vysílání, granátomet, výbušninu nebo detektor pohybu. Na jeho základě vzniklo i sloveso „zmacgyverovat“ (angl. to macgyver), tedy využít něco atypicky.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kdy se vám naposled povedlo něco zmacgyverovat?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-historygarage">Zdroj: <a href="https://historygarage.com/emile-leray-survived-the-desert-by-building-a-motorcycle-from-his-broken-car/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">HistoryGarage</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/jak-prezil-poustni-ztroskotani/">Své rozbité auto přestavěl na funkční motorku aneb Jak se Emile Lerayovi podařilo uniknout z pouště</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak přežít pád letadla: Pravidlo „plus 3, minus 8“ vám může zachránit život, dobře si ho zapamatuje</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 10 Aug 2025 06:04:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Havárie]]></category>
		<category><![CDATA[letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=104223</guid>

					<description><![CDATA[<p>Letecká doprava je stále tou nejbezpečnější formou dopravy vůbec. Přesto existuje možnost, že letadlo havaruje. Je tedy vhodné vědět, jak se zachovat a zvýšit svou šanci na přežití.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Stále existuje poměrně dost lidí, kteří odmítají cestovat letadlem, případně jej využijí jen s velkým sebezapřením, protože se obávají smrtelné katastrofy. <strong>Navzdory filmovým trhákům je ale havárie letadla velmi nepravděpodobná</strong>. Ještě menší je riziko, že se bude jednat o nehodu, při které někdo skutečně zahyne. A možnost, že při ní zemřete vy, je srovnatelná s pravděpodobností, že do vás udeří blesk. Pokud ovšem chcete tuto šanci ještě snížit, mohly by vám přijít vhod následující tipy, jak pád letadla přežít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-ed-letem-a-b-hem-letu">Před letem a během letu</h2>



<p>Pokud se stanete účastníkem letecké nehody, máte poměrně dobré šance na přežití. Tyto šance se ovšem snižují, pokud nemáte ani tušení,<strong> jak se v případě nouzové situace zachovat</strong>. Podle statistik mohla být až 1/3 všech úmrtí při leteckých nehodách v minulosti odvrácena, kdyby cestující věděli, co mají dělat, a zachovali se správně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska.jpg" alt="" class="wp-image-58565 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/letadlo-maska-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<ul class="wp-block-list"><li><strong>Zmapujte terén</strong>: Při nástupu do letadla a po usazení na své místo se rozhlédněte, zjistěte, kde jsou únikové východy a spočítejte si, kolik řad sedadel vás od nejbližšího východu dělí.</li><li><strong>Vyberte si sedadlo</strong>: Vzhledem k tomu, že nemůžete předem vědět, kde vznikne problém, je náročné určit, které místo v letadle je nejbezpečnější. Častým tipem je vybrat si sedadlo do uličky. Ideálně v zadní části letadla (v posledních 5 řadách), kvůli blízkosti zadního nouzového východu.&nbsp;</li><li><strong>Vhodně se oblékněte</strong>: Vyhněte se umělým materiálům (při požáru se škvaří), nenoste sandály, vysoké podpatky ani pantofle (špatně se v nich utíká).&nbsp;</li><li><strong>Věnujte pozornost bezpečnostní instruktáži</strong>: Když letušky před letem dávají bezpečnostní instruktáž, vnímejte je. Prostudujte také bezpečnostní kartu u sedadla.</li><li><strong>Vyzkoušejte pásy</strong>: Je důležité, abyste byli připoutaní, když připoutaní být máte. Stejně tak je ale důležité vědět, jak pás v případě nouze rychle rozepnout. Párkrát si to proto vyzkoušejte.</li><li><strong>Pravidlo plus tři, minus osm: </strong>K nejvíce nehodám dochází při vzletu a při přistání, tedy v prvních 3 a v posledních 8 minutách. Buďte v této době ostražití.</li><li><strong>Použijte příruční zavazadla k podložení nohou:</strong> Příruční zavazadlo si dejte pod sedadlo před vámi, nikoli do přihrádky nad hlavou. Nohy vám při případné <a href="/tag/havarie/">havárii</a> nebudou létat dopředu a dozadu a sníží se šance, že si je zlomíte.</li></ul>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-b-hem-hav-rie-a-evakuace">Během havárie a evakuace</h2>



<p>Ve většině případů budete vědět, že letadlo havaruje, dříve, než se tak skutečně stane. Palubní posádka bude pravděpodobně vydávat pokyny, poslouchejte je a pozorně je sledujte. Znovu se zaměřte na únikové východy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo.jpg" alt="" class="wp-image-53150 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/okno-letadlo-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<ul class="wp-block-list"><li><strong>Připravte si okolí</strong>: Zavažte si boty. Oblékněte si bundu. Použijte měkké předměty k ochraně hlavy a také holení a kotníků.</li><li><strong>Zaujměte bezpečnostní pozici v předklonu</strong>: Tento krok je velmi důležitý, protože chrání vaši hlavu, krční páteř, ale i nohy před zraněním.&nbsp;</li><li><strong>Nasaďte si masku</strong>: Pokud se v kabině sníží tlak, nasaďte si okamžitě kyslíkovou masku, teprve poté pomáhejte ostatním (včetně dětí). V bezvědomí nikomu nepomůžete.</li></ul>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-po-hav-rii">Po havárii</h2>



<p>Přežili jste pád letadla, teď se z něj musíte dostat a počkat na záchranné složky.</p>



<ul class="wp-block-list"><li><strong>Postupujte podle pokynů:</strong> Letová posádka je vyškolena a ví, jak postupovat. Poslouchejte je a řiďte se jejich pokyny.</li><li><strong>Okamžitě vystupte: </strong>Úmrtnost se výrazně zvyšuje po prvních 90 sekundách po pádu letadla. Řiďte se pokyny palubní posádky, ale pokud je omráčená nebo mrtvá, nečekejte. Dostaňte se co nejrychleji z letadla.&nbsp;</li><li><strong>Držte se při zemi</strong>: Pokud vidíte nějaký kouř (nebo letadlo viditelně <a href="/tag/pozar/">hoří</a>), snažte se držet při zemi.</li><li><strong>Nafoukněte vestu</strong>: Pokud jste přistáli na vodě, nafukujte záchrannou vestu až venku, pokud ji nafouknete uvnitř letadla, bude se vám hůře vystupovat.</li><li><strong>Vzdalte se od letadla: </strong>Nezůstávejte v těsné blízkosti letadla, držte se ale na dohled, ať vás najdou záchranáři.</li><li><strong>Pomozte ostatním: </strong>Pokud je někdo zraněn a vy jste schopni mu pomoci, udělejte to.</li></ul>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký další tip na přežití pádu letadla byste na seznam přidali?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/">Jak přežít pád letadla: Pravidlo „plus 3, minus 8“ vám může zachránit život, dobře si ho zapamatuje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kde se schovat před jaderným výbuchem: Přežít se dá i v obýváku, důležitá je poloha těla</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/obrana-pred-jadernym-vybuchem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 04 Aug 2025 05:27:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Nebezpečí]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[Radiace]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=145536</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vědci provedli řadu simulací, které ukazují, jak nebezpečná může být rázová vlna jaderných zbraní, a kde je nejlepší se schovat, abyste zvýšili své šance na přežití.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Odborníci tvrdí, že jediné skutečně bezpečné místo při jaderném výbuchu je to, které je od něj co nejdále. V podstatě vše, co je příliš blízko, se okamžitě vypaří a záření může představovat vážné zdravotní riziko i na dálku. <strong>Existuje další nebezpečí, a to rázová vlna</strong> generovaná výbuchem, která může vytvořit dostatečnou rychlost, aby zvedla lidi do vzduchu. To také může způsobit opravdu vážná zranění. <a href="https://aip.scitation.org/doi/10.1063/5.0132565" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">S. Glasstone</a> společně s týmem provedl simulaci těchto výbuchů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kde-se-tedy-schovat">Kde se tedy schovat?</h2>



<p>Když začnou houkat poplašné sirény, naše možnosti a čas se schovat jsou velmi omezené. Vědci se tedy rozhodli prověřit, kde je nejlepší se v takových podmínkách schovat před jaderným výbuchem. První věc, která vás pravděpodobně napadne, je <strong>ukrýt se pod zemí nebo ve zpevněné budově</strong>. V nové studii, publikované v Physics of Fluids, tým výzkumníků popisuje svou simulaci výbuchu jaderné bomby z konvenční ICBM a následné rázové vlny. Tým Glasstone společně s ostatními otestoval jejich účinky na lidi skrývající se uvnitř.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejlep-a-nejhor-m-sta">Nejlepší a nejhorší místa</h2>



<p>Tým použil pokročilé počítačové modelování ke studiu toho, jak se vlna jaderného výbuchu zrychluje skrz stojící konstrukci. Simulace zahrnovala místnosti, okna, dveře a chodby. Umožnila vypočítat rychlost rázové vlny a určit<strong> nejlepší a nejhorší místa, kam se schovat</strong>. V zóně středního poškození bylo zjištěno, že rázová vlna je dostatečná k tomu, aby svrhla některé budovy a <a href="/tag/zraneni/">zranila</a> lidi venku. Robustnější budovy, jako jsou betonové konstrukce, by jí ale mohly odolat. </p>



<blockquote class="twitter-tweet"><p dir="ltr" lang="en">How to shelter from a nuclear <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/explosion?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#explosion</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/dDKA2kTpLT">https://t.co/dDKA2kTpLT</a> <a rel="nofollow" href="https://t.co/XB1sZHbdMV">https://t.co/XB1sZHbdMV</a></p>— Phys.org (@physorg_com) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/physorg_com/status/1615378418702368769?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">January 17, 2023</a></blockquote> <script async="" src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>



<p>Ze všeho nejdůležitější je ale místo, kde se konkrétně ukryjete. Nejnebezpečnější kritická místa uvnitř, kterým je třeba se vyhnout, jsou okna, chodby a dveře. Lidé by se <strong>měli držet dál od těchto míst a okamžitě se ukrýt</strong>. Dokonce i v přední místnosti čelem k výbuchu můžete být v bezpečí před vysokou rychlostí, pokud jste v rozích stěny čelem k výbuchu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dostat-se-na-m-sto-v-as-je-kl-ov">Dostat se na místo včas je klíčové</h2>



<p>Tým výzkumníků na závěr zmiňuje, že čas mezi výbuchem a příchodem rázové vlny je jen pár sekund. Tím pádem je nutné se rychle dostat na bezpečné místo a tak si v podstatě zajistit bezpečí. I když sami doufají, že jejich rady <strong>nebudou nikdy muset být uposlechnuty</strong>, rádi by, aby všichni pochopili důsledky <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/anatomie-jaderneho-vybuchu/">jaderného výbuchu</a>. Pojí se k tomu zvýšená radiace, poškození elektrického vedení, plynových zařízení a nelze zapomenout na požáry všude kolem.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/obrana-pred-jadernym-vybuchem/">Kde se schovat před jaderným výbuchem: Přežít se dá i v obýváku, důležitá je poloha těla</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Dívka, která přežila nemožné: Juliane Koepcke přežila pád z výšky 3 kilometrů, pak 11 dní bloudila v džungli</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/divka-ktera-prezila-nemozne-juliane-koepcke/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 01 Oct 2024 02:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[pád letadla]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193954</guid>

					<description><![CDATA[<p>Mladá dívka přežila děsivý pád letadla, poté se snažila 11 dní v džungli najít pomoc. Dodnes z toho má obrovské trauma.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Letecké nehody jsou považovány za obrovské tragédie, během nichž zpravidla nikdo nepřežívá. To však nebyl případ sedmnáctileté Juliane Koepcke, která se probudila ráno v džungli poté,&nbsp;<strong>co její letadlo spadlo z výšky 3 kilometrů doprostřed divoké přírody</strong>. Vše se odehrálo během 24. prosince roku 1971 a dívka musela hledat pomoc dlouhých 11 dní.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-boj-o-p-e-it-sedmn-ctilet-d-vky">Boj o přežití sedmnáctileté dívky&nbsp;</h2>



<p>Juliane si chtěla se svou matkou užít Štědrý den ve městě Pucallpa, kde na ně netrpělivě čekal otec Hans. Jejich let byl nicméně zpožděn o&nbsp;<strong>sedm hodin, a tak začaly první obavy z toho, že se za ním nedostanou včas</strong>. Jenže poté se otevřela přepážka a cestující mohli nastupovat. Chvíli poté, co se však dostali dovnitř, nabralo dle webu <a href="https://www.bbc.com/news/magazine-17476615" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BBC</a> letadlo spád a vše se začalo třást.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="684" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/uvnitr-dzungle.jpg" alt="" class="wp-image-102180 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/uvnitr-dzungle.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/uvnitr-dzungle-320x219.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/uvnitr-dzungle-768x525.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/uvnitr-dzungle-511x350.jpg 511w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/uvnitr-dzungle-720x492.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Matka Juliane měla obrovské obavy, ale mladá dívka nikoli. Jenže pak nastal obrovský záblesk a letadlo začalo padat strmě dolů z tříkilometrové výšky. Následně se dívka&nbsp;<strong>probudila druhý den v 9 ráno a neměla okolo sebe ani živáčka</strong>. Zůstala sama přeživší na pospas divoké džungli a musela najít pomoc. Naštěstí vyvázla jen se zlomenou klíční kostí a několika menšími poraněními. Mohla však chodit &#8211; a tak začal její boj o přežití.</p>



<p>Díky svým rodičům, kteří se zabývali zoologií, dívka věděla jak přežít v džungli a na co si dát pozor. Stanovila si proto jasný cíl, a to jít po proudu řeky a hledat pomoc.&nbsp;<strong>Během toho si musela najít stravu a její rány začaly napadat parazité</strong>. Brodila se také mezi piraňami i krokodýly, přičemž největší strach jí dělali maskovaní hadi. Už ztratila své brýle a měla u sebe jen pár bonbonů. Přesto vydržela takto pokračovat dalších 10 dnů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dodnes-m-strach-z-l-t-n">Dodnes má strach z létání&nbsp;</h2>



<p>Když už byla úplně vyčerpaná a nedokázala ani chodit, nechala se unášet proudem řeky, dokud si nevšimla malé cestičky k chatrči. Tam se rozhodla přespat a na druhý den ji vzbudili mužské hlasy. Jednalo se o záchranáře, kteří hledali spadlé&nbsp;<strong>letadlo, ovšem ti si nejprve mysleli, že jde o vodního ducha Yemanjábut</strong>. Následně jim ale došlo, o koho se jedná a Juliane odvezli do nemocnice. Tam na ní již čekal otec, který řekl, že nikdo jiný nepřežil.&nbsp;</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="How Juliane Koepcke Survived A Plane Crash And 11 Days Alone In The Amazon" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/eDyTyszVyCM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Zdrcující příběh mladé dívky rozplakal celý svět a Juliane má dodnes strach z létání. Také ji podle webu <a href="https://allthatsinteresting.com/juliane-koepcke" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Allthatsinteresting</a> neustále starší noční můry a napsala o&nbsp;<strong>letecké tragédii knihu Zázraky se dějí &#8211; Jak mě džungle vrátila zpět do života</strong>. Dnes je uznávanou zooložkou a za své činy obdržela v roce 2021 kříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/divka-ktera-prezila-nemozne-juliane-koepcke/">Dívka, která přežila nemožné: Juliane Koepcke přežila pád z výšky 3 kilometrů, pak 11 dní bloudila v džungli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/eDyTyszVyCM" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/eDyTyszVyCM" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/let-stare-letadlo.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Letuška Vesna Vulovičová: Zapsala se do historie, přežila pád z 10 kilometrů</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/pad-z-10-kilometru/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 07 Sep 2024 02:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193129</guid>

					<description><![CDATA[<p>Příběh, který překonal všechny možnosti. Letuška Vesna Vulovičová přežila pád z výšky 10 kilometrů a zapsala se do historie. Doslova měla štěstí v neštěstí.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Letecká doprava je považována za jednu z nejbezpečnějších, jelikož k pádům letadel nedochází tak často, jako například k automobilovým nehodám. <strong>Když však k pádu letadla přece jen dojde, většinou se jedná o tragickou událost, kterou nikdo na palubě nepřežije. </strong>Toto pravidlo má však několik pozoruhodných výjimek, kdy pár šťastlivců doslova přežilo svou smrt. Patří mezi ně také mladá letuška, která přežila pád z 10 kilometrů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-e-ila-p-d-z-10-kilometr">Přežila pád z 10 kilometrů</h2>



<p>Bylo krátce po páté hodině odpoledne, 26. ledna 1972, když z obrazovky radaru letecké věže v Chotěbuzi zmizela tečka indikující letadlo Douglas DC-9-32 Jugoslávských aerolinek. <strong>Letadlo se tou dobou vracelo ze Švédského Stockholmu do Záhřebu. </strong>Po mezipřistání v Kodani vstoupil letoun do letového prostoru Německa a následně měl letět také nad územím Československa. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-08-10T10:04:00+02:00">
                    10 srpna, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Jak přežít pád letadla: Pravidlo „plus 3, minus 8“ vám může zachránit život, dobře si ho zapamatuje            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/havarie-letadla-horici-motor-450x254.jpg" alt="Jak přežít pád letadla: Pravidlo „plus 3, minus 8“ vám může zachránit život, dobře si ho zapamatuje" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/mcdonnell-douglas-dc-9-32-yu-ahu-jat-yugoslav-airlines-london-gatwick-uk-august-1990-5500096516-1024x538.jpg" alt="pád z 10 kilometrů" class="wp-image-193130 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/mcdonnell-douglas-dc-9-32-yu-ahu-jat-yugoslav-airlines-london-gatwick-uk-august-1990-5500096516-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/mcdonnell-douglas-dc-9-32-yu-ahu-jat-yugoslav-airlines-london-gatwick-uk-august-1990-5500096516-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/mcdonnell-douglas-dc-9-32-yu-ahu-jat-yugoslav-airlines-london-gatwick-uk-august-1990-5500096516-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/mcdonnell-douglas-dc-9-32-yu-ahu-jat-yugoslav-airlines-london-gatwick-uk-august-1990-5500096516-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/mcdonnell-douglas-dc-9-32-yu-ahu-jat-yugoslav-airlines-london-gatwick-uk-august-1990-5500096516.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Pád letadla jugoslávských aerolinek jako zázrakem přežila jedna letuška.</figcaption></figure></div>



<p>Zkušení piloti se však stihli s dispečery českých řídicích věží pouze pozdravit, když jejich komunikaci přerušil výbuch. <strong>Letadlo se v té době drželo v letové hladině 10 kilometrů a na palubě bylo včetně posádky 28 lidí</strong>. Výbuch roztrhl malé letadlo vedví a jeho trosky společně s těly cestujících dopadly do zhruba 20 kilometrové oblasti okolo Olešského rybníka. Pád z 10 kilometrů jako zázrakem přežila pouze jedna ze dvou letušek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-u-aerolinek-pracovala-do-konce-ivota">U aerolinek pracovala do konce života</h2>



<p>Pracovnící řídící věže vyhlásili záchrannou akci okamžitě poté, co ztratili s letadlem spojení. Celou situaci však komplikovalo počasí, tma a těžce přístupný terén. <strong>Vesnu Vulovičovou, letušku, která přežila pád z 10 kilometrů, našli dobrovolníci v zadní části trupu. </strong>Nohy měla zaklíněné v kabině a trup jí vísel z trosek letadla. Dobrovolníky k ní přilákal její nářek. Opatrně ji z trosek vysvobodili a následně ji do příjezdu sanitky udržovali při životě. Vesna utrpěla velmi vážná zranění. </p>



<p>„<em>Měla frakturu spodiny lebeční a s ní související otok mozku, zlomeniny dvou obratlů, kvůli nimž měla nějakou dobu ochrnutou spodní část těla, zlomeniny žeber, bérce a předloktí i pohmožděná játra a ledviny,“</em> popisuje její zranění web <a href="https://www.novinky.cz/clanek/historie-letuska-prezila-pad-z-10-kilometru-spekulace-o-srbske-kamenici-se-roji-i-po-50-letech-40385103?cwtoken=Tl00dTs1TF00dTs1TEk-TE5BTl5PS0t-TF1SakxIXWpMTFlER1t6XGpMTHpMRkxMfkxOTExLXExBakxXTEw7TE5MTEtMTEZqTFpqTHRMT2JMSWBMRGpMZGpPRUxOXkxIekxHekxbXEx5ak9raklOTEBYTGpMTkhqSFxMX1xMZ2JPQkxIO0xBOUxsXEw5ak8-TEl1TEU7TFxqTGZ6T0JMTmhqS0RMRnRMWlRMeGJPalxJWWpKPUxdZkxnWE9FXE5sXEg_akc9TFtETHlcT29qTjV6SkBqQGZMV25MPWJPfFRJeGpFa2pcRUxlbk9KVE5ZXEh8elx4al9MTEFMTHxMT25MSExMQGpMbExPSExOQkxIekxGYkxUakxSTE5IakhcTF9ETGdqT0JMSUFMSmxMQjlMa2JPTkxOQUxLPExDYkxgPU9Yak48TEt4TEF3TFRETHRcT2F6SVh6RFVMTExMTCNUTExMTExMTExaTExtPG1oYH15dG08Oj84Ozw0OT80Izg6PG1oYH15dA" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Novinky.cz.</a> <strong>V kómatu byla celých 27 dní a některých následků se nezbavila do konce života</strong>. Přesto se po rekonvalescenci k aerolinkám vrátila a dalších 18 let pracovala jako organizátorka letecké přepravy.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-08-25T06:38:00+02:00">
                    25 srpna, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ceskoslovensko-zazilo-nejhorsi-leteckou-katastrofu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Největší letecká katastrofa v Československu: Pád letadla v roce 1966 nikdo nepřežil            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ceskoslovensko-zazilo-nejhorsi-leteckou-katastrofu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/640px-sakrakopec-air-crash-1-450x236.jpg" alt="Největší letecká katastrofa v Československu: Pád letadla v roce 1966 nikdo nepřežil" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/ceskoslovensko-zazilo-nejhorsi-leteckou-katastrofu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-135426044-s-1024x538.jpg" alt="pád z 10 kilometrů" class="wp-image-193131 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-135426044-s-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-135426044-s-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-135426044-s-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-135426044-s-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-135426044-s.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Z letadla zbyly jen trosky.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-la-t-st-v-ne-t-st">Měla štěstí v neštěstí</h2>



