Jiný monitor, jiné podmínky

Jestli však pustíte psu film na moderní obrazovce s větším FPS (Frames Per Second neboli snímky za vteřinu), pravděpodobně uvidí to samé, co vy. Pro představu psího vnímání obrazovky vám poslouží video dole. Další odlišnost jejich zraku spočívá v jiném barevném podání. Coby lidé máme tři druhy barevných receptorů, zatímco psi disponují pouze dvěma. Vidí tak svět v odstínech modré a žluté, nerozlišují však zelenou a červenou.

Vnímají tak svět méně barevně, než my, a například semafory jsou pro ně šedé. Zelená je vybledlá žlutá a žlutá je žlutou bez hloubky. Podle odborníků na psí zrak vidí tato zvířata v dobrém světle asi stejně, jako normální lidské oči za soumraku. Ovšem soumrak je na druhé straně dobou, kdy psi vidí mnohem lépe. První důvod je v jejich sítnici, která má více našich tyčinek. Jde o nejcitlivější fotoreceptor, který zachytí i jediný foton světla.

Podobný zrak jako u koček

Pozadí očí u psů je – stejně jako u koček i dalších zvířat – lemováno tzv. tapetem. Jde o vrstvu pigmentovaných krystalů guaninu, která tvoří jakési zrcadlo. Fotony, které nenarazí na receptor, jsou tak odraženy zpět do sítnice pro zvýšení množství světla. Právě tato vrstva způsobuje, že oči psů svítí ve tmě a také na fotografiích. Obecně vidí psi hůř, asi jako krátkozraký člověk. Jejich rozlišení je totiž znatelně menší než u lidského oka.

Navzdory těmto nevýhodám je psí zrak adaptovaný mnohem lépe na jiné funkce. Psi perfektně zachytí pohyb, jejich oči jsou dobré za špatného osvětlení a kombinují ho se sluchem a čichem. Právě tato kombinace jim umožňuje sledovat kořist například na poli nebo v nočním lese. Takové lovecké případy kdesi v šeru nebo noci jsou přesně těmi situacemi, kdy je naše schopnost rozlišit padesát odstínů barev zcela k ničemu.

Jaké psí plemeno vám dělává u televize společnost?

Zdroj: LiveScience

Článek Jak psi vidí svět: Umí rozpoznat barvy či nikoliv? Jejich zrak funguje jinak než ten náš se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krásná ouška a dlouhé krky

Žirafy jsou někdy opomíjená zvířata, skrývají ale mnoho zajímavých skutečností. Nikoho jistě nepřekvapí, že jde o nejvyšší savce na světě, dorůstají až 5,5 metru. Dokonce i novorozené mládě je vyšší než většina lidí. Mnoho dalších savců by jim mohlo závidět, protože zvládnou stát na nohou už půl hodiny po narození. Po dalších 10 hodinách už dovedou i běhat. Vestoje ostatně tráví prakticky celý život včetně lehkého podřimování či porodu. Najdete teď jednu odlišnou žirafu?

Když jsme u toho spánku, tito savci ho potřebují opravdu minimum – jen něco mezi 10 minutami a 2 hodinami denně. Do věku 5 měsíců se drží se skupinou. Zatímco si hrají nebo odpočívají, jejich matka jde hledat potravu. Jde celkově o velmi mírumilovná zvířata, která se jen zřídka s někým perou. Samci se občas navzájem buší krky, což však málokdy vyústí v nějaké zranění. Jejich skvrny jsou naprosto jedinečné, stejně jako je tomu u sněhových vloček.

Slavný černobílý medvídek

Jeden rok pandy velké je ekvivalentem 3 lidských, pokud jde o délku života. Panda velká se dožívá 18–20 let v přírodě a 25–30 let v zajetí. Nejstarší panda na světě byla Xinxing neboli „Nová hvězda“. Žila v Chongqing Zoo a dožila se 38 let a 4 měsíců (1983–2020). To je ekvivalent lidských 115 let. Pandy mají 6 prstů a ten poslední je jako lidský palec. Má také stejnou funkci, jde ovšem o nezvyklou zápěstní kost. Která panda se liší od ostatních?

Tento prst má silné svalstvo, ale žádné pohyblivé klouby, přesto dovoluje uchopit potravu. Pandy ve volné přírodě mají většinou jen jedno mládě, ty v zajetí jich mívají více. Nastane-li taková situace v přírodě, bude panda krmit jen to, které považuje za silnější. Druhé je ponecháno svému osudu. Důvodem je velká slabost novorozených mláďat. Bambus začnou jíst až po roce života, do té doby jsou zcela závislá na matce.

Jak jste si vedli? Zachytáváte detaily, nebo vám obrázky splývají?

Zdroj: BrightSide

Článek Zkouška vaší pozornosti: Jak rychle dovedete v souboru obrázků najít jeden s nepatrným rozdílem? Otestujte si svůj postřeh se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čištění neabrazivní zubní pastou

Chcete-li čočkám svých brýlí vrátit původní lesk a sílu, postupujte podle následujícího:

1. Na obě čočky naneste malé množství zubní pasty. Pozorně si předtím ověřte, zda neobsahuje žádné bělidlo ani abrazivní chemikálie. Obojí totiž může čočky brýlí ještě více poškodit. Ujistěte se také, že je bílá.
2. Pomocí hadříku z mikrovlákna pastu jemně otřete o sklo krouživými pohyby. Zvláštní pozornost pak věnujte právě poškrábaným částem.
3. Následně obě čočky opláchněte velkým množstvím vody, abyste zbývající pastu opravdu důkladně odstranili.
4. Čistou utěrkou z mikrovlákna je pečlivě osušte. Pokud si všimnete dalších škrábanců, nebo jedno kolo čištění nepomohlo a původní jsou stále vidět, můžete celý proces opakovat.

