Pokud se projekt povede, bude skoro neuvěřitelný

Futuristická metropole NEOM má vyrůst u Rudého moře a stát se symbolem technologické budoucnosti, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. