Významná epidemie s minimem informací

Respirační onemocnění zvané „ruská chřipka“ se objevilo během roku 1889. Začalo v Rusku a v podobě tří vln se rozšířilo do celého světa, epidemie se vlekla několik let. Bohužel o této epidemii existuje jen velmi malé množství jakýchkoli lékařských a vědeckých informací. Objevily se ovšem odhady, že pokud má běžná chřipka zhruba stejnou úmrtnost ve všech věkových skupinách, pak ta ruská zabíjela hlavně starší lidi.

Toto chování je tudíž shodné s prvními kmeny covidu-19. Dalšími podobnostmi jsou ztráta chuti a čichu, a to na dlouhé měsíce. Velmi nápadným znakem této epidemie bylo zavírání škol a také průmyslových odvětví všeho druhu. Týkalo se to hlavně provozů, kde dominovala manuální práce. Právě kvůli koncentraci mnoha lidí na malém prostoru a sdílení různých nástrojů se taková místa stávají spolehlivými epicentry pro šíření virů a infekcí.

Chybějící údaje, mírná naděje

Bohužel vzhledem k absenci jakýchkoli rozsáhlejších informací nemáme zprávy ani o tom, jak vlastně tato epidemie skončila. Právě proto pátrají vědci po vzorcích tohoto viru, který už mohou najít jen v ostatcích jeho obětí. Je možné, že si proti němu lidstvo od té doby přirozenou cestou vytvořilo tolik skloňovanou kolektivní imunitu. To by poskytlo určitou naději na vysvobození z aktuální pandemie koronaviru, respektive nemoci covid-19.

Kolektivní imunita je stav vyšší odolnosti většiny populace, což účinně brání výraznějšímu šíření jakékoli nakažlivé choroby. Obvykle jí lze dosáhnout vysokou proočkovaností. V některých případech byli nakaženi v raném věku i novorozenci a v případě přežití už měli imunitu doživotně. Konkrétní stupeň potřebné proočkovanosti závisí hlavně na nakažlivosti choroby a také efektivitě podávané vakcíny.

Prodělali jste covid-19 a s jakým průběhem?

Zdroj: Science

Článek Záhadná „ruská chřipka“ se objevila už v 19. století. Pravděpodobně šlo o úplně první epidemii koronaviru na světě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Při klasickém způsobu početí

„Náš rozbor ukazuje zcela poprvé, že vakcína proti covidu-19 aplikovaná u některého z partnerů nesouvisí s plodností celého páru, který se snaží počít pohlavním stykem. Doba potřeba k otěhotnění byla velmi podobná bez ohledu na očkovací status.“ Výzkum byl proveden na základě dat z průzkumu plodnosti, očkování proti covidu-19 a prodělání nemoci. Konkrétním průzkumem byla na škole vytvořená Pregnancy Study Online (PRESTO).

Zúčastnilo se 2 126 žen z Kanady a Spojených států, které poskytly informace o svých zdravotních stránkách a životním stylu. Další složkou byly také vlastnosti a další data týkající se jejich partnerů. Data byla sbírána od prosince roku 2020 do září 2021. Účastnice byly v rámci studie nadále sledovány až do listopadu 2021. Plodnost těch žen, které měly aspoň jednu dávku vakcíny, nebyla nijak odlišná od účastnic zcela neočkovaných. To samé u mužů.

Jeden z důvodů vyvrácen

Očkování proti covidu-19 tak na plodnost ani jednoho z pohlaví žádný vliv nemá. Nicméně i když vakcína toto neovlivňuje, samotná nákaza koronavirem bohužel ano. Tým vědců zjistil nižší plodnost u mužů, kteří byli během předchozích dvou měsíců pozitivně testováni na covid-19. Tento závěr se shoduje s dalšími studiemi, které se soustředily na to, jak může covid-19 ovlivnit mužský penis a varlata. Souvislost tu tedy bohužel existuje.

„Tato data opět poskytují důkazy, že vakcína proti covidu-19 nesnižuje ani jednomu z partnerů šanci na početí,“ konstatuje doktorka Lauren Wise, profesorka epidemiologie na BUSPH. „Struktura studie, velký vzorek populace a geografická heterogenita jsou jejími silnými stránkami. Stejně tak jsme byli schopni kontrolovat mnoho proměnných, jako například věk, socioekonomický status, zdravotní stav, zaměstnání nebo stres.“

Jakých dlouhodobých dopadů jste si po prodělání covidu-19 všimli?

Zdroj: IFLScience

Článek Vakcína proti covidu-19 nemá vliv na plodnost člověka. Samotné onemocnění ho mít ovšem může, hlavně u mužů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Role věku a imunity

„Při pohledu na údaje si říkáme, jestli se covid-19 nakonec stane dětskou nemocí,“ prohlásil. Model ale nepracuje jen s predikcemi na další týdny nebo měsíce, zaměřuje se hlavně na dobu za 10 nebo 20 let. „Vytvořili jsme tu model strukturovaný podle věku, který má komponenty pro predikci toho, zda je člověk náchylný k nemoci, a uvažuje o rozdílných mortalitách vzhledem k věku,“ vysvětluje Stenseth. Dalším přidaným faktorem je také aktivita dle věku.

„Staří lidé se spolu nestýkají stejným způsobem jako mladá generace či lidé středního věku. Děti mají hodně kontaktu hlavně s generací svých rodičů a tak dále.“ Badatelé také zkoumali, co se bude dít, pokud bude imunita lidí krátkodobá, nebo naopak dlouhotrvající. Stejně tak počítali s možností reinfekce a zajímalo je, zda nová infekce způsobí spíše mírnější průběh, tedy ve srovnání s minulým setkáním jedince s chorobou.

Jako další z rodiny koronavirů

Pokud bude imunita proti covidu-19 trvat dlouhodobě a bude chránit před vážným průběhem, pak bude koronavirus kolovat nejvíce právě mezi dětmi. Břemeno nemoci pro společnost pak klesne. Během několika let se nákaza může chovat jako další koronaviry, které většinou způsobí jen mírné nachlazení. Ve větší míře bude napadat právě malé děti, které se s ním ještě nesetkaly nebo ještě nebyly očkované. Půjde tedy o první setkání bez předchozí ochrany.

Spekuluje se také o tom, že jeden z koronavirů, konkrétně HCov-OC43, stál za pandemií známou jako tzv. ruská chřipka z roku 1890 (asi milion obětí). Badatelé v roce 2005 predikovali, že tento virus přeskočil ze zvířat na lidi a začal se šířit právě kolem roku 1890. „Dnes je to lehký virus, který způsobuje slabé nachlazení, a většinou se projevuje právě u dětí.“ Je tedy možné, že dnešní pandemie skončí zcela totožným způsobem.

Očkování mladých lidí

Vědci zatím do modelu nepřidávali jako složku očkování, pracovali s variantou obecné imunity. Podle Stensetha je to pro mladou generaci stejně relevantní. „Když se očkujete, jste imunní po nějakou konkrétní dobu, neznáte však její přesnou délku. Starší ročníky mají odolnost nebo jsou imunní, zatímco mladá generace tak posílená není. Proto je potřeba začít uvažovat o očkování mladších ročníků, což je jen otázka času,“ uvedl.

Modelování také ukazuje rozdíly v tom, jak jsou zasahovány různé země, což souvisí se zastoupením mladých a starých. „Jižní Afrika má mladou populaci a vychází z toho relativně dobře. Na druhé straně Španělsko a Itálie mají větší podíl seniorů a z pandemie vyšly špatně, aspoň tedy z jejích prvních fází.“ Badatelé věří, že toto modelování bude užitečné pro vlády, když budou připravovat průběžná opatření. Nové údaje stačí jen zadat.

Virus s námi pravděpodobně zůstane

Není zatím jasné, zda půjde koronavirus kompletně vyhladit. Za svou historii dokázalo lidstvo zcela eliminovat jen pravé neštovice. Covid-19 se může stát endemickou chorobou, bude cirkulovat a zůstane na určité úrovni výskytu. Stenseth sám je přesvědčen, že přesně tak vývoj skončí, protože virus tohoto typu je velmi obtížné zcela zlikvidovat. Když se ho zbaví jedna země, bude zanedlouho importován odjinud. A například v Africe je úroveň vakcinace nízká.

Velmi pravděpodobně tak v některých zemích zůstane ve vyšší míře a nebude ho možné celosvětově zničit. V dlouhodobém horizontu se tak stane lehkou chorobou, která se bude více projevovat v zimních obdobích. Tehdy je naše imunita menší, protože naše odolnost mívá sezónní efekt. Bude to obdobné chování, jaké pozorujeme u klasické chřipky, jež má také své vzorce, které lze předvídat a připravit se na ně.

Jaký jste měli průběh nemoci, pokud jste se covidem-19 nakazili?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Stane se covid-19 další z klasických nemocí jako nachlazení a rýma? Vědci popsali, jak moc je tento scénář pravděpodobný se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tajuplné cesty chřipkové nákazy

Virus chřipky lépe přežívá v suchém a studeném vzduchu, ve kterém se i snáze šíří. Je tedy důvod se domnívat, že to samé platí pro současný koronavirus, který má podobnou velikost i strukturu. V laboratorních pokusech s koronavirem a dalšími podobnými virovými částicemi se ukázalo, že moc dobře nepřežívají na pevném povrchu, pokud je teplota i vlhkost okolí vysoká. Příjemná pokojová teplota jim například poskytuje dobré podmínky na to udržet se naživu i několik dní.

Při teplotě odpovídající prostředí uvnitř ledničky (tedy asi 4 stupně Celsia)⁠ a nízké vlhkosti přežijí tyto virové částice měsíc i déle. Kromě toho bylo zachyceno i několik ohnisek covidu-19 mezi pracovníky v balírnách masa, kde práce probíhá právě za takových podmínek. Nicméně tyto provozy zahrnují také zvýšenou koncentraci lidí pohromadě, kteří musí křičet, aby je někdo slyšel přes výrobní stroje. Právě to je v tomto případě nejspíš důvodem takové míry šíření viru.

Epidemie z dřívějších let

Pozorování dřívějšího výskytu koronavirů vypráví také trochu odlišný příběh. Během epidemie v Číně v roce 2003 se vrchol objevil při počasí jako na jaře. Bohužel to nemohlo být potvrzeno, protože virus později vyhynul. Pravidelná ohniska viru MERS se na Středním východě také objevují během května. To je ale nejspíš méně spojeno s počasím a více s biologií místních velbloudů. Lidé se totiž nakazí jak mezi sebou, tak od těchto zvířat.