Čištění tekutým automobilovým voskem

Tento postup je velmi jednoduchý a zároveň účinný. Stačí navlhčit kousek vaty pomocí tekutého vosku do auta. Ten následně jemně vetřete do poškrábaného místa, dokud samotný vosk nepřestane být vidět. Čočku pak opět pečlivě otřete hadříkem z mikrovlákna. Cílem je zbavit se jak zbytků, tak i otisků prstů. Pomocí obou postupů si můžete ušetřit časově náročné návštěvy optik a drahé zákroky. Vaše brýle vám budou vděčné.

Nejlepší ochranou před škrábanci je samozřejmě pečlivá obsluha brýlí a vyhýbání se nehodám. Noste je proto v pouzdře, pravidelně čistěte pouze mikrovláknem – nebo optikem doporučeným způsobem. Vyvarujte se jejich pádů na zem a schovejte je před domácími mazlíčky. Ve výsledku stačí dávat si na ně trochu pozor, díky čemuž tak můžete ušetřit za složitější údržbu. Nejde nepochybně o jediné způsoby odstranění škrábanců, ale zubní pastu má doma každý.

Jak moc se vám daří udržovat brýle v bezpečí?

Zdroj: TheScientist

Článek Odstraňte škrábance na brýlích během 2 minut – včetně těch hlubokých. Stačí k tomu věci, které máte doma se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

V moři je místa dost pro různé druhy

Chobotnice se staly během historie inspirací pro nejrůznější fiktivní monstra a obecně jde o velmi staré tvory. Nejstarší zatím nalezená fosilie chobotnice patří zvířeti, které žilo asi před 296 miliony let, tedy během karbonu. Jde na ní nalézt osm paží, dvě oči i váček s inkoustem. Z toho plyne, že dávno předtím, než se život na pevnině dostal k dinosaurům, chobotnice už měly plně vyvinutý tvar. Najdete v mořském reji 3 rozdílné detaily?

Chobotnice mají také tři srdce, z nichž dvě se starají výlučně o žábry, třetí pak udržuje cirkulaci u dalších orgánů. Tohle třetí se pak zastavuje během plavání, takže chobotnice raději pochoduje po dně. Pohyb napřímo vodou ji totiž velmi vyčerpává. Řecký filosof Aristoteles je považoval za hloupé, jenže jde o velmi inteligentní zvířata. Dokážou procházet bludištěm a také si pamatovat řešení problémů, se kterými už se setkaly.

Jeden detail radiové laboratoře

Navzdory technologickým konkurentům ze všech stran si radiové vysílání stále uchovává svou poměrně neotřesitelnou pozici. Jen v USA poslouchá rádio každý týden více jak 272 milionů lidí. Tím pádem jde o vrcholové médium, které dosáhne k více lidem než jakýkoli jiný přístroj. Radiové vlny byly poprvé demonstrovány Heinrichem Hertzem v jeho laboratoři a došlo k tomu v roce 1887.

Nejsilnější radiostanicí byla WLW, licencovaná v Cincinnati v Ohiu. Vysílala na 700 KHz, takže ji šlo slyšet i v hrncích a na pánvích. První hlasová zpráva byla přenesena roku 1900. Jestli stále tápete, horní rybě chybí zub, červená chobotnice změnila výraz a jedna hvězdice barvu. Rádiu přibyl knoflík, jedno tlačítko nahoře změnilo barvu, tužka také, na aparátu vlevo přibyl větrací otvor a ručička měřáku ukazuje na druhou stranu.

Zachytili jste všechny rozdíly nebo jste se ztratily v detailech?

Zdroj: BrightSide

Článek Máte orlí oko? Otestujte svůj cit pro detail na 2 zábavných obrázcích. Najděte všechny rozdíly do 10 sekund se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Na ústa patří kvalitní rtěnka

Nemyslete si, že rtěnky jsou výdobytkem moderní civilizace. První doklady o jejich používání sahají hluboko do lidské historie – až do doby před 5 000 lety. Dříve také nebylo líčení rtů čistě ženskou záležitostí. Naopak, bývaly časy, kdy po nich sáhli i sumerští a egyptští muži. K namíchání pestrých odstínů poté Egypťané využívali rozmačkané brouky, mravenčí vajíčka či včelí vosk. Lesk „rtěnce“ dodaly rybí šupiny. Dokážete na úvodním obrázku bleskově najít jeden pár rtěnek, které jsou odlišné od ostatních?

Rtěnka se přirozeně nanáší na rty. Ty s její pomocí můžete opticky zmenšit, či zvětšit. Ovšem jestliže je máte stejně velké jako Francisco Domingo Joaquim (do jeho úst se vejde například plechovka od Coca-Coly), pravděpodobně vás tato možnost ani nenapadne. Ať již máte rty jakékoliv, jsou zcela jedinečné a usvědčí vás stejně spolehlivě jako například otisk prstu. Na rozdíl od prstů jsou ale dvacetkrát citlivější. Najdete na obrázku rty, které se liší od ostatních?