<p>Ostatní lidé na palubě byli na místě mrtví. Vesna pád z 10 kilometrů přežila pravděpodobně díky tomu, že se v době výbuchu vyskytovala v zadní kuchyňce u toalety. <strong>Zadní část letadla dopadla ocasem napřed a její pád brzdily přítomné stromy</strong>. Dá se říct, že měla doslova štěstí v neštěstí. Příčinu této tragédie vyšetřovaly státní organizace všech zúčastněných zemí. S největší pravděpodobností se jednalo o teroristický útok zorganizovaný Chorvatským národním odporem, který stál v letech 1962 až 1982 za celkem 120 útoky.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/pad-z-10-kilometru/">Letuška Vesna Vulovičová: Zapsala se do historie, přežila pád z 10 kilometrů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nový hydrogel má šanci stát se doslova zázračným materiálem. Díky schopnosti ihned uzavírat rány zachraňuje životy na bojišti</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/vyvoj-bojoveho-hydrogelu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 23 Mar 2023 03:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[armáda]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[zranění]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=145879</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pro zraněné vojáky v poli je kontrola krvácení rány zcela klíčovým opatřením. Právě to většinou rozhoduje o životě či smrti, málokdy však této situaci přejí okolnosti.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nepřítel pokračuje v&nbsp;palbě, kolem není sterilní prostředí a okamžitý zásah zdravotníka je často zcela nemožný. Právě tyto události má vyřešit inovativní hydrogel <a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC8488380/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">vytvořený vědci</a> z&nbsp;Terasakiho institutu. <strong>Tyto materiály jsou řetězci</strong> <strong>molekul</strong> se schopností uchovat velké množství vody. Obecně jde o něco jako moderní zázračné materiály, které prokázaly funkčnost v&nbsp;mnoha rovinách. Kupříkladu dovedou fungovat jak pancíře.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hydrogely-v-ude-kolem-n-s">Hydrogely všude kolem nás</h2>



<p>Lze je také využít jako okenní krytinu (která ochlazuje budovy), k získávání vody ze vzduchu nebo v&nbsp;medicíně. Tam se dosud uplatnily coby výplň poškozených míšních plotének, těsnění řezů v&nbsp;trávicím traktu <strong>nebo jako mozkové implantáty</strong>. Stejně tak mají místo jako abtibakteriální obvazy. Vynikající okolností je to, že k&nbsp;utěsnění rány hydrogelem stačí jen teplo <a href="/tag/telo/">těla</a>. Dle vědců z&nbsp;Institutu v&nbsp;Los Angeles byl dosud problém hlavně v&nbsp;rychlosti použití.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="655" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci.jpg" alt="" class="wp-image-145881 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci-320x210.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci-768x503.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/pripraveni-vojaci-720x472.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Přes svou kvalitu totiž nebyly obvazy schopny zajistit <em>„rychlou léčbu citlivou na teplotu způsobem, který by šlo kontrolovat“</em>. Právě proto je roztok Tarasakiho pracovníků, který kombinuje krevní <strong>koagulant s&nbsp;teplotně citlivým polymerem</strong>, tak průlomový. Už s&nbsp;ním provedli několik experimentů. Například nasimulovali průtok krve sérií injekčních stříkaček držených v&nbsp;těle při teplotě lidské krve. Pak také nařezali myším játra, aby vykrvácely.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-snadno-pou-iteln-i-odstraniteln">Snadno použitelný i odstranitelný</h2>



<p>V&nbsp;obou těchto případech ovšem hydrogel po kontaktu s&nbsp;ránou ztuhl a stal se tak velmi účinnou „zátkou“. Přitom ho následně šlo odstranit pomocí normálního studeného fyziologického roztoku,<strong> aniž by došlo k&nbsp;obnovení krvácení</strong>. Právě toto řešení by podle badatelů mělo ideálně fungovat na bojišti i v&nbsp;dalších kritických podmínkách. Může tedy v&nbsp;mnoha případech zachraňovat životy vojáků a dalších lidí čekajících na pomoc.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove.jpg" alt="" class="wp-image-145886 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/vojaci-v-budove-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jak totiž potvrzují statistiky z&nbsp;let 2001–2011, celých 87,3 % úmrtí vojáků na bojišti nastává právě před odvozem raněných do nemocnic. Jde přitom o zranění, která je možné normálně ošetřit, jen se <strong>voják k&nbsp;lékaři nedostane včas</strong>. A tragických 90 % této skupiny zemřelo na krvácení, které je možné tímto gelem zastavit. Významně tak zvýší přežití a současně – jak Tarasakiho institut potvrdil – splňuje veškeré požadavky na bojové použití.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-podm-nky-jsou-nutn-pro-vojensk-materi-l">Jaké podmínky jsou nutné pro vojenský materiál?</h2>



<ul class="wp-block-list"><li>Rychlá a dostatečná hemostáza u široké škály poranění a ran.</li><li>Trvalá hemostáza po několik hodin i v&nbsp;situacích opožděné evakuace.</li><li>Snadné odstranění obvazu bez ponechání stop v&nbsp;ráně.</li><li>Možnost ovládání laikem, který byl nebo nebyl proškolen.</li><li>Snadná výroba materiálu a jeho sterilizace za nízkou cenu.</li><li>Možnost skladování s&nbsp;prodlouženou stabilitou i v&nbsp;klimatických extrémech.</li><li>Dobrá biokompatibilita materiálu bez vedlejších účinků.</li></ul>



<p>Vědci se však stran hydrogelu neomezují pouze na jeho vojenské využití, jakkoli velmi užitečné a žádané. Podle jejich stanoviska lze gel použít i na normální každodenní <a href="/tag/zraneni/">zranění</a>, například silně krvácející řezné rány. Krom toho se touto látkou <strong>dají obohatit i již existující léky</strong> a další zdravotnické materiály. Výsledkem by bylo lepší hojení i mnoha dalších nesnází, které člověka provázejí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/vyvoj-bojoveho-hydrogelu/">Nový hydrogel má šanci stát se doslova zázračným materiálem. Díky schopnosti ihned uzavírat rány zachraňuje životy na bojišti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zima nezabije hned –⁠ tekutina v buňkách těla pomalu zamrzá: Co se děje v těle během hypotermie</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/hypotermie-procesy-tela/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Feb 2023 03:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[organismus]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[Teplota]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=140986</guid>

					<description><![CDATA[<p>Chlad nezabije člověka okamžitě. Než zamrzne tekutina v celém našem organismu, nějakou dobu to trvá. A mezitím se každou chvíli dějí hodně podivné věci.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lidské tělo je obrovskou soustavou dodnes nevyřešených chemických rovnic. V&nbsp;neživé přírodě míří všechno k&nbsp;nejmenší entropii, chce ztuhnout nebo se pohybovat rovnoměrně po přímce. <strong>Jakmile však atomy roztančí život</strong> v&nbsp;podobě těla, pohybují se z&nbsp;jedné buňky do druhé, rozpadají se na části nebo spojují. Tento rej dle <a href="https://www.healthline.com/health/mental-health/fight-flight-freeze" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Timothyho J. Legga, Ph.D., PsyD</a>., zastaví až naše smrt. Někdy nás vnější prostředí zbaví energie a člověk zkrátka umrzne k&nbsp;smrti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nen-to-tak-snadn">Není to tak snadné</h2>



<p>Pozitivem však je, že dostat z&nbsp;<a href="/tag/clovek/">člověka</a> veškerou energii je za běžných pozemských podmínek poměrně obtížné. Ani <strong>zima na Antarktidě vás totiž nezabije </strong>okamžitě. Jakmile dojde k&nbsp;ochlazení, zmobilizuje tělo veškeré své zdroje. Následně ještě začne šetřit a vzdá to skutečně až na samém konci. Jak to tedy celé probíhá?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-teplot-ch-do-32-c">V&nbsp;teplotách do -32 °C</h2>



<p>Jako první se zúží cévy a omezí příkon horké krve do nepříliš živoucích končetin. Zdroj stačí na srdce a mozek, nikoli na tuk,<strong> jev se jmenuje <em>vazokonstrikce</em></strong>. Následně se vám zvednou chlupy na rukou, aby vytvořily tepelně izolační pás. Celkově tělo stahuje všechny zdroje do životně důležitých orgánů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="649" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/omrzly-muz.jpg" alt="" class="wp-image-140990 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/omrzly-muz.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/omrzly-muz-320x208.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/omrzly-muz-768x498.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/omrzly-muz-720x467.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mr-z-32-35-c-pod-nulou">Mráz 32–35 °C pod nulou</h2>



<p>Člověk se začne neodbytně třást. <a href="/tag/svalstvo/">Svalová</a> vlákna se nekontrolovatelně stahují ve snaze tělo zahřát. Jestli jste nikdy k&nbsp;smrti neumrzli, tyto také otřesy neznáte. Jde totiž o skutečné křeče, nikoli lehké <strong>chvění během mrazivého večera</strong>. V&nbsp;tomto třesu svaly pokračují, dokud jejich buňkám nedojde glukóza. Pokud nedojde k&nbsp;nalezení útočiště, je tělo ve vážném nebezpečí. Všechny zásoby energie jsou totiž vynakládány na křeče a nestačí již ani na udržení mozkové činnosti.</p>



<p>Kdokoli prošel touto fází, mluví o zmatení myšlení, halucinacích a hluchotě. Vazokonstrikci střídá zoufalství těla zahřát studené ruce a nohy. Krev nahromaděná kolem vnitřních orgánů se najednou řítí do končetin a <strong>osoba se stává zcela horkou</strong>. Zakalená mysl ovšem tento příkon nedovoluje využít ke spáse. Místo toho se totiž postižení začnou horkem svlékat a umrznou o to rychleji.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rozsah-mrazu-30-5-29-5-c">Rozsah mrazu 30,5–29,5 °C</h2>



<p>Stejně jako mobilní telefon bez baterie přechází tělo do úsporného režimu. Nejdřív člověk usne, pak přechází do kómatu. Srdeční rytmus je nejdřív narušen, pak zcela zastaven a<strong> mozek umírá nedostatkem kyslíku</strong>. Je však podstatné, že v&nbsp;mrazu probíhají vitální činnosti i procesy umírání. Proto jsou lékaři schopni dostat z&nbsp;onoho světa ty, kteří umírají v&nbsp;mrazu, ze kterého by se člověk normálně zachránit nedokázal ani při pobytu v&nbsp;normální teplotě.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/vetve-namraza.jpg" alt="" class="wp-image-140991 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/vetve-namraza.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/vetve-namraza-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/vetve-namraza-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/vetve-namraza-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/vetve-namraza-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jsou i krajní případy, kdy se právě tento režim „opožděné smrti“ využívá v&nbsp;lékařství. Jde například o některé operace mozku a srdce. Tělo pacienta je ochlazeno na <strong>19–21 °C, kdy buňky využívají méně kyslíku</strong>. Lékaři pak mohou vypnout srdce i krevní oběh. Aby nedocházelo k&nbsp;otřesům těla, je předem podána silná anestezie. Chladí se různými postupy od sáčků s&nbsp;ledem, studeným vzduchem či chlazením krve mimo tělo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kolik-minut-k-dobru">Několik minut k&nbsp;dobru</h2>



<p>Tyto podmínky dávají lékařům pár minut navíc na zákrok, který je za normálních okolností neproveditelný. Tělo se následně vrátí k&nbsp;normálnímu provozu. Hlavně kojenci takovou manipulaci dobře snášejí.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/hypotermie-procesy-tela/">Zima nezabije hned –⁠ tekutina v buňkách těla pomalu zamrzá: Co se děje v těle během hypotermie</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Scénář pro budování lidské civilizace od nuly: V případě obří katastrofy „se máme na co těšit“</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/postup-obnovy-civilizace/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 08 Nov 2022 03:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Civilizace]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=123896</guid>

					<description><![CDATA[<p>Představte si, že svět, jak ho znáte, právě skončil. Soudný den přišel a zase odešel. Čeká nás tedy velmi náročný úkol, konkrétně opětovné vybudování celé společnosti.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jak bychom se vrátili od apokalypsy k&nbsp;zajetým pořádkům? Můžeme použít něco z&nbsp;toho, co nám na světě zůstalo? A pamatovali bychom si alespoň základy&nbsp;toho, co jsme předtím uměli? Budete asi <strong>pátrat po tom, jakým způsobem svět skončil</strong>, jenže to není tak podstatné. Mohlo jít o smrtící virus, obrovský asteroid nebo jadernou válku. Dokonce i všechno najednou. Podstatné je, že jste mezi hrstkou přeživších, ale ztratili jste prakticky všechno.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-m-e-z-trosek-povstat-nov-ivot">Jak může z&nbsp;trosek povstat nový život?</h2>



<p>Nefunguje žádná <a href="/tag/elektronika/">elektronika</a>, ani počítače. Byly zničeny veškeré knihovny a další informační databáze. Stejně tragický osud potkal světové „mozky“, tedy vědce, lékaře, inženýry a další odborníky. <strong>Na truchlení teď rozhodně není čas</strong>. Jestli chcete zachovat civilizaci, musíte se stejně jako ostatní přeživší soustředit hlavně na přežití. A pro opětovné vybudování celé společnosti potřebujete tři základní věci.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/apokalypsa-asteorid.jpg" alt="" class="wp-image-123899 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/apokalypsa-asteorid.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/apokalypsa-asteorid-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/apokalypsa-asteorid-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/apokalypsa-asteorid-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/apokalypsa-asteorid-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/apokalypsa-asteorid-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ty zmiňuje ve své knize <em>The Knowledge: How to Rebuild World from Scratch</em> astrobiolog Lewis Dartnell. Naše civilizace má sice výdobytků mnohem víc, všemu ovšem dominují <strong>tři prvky – oheň, jídlo a znalosti</strong>. V&nbsp;první řadě tedy potřebujete pro všechny dostatek potravin k&nbsp;přežití. Dále je nutné nějak zajistit energii k&nbsp;výrobě nástrojů a také palivo pro přepravu. A nakonec najít způsob, jak sdílet a uchovávat znalosti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-za-tku-hlavn-z-stat-na-ivu">Na začátku hlavně zůstat naživu</h2>



<p>Právě ty zajišťují pokračování <a href="/tag/civilizace/">civilizace</a> a její rozkvět. A ať už se považujete za sebechytřejšího, tenhle proces nemůžete zvládnout sám o sobě. Potřebujete kolektivní moudrost a <strong>silné stránky všech kolem sebe</strong>. Nejdůležitějším krokem je zůstat naživu. A na začátku nemáte žádná antibiotika, žádnou elektřinu a žádné běžné prostředky moderního světa. Cokoli zvenku je tak pro vás doslova existenční hrozbou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/muz-dite-pes.jpg" alt="" class="wp-image-123901 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/muz-dite-pes.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/muz-dite-pes-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/muz-dite-pes-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/muz-dite-pes-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/muz-dite-pes-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Během této doby budou lidé potřebovat pitnou vodu, úkryt a oheň na zahřátí. Jestli to neumíte zajistit sami, ihned někoho sežeňte. Vzápětí vás čeká prohledávání trosek kvůli čemukoli, co se vám může hodit. <strong>Ideálně se tedy dostat do nějakého supermarketu</strong>. Ani jedno z&nbsp;toho ovšem není dlouhodobé řešení, vyřešíte tím ale ty nejakutnější problémy a nebude vám tolik kručet v&nbsp;břiše. Potřebujete totiž potraviny získávat dlouhodobě, tedy je pěstovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-roda-a-jej-zpracov-n-je-z-klad">Úroda a její zpracování je základ</h2>



<p>A pak je také uchovat, tedy plodiny jako obilí, pšenici, rýži nebo kukuřici. Tohle jsou asi nejdůležitější rostliny celé lidské historie, protože rostou rychle a zasytí nás. Pak z&nbsp;nich musíte <strong>udělat mouku, a to pomocí mlýnských kamenů</strong>. Snad se vaší komunitě podaří rychle něco takového postavit. Jakmile jsou tyhle věci zajištěné, můžete se soustředit na důležitější věci. Tedy hlavně další zdroje energie mimo oheň, nabízí se fosilní paliva.</p>



<p>K&nbsp;těm se ale bez moderní techniky těžko dostanete. Nejpodstatnějším krokem pak bude komunikace. V&nbsp;zájmu záchrany celé rasy musíte najít způsob, jak kontaktovat ostatní i na delší vzdálenosti. <strong>V&nbsp;komunitě můžete pomocí příběhů</strong> sdělit věci a inspirovat ostatní. Sdílení zdrojů i informací zlepší celkovou schopnost komunity přežít. Kousek po kousku se tak blížíte obnově civilizace do podoby, jakou máme na planetě dneska.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="What If We Had To Rebuild Human Society From Scratch?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/N9U6A6OI-b4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/postup-obnovy-civilizace/">Scénář pro budování lidské civilizace od nuly: V případě obří katastrofy „se máme na co těšit“</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/N9U6A6OI-b4" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/N9U6A6OI-b4" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/konec-sveta-civilizace.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Bublinková folie může zachránit život. Všichni by se jí měli postupně vybavit, neztratí se ani v každodenním životě</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/bublinkova-folie-zachrana-zivota/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 30 Oct 2022 03:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[organismus]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[Teplota]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=121238</guid>

					<description><![CDATA[<p>Bublinková fólie je nepostradatelnou pomůckou pro prakticky jakoukoli přepravu předmětů. Bublinky tvoří bezpečnou bariéru mezi věcí a jejím okolím, což může mít i nezvyklé využití.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Existují způsoby použití bublinkové fólie, na které se běžně nemyslí. Jak se totiž ukazuje, tato běžně dostupná pomůcka dovede také zachránit životy. V&nbsp;roce 2009 se skupina norských záchranářů <strong>rozhodla možnosti a využití bublinkové fólie</strong> podrobněji prozkoumat. A to především v&nbsp;otázkách přežití v&nbsp;extrémních podmínkách. Podle závěrů jejich studie z&nbsp;<a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3313130/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">National Library of Health Medicine</a> je tato fólie slušnou obranou proti podchlazení.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hypotermie-jako-to-extr-mn-situace">Hypotermie jakožto extrémní situace</h2>



<p>Fólie dovede uzavřít teplo uvnitř vašeho těla, a to mnohem lépe než i několik vrstev bavlny. Bublinky uvnitř totiž odráží teplo zpátky k&nbsp;vašemu tělu, takže vás i v&nbsp;třeskuté zimě drží krásně v&nbsp;teple. <strong>Důvodem, proč se tým vůbec rozhodl prozkoumat</strong> její možností, je stav zvaný hypotermie. Podle <a href="https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/hypothermia/symptoms-causes/syc-20352682" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Mayo Clinic</a> se o hypotermii jedná v&nbsp;momentě, kdy lidské tělo ztrácí teplo rychleji, než je schopno ho samo vytvářet. To se rychle mění v&nbsp;ohrožení <a href="/tag/zivot/">života</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="602" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/folie-v-krabici.jpg" alt="" class="wp-image-121243 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/folie-v-krabici.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/folie-v-krabici-320x193.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/folie-v-krabici-768x462.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/folie-v-krabici-720x433.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Hypotermie může nakonec způsobit selhání orgánů a vyústit ve smrt, pokud nezasáhne lékař. Nejlepší cestou je samozřejmě preventivně zabránit tomu, aby k&nbsp;ní vůbec došlo, tedy zabránit přílišnému <strong>poklesu teploty organismu</strong>. Nošení více vrstev suchého oblečení udržuje tělo v&nbsp;potřebné teplotě. Dobře fungují i horké nápoje, jak uvádí <a href="https://www.cdc.gov/disasters/winter/staysafe/hypothermia.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Center for Disease Control and Prevention</a>. Pokud jde o přežití, ve způsobu zahřátí se se fantazii meze nekladou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dva-faktory-kter-mi-chr-n">Dva faktory, kterými chrání</h2>



<p>Znalost alternativních materiálů, které vás spolehlivě udrží v&nbsp;teple, se v&nbsp;takových situacích stává zcela kritickou informací. Může jít o rozdíl mezi vaším životem a smrtí. Způsob, jakým bublinková fólie<strong> chrání před zimou, funguje rovnou dvěma způsoby</strong>. Jak už bylo zmíněno, uzavře teplo u vašeho těla. Zadruhé jde o perfektní izolaci před vlhkostí. Jakékoli mokré oblečení totiž vaši tělesnou <a href="/tag/teplota/">teplotu</a> snižuje přímo drasticky.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="701" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/bublinkova-folie-role.jpg" alt="" class="wp-image-121241 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/bublinkova-folie-role.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/bublinkova-folie-role-320x224.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/bublinkova-folie-role-768x538.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/bublinkova-folie-role-720x505.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tohle je podstatné hlavně během studeného počasí. Jakmile se teploty pohybují pod nulou, veškeré navlhlé oblečení odložte, abyste se hypotermii vyhnuli. Protože jsou bublinky z&nbsp;plastu, je folie vodovzdorná. Samozřejmě to<strong> platí v případě, že nemá žádné prasklinky ani dírky</strong>. Taková vrstva je pak naprosto klíčová jako ochrana během bouřek, dešťů, vánic a dalších situací. Ale i když jde o výborné dočasné řešení, rozhodně na ni nespoléhejte jako na jedinou vrstvu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-experimenty-a-vznik-t-to-f-lie">Experimenty a vznik této fólie</h2>