Mladí velbloudi jsou hlavním zdrojem této infekce a nová zvířata přichází na svět právě během května. Dalším příkladem může být zimní dění na jižní polokouli. Jižní Afrika oznámila více jak 700 000 případů a velký nárůst během července. Jenže Nový Zéland uhlídal infekci velmi úspěšně a covidu-19 měl dokonce méně než 2 000 případů. Tyto země se v mnoha ohledech liší, takže jejich přímé srovnání není příliš užitečné.

Chladné počasí není hlavním důvodem

Jenže to vypadá, že ochlazení během července a srpna nebylo hlavním faktorem stojícím za nárůstem nákazy. Nový Zéland udržel infekci na uzdě hlavně díky odlehlosti, kvalitnímu zdravotnictví a efektivitě, s jakou na výskyt koronaviru reagovala veřejnost. Tohle všechno se mohlo odehrát za jakéhokoli počasí. Raná data z Austrálie naznačují, že faktorem ke sledování je nízká vlhkost, která hraje větší roli než často skloňovaná teplota.

Nicméně v Melbourne zachytili velké ohnisko právě v červenci, kdy zde byla vlna studeného počasí. To vedlo k lockdownu, jenž byl však plně odvolán během října. Během zimních měsíců je tak dobré se na větší nárůsty připravit. Jedna věc, kterou nám však covid-19 opakovaně ukazuje, je, že nás umí velmi překvapit. Blízký kontakt s dalšími osobami je pro virus šancí k rozšíření, ať už venku leje, praží slunce, nebo padají vločky.

Prodělali jste letos covid-19 nebo jinou infekci?

Zdroj: NatonalInterest

Článek Koronavirus nabírá od podzimu na síle. Opravdu se ale šíří během zimních teplot snadněji? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Neočkuješ se, tak si zaplatíš

Ačkoli to může znít velmi tvrdě, zdravotnictví je v Singapuru soukromým sektorem, který je vládou dotován podle závažnosti nemoci. S opětovným rozmachem nemoci covid-19 udělali místní úředníci výjimku z pravidla a dovolili tak plně dotovanou zdravotní péči. Toto prohlášení ukončuje výjimku v případě neočkovaných lidí, takže tito pacienti si svoje účty za doktory musí zaplatit sami. Opatření kromě veřejnosti rozdělilo i experty.

Podle stanoviska některých z nich jde o odepření spravedlivé péče. Ostatní ovšem jasně prohlašují, že je to jednoduše návrat k běžnému způsobu práce. A stejně jako nemocnice se odvolávají na extrémní zátěž, kterou neočkovaní lidé způsobují systému zdravotní péče. Ministr zdravotnictví na tiskové konferenci jasně prohlásil, že právě lidé bez vakcíny tvoří valnou část těch pacientů, kteří vyžadují mimořádně intenzivní péči.

Pokrytí těch, kteří se očkovat nemohou

Je třeba podotknout, že prohlášení se vztahuje pouze na lidi, kteří se bez problémů očkovat mohou, ale podání vakcíny odmítají. Děti do 12 let a osoby, kterým lékař ze zdravotních důvodů vakcinaci nedoporučil, mají péči stále zajištěnou v plné míře. Nejde přitom o první případ za poslední měsíce, kdy se nemocnice rozhodla pro takto razantní krok za podpory vládních úředníků. Obdobná pravidla se dotkla například i oddělení, kde jsou prováděny transplantace orgánů.

Zdravotní systém v Coloradu se rozhodl odepřít transplantace těm, kteří z vlastního rozhodnutí odmítají podstoupit očkování proti koronaviru. Nemocnice to zdůvodnila tím, že životně důležité orgány, které nevyjdou na každého, patří hlavně lidem, kteří dělají maximum pro své zdraví. Nemocnice v Arkansasu šla ještě dál. Pokud odmítnete vakcínu z náboženských důvodů, nemáte taky nárok na léčbu přípravky, při jejichž výrobě se používají fetální buněčné linie.

Co si myslíte o Singapurem zavedeném modelu?

Zdroj: IFLScience

Článek Nejsi naočkovaný proti covidu, tak si zaplatíš: První země přestane odpůrcům hradit náklady na zdravotní péči se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vakcínu ano, či ne? O to tu běží

Roznášení viru očkovanými může posloužit jako zdůvodnění postoje oběma stranám. Někdo neopustí svůj dům po celé tři měsíce, přestože má všechny tři dávky. A je to kvůli údajné totožné míře roznášení viru. V opačném spektru je pak ten, kdo o očkování nestojí, protože proč by se namáhal? Očkovaní ho přece roznáší úplně stejně, ne? Takže je čas podívat se tomu na zoubek, v čemž pomůže Craig Spencer z univerzity v New Yorku.

Je potřeba si nejdřív vyjasnit základní věc – očkovaní neroznáší virus „stejně“ jako ti neočkovaní. Dokonce i ve Spojených státech, kde je očkovaná víc jak polovina populace, jsou za valnou většinu přenosů odpovědní právě neočkovaní. Není přitom těžké odhadnout, odkud se vzalo to zmatení, protože uplynulý půlrok byl doslova tornádem matoucích zpráv a zpravodajských titulků, které si navzájem odporují.

Když věda bojuje s jazykem

Problém, který se tu objevuje, nemá tolik co dělat s vědou, ale spíš s jazykem, pojmy, a hlavně nešikovným vyjadřováním – a jeho ještě horším výkladem. Tvrzení o stejné míře přenosu může být pravdivé, pokud mluvíme o očkovaných lidech, kteří jsou nakažení koronavirem. Pokud ale mluvíme o očkovaných lidech jako celku (zdravých i nakažených), pak to není pravda v žádném úhlu pohledu. Rámec onoho sdělení postrádá totiž základní okolnost.

„Aby kdokoli mohl šířit koronavirus, musí ho v první řadě sám mít,“ uvádí Spencer. A očkovaní lidé mají mnohem nižší šanci, že ho vůbec dostanou. Tečka. Ohledně průlomových případů s nakaženými očkovanými – ano, mohou být stejně infekční jako neočkovaní. Jenže na rozdíl od nich jsou nakažliví kratší dobu a mohou v sobě mít mnohem menší virovou nálož. V obou případech jsou tedy proti neočkovaným ve výhodě.

Srovnání s řáděním ve městě

Rozdíl mezi očkovanými a neočkovanými se dá přirovnat k pohybu ve městě. V neočkované populaci se virus pohybuje po dálnici a mnoha odbočkami s dostatkem čerpacích stanic. V očkované se ztratí v bludišti slepých uliček a záhy mu dojde palivo. Může si samozřejmě najít únikovou cestu na dalšího člověka. Jenže v naprosté většině případů zjistí, že je odříznutý od všech možností, a jeho cesta záhy skončí.

Ještě jeden příklad s oslavou. Když se vloni v červenci sešlo 30 lidí a začala se mezi nimi šířit varianta delta, 6 očkovaných se jí vyhnulo. Zbývajících 24 mělo tudíž mnohem větší šanci nemoc dále roznášet, protože ji zkrátka chytli a ostatní ne. Jednoduše nemůžete nikdy šířit nemoc, kterou sami nemáte. Navzdory všem obavám z oslabené imunity je očkování nejlepší obranou proti této infekci – kdo ji nemá, nemůže ji poslat dál. Nehledejte v tom složitosti.

Do které skupiny se řadíte vy?

Zdroj: IFLScience

Článek Šíří očkovaní lidé covid-19 stejně jako ti neočkovaní? Pravda o vakcínách odhalena v plné kráse se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Není koronavirus jako koronavirus

Vzhledem k roku provedení experimentu se samozřejmě nejednalo o covid, který nás sužuje v současné době. Jediným měřítkem probíhající nemoci byly nejspíš použité krabice s kapesníčky. Pokus sám byl proveden se zvážením všech etických okolností. V laboratoři tehdy testovali jiný druh koronaviru, konkrétně 229E, který způsobuje jen lehké nachlazení. Jenže výsledky studie mohou poskytnout vodítka pro možné závěrečné směřování onemocnění covid-19.

Co bude tedy následovat za delta variantou a vrátí se virus v dalších letech? Při prvním světovém rozmachu existovala určitá naděje, že se podaří tzv. vrátit džina zpátky do lahve. Tedy kompletně nákazu vyhladit, jako se to povedlo s posledním koronavirem v roce 2003. Postupem času se naděje smrskly do možnosti lokálního vyhlazení. Některé oblasti mohou dosáhnout kolektivní imunity a vystačí si s omezeným cestováním a dalšími postupy.

Vývoj nesplňuje podmínky záměru

Jenže aby se dalo dosáhnout stabilního vyhlazení nákazy, musí být sám virus stabilní. V případě absence mutací může jednou vytvořená vakcína fungovat opravdu dlouhodobě. Jenže ne všechny viry se tak chovají, běžná chřipka mutuje opravdu svižně, proto jsou každoročně nové vakcíny. Virus se vyvíjí tak rychle, že ho náš imunitní systém už nedokáže rozeznat. Lokální vyhlazení tedy závisí právě na rychlosti proměn genetické sekvence viru.

Na počátku pandemie převažoval názor, že původce covidu příliš mutovat nebude, a prvních asi šest měsíců tomu odpovídalo. Někdy kolem Vánoc 2020 se ale způsob jeho fungování drasticky změnil. Vědci v Jižní Africe tehdy oznámili variantu schopnou reinfekce. Virus se tedy změnil natolik, že se vyhnul imunitě založené na předchozí infekci. Za pár týdnů oznámila další variantu Británie, ta byla zase o polovinu nakažlivější než původní verze.

Za život jsme chytili už mnoho koronavirů

Pro někoho to může být překvapení, ale i před covidem-19 tu bylo obrovské množství koronavirů. Existují čtyři hlavní varianty, z nichž první dvě infikují lidi po celá staletí, druhé dvě poslední dvě dekády. Tyto mutace jsou tak běžné, že v době, kdy děti přijdou do školky, už nejspíš prodělaly všechny čtyři. Několik studií naznačuje, že novými formami se nejspíš nakazíme vždycky pravidelně s odmlkou několika let. Jenže jakou roli zde hraje imunita?

Vysoká odolnost proti těmto kmenům vydrží méně než 12 měsíců. Během celého života jich tak jeden člověk chytne minimálně několik desítek, přesto si jich obvykle ani nevšimneme. I když nás takový virus napadne, život normálně pokračuje, školy i kostely zůstávají otevřené. Lidé jsou uvnitř hospod a barů. Proč tomu tak je? Protože tyto koronaviry většinou způsobí jen nachlazení a mají průběžně na svědomí asi třetinu všech případů rýmy a kašle u dospělých.