Parfém a peněženku by u sebe měla nosit každá žena

Kvalitní peněženku byste měli vlastnit všichni bez ohledu na to, zdali jste muž, či žena. Ostatně ve starověku se peněženka podle pohlaví nerozlišovala. Za vůbec nejstarší doložený důkaz o používání peněženek se považuje nález jakési kapsy připevněné pomocí koženého pásku na boku egyptské mumie. Svoji současnou podobu získala peněženka až v období renesance s rozvojem používání papírových bankovek. Dokážete na obrázku najít jednu peněženku, která se liší od ostatních?

Kromě peněženky byste u sebe měli nosit parfém. Když pro nic jiného, tak jím „v případě nouze“ můžete zamaskovat nelibé tělesné pachy. Kdybyste pátrali po původu parfémů, dostali byste se opět do období starověku. Lidé se tehdy voněli potíráním rozdrcených bylin, koření a květin. Ovšem parfémy nesloužily jen k osobní potřebě, ale používaly se například i jako součást pohřebních rituálů (starověký Egypt) či během rituálních obřadů (starověké Řecko).

Možnost navonět se učarovala ve 14. století uherské královně Alžbětě, která se zasadila o vznik prvních parfémů moderního typu. O necelé dvě století později, v průběhu 16. století, se ve Francii otevřela první laboratoř zaměřená výlučně na jejich výrobu. Od té doby se parfémy začaly nekontrolovatelně šířit. Jejich obliba byla tak veliká, že v 19. století musely být některé používané látky nahrazeny chemickými alternativami. Jak rychle najdete parfém, který na obrázek nepatří?

Který obrázek vám činil největší problémy?

Zdroj: TheScientist

Článek Otestujte svoji pozornost a nalezněte obrázek, který se v nepatrném detailu liší od ostatních. Vynikající výsledek je do 2 vteřin se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Geniální Otto Wichterle

Otto Wichterle to neměl na vědeckém poli vůbec jednoduché. Zpočátku působil na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Jak ale všichni víme, polovila 20. století nebyla pro Československo nejlepším historickým obdobím a významné politické otřesy poznamenaly životy spousty lidí.

Redakce VědaŽivě

3 června, 2022

Geniální vynález Nikoly Tesly, který by dokázal zastavit všechny války. Proč „paprsek smrti“ nikdo nikdy nezprovoznil?

Wichterle byl například nucen z Prahy odejít a uplatnění nakonec našel v Baťově výzkumném ústavu. Celý život ho přitom fascinovala práce s plasty, a právě ve Zlíně vynalezl umělé polyamidové vlákno, známé jako silon. Díky tomu se po čase opět vrátil do Prahy, kde se začala psát jeho cesta k významnému vynálezu v oblasti péče o oči.

Cesta ke kontaktním čočkám

Největší zlom představovaly pro Wichterleho 50. léta 20. století. Právě v té době se zaměřil na vývoj zesíťovaných hydrofilních gelů, které jsou vhodné pro oční implantáty. Otto Wichterle věnoval dalších několik let rozsáhlému výzkumu, který vedl k vytvoření poly-hydroxyethyl-metakrylátového gelu (HEMA). Tato látka se vyznačuje výjimečnou absorpcí vody, mechanickými vlastnostmi a průhledností. Jednalo se o průlomový objev, který představoval první stavební kámen na cestě za kontaktními čočkami.

Redakce VědaŽivě

15 června, 2021

Kdo vymyslel papírové peníze? Vynález, díky němuž je vše jednodušší, pohodlnější a efektivnější

Nevšední vánoční dárek

Naneštěstí nemohl Otto Wichterle kvůli novým politickým otřesům zůstat v pražském institutu, aby svou práci dokončil. Své vize se ovšem nevzdal a ve výzkumech pokračoval dál. V domácích podmínkách se mu podařilo přetvořit hydrofilní gel do jisté funkční a estetické podoby.

Z dětské stavebnice značky Merkur si vytvořil zjednodušenou verzi odlévacího zařízení, které důmyslně využívalo dynamo z jízdního kola a zvonkový transformátor. Takto byly nakonec o Vánocích roku 1961 vytvořeny první kontaktní čočky na světě. Málokdo dnes přitom tuší, že jeden z nejdůležitějších vynálezů, který ovlivnil životy milionů lidí po celém světě, vznikal u někoho v obývacím pokoji.

Článek Geniální Otto Wichterle: Kontaktní čočky vyvinul náhodou, pomohla mu stavebnice Merkur se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Obdiv našich předků

Dokážou kroužit vysoko ve vzduchu, perfektně manévrují, jiní zase úžasně kličkují. Pak se střemhlav vrhnou na svou kořist, kterou dosud klidně sledovali z výšky. Největším zástupcem denních dravců je bezesporu eurasijský sup hnědý. Dosahuje hmotnosti 7–14 kilogramů, rozpětí jeho křídel činí 270–310 cm. Délka celého těla může být až 120 centimetrů. Dravci vždycky vynikali v tom, co naši předci obdivovali. Najdete teď na obrázku kořist v podobě písmene R?

Tehdejším lidem ovšem chyběla možnost tyto vlastnosti nějak přesněji vyjádřit. Hlavními atributy byla síla, rychlost a také skvělý zrak. Spolu s ostrými drápy a zahnutým zobákem tak vzniká ideální kombinace pro predátora. Respekt předků dává ještě větší smysl, když vezmeme v úvahu archeologické objevy, například v Africe. Velcí dravci totiž zabíjeli i dávné australopitéky, a to v době před více než 2,5 miliony let. Není divu, že z nich šel strach.