<p>Tedy alespoň v&nbsp;případě, že si na sebe můžete dát ještě něco dalšího. <a href="https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3313130/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Studie z&nbsp;roku 2009</a> testovala efektivitu bublinkové fólie jakožto ochrany figurín. Závěrem bylo, že má <strong>69 % efektivitu na zadržení tepla</strong>. Je však třeba si uvědomit, že pro potvrzení reálné situace by bylo nutné testování na člověku. Bublinkovou fólii vyrobili prvně v&nbsp;roce 1957 americký inženýr Alfred Fielding a švédský vynálezce Marc Chavannes, původně šlo o 3D tapetu.</p>



<p>První exempláře byly vyrobeny ručně, posléze vznikl i výrobní stroj. Tento projekt ovšem nakonec neuspěl. S&nbsp;odstupem 2 let však Fieldinga napadlo fólii použít právě jako obalový materiál. <strong>V&nbsp;lednu 1960 tak Chavannes a Fielding založili</strong> společnost Sealed Air a fólie byla v&nbsp;Americe patentována jako „bubble wrap“. Pak už začala masová výroba a obal se velmi rychle rozšířil po celém světě včetně terapeutického použití.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/bublinkova-folie-zachrana-zivota/">Bublinková folie může zachránit život. Všichni by se jí měli postupně vybavit, neztratí se ani v každodenním životě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tento muž tvrdí, že byl 7krát zasažen bleskem a vždy je přežil jen s menší újmou. Nakonec se v 71 letech střelil do hlavy</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/pribeh-lidskeho-hromosvodu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 26 Sep 2022 02:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[blesky]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=111491</guid>

					<description><![CDATA[<p>Následkem těchto neuvěřitelných prožitků si vysloužil jméno „lidský hromosvod“. Guinessova kniha rekordů ho zapsala jako člověka s největším počtem zásahů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Roy Sullivan byl zasažen postupně sedmi blesky, konkrétně v&nbsp;letech 1942–1977, a očividně všechny zásahy přežil. Tyto kousky ho ale přece jen něco stály. V&nbsp;pozdějším životě se mu totiž začali lidé vyhýbat z&nbsp;obavy, <strong>že je potká stejný osud, což ho velmi rmoutilo</strong>. <em>„Jednoho dne jsem se jen tak procházel s&nbsp;hlavním strážce parku a blesk uhodil někde hodně daleko. Velitel se ode mě odpojil s&nbsp;tím, že se uvidíme později,“ </em>vybavoval si například Sullivan.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-man-elka-a-prvn-dv-setk-n">Manželka a první dvě setkání</h2>



<p>Jeho ženu trefil blesk také, když na dvorku u domu věšela prádlo. On jí přitom asistoval a sám vyvázl bez zranění. Roy Sullivan se narodil 7. února 1912 ve Virginii a začal pracovat jako strážce parku v&nbsp;roce 1936. <strong>První setkání s&nbsp;bleskem proběhlo roku 1942</strong>, když se skrýval před bouří na strážní věži. Ta byla úplně nová a neměla hromosvod, udeřilo do ní asi 7krát. Vyklonil se ven a <a href="/tag/blesky/">blesk</a> mu vypálil pruh na pravé noze, trefil palec a udělal díru v&nbsp;botě.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/strazce-parku-most.jpg" alt="" class="wp-image-111497 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/strazce-parku-most.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/strazce-parku-most-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/strazce-parku-most-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/strazce-parku-most-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/strazce-parku-most-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Podruhé jej blesk trefil v&nbsp;červenci 1969, když řídil auto na horské cestě. Je to zvláštní případ, protože jedoucí kovové vozidlo chrání lidi před zásahem jako Faradayova klec. Udeřilo do nedalekých stromů a <strong>došlo k&nbsp;odrazu do otevřeného okna kabiny</strong>. Sullivana to omráčilo, spálilo mu to obočí a zapálilo vlasy. Neřízené auto pokračovalo v&nbsp;jízdě, až se zastavilo kousek od kraje blízkého útesu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pot-et-bez-v-razn-ch-n-sledk-pak-strach-ze-smrti">Potřetí bez výrazných následků, pak strach ze smrti</h2>



<p>Tento úder se odehrál v&nbsp;roce 1970 na předním dvorku u Rayova domu. Tentokrát blesk zasáhl nedalekou trafostanici a jednoduše přeskočil na Sullivanovo rameno, které silně spálil. Čtvrtý blesk přišel o 2 roky <strong>později při práci uvnitř strážní stanice</strong>. Rayovi vzplály vlasy a plameny zkoušel uhasit bundou. Pak odběhl na toaletu, nevešel se ale pod vodovod, takže musel použít mokrý ručník. Nikdy se skutečně nebál o své <a href="/tag/zdravi/">zdraví</a>, tento blesk to ale změnil.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/blesky-obloha.jpg" alt="" class="wp-image-111494 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/blesky-obloha.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/blesky-obloha-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/blesky-obloha-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/blesky-obloha-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/blesky-obloha-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/blesky-obloha-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ray totiž došel k&nbsp;závěru, že se ho snaží nějaká síla zničit, a vznikl u něj strach ze smrti. Po celé měsíce pak vždy během řízení v&nbsp;bouři zastavil, sjel z&nbsp;cesty,<strong> lehl si na sedačku a počkal, až všechno ustane</strong>. Stejně tak začal věřit, že pokud by byl v&nbsp;davu lidí, tak by k&nbsp;sobě blesky přitáhl. Od té doby s&nbsp;sebou vždy nosil láhev s&nbsp;vodou pro případ, že by mu opět chytly vlasy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-dery-p-rody-a-smrt">Další údery přírody a smrt</h2>



<p>Pátý blesk přišel 7. srpna 1973 při obhlídce parku. Ray spatřil formující se mraky a rychle ujel. Podle něj ho ale mraky sledovaly a záhy ho trefil blesk, který podle všeho viděl. <strong>Trefilo to jeho levou nohu a ruku</strong> a uletěla mu bota. Dne 5. června 1976 byl trefen znovu a zranil si kotník. Podle zprávy spatřil mrak, který za ním letěl, zkoušel utéct, ale stejně byl zasažen. Jako v&nbsp;předchozích případech mu chytly vlasy, takže užil svou pohotovostní vodu.</p>



<p>Dne 25. června 1977 byl na rybách a dostal zásah do hlavy, prsou a žaludku. Když vyrazil k&nbsp;autu, překvapil ho medvěd, který se vypravil ke stejnému jezeru. Ray se mu postavil s&nbsp;větví v ruce a byl to prý <strong>22. případ, kdy musel něčím praštit medvěda</strong>. Ray Sullivan zemřel 28. září 1983 ve věku 71 let, když se sám střelil do hlavy. Dva z&nbsp;jeho klobouků jsou dodnes na výstavách Guiness World Exhibit v&nbsp;New Yorku a Jižní Karolíně.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/pribeh-lidskeho-hromosvodu/">Tento muž tvrdí, že byl 7krát zasažen bleskem a vždy je přežil jen s menší újmou. Nakonec se v 71 letech střelil do hlavy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co dělat, když se ztratíte v lese: Záchranný plán, a také zkušenost ženy, která tam zůstala celých 17 dní</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/zivot-na-vlastni-pest/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 19 Sep 2022 02:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[prales]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[výlet]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=112963</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dobrou zprávou je, že drtivá většina ztracených lidí v lese je nalezena během jednoho dne. Pokud se tak však nestane, není zdaleka vše ztraceno.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud si myslíte, že zázračný únik ztracených lidí v nesnázích je pouze náplní hollywoodských filmů, zde je příklad ze skutečného života. Před třemi lety se během května <a href="https://www.nytimes.com/2019/05/25/us/hawaii-hiker.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">instruktorka jógy Amanda Eller</a>&nbsp;ztratila na celých 17 dní v havajských lesích. Během běžného výletu se rozhodla zastavit a odpočinout si. <strong>Po krátké relaxaci najednou netušila, kudy se vrátit k autu</strong>, kde nechala i svůj telefon. Pětatřicetiletá žena incident přežila jen díky tomu, že se odmítla vzdát i přes skutečně drsné podmínky. Dodržovala nezbytné zásady a 17. den byla nalezena záchranářským týmem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-sady-kter-ch-se-v-opu-t-n-m-lese-dr-et">Zásady, kterých se v opuštěném lese držet</h2>



<p>Jakmile si uvědomíte, že jste ztraceni, použijte klasickou metodu přeživších <em>„STOP</em>“. Jednoduše řečeno toto slovo vypovídá heslovitě o tom, že je důležité se <strong>zastavit, zůstat v klidu, přemýšlet, pozorovat a mít nějaký plán</strong>. Sice se to snadno řekne, ale propadnout panice je ta nejhorší možnost a většinou končí tragicky. Raději se v klidu posaďte, zůstaňte, kde jste, a uvažujte o možnostech.</p>



<p>Americká agentura lesní správy radí, že byste neměli nikam chodit, dokud nemáte plán. Místo paniky raději shromážděte informace, které vám pomohou zjistit, kde byste mohli být. <strong>Mapa a kompas jsou výhodou</strong>, ale i bez nich se dá přežít. Podmínky jsou samozřejmě o dost složitější, ale všechno se dá zvládnout Je to váš život, tak o něj bojujte za každou cenu!</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-myslete-v-dy-dop-edu">Myslete vždy dopředu</h2>



<p>Udělejte si inventuru různých možností a poté vyberte tu nejlepší z nich. Můžete např. pokračovat v cestě, kterou jste začali, nebo se vracet směrem, odkud jste přišli.&nbsp;Pokud jste však <strong>zranění nebo se stmívá, je nejlepší zůstat v klidu</strong>. Zranění by se mělo zcela jistě vyřešit jako první. Vyhnete se tak možnému zhoršení a budete lépe fungovat. </p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="800" height="533" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda.jpg" alt="" class="wp-image-8428 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/les-tromy-voda-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-stoj-to-pevn-nervy-ale-nakonec-to-zvl-dnete">Stojí to pevné nervy, ale nakonec to zvládnete</h2>



<p>Dalším důležitým faktorem je přežít samotnou noc. Pokud máte po ruce nějakou svačinu, tak jedině dobře. Je však nezbytné se shromážděnou potravou šetřit. <strong>Z krátkodobého hlediska vám postačí udržet se v teple</strong> pomocí toho, co máte po ruce. Nemusíte hned rozdělávat na první noc oheň, když nemáte čím ho rychle udělat. Je to vyčerpávající. Místo toho vyčkejte raději na ráno, kdy budete mít chladnou hlavu.</p>



<p>Z dlouhodobého hlediska je nutné mít zdroj vody, přístřešek, který vydrží nepřízeň počasí, a <a href="/tag/ohen/">oheň</a>. Jedná se o velmi dlouhou cestu, kdy <strong>člověk bude mít chuť to vzdát</strong>. Avšak i když se vám nemusí zpočátku dařit, tak hodit flintu do žita není nikdy řešením. Stojí to krev, pot a slzy. Nemusíte být šikovní, stačí jen do toho dát všechno a nemrhat časem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bu-te-p-ipraveni-na-nejhor">Buďte připraveni na nejhorší</h2>



<p>Je možné, že jste si už něčím podobným prošli, a jste tedy určitě ponaučeni. Ti, kteří se chystají na cestu a nemají tuto zkušenost, se jen tak nevymluví na televizní obrazovky, kde zrovna viděli nějaký ten film s Robinsonem Crusoem. <strong>Nechte televizní obrazovky stranou</strong> a raději před odjezdem řekněte svým blízkým, kam vlastně vyrážíte. Při případném pátrání vám to může velmi pomoci.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="503" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/jednoduchy-pristresek.jpg" alt="" class="wp-image-112972 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/jednoduchy-pristresek.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/jednoduchy-pristresek-320x179.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/jednoduchy-pristresek-768x429.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/jednoduchy-pristresek-720x402.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-s-sebou-do-divo-iny">Co s sebou do divočiny?</h2>



<p>Pokud s sebou nechcete tahat několik batohů s nářadím pro přežití, tak nemusíte. Stačí vám <a href="https://www.farawaylucy.com/wild-camping-essentials/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">základní vybavení</a>. Teplé oblečení a lékárnička je samozřejmostí. K pobytu vám zcela jistě také pomůže, když si zabalíte stan a spacák. Pokud se <strong>jedná o drobnější vybavení, které nacpete jednoduše do tašky</strong>, nesmí chybět zapalovač, ostrý nůž, baterka a opalovací krém. Svačina pro vás může být také záchrannou pákou. Nejdůležitější ze všeho je však mobilní telefon a ideálně powerbanka.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-v-ujte-z-chrann-m-t-m-m">Důvěřujte záchranným týmům</h2>



<p>Pokud nejste schopni požádat o pomoc sami, záchranná operace obvykle začíná, když někdo z vašeho okolí nahlásí vaše zmizení. Jak bylo již zmíněno v úvodu, drtivá většina lidí <strong>ztracených v divočině se najde během jednoho dne</strong>. Vždy tomu tak ale být nemusí.&nbsp;V určitých podmínkách je například těžké někoho zahlédnout. Stále to však neznamená, že záchranná akce nemůže být úspěšná. V těchto chvílích je důležité zůstat v klidu a udělat vše pro to, abyste byli v pořádku a zdraví.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Hiker Found Alive In Hawaii Speaks Out | TODAY" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/AV1Mka-QIiY?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/zivot-na-vlastni-pest/">Co dělat, když se ztratíte v lese: Záchranný plán, a také zkušenost ženy, která tam zůstala celých 17 dní</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/AV1Mka-QIiY" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/AV1Mka-QIiY" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/ztratit-se-v-lese.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Co kdyby vás zavřeli do nejnebezpečnější věznice na Zemi: Chovejte se podle „pravidel“ a máte šanci přežít aspoň pár dní</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/preziti-nejhorsich-veznic/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 16 Aug 2022 02:51:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[organismus]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[vězení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=105539</guid>

					<description><![CDATA[<p>Porota vás shledala vinnými a soudce vás poslal do jedné z nejnebezpečnějších věznic na celé Zemi. A pokud nebudete dost opatrní, strávíte za těmito zdmi zbytek svého života.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jakmile za vámi zapadnou mříže, asi vás napadne několik klíčových otázek. Tou první je, komu se tady dá věřit? Dalo by se odsud nějak uprchnout? A co nebo koho sníte, když vám dojde potrava? Trochu soli, prosím. <strong>Tohle je jedna z&nbsp;nejhorších věznic na světě</strong> a teď je vaším domovem. Ať už jste skončili v&nbsp;jednom z&nbsp;mnoha táborů Severní Koreje nebo přecpaných zařízeních Rwandy, strávíte své dny bojem o jídlo a vyhýbáním se gangům.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-as-hormony-a-vztahy-uvnit">Čas, hormony a vztahy uvnitř</h2>



<p>Nakonec vás tu čeká jen <a href="/tag/cas/">čas</a>, který je třeba vyplnit. Jak ho tedy strávíte? Protože jakmile se za vámi zavře vstupní brána, pravidla okolního světa už neplatí. Teď se váš svět smrskl na <em>bojuj</em> <em>nebo uteč</em> a <strong>do věcí vstupují hlavně instinkty</strong>. Máte se bránit, když vás spoluvězni na cele zatlačí do kouta? Čekají vás dvě dekády s&nbsp;těmi nejnebezpečnějšími lidmi, jací kdy chodili po povrchu planety. Pokud se však naučíte přežít ze dne na den, snad odejdete živí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-v-poutech.jpg" alt="" class="wp-image-105547 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-v-poutech.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-v-poutech-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-v-poutech-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-v-poutech-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-v-poutech-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Se vstupem se vám rozbuší srdce. I když vězení vypadá chaoticky, není to nic proti vašemu organismu. Stres produkuje hormony jako kortizol, které vedou k&nbsp;nechutenství. Vzhledem k&nbsp;jídelníčku je to asi <strong>dobrá zpráva a ještě se k&nbsp;tomu vrátíme</strong>. S&nbsp;chemickým tancem vašeho těla přijde možná panická ataka nebo boj na pěsti. Protivníka si ale volte opatrně, nebude to jako na školním dvoře. Tady má každý vztah nebo boj svoje trvalé následky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-lo-j-dla-a-v-dy-na-pozoru">Málo jídla a vždy na pozoru</h2>



<p>Jestli jste se dostali do věznice Gitarama ve Rwandě, budou kolem vás váleční zločinci, sexuální násilníci a kanibalové. Uvnitř vládnou gangy, a pokud chcete přežít, musí vám někdo hlídat záda. V&nbsp;cele vám <strong>bezpečnost nikdo nezaručí a samotka není o nic lepší</strong>. Byli byste v&nbsp;místnosti o velikosti 1 metr čtverečný bez stropu nebo postele. Příděl jídla je malý, a když se nikdo nedívá, mnoho vězňů se sní navzájem. Spěte s&nbsp;jedním okem otevřeným.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce.jpg" alt="" class="wp-image-105541 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pokud jste byli na samotce celou dobu, nejspíš vás trápí <a href="/tag/uzkost/">úzkost</a> a paranoia. V&nbsp;normální věznici s&nbsp;gangy jste si mohli získat nějakou pověst. V&nbsp;zaniklém vězení Carandiru v&nbsp;Brazílii vám mohl gang pomoci přežít nepokoje a podvýživu. <strong>Hromadění jídla a léků vám pomůže s&nbsp;hladem</strong> a nemocemi. Nepočítejte s&nbsp;nějakou lékařskou pomocí, doktoři se těmto místům raději vyhnou. Se vším tím násilím a smrtí kolem je možná načase naplánovat útěk.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-k-nejen-z-alcatrazu">Útěk nejen z Alcatrazu</h2>



<p>Jak byste se ale dostali ven? Pamatujte, že vězeňské vztahy se mohou vyplatit různě. Seznámení se s&nbsp;ostrahou vám může získat nějakou důvěru. Informace o spoluvězních vám dají páku v&nbsp;dohadování se. <strong>Ať už půjde o vydírání nebo něčí přítelkyni</strong>, může to být jediná cesta ven. Pokud tedy nechcete dalšího půl roku kopat tunel. Třem vězňům trvalo 6 měsíců dostat se z&nbsp;Alcatrazu. A jestli vás chytí, nepočítejte, že přežijete o moc déle.</p>



<p>Pakliže jste se myšlenky na útěk vzdali, najděte si nějakou práci a budete mít asi 30 korun na hodinu. Zní to jako málo, ale pořídíte si jídlo navíc, jako v&nbsp;San Quentinu. Na dvorku se neotáčejte zády, <strong>kolem vás jsou ti nejhorší sérioví vrazi</strong>. I nejhorší věznice ale nabízí možnosti studia a cvičení. Na návrat do společnosti se musíte připravit. Ovšem i některé okolnosti venku jsou jako věznice. Co třeba pracovat celý život v&nbsp;jednom obchodu?</p>



<p class="has-text-align-center"></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-criminaljusticedegreehub">Zdroj: <a href="https://www.criminaljusticedegreehub.com/most-violent-prisons-in-the-world/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CriminalJusticeDegreeHub</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/preziti-nejhorsich-veznic/">Co kdyby vás zavřeli do nejnebezpečnější věznice na Zemi: Chovejte se podle „pravidel“ a máte šanci přežít aspoň pár dní</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak rozdělat oheň ledem aneb Když zrovna nemáte po ruce zápalky a jde do tuhého</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/ohen-bez-zapalek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 11 Jul 2022 02:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[oheň]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=99462</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ne, opravdu nejde jen o chytlavou frázi, během zimy se dá na rozdělání ohně použít jednoduchá kra, tedy plát ledu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tento postup se vám bude velmi hodit na zimní túře v&nbsp;případě, že jste důkladně promokli a všechno vaše vybavení je vlhké. Ačkoli jde tedy v&nbsp;základu o jednoduchý princip, je třeba držet se <strong>několika pravidel, aby byla metoda účinná</strong>. V&nbsp;první řadě potřebujete čistý led, budete totiž vyrábět čočku. Jakákoli nečistota ve vodě by mohla vaši snahu zhatit. Světlu nesmí v&nbsp;cestě skrze ledovou kru nic překážet. Čistotě se naštěstí dá slušně pomoct.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-na-ist-kus-ledu">Jak na čistý kus ledu</h2>



<p>Blok čirého ledu získáte tak, že jakoukoli nádobu – ze které lze pak led vyjmout – naplníte vodou z&nbsp;řeky nebo rozbředlým <a href="/tag/snih/">sněhem</a>. Je potřeba, aby tloušťka výsledného bloku byla asi 6–7 centimetrů, pak má postup slušnou šanci na úspěch.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-roba-samotn-o-ky">Výroba samotné čočky</h2>



<p>Na obroušení a opracování je ideální normální nůž. Dbejte ovšem na to, aby čočka byla opravdu čočka, tedy měla konvexní tvar. <strong>Musí být silnější uprostřed a ke krajům</strong> se zužovat. Taky ji musíte perfektně vyleštit a vyhladit její povrch. Na konci byste neměli být schopni vizuálně rozeznat, jestli držíte kus ledu, nebo skutečné sklo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-s-n-zap-lit-ohe">Jak s&nbsp;ní zapálit oheň</h2>



