Koronavirus umí záludně přelstít imunitní systém tím, že smaže část sebe sama. Jak tedy vyrobit funkční vakcínu?

Virus často mutuje prostou metodou mazání malých kousků vlastního genetického kódu, což mu pomáhá uniknout z hledáčku lidského imunitního systému.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Koronavirus, se kterým celý svět bojuje, si vyvinul velké množství mutací, což vyústilo v objevení několika nebezpečných variant viru. Nové studie přicházejí s vysvětlením toho, jak je možné, že virus tak snadno mutuje, a proč mu právě tyto mutace pomáhají uniknout reakcím našeho imunitního systému. Klíčový princip je přitom překvapivě velmi jednoduchý a virus k němu navíc nepotřebuje žádného svého kolegu, se kterým by si měnil genetickou informaci.

Jednoduše smazat část sebe sama

Vědci totiž zjistili, že nejjednodušší, a přitom stále poměrně účinné mutace nastávají tehdy, když koronavirus vymaže části vlastního genetického kódu. I když má své vlastní kontrolní mechanismy hlídající chyby, drobná smazání se při replikaci viru na tomto radaru neobjeví. Je to vlastně ďábelsky chytré, potvrzují vědci. Nelze opravit něco, co není nikde zachyceno. Podle studií se navíc tyto změny objevují na podobných místech genomu.

iZdroj fotografie: Pixabay

Jde o oblasti, do kterých by se vázaly lidské protilátky, které by mohly virus deaktivovat. Jenže po mutaci tyto části v genomu chybí, takže konkrétní protilátky imunitního systému virus prostě nerozeznají. Vědci tyto výmazy přirovnávají k řetězu korálků, kde jeden najednou vypadne. Což se zdá jako drobnost, jenže pro lidskou protilátku je to výrazný rozdíl. Tělo se pak k vetřelci chová zcela jinak.

Mutace na klíčových místech

Vědci si těchto delecí poprvé všimli u pacienta, který byl koronavirem nakažený nezvykle dlouhou dobu – celých 74 dní. Měl oslabený imunitní systém, což bránilo skutečně důkladnému odstranění viru z organismu. Během dlouhé infekce se koronavirus začal vyvíjet dál, jak hrál s tělem hru na kočku a myš.

iZdroj fotografie: Pixabay

Nakonec se výzkumníkům podařilo odhalit právě tato vymazaná místa v genomu. Zajímalo je také, jak běžné tyto minimutace jsou. Vyskytovaly se v konkrétních místech a opakovaly se znovu a znovu ve vzorcích z celého světa. Kmeny viru si nezávisle na sobě vyvíjely tyto výmazy kvůli běžným evolučním tlakům. Delece se objevují hlavně u jednoho z povrchových proteinů, jejž hledají naše protilátky, aby tak virus zneškodnily.

Zdroj: Live Science

Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Zobrazit další články