Záhadná „ruská chřipka“ se objevila už v 19. století. Pravděpodobně šlo o úplně první epidemii koronaviru na světě

Situace kolem koronaviru se aktuálně uklidňuje. Nicméně zdaleka nejde o první případ, kdy takový virus zachvátil značnou část světa.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Různé vědecké týmy začaly v poslední době zcela nezávisle na sobě studovat ostatky obětí tzv. „ruské chřipky“. Epidemie této choroby zuřila koncem 19. století. Badatelé hledali genetický materiál viru, který epidemii způsobil, aby zjistili, zda šlo o koronavirus. Pokud ano, znamená to, že lidstvo už prošlo podobnou pandemií, jakou zažíváme dnes. Tímto tématem se zabývá např. studie zveřejněná v časopise Microbial Biotechnology či další vědecká práce publikovaná v Presse Medicale.

Významná epidemie s minimem informací

Respirační onemocnění zvané „ruská chřipka“ se objevilo během roku 1889. Začalo v Rusku a v podobě tří vln se rozšířilo do celého světa, epidemie se vlekla několik let. Bohužel o této epidemii existuje jen velmi malé množství jakýchkoli lékařských a vědeckých informací. Objevily se ovšem odhady, že pokud má běžná chřipka zhruba stejnou úmrtnost ve všech věkových skupinách, pak ta ruská zabíjela hlavně starší lidi.

Toto chování je tudíž shodné s prvními kmeny covidu-19. Dalšími podobnostmi jsou ztráta chuti a čichu, a to na dlouhé měsíce. Velmi nápadným znakem této epidemie bylo zavírání škol a také průmyslových odvětví všeho druhu. Týkalo se to hlavně provozů, kde dominovala manuální práce. Právě kvůli koncentraci mnoha lidí na malém prostoru a sdílení různých nástrojů se taková místa stávají spolehlivými epicentry pro šíření virů a infekcí.

Chybějící údaje, mírná naděje

Bohužel vzhledem k absenci jakýchkoli rozsáhlejších informací nemáme zprávy ani o tom, jak vlastně tato epidemie skončila. Právě proto pátrají vědci po vzorcích tohoto viru, který už mohou najít jen v ostatcích jeho obětí. Je možné, že si proti němu lidstvo od té doby přirozenou cestou vytvořilo tolik skloňovanou kolektivní imunitu. To by poskytlo určitou naději na vysvobození z aktuální pandemie koronaviru, respektive nemoci covid-19.

Zdroj fotografie: Depositphotos

Kolektivní imunita je stav vyšší odolnosti většiny populace, což účinně brání výraznějšímu šíření jakékoli nakažlivé choroby. Obvykle jí lze dosáhnout vysokou proočkovaností. V některých případech byli nakaženi v raném věku i novorozenci a v případě přežití už měli imunitu doživotně. Konkrétní stupeň potřebné proočkovanosti závisí hlavně na nakažlivosti choroby a také efektivitě podávané vakcíny.

Prodělali jste covid-19 a s jakým průběhem?

Zdroj: Science