Stane se covid-19 běžným nachlazením?

Podle některých badatelů se i covid-19 stane nakonec dalším z běžných sezónních onemocnění. Jinými slovy, půjde o lehkou nemoc podobnou chřipce, která spíš otravuje, než ohrožuje. Tomu nasvědčují i počítačové simulace, které jsou poslední roky zpřesňovány stále novými údaji. Aby se tohle s covidem stalo, musí nastat dvě okolnosti. Zaprvé ochrana proti vážnému průběhu musí dlouhodobě vydržet, ať už po několika nákazách nebo vícenásobném očkování.

Zadruhé musí být covid stále velmi mírný, pokud jde o nákazu u dětí. I když se i u nich občas objevují vážné průběhy, obecně je pro ně koronavirus malým rizikem. Jejich imunitní systém reaguje velmi přesně a zároveň svižně. Jestli tohle vydrží, nakazí se velmi záhy a tělo si vystaví imunitu, která vydrží až do dospělosti. Stavba této imunity ovšem potrvá celé roky, proto je aktuálně tak podstatné očkování. Čím rychleji ho bude mít každý, tím dříve bude covid-19 jen rýmičkou.

Prodělali jste vy nebo někdo z rodiny covid-19?

Zdroj: NPR

Článek Poslední dějství covidu? Vědci mají nové poznatky, jaký bude další vývoj viru a kam pandemie míří se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stále rozporuplné výsledky

Problém studií byl, že šlo jen o pozorování – lékaři sledovali pacienty a určovali, co má vliv na náročnost průběhu nemoci. Jenže je v zásadě nemožné určit, zda za průběh nemoci mohlo právě kouření nebo jiný faktor. Novou studii vedl Ashley Clift z univerzity v Oxfordu a podrobně analyzoval data ze záznamů praktických lékařů. Dále pak testy na covid-19, údaje z hospitalizací i úmrtních listů. Zjišťoval tak souvislost s kouřením u téměř půl milionu lidí.

Ve srovnání s naprostými nekuřáky, co si skutečně v životě nezapálili, měli aktivní kuřáci riziko hospitalizace vyšší o 80 %. Následovala také mnohem vyšší pravděpodobnost, že se jim koronavirus stane osudným. Studie přispěla dle Ashleyho Clifta k jistotě, že kouření před covidem nechrání. Jím použitá metoda mendelovské randomizace je mnohem přesnější než předchozí čistě pozorovací studie. Své závěry publikoval v odborném časopise Thorax.

Kouření potvrzeno jako jasné riziko

Studie současně potvrdila aktivní kouření jako vstupenku k horšímu průběhu. Genetická predispozice ke kouření zvyšuje riziko infekce o 45 % a pravděpodobnost hospitalizace o 60 %. Riziko úmrtí na onemocnění covid-19 je pak 10krát vyšší. Podle Clifta to jasně svědčí o tom, že s koronavirem je to stejné jako se srdečními chorobami, více druhy rakoviny a mnoha dalšími neduhy. Pandemie tak může být pro lidi dalším důvodem nadobro odložit krabičku.

Mendelovská randomizace využívá genetických variant jako zástupců pro rizikové faktory. V případě kouření pro predispozice toho, že někdo kouří častěji nebo intenzivněji. Metoda pak dovede badatele k dalším údajům a důkazům toho, zda jde pouze o náhodu, nebo mezi sebou jevy skutečně souvisí coby příčina a následek. Každopádně tento výzkum snad udělá definitivní tečku za fámami, že krabička cigaret je něco jako štít proti nákaze.

Pokud kouříte, bojíte se většího rizika ve spojitosti s nemocí covid-19?

Zdroj: Thorax

Článek Kouření dramaticky zhoršuje průběh covidu, uvádí poslední studie. Jak moc si kuřáci mohou přitížit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Není nemoc jako nemoc

Termín stádní nebo kolektivní imunita použil poprvé tým badatelů z univerzity v Manchesteru, a to v roce 1923. Vědci tehdy popsali, jak se skupina zvířat stala imunní vůči nemocem, přestože ji všechna neprodělala. S dostatečným počtem imunizovaných jedinců se postup patogenu zastaví. Toho lze dosáhnout buď proděláním nemoci, nebo právě očkováním. Imunní zvířata tak zaručí ochranu i jedincům, kterých se nákaza nikdy nedotkla.

U lidí tento princip fungoval například u spalniček, které jsou podobně jako covid-19 velmi nakažlivé. Jenže člověk očkovaný proti spalničkám nemůže tuto nemoc jakkoli dál rozšiřovat. Proto někteří experti doufali, že pro koronavirus bude platit stejné pravidlo. Bohužel delta varianta tento předpoklad podle všeho pohřbila. Například v ČR se tato varianta vyskytuje u 90 % nových případů výskytu koronaviru. Další varianty mohou být ještě horší.

Lidé bohužel netvoří stáda

Německý virolog Christian Dorsten poukázal na prostou skutečnost, že lidé nejsou žádné stádo dobytka, tudíž u nás k této imunitě nemůže dojít už z principu. „Covid-19 se dostane ke každému, kdo ho neměl nebo není očkovaný,“ uvedl. Přibývající důkazy ukazují, že s delta variantou mohou i plně očkovaní lidé virus dál přenášet, což se projevuje například v Izraeli. Ten dosáhl vysoké míry proočkovanosti poměrně záhy, jenže teď se dostává do nových problémů.

Vakcína má ovšem stále svou roli i u delta varianty. Očkovaní, kteří se nakazí deltou, mají 25krát nižší riziko těžkého průběhu nemoci, případně smrti. Valná většina tak bude mít jen lehké, či dokonce žádné příznaky – opět je to patrné v Izraeli. Vakcíny nikdy neměly zaručit imunitu proti samotné nemoci, ve své roli ochrany před vážným průběhem jsou však stále extrémně efektivní. Delty se tak nejspíš nezbavíme, ale máme prostředek k ochraně života.

Zdroj: NewsBeezer

Článek Záchrana před covidem v podobě kolektivní imunity selhává. Varianta delta nedává naději se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Děti obvykle bez příznaků

Výzkumníci během podrobné analýzy pečlivě srovnali buňky ze sliznic dětí a dospělých. Děti mají v této tělesné tkáni mnohem více imunitních buněk, takže jejich sliznice je vysoce efektivním ochranným nástrojem. Kromě toho děti také mnohem rychleji vyrábí interferony, což jsou klíčové látky při boji s viry všeho druhu. Tyto prvky navíc chrání imunitní systém před výkyvy, které se objevují u mnoha případů s těžkým průběhem covidu-19.

Obrana proti virům funguje na dvou úrovních. První je antivirová reakce uvnitř buněk zprostředkovaná skrze receptory, například tvorba zmíněných interferonů. Druhou jsou pak speciální zabijácké buňky obsažené přímo v tkáních. A obě tyto úrovně obrany jsou u dětí mnohem připravenější, reagují tudíž mnohem rychleji. Tým vědců provedl analýzu skoro 27 000 buněk ze vzorků nosní sliznice. Věkové rozmezí dárců bylo od 4 týdnů po 77 let. Polovina z nich byla nakažena koronavirem.

Silnější reakce mladé tkáně

Vzorky také ukázaly, že dětské buňky vyrábí velmi rychle mnohem větší množství receptorů, které mohou virus navázat. Cokoli cizorodého je tak v těla dítěte prakticky okamžitě zachyceno a setká se s masivní odezvou imunitního systému. V takovém prostředí je pro virus velmi náročná jakákoli forma multiplikace, která je klíčová pro jeho napadení organismu. Interferony jsou totiž proti virovým infekcím extrémně účinné.

Problém ovšem je, že tato vyladěnost imunitní reakce může být narušena například genetickým defektem dítěte. V takovém případě může být i jinak zdravé dítě nebo mladý člověk napaden, ať už covidem-19 nebo jinou virovou infekcí. Velmi důležitým faktem je ale zjištění, že děti jsou schopny bojovat proti těmto nákazám velmi efektivně. A to i tehdy, pokud jde o neznámý virus, se kterým se předtím jejich organismus nesetkal.

Zdroj: ScientificAmerican

Článek Jak děti odolávají covidu? Medicína odkrývá tajemství, jakou superschopností děti disponují a co dospělým chybí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kombinace kvůli strachu z delty

Téma kombinování dávek od různých výrobců vakcíny znovu otevřelo šíření horší delta varianty koronaviru. I někteří Američané se vydávají touto cestou a pátrají po možnostech další dávky. Mimo USA plánují některé země třetí dávku právě odlišnou vakcínou, než jaká byla už podána. Cílem je samozřejmě dosažení větší reakce imunitního systému, což je přesvědčivý důvod podle mnoha expertů z více oborů.

Vědci momentálně zkoumají, jak imunita reaguje právě tehdy, pokud organismus obdržel jeden nebo dva typy vakcíny. Další stránkou jsou samozřejmě možné zdravotní komplikace. Zatím to ovšem vypadá příznivě a mixování se rýsuje jako skutečně výhodný postup. Ostatně vakcíny byly už dříve smíchány, i když ne vždy šlo o cílený postup. Například v případě obrny šlo o kombinaci injekce a orálního podání, kdy pak silnější varianta zničila tu slabší.

Jak na míchání reaguje tělo?

Momentálně existující vakcíny proti covidu 19 spoléhají na několik mechanismů, aby nabudily reakci imunity. Jde o mRNA vakcíny a tzv. vektorové vakcíny. První pracuje se vzorkem genetického kódu viru, hlavně jeho spike proteinu. Vektorová vakcína používá jiný virus jako nosiče genu koronaviru. Použití dvou vakcín s rozdílným mechanismem bude nejspíše lepší metoda než kombinace dvou, které ale fungují na stejném principu.

Podle odborníků zatím některé zkrátka nabudí imunitní systém lépe než jiné. Pokud se dostanou vzájemně do synergie, mohou velmi pomoci všem obranným mechanismům, které tělo má. Problém ovšem je, že nejde jen planě zkoušet, protože organismus si může vyvinout i odolnost vůči konkrétnímu mechanismu vakcíny. A stejně jako lidé reagují rozdílně na samotný covid, reagují různorodě i na ochranný prostředek.