<p>Netřeba připomínat, že potřebujete dostatečně silné slunce, při zatažené obloze je postup nepoužitelný. Pak led použijte úplně stejně, jako kdybyste <a href="/tag/ohen/">oheň</a> zkoušeli rozdělat normální lupou. <strong>Koncentrujte světlo, až získáte silný tenký paprsek</strong>, který namíříte na jakýkoli troud. Teď už nezbývá než dávat pozor, až se z&nbsp;něj začne kouřit a vzplane.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kostky-ledu.jpg" alt="" class="wp-image-99463 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kostky-ledu.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kostky-ledu-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kostky-ledu-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kostky-ledu-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/kostky-ledu-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Pamatujte také na pevný úchop, protože i pokud nebude led teplotou tát, jeho povrch je vlhký, a tedy kluzký. <strong>Není tím pádem nic zvláštního</strong>, když vám upadne a rozpadne se. Přestože je led schopen stejného efektu jako skleněné čočka, chová se celkově jinak a je třeba s&nbsp;tímto faktorem počítat.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak jste naposled rozdělali oheň bez zápalek?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/ohen-bez-zapalek/">Jak rozdělat oheň ledem aneb Když zrovna nemáte po ruce zápalky a jde do tuhého</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jaká je vaše šance na přežití při napadení medvědem? Pro každý případ – zapamatujte si záchrannou taktiku</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jak-prezit-utok-medveda/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 05 Jun 2022 02:24:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=91524</guid>

					<description><![CDATA[<p>Buďte připraveni a zapamatujte si, co dělat při setkání s medvědem. Může to zachránit život nejen vám, ale i vašim přátelům.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si, že je krásný den a vy jdete na procházku do lesa. Není tu nic než čerstvý vzduch, stromy a krvežíznivý medvěd. Otázkou samozřejmě zůstává, jak by takové setkání s medvědem tváří v tvář vypadalo. Občas se věci zvrtnou a zvířata se rozhodnou kvůli pocitu ohrožení či hladu zaútočit. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nemus-nutn-to-it-ale-mohou">Nemusí nutně útočit, ale mohou</h2>



<p>Blízká setkání s medvědy ne vždy vedou k tomu, že na vás <a href="/tag/utok/">zaútočí</a>. Každý rok je na světě jen okolo 40 útoků medvědů. Ale pokud jste skutečně napadeni, dostanete se do velkých problémů. Různé druhy medvědů mohou zareagovat odlišně. Samozřejmě také <strong>záleží na tom, jak medvěd vypadá</strong>. Větší šanci na přežití máte při setkání s 60kilovým medvědem černým než s 320kilovým grizzlym. V Arktidě se dokonce vyskytují i daleko těžší lední medvědi, u kterých jsou šance na přežití mizivé. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obvykl-reakce-lov-ka-p-i-setk-n-s-medv-dem">Obvyklá reakce člověka při setkání s medvědem</h2>



<p>Lapání po dechu a ztuhnutí na místě je naprosto běžné. Medvěd černý obvykle neútočí při náhlém setkání. Většinou útočí v sebeobraně. Nepřibližujte se tedy příliš blízko. Ideální je ucouvnout o pár kroků zpět, abyste dali zvířeti trochu prostoru. Pokud má medvěd pocit, že jste pořád <strong>příliš blízko jeho teritoriu, potom zaútočí</strong>. Jste v situaci, kdy před medvědem utíkáte, dochází Vám síly a chytnete se nejbližšího stromu, na který vyšplháte. A ejhle, medvěd za Vámi šplhá také. </p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="948" height="646" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/splhajici-medvedi.jpg" alt="" class="wp-image-91534 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/splhajici-medvedi.jpg 948w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/splhajici-medvedi-320x218.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/splhajici-medvedi-768x523.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/splhajici-medvedi-720x491.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 948px) 100vw, 948px" /></figure>



<p>Ano, baribalové umí lézt. Takže na stromě by vaše vyhlídky nebyly nejlepší. Když je dost blízko k útoku, nejspíše po vás máchne svými masivními drápy. <strong>Drápy medvěda černého jsou vhodné pro lezení</strong>. Ale nejsou tak ostré, takže je to medvědí síla, ze které byste měli mít respekt. Tato zvířata dokážou pohybovat balvany o hmotnosti 140 kg jednou tlapou. A jedno máchnutí od tohoto medvěda srazí jakéhokoliv člověka k zemi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-lat-mrtv-ho-je-va-e-nejlep-ance">Dělat mrtvého je vaše nejlepší šance</h2>



<p>Pokusy medvědovi fyzicky čelit většinou nedopadnou nejlépe. Pokud se chcete vyhnout téměř jisté smrti, nejlepší volbou je hrát mrtvého. V této chvíli je to jen otázka <a href="/tag/psychika/">psychiky</a>. Jeho masivní <strong>čelisti sevřou člověka silou</strong> <strong>kolem 8 000 kPa</strong>. Medvěd všude okolo vás čenichá a slintá, což také není úplně příjemné. Následně vás nechá být a vy jenom doufáte, že společně s mláďaty někam v nejbližší době zmizí. Poté máte konečně možnost uprchnout co nejdál.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaká by byla vaše reakce při setkání s medvědem?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/jak-prezit-utok-medveda/">Jaká je vaše šance na přežití při napadení medvědem? Pro každý případ – zapamatujte si záchrannou taktiku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nejpravděpodobnější katastrofické scénáře zániku naší planety: Od armagedonu po zničení mrknutím oka</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/mozne-scenare-armagedonu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 08 Apr 2022 02:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[apokalypsa]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=78968</guid>

					<description><![CDATA[<p>Existuje několik možností zániku celé naší planety. Následující seznam uvádí několik možných scénářů okamžitého zničení Země.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jenže vypořádat se s celou Zemí není naštěstí tak snadné. Planeta je železná koule vážící 5&nbsp;593&nbsp;600&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000 tun, a touto koulí je už 4&nbsp;550&nbsp;000&nbsp;000 let. Za svou životní dráhu toho viděla opravdu hodně, a <strong>trefilo ji více asteroidů</strong>, <strong>než jste měli v&nbsp;životě teplých jídel</strong>. A přece se stále točí, jak pravil kdysi Galileo. I tak jsme ale vybrali ty nejkatastrofičtější scénáře, které by mohly hypoteticky změnit třeba zítřek v&nbsp;soudný den.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-et-zov-reakce-urychlova-e-stic">Řetězová reakce urychlovače částic</h2>



<p>Ideálním zařízením pro likvidaci planety je jakýkoli urychlovač částic, například ten relativistický pro těžké ionty RHIC. V&nbsp;případě potřeby ho najdete v&nbsp;Brookhaven National Laboratory v&nbsp;New Yorku. Studují se zde nejrůznější podivnosti, <strong>struktura nukleonů a kvark-gluonové plazma</strong>. To vzniká v&nbsp;místě srážky částic a ve vesmíru existovalo krátce po velkém třesku. Srážky v&nbsp;tomto prostředí mohou být provázeny uvolněním obrovské <a href="/tag/energie/">energie</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/vybuchujici-zeme.jpg" alt="" class="wp-image-78972 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/vybuchujici-zeme.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/vybuchujici-zeme-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/vybuchujici-zeme-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/vybuchujici-zeme-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/vybuchujici-zeme-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;důsledku toho se mohou další částice a energie uvolnit do všech stran, takže by teoreticky mohlo dojít i k&nbsp;řetězové reakci. To je vynikající cesta, jak se zbavit celé planety. Katalytická přeměna běžné hmoty na jinou může totiž <strong>tímto způsobem ovlivnit veškerou hmotu planety</strong>. Když už jsme u urychlovače, podobně efektivní metodou je exploze z&nbsp;interakce hmoty a antihmoty, která na naší planetě také existuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-st-et-b-n-hmoty-s-antihmotou">Střet běžné hmoty s antihmotou</h2>



<p>Hlavní surovinou pro tento postup je samozřejmě antihmota, konkrétně by jí bylo potřeba 2&nbsp;500&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000 tun. Tuto nejvýbušnější látku lze ve velmi malé kvantitě vyrobit právě ve velkých urychlovačích. <strong>Potřebné množství bude ale chtít trpělivost</strong> i čas, a bude také velmi nákladné. Podle odhadů NASA totiž výroba miligramu pozitronů stojí asi 25 milionů amerických dolarů. Gravitační energie planety v&nbsp;joulech je 224 a 30 nul.</p>



<p>Slunci přitom trvá vyrobit podobné množství energie skoro celý jeden týden. Aby se dala taková energie uvolnit, potřebovali byste opravdu, ale opravdu velkou bombu. Ta by musela <strong>Zemi roztříštit kompletně na kusy</strong>, které by následně poslala do pásu asteroidů obíhajících kolem <a href="/tag/Slunce/">Slunce</a>. Je třeba vzít v&nbsp;úvahu, že antihmota je kromě výbušnosti velmi náročná na jakékoli skladování, takže tento scénář může nastat, když to chcete nejméně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pohlcen-planety-ernou-d-rou">Pohlcení planety černou dírou</h2>



<p>Nejbližší černá díra je od nás vzdálená 1&nbsp;600 světelných let, konkrétně v&nbsp;souhvězdí Střelce. Po výběru kvalitní díry je potřeba k&nbsp;sobě obě tělesa přiblížit, což je nejnáročnější část tohoto plánu. A protože je světelný rok <strong>vzdálenost, kterou světlo urazí za rok</strong>, představuje jeden rok 10 bilionů kilometrů. Druhou možností jsou mikroskopické černé díry. Ty stojí za známou paranoiou, že hadronové urychlovače mohou právě takto„sežrat“ Zemi.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="603" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zniceny-svet.jpg" alt="" class="wp-image-78974 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zniceny-svet.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zniceny-svet-320x193.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zniceny-svet-768x463.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zniceny-svet-507x307.jpg 507w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zniceny-svet-720x434.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>I kdyby takového výkonu CERN dosáhl, díry se vypaří vlivem Hawkingova záření. A i pokud by nějak přežily, budou tak malé, že jim bude trvat přibližně 100 hodin, než absorbují jediný proton. Za těchto podmínek by těmto údajným <strong>likvidátorům života trvalo pozření jediného gramu</strong> hmoty mnohem déle, než je samotný věk vesmíru. Opět tedy pouze materiál pro hollywoodské katastrofické sci-fi trháky a autory thrillerů, nikoli realizovatelný scénář.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-st-et-s-t-lesem-a-gama-z-blesk">Střet s&nbsp;tělesem a gama záblesk</h2>



<p>Podle vědců mohlo právě bombardování Země asteroidy před 3,9 miliardami let vytvořit ideální podmínky pro biogenezi. Ty samé zásahy by mohly tedy přivodit zánik planety. To bude <strong>vyžadovat obrovskou planetku nebo asteroid</strong>, který i tak musí do Země narazit opravdu prudce. Výsledkem takového drtivého dopadu bude rozbití jak Země, tak samotného projektilu na obrovské množství úlomků. Jen tak překonají gravitaci a skutečně se rozptýlí.</p>



<p>Poslední možností jsou vesmírné výbuchy a související úniky kosmické energie. Tyto exploze dovedou v&nbsp;milisekundách uvolnit tolik energie, kolik vyprodukuje ze Slunce za 10 miliard let. <strong>Ohnivé kolo WR 104 vzdálené asi 8&nbsp;000 světelných let</strong> by mohlo vypustit záblesk s&nbsp;potenciálem vyhubit veškerý život na Zemi. Jeden takový záblesk měl možná na svědomí i ordovik-silurské vymření druhů před asi 443 miliony let, kdy zemřelo na 60 % druhů.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Dokážou lidé zničit celou planetu, nebo jen vyhubí sami sebe?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science">Zdroj: <a href="https://www.science.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/mozne-scenare-armagedonu/">Nejpravděpodobnější katastrofické scénáře zániku naší planety: Od armagedonu po zničení mrknutím oka</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Realita jaderné hrozby. Jak daleko musíte být od místa detonace jaderné hlavice, abyste měli šanci na přežití takové události?</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/anatomie-jaderneho-vybuchu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 07 Apr 2022 07:07:03 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná bomba]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=77663</guid>

					<description><![CDATA[<p>Stát přímo v místě výbuchu jaderné bomby má celkem jasný následek. Zjistěte, co by se s vámi stalo pár kilometrů od exploze.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Dále záleží na samotném času detonace, geografii místa dopadu a také skutečnosti, jestli bomba vybuchla po dopadu, nebo ještě ve vzduchu. Obecně vzato však existují předvídatelné <strong>fáze výbuchu, které vaše přežití ovlivní</strong>. <a href="https://outrider.org/nuclear-weapons/interactive/bomb-blast" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tato stránka vám po zadání místa ukáže</a>, kam až dosáhnou jednotlivé vrstvy exploze, takže si můžete najít i místo, kde žijete. Ovšem samotný výbuch je jen jedním z efektů jaderné hlavice.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sf-ry-dosahu-jadern-exploze">Sféry dosahu jaderné exploze</h2>



<p>Asi 35 % energie jaderné bomby je uvolněno v&nbsp;podobě tepelné radiace. Ta cestuje přibližně rychlostí světla, takže první, co spatříte, je oslňující záblesk světla a teplo. <strong>Světlo samotné může způsobit dočasnou slepotu</strong>, která vydrží i několik minut. Klip AsapSCIENCE, jejž naleznete na konci článku, bere v&nbsp;úvahu bombu o síle 1 megatuny, která je 80krát silnější než ta shozená na Hirošimu. Zároveň je ale mnohem menší než některé moderní <a href="/tag/jaderna-bomba/">jaderné hlavice</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice.jpg" alt="" class="wp-image-77671 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/jaderne-hlavice-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Při její detonaci zažijí jasný záblesk i za bílého dne lidé ve vzdálenosti do 21 kilometrů. Lidé do 85 kilometrů od epicentra budou dočasně oslepeni za jasné noci. Teplo je problém pro osoby blíž výbuchu. <strong>Popáleniny 1. stupně se mohou projevit do 11 kilometrů </strong>od exploze, ty 3. stupně – které ničí přímo kožní tkáň – ovlivní nejspíš kohokoli do 8 kilometrů. Pokud toto zranění zasáhne víc jak 24 % těla, postižený bez řádné péče pravděpodobně <a href="/tag/smrt/">zemře</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-variabilita-vzd-lenost-od-v-buchu">Variabilita vzdáleností od výbuchu</h2>



<p>Zmíněné vzdálenosti jsou orientační a záleží nejen na počasí, ale také na oblečení. Bílé šaty dokážou část energie odrazit, naopak tmavší ji pohltí. Jakmile jste ovšem příliš blízko, jsou tyto rozdíly zanedbatelné. <strong>Teplota poblíž místa výbuchu v&nbsp;Hirošimě byla</strong> asi 300&nbsp;000 stupňů Celsia. To je přibližně 300krát víc než žár při kremaci, lidé byli tedy okamžitě spáleni na základní složky všech organismů – jako např. uhlík.</p>



<p>Pokud se ale budete nacházet trochu dál, budou vás zajímat jiné okolnosti. Tlaková vlna šířící se od místa výbuchu rozdrtí všechno včetně oken, aut a budov. V&nbsp;okruhu 6 km bude tato vlna působit na okolní zdi silou <strong>180 metrických tun a vítr bude dosahovat rychlosti 255 km v&nbsp;hodině</strong>. Do 1 kilometru od výbuchu budou nejvyšší hodnoty tlaku 4krát vyšší a rychlost větru dosáhne až 756 km za hodinu. Technicky vzato to tělo může vydržet, většinu osob ale zabijí padající budovy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-simulace-st-etu-usa-a-ruska">Simulace střetu USA a Ruska</h2>



<p><a href="/tag/studie/">Studie</a> z&nbsp;roku 2019 provedla simulaci jaderného střetu mezi USA a Ruskem. To by uvrhlo planetu do jaderné zimy během několika dní, hlavně kvůli objemu kouře a sazí vržených do atmosféry. <strong>Navíc víme, že jaderné částice, tedy spad</strong>, mohou cestovat neuvěřitelně daleko. Nedávný výzkum potvrdil, že radioaktivní uhlík z&nbsp;jaderných testů z&nbsp;dob studené války si našel cestu až na dno Mariánského příkopu, nejhlubšího místa světových oceánů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch.jpg" alt="" class="wp-image-77665 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/clovek-jaderny-vybuch-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Ale opět, všechno tohle je pouze hypotetické. Doufejme, že tyto informace nebudou ve skutečnosti nikdy potřeba, ačkoli současné <a href="https://www.un.org/disarmament/wmd/nuclear/npt/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">události otřásají mnoha mezinárodními dohodami</a>. Pokud se <strong>ovšem chcete dovědět více o aktuálním stavu</strong> a rozsahu jaderného arzenálu, může vám pomoci stránka <a href="https://thebulletin.org/nuclear-risk/nuclear-weapons/nuclear-notebook/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Nuclear Notebook v&nbsp;Bulletin of the Atomic Scientists</a>. Vždycky je lepší být informován než si v&nbsp;dané situaci nevědět rady.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kam jste v&nbsp;uvedené aplikaci umístili pokusný jaderný výbuch?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="What If We Have A Nuclear War?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/JL4Kqfxg2KU?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencedirect">Zdroj: <a href="https://www.sciencedirect.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceDirect</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/anatomie-jaderneho-vybuchu/">Realita jaderné hrozby. Jak daleko musíte být od místa detonace jaderné hlavice, abyste měli šanci na přežití takové události?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/JL4Kqfxg2KU" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/JL4Kqfxg2KU" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/exploze-mesto.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Proč mezi sebou bojují zvířata jednoho druhu nebo i rodiny? Jejich střety jsou klasifikovány na 2 druhy</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/proc-spolu-zvirata-bojuji/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 04 Mar 2022 03:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[střet]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=69526</guid>

					<description><![CDATA[<p>S existencí více jak 8,7 milionů zvířecích druhů po celém světě není překvapivé, že se spolu jedinci ne vždycky dohodnou. Různé střety a souboje jsou nedílnou součástí divočiny.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tato dovednost je ostatně velmi důležitým ukazatelem schopnosti přežít tváří v&nbsp;tvář nebezpečí. K&nbsp;soubojům ovšem zdaleka nedochází jen mezi predátorem a jeho kořistí.<strong> </strong><a href="https://www.bbc.co.uk/bitesize/guides/z2vjrwx/revision/5" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Vědci totiž tyto střety klasifikují</a> dvěma způsoby. Ty mezi <strong>různými druhy jsou interspecifické</strong> a ty uvnitř druhu – i třeba jedné rodiny – intraspecifické. Střet lovce s&nbsp;kořistí je typem souboje, který známe všichni, hlavně rodiče. Ti mají za úkol chránit především svá mláďata.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bl-zk-setk-n-interspecifick-ho-druhu">Blízká setkání interspecifického druhu</h2>



<p>Turisté, kteří tráví pravidelně čas v&nbsp;<a href="/tag/divocina/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">divočině</a>, dobře vědí, že se nemají motat mezi medvědici a mláďata nebo pumu a její potomky. Ovšem i březí samice nebo zvíře čerstvě po narození mláďat ukazuje větší sklony k&nbsp;agresivitě. <strong>A tohle se rozhodně nevztahuje jen na matky.</strong> Samci lasiček například velmi rychle ukazují zuby a útočí, jakmile cítí hrozbu mířenou na svá mláďata. Protože zvířata také potřebují prostor a potravu, bojují spolu rovněž o území.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="597" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy.jpg" alt="" class="wp-image-69533 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy-320x191.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy-768x458.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/trkajici-se-kozy-720x430.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Některá jsou přitom teritoriálnější než ostatní, nicméně všechna musí tuto potřebu nějak uspokojit. Například pták salašník modrý si pro život vybral území, po němž touží řada jiných ptáků. <strong>Dostal se tak až na pokraj vyhynutí</strong>. Sameček musí s vypětím všech sil bránit své teritorium o ploše jednoho až dvou akrů, což ale zajistí předání kvalitního genetického materiálu další generaci. Možná vás to překvapí, ale řada konfliktů vzniká i kvůli mezidruhovému páření.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-udr-en-v-eho-v-rodin">Udržení všeho v&nbsp;rodině</h2>



<p>Například u motýlic mají samci problém rozeznat samičky vlastního druhu kvůli podobnému zbarvení jako u příbuzných druhů. Navíc motýlice jsou velmi agresivní proto, že mají krátký čas na život, nalezení partnera a reprodukci. V&nbsp;jejich případě jde jen o několik týdnů. <strong>Vítězové předají svou DNA dále</strong>. Jiné druhy, které žijí déle, si tuto agresivitu nechávají jen na pářící sezónu. Mladí šimpanzi proto vyhánějí starší samce, aby omezili soutěž o zdroje, území a také samičky. Bojuje se tedy hlavně o sociální postavení a zdroje.</p>



<p>To se přímo vztahuje k&nbsp;hierarchii a z&nbsp;ní plynoucí dominanci. Tedy síti společenských vztahů, které mezi sebou mají příslušníci daného druhu. Rivalita sourozenců, se kterou má většina lidí zkušenosti, je<strong> klasickou ukázkou boje o dominanci</strong>. Souboj může začít u jídla a nad mršinou, následně se z&nbsp;něj stane boj o dominanci. Dominance má bezpochyby svoje výhody, které závisí na konkrétním živočišném druhu a jeho povaze.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-s-la-a-jej-pro-a-proti">Síla a její pro a proti</h2>