Redakce VědaŽivě

5 srpna, 2023

Tento test prověří vaši inteligenci a cit pro detaily. Někde na obrázku je totiž cosi špatně. Najdete ukrytý nesmysl?

Doložená i sporná rychlost

Nejrychlejším živočichem dnešního světa tak není gepard, ale sokol stěhovavý. Gepard je sice vynikající sprinter, ale platí to jen po krátkou dobu (cca 30 vteřin), a navíc na souši. Sokol ovšem při střemhlavém letu překonává i rychlost 320 kilometrů v hodině. Existují i hodnoty nad 360, zdroje však nejsou důvěryhodné. Radarová data pak uvádí tempo 280 km/h, to je nejvyšší doložený údaj. Jestli stále tápete a váš zrak už není, co býval, tady je řešení rébusu.

Je ale potřeba zdůraznit, že takto se dravec pohybuje jen střemhlav, při normálním letu je výrazně pomalejší. Ostříž lesní je zase brán za největšího vzdušného akrobata. Pokud se vám podařilo písmeno R mezi ostatními nalézt, je váš postřeh i zrak v perfektním stavu. Jestli jste s úkolem vyloženě bojovali, a navíc neúspěšně, zkuste své schopnosti potrénovat u dalších zrakových testů, rychlost i úspěšnost řešení se u vás rychle zlepší.

Článek Bez IQ 110 to prostě nejde: Máte dostatečně velkou inteligenci na to, abyste našli odlišné písmenko do 10 sekund? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vývoj zrakové ostrosti

Ve věku 9 měsíců je pak zraková ostrost 10 %, v jednom roce 20–30 %. Tento vývoj je u konce v sedmi letech věku, tehdy je dítě vybaveno totožně jako dospělý. Duhovka novorozence neobsahuje prakticky žádný pigment, většina dětí je tedy v této době modrooká. Postupně ho však přibývá, definitivně se ustaluje kolem 3. roku života. Jen asi u 15 % lidí se barva oka mění později. Teď však svůj zrak zaměřte na obrázek a najděte číslo 9699.

Barva oka se může změnit i náhle, případně jen u jednoho oka. V takovém případě jde však často o projev oční choroby nebo zranění. Jako dospělí jedinci dovedeme vnímat barevné spektrum o vlnové délce 380–760 nanometrů. Jakýkoli barevný vjem charakterizuje jeho sytost, jas a také barevný tón. Liší se ovšem názory na to, kolik odstínů reálně rozlišíme. Nejvyšší možnou hranicí je dle některých zdrojů až 10 milionů barev.

Redakce VědaŽivě

15 července, 2023

Optický test: Jen 10 % lidí dokáže najít na obrázku všechna zvířata, možná to nezvládnete ani vy

Riziko zraku na silnicích

V ČR je odhadem 50 000 řidičů, jejichž zrak není nejlepší, notabene za volantem. Velká část starších šoférů totiž není schopna přesně zaostřit na palubní desku vlastního vozu bez brýlí. Stačí jen drobná vada a chodce vidí takový řidič na vzdálenost poloviční než ten se zdravýma očima. Stejný problém figuruje u dopravních značek – řidiči se špatným zrakem jich dobrou čtvrtinu vůbec nezachytí. Jestli stále tápete v rébusu, tady je řešení dnešní optické výzvy.

Protože se v zimě slunce odráží od sněhu, může pobyt v horách potrápit oko mnohem víc než dovolená u moře. Sníh zvyšuje UV záření až o 90 %. Taková zelená tráva odráží jen asi 3 % tohoto záření. Záplava šestek a devítek dokáže pěkně potrápit oči a zamotat mozek. Pokud budete chtít svůj zrak dále potrénovat, vyzkoušejte další optické testy či iluze, při jejich řešení zlepšíte i své kognitivní dovednosti.

Článek Oční test pro pozorné jedince: Jen lidé se smyslem pro detail dokáží najít na obrázku odlišné číslo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vnímání barev podle pohlaví

Pokud se tedy nemůžete s opačným pohlavím shodnout na barvě konkrétního předmětu, existují zkrátka dvě verze. Samotná barva očí je pak genetickou záležitostí. Rozhoduje o ní až 16 různých genů. Je tedy docela dobře možné, že o té vaší rozhodl někdo, koho vůbec neznáte. Nejčastější je hnědá, kterou má cca 55 % světové populace. Velmi vzácné jsou zelené a také šedé oči. Teď ty svoje pořádně zaměřte na trojúhelníky a pusťte se do hledání jednoho odlišného.

Průměrná frekvence mrknutí okem je jednou za 3–6 sekund, samotný úkon trvá asi desetinu sekundy. Monitory a televize obecně vedou k méně častému mrkání, což povrch oka vysušuje. Při častém hledění na obrazovky se vyskytuje také tzv. syndrom suchého oka. Máte pocit, že máte v oku písek, zavírání je obtížnější. Jde však pouze o únavu a obvykle pomůže zkrátka naučit se častěji mrkat. Případně se pravidelně nějakou dobu dívat někam jinam.

Redakce VědaŽivě

29 července, 2023

Jedna z vůbec nejtěžších optických hádanek: Není divu, že naštvala tolik Čechů, vyřešit jí je opravdu oříšek

Unavené oči a monitory

S očními problémy nebo vadami se může setkat prakticky každý. Až 80 % se jich však dá napravit, případně jim předcházet. Tedy v případě, že jsou odhaleny včas. Existuje rozšířený a velmi škodlivý mýtus, že například šedý zákal potřebuje „dozrát“. Opak je však pravdou a právě včasný zásah je pro pacienta přínosnější. Kvalitní ochranu potřebuje náš zrak hlavně proti slunečnímu záření, které ho může poškodit nejvíc. Stále tápete? Tady je řešení rébusu.