Zdroj: PopularScience

Článek Je kombinace vakcín proti covidu cestou k větší imunitě? Slibná možnost, která by mohla lidstvo vysvobodit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Trvající riziko bez povědomí

Koordinátor této studie Philipp Wild uvedl, že u bezpříznakových infekcí se častěji jednalo o muže – tvořili 44,2 % případů. U žen byl podíl 40,6 %. Této německé studie se v době od října 2020 do letošního června zúčastnilo 10 520 osob. Věkové rozpětí je 25–88 let, jednalo se o obyvatele zmíněného regionu. Pro tuto oblast jsou tak podle Wilda výsledky zcela reprezentativní. Studie nebyla zatím nikde oficiálně publikována.

Tato studie pracuje s předpokladem, že od října 2020 se do července 2021 nakazilo v oblasti 6,3 procenta lidí novým koronavirem. V Německu má monitoring pandemie na starosti Institut Roberta Kocha. Ten zaznamenal od ledna 2020 do letošního července asi 4,5 % lidí s potvrzenou nákazou koronavirem, a to v celém Německu. Vědci přitom využívali informace z několika způsobů testování osob, z nichž některé jsou ovšem dosti nespolehlivé

Nejistota zachycení a bezpříznakoví

Skutečnost falešné negativity nebo pozitivity testů na nemoc covid-19 je jednou z mnoha zrádných stránek celé pandemie. Ruku v ruce s ní jde právě bezpříznakovost nakažených i tzv. supernosiči. To jsou lidé, které samotné covid-19 naprosto nijak neovlivňuje, ve zvýšené míře však virus roznáší dál. V mnoha případech se to může týkat hlavně dětí, které obecně při nákaze nemají tendenci vykazovat žádné zvláštní symptomy.

Bezpříznakovost by nečinila takový problém v momentě, kdy by procento těchto lidí nebylo tak vysoké a kdyby koronavirus nevykazoval tak vysokou infekčnost. A s počtem dalších mutací se dá jen konstatovat, že tato nakažlivost si udržuje svou původní vysokou úroveň, nebo ještě roste. V zásadě se tak od začátku pandemie nepodařilo získat nejspíš na žádném území přesný obrázek počtu nakažených.

Zdroj: ČT24, Süddeutsche Zeitung

Článek Více než 40 procent lidí nakažených koronavirem si není vědomo své infekce. Čeká nás na podzim další vlna? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jednoduše smazat část sebe sama

Vědci totiž zjistili, že nejjednodušší, a přitom stále poměrně účinné mutace nastávají tehdy, když koronavirus vymaže části vlastního genetického kódu. I když má své vlastní kontrolní mechanismy hlídající chyby, drobná smazání se při replikaci viru na tomto radaru neobjeví. Je to vlastně ďábelsky chytré, potvrzují vědci. Nelze opravit něco, co není nikde zachyceno. Podle studií se navíc tyto změny objevují na podobných místech genomu.

Jde o oblasti, do kterých by se vázaly lidské protilátky, které by mohly virus deaktivovat. Jenže po mutaci tyto části v genomu chybí, takže konkrétní protilátky imunitního systému virus prostě nerozeznají. Vědci tyto výmazy přirovnávají k řetězu korálků, kde jeden najednou vypadne. Což se zdá jako drobnost, jenže pro lidskou protilátku je to výrazný rozdíl. Tělo se pak k vetřelci chová zcela jinak.

Mutace na klíčových místech

Vědci si těchto delecí poprvé všimli u pacienta, který byl koronavirem nakažený nezvykle dlouhou dobu – celých 74 dní. Měl oslabený imunitní systém, což bránilo skutečně důkladnému odstranění viru z organismu. Během dlouhé infekce se koronavirus začal vyvíjet dál, jak hrál s tělem hru na kočku a myš.

Nakonec se výzkumníkům podařilo odhalit právě tato vymazaná místa v genomu. Zajímalo je také, jak běžné tyto minimutace jsou. Vyskytovaly se v konkrétních místech a opakovaly se znovu a znovu ve vzorcích z celého světa. Kmeny viru si nezávisle na sobě vyvíjely tyto výmazy kvůli běžným evolučním tlakům. Delece se objevují hlavně u jednoho z povrchových proteinů, jejž hledají naše protilátky, aby tak virus zneškodnily.

Zdroj: Live Science

Článek Koronavirus umí záludně přelstít imunitní systém tím, že smaže část sebe sama. Jak tedy vyrobit funkční vakcínu? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebezpečně promíchané karty

Tento rekombinantní vzorek objevili vědci z laboratoře v Los Alamos v Novém Mexiku. Jednalo se o první zachycený hybrid koronaviru během celé pandemie. Ještě v prosinci a lednu prohlásily dvě skupiny vědců nezávisle na sobě, že nezachytily žádné důkazy o proběhnuté rekombinaci, i když se taková možnost vzhledem k dosavadnímu chování koronaviru dlouho předpokládala.

Na rozdíl od běžných mutací, které probíhají jen jako jednotlivé změny genomu a rodí tak nové varianty, rekombinace může znamenat mnohem více mutací najednou. Asi jako byste najednou promíchali dva balíčky karet. I když to většinou nepřinese viru žádné výhody, občas se tak stát může. Rekombinace je velmi významná z hlediska evoluce viru, protože jde o podobný mechanismus, jakým se koronavirus nejspíš zrodil.

Kombinace dvou variant v jedné buňce

Zkoumání tohoto hybridního viru zachytilo jen jednu rekombinaci v genomu mezi tisíci sekvencemi. Rekombinace se u koronavirů obecně objevuje často, protože enzym replikující jejich genetickou informaci je náchylný ke sklouzávání z vlákna RNA, které kopíruje, a pak se k němu zase přidává. Pokud hostitelská buňka obsahuje dvě rozdílné varianty koronaviru, enzym mezi nimi může opakovaně přecházet.

Díky tomuto přeskakování může dojít k namíchání částí genomů, čímž dojde k vytvoření hybridního viru. Rizikový je v tomto případě člověk, který se nakazí najednou dvěma různými variantami. Dopady rekombinace mohou být závažné především z toho důvodu, že větší změny v genetické informaci mohou vést k výrazně vyšší odolnosti viru či jeho větší nakažlivosti.

Zdroj: New Scientist

Článek Nebezpečná schopnost koronaviru zvaná rekombinace. První zachycený hybrid covid-19 udeřil se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejen plíce jsou ohroženy koronavirem

Pokud tohle astrocyty v mozku provádějí, může to vysvětlit některé změny v mozkové struktuře, které se projevily u pacientů, kteří zažili tzv. mozkovou mlhu a další psychické problémy. Ty mohou podle všeho provázet některé případy onemocnění covidem-19. Je příliš brzo na konkrétní či komplexní závěry, ovšem podstatným poselstvím studie je, že se koronavirus dokáže dostat do mozkových buněk. Neděje se tak pokaždé, ale je to jedna z možností.

Další studie naznačují, že koronavirus umí také přímo ovlivnit neurony, i když přesná cesta jeho pohybu mozkem je stále předmětem zkoumání. Astrocyty se tak přidávají k obsáhlému seznamu buněk, které virus dokáže napadnout, ovšem výzkum je v počátcích a spousta otázek tak zůstává stále nezodpovězena. Nová studie získala data ze tří zdrojů: z buněk v laboratorním prostředí, mozkové tkáně zemřelých pacientů a snímků mozku u přeživších.

V mozku pacienta s covidem-19

Obecně je náročné srovnávat lehké a těžké případy, protože mozkové změny lehké infekce nemusí být následkem stejného mechanismu jako u tkání těch, kteří na covid-19 zemřeli. Nicméně vědci shledali, že kůra mozková – tedy zvrásněný povrch mozku odpovědný za komplexní procesy, jako jsou vzpomínky nebo vnímání – vykazovala znatelné rozdíly v tloušťce při srovnání těžkých a lehkých případů.

Snímky mozků byly pořízeny zhruba dva měsíce po diagnóze konkrétních pacientů. Je velmi překvapivé, že tyto změny byly pozorovatelné během tak krátké doby. Se změnou tloušťky kůry mozkové jsou obvykle spojovány hlavně věci jako chronický stres, drogy a infekce typu HIV. Mozková kůra u covidových pacientů se projevila jako znatelně tenčí, a to především v oblasti blízko nosu, což by poukazovalo právě na nos a příbuzné senzorické nervy jako ideální cestu koronaviru při cestě do mozku.

Zdroj: Live Science

Článek Koronavirus dokáže napadat mozkové buňky a způsobit vážná onemocnění i trvalé následky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Detekce různých variant pomocí čichu

Trénovaní psi byli schopní zachytit ty varianty koronaviru, které byly ve Spojeném království dominantní během minulého léta, stejně jako Kentskou variantu, která se tam objevila později během roku. Vynikající je skutečnost, že se psi naučí vycítit nové varianty bez dalšího výcviku. Díky tomu mohou být schopni zachytit i ty varianty, o kterých samotní doktoři ještě nevědí, a tudíž proti nim nemohou pořádně postupovat.

Zkoušky se prováděly také naslepo, kdy ani výzkumný tým, ani psi nevěděli, které vzorky pachu pochází od které osoby, zda od nakaženého, nebo zdravého člověka. Úspěšnost se pohybovala na úrovni 94,3 % v pozitivních případech, tedy správné určení pozitivního vzorku, při určení negativního vzorku pak dosahovala 92 %. Další fází bude testování tohoto způsobu detekce přímo v terénu a na lidech v reálných situacích.

Použití na letištích nebo sportovních akcích

V případě funkčnosti v reálném provozu by se tito psi mohli velmi dobře uplatnit na letištích nebo například sportovních akcích, kde je potřeba prověřit mnoho lidí v krátkém čase. Testovací modelování ukázalo, že jeden takto vycvičený pes by dokázal prověřit letadlo s 300 pasažéry zhruba během půl hodiny. Jím detekované pozitivní případy by pak byly ještě pro jistotu ověřeny použitím PCR testu.

Kombinace velmi přesného prvotního screeningu a ověření u konkrétních případů by nejspíš veškeré potřebné detekce výrazně urychlila a také zlevnila. Dosavadní modely jsou navíc poměrně komplikované na vybavení a logistiku. Psi by se tak mohli stát „vrátnými“ mnoha zemí, které by tímto způsobem získaly další účinnou obranu proti opakovaným zavlečením koronaviru na svoje území. Základem je rychlost a jednoduchost použití.

Zdroj: Science Focus

Článek Zdravotní psi vyčenichají covid s vynikající přesností. Dokáží objevit nové mutace a upozornit na ně před globálním rozšířením se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Klid před bouří dalších virů

Díky sociálnímu distancování, pečlivé hygieně, rouškám a respirátorům padla běžná sezónní respirační onemocnění na dlouholeté minimum. Experti ovšem varují před tím, že tento odklad sezónních virů nás může nechat zranitelnými, protože menší počet lidí vystavených cirkulujícím kmenům znamená také nižší imunitu vůči nim. Náchylnost k infekcím tak v populaci pomalu roste a je základem pro budoucí vysokou zranitelnost.

