vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
vedazive.cz
  • Technika
  • Člověk
  • Historie a kultura
  • Příroda a zvířata
  • Planeta Země
  • Vesmír
  • Tiskové zprávy
Všechny rubriky »
vedazive.cz » Člověk » Jak se zachovat při invazi mimozemšťanů a maximalizovat svou šanci na přežití?

Jak se zachovat při invazi mimozemšťanů a maximalizovat svou šanci na přežití?

1 září, 2025
Redakce VědaŽivě
[email protected]

Přichází v různých tvarech i velikostech. Jejich podoba se pohybuje od roztomilosti přes neutralitu až po naprostou děsivost. Pokud jde o jejich záměry, většinou nejsou moc dobré.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Obsah článku

  1. Vytvoření komunikačního kanálu
  2. Jak se s nimi propojit?
  3. Zničit je už ve vesmíru
  4. Najít slabinu, nebo se vzdát

Častěji jsou ukázáni jako prohnaní humanoidi, kteří přišli na Zemi experimentovat nebo nás rovnou vyhladit. Co když jsou ale přátelští a jen nám chtějí s něčím pomoct? Ať je účel této cesty jakýkoli, potřebujeme být opatrní a připravení. Aspoň tedy, pokud chceme – slovy pana Spocka – „žít dlouho a blaze“. Kde asi přistanou? Jak můžeme vůbec zjistit jejich záměry? A když budou zlí, dovedeme se jich nějak zbavit?

Vytvoření komunikačního kanálu

Pojďme si tedy představit, že SETI (Search for Extraterrestial Intelligence) zachytí signál od posádky, která míří k Zemi. Budou zpraveni světoví lídři a ti rychle spojí nejlepší vědecké mozky planety. Všechno tohle se přirozeně odehraje tajně, aby veřejnost nepropadla panice. Jak se světové vlády snaží připravit na nejhorší scénáře a všechno to stále tajit, jejich krytí je svižně zničeno, když se lodě objeví na několika místech planety.

Zdroj fotografie: Depositphotos

To samozřejmě vyvolá masivní zájem veřejnosti. Lingvisté, fyzici, biologové a astronomové se spojí, aby odhalili původ a jazyk návštěvníků. Budou učiněny pokusy o nějakou formu komunikace. V 70. letech vyslala NASA do vesmíru dvě zlaté desky – záznamy se slovy, hudbou, frázemi, písmeny a diagramy lidského těla. Bylo to v naději, že když je cizí formy života zachytí, pochopí, že jsme přátelé, nikoli nepřátelé nebo potrava. Snad tu zprávu dostali.

Jak se s nimi propojit?

Jak se tedy s mimozemšťany dostaneme do styku? No, pokud máme věřit filmům, mohlo by být v našem nejlepším zájmu myslet jako environmentalisté. Mírumilovní mimozemšťané by tu mohli být, aby nám pomohli s našimi problémy a vyčistili planetu. Když k nim budeme milí, možná se podělí o svoje technologie a další znalosti. Nebo uzavřou mírovou dohodu za dodávku klíčových surovin, které naše planeta poskytuje. Opravdu by to šlo tak hladce?

Když půjde všechno opravdu tak dobře, budeme mít nové spojence a konečně i ta úžasná létající auta. Ano, konečně! Dobře, tohle je trochu přehánění, buďme realističtí. Tohle jsou totiž jen zbožná přání. Zatímco se budou vědci, lingvisté a konstruktéři snažit zprovoznit nějakou komunikaci, armáda bude mít dozajista jiné plány. Nejspíš přímé a podle nich taky hrozivé. Co když jdou naopak na lov? Měli bychom vůbec šanci?

Zničit je už ve vesmíru

Světové armády budou muset přijít s naprosto mistrovským plánem. Rozhodně ve chvíli, kdy k nám dorazí nepřátelská zpráva a my ji pochopíme. První linie obrany by byla již ve vesmíru. Kosmickou loď může zničit i kousek vesmírného smetí. Raketoplán Columbia se zlomil na cestě k Zemi, když ho zasáhla těsnící pěna z externí nádrže. Pěna, nikoli kus kovu. Naší nejlepší volbou by tak bylo začít odpalovat cokoli, co je na nižší orbitě Země.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Když se jejich lodě dostanou blíž, armády uhodí plnou silou. Ať už to bude probíhat jakkoli, panikařící lidstvo na všech kontinentech bude děsivé úplně stejně. Všichni budeme muset odložit rozdíly a opravdu spolupracovat. Vybrakovat všechny zásoby toaletního papíru asi příliš nepomůže. Budou-li k ničemu běžné zbraně, zůstávají nám už jen jaderné hlavice. Ano, nejspíš vyhladíme i část Země, ale tohle by konečně mohlo stačit.