Oči jsou jedinečnější než lidské otisky prstů. Zatímco jeden otisk má 40 jedinečných rysů, duhovka jich má 6krát více. Pro skutečně spolehlivou identifikaci jsou tudíž mnohem lepší. Mírně odlišný odstín jednoho z trojúhelníků rozhodně nezachytí každý. Pokud se vám to nepovedlo, nepropadejte panice, vyzkoušejte i další úlohy, které procvičí víš zrak i schopnost se soustředit.

Článek Najít odlišný trojúhelník na obrázku je téměř nadlidský úkol: Tento úkol zvládnou jen lidé s dokonalým zrakem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Problémy možné už od dětství

Faktem je, že problémy se zrakem nejsou jen věcí dospělosti, mnoho z nich se objevuje i ve velmi raném věku. Bohužel vlivem absence řeči nebo vědomí malého dítěte se na ně dlouho nepřijde. Léčba tudíž není zahájena včas, může tak jít o nevratný problém. Proto je potřeba, aby rodiče oči svých potomků bedlivě sledovali a také o tom s dětmi pravidelně mluvili. Jednoduchý test zraku vám nabízí i dnešní rébus. V něm je třeba najít číslo 7 do 15 sekund. Zvládnete to?

Nejčastějšími potížemi u dětí jsou myopie neboli krátkozrakost, kdy jsou rozostřeny vzdálené objekty. Nebo na druhé straně hypermetropie, dalekozrakost, kdy jsou problémem naopak věci velmi blízké. Stejně tak tu existuje syndrom líného oka stojící často za šilháním. Je-li ovšem včas odhalen, lze ho poměrně snadno odstranit. Zrak dítěte ovlivňuje chování, a hlavně soustředění. Je tak prvním kritickým faktorem pro zvládnutí školních povinností.

Redakce VědaŽivě

22 července, 2025

Dokážete do 10 sekund najít písmeno, které do obrázku nezapadá? Podle očařů to dokáží jen lidé s orlím zrakem

Vlastní pozornost je základ

Někteří vyučující sice provádí testy, které mohou problémy odhalit také, důležitá je však obecná pozornost rodičů a také pravidelné kontroly u lékaře. V pozdějším věku, a hlavně po dosažení plnoletosti už nikdo pravidelné kontroly neordinuje. Jsou jen součástí zkoušek například pro zbrojní průkaz, řidičské oprávnění a další důležité dokumenty. Pravidelná návštěva lékaře i při absenci problémů je ovšem základem. Jestli ještě tápete, tady je řešení rébusu.

Jedním z civilizačních problémů digitálního věku je také tzv. syndrom suchého oka. Jde o zarudnutí v důsledku dlouhého sledování monitoru prakticky bez mrknutí. Pokud vám tento test s hledáním odlišného čísla činil potíže, můžete své pozorovací schopnosti zkusit vytrénovat pomocí podobných hádanek či rébusů.

Článek Test kvality zraku: Úkolem je najít chybu, u 23 % lidí odhalil tento test oční vadu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pozor na jídelníček

Možná pravidelně posilujete a věnujete se cvičení. Nejaktivnější částí vašeho těla je však právě oko. Ke své správné funkci spotřebuje významný podíl všech minerálů i vitaminů přijatých z veškeré stravy. Váš jídelníček a celkový životní styl má proto na zdraví očí velký vliv. Velmi prospěšná jsou vejce, mořské ryby, kukuřice, sója, česnek, borůvky, ořechy, rajčata, semínka, a hlavně olivový olej. Jaké číslo je podle vás na tomto rudém pozadí?

Kromě výše zmíněných zdrojů existuje i řada potravinových doplňků pro případy, kdy si chcete být zdravím svého zraku opravdu jistí.  A i když nenosíte brýle, jsou na místě pravidelné prohlídky u očního lékaře. U dětí probíhají automaticky, zatímco v dospělosti už jde o odpovědnost jednotlivce. Ale ruku na srdce, kdo nejde s očima k lékaři až tehdy, když trpí problémy, že? Nutnou podmínkou nápravy je však včasné odhalení.

Redakce VědaŽivě

11 června, 2023

Jenom 7 % pozorných Čechů si všimne chyb na obrázku! Zvládnete vyřešit tento lstivý rébus?

Nějakou dobu pod dohledem

První oční prohlídku totiž absolvujeme už v porodnici. Další pak probíhají zpravidla ve třech, pěti nebo šesti letech. Následně v dvouletých intervalech během dětských preventivních prohlídek. Od plnoletosti už to však nikdo člověku nepřikazuje. Mezi 18. a 40. rokem života si proto najděte čas na očního jednou za 3 roky. Platí to i tehdy, kdy nepotřebujete brýle a nepozorujete potíže. Vidíte na obrázku číslo 571? Pokud ano, gratulujeme k perfektnímu zraku.

Po čtyřicítce se ovšem potřeba prevence dramaticky zvyšuje. V té době je proto potřeba podstoupit důkladnější vyšetření zraku i s rodinnou anamnézou. Svůj zrak a pozornost můžete také zkusit potrénovat při luštění podobných hádanek.