Nově narozené děti, které dosud nebyly virům vystaveny, si obvykle pomalu budují imunitu právě postupným setkáváním se s různými patogeny. To se nyní vlivem různých protikoronavirových opatření příliš nedělo. Zároveň imunita dříve vystavených dospělých bude pomalu upadat. A lidé s žádnou nebo oslabenou imunitou budou pro případné šíření nákazy chřipky vhodným „palivem“. Čím více jich bude, tím lepší podmínky pro šíření tento běžný virus najde.

Uvolnění pro další šíření

Klíčovým momentem může být uvolňování opatření, což může zažehnout nové cykly infekce. A jak se zvyšuje citlivost u populace, je třeba se připravit na jinak tvarovanou chřipkovou sezónu a potenciálně velká ohniska. Například Nový Jižní Wales v Austrálii má obvykle vrchol takové sezóny mezi dubnem a červnem, ovšem během roku 2020 bylo množství pozitivních testů v tomto období o 85 % nižší než v předchozím roce.

Naopak koncem prosince, poté, co byla v této oblasti rozvolněna koronavirová opatření, dosáhla sezóna vrcholu, a zatímco typicky se v tuto dobu vyskytne jen několik stovek případů, rok 2020 jich ve stejném čase přinesl hned 6 000 během pouhých dvou týdnů. Tento průběh v Austrálii může být určitým náznakem toho, co může v létě nastat i u nás.

Zdroj: Live Science

Článek Klid před bouří, další chřipková sezóna bude podivná a zlá. Sociální distanc, roušky a přehnaná hygiena můžou vést k nižší imunitě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Závislost na stavu matky

Množství přenesených protilátek záviselo masivně na typu a kvantitě protilátek přítomných v daný čas v těle matky a na tom, v jaké fázi těhotenství se koronavirem nakazila. Čím delší čas mezi infekcí matky a porodem, tím větší byl transfer protilátek mezi těly. Tomuto procesu bylo přitom jedno, zda měla matka symptomy Covidu, nebo se během nákazy chovala zcela asymptomaticky. Přenesené protilátky mohou novorozenci poskytnout ochranu.

Je v takovém případě ale otázkou, jaké množství je na takovou ochranu potřeba a jak dlouho zděděné protilátky vydrží v oběhu dítěte. Stejně tak není jasné, jak účinně mohou právě přenesené protilátky blokovat samotný koronavirus od napadání buněk dítěte. Zkoumáním tohoto jevu během těhotenství lze získat náznaky toho, jestli a jak se může podobným způsobem přenést účinnost vakcíny podané těhotným ženám.

Placenta jako hlídač

Problémem je skutečnost, že placenta propustí jen velmi specifický typ protilátek a ne všechny děti nakažených matek nějakou ochranu získaly. 11 dětí nemělo protilátky žádné a to ze dvou důvodů. Matky šesti z nich byly nakažené tak čerstvě, že jejich vlastní tělo žádné protilátky nevytvořilo. Další matky vytvořily typ protilátek, které neprošly přes placentu. Některé protilátky také nezůstávají – jsou vytvořeny kvůli nákaze a pak jednoduše zmizí ze systému.

Stále je ovšem potřeba určit účinnost přenesených protilátek. Takové studie by byly základem pro srovnání přirozené imunitní reakce a očkovaných matek a jejich dětí. Očkování během těhotenství se aktuálně doporučuje jen při vysokém riziku vystavení koronaviru a rozhodně by vakcíně měla předcházet individuální konzultace s doktorem. U ostatních vakcín (např. tetanu) klesají hladiny protilátek u novorozenců rapidně od dvou měsíců věku.

Zdroj: Live Science

Článek Dle výsledků vědecké studie matky mohou přenést imunitu proti covidu na své miminko. Ukazují to vzorky vybrané od novorozenců se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mutující virus a „mutující“ vakcína

Mutace viru jsou v zásadě přirozeným procesem, ke kterému v čase dochází vždy. Koronavirus ovšem v tomto ohledu postupuje doslova mílovými kroky. Většina jeho mutací je k ničemu, občas se však nevyhnutelně objeví varianty se závažnějším průběhem nemoci nebo mnohem rychlejším přenosem mezi lidmi, případně s vyšší odolností vůči dosud existujícím vakcínám. Pak je potřeba, aby „zmutovala“ i vakcína, která má člověka před virem ochránit.

Z toho důvodu vyvíjí vylepšené vakcíny všichni hlavní výrobci, tedy společnosti Pfizer/Biontech, oxfordská AstraZeneca i americká Moderna. V hledáčku jsou hlavně jihoafrická varianta B1351 a brazilská P1, které jsou aktuálně pro populaci nejrizikovější. U Moderny naznačují dosavadní výsledky velmi nadějnou „směs“.

Vakcína ve dvou verzích

Moderna podnikla testování posilovací injekcí klasické covidové vakcíny i vylepšenou verzí. Tu dostali již plně očkovaní lidé, přičemž každá skupina čítala 20 lidí. Již za dva týdny po aplikaci nové vakcíny se v krvi objevily ve zvýšené míře protilátky se schopností neutralizovat obě nové varianty koronaviru. Vakcína pro boj s novými mutacemi produkovala také více protilátek než klasická posilovací injekce.

Pokud jde o vedlejší účinky výše zmíněných vakcín, bylo jich velmi málo, byly mírné a jednalo se pouze o únavu či bolesti svalů, kloubů nebo hlavy. Neustálá aktivita na straně viru si žádá proaktivitu i na straně výrobců a nová data z testů vypadají rozhodně povzbudivě. Technologie mRNA je vysoce pružná, takže dovoluje rychlou volbu látek působících proti konkrétním mutacím viru. Moderna provádí testování dalších variant vakcíny, u nich jde prozatím pouze o testování v laboratoři.

Zdroj: CBS News

Článek Vakcína proti dalším variantám covidu má nadějné výsledky. Že by se povedlo lidstvu pandemii jednou provždy zlomit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

9 ohnisek nákazy na šesti místech

Během této doby odhalili vědci 9 ohnisek nákazy covidem-19, což zahrnovalo 13 učitelů a 32 studentů ve všech šesti školách. Ohnisko je bráno jako případ alespoň tří případů spojených s nákazou koronavirem. Ve čtyřech případech byl vyučující původcem, zatímco student měl stejnou pozici jen v jednom z případů. U dalších zkoumání se však původního pacienta nepodařilo určit. Osm z devíti ohnisek pravděpodobně zahrnovalo přenos z vyučujících na studenty.

Dvě největší ohniska covidu zahrnovala přenos mezi učiteli, který se nejspíš odehrál během osobních setkání nebo přestávek na jídlo. Nakažení učitelé pak nemoc dále přenesli na více studentů. Celkově byla tato dvě ohniska zodpovědná za polovinu (15 z 31) případů spojených se školou, ve které se studie Centra pro kontrolu nemocí odehrávala.

Učitelé v centru nákazy Covidu

Závěry a nálezy naznačují, že vyučující byli „centrem“ pavučiny přenosu covidu-19 ve školních prostorách. Počáteční infekce mezi vyučujícími hrála podstatnou roli v přenosech na území školy a navazujících řetězcích přenosu infekce. Důraz je kladen na důležitost prevence nakažení vyučujících obecně. Nálezy centra přišly jen něco málo o týden poté, co agentura vydala detailní metodiku na bezpečné znovuotevření amerických škol.

Nálezy také souhlasí v předchozími studiemi provedenými v Evropě. Například ta britská shledala, že přenos mezi učiteli byl na školách běžnější než přenos mezi studenty. Německá studie zase zjistila, že přenosy ve škole byly třikrát častější, pokud byl původním nakaženým učitel, než když se jednalo o studenta. Nepřekvapí skutečnost, že většina přenosů se odehrála při nedodržení fyzického odstupu a současně špatným nošením roušek a respirátorů.

Zdroj: Live Science

Článek V šíření Koronaviru mohou sehrát ústřední roli učitelé, ukázalo šetření na základních školách se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Možné riziko do budoucna

Koronaviry jsou rozsáhlou rodinou virů, které dovedou nakazit jak ptáky, tak i savce. Ten, který způsobuje nemoc COVID-19, je jen jeden člen tohoto spolku. Tým genetiků použil sekvence ze vzorků 411 koronavirů a složil je do mozaiky pomocí algoritmu. Sekvence reprezentují 92 rozdílných druhů koronavirů, přičemž některé druhy byly zastoupeny více než jedním kmen viru. Podle výsledků srovnání má každý virus potenciál k nakažení více jak 12 druhů savců.

Každý zvířecí druh je na druhé straně pravděpodobným terčem v průměru pro více jak 5 druhů koronaviru. Zvířata, která se mohou nakazit více kmeny, jsou větším rizikem. Jakmile se totiž několik kmenů koronaviru setká v jedné buňce, jejich geny se mohou promíchat, takže vytvoří zcela nový druh viru. Genetika dokáže takto zamíchat kartami v procesu zvaném rekombinace, což může být zvláště nebezpečné, dojde-li k několika mutacím koronaviru najednou.

Větší odolnost, lepší nakažlivost a tak dále

Rizikem je hlavně to, že nové mutace mohou být nakažlivé i pro člověka, mohou napadat další tkáně nebo způsobovat závažnější průběh nemoci a napadat tělo na více frontách. Model identifikoval 126 druhů savců, kteří mohou být hostitelem pro „náš“ koronavirus a minimálně jeden další kmen, což by umožňovalo právě onen rizikový scénář. Šíře spektra předpovězených zvířecích druhů byla překvapením i pro samotné vědce.

Všichni věděli, že rizikoví jsou netopýři, jenže vysoce riziková zvířata byla nalezena napříč celou říší savců včetně hlodavců, primátů a srstnatých zvířat. Vícenásobné nakažení ovšem neznamená automaticky rekombinaci. Ta vyžaduje větší souhru v čase, výskyt ve stejném typu buňky a další faktory. Byl však vytvořen užitečný seznam zvířat, která je potřeba v budoucnu pečlivě sledovat.