<p>Nicméně například u paviánů je někdy spojena i s&nbsp;negativními následky. Dominantní samci často brání svoje podřízené před ostatními. Ovšem pokud nejsou samci poblíž, právě tito <strong>podřízení paviáni bývají častěji zraněni nebo zabiti</strong>. Výsledkem je pak průběžný pokles populace. Důležitou roli hraje i celková kondice, která ne vždy koreluje s dominantním postavením. Agresivní jedinec se může postavit dalším členům klanu a získat tak převahu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice.jpg" alt="" class="wp-image-70663 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/pavian-vudce-samec-opice-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>To však automaticky neznamená, že je zároveň schopen trvale bránit smečku proti predátorům nebo obhajovat zdroje. Pokud budou slabší jedinci takového vůdce slepě následovat, <strong>způsobí to celé skupině ve výsledku újmu</strong>. Jedna z&nbsp;velmi zajímavých forem boje mezi zvířaty ovšem nemá s&nbsp;agresí nic společného. Ani nejde o obranu území nebo souboj o samičku. Je to hra na boj, která se objevuje napříč mnoha zvířecími druhy.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-cvi-n-souboje-mezi-zv-aty">Cvičné souboje mezi zvířaty</h2>



<p>Této aktivitě se věnuje mnoho druhů a zahrnuje škrábance nebo zásahy, které však nezpůsobují žádnou reálnou újmu. Funkce tohoto typu souboje zajímá vědce už nějaký čas. Badatelé z&nbsp;Alberty v&nbsp;Kanadě zjistili, že <strong>to pomáhá zvířatům kontrolovat svoje chování</strong> v&nbsp;interpersonálních vztazích uvnitř vlastní rodiny. Hrou na boj zvířata také trénují odlišné způsoby přežití a hledají ty nejlepší pro dané podmínky.</p>



<p>Když se pak objeví skutečný <a href="/tag/konflikt/">konflikt</a>, mají už dovednosti pro opravdové přežití nacvičené. Navíc jsou si jistější vlastní silou, obratností a vytrvalostí. Různé hry tohoto typu jim také rozvíjejí mozek. To znamená lepší <strong>adaptabilitu na proměnlivé podmínky okolního prostředí</strong>. Takže když přijde na soupeření, jen do toho, pusťte se se svými sourozenci do křížku, může to být i pro dobro celé rodiny. Ze slabých jedinců silná rodina nevznikne.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kdy jste se naposledy připletli ke zvířecí bitvě a jak dopadla?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/proc-spolu-zvirata-bojuji/">Proč mezi sebou bojují zvířata jednoho druhu nebo i rodiny? Jejich střety jsou klasifikovány na 2 druhy</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zvláštní spánkové návyky Homo sapiens. Jak se v tomto ohledu lišíme od zvířat?</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/clovek-spankova-anomalie-mezi-primaty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 19 Feb 2022 09:25:58 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Evoluce]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[spánek]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=66271</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ve srovnání s ostatními primáty je lidský spánek výjimečně krátký. Nabízí se tedy otázka, zda nám tato okolnost dala během vývoje nějakou evoluční výhodu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lidský spánek je mezi primáty jasnou anomálií. Například šimpanzi, tedy naši nejbližší příbuzní, spí asi o 3 hodiny déle než lidé. A to mají lůžko z&nbsp;větví. Pak je tady lemur myší, <strong>který stráví ve spánku každý den 17 hodin</strong>. <a href="https://www.utm.utoronto.ca/david-samson/publications/Nunn_and%20Samson_2018-American_Journal_of_Physical_Anthropology_Human%20sleep%20in%20a%20comparative%20context.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Studie Davida Samsona použila spánkovou analýzu</a>, díky níž byla odhadnuta délka spánku jednotlivých primátů. Podle velikosti mozku a vlastností metabolismu úspěšně předvídali potřebný spánek každého druhu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lov-k-jako-anom-lie">Člověk jako anomálie</h2>



<p>Jen u člověka tato predikce naprosto selhala. <em>„Náš model skončil u toho, že člověk bude spát 10,5 až 11 hodin. To je ale o tři až čtyři hodiny déle než obvyklý sedmihodinový cyklus, který si dopřáváme každou noc,“</em> podotkl Samson. <strong>Nejen, že spíme kratší dobu než většina opů</strong>, ale také trávíme <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/odpovedi-ktere-odhaluji-zahady-spici-mysli-jak-se-ukazuje-sny-jsou-dulezitejsi-nez-si-clovek-mysli/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">větší část spánku v&nbsp;REM fázi</a>, tedy nejhlubším možném spánku. Lidé v&nbsp;ní tráví 25 % celkové doby odpočinku, nejvíce ze všech primátů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/spici-zena.jpg" alt="" class="wp-image-66280 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/spici-zena.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/spici-zena-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/spici-zena-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/spici-zena-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/spici-zena-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pro vysvětlení této disproporce Samson navrhuje, že hlubší a kratší spánek mohl při spaní na zemi poskytnout výhodu pro přežití. Odpočinek na zemi totiž dělal z&nbsp;našich předků snadnou kořist predátorů. <strong>Kratší doba strávená hlubším spánkem poskytla dostatek odpočinku</strong> a zároveň možnost ubránit se. Přílišný spánek je ovšem i nebezpečný. Během REM fáze jsou totiž naše svaly paralyzované, abychom si neublížili při aktivitách, které provádíme pouze ve snech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kl-ov-role-hl-dkuj-c-ho-jedince">Klíčová role hlídkujícího jedince</h2>



<p>Tuto okolnost zřejmě už v&nbsp;pravěku řešili lidé postavením hlídky. Tedy jeden člověk bděl, aby si ostatní mohli odpočinout. Ochrana vycházející se spánku ve společnosti dovolila lidem <strong>získat jeho benefity a zároveň se ubránit případným vetřelcům</strong>. Kvalitní spánek nás také dělá vstřícnějšími, vytváří a posiluje společenské vazby. To vedlo k&nbsp;pevnějším skupinám a opět lepšímu odpočinku, zkrátka vytvořil posilující smyčku.</p>



<p>Díky vydatnějšímu spánku mohli lidé také zůstat déle vzhůru, zpívat písně, učit se novým schopnostem a utvářet i složitější a vzdálenější vazby. A právě tento čas strávený vytvářením <strong>zárodků civilizace a výměnou informací jim dal onu evoluční výhodu</strong>. Vzorce chování našich předků se dají ostatně najít i v&nbsp;dnešních spánkových vzorcích. Lidé spící o samotě mají například roztříštěnější spánek než ti, kteří spí v&nbsp;nějakém kolektivu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vod-vzniku-rozd-ln-ch-chronotyp">Důvod vzniku rozdílných chronotypů</h2>



<p>Nepřímým důkazem o sociální hypotéze spánku jsou přirozené rozdíly v&nbsp;časech, kdy se cítíme ospalí. Tyto rozdílné vzorce – neboli chronotypy – jsou tím, čemu obvykle říkáme<a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/ranni-vstavani-a-spokojenost/" target="_blank" rel="noreferrer noopener"> „sova“ nebo „skřivan“</a>. <strong>Přírodní výběr nejspíš preferoval právě tuto odlišnost</strong>, takže zatímco většina lidí byla ospalá, jeden byl naprosto odpočatý a v&nbsp;době odpočinku ostatních střežil okolí. Teprve v&nbsp;posledních dekádách mohli ale antropologové zkoumat spánek i mimo laboratorní prostředí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="649" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/bezdomovec-na-lavicce.jpg" alt="" class="wp-image-66274 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/bezdomovec-na-lavicce.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/bezdomovec-na-lavicce-320x208.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/bezdomovec-na-lavicce-768x498.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/bezdomovec-na-lavicce-720x467.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Měřením spánkových vzorů pomocí chytrých hodinek a dalších zařízení zjistili, že bylo velmi vzácné, aby všichni členové dávných skupin spali ve stejnou dobu. Taky to ukazuje, že se naše chronotypy mění s&nbsp;věkem. <strong>Skupina složená z&nbsp;více generací a různých variant</strong> spánkového vzorce tak měla největší naději na celkové přežití. A například lovci a sběrači využívali hlavně mnoha krátkých zdřímnutí, nikoli dlouhých hodin odpočinku.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaký chronotyp jste? Změnil se váš spánek s&nbsp;rostoucím věkem?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-utmutoronto">Zdroj: <a href="https://www.utm.utoronto.ca/david-samson/publications/Nunn_and%20Samson_2018-American_Journal_of_Physical_Anthropology_Human%20sleep%20in%20a%20comparative%20context.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UtmUtoronto</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/clovek-spankova-anomalie-mezi-primaty/">Zvláštní spánkové návyky Homo sapiens. Jak se v tomto ohledu lišíme od zvířat?</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč zvířata hibernují? Některá prospí celou zimu, jiná své tělo „vypnou“ jen na pár hodin</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/rozbor-mechanismu-zvireci-hibernace/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 28 Jan 2022 04:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[hibernace]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[Teplota]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=61766</guid>

					<description><![CDATA[<p>Hibernace je funkčním mechanismem mnoha zvířat. Některá ji používají po celou zimu, další svá těla „vypnou“ jen na několik hodin, víc nepotřebují.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Proč tedy zvířata hibernují a co se během této doby děje v&nbsp;jejich tělech? V&nbsp;první řadě budeme pracovat s&nbsp;termíny, jako je letargie a torpor. Torpor není tak známý koncept a pro laika je zaměnitelný právě s&nbsp;hibernací. <strong>Jde o mechanismus, který savci používají, aby ušetřili energii.</strong> Hibernace je jednou z&nbsp;forem torporu. Jak ptáci, tak i savci jsou endotermičtí, tedy teplokrevní. To znamená, že si většinou udržují vysokou tělesnou teplotu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-irozen-da-za-osobn-teplo">Přirozená daň za osobní teplo</h2>



<p>Teplokrevnost ovšem v&nbsp;momentě, kdy je venku zima, něco stojí. Při zmínce o hibernaci si nejspíš vybavíme nejdříve medvěda. Která další zvířata se dovedou hibernovat nebo přejít do jiné formy torporu? <strong>Na podzim například hibernují všechny druhy netopýrů.</strong> To se týká rovněž některých malých savců. V&nbsp;Austrálii dělají totéž někteří malí vačnatci, například lemuři. Hodně z&nbsp;nich dokonce hibernuje také během <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/dusledky-kompletniho-zamrznuti-oceanu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">období sucha</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="644" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/sucho-puda-rostlina.jpg" alt="" class="wp-image-61778 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/sucho-puda-rostlina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/sucho-puda-rostlina-320x206.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/sucho-puda-rostlina-768x495.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/sucho-puda-rostlina-720x464.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Torpor se týká i ptáků, například kolibříků. Ti migrují na velmi dlouhé vzdálenosti a během cesty použijí torpor několikrát. Šetří jim to energii na zbytek cesty, pokud by měli potíže s&nbsp;hledáním potravy. <strong>Mechanismus používají i noční ptáci, například australské sovy.</strong> Hodí se jim to jak během dne, když nejsou aktivní, tak i během chladnějších období roku. Existuje i tzv. estivace, neboli letní spánek, který používají obojživelníci v&nbsp;době sucha.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-jimka-z-hiberna-n-ho-pravidla">Výjimka z&nbsp;hibernačního pravidla</h2>



<p>Když přijde na medvědy, je situace jiná. Podle zoologa Pettera Bøckman se totiž nejedná o hibernaci, ale jen o zimní spánek. Tělesná teplota medvědů neklesá tolik jako u malých zvířat kvůli jejich velikosti. <strong>Vyžadovalo by totiž opravdu hodně energie</strong>, aby se po hibernaci opět ohřáli. Hibernují tedy jen malá zvířata, kterým se torpor vyplatí. Medvědi jsou výjimkou z&nbsp;pravidla. Medvědi nechladnou tolik, stejně jim ale spánek ušetří hodně energie.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava.jpg" alt="" class="wp-image-61769 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/medved-hlava-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Hlavním cílem torporu je snížit tvorbu tělesného tepla, což stojí velké množství energie. Logicky čím větší je kolem zima, tím víc energie je potřeba. Někdy je pro zvířata velmi náročné <strong>najít dostatek jídla, takže používají tento omezený režim</strong>. U savců je tělesná teplota většinou 37–38 stupňů Celsia, u ptáků o dva víc. Když zvíře hibernuje, tato teplota klesne na teplotu okolního prostředí, možná i na 2 stupně Celsia.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zpomalen-provozn-ch-proces">Zpomalení provozních procesů</h2>



<p>Když k&nbsp;tomu dojde, zpomalí se také tep a další metabolické procesy. A protože teplo je vedlejším produktem metabolismu, poklesne. Jakmile klesne na 2 stupně, systém se vypne, <strong>dokud ho opět „nezapne“ zvýšení okolní teploty</strong>. Pointou je nepoužívat víc energie, než je nutné, když není možné doplnit energetické zásoby. Torpor má ovšem více verzí, ne vždy jde o dlouhodobé použití. Sýkorky do něj například vstupují každou noc.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-detail-1.jpg" alt="" class="wp-image-61776 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-detail-1.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-detail-1-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-detail-1-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-detail-1-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/ptak-detail-1-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Hibernace hraje největší roli v&nbsp;zimě, kdy je kolem zima a jídla je poskrovnu. Ve stále častějších extrémních podmínkách přírody se dokonce stal její výskyt častějším. Můžeme na ni narazit v&nbsp;<strong>tropických oblastech, pouštích nebo po lesních požárech nebo v&nbsp;bouřích</strong>. Přírodní katastrofy totiž omezují možnost zvířat najít potravu stále více. Sucho a oheň rozhodně nejsou kompatibilní s&nbsp;obživou a plozením mláďat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-lesn-n-roky-hibernace">Tělesné nároky hibernace</h2>



<p>Obě metody jsou nástroje pro přežití ve více či méně nehostinných podmínkách. Funguje ale hibernace podobně jako zdřímnutí člověka? Není tomu tak a tento mechanismus si na těle vybírá svou daň. <strong>Spánek a hibernace jsou radikálně odlišné věci.</strong> Například netopýři během neaktivních dob skladují tuk, který je použit pro opětovné probuzení. Ohřátí jejich těla totiž vyžaduje ostré zvýšení tepové frekvence i zrychlení <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/metabolismus/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">metabolismu</a>.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/zima-cesta-stromy.jpg" alt="" class="wp-image-61781 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/zima-cesta-stromy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/zima-cesta-stromy-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/zima-cesta-stromy-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/zima-cesta-stromy-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/zima-cesta-stromy-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pokud nemá zvíře dostatek energetických rezerv, aby se opět „rozjelo“, nemusí se také už nikdy probudit. To by ovšem znamenalo, že ho čeká spíše podchlazení než hibernace. Hypotermie nastává v&nbsp;momentě, <strong>kdy tělo ztrácí víc tepla, než je samo schopné vytvořit</strong>, takže je stále chladnější. Kromě měnícího se klimatu je s&nbsp;hibernací spojeno rovněž několik chorob, které jsou pro zvířata také rizikem. Mechanismus tedy není bez risku.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Narazili jste někdy na zvíře v&nbsp;hibernaci? Jak setkání dopadlo?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenorway">Zdroj: <a href="https://sciencenorway.no/animals-sleep/why-do-animals-hibernate/1827719" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNorway</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/rozbor-mechanismu-zvireci-hibernace/">Proč zvířata hibernují? Některá prospí celou zimu, jiná své tělo „vypnou“ jen na pár hodin</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Muž „vychovávaný vlky“ se ostře ohradil ke stavu současné společnosti. Jeho výtky nutí k zamyšlení</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/detstvi-stravene-mezi-zviraty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 11 Jan 2022 04:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[Civilizace]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=57204</guid>

					<description><![CDATA[<p>Marcos Rodriguez Pantoja strávil většinu svého dětství v horách na španělském venkově společně s vlky, divokými medvědy a také hady. To vše bez kontaktu s člověkem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je tak jedním z&nbsp;hrstky lidí na světě, kteří jsou nejblíž tomu být „vychováni vlky“. Dnes je mu 72 let a se španělskými novinami se <a href="https://elpais.com/elpais/2018/03/28/inenglish/1522237746_629465.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">během rozhovoru podělil o svůj život a zkušenost</a> se zapojením zpět do společnosti. <strong>V&nbsp;podstatě si myslí, že svět nestojí za nic a že mu bylo s&nbsp;vlky a zvířaty mnohem lépe</strong>. Na počátku 50. let, když mu bylo šest, ho jeho násilnická rodina prodala staršímu farmáři v&nbsp;horách Sierra Morena. Ten krátce nato zemřel.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-s-m-obklopen-pouze-zv-aty">Sám obklopen pouze zvířaty</h2>



<p>Aby se nemusel vracet k&nbsp;rodičům, začal se Marcos starat sám o sebe v&nbsp;divočině. Farmář ho před smrtí naučil základní postupy přežití včetně pozorování divokých <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/tag/zvirata/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">zvířat</a>. Podle svého tvrzení žil Marcos <strong>následujících 15 let v&nbsp;jeskyních, kde se „spřátelil“ a&nbsp;dorozumíval s&nbsp;vlky </strong>a dalšími horskými zvířaty. Na jeho životě založil svou práci také Gabriel Janer Manila, antropolog, který potvrdil značnou část Marcosovy výpovědi.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="666" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vlk-na-snehu.jpg" alt="" class="wp-image-57213 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vlk-na-snehu.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vlk-na-snehu-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vlk-na-snehu-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vlk-na-snehu-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/vlk-na-snehu-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nicméně upozornil také na to, že další stránky jeho svědectví je potřeba interpretovat velmi opatrně. <em>„Marcos nám nevypráví to, co se reálně stalo, ale o čem věří, že se to stalo,“ </em>řekl Manila v&nbsp;roce 2013.<strong> <em>„Jenže takhle to děláme všichni – prezentujeme naši verzi skutečnosti.</em></strong><em> Když Marcos vidí hada a dá mu mléko, had se pak vrátí. On pak prohlásí, že je to kamarád. Had není kamarád, jen se vrací, protože dostane mléko.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-chrana-z-divo-iny">„Záchrana“ z&nbsp;divočiny</h2>



<p>Ve věku 19 let byl Marcos z&nbsp;divočiny zachráněn za asistence španělské civilní gardy. Od té doby se pokoušel o návrat do společnosti, což pro něj bylo značnou výzvou. <strong>Podle svých tvrzení byl vykořisťován nadřízenými</strong> v&nbsp;oblasti pohostinství a stavebnictví. Stejně tak se i v&nbsp;osobním životě setkal se špatným zacházením. Web El País uvedl, že hlavně bojoval s&nbsp;emoční chladností lidského světa. <em>„Smějí se mi, protože nevím nic o politice nebo fotbalu.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/hory-krajina-mraky.jpg" alt="" class="wp-image-57207 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/hory-krajina-mraky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/hory-krajina-mraky-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/hory-krajina-mraky-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/hory-krajina-mraky-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Do divočiny se následně zkoušel několikrát vrátit, ale podle něj <em>„už to není, co to bývalo,“</em> protože vlci ho již zpátky nepřijímají. Naštěstí není jeho příběh jen takto temný. Stále si užívá kontakt s&nbsp;lidmi a mnoho jeho sousedů ho bere jako <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/vyznam-hlazeni-psa-pri-odchodu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">přítele</a>. <strong>Marcos je jedním z&nbsp;hrstky tzv. divokých dětí, které strávily část života stranou lidské civilizace</strong>. I když jsou jejich zkušenosti často tvrdé, poskytují nám jedinečný vhled do psychologie, a to dětské i obecně lidské.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Které divoké zvíře máte nejraději a proč? Dovedli byste v horách přežít?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-4-3 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="MEET SPAIN&#039;S WOLFMAN - BBC NEWS" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/vNaSr_BDkDI?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/plants-and-animals/man-raised-by-wolves-thinks-human-society-is-disappointing/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/detstvi-stravene-mezi-zviraty/">Muž „vychovávaný vlky“ se ostře ohradil ke stavu současné společnosti. Jeho výtky nutí k zamyšlení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/vNaSr_BDkDI" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/vNaSr_BDkDI" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/muz-vlk.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Co by se stalo během prvních 24 hodin, pokud byste ztroskotali na moři bez jakékoli pevniny v dohledu. Pohled byste o tom babičce rozhodně nepsali</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/moznost-preziti-sire-more/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 27 Dec 2021 04:34:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Moře]]></category>
		<category><![CDATA[postup]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=53278</guid>

					<description><![CDATA[<p>Muž se chystá potopit do hloubky 20 metrů a skočit do vody z výletní lodi. Pojďme se podívat, co se bude v následujícím čase dít s jeho tělem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Už jen představa pádu přes palubu je v&nbsp;takovém případě děsivá, není to však to nejhorší. Nejhorší bude fakt, že tento jedinec bude ztracen na moři. I v&nbsp;případě, že budete mít náhodou záchrannou vestu. <strong>Přežití v&nbsp;obrovském objemu vody, než vás někdo zachrání</strong>, nebude rozhodně jednoduché. Který okolní faktor bude váš život ohrožovat nejvíc? Proč by vás mohly zachránit rybí oči? A za jak dlouho se vám pod vodou začne rozpadat kůže?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-obzoru-ani-pevnina-ani-lo">Na obzoru ani pevnina, ani loď</h2>