Článek Na obrázku se nachází číslo, najít ho dokáže jen 0,1 % lidí. Pokud to zvládnete, máte zrak, který vám mnozí mohou závidět se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Potřebují lépe vidět

Náklon hlavy může u psů vysvětlit velikost tlamy. Psi totiž sledují naši tvář kvůli emocím – štěstí, smutku, hněvu. Dr. Stanley Coren soudí, že plemeno s dlouhou tlamou (například německý ovčák) má kvůli ní omezené zorné pole. Naklonění hlavy mu tak zkrátka dovoluje vidět mnohem lépe na svého majitele. Coren sám provedl srovnání zahrnující celkem 582 psů. Z nich mělo 396 dlouhé tlamy, zatímco zbytek byl s plošším čenichem.

Jednalo se tedy o buldoky a mopslíky. Jeho výzkum odhalil, že celých 71 % psů s dlouhým čenichem naklání při komunikaci s majitelem hlavu, zatímco u plochých čenichů to bylo jen 52 %. Tento výzkum ukazuje na poměrně jasnou souvislost mezi tvarem tlamy, jejím záběrem v zorném poli a potřebou tuto překážku nějak kompenzovat. Nicméně jde jen o jeden z faktorů, které mají na toto chování vliv. Co dalšího tedy chlupáče k náklonu hlavy vede?

Zlepšení sluchu

Psi mají obrovský sluchový rozsah, který naše možnosti přesahuje minimálně dvakrát. Konkrétně to znamená, že slyší na mnohem větší vzdálenosti a mnohem vyšší frekvence. Mohou sice s klidem přijímat tyto frekvence, na rozdíl od člověka mají však mnohem větší problém s lokalizací zdroje zvuku. Podle některých badatelů ale právě náklon dovoluje jasně určit, odkud zvuky pochází. Změní se totiž způsob, jakým zvukové vlny přijmou.

Jedná se vlastně o triangulaci. Psí mozek má dost inteligence na vypočtení času, během kterého zvuk zachytí pravé a levé ucho. Srovnáním okamžiku vzniku signálu v obou uších tak mohou psi zjistit, odkud vlastně dorazil. Jejich střední ucho je krom toho vybaveno svaly navíc, které jim s celkovým zpracováním zvuku pomáhají. Stejně mozek, který má toto svalstvo na starosti, kontroluje také vokalizaci, mimiku a pohyby hlavy. Tedy všechno související.

Jednoduše pozitivní zpětná vazba

Toto chování se zprvu může zdát jako naprosto spontánní projev. Psi však mohou časem snadno zjistit, že jim přináší určitou výhodu a odlehčení celkové situace. Uvědomí si, že případné pozitivní emoce jsou posunkem posíleny, negativní utlumeny. Zvířata umí naše emoce i celkovou řeč těla číst naprosto dokonale. Když se usmíváme nebo smějeme a máme vrásky kolem očí, ví pes, že vyvolal celkovou spokojenost. Což prospívá i jemu.

A mnoho majitelů si tak navyklo odměňovat právě toto nepochybně roztomilé chování větší pozorností, pohlazením, podrbáním či drobnou pochoutkou. Stejně tak delší společností nebo novou hrou. Psi jsou také taktici a rychle si uvědomí, že to může zmírnit hněv majitele při nějakém prohřešku. Právě díky tomuto efektu se psi naučili naklánět hlavu jednoduše proto, aby svého majitele potěšili a upoutali jeho pozornost. Nemůžou tím obvykle nic zkazit.

Článek Proč psi naklánějí hlavu na stranu: Zlepšuje se jim díky tomu zrak a sluch, také tak chtějí potěšit majitele se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když se barvy navzájem ovlivňují

„Takže ačkoli vnější linie koulí vypadají všechny takové, jaké opravdu jsou, ostatní barvy určitým způsobem vyblednou nebo se rozptýlí do přilehlého prostoru.“ Hlavně barvy samotných koulí jsou „staženy“ spíše k odstínům barevných kroužků, které přes ně přecházejí. V tomto konkrétním obrazu zvaném „Confettiho koule 5“ přechází přes koule zelené, modré a červené proužky a mění naše vnímání jejich reálného odstínu – tedy béžové.

Iluze se spoléhá na odstín proužků v popředí, nikoli barvy v pozadí za koulemi. Pokus byste tedy odebrali přední proužkovou „mřížku“, optický klam opadne a nechá jen identické koule. Princip funguje velmi podobně v případě odstínů šedé. Whitova iluze odkazuje na vnímané změny světlosti tvaru, což sahá od bílé až po černou. Způsobuje tak překrytí světlosti tvarů, což uvádí i zpráva v magazínu Coulours: Design and Creativity z roku 2010.

Případ s trojúhelníkem a proužky

Pokud například nakreslíte bílé pruhy před šedý trojúhelník, bude šedá vypadat světlejší a bližší bílé. Když použijete na stejném tvaru černé proužky, naopak jej ztmavíte. Psycholog Michael White se stal slavným v 60. letech, kdy tento princip popsal. O dekádu později navázal další psycholog, Hans Munker, a předvedl podobnou funkci na barvách a tvarech. Vědci mají několik teorií o tom, co v mozku způsobuje tento barevný posun.

Podle některých se iluze odehraje v prvních fázích vidění, když se světlo dostane k sítnici. Další si myslí, že k tomu dojde až mnohem později, teprve při zpracování optických dat v mozku. Může se také jednat o kombinaci obou vlivů. Ať už je příčina jakákoli, jde o velmi zábavný jev. Změnami barev a světlosti se dají odstíny „posílit“, takže objekty v pozadí vypadají výrazně jinak, než jaké jsou ve skutečnosti.