Zdroj: Livescience

Článek Stovky druhů zvířat se mohou stát přístavem pro koronaviry se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Radikálně nižší množství

Kromě toho účastníci studie s vážným průběhem covidu, tedy ti, kteří byli přijati na jednotkách intenzivní péče, měli větší šanci na azoospermii po zotavení z infekce, ve srovnání s těmi, kteří prošli mírnějším průběhem nemoci. Nicméně výzkumníci zdůrazňují, že studie nedokazuje, že by koronavirus poškozoval sperma. Neví totiž, jaké byly počty spermií těchto mužů před jejich infekčním stavem, tudíž není možné stanovit, zda vůbec nastal pokles.

Všichni muži, u nichž byla zjištěna absence spermií, předtím zplodili děti, takže měli v minulosti aspoň nějaké aktivní spermie. Kromě toho není vyloučeno, že konkrétní medikamenty užívané během nákazy covidem-19 mohly mít také dopad na množství spermií – antivirotika, antibiotika nebo kortikosteroidy. Stejně tak mohla mít efekt předchozí nemocnost, ke které se covid jen přidal. Čím více nemocí, tím logicky větší dopad na tělesnou kondici.

Nemusí to souviset přímo s covidem

Vědci se shodují v tom, že tento fenomén nemusí být nutně spojený přímo s nemocí covid-19. Je větší pravděpodobnost, že za nízký počet spermií mohou předchozí choroby či intenzivní péče během infekce koronavirem. Dotyční musí být sledováni minimálně po dobu 90ti dnů od zotavení z infekce kvůli zjištění, zda tento fenomén trvá delší dobu, protože spermiím trvá několik měsíců, než plně dospějí.

Existuje ovšem důvod pro domněnku, že covid může ovlivnit produkci spermií. Buňky ve varlatech mají totiž vysoký podíl ACE2 receptoru, který koronaviru dovoluje do buněk vstoupit. Nicméně jen několik studií se věnovalo právě jeho výskytu ve spermatu od mužů, kteří byli na virus pozitivně testováni. Někde byl koronavirus nalezen, ale ne u všech takových pacientů, ať už během infekce nebo rekonvalescence.

Zdroj: Livescience

Článek Nepříjemná vzpomínka na covid-19 u mužů. Onemocnění může mít vliv na potenci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nevymezený vesmír mutací

Počet možných genetických mutací je vyšší než počet všech atomů ve viditelném  vesmíru, protože se mění zlomky genomu. Genetický kód koronaviru sestává ze čtyř odlišných chemických bází, které si lze představit jako čtyři písmena abecedy. Tento kód je u něj dlouhý 29 881 znaků. Ty poskytují instrukce pro výrobu 9 860ti aminokyselin, ze kterých jsou tvořeny proteiny viru. Když se změní ony chemické báze, změní se také aminokyseliny.

To nakonec ovlivní tvar proteinů viru a tedy způsob, jakým virus funguje, například jak se váže na lidské buňky. Předchozí studie RNA virů ukázaly, že se může změnit více než polovina chemických bází. To znamená, že pokud je genom viru dlouhý 10 000 znaků, existuje tu 4^5000 možností genetických možností. Což je neuvěřitelné číslo, protože ve viditelném vesmíru je jen 4^135 atomů.

Aplikováno na virus

Pokud tato rovnice platí i pro viry jako je koronavirus, jehož genetický kód je třikrát tak dlouhý, pak tu můžeme mít 4^14,941  možností kombinací pro jeho genetickou sekvenci. A to počítáme jenom změny základních bází, tedy že jedna nahradí jinou. Existují i jiné typy mutací jako smazání nebo vložení do genomu, což by počet možností ještě více navýšilo.

Valný podíl z těchto mutací ovšem nehraje roli a spousta se jich dá okamžitě vyloučit. Mnohé z nich by reálně vůbec nefungovaly, jiné by neměly žádný dopad, prostě se jen nahromadí a drží. Mutace, které mají význam, se týkají hlavně „hákovitého“ proteinu, protože ten je pro koronavirus klíčový, s jeho pomocí se chytá povrchu buněk. I tak je ale většina jeho mutací nadbytečných a nejspíš by k žádnému vylepšení nevedly.

Zdroj: Livescience

Článek Existuje pro mutace koronaviru nějaký limit, když přibývají stále nové? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě dávky v jeden den

Dne 25. února byl Smith stále v rehabilitačním ústavu, když přišel jeho objednaný čas na druhou dávku vakcíny podle původního termínu. Byl převezen na místo, dostal injekci a v pořádku se dostal zpátky, což potvrdila novinám jeho dcera Dawn Smith Theodore. Jenže v ten samý sen byli hromadně očkováni také pacienti samotné kliniky, kde se v tu dobu Smith zotavoval z původního zranění následkem pádu.

Došlo ke zmatku mezi pacienty s podobnými jmény a Smith získal další dávky vakcíny – pro něj třetí – jen 4 hodiny po té, kterou obdržel přesně podle plánu. Vakcinační plán mRNA vakcín funguje na principu dvou dávek s rozestupem tři až čtyři týdny. Do rehabilitačního ústavu dorazili hasiči s tím, že mají vakcínu pro Victora. Sestřička se ujistila, zda má jít o Victora Smithe a pak jim dala číslo pokoje, líčí dcera.

Příliš důkladné očkování

Ta prohlásila, že její otec už dvě dávky měl. Po třetí dostalo jeho tělo šok a klesl mu krevní tlak. Nevypadalo to vůbec dobře a hrozila mu smrt. Jeho stav se naštěstí časem zlepšil a nyní se úspěšně zotavuje. Personál okamžitě rozeznal příznaky a stejně rychle zareagoval. Požární oddělení vyšetřuje celý incident, protože bylo odpovědné právě za distribuci vakcín pro tento rehabilitační ústav.

„Naše myšlenky jsou s pacientem a jeho rodinou, jak pokračuje ve svém zotavení,“ uvedly všechny zúčastněné instituce ve svých prohlášeních k události, která se odehrála. Naštěstí jde o zcela ojedinělý případ, který ovšem ukázal na nečekané riziko, které je o to vážnější, pokud jde o někoho v tak pokročilém věku, jako je Victor, kterému je 91. V tomto případě to může naštěstí vyprávět jako vtipnou historku a jeho tělo má nejspíše protilátek nadmíru.

Zdroj: Newsweek

Článek Muž dostal v jeden den dvě dávky vakcíny proti covid-19. Následky byly vážné se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hladký průběh léčený doma

V tu dobu byla schopná léčit se doma pomocí inhalátoru. Prošla úvodní fází zotavení z nemoci, ale pak se začaly projevovat nové symptomy a rentgen na pohotovosti odhalil oboustranný kolaps plic. To se stává v případě, že vzduch z plic uniká do prostoru mezi plící a hrudním košem, což na plíci vytváří tlak a brání jejímu správnému rozpínání. Tento stav může způsobit úraz hrudníku nebo další stavy plic včetně respiračních onemocnění.

Pacienti na ventilátorech jsou také v riziku kolabující plíce, protože samotný přístroj může plíci „přefouknout“. Případ této ženy byla ale nezvyklý v tom, že neměla žádné rizikové faktory a před kolapsem plic nebyla ani hospitalizována, ani na ventilaci. Už dříve byly zachyceny případy kovidových pacientů s kolapsem plic, ale většinou těch hospitalizovaných. Studie vzorku 6 500 pacientů zjistila, že takový kolaps zažilo zhruba 1 % z nich.

Odložený efekt nákazy?

Z 60ti pacientů popsaných ve studii kolabujících plic jich většina byla na některém typu ventilace, ale jedna třetina nikoli. Jen 4 z nich zažili kolaps obou plic. Nová studie došla k závěru, že pohotovostní lékaři by měli mít na vědomí, že kolaps může přijít po Covidu jakožto opožděná komplikace pacienta. Příčina kolapsu u zmíněné ženy je ovšem nejasná – v takovém případě se jedná o „spontánní“ kolaps. Nelze říct jistě, že za tím byl Covid a načasování mohlo být náhodné.

Ovšem vzhledem k její absenci jakýchkoli dalších rizikových faktorů mohl právě Covid hrát svou roli. Nákaza mohla například způsobit mikroskopické změny tkáně a cévách plic, které nakonec vyústily právě v kolaps, domnívají se lékaři. Stav je obvykle řešen jehlou mezi žebry, čímž je odčerpán přebytečný vzduch. V jejím případě byl odčerpán z pravé plíce, levá takový zásah nepotřebovala, kolaps se týkal jen malé části a zřejmě se vzpamatuje sama.

Článek Žena překonala Covid, co se ale stalo potom nikdo nečekal se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Značné poškození plic

Až 66 ze 70 pacientů, kteří přežili pneumonii covid-19 mělo na základě CT vyšetření viditelnou úroveň poškození plic. Jednalo se především o poškození v podobě hustých shluků ztvrdlé tkáně, které blokovaly krevní cévy, tkáňové léze kolem alveol. Alveoly jsou malé vzduchové vaky absorbující kyslík, jejichž činnost je díky poškození značně omezená a dochází tak k plicním problémům.

Co se týče tkáňových lézí, ty jsou známkou chronického onemocnění plic. Podobné poškození bylo dokumentováno u pacientů, kteří přežili respirační onemocnění SARS a MERS. Na základě studií vědci prohlásili, že koronavirus je ze všech těchto typů onemocnění nejhorší. U pacientů, kteří prodělali SARS a MERS bylo totiž diagnostikováno trvalé poškození plic pouze z jedné třetiny, a to převážně na jedné plíci. Pacienti, kteří se zotavili z onemocnění covid-19 však nesou známky trvalého poškození obou plící, a to následně po vyléčení.

Problémy v budoucnosti

V případě, že bude plicní poškození postihovat pořád více osob vyléčených z onemocnění covid-19, může v příštích letech dojít ke značnému přetížení nemocnic. Koronavirem se již od počátku pandemie nakazilo už několik milionů lidí, zatímco u onemocnění SARS a MERS se jednalo o mnohem menší čísla. Pro srovnání, na SARS neboli těžký respirační syndrom se nakazilo v letech 2003 – 2004 přibližně 8000 lidí a onemocnění MERS, neboli respirační syndrom na Středním východě zaevidovalo přibližně 3000 pacientů.

Nebezpečná plicní fibróza

Přibližně 80 % případů nakažených koronavirem mají mírný průběh, zbylá procenta vykazují značné dýchací potíže až respirační selhání. Mnoho z pacientů, kteří prodělali těžký průběh má však po vyléčení dlouhodobé poškození plic. Podle expertů některé poškození mohou postupem času zmizet, u některých však dojde ke vrstvenému zjizvení tkáně, což je známé pod pojmem plicní fibróza. Toto onemocnění je trvalé a způsobuje postiženému značné potíže při získávání kyslíku, což je omezující ve všech směrech.