<p>Pro tento experiment uvádíme lhůtu 24 hodin, jenže ve skutečnosti budete opravdu rádi, pokud to vydržíte takhle dlouho. Hypotermie se může přihlásit o slovo už během minut, záhy <strong>budou následovat dehydratace a také nevyhnutelné vyčerpání</strong>. Je třeba mít na paměti jednu zcela zásadní věc – že jste zkrátka zcela obklopeni <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/dusledky-kompletniho-zamrznuti-oceanu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">slanou vodou</a>. Nemůžete se jí tudíž napít, nicméně vás může zachránit před utonutím. Ve sladké se totiž utopíte mnohem snáze.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachranny-kruh.jpg" alt="" class="wp-image-53297 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachranny-kruh.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachranny-kruh-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachranny-kruh-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachranny-kruh-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachranny-kruh-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Asi 90 % veškerých utonutí se opravdu odehraje ve sladké vodě, nikoli mořské. Nejenom že více nadnáší, je také bezpečnější, pokud ji vdechnete. Případné utopení nastane v&nbsp;případě, že se vám dostane do plic, <strong>kde zastaví přísun kyslíku a výdej oxidu uhličitého</strong>. Sladká voda je v&nbsp;tomto ohledu trochu komplikovanější, protože vás může zabít i poté, co je kompletně odstraněna z&nbsp;vašich plic. Sůl totiž zabrání vodě dostat se do plicní tkáně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sladk-versus-slan">Sladká versus slaná</h2>



<p>Vdechnutí sladké vody znamená, že se nerušeně dostane k&nbsp;plícím, které mohou nabobtnat až k&nbsp;prasknutí. Z&nbsp;toho se pak už nevzpamatujete, i když bude všechna pryč. Slaná má ale také nevýhody, <strong>a pokud je všude kolem vás, dehydratace může být pořádný problém</strong>. Jestli na vás navíc <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/vesmir/slunce-se-probouzi-pred-nekolika-dny-vypustila-nejvice-svetla-od-roku-2017/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">svítí sluníčko</a>, nastane tento stav asi za hodinu. Vodu budete ztrácet pocením, močí a dokonce i jen dýcháním. Budete mít extrémní žízeň, přijdou mdloby a zmatek.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachrana-tonouciho.jpg" alt="" class="wp-image-53294 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachrana-tonouciho.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachrana-tonouciho-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachrana-tonouciho-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachrana-tonouciho-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/zachrana-tonouciho-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nic z&nbsp;toho pochopitelně nezvyšuje vaši šanci na přežití. Budete-li mít trochu štěstí, začne pršet, což znamená pitnou vodu, takže si jen lehněte na záda a otevřete pusu. V&nbsp;případě <strong>absence deště potřebujete trochu kreativnější přístup</strong>. Chytněte velkou rybu a pak už potřebujete jen sníst její oči. Ty jsou totiž plné vodové kapaliny, která vaši žízeň nejspíš uhasí. Ano, je to dost nechutné, ale není čas nad tím takhle uvažovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vodn-kouzlo-podchlazen">Vodní kouzlo podchlazení</h2>



<p>Obecně vzato můžete přežít ve vodě o teplotě 5 stupňů Celsia asi 10 – 20 minut, než pocítíte slabost ve svalech. Následně přijdete jak o sílu, tak o schopnost koordinace. Je to proto, že <strong>krev se přesouvá ze vzdálenějších míst hlavně do trupu</strong>. Nejlepší recept na podchlazení je přitáhnout si kolena k&nbsp;hrudi, čímž zachováte maximum tepla. Čím méně se budete pohybovat, tím více energie si uchováte a taky nepřilákáte okolní predátory.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/rybi-oko-detail.jpg" alt="" class="wp-image-53291 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/rybi-oko-detail.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/rybi-oko-detail-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/rybi-oko-detail-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/rybi-oko-detail-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/rybi-oko-detail-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nejlepším způsobem na přežití takové situace je samozřejmě se do ní vůbec nedostat. Pokud se chystáte na výlet na lodi nebo jedete někam rybařit, rozhodně někomu sdělte, <strong>kde se asi</strong> <strong>budete nacházet i kdy vás mají asi očekávat</strong>. Technologie nalezení lidí ve vodě usnadňuje, jenže čím víc informací, tím lépe. Vystavení vodě po delší čas než 24 hodin znamená její praskání, takže čím rychlejší záchrana, tím lepší celkový stav.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Máte raději jezera, rybníky nebo řeky? Z&nbsp;jakého důvodu?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="What If You Spent 24 Hours Lost at Sea?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/dPwp-r6Mcng?start=2&#038;feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-whatifshow">Zdroj: <a href="https://whatifshow.com/what-if-you-spent-24-hours-lost-at-sea/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">WhatIfShow</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/moznost-preziti-sire-more/">Co by se stalo během prvních 24 hodin, pokud byste ztroskotali na moři bez jakékoli pevniny v dohledu. Pohled byste o tom babičce rozhodně nepsali</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/dPwp-r6Mcng" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/dPwp-r6Mcng" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/ocean.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Zvyšte své šance na přežití při výbuchu jaderné bomby. V žádném případě se neschovávejte v autě, důvod je prostý</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/jak-prezit-jadernou-explozi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 03 Dec 2021 03:10:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[exploze]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná bomba]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=48082</guid>

					<description><![CDATA[<p>První věc, podle které poznáte, že se díváte na jadernou explozi, je jasné světlo. Nejspíš budete mít v takové chvíli pocit, že právě vybuchlo slunce.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když se vzpamatujete z&nbsp;dočasné slepoty, pohlédnete na horizont a najdete oranžovou ohnivou kouli. Plameny stoupají a tmavnou do nachového sloupu temného kouře, který se převaluje sám na sebe a vytváří typický hřib. <strong>Okolím pak proběhne tlaková vlna</strong> a nejspíš vás srazí dolů. Gratulujeme, v&nbsp;tomto hypotetickém scénáři jste právě přežili jaderný výbuch o síle 10 kilotun. To je 66 % síly výbuchu, který zasáhl Japonsko. <a href="https://www.hsph.harvard.edu/ecpe/faculty/brooke-buddemeier/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">S&nbsp;přežitím radí Brooke Buddemeier</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzd-len-p-esto-v-ak-mo-n">Vzdálený, přesto však možný</h2>



<p>Tento scénář může znít velmi vzdáleně, jenže na světě pořád existuje více jak 15&nbsp;000 takových hlavic. A jaderné výbuchy o této síle jsou jedním ze scénářů, které z&nbsp;rukou teroristů <strong>očekávají i USA a pro něž připravují krizové plány</strong>. Nikdo vám v&nbsp;tom momentě nemůže vyčítat děs a paniku, ale existuje jedna věc, kterou byste podle Buddemeiera nikdy, opravdu nikdy neměli dělat. <em>„Nelezte do auta. Nezkoušejte řídit a nemyslete si, že sklo a dveře vás ochrání.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici.jpg" alt="" class="wp-image-48083 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/auta-na-silnici-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vyhnutí se automobilu bude v&nbsp;takové situaci obecně velmi moudré řešení. Ulice budou nejspíš plné panikařících řidičů, nehod a trosek. Jenže proti autu stojí ještě zásadnější argument – <strong>děsivý pozůstatek výbuchu, tedy jaderný spad</strong>. Ten je směsí radioizotopů vzniklých při rozbíjení atomů. Hodně z&nbsp;nich se svižně rozpadá a vysílá gama záření, neviditelnou a vysoce energetickou formu elektromagnetického záření, které je pro lidi naprosto fatální.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vystaven-se-radioaktivn-mu-spadu">Vystavení se radioaktivnímu spadu</h2>



<p>Vystavení organismu přílišnému množství takové radiace v&nbsp;krátkém čase neodvratně poškozuje buňky a také jejich schopnost regenerace. Jde o tzv. nemoc z&nbsp;ozáření. Paprsky gama likvidují imunitní systém a <strong>jakoukoli schopnost těla bojovat s&nbsp;infekcemi</strong>. Tento spad může spolehlivě zastavit jen velmi hustý a tlustý materiál, jako například zemina nebo olovo. Částice s&nbsp;tímto zářením se spolu s kusy zeminy, prachu a jiných materiálů dostávají při výbuchu kilometry vysoko.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="562" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto.jpg" alt="" class="wp-image-48092 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/znicene-mesto-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Následně jsou neseny větrem a spolu s&nbsp;deštěm spadnou i na velmi vzdálená území. V&nbsp;blízkosti samotné exploze může mít spad velikost golfového míčku, většina částic je ale velká jako zrnko soli nebo písku. <strong>Právě jejich záření je tím největším strašákem na celém výbuchu</strong>. Což nás vrací zpátky k&nbsp;důvodům, proč je právě auto velmi nevhodným místem na ukrytí se. Moderní vozidla jsou ze skla a lehkých kovů a neposkytují prakticky žádnou ochranu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jak-tedy-opravdu-postupovat">Jak tedy opravdu postupovat</h2>



<p>Nejlepší možnost na přežití takové události nabízí jakákoli pevnější struktura, ve které lze zůstat. Dostaňte se dovnitř a ukryjte se uprostřed takové budovy, <strong>ideální je sklepní prostor pod úrovní terénu.</strong> Tam zůstaňte 12–24 hodin. Důvodem pro vyčkávání je rychlý rozpad radioaktivního spadu. Izotopy se totiž postupně změní na stabilnější prvky a budou znatelně méně nebezpečné. Vysoce riziková zóna kolem exploze se tak bude pomalu zmenšovat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz.jpg" alt="" class="wp-image-48089 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/podzemni-garaz-720x405.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Následně se snažte najít jakýkoli způsob komunikace s&nbsp;okolním světem. Stran auta existuje jediná výjimka, a to když parkujete v&nbsp;podzemní garáži. Okolní betonová a <strong>vyztužená konstrukce totiž může fungovat jako štít</strong>. V&nbsp;takovém případě zůstaňte uvnitř a použijte rádio na zachycení dalších informací. Pokud se tohoto postupu budou všichni držet, zachrání jednoduchá poučka stovky i tisíce lidských životů.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kam byste se v případě&nbsp;jaderného konfliktu ukryli?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-bussinessinsider">Zdroj: <a href="https://www.businessinsider.com/survive-nuclear-attack-fallout-shelter-cars-2017-5?r=US&amp;IR=T" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BussinessInsider</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/jak-prezit-jadernou-explozi/">Zvyšte své šance na přežití při výbuchu jaderné bomby. V žádném případě se neschovávejte v autě, důvod je prostý</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Kolik lidí musí přežít apokalypsu, aby lidstvo nevyhynulo? Odborníci uvedli přesné číslo</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/minimum-pro-preziti-druhu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Nov 2021 04:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[apokalypsa]]></category>
		<category><![CDATA[lidstvo]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=44943</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pro záchranu našeho živočišného druhu by při celosvětové katastrofě bylo potřeba překvapivě málo lidí. Záleží to samozřejmě na mnoha dalších okolnostech.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Scénářů zániku světa není zase tolik. Může nás zachvátit nukleární válka a následná jaderná zima. Planeta se může dostat do kolize s&nbsp;opravdu velkým asteroidem. Kromě samotné <strong>katastrofy se nabízí ještě otázka přežití lidstva jako druhu</strong>. Tedy nejen zachování civilizace, ale reálná hrozba vyhynutí druhu Homo sapiens. Podrobný rozbor okolností přináší <a href="https://pdx.academia.edu/CameronMSmith" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">výzkum</a> profesora Camerona Smithe z&nbsp;univerzity v&nbsp;Oregonu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zamrzl-l-to-a-tot-ln-hladomor">Zamrzlé léto a totální hladomor</h2>



<p>V&nbsp;první řadě je třeba mít na paměti, že rozdílné katastrofy vytvoří zcela odlišné podmínky pro přežívání. Co se týče jaderného konfliktu, který je poměrně reálnou možností, nejde ani tak o samotné detonace bomb. <strong>Mnohem horší by totiž byl dlouhodobý efekt radiace</strong> a vliv na potravinový řetězec. Pokud neexistují jeho základní složky, nemohou se nasytit horní patra. Pokud se ale budeme soustředit jen na otázku zachování druhu, je nezbytné množství přeživší populace poměrně malé.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="649" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/vesnicka-vetrny-mlyn-1024x649.jpg" alt="" class="wp-image-44964 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Nota bene ve srovnání s&nbsp;dnešním obyvatelstvem, které na zemi činí asi 7,8 miliard lidí. Jak podotýká profesor Cameron Smith z&nbsp;katedry antropologie, mnoho stovek let se dá přežít se skupinou o několika stovkách jedinců. <strong>Mnoho drobných populací právě o tomto počtu přežilo po celá staletí</strong>, dokonce i tisíce let. Jeho výzkum pracuje s&nbsp;ranými civilizacemi a kolonizací dalšího prostoru, což mu dává dobrý vhled do našich šancí právě při apokalypse.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zranitelnost-p-edev-m-u-velkom-st">Zranitelnost především u velkoměst</h2>



<p>Co by se v&nbsp;základu stalo, je rozpad a roztříštění velkých aglomerací. Dnešní velkoměsta potravu dovážejí externě a jsou zcela závislá na elektřině. Přeživší populace by se tudíž <strong>prakticky okamžitě rozptýlila při hledání zdrojů</strong>. To se podobá situaci v&nbsp;raném neolitu před 12&nbsp;000 lety, kdy lidé začínali s&nbsp;farmařením. Tehdy byl svět poset malými vesničkami s&nbsp;populací sahající od několika set do přibližně tisícovky lidí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="655" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/pustina-apokalypsa-1024x655.jpg" alt="" class="wp-image-44958 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Šlo o dosti nezávislé populace, existovaly ale i příbuzenské vztahy mezi jednotlivými vesnicemi. A právě celosvětová apokalypsa je situace, kdy by tento stav nejspíš opět nastal. Tato skupina by se <strong>musela vyrovnat s&nbsp;jedním problémem, kterým je interní křížení</strong>, tedy plození potomků mezi blízkými příbuznými. To se v&nbsp;zájmu zachování moci během historie běžně dělo u šlechtických rodin, například Habsburků.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-e-it-p-i-dostate-n-detekci">Přežití při dostatečné detekci</h2>



<p>Šance na přežití apokalypsy by se u lidstva výrazně zvýšily, kdyby dokázalo takový stav předvídat a připravit se na něj. Základním faktorem pro zachování populace je její izolace od vnějšího vlivu, který na ni může negativně působit. <strong>Během pandemie se například perfektně izoloval Nový Zéland</strong> nebo Austrálie. Jednou z&nbsp;možností je mít po Zemi kryty proti takovému riziku, něco jako sklad semen v&nbsp;Norsku. Ten udržuje semena plodin v&nbsp;bezpečí uvnitř hory.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/modul-raketa-hangar-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-44955 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Ještě dalším krokem by bylo zařízení takového úkrytu někde ve vesmíru. Lidé by se pak drastickému scénáři vyhnuli únikem v&nbsp;připraveném modulu. Ale jak velkou skupinu by bylo nutno takto transportovat? <strong>Stačilo by 98 lidí a cesta například na Proximu Centauri</strong> by za současných možností trvala 6&nbsp;300 let. Šlo by ovšem o 98 vybraných jedinců, kteří by spolu nebyli jakkoli příbuzní právě kvůli genetické diverzitě.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-edem-p-ipraven-skupina">Předem připravená skupina</h2>



<p>Tito vybraní jedinci by už předtím museli být pečlivě monitorováni, stejně tak jejich vzájemné křížení během cesty. Podléhalo by v&nbsp;zásadě přísným vzorcům a omezením. Bezpečnější volbou by <strong>ovšem byl rozsáhlejší celek o počtu asi 500 lidí</strong>. To by znamenalo mnohem větší možnosti vzájemných propojení. Taková lidská „záloha“ by měla dobrou šanci na to osídlit následně planetu zdravým potomstvem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="689" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/skupina-lidi-1024x689.jpg" alt="" class="wp-image-44961 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Smith argumentuje proti minimálním skupinám analogií s&nbsp;letadlem na trase do New Yorku. Když totiž nastoupíte na palubu běžné komerční linky, nechcete, aby pilot měl paliva akorát. <strong>Je potřeba, aby stroj měl nějakou rezervu pro případ problémů</strong>. Stejnou rezervu potřebuje lidská populace v&nbsp;případě jasného rizika apokalypsy. Problém by samozřejmě nastal v&nbsp;případě, že taková hrozba zničí právě onen modul pro únik.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co si o záměru výběru vzorku myslíte?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="How Many People Are Needed To Survive An Apocalypse?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/svXQEgPbZK0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/minimum-people-to-survive-apocalypse.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/minimum-pro-preziti-druhu/">Kolik lidí musí přežít apokalypsu, aby lidstvo nevyhynulo? Odborníci uvedli přesné číslo</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/svXQEgPbZK0" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/svXQEgPbZK0" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma přežití - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/apokalypsa-mesto.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Co se stane s vaším tělem ve vesmíru? Sci-fi filmy vzduchoprázdno těžce přeceňují</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/preziti-cloveka-ve-vzduchoprazdnu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 08 Nov 2021 01:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[skafandr]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=39210</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pobyt člověka ve volném vesmíru je častou rekvizitou sci-fi filmů a postaral se o několik kultovních smrtí. Jenže ve skutečnosti to jako obvykle funguje přece jen trošku jinak.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Filmová produkce mívá, zvláště v&nbsp;některých situacích, s&nbsp;realitou jen máloco společného. Týká se to v&nbsp;první řadě akčních filmů a pak scén ve vesmíru. A pokud jste si chování kosmu zafixovali právě podle sci-fi trháků, <strong>vyvedou vás následující informace z&nbsp;omylu</strong>. Nekoná se totiž žádné praskání očních bulv ani okamžitá změna těla v&nbsp;kus ledu. Stejně tak není člověk opálen kosmickým zářením. Skutečnost bude pro mnoho z vás nejspíš docela nudná.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-ty-skafandry-p-nov">Nač ty skafandry, pánové?</h2>



<p>Skafandry poskytují svým nositelům dostatek kyslíku a také několik vrstev ochrany. V&nbsp;první řadě před UV zářením, nízkým tlakem a taky tepelným zářením. Několik lidí se už venku<strong> bez této vrstvy ocitlo, takže dobře víme, jak to vypadá</strong>. Co tedy provede s&nbsp;lidským tělem přímý kontakt s&nbsp;vakuem v&nbsp;mezihvězdném prostoru? Smrt bude zcela neodvratná, poměrně rychlá a ne zrovna příjemná. Ovšem dramatické záběry ze sci-fi snímků jsou přece jen mimo.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr.jpg" alt="" class="wp-image-39239 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-720x481.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/chlapecek-skafandr-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Náhlý pokles tlaku má dle filmových tvůrců tlačit ven tekutiny a následně protrhnout kůži. Jenže tlak je spíše nulový a nejde zase o tak zásadní problém. Veškeré tekutiny našeho těla, hlavně tedy krev a<strong> náplň očí, jsou v&nbsp;docela pružném prostředí. </strong>Tlak na nule je tudíž neponičí a setrvají i v&nbsp;tekutém stavu. Něco jiného jsou ovšem tekutiny na povrchu lidského těla. Roku 1965 došlo k&nbsp;nehodě, kdy oblek jednoho technika přišel o přívodní trubici.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bezv-dom-bez-v-n-ch-n-sledk">Bezvědomí bez vážných následků</h2>



<p>Tento muž byl ve svém obleku vystaven téměř čistému vakuu. Než ztratil vědomí, slyšel vzduch unikající ze svého těla, na jazyku se mu dle jeho slov vařila a odpařovala voda. Taky mu vysychaly oči i další sliznice. <strong>Mnohem větším problémem pro tělo jsou ale plyny, </strong>které se mohou roztahovat, hlavně vzduch přítomný v&nbsp;plicích. Při zadrženém dechu jsou tak plíce roztrženy, což vede k&nbsp;úmrtí. Právě snaha zadržet dech je tedy receptem na rychlý konec.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-39238 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept-320x192.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept-768x461.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/astronaut-kosmos-koncept-720x432.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Přesně tento reflex stál život jednoho Američana v&nbsp;roce 1953. Jeho tělo bylo tlaku odpovídajícímu výšce 10 kilometrů vystaveno asi sekundu. Ostatní účastníci pokusu to přestáli v&nbsp;pořádku, on se však místo toho během <strong>návratu do normálního režimu doktorům doslova udusil pod rukama</strong>. Jeho hrudní koš byl plný krve a obě plíce zhroucené. Na každý pád je tedy výdrž nechráněného člověka ve vakuu velmi omezená, smrt přichází zhruba během 10 vteřin.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-kolik-vte-in-a-zv-ec-pokusy">Několik vteřin a zvířecí pokusy</h2>



<p>Během dekomprese nelze zadržet dech a tělo – hlavně tedy mozek – se velmi rychle ocitají bez kyslíku. Dle doktorů letectva má každý asi 10 vteřin na orientaci i vlastní záchranu. Většina případů ukazuje, že při rychlém dodání kyslíku se <strong>kdokoli po pobytu ve vakuu zotaví celkem rychle.</strong> Činnost srdce se sice bez kyslíku zpomaluje, nějakou dobu však ještě bije. I po 30 vteřinách se pak člověk může probrat naprosto bez následků.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh.jpg" alt="" class="wp-image-39242 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/skafandr-beh-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Z&nbsp;toho plyne, že čas pro možnou záchranu je zcela individuální. Poválečná doba zahrnovala v&nbsp;tomto ohledu také pokusy na zvířatech. Vědci tak zjistili, že většina přežije nedostatek kyslíku i více jak 1 minutu. <strong>Dokud je srdce ještě aktivní, vyvázne dotyčný bez následků.</strong> Jakmile však k&nbsp;jeho zástavě dojde, jakékoli další pokusy o oživení jsou již marné. Z&nbsp;toho plyne, že pobyt ve vakuu nemusí být konečná, jde ale o velmi zrádnou situaci.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Zažili jste někdy dekompresi, například při potápění?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-cnet">Zdroj: <a href="https://www.cnet.com/news/what-happens-to-the-unprotected-human-body-in-space/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Cnet</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/preziti-cloveka-ve-vzduchoprazdnu/">Co se stane s vaším tělem ve vesmíru? Sci-fi filmy vzduchoprázdno těžce přeceňují</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Víte, jaká jsou 3 základní pravidla pro přežití v divočině? Pokud se nechcete stát svátečním obědem divokých zvířat, zbystřete</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/zaklady-pro-preziti-divocina/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 01 Nov 2021 01:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=39700</guid>

					<description><![CDATA[<p>Každý, kdo se vypravuje do divočiny, by měl mít aspoň základní povědomí o podmínkách přežití. Jde o jednoduchá pravidla a vědomí toho, co si rychle opatřit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Běžný výlet se může stát otázkou přežití, když se člověk ztratí nebo jej překvapí prudká změna počasí, což se může stát velmi snadno. Stačí také podcenit čas a předpokládat návrat do civilizace <strong>ještě za světla, čemuž odpovídají plány a vybavení</strong>. Taková osoba často nemá jídlo navíc, teplé oblečení na noc a většinou nikdo nedisponuje pořádnou baterkou. Někdo s&nbsp;sebou může mít spoustu piva, někdo hodně cigaret a revolver, další hodně zápalek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-kladn-pravidlo-t-pro-p-e-it-v-divo-in">Základní pravidlo tří pro přežití v&nbsp;divočině</h2>



<p>Pro reálnou šanci na přežití je třeba mít na paměti základní možnosti člověka. Můžete přežít 3 minuty bez vzduchu nebo v&nbsp;ledové vodě. Můžete přežít 3 hodiny bez přístřešku či úkrytu, pokud je kolem velmi divoké prostředí. <strong>Můžete přežít 3 dny bez vody,</strong> <strong>pokud jste kryti</strong> před nepříjemným počasím. A můžete přežít 3 týdny bez jídla, pokud máte vodu a přístřešek. Z&nbsp;toho jasně plyne, co je dle situace nejdůležitější a jak si svoje šance budovat.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="646" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/les-voda-1024x646.jpg" alt="" class="wp-image-39729 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Tato pravidla jsou hlavně určena pro outdoorové přežití v&nbsp;divočině, ovšem jsou aplikovatelná na každou situaci, v níž existuje nějaké omezení nebo krize. Není třeba pátrat po zdrojích jídla, pokud je hlavním ohrožením prochladnutí, <strong>protože jste v&nbsp;noci spadli někam do vody</strong>. Ovšem pokud se klepete zimou a nemůžete se převléknout, usušit a zahřát, rozhodně se to za 3 hodiny nezmění. Jste-li na situaci sami, máte před sebou 3 hodiny života.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-e-it-t-minut-bez-p-vodu-vzduchu">Přežití tří minut bez přívodu vzduchu</h2>



<p>Jakákoli situace, kdy jste bez kyslíku, je samozřejmě život ohrožující. Pokud máte astma nebo alergii, nikam nikdy nechoďte bez potřebné injekce nebo inhalátoru. <strong>Stejně tak je neodmyslitelná kartička s&nbsp;lékařskou informací</strong>, která okolí sdělí potřebné údaje. Ještě před rokem 2011 existovaly i volně dostupné epinefrinové inhalátory. Jedna z&nbsp;látek, kterou vyžadovaly pro provoz, ale údajně ohrožovala ozonovou vrstvu, takže zůstaly jen na předpis.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="614" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/horska-tura-1024x614.jpg" alt="" class="wp-image-39718 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Je poměrně jednoduché se začít dusit při obyčejném zaskočení jídla nebo nápoje. V&nbsp;takovém případě je ideální znalost Heimlichova hmatu, abychom mohli ostatním pomoct. Ačkoli nejspíš všichni doufáme, že jednou budeme pro někoho za hrdiny, <strong>málokdo má reálný zdravotnický trénink</strong>. V&nbsp;takových případech není místo pro pokusy. Slovy Denzela Washingtona z&nbsp;Muže v&nbsp;ohni: <em>„Buď jsi trénovaná, nebo nejsi. Jsi?“ </em>Podobně to shrnul i mistr Yoda.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kl-ov-t-i-hodiny-bez-p-st-e-ku-v-divo-in">Klíčové tři hodiny bez přístřešku v&nbsp;divočině</h2>



<p>Chystáte-li se na výpravu do divoké přírody, byť jen na krátkou dobu s&nbsp;tím, že budete „za pár hodin zpátky“, má o vašem záměru vědět někdo další. Počasí přináší čím dál tím větší nevyzpytatelnost a <strong>slunečná obloha se může zatáhnout během několika minut. </strong>Jedna skupina turistů se takhle vypravila na výlet během slunečného dne, nikomu o tom neřekla a nedbala ani varování. Nikdo je nehledal, dokud letadlo v&nbsp;Atlantě nepřistálo bez nich. Těla našli až za rok.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/jezero-krajina-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-39727 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Nikdo přesně nezjistil, co se s&nbsp;touto skupinkou stalo, ale podle všeho byli zmrzlí a mokří. Nevrátili se k&nbsp;autu, kterým vyrazili, a nebyli ani schopni rozdělat oheň. Nejspíš by přitom stačilo teplejší oblečení, <strong>které by jim dalo víc času dorazit do bezpečí. </strong>Většina z&nbsp;nás nejspíš o takových situacích vůbec neuvažuje, ale jen v&nbsp;USA zemře ročně 8&nbsp;000 lidí, protože nemohou dýchat. To zahrnuje dušení, astma, alergie na jídlo i včelí bodnutí. Tedy naprosto běžné věci.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-na-co-dal-ho-se-l-pe-p-ipravit">Na co dalšího se lépe připravit?</h2>



<p>Vždycky je lepší mít na paměti, že se doba výletu může protáhnout a že nás prostě může zastihnout nepříjemné počasí. Předpoklad, že se vrátíte například k&nbsp;vozu v&nbsp;dostatečném předstihu, <strong>může být opravdu jen vaše přání</strong>. Jestli se někam vydáváte na několik dní včetně pobytu v&nbsp;přírodě, seznam toho, co je potřeba pro všechny případy přibalit, bude rapidně narůstat. Navíc nikdy nepoberete víc vody a jídla než na 3–4 dny v&nbsp;divočině.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/hory-treking-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-39721 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Pokud se dostanete do situace, kdy potřebujete pomoc ostatních, je nejdůležitější, aby někdo další věděl, kde jste nebo aspoň kam jste se vypravili. A také kdy jste se chtěli vrátit. Pokud nikdo neví, že jste<strong> vyrazili na horské hřebeny, nebude vás nikdo ani hledat.</strong> Po několika dnech to možná někomu začne vrtat hlavou, ale nebude mít nejmenší tušení, kde začít hledat. Mohli jste se vypravit do okolních lesů nebo si koupit letenku do Portugalska.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Stalo se vám někdy, že jste se zasekli daleko od civilizace?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-backcountrychronicles">Zdroj: <a href="https://www.backcountrychronicles.com/wilderness-survival-rules-of-3/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BackCountryChronicles</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/zaklady-pro-preziti-divocina/">Víte, jaká jsou 3 základní pravidla pro přežití v divočině? Pokud se nechcete stát svátečním obědem divokých zvířat, zbystřete</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Místa na Zemi, kde přežijete apokalypsu bez úhony. Česko mezi nimi není, buďte připravení</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/zeme-pro-preziti-apokalypsy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[David Mencl]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 24 Oct 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[apokalypsa]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[výběr]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=37645</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vědci sestavili seznam pěti národů, které mají největší šanci na to přežít potenciální apokalypsu. A miliardáři ze Silicon Valley už investují do krytů na Novém Zélandu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Se stále postupující změnou klimatu hledají experti ty nejlepší možné úkryty pro případ, že by dění na Zemi nabralo opravdu nepříjemné obrátky. Výběr spočíval v&nbsp;hodnocení tří hlavních kritérií. <strong>První z nich bylo, kolik půdy je využíváno pro zemědělství</strong>, aby byla udržena aktuální populace. Dalším bodem byla izolace, tedy jak daleko je země od silně obydlených území. A zatřetí soběstačnost v&nbsp;oblasti energie, tedy kolik elektřiny je země schopna vyrobit vlastními silami.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-prava-na-nejhor">Příprava na nejhorší</h2>



<p>K&nbsp;hodnocení použili badatelé z&nbsp;Anglia Ruskin University v&nbsp;Anglii data Univerzity v&nbsp;Notre Dame. Vyšlo jim pět lokalit, přičemž ve všech případech jde o ostrovy se silnou aglomerací schopnou udržet miliony lidí. <strong>Prvním je Nový Zéland, který díky vzdálenosti 4,5 tisíce kilometrů</strong> od rovníku patří mezi oblasti přirozeně studenější než jiné země. Je proto ideálním místem pro pobyt při vzrůstu celosvětové teploty. A 40 % energie tu pochází z&nbsp;obnovitelných zdrojů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto.jpg" alt="" class="wp-image-37699 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/novy-zeland-mesto-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Celkově pokryje Zéland 75 % své spotřeby a jediná vysoce obydlená blízká oblast je Austrálie. To znamená, že se sem při apokalypse bude cestovat hůře. Chování vlády během pandemie navíc <strong>ukázalo, že země umí přežít náročná období.</strong> Národ svižně uzavřel hranice a lockdownem účinně předešel šíření nákazy. V&nbsp;této zemi zemřelo na covid-19 jen 26 lidí, což jej dělá jednou z&nbsp;nejbezpečnějších zemí v&nbsp;nepříznivých časech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-island-a-spojen-kr-lovstv">Island a Spojené království</h2>



<p>Island je domovem hojnosti přirozené energie díky geotermálním a vodním elektrárnám. Díky blízkosti severního pólu je region mnohem chladnější než zbytek Země. Ačkoli se tato oblast může zdát nehostinnou,<strong> obnovitelné zdroje stojí za více jak polovinou její zemědělské produkce.</strong> Hodně místních farmářů používá skleníky a páru z termálních pramenů pro posílení fotosyntézy u&nbsp;rostlin, které pěstují. Island tak má mnoho vlastností pro udržitelnost i během pohrom.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav.jpg" alt="" class="wp-image-37696 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/island-pristav-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Británie má mnoho zemědělské půdy, mírnější klima a prakticky neustálý přísun srážek. To z&nbsp;ní podle expertů dělá výborné místo na obnovu společnosti. Region taky není pravidelně trápen žádnými<strong> výraznými přírodními katastrofami, což zvyšuje obecné šance na přežití</strong>. Hlavním problémem je ovšem omezená rozloha a neustále rostoucí populace. Krom toho energetické požadavky obyvatel této země mohou být právě během světové apokalypsy problém.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-b-ehy-irska-a-ty-australsk">Břehy Irska a ty australské</h2>



<p>Austrálie je jediným kontinentem na seznamu a její pozice a obrovská masa země z&nbsp;ní dělá další místo pro možné přežití. Každá její oblast má jiné klima, což zaručuje vysokou biodiverzitu ve fauně i flóře. Studie ovšem upozorňuje na to, že <strong>změna klimatu bude mít právě na Austrálii velmi negativní dopad</strong>. Méně by mohla být zasažena sousední Tasmánie, která by se v&nbsp;případě pohromy mohla pro kontinent stát jakýmsi záchranným člunem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina.jpg" alt="" class="wp-image-37693 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/irsko-krajina-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Irské podnebí je podobné tomu britskému, hlavně co do četnosti srážek a úrodnosti půdy. Jeho menší populace také znamená menší požadavky na energii, z níž jedna třetina pochází z&nbsp;obnovitelných zdrojů.<strong> To byl stav v&nbsp;roce 2018 a trend se pořád navyšuje</strong>. Právě nízká spotřeba a růst obnovitelnosti dělají z&nbsp;britského souseda slibné místo pro život. Otázkou je samozřejmě konkrétní podoba světové katastrofy, pokud by k nějaké mělo dojít.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Cítíte potřebu připravit se na možnou celosvětovou katastrofu?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-insider">Zdroj: <a href="https://www.insider.com/countries-best-suited-to-survive-apocalypse-study-2021-7" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Insider</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/zeme-pro-preziti-apokalypsy/">Místa na Zemi, kde přežijete apokalypsu bez úhony. Česko mezi nimi není, buďte připravení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Proč se lidé zamilují? Stojí za tím biologické potřeby, nebo je to něco hlubšího? Renomovaná doktorka poodkryla tajemství lásky</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/chemicka-podstata-lidske-lasky/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 10 Sep 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[hormony]]></category>
		<category><![CDATA[láska]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=27121</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na své základní úrovni je láska pouze a jenom o přežití. Jak jednotlivců, tak celého lidského druhu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jako druh jsme velmi kooperativní. Potřebujeme spolupráci pro přetrvání společnosti, pro získání vědomostí a také v&nbsp;zájmu výchovy vysoce vyvinutých potomků. Jenže spolupráce je náročná záležitost. <strong>Pokud bychom jako lidé existovali v&nbsp;ideálním světě, budeme se věnovat tomu</strong>, čemu chceme, kdy chceme, jak chceme a nejspíš s&nbsp;kým chceme. Nemuseli bychom brát v&nbsp;potaz potřeby ostatních, případně jakékoli hrozby pocházející z&nbsp;okolí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jedinec-nem-anci">Jedinec nemá šanci</h2>



<p>Skupinové soužití druhu znamená soupeření o omezené zdroje, koordinaci jednotlivých činností a také existenci hierarchie, tedy řetězu velení. Také je potřeba dávat neustále pozor na jedince, kteří mohou škodit, krást, lhát a podvádět<strong>. Jenže evoluce přišla s&nbsp;fantastickým nástrojem,</strong> jak zajistit, abychom začali s&nbsp;trvalým vztahem, ze kterého vzejde bez ohledu na případné problémy další lidský jedinec. Ano, tím nástrojem je právě láska.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/drevena-srdce-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-27128 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Láska je nejlepší přírodní způsob, jak nás donutit k&nbsp;zahájení a udržení dlouhodobých vztahů. Milenci, děti, rodina a přátelé – ti všichni nám pomáhají v přežití a následně předání genů do další generace. A tento přírodní úplatek má podobu <strong>sady neurochemikálií, které jsou základem pro vzájemnou přitažlivost</strong>. Jedná se o oxytocin, dopamin, serotonin a beta-endorfin. Každá látka má na starosti jinou stránku a fázi našich vztahů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-chemick-koktejl-zamilovanosti">Chemický koktejl zamilovanosti</h2>



<p>Oxytocin podporuje začátek nového vztahu, protože utišuje ustrašenou amygdalu, když jdeme oslovit potenciálního partnera. Dopamin je odměnou ve formě pocitu spokojenosti, když děláme cokoli, co se nám líbí.<strong> Obě látky působí uvnitř mozku na nevědomé úrovni. </strong>Serotonin pak vytváří zamilovanou posedlost. Přichází ke slovu na počátku vztahu a způsobuje, že se nového protějšku nemůžeme nabažit, že potřebujeme být stále s ním.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/ruce-srdce-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-27134 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Nakonec endorfin, hormon dlouhodobé lásky. Lidské vztahy mohou vydržet celé dekády, na to však oxytocin nemá dost síly. Navíc je mnohem víc spojen se sexualitou a přichází v&nbsp;silných vlnách. Zato <strong>endorfin je opiát, a je tudíž návykový.</strong> Funguje, protože se stáváme závislými na jeho opakovaně zvýšených hladinách. A když jsme od milované osoby odloučeni, dostává se nám jen pocit chladu, který nás motivuje k&nbsp;opětovnému setkání – tedy další dávce.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencefocus">Zdroj: <a href="https://www.sciencefocus.com/the-human-body/why-do-humans-fall-in-love/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceFocus</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/chemicka-podstata-lidske-lasky/">Proč se lidé zamilují? Stojí za tím biologické potřeby, nebo je to něco hlubšího? Renomovaná doktorka poodkryla tajemství lásky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Letitý pilot prozradil, jak přežít havárii letadla. Letušky vám neříkají vše, s tímto návodem máte co největší šanci na přežití</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/rady-pro-preziti-primo-od-pilota/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Sep 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[Letecká doprava]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=26418</guid>

					<description><![CDATA[<p>V letadle člověk obvykle získá dojem, že je velmi dobře obeznámen se všemi bezpečnostními zásadami. Některým věcem je však třeba věnovat zvýšenou pozornost.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Přestože na začátku letu předvádějí stevardi či letušky použití záchranných vest, v&nbsp;krizi člověku mozek tak nějak vypne. Dokonce i když pasažéři věnují <strong>úvodní demonstraci skutečně pozornost, nikdo v&nbsp;zásadě s&nbsp;reálným nebezpečím nepočítá</strong>. Paměť má pak sklony takové informace zapudit, jakmile se objeví něco zajímavějšího. Kromě ovládání vesty je ale ještě několik pravidel, která jsou při problémech během letu důležitá.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rady-od-nejpovolan-j-ho">Rady od nejpovolanějšího</h2>



<p>Létání už není dávno tak okouzlující jako kdysi a let bereme prostě jako další možnost přepravy. Proto je velmi lákavé si číst knihu a ani se nepodívat, kde jsou vlastně záchranné vesty nebo nouzový východ. <strong>Prvním krokem je sundání všech šál, kravat, brýlí</strong>, jednoduše všech součástí vašeho oblečení, které by mohly zkomplikovat rychlou evakuaci. Taky se zbavte jakýchkoli ostrých předmětů, které na sobě můžete mít. &nbsp;</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac.jpg" alt="" class="wp-image-26448 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/letadlo-ovladac-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pokud možno si do letadla vůbec neberte podpatky. Povolte si pásek a vyndejte ostré věci i z&nbsp;kapes. Pak zmapujte prostor, ať skutečně víte, kde co je. To zahrnuje spočítání sedaček <strong>mezi vámi a východem, abyste ho našli i při špatné viditelnosti.</strong> V&nbsp;případě krize neopouštějte místo, dokud to nepřikáže personál. Pokud se v letadle objeví kouř, může vám pomoci kousek mokré látky a držení se u země. Hlavně pak nevytahujte z kapsy telefon a nenatáčejte.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vte-iny-s-rizikem-smrti">Vteřiny s&nbsp;rizikem smrti</h2>



<p>V&nbsp;případě skutečné havárie je klíčová spolupráce všech. I jeden panikařící pasažér může způsobit více škody než letadlo na vodě. Poslouchejte posádku a dávejte pozor. <strong>Záchrannou vestu vždy nafukujte až mimo letadlo</strong>, rozhodně ne uvnitř, a už vůbec ne přímo na svém sedadle. Pokud k&nbsp;tomu dojde při zatopení letadla, nejspíš se stanete velkou přítěží pro kohokoli v&nbsp;okolí. Budete si totiž vlastní vestu muset sundat a někoho se přidržet.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="750" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/holcicka-s-vestou.jpg" alt="" class="wp-image-26442 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/holcicka-s-vestou.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/holcicka-s-vestou-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/holcicka-s-vestou-768x576.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/holcicka-s-vestou-720x540.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/holcicka-s-vestou-450x338.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jakmile jste venku, dostaňte se co nejdál od kouře, ohně a dalších nebezpečí. Nelehejte si přitom ale do vysoké trávy, protože se může vznítit. <strong>Na druhé straně také zcela neopouštějte prostor, posádka vás bude ještě potřebovat</strong>. Vždycky mějte na paměti, že letecké katastrofy jsou málokdy očekávané, a je tedy velmi nepravděpodobné, že by kdokoli dostal varování předem. Pokud přežijete, opět se řiďte pokyny posádky. Aspoň v&nbsp;případě, že měla stejné štěstí jako vy.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-bussinessinsider">Zdroj: <a href="https://www.businessinsider.com/how-to-survive-a-plane-going-down-according-to-a-pilot-2018-5" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BussinessInsider</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/rady-pro-preziti-primo-od-pilota/">Letitý pilot prozradil, jak přežít havárii letadla. Letušky vám neříkají vše, s tímto návodem máte co největší šanci na přežití</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Časté mýty o přežití, které by vám jednoho dne mohly šeredně ublížit. Každý by měl znát pravdu, pro blaho své i okolí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/myty-o-preziti-v-divocine/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 29 Aug 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[Mýty]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=24985</guid>

					<description><![CDATA[<p>Co hledat v divočině jako první, jak se chovat při střetu s medvědem či jak reagovat na hadí uštknutí. Pravidla pro přežití obsahují hodně nebezpečných mýtů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Snad každý obor lidské činnosti provází mýty, omyly a zavádějící informace. Jenže v&nbsp;případě návodů, jak přežít v&nbsp;divočině, může mít špatný návod zcela fatální důsledky. <strong>Bohužel hodně takových „zaručených“ rad už se stalo téměř folklórem. </strong>V&nbsp;důsledku jejich okřídlenosti a neustálého opakování je bereme jako zaručené návody. Dalším problémem je pak skutečnost, že je nepodrobujeme revizi a prostě je vnímáme jako dané.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-had-p-st-e-ek-a-potrava">Had, přístřešek a potrava</h2>