Rozdíly v barvách i objektech

„Některé odstíny jsou také na posun mnohem snadnější než jiné,“ uvedl Novick. Jsou-li například vzadu a vepředu protilehlé barvy (na protistranách spektra), navzájem se vyruší. To platí třeba pro zelenou a červenou. Koule budou pak vypadat bílé nebo šedé. „Iluze je mnohem znatelnější s koulemi než s plochými kruhy, ale nevíme proč. V tomto okamžiku si nemyslím, že by kdokoli znal příčinu tohoto rozdílu.“

Novick se aktuálně věnuje studiu toho, které barevné kombinace vytváří největší změny, hledá tedy maximalizaci této iluze. Kromě toho se svým kolegou, profesorem Akiyoshi Kitaokou z Ritsumeikan University v Kjótu srovnávají efekty na 3D a 2D objektech. Do dnešního dne Novick tweetuje každý týden o dvou nových iluzích a lidé stále znovu objevují i jeho starší příspěvky. Ty se někdy stanou virální a znova přitahují pozornost.

Jak na vás tato iluze působí?

Zdroj: LiveScience

Článek Vidíte různě barevné koule? Ve skutečnosti jsou všechny stejné. Na jakém principu a proč nás mozek klame? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kočka s páskou přes oči

Pokud dospělé kočce zavážete oči (hodně štěstí) a vyhodíte ji do vzduchu, pořád se u ní projeví dovednost dopadu na všechny čtyři. Pravda, přistane trochu nejistě, protože neví, jak daleko od země vlastně je. Víme tedy, že se jedná o součinnost obou systémů a každý hraje nějakou roli. Badatelům ale toto poznání nestačilo. Chtěli proto zjistit, jak celý proces funguje a jaká je úloha obou zapojených aparátů.

Aby zjistili, jak významnou roli v tomto perfektním mechanismu hraje zrak, studovali kočky, které jsou slepé už od narození. Měli proto šest koťat, která přišla oči, a dále skupinu kontrolní s nepoškozeným zrakem. Po dobu 50 dní pak prováděli pokusy, kdy kočky během každého dne 4krát pustili na zem páteří napřed. Krom toho vyhazovali zvířata do vzduchu a sledovali, zda má delší dopad vliv na jejich schopnost se během pádu narovnat.

Postupné vytvoření dovednosti

Během prvních 25 dnů experimentu se kočky nedovedly adaptovat bez ohledu na přítomnost nebo absenci zraku. Jednoduše neměly tuto dovednost ještě naučenou a vyzkoušenou. Po tomto čase se začaly ovšem ty, které viděly, odlišovat od svých slepých parťaček. Nevidomé kočky zatím stále padaly na záda a nejspíše v duchu proklínaly svou smůlu, že neskončily v kontrolní skupině experimentu.

Dalším postupem času se ovšem v dovednosti zlepšily i slepé kočky. Badatelé si všimli, že se i ty bez zraku dokázaly narovnat během pádu, ale při kontaktu s povrchem měly i nadále výrazné problémy. To naznačuje, že smysl pro rovnováhu v uchu má na starosti narovnání se během cesty vzduchem, ale zrak hraje klíčovou úlohu při dopadu na zem. Otázkou je, jak a zda bude taková informace kdy aplikována.

Jaký je váš vztah ke kočkám a koťatům?

Zdroj: IFLScience

Článek Badatelé podrobili kočky testu dopadu na všechny čtyři s páskou přes oči. Mají zajímavé výsledky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oko je neuvěřitelný orgán

Jde o nejkomplexnější orgán těla hned po našem mozku. I slepí lidé dokáží vidět vlastní sny, ovšem za předpokladu, že se jako slepí nenarodili. Existuje zvláštní postižení zvané heterochromie, při němž má člověk oční duhovky dvou různých barev. Naše oči si můžeme také spálit na slunci. Jste nadšení, kolik jste toho udělali v posilovně? Tak pozor – nejaktivnějším svalem těla je právě ten oční. Teď zkuste najít dvě prasátka, která mají rýhu jako kasička.

Lidské oko má fenomenální rozlišení. Kdyby měla vzniknout digitální kamera se stejnými vlastnostmi, musela by mít 576 megapixelů. Kromě toho se taky soustředí každou vteřinu na 50 různých objektů. Fascinovala vás někdy složitost otisku prstu? Pak vězte, že zatímco takový otisk má 40 jedinečných znaků, duhovka oka jich má 256. Jako celek obsahují oči asi 107 milionů citlivých buněk. Existuje dokonce chorobný strach z pohledu do očí, tzv. ommatofobie.

Zvířata a kontaktní čočky

Ptáci, kočky a psi mají tři oční víčka. A navzdory populárnímu mýtu nelze kontaktní čočky ztratit tak, že by se zatoulaly za oko. Konstrukce lidského oka tohle prostě nedovoluje. Ovšem čím víc stárneme, tím méně produkujeme slz. Vlhkost je přitom pro oko velmi důležitá, proto taky v běžných podmínkách mrkáme 15–20krát za minutu. Viditelná je ovšem jen jedna šestina celého oka, zbytek je chráněn lebkou. Teď zase pro změnu najděte tři kočky bez ocasu.