Článek U části osob nakažených koronavirem se objevuje trvalé poškození životně důležitého orgánu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oslabený mozek je rizikem

Nová studie se zabývala zdravotními záznamy 260 ambulantních pacientů z klinik a nemocnic po celém New Yorku a navazovala na předchozí studie zkoumající záznamy skoro 27 000 pacientů testovaných pozitivně na Covid. Pak oddělili pacienty s psychickou poruchou typu schizofrenie, nálady nebo úzkosti a srovnali tento vzorek s nakaženými bez psychické poruchy. Byly přidány i další faktory jako pohlaví, rasa a známé rizikové faktory jako vysoký tlak, chronické choroby či cukrovka.

Výzkum nenašel korelaci mezi úmrtím na Covid a úzkostí nebo poruchami nálady, ale lidé se schizofrenií měli riziko úmrtí 2,7krát vyšší než lidé bez psychického postižení. Byl to největší rizikový faktor po vysokém věku. Pro srovnání lidé ve věku od 45 do 54 měli 3,9krát větší šanci na úmrtí na Covid než mladší ročníky. Riziko se zároveň dvakrát zvyšovalo za každých 10 let nad 54 let věku bez ohledu na mentální choroby.

Spojení mentálního zdraví a rizika smrti

Výzkumy ukázala, že lidé se schizofrenií mají sníženou očekávanou délku života v průměru asi o 20 let. Mnozí z nich zemřou dříve na zápal plic a virovou infekci. Ovšem nižší délka života byly vnímána jako efekt dalších zdravotních rizik a chování, které schizofrenii obvykle doprovází jako obezita, poruchy srdce a kouření. Schizofrenie i s medikací nejspíš způsobuje obecně zvýšené riziko úmrtnosti obecně.

Předchozí výzkumy také shledaly, že lidé se schizofrenií mají pozměněnou reakci imunitního systému a tudíž budou na infekce včetně koronaviru reagovat jinak než běžný pacient. Tato část je nejspíš klíčová. Někteří psychiatři tipují, že schizofrenie je spojena s aktivací imunitního systému, konkrétně s molekulami cytokinesů. No a často příčinou smrti na Covid je právě přehnaná reakce imunitního systému, takzvaná cytokinesová bouře.

Článek Lékař upozornil na další rizikový faktor, který zvyšuje riziko úmrtí na Covid-19 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nový kousek nejspíš odlišný od britské mutace

Varianta z Kalifornie se liší od té vyskytnuvší se v Británii. Ta se následně objevila i v Coloradu a devíti dalších státech USA. Výzkumníci spočítali, že je ta britská je o 50 až 74 procent nakažlivější než klasická verze koronaviru. Naštěstí současné vakcíny budou nejspíš fungovat i proti britské mutaci, ale nejspíš to bude další tlak na už tak vytížený zdravotní systém a povede to k mnoha úmrtím, než se podaří naočkovat dostatek populace.

O kalifornském druhu se toho ovšem ví dost málo. Tato varianta byla prvně zachycena v květnu 2020, ale stala se čím dál tím běžnější během podzimu. Podle více zdrojů byla L452R nalezena zhruba ve 3,8 % případů, které sloužily během listopadu 2020 k mapování virové sekvence. Od pozdního prosince do začátku ledna se objevila zhruba ve čtvrtině vzorků. Vzorků bylo ovšem zmapováno poměrně málo. Varianta se vyskytla v mnoha místech, ale na posouzení stavu v celé Kalifornii je ještě brzo.

Málo informací na konkrétní závěry

Skutečnost, že konkrétní vir zastíní ty ostatní, neznamená nutně, že kmen je více infekční či přenositelný. Někdy se varianta může prostě jen trefit do situace a podmínek, takže se masivně replikuje právě v několika ohniscích, což zapříčiní další komunitní šíření. Vzestup L452R může jednoduše souviste s obecným nárůstem výskytu Covidu v Kalifornii, na kterém se jednoduše svezla, místo toho aby mutace sama byla příčinou tohoto šíření.

I tak se ovšem výzkumníci obávají, protože mutace změnila známý „hák“, protein, který virus používá ke vstupu do buněk. Tento protein je cílem dosud známých vakcín, stejně jako těch, co jsou ještě ve vývoji. Právě mutace proteinu může totiž variantu učinit rezistentní. Nové mutace jsou důvodem, proč by i očkovaní lidé měli zůstat obezřetní a dodržovat dosud zavedená opatření, dokud nebude očkován dostatek lidí ke zpomalení samotného šíření viru.

Článek Ve světe se objevila nová znepokojivá varianta koronaviru se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Měli jste koronu, aniž byste si jí všimli?

Podle více kapacit a studií to není vůbec vyloučeno. Doktoři jsou si vědomi toho, že klasické symptomy zahrnují vysoké horečky nebo suchý kašel.. Jenže hodně pacientů (skoro 80 %), má příznaky mírné až nulové. Kromě klíčových příznaků, které už známe všichni, existuje řada dalších znamení, že jste nákazu získali nebo už prodělali. Kupříkladu opakovaná bolest hlavy, se kterou se setkalo asi 70% pacientů.

Další na řadě je dlouhodobá únava trvající třeba celý týden. Asi 63% nemocných uvedlo jako příznak právě dlouhodobou slabost. K tomu se přidává škrábání v krku, které je obvykle součást nachlazení. Zvracení či průjem jsou dalšími ne tolik známými znaky, na kterých se ovšem vícero pacientů shoduje. Nejspíš ale neznamenají koronu tehdy, pokud se vyskytují samy o sobě – prostě jste jen něco špatného snědli.

Další běžné symptomy a opakované nákazy

Ztráta chuti, ztráta čichu, kašel, dušnost – tohle jsou asi nejvíce skloňované znaky nákazy, která trápí celou planetu. Spolu s nimi koluje otázka, zda se lze nakazit dvakrát – tedy zda jste ohroženi i po prodělaném Covidu. Upřímně, ano. Získáváte sice protilátky, ale jejich trvanlivost je neprobádaná. Existuje případy opakované nákazy, jsou ovšem vzácné a nebyla nalezena spojitost mezi případy lidí, kteří tímhle prošli.

Imunita a protilátky fungují v těle na dvou rovinách. První připomíná komando s brokovnicemi. Je to okamžitá reakce těla na cizí prvek, která ale může zasáhnout i něco dalšího. Mezitím rozjíždí tělo další imunitní reakci, která je pomalejší, ale lépe zacílená – jako ostřelovači nastavení přímo na konkrétního protivníka. Jakmile se rozjedou, potulují se po těle nějakou dobu, nejvíce v řádu měsíců po nákaze. Tyhle protilátky zachytí antigenní test, který tak „vidí“ že se v těle stalo něco, k čemu byly potřeba.

Článek Možná jste prodělali koronavirus, aniž byste si toho museli všimnout se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Odlišná molekulární struktura viru

Studie provedená výzkumníkem infekčních nemocí Kristianem Andersenem a dalšími vědci potvrdila, že genetické složení viru SARS-CoV-2 má přirozený původ a nebyl tedy vytvořen v laboratoři a rovněž nebyl záměrně zmanipulován. Molekulární struktura SARS-CoV-2 se od dalších známých koronavirů podstatně liší a podobá se příbuzným virům, které byly teprve nedávno identifikovány u šupinatých mravenečníků zvaných luskouni, což je důkaz, že virus pochází z přírody.

Na sociálních sítích objevily dezinformace o tom, že vir unikl z laboratoře ve Wu-chanu pro testování nových virů. Někteří dezinformátoři také tvrdili, že vir je biologická zbraň vyvinutá Američany. František Vrabel ze společnosti Semantic Vision však uvedl, že za šířením této dezinformace stojí Rusko.

Šíření nákazy ze zvířete na člověka

Vědci si původně mysleli, že se virus šíří opakovanými infekcemi, které se přenáší ze zvířat na trhu s mořskými plody v čínském Wu-chanu na člověka, a poté se rozšíří mezi lidmi. Analýza od jiných vědců od té doby naznačuje, že virus pravděpodobně vyskočil ze zvířete na člověka jen jednou, a přibližně od poloviny listopadu se rozšířil do celého světa.

Americký tým vědců, který vedl Kristian Andersen provedli analýzu viru, uvedl, že podle něj bylo „téměř přes noc“ jasné, že virus nevytvořil člověk, protože má složky lišící se od dříve známých virů, takže musely pocházet z neznámého viru nebo virů v přírodě. Ostatní vědci souhlasí. „Nevidíme absolutně žádné důkazy o tom, že byl virus vytvořen nebo úmyslně uvolněn,“ říká Emma Hodcroft, molekulární epidemioložka.

Článek Vědci se snaží nalézt odpověď, zda koronavirus vznikl v laboratoři nebo v přírodě. Mají první zjištění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jsou všude s námi

Riskantní je skutečnost, že zvířata se pohybují stále kolem nás a mohou fungovat jako latentní rezervoáry viru, který tak má další prostor k cirkulaci. Nejdříve koluje virus mezi zvířaty a pak si začne vyvíjet vlastní mutace specifické právě pro zvířata. Pak se mohou tyto varianty dostat zpátky na člověka, což by mohlo zcela zopakovat celý cyklus toho, co je aktuálně vidět na celém světě. Z toho důvodu může být v budoucnu nevyhnutelná vakcinace právě zvířat a domácích mazlíčků.

Není to rozhodně na pořadu dne, jde spíše o nastínění možnosti ke zvážení di budoucna, která by mohla předejít mnoha dalším problémům. Aktuálně vědci nezachytávají přenosy mezi mazlíčky a majitelé se nemusí strachovat, je ovšem lepší se na tuto možnost v nějakém horizontu připravit. Stejně tak se světové organizace nechystají k žádným speciálním zvířecím certifikacím pro vyráběné nebo vyvíjené vakcíny.

Pozor na norky

Žádná data nebo vzorky nenaznačují, že by taková vakcína byla aktuálně k užitku, shodují se vědecké časopisy. Samozřejmě společnostem nic nebrání se do takových projektů pustit, ovšem bez schválení je nemohou distribuovat. Ovšem vakcína pro norky je trochu jiný příběh, protože u nich k přenosu na člověka už došlo, i když případů je minimum. Dokonce podle New York Times firmy v USA i Rusku pracují na vývoji vakcíny právě očkování norků na farmách.