Najít slabinu, nebo se vzdát

Zní to podivně, ale už jsme podobnou invazi jednou zažili. Když se Kolumbus dostal do Ameriky, byla jeho posádka mimozemšťany pro místní lid. Přinesli s sebou také smrtící nemoci. Jak to řekl Stephen Hawking: „Musíme se podívat na sebe, abychom zjistili, jak se inteligentní život vyvinul do něčeho, s čím se nechceme setkat.“ Naše imunita a biologie tak může být nejlepší obranou, naše voda nejlepším jedem.

Velký problém může nastat při jednoduchém velikostním nepoměru. Proti samotným mimozemšťanům můžeme být jako mravenci a naše nejsilnější zbraně je jen polechtají na patě nebo tykadlu. Pokud se ale opravdu setkáme s mimozemským životem, bude mít nejspíš jen mikrobiologickou podobu. Jiný život neznamená nutně nic lidského nebo člověku podobného. Mikrobi totiž přežívají v podmínkách, které jsou pro nás jasně smrtelné.

Který film nebo knihu na toto téma máte nejraději a proč?

Zdroj: WhatIfShow

Štítky
#mimozemská civilizace #přežití #útok
Líbí se vám tento článek? Tak pojďte diskutovat.

Chcete dostávat pravidelně novinky?

Kliknutím na tlačítko „Odeslat“ souhlasíte se zpracováním osobních údajů.

Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje

Mýtus o kreativní levé a logické pravé hemisféře přežívá desítky let. Mozolnaté těleso ale obě půlky propojuje tak, že dominance neexistuje

Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku

Kašmírové ponožky na noc nejsou luxus, ale nejlepší vodič tepla k nohám. Syntetika blokuje termoregulaci a mozek nedostane signál ke spánku

5 minut na ručníku a břicho vypadá pevněji. Tuk nezmizí, ale změna sklonu pánve posune těžiště a narovná postavu

5 minut na ručníku a břicho vypadá pevněji. Tuk nezmizí, ale změna sklonu pánve posune těžiště a narovná postavu

Závislost na cukru se přirovnává k heroinu. Za obojím stojí stejný dopaminový mechanismus v mozku

Závislost na cukru se přirovnává k heroinu. Za obojím stojí stejný dopaminový mechanismus v mozku

75 gramů glykogenu v játrech rozhoduje, jestli prospíte celou noc. Když dojdou, tělo vyplaví kortizol a probudí vás kolem třetí

75 gramů glykogenu v játrech rozhoduje, jestli prospíte celou noc. Když dojdou, tělo vyplaví kortizol a probudí vás kolem třetí
ABCmedia logo
Další portály spadající pod abcMedia Network, s.r.o.

AutoŽivě.cz

  • Aktuality
  • Autoživě testy
  • Ojetiny
  • Rady
  • Technický koutek
  • Zajímavosti
  • #policie
  • #elektromobil
  • #řidičský průkaz

    Události247.cz

    • Domácí
    • Komentáře
    • Rozhovory
    • Spotřebitel
    • Technologie
    • #důchody
    • #vladimir putin
    • #peníze

      SportyŽivě.cz

      • Basketbal
      • Formule 1
      • Fotbal
      • Hokej
      • MMA
      • Tenis
      • #mma
      • #sk-slavia-praha
      • #ac-spart-praha

        ADBZ.cz

        • Hobby
        • Interiéry
        • Rekonstrukce
        • Rekreační objekty
        • Rodinné domy
        • #úklid
        • #penize
        • #pokuta

          Chalupáři-zahrádkáři.cz

          • Okrasná zahrada
          • Pokojové rostliny
          • Tipy
          • Užitková zahrada
          • Zajímavosti
          • #úklid
          • #rajče
          • #orchidej

            Vařímedobroty.cz

            • Cukroví
            • Omáčky
            • Předkrmy
            • Recepty
            • Rychlé pokrmy
            • #cukr
            • #med
            • #kuřecí maso
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS
              vedazive.cz
              • O nás
              • Kariéra
              • Kontakt
              • Cookies
              • Používání cookies
              • Etický kodex
              • RSS

              Copyright © 2016-2026 abcMedia Network s.r.o.

              Obsah je chráněn autorským právem. Jakékoli užití včetně publikování nebo jiného šíření obsahu je bez písemného souhlasu zakázano.