Oči umí rozlišit asi 10 milionů různých barevných odstínů a z jejich vjemů pochází 80 % veškerého našeho učení. A i když zrovna bdíme, stejně strávíme asi 10 % tohoto času se zavřenýma očima. Piráti (ti z Karibiku) nosívali pásku přes oko, aby si zlepšili zrak. Pokud byste chtěli změnit barvu oka, je to proveditelné. Pod hnědou vrstvou se totiž nachází modrá, zákrok se ovšem provádí jen někde a stojí asi 5 000 dolarů (110 000 korun). Najdete kravičku beze skvrn?

Znáte ještě nějaké zajímavosti o lidském oku nebo zraku?

Zdroj: BrightSide

Článek Najděte na obrázku vetřelce do 10 vteřin a otestuje naplno svou bystrost. Podaří se to jen každému desátému Čechovi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Problémy se zrakem u starších lidí

Jedná se o onemocnění oční sítnice, které může mít za následek rozmazané nebo žádné vidění ve středu zorného pole. Obvykle se vyskytuje u starších lidí a je pravděpodobně ovlivněno genetickými faktory, cvičením a stravou. Makulární degenerace zasahuje takzvanou žlutou skvrnu, což je centrální část oční sítnice. Zpravidla se nejdříve zjistí jen v jednom oku, během několika let pak obvykle postihne i oko druhé.

Existují dvě formy tohoto onemocnění, které se liší příčinou vzniku, četností výskytu i vážností následků. U suché formy je oko postiženo zánikem fotoreceptorů sítnice a zrak se horší relativně pomalu. Suchá forma se týká 90 % nemocných s makulární degenerací. Závažné následky se ale projeví jen u 12–21 % z nich. U vlhké formy prorůstají nově tvořené cévy pod sítnici, což způsobuje krvácení do sítnice a později její odloučení. Vlhká forma vzniká v řádu týdnů či měsíců a je nejčastější příčinou praktické slepoty.

Překvapivý objev

Přístroj, díky kterému je nově možné predikovat riziko vzniku tohoto velmi těžkého onemocnění oka, byl inspirován znalostí faktu, že chobotnice a jiní mořští živočichové dokáží vnímat polarizované světlo a vzory v něm. Avšak i zasvěcené vědce překvapilo zjištění, že chobotnice dokáží vnímat tyto vzory, i když je světlo polarizováno jen ze dvou procent.

Když pak bylo výzkumem lidského zraku zjištěno, že také lidé dokáží vnímat stejné vzory i v případě, že je světlo polarizováno pouze z 24 %, nestálo novému objevu nic v cestě. Kvalita tohoto vnímání je totiž přímo úměrná množství makulárního pigmentu v centru sítnice. Díky novému přístroji by měli být lékaři schopni poměrně snadno změřit právě množství pigmentu, díky čemuž budou moci odhadnout pravděpodobnost rozvoje věkem podmíněné makulární degenerace.

Zdroj: Science Daily

Článek Vědci vyvinuli přístroj, který dokáže předvídat ztrátu zraku. Inspirovali se studiem barvoslepých chobotnic se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čtvrtý barevný kužel

Zatímco lidé mají tři barevné kužely v sítnici, které jsou citlivé na červené, zelené a modré světlo, ptáci mají čtvrtý barevný kužel, který je schopný detekovat ultrafialové světlo. Výzkumný tým vyškolil divoké kolibříky k provádění řady experimentů, které odhalily, že drobní ptáci vidí také kombinované barvy, jako jsou ultrafialová + zelená a ultrafialová + červená. Na své vynikající barevné vidění se mohou ptáci spolehnout při hledání potravy, hledání svých barevných kamarádů, při úniku před predátory nebo při navigaci v různých terénech.

Lidé jsou slepí

Ve srovnání s ptáky a mnoha dalšími zvířaty jsou lidé barevně slepí, tvrdí docentka Stoddard z Katedry ekologie a evoluční biologie na Princetonské univerzitě. Lidé mají ve svých očích tři druhy kuželů, které jsou citlivé na barvu. Jsou naladěné na červené, zelené a modré světlo. Ptáci mají ovšem čtvrtý typ, který je citlivý na ultrafialové světlo. Nejen, že čtvrtý typ barevného kužele rozšiřuje škálu barev viditelných pro ptáky do UV, ale potenciálně umožňuje ptákům vnímat kombinované barvy. Dojít k takovým výsledkům ovšem nebylo vůbec snadné.

Výzkum v laboratoři

K prozkoumání toho, jak ptáci vnímají svůj barevný svět, docentka se svým výzkumným týmem vytvořila nový polní systém pro zkoumání barevného vidění ptáků v přirozeném prostředí. V laboratoři RMBL ve městě Colorado vědci vyškolili divoké širokoocasé kolibříky, kteří by se mohli účastnit experimentů s barevným viděním. V laboratoři se tak provádějí nejpodrobnější percepční experimenty, nicméně je zde riziko, že vědci tím nepřijdou na to, jak ptáci skutečně používají své barevné vidění v rámci každodenního života.

Kolibříci jsou nejlepší

Kolibříci jsou perfektní ptáci pro studium barevného vidění ve volné přírodě. Tito cukroví ďáblové se vyvinuli tak, aby reagovali na květinové barvy, které propagují nektarovou odměnu. Díky tomu se mohou rychle a s malým tréninkem naučit barevné asociace. Tým docentky se zvláště zajímal o nespektrální barevné kombinace, které zahrnují odstíny od široce oddělených částí barevného spektra, na rozdíl od směsí sousedních barev, jako je šedozelená nebo žlutá. U lidí je fialová nejjasnějším příkladem nespektrální barvy.

Článek Vědci došli k zajímavému objevu. Kolibříci vidí mnohem více barev než my lidé se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.