Stejně tak lékové agentury počítají s licencováním vyvinutých přípravků. Navíc se objevují opakované výzvy pro zdravotní a bezpečnostní předpisy pro prevenci přenosu – a tím pádem evoluce – nových variant koronaviru v těchto situacích. Jakékoli úsilí vedoucí ke zvýšení veřejného zdraví a podporující očkování jakéhokoli druhu je nanejvýše důležité. Jak v klidných dobách, tak obzvláště v době celosvětové pandemie, kde nemusí hrát roli jen kontakt mezi lidmi.

Článek Kočky a psi budou nejspíše potřebovat vlastní vakcínu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zatímco stále větší procento lidí přichází o práci a jistotu výdělku, mezinárodní tým vědců z nejprestižnějších světových univerzit na základě svých měření odhalil, že míra oxidu uhličitého v ovzduší je na historicky nízké úrovni. Oproti minulému roku poklesla o 1551 milionů tun. Tento propad je rozsáhlejší než ten, jenž nastal v důsledku ekonomické krize z roku 2008 či olejové krize, jež pozastavila svět v roce 1979. A co víc – míra CO₂ nebyla tak nízko ani v průběhu druhé světové války. 

V průběhu dubnových restrikcí klesla míra znečištění o 16.9 %. Za celou první vlnu tedy došlo k takovému snížení emisí, k němuž dochází o nejvýznamnějších svátcích, během nich se tak děje pouze krátkodobě. Oproti tomu se pandemie, jež zpomalila dění celého letošního roku, postarala o snížení dlouhodobějšího rázu.

Koronavirus a ekonomika

Studie, jež byla publikována v akademickém magazínu Nature Communications poukazuje také na to, na kterých částí světové ekonomiky se pandemie nemoci covid-19 dotkla nejintenzivněji. 

Nejsilnější dopady měla současná omezení na oblast dopravy. Řada firem byla nucena přizpůsobit své fungování tak, aby její zaměstnanci mohli vykonávat práci z domova. To mělo za následek celosvětové snížení emisí spojených s přepravou do zaměstnání o celých 40 %. Naopak v oblasti energetiky byl zaznamenán emisní propad o 22 %, podíl průmyslu na znečištění klesl o 17 %.

Tato rozsáhlá studie, během níž byla analyzována data posbíraná z 31 zemí světa nám, kromě alespoň částečného uklidnění, poskytuje i bližší náhled na celou problematiku týkající se klimatické krize. V důsledku toho se nabízí otázka, které kroky je třeba učinit, abychom globální oteplování způsobené lidskou činností co nejefektivněji zpomalili.

Článek Pandemie má i svá pozitiva – aktuální vědecká data poukazují na její příznivý dopad na ovzduší se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sociální distanc je nejúčinnější

Profesoři Paul Tupper a Caroline Colijn se zaměřili na prostředky, které mohou účinně zabránit šíření koronaviru v různých prostředích. Zatímco u skupin a ochrany úst záleží na prostředí, ve kterém se skupina nebo ústenka používá, sociální distancování funguje vždy. Vědci vyvinuli model pro testování, do kterého zanesli údaje o počtu lidí nakažených COVID-19 od jedné osoby na dané akci. V rámci modelového testování zahrnuli vědci všechny faktory, jako jsou druh akce, blízkost účastníků, míra míšení, intenzita přenosu nebo doba expozice viru. 

Bary i přeplněná pracoviště jsou rizikové

Odborníci z Univerzity Simona Frasera zařadili do metodiky také zprávy z ohnisek nákazy a zařadili do testování akce, jako jsou večírky, pracoviště, stravování v restauracích, veřejná doprava, noční kluby. Podle lékařů pak záleží na přenosové rychlosti a množství času stráveného v daném prostředí. Jednoznačně rizikové byly vyhodnocené lokality jako bary, noční kluby a přeplněná pracoviště. 

Rouška nefunguje jako ochrana při koncentraci mnoha lidí

Závěr testování jednoznačně potvrdil, že nezáleží jen na použití ochrany úst a nosu, ale také na místě a okolnosti, za jaké se rouška používá. Zatímco lineární, tedy nízká pravděpodobnost přenosu viru, hrozí ve veřejné dopravě při použití masek, při rozestupech v restauraci nebo venkovních aktivitách, vysoké riziko přenosu hrozí v barech, nočních podnicích nebo na pracovištích s mnoha zaměstnanci. 

V přeplněné kanceláři rouška nepomůže

V těchto místech totiž obličejové masky nebo jiné fyzické bariéry nejsou natolik účinné, přestože snižují přenosovou rychlost na polovinu, což při vysokém nasycení nestačí na snížení rizika nákazy. Obdobně nefungují sociální bubliny, kde dochází k míchání účastníků. Jedinou účinnou metodou, jak zastavit šíření viru je podle vědců fyzické distancování jako takové. 

Článek Co je podle vědců nejúčinnější pro snížení výskytu koronaviru? Jednoznačně fyzické distancování! se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

• Dánsku
• Nizozemsku
• Belgii
• Řecku

Koronavirus u divokých zvířat

Přenos na zvíře chované v zajetí je ale ještě ta lepší ze dvou špatných variant. V zajetí chovaná zvířata, nebo v krajním případě i domácí mazlíčky, lze totiž pravidelně testovat a v případě prokázání nákazy preventivně vybít celý chov. Podobná řešení byla uplatňována v období, kdy mezi zvířaty zuřila například prasečí nebo ptačí chřipka.

Koronavirus u divokých zvířat je však výrazně větší problém než u chovných. V prvé řadě by se k těmto zvířatům vůbec neměl dostat, protože jsou většinou plachá a kontaktu s lidmi se vyhýbají. Na druhou stranu se zdaleka nevyhýbají kontaktu s dalšími zvířaty, takže nakažený jedinec dokáže infikovat i desítky dalších.

Infikovaný norek z Utahu

O objevení norka, který měl jako první volně žijící zvíře ve Spojených státech pozitivní test na nový koronavirus, informovalo americké ministerstvo zemědělství. Norek byl objeven nedaleko norkové farmy v Utahu, zvíře ale nepatřilo k chovu a nejednalo se ani o potomka některého z uprchlých chovných norků.

Norek byl odchycen v rámci testování volně žijících zvířat na koronavirus, které se ve Spojených státech, ale i v řadě jiných zemí konají poté, co se koronavirus objevil například u zvířat chovaných v zoologických zahradách. V souvislosti s odchycením tohoto pozitivního norka však zatím nebyla přijata žádná bezpečnostní opatření.

Článek Ve Spojených státech se koronavirem nakazil divoký norek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Na plošné nasazení hned tak nedojde

Vakcínu Pfizer-BioNTech sice mohou začít lékaři oficiálně aplikovat pacientům, ale její plošné nasazení je zatím ještě daleko. Celkem 6,4 milionu dávek této vakcíny bude podle federálních úřadů rozesláno jednotlivým státům do 24 hodin od chvíle, co úřední rozhodnutí nabude právní moci. Vzhledem k tomu, že Spojené státy mají dohromady téměř 330 milionů obyvatel, dávek pochopitelně zdaleka není k dispozici dostatek.

O rozdělení prvních dávek však nebudou rozhodovat federální úřady, ale vlády jednotlivých států, které si mohou očkovací strategii stanovit podle svého nejlepšího uvážení. Prioritu by, tak jako v jiných státech, měly mít rizikové skupiny obyvatelstva, například:

• lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé a další zdravotnický personál
• lidé trpící chronickými zdravotními potížemi, zejména plic a dýchací soustavy
• policisté, vojáci, hasiči a další příslušníci federálních i státních bezpečnostních složek

Vědci ohlídají případné nežádoucí účinky

Všechny nové vakcíny, Pfizer-BioNTech nevyjímaje, pochopitelně vyvolávají otázky týkající se bezpečnosti a možných nežádoucích účinků. V případě vakcíny Pfizer-BioNTech bude všechny nesrovnalosti monitorovat tým vědců. A vakcína bude pochopitelně pod drobnohledem tisíců lékařů a biochemiků po celých Spojených státech, případná rizika tak budou včas odhalena. Také výrobce vakcíny je na nové poznatky připraven okamžitě reagovat.

Článek Americké úřady schválili použití vakcíny firmy Pfizer proti koronaviru se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak na výrobu vakcíny

Pojďme si přiblížit, jak vlastně vypadá tvorba vakcíny proti virům. K výrobě takového séra se obvykle používají oslabené či zabité viry nebo jejich části. Problém nastává ve chvíli, kdy je třeba dodat velké množství této látky, protože pěstování buněk, ve kterých jsou tyto vakcíny vyráběny, není v takovémto množství snadné.

Stále žádná léčba

I přes to, že se vir rozšířil po světě jako divoký požár, není úplně jednoduché proti němu vytvořit nějakou funkční látku. Přes to, že neexistuje žádná účinná vakcína, jsou zde látky, které jsou schopny pomoci v boji s tímto zákeřným virem. Jedná se zatím pouze o dvě, nicméně je to znamenitý posun vpřed. Jsou jimi:

• Remdesivir
• Dexamethason

Každá z těchto látek působí na organismus jiným způsobem, tudíž by se našlo efektivní využití pro obě z nich. Antivirotikum Remdesivir napomáhá organismu se z nakažení virem rychleji uzdravit, zatímco steroid Dexamethason zvyšuje šance na přežití u pacientů postižených virem. Bohužel ani jedna z těchto látek není konečným řešením v otázce této pandemie, nicméně obě jsou velmi účinné v boji s ní.

Důvěra lidí

Velkou výzvou je v tomto boji důvěra lidí. Všechno by mohlo být mnohem dříve a rychleji, ovšem je důležité léky nejdříve testovat, než se začnou podávat jako vakcíny proti zákeřnému viru. Výrobci léčiv se snaží vyhotovit vakcínu co nejdříve, ovšem v tomto případě je rychlost na úkor bezpečí. FasterCures, který je součástí Milken Institutu, v současné době prověřuje bezmála sto osmdesát možných léčiv, ze kterých by se mohli stát vakcíny. Z tohoto počtu už je zhruba každá devátá testovaná na lidech. V tomto měsíci také proběhne očkování 30 000 dobrovolníků, aby se ověřila účinnost léku, vyvinutého společností Moderna. Tato vakcína vyžaduje hlavní a podpůrnou dávku, což znamená, že očkování potrvá osmadvacet dní. Po očkování budou tito lidé nakaženi virem a následně dojde k porovnání vzorku lidí, kteří byli očkováni účinnou látkou a lidí, kteří obdrželi pouze placebo. Bude tak možné zjistit jaká je účinnost tohoto léku, a zda by se dal použít ve větším množství.

Článek Dočkáme se v blízké době COVID-19 vakcíny? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.