<p>Naprosto základním omylem je rada, že pokud vás uštkne had, máte se pokusit jed z&nbsp;rány vysát. Problém je, že jed hada se dostává rychle do krve a zasažené místo ho už neobsahuje. Vysávat ho nezkoušejte, <strong>zachovejte klid a dostaňte zraněného co nejrychleji do nemocnice</strong>. Pokud se ztratíte v&nbsp;lese, není vaší prioritou potrava. Vaší hlavní starostí je vybudovat si kvalitní přístřešek a najít zdroj pitné vody. Ta je pro vás nepostradatelná.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/vetve-pristresek-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-24990 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Zdravý člověk dovede bez potravy přežít až 6 týdnů, voda je mnohem důležitější. Než se pustíte do přístřešku, posuďte prostředí a počasí. Potřebujete ochranu před větrem, deštěm nebo naopak prudkým sluncem? <strong>Kromě toho myslete také na vrstvu mezi svým tělem a zemí.</strong> V&nbsp;opačném případě vám velmi rychle hrozí promrznutí. A snažit se přežít v&nbsp;divočině ještě s&nbsp;nachlazením či horečkou je dvojnásob rizikové.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kaktusy-medv-di-a-j-dlo">Kaktusy, medvědi a jídlo</h2>



<p>Některé příručky uvádí, že na poušti je možné najít vodu v&nbsp;dužinách kaktusů. Problém je, že se to týká vlastně jen opuncie, ostatní kaktusy jsou pro nás většinou jedovaté. Pokud se z&nbsp;nich napijete, nejspíš si <strong>přivodíte nevolnost a zvracení vás připraví o zbývající vodu v&nbsp;organismu</strong>. Při střetu s&nbsp;medvědem se doporučuje padnout na zem a předstírat mrtvolu. Jenže tohle platí akorát u psů, a nejspíš jen u některých ras.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/lesni-bobule-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-24987 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Pokud se potkáte s&nbsp;medvědem, prostě se zastavte a pomalu se vracejte tam, odkud jste přišli. Ačkoli je voda prioritou, nějaké jídlo je potřeba také. Nenechte se ovšem zmást tím, že je něco okousané od zvířat – <strong>mají úplně jiné zažívání. Jezte jen to, co jste schopni bezpečně poznat</strong>, ať už se jedná o bobule nebo houby. Pokud se z&nbsp;divočiny vrátíte promrzlí, rozhodně nelezte hned do horké vany. Zamiřte do postele a nechte tělo ohřát pozvolna pod peřinou, jinak hrozí teplotní šok.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/inspiration-tips-and-tricks/9-survival-myths-that-could-actually-hurt-you-245410/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/myty-o-preziti-v-divocine/">Časté mýty o přežití, které by vám jednoho dne mohly šeredně ublížit. Každý by měl znát pravdu, pro blaho své i okolí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Léty ozkoušené tipy a triky, které vám jednoho dne mohou zachránit život. Buďte vždy za všech okolností připraveni</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/tipy-triky-zachranujici-zivot/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 14 Aug 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[life-hack]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[rady do života]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=20855</guid>

					<description><![CDATA[<p>Pokud jste si někdy říkali, jestli existují nějaké návyky, které by vám mohly pomoci v nebezpečných životních situacích, zkuste chvíli používat některé z níže uvedených.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Během života dojde téměř každý do okamžiku, kdy je jeho bytí na tomto světě v ohrožení. Jestli byste chtěli takovýmto situacím předejít, stačí se držet <strong>několika zásad, jimiž riziko výrazně snížíte či zcela eliminujete</strong>. I když stále existuje malá šance, že se něco přihodí, zásadně klesá oproti tomu, když tyto rady neuplatňujete. Jejich dodržování je přitom jednoduché a nevyžaduje ani pořádné soustředění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-st-le-noste-pr-ky-na-alergii">Stále noste prášky na alergii</h2>



<p>Někteří jedinci mohou trpět autoimunitními onemocněními nebo chronickými chorobami. Velká část populace se dnes potýká s&nbsp;alergiemi, jejichž léčba je náročná až často nemožná, přesto existují způsoby, jak alespoň <strong>zmírnit nepříjemné symptomy. Toho dosáhnete pomocí léků na alergii</strong>, které je dobré neustále nosit s&nbsp;sebou. V&nbsp;batohu nebo kabelce byste je měli mít i v&nbsp;případě, že se vám doposud alergie neprojevila, jelikož by stále mohla přijít v&nbsp;nejméně vhodný okamžik.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1000" height="595" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/leky-v-sacku.jpg" alt="" class="wp-image-21589 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/leky-v-sacku.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/leky-v-sacku-300x179.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/leky-v-sacku-768x457.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/leky-v-sacku-720x428.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/leky-v-sacku-450x268.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-esta-te-koukat-do-telefonu-za-ch-ze">Přestaňte koukat do telefonu za chůze</h2>



<p>Mezi mladými se stále více rozšiřuje trend neustálého hledění do mobilu. Nejen, že to může být po více stránkách nezdravé, ale dokonce život ohrožující. Pokud totiž <strong>ovládání telefonu zkombinujete s&nbsp;posloucháním hudby ve sluchátkách</strong>, což lidé často dělají, ztrácíte přehled o okolí. Najednou nevnímáte, neslyšíte a nevidíte, proto byste neměli ovládat mobil za chůze. Od nehody vás pak dělí jen pomyslný krůček.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-oslovujte-v-dy-jen-jednoho-lov-ka">Oslovujte vždy jen jednoho člověka</h2>



<p>Jakmile se lidem něco přihodí na veřejnosti, mají tendenci začít zběsile volat o pomoc. Zpravidla se však kolem poraněné osoby shlukne spousta lidí, kteří si situaci jen <strong>fotí, natáčí, volají záchranku, ale nikdo nechce začít pomáhat</strong>. Nejjednodušší možností, jak si zajistit ošetření, je oslovit přímo konkrétní osobu. Pokud se vám tedy něco přihodí, nevolejte na všechny, ale ukažte na jednoho člověka.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-full"><img decoding="async" width="850" height="569" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani.jpg" alt="" class="wp-image-20859 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani.jpg 850w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani-300x201.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani-768x514.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani-720x482.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/kurz-prvni-pomoc-umele-dychani-450x301.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 850px) 100vw, 850px" /><figcaption>Málokdy se najde dobrovolník hned, někoho vyberte sami.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nikdy-nevytahujte-p-edm-t-z-r-ny">Nikdy nevytahujte předmět z&nbsp;rány</h2>



<p>Možná jste již dříve zaslechli, že se nemá nůž vytahovat z&nbsp;rány. To však platí i pro ostatní předměty, které se vám dostanou do těla. I když rána může prosakovat, je <strong>zabodnutý objekt tím jediným, co brání masivnějšímu krvácení</strong>. Namísto odstraňování předmětu omotejte ránu i s&nbsp;dotyčným objektem, který se vám do těla dostal, a vyčkejte na přivolanou záchranku.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/inspiration-tips-and-tricks/15-simple-facts-that-might-save-your-life-one-day-244660/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/tipy-triky-zachranujici-zivot/">Léty ozkoušené tipy a triky, které vám jednoho dne mohou zachránit život. Buďte vždy za všech okolností připraveni</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Bezpečný úkryt před tornádem má doma kdekdo, jen o tom nikdo nemá ponětí. V krizové situaci může život zachránit koupelna</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/ukryt-pred-tornadem-ve-vane/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 24 Jul 2021 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Bezpečnost]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[tornádo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=17052</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tornáda jsou v USA poměrně častou záležitostí s počtem asi 1 200 výskytů ročně. Proto mají Američané varovný systém a naslouchají mu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tornádo je obecně vzato velmi specifická záležitost, kterou nikdy nelze předpovědět dopředu. Známe sice podmínky, při kterých se může vyskytnout, jenže ani to nám příliš nepomáhá. <strong>Lze totiž určit jen obecnou oblast, v níž se objeví. </strong>V&nbsp;podmínkách, kde se tornáda tvoří jen zcela výjimečně – jako třeba u nás – jsou jejich prognózy velmi nejisté. Možnosti, jak se řádění tohoto živlu částečně přizpůsobit, ukazují na druhé straně zkušenosti ze Spojených států.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jin-oblast-zcela-jin-podm-nky-po-as">Jiná oblast, zcela jiné podmínky počasí</h2>



<p>Po celém světě najdeme místa, kde se tento specifický jev vyskytuje skoro pravidelně. To vede nevyhnutelně k&nbsp;adaptaci jak staveb<strong>, tak i monitoringu počasí a také chování lidí</strong>. V&nbsp;USA dokonce existuje tzv. ulička tornád – Tornado Alley. Je to oblast Texasu, Oklahomy, Kansasu, Nebrasky, Colorada a Jižní Dakoty. Tyto regiony leží mezi Apalačským pohořím a Skalnatými horami a mají velmi specifické klima.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="680" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/koupelna-vana-1024x680.jpg" alt="" class="wp-image-17053 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Spojením mnoha moderních nástrojů včetně Dopplerova radaru tu vznikl systém varování pro místní obyvatele. Monitoring je schopen vyslat varovnou zprávu, a <strong>to někdy i desítky minut před samotným příchodem tornáda</strong>. To se může mnoha lidem zdát jako velmi krátká doba na to něco udělat. Jenže pokud je člověk akceschopný a má všechno potřebné připraveno předem, zachrání si minimálně vlastní život.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-esn-sledov-n-podm-nek-pro-torn-do">Přesné sledování podmínek pro tornádo</h2>



<p>Některé bouřky se dokonce podařilo vypočítat na minuty. Díky tomu meteorologové naprosto přesně věděli, kdy nastávají<strong> správné podmínky a lidé se mají schovat a dávat si pozor</strong>. Zkušenosti líčí i Češi, kteří v&nbsp;Oklahomě léta žili. Horší je taková situace samozřejmě v&nbsp;noci. Varovný systém rozezní sirény a člověk ví, že se má jít schovat. Většina lidí si na tuto situaci zvykne velmi rychle a zkrátka „přepne“ do tornádové pohotovosti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/praskle-okno-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-17054 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Dalším prvkem jsou tzv. tornádová rádia. Fungují na baterie, protože vítr obvykle zasáhne rozvodné sítě. <strong>Díky těmto rádiím jsou lidé stále v&nbsp;obraze </strong>a vědí tak, jak se mají momentálně chovat. Nejjistější je přesun do středu domu, daleko od oken. Ideální je koupelna – vlézt si do vany, zakrýt se matracemi a třeba přibrat přilbu na kolo nebo motorku. Okna tornádo prakticky nemohou přežít a střepy se pak stávají naprosto smrtícím nástrojem.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-t24-noaa-hm-tk">Zdroj: ČT24,&nbsp;NOAA,&nbsp;ČHMÚ,&nbsp;ČTK</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/ukryt-pred-tornadem-ve-vane/">Bezpečný úkryt před tornádem má doma kdekdo, jen o tom nikdo nemá ponětí. V krizové situaci může život zachránit koupelna</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Co je vlastně černá díra a co by se stalo při setkání s ní? Fenomenální odpověď fascinuje širokou veřejnost</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/co-to-je-cerna-dira/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 05 Jul 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Černá díra]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<category><![CDATA[singularita]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=14251</guid>

					<description><![CDATA[<p>První snímek černé díry pochází z roku 2019 od vědce, který změnil Zemi v obrovský radioteleskop. Nejhustší objekty vesmíru fascinují odborníky i laiky dodnes.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Máme snímky a máme měření, jenže co je vlastně černá díra? A co by se s&nbsp;námi stalo, kdybychom do nějaké spadli? <strong>Představte si, že plujete vesmírem, který je tichý, studený, opuštěný, a navíc tak trochu děsivý. </strong>Najednou ucítíte tah, který nejdřív jenom trochu zalechtá, jenže je silnější a silnější a táhne vás k&nbsp;prázdné oblasti na obloze, až spadnete do černé díry. Přežili byste? Je to dost nepravděpodobné.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejhust-entita-ve-vesm-ru">Nejhustší entita ve vesmíru</h2>



<p>Černé díry jsou objekty natolik velké a husté, že ani částice světla, které jsou nejrychlejší ve vesmíru, nedokážou uniknout jejich gravitační síle. <strong>V&nbsp;zásadě platí, že jakýkoli objekt, který bude dostatečně stlačen, může vytvořit černou díru. </strong>Takže pokud by se zlá mimozemská civilizace rozhodla pořádně stlačit Zemi, budeme tu mít černou díru asi velikosti buráku. Existenci těchto extrémně hmotných objektů předpověděla už obecná teorie relativity od Alberta Einsteina.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/cerna-dira-galaxie-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-14253 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Ta udává, že hmota zakřivuje čas a prostor a vytváří tak gravitaci. Dle této teorie také platí, že pokud se dvě černé díry setkají, pak vyšlou do okolí praskliny v&nbsp;časoprostoru, tzv. gravitační vlny.<strong> Ty byly poprvé zachyceny v&nbsp;roce 2015 během experimentu v americkém výzkumném zařízení LIGO, což prokázalo Einsteinovu predikci. </strong>Roku 2019 jsme pak černou díru poprvé vyfotili – světlý prstenec kolem černého středu vypadající trochu jako oko.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-d-do-nicoty">Pád do nicoty</h2>



<p>Pokud byste do černé díry spadli, bude to úžasná destrukce. Nebudete jen rozdrceni, vaše tělo bude doslova roztaženo působením různě velkých slapových sil, čemuž se skutečně říká „špagetizace“.<strong> Co se ovšem děje uvnitř černé díry, je docela obtížné odhadnout. </strong>Rovnice popisující tyto fascinující objekty totiž selhávají, jakmile narazí na samotný střed, tzv. singularitu. Tady se projeví kvantová teorie, která se ovšem s&nbsp;relativitou moc nemusí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/cervi-dira-2-1024x576.png" alt="" class="wp-image-14257 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Podle relativity zmizí při zničení hmoty i informace, jenže podle kvantové teorie se to nemůže stát. Podle tzv. teorie strun jsou černé díry obrovské koule strun, takže člověk uvnitř se stane jednou z&nbsp;nich. <strong>Hypoteticky by byl možný dokonce i únik skrze bílou díru, ty mají být s černými propojeny</strong> tzv. červí dírou. A jako černá díra nepustí nic ven, bílá zase neudrží nic pohromadě. Takže by vás vlastně vyvrhla do svého okolí.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-newscientist">Zdroj: <a href="https://www.newscientist.com/video/2252792-science-with-sam-what-is-a-black-hole-and-could-you-survive-one/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Newscientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/co-to-je-cerna-dira/">Co je vlastně černá díra a co by se stalo při setkání s ní? Fenomenální odpověď fascinuje širokou veřejnost</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Dávné národy mohly přežít extrémní sucho díky ledu v jeskyních</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/davne-narody-mohly-prezit-extremni-sucho-diky-ledu-v-jeskynich/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 01 May 2021 12:10:26 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Anasazi]]></category>
		<category><![CDATA[Nové Mexiko]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=7682</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dávné národy přežívající na pouštích mohly přežívat díky tavení ledu v tunelech vytvořených po erupcích lávy.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lávové tunely jsou přirozenou součástí sopečné aktivit a nacházejí se tak na mnoha místech. Dřevěné uhlí v&nbsp;jeskyních Nového Mexika obsahuje stopy pěti období sucha během 800 let. Podobná místa a lávové tunely lze nají i na dalších místech Nového Mexika. V&nbsp;nich nahromaděný led přirozeně ochlazuje interiér a poskytuje lidem v&nbsp;jeskyních čistou vodu, díky čemuž přežívali po stovky let období sucha.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-irozen-vznikly-n-stroj-dovoluj-c-populaci-p-e-it">Přirozeně vznikly nástroj dovolující populaci přežití</h2>



<p>Během vyprahlého léta přes zhruba 2000 lety se lidé žijící v&nbsp;dnešním východním Novém Mexiku ukryli do temných a studených jeskyní vzniklých vulkanickou činnosti. V&nbsp;srdci takových jeskyní se taky nacházela čistá voda vzniklá roztavením ledu, který tu byl přirozeně koncentrován a právě on mohl mnoha populacím pomoci přežít dlouhá období sucha, která se vyskytovala během období asi 800 let.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="577" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/jeskyne-1024x577.jpg" alt="" class="wp-image-7686 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/jeskyne-1024x577.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/jeskyne-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/jeskyne-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/jeskyne-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/jeskyne-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/jeskyne.jpg 1030w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Nový rozbor částic dřevěného uhlí z&nbsp;doby asi 150 let před Kristem poskytuje nejranějších důkazy o tom, jak dávní Anasaziové tavili pomocí ohně let ukotvený v&nbsp;lávových tunelech, kde byla tekutá voda velmi vzácná. Nálezy ukazují obrovské odhodlání přežít v&nbsp;často velmi nehostinném prostředí. Jde také o pohled na nutnou vynalézavost lidí, kteří tato místa používali jako úkryt, stejně jako znalost prostředí a opakujících se jevů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vzorec-chov-n-p-ed-van-nutn-po-generace">Vzorec chování předávaný nutně po generace</h2>



<p>Není pak divu, že přesně tento postup byl předán dalším generacím po mnoho stovek i tisíce let. Anasaziové přežili v&nbsp;těchto podmínkách minimálně po 2&nbsp;000 let a klíčem k&nbsp;tomu byla schopnost těžit vodu v&nbsp;prostředí, které naprosto nic neodpustilo a nedávalo nic zdarma ani jednoduše. Lávové tunely jsou prázdné prostory vytvořené tekoucí lávou, pozůstatek původní sopečné aktivity, které si uchovávají teplotu kolem nuly.</p>



<p>Díky tomu se v nich uchovává led i cokoli v něm po stovky led. Střepy keramiky datované do roku 1097 před Kristem jsou dalším důkazem lidské aktivity na těchto místech. Mnoho jich bylo nalezeno také přímo v ledových blocích, které vědci na místech nalezli a které tvoří další vrstvu důkazů o tomto postupu. Ty byly zatím pouze nepřímé, nyní je možné zrekonstruovat samotný proces tak, jak ho prováděli přímo tehdejší obyvatelé jeskyní.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: ScienceNews</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/davne-narody-mohly-prezit-extremni-sucho-diky-ledu-v-jeskynich/">Dávné národy mohly přežít extrémní sucho díky ledu v jeskyních</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhadná mozková infekce nutí medvědy chovat se nepřirozeně</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zahadna-mozkova-infekce-nuti-medvedy-chovat-se-neprirozene/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 Apr 2021 10:48:02 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[divočina]]></category>
		<category><![CDATA[medvěd černý]]></category>
		<category><![CDATA[přežití]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=6906</guid>

					<description><![CDATA[<p>Medvědí se po nakažení chovají velmi přátelsky k lidem, skoro se jich nebojí a mají potíže přežít samostatně v divočině.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Záhadná neurologická infekce napadá v&nbsp;Kalifornii černé medvědy (Ursus americanus) a způsobuje, že se chovají jako ochočení psi, tulí se k&nbsp;lidem a jsou <strong>obecně extrémně přátelští</strong>. Ačkoli to zní velmi mile, toto abnormální chování dramaticky snižuje šanci medvědů na přežití v&nbsp;běžné divočině. Všichni medvědi jsou staří přibližně 1 rok a vypadá to, že je napadla infekce způsobená virem, bakterií, houbou nebo parazitem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-tel-t-medv-di-kte-ov-em-nep-e-ij-v-divo-in">Přátelští medvědi, kteří ovšem nepřežijí v&nbsp;divočině</h2>



<p>Dalším důvodem může být také autoimunitní reakce, obecně si ovšem veterináři nejsou jistí, co způsobilo tenhle problém a jak rychle se nákaza šíří medvědí populací. <strong>Symptomy infekce zahrnují výrazný náklon hlavy</strong>, letargický pohyb, svalový třes, záchvaty, chození v&nbsp;kruhu a zřetelnou podváhu, stejně jako výraznou nebojácnost vůči lidem. Do povědomí doktorů se nemoc dostala právě díky tomu, že medvědi velmi klidně přicházeli k&nbsp;lidem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="804" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/bear-1102599-1280-1024x804.jpg" alt="" class="wp-image-6909 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Chovali se skutečně jako milá a přátelská zvířata bez jakéhokoli náznaku agresivity, což by odpovídalo psu, nikoli černému medvědu. Za poslední rok se s&nbsp;touto nemocí objevily 4 případy, což je nejvyšší výskyt od prvního zachycení v&nbsp;roce 2014. Od roku 1982 vzrostla populace černých medvědů v&nbsp;Kalifornii <strong>z&nbsp;cca 10&nbsp;000 kusů na asi 40&nbsp;000</strong> dnešních. Z&nbsp;toho důvodu nemají veterináři přílišné obavy z&nbsp;dopadu této infekce na celou medvědí populaci.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-neboj-cn-mlad-medv-di-kte-nep-e-ij">Nebojácní mladí medvědi, kteří nepřežijí</h2>



<p>Ačkoli jsou případy encefalitidy vzácné, její symptomy jsou poměrně zřetelné a nakažené medvědy není těžké poznat. Byli převezeni do laboratoře centrály pro ochranu divočiny, kde mohou být buďto uzdraveni, nebo spíš, vzhledem k&nbsp;jejich mizernému <strong>fyzickému stavu, utraceni.</strong> Na těch je pak provedena pitva ve snaze určit příčinu smrti. Rozbor postižené tkáně může určit, zda se jednalo o encefalitidu, či nikoli.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/black-bear-937037-1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-6912 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Jenže zatímco určení nemoci je jednoduché, rozklíčovat její zdroj se ukazuje jako mnohem těží. Za symptomy nejspíš stojí nákaza v mozku, ale kromě toho není znám mechanismus, který tu funguje. Vědci zatím identifikovali pět nových virů nalezených v tělech černých medvědů, z nichž <strong>některé jsou dále zkoumány jako možný zdroj</strong>, ale přesná diagnóza celého problému příliš přátelských medvědů je ještě věcí rozsáhlého výzkumu, který zatím spíš tápe ve tmě.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: Livescience</h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/zahadna-mozkova-infekce-nuti-medvedy-chovat-se-neprirozene/">Záhadná mozková infekce nutí medvědy chovat se nepřirozeně</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
