Největší letecká katastrofa v Československu: Pád letadla v roce 1966 nikdo nepřežil

1966 – rok, kdy Československo zažilo nejhorší leteckou katastrofu v historii. Z důvodů, proč k ní došlo, mrazí. Okolnosti však zůstávají nejasné. Co se tehdy skutečně stalo?

Zdroj fotografie: Bratislavcan85 / Creative Commons / CC BY-SA

V roce 1966 zažilo Československo nejhorší leteckou katastrofu, která nemá v našich dějinách obdoby. Letoun s dvaaosmdesáti pasažéry na palubě havaroval v oblasti Malých Karpat. Osudným se mu stal vrchol s příhodným názvem Sakrakopec. Nehodu nikdo na palubě letounu nepřežil. Dodnes není známá příčina této tragédie. Jedni z ní viní nepříznivé počasí, druzí svádí vinu na piloty. Pravdu o tom, co se tehdy doopravdy přihodilo, však nejspíš nikdy nezjistíme.

Sakrakopec způsobil nejhorší leteckou katastrofu

Sakrakopec je vrcholek na úpatí Malých Karpat poblíž Bratislavy, který dosahuje výšky 446 metrů. Dnes se mezi stromy vyjímá kamenný kříž, který všem pocestným připomíná nejhorší leteckou katastrofu v dějinách Československa, jež se zde před 57 lety odehrála. Stalo se tak 24. listopadu 1966. Sovětský letoun značky Iljušin Il-18 zde našel svou zkázu pouhých pár minut po vzlétnutí z bratislavského letiště. Na palubě bylo kromě posádky dvaaosmdesát lidí. Nikdo z nich havárii nepřežil.

Letadlo plné prominentních cestujících

Letadlo provozovala sovětsko-bulharská letecká společnost TABSO a trasa letu vedla z bulharské Sofie do Berlína. Plán trasy počítal s mezipřistáním v Budapešti a v Praze. Na palubě letadla se v té době nacházelo několik prominentních cestujících, včetně bulharské operní sólistky Jekatěriny Popovové a bulharského velvyslance Ivana Byčarova. Mezi cestujícími se nacházela také maďarská reprezentace v judu, která letěla na utkání do Prahy.

Kvůli nepříznivému počasí, které letadlu bránilo doletět do Prahy, musel letoun udělat neplánovanou zastávku v Bratislavě. Když se počasí uklidnilo, mohl letoun pokračovat ve své naplánované trase. Před vzletem však musel dát přednost jinému letounu, který v Bratislavě rovněž čekal na příznivější počasí. Aby nedošlo ke srážce obou letounů, dostali piloti pokyn, aby udělali okružní let okolo Malých Karpat ve výšce 300 metrů, než budou pokračovat do standardní letové výšky. Tento manévr nakonec vedl k nejhorší letecké katastrofě v Československu.

Příčina pádu je dodnes neznámá

Letoun však pokyny dispečinku nedodrží a během několika krátkých chvil nachází svůj konec na úpatí výšiny Sakrakopec. Nikdo nedokáže vysvětlit, proč k nejhorší letecké katastrofě vlastně došlo. Jeden úhel pohledu tvrdí, že piloti z nějakého důvodu úmyslně neposlechli instrukce dispečinku a schválně stočili letadlo proti horám. S tímto tvrzením nesouhlasí Bulharsko, které tvrdí, že došlo ke špatným instrukcím z řídící věže. Svou roli v tom však mohlo hrát také nepříznivé počasí. Pravdu se však nejspíš nikdy nedozvíme.