Slunce netřeba představovat nikomu, neboť se jedná o největší hvězdu naší sluneční soustavy. Slunce nám dává světlo a teplo, a bez Slunce bychom tu na planetě nemohli žít. Je zprostředkovatelem základních podmínek života na Zemi, ale umí být i velmi zákeřné.
Dlouhou dobu se Slunce ovšem drželo zpátky a až nyní to vypadá, že se zase probouzí ze svého spánku, protože v uplynulých dnech se této hvězdě podařilo vypustit nejsilnější světelné paprsky od října 2017, což bylo erupcí, kterou spatřila Sluneční observatoř NASA pro pozorování Slunce (SDO). Máme se tedy bát slunečního útoku?
Krutá síla Slunce
Všichni víme, že bez Slunce bychom nemohli na planetě žít. Poskytuje nám teplo a světlo, což je nezbytnou součástí života. Bez toho bychom umrzli a celkově by zde nemohl existovat život. Slunce každou vteřinu vypouští ohromné množství plynů, světelných paprsků a dalších látek do vesmírného prostoru. O slunečních erupcích jste určitě už slyšeli. Tato žhavá koule má v sobě opravdu velkou sílu a je několika násobně větší než naše planeta.
Erupce ze skvrn
Sluneční erupce jsou výbuchy záření, které pocházejí ze slunečních skvrn, dočasných tmavých a relativně chladných skvrn na slunečním povrchu. Tyto skvrny se mohou pochlubit velmi silnými magnetickými poli. Budeme-li se bavit blíže o sluneční erupcích, jež jsou v podstatně slunečními světlicemi, měli bychom si je rozdělit podle vědeckého dělení.
Kategorie výbuchů
Vědci klasifikují silné světlice ze Slunce do tří kategorií: C, M, X. Každá kategorie je 10krát silnější než kategorie pod ní. Světlice M jsou tedy 10krát silnější než světlice C, ale 10krát slabší než světlice kategorie X. Světlice kategorie X jsou tedy nejsilnější. Erupce, která proběhla 29.května, patřila do kategorie M, takže se nejednalo o žádnou velkou a drastickou erupci. Nesměřovala navíc k naší planetě, takže je zbytečné plašit, nicméně to nelze brát na lehkou váhu.
Slunce v poslední fázi
Výbuch může být známkou toho, že se Slunce probouzí a stoupá do své aktivnější fáze. Podle úředníků z NASA jde o jedenáctiletý cyklus činností, a pokud by tomu tak bylo, může to být poslední cyklus, který je znám jako sluneční cyklus 24. Začátek cyklu je podle vědců tehdy v době, kdy má Slunce nejméně slunečních skvrn a je nejméně aktivní. Další pozorování silné sluneční činnosti by tedy mohlo přijít ve slunečním cyklu 25, protože podle vědců cyklus 24 tímto výbuchem skončil.
Technika
|
PŘEČTENÍ: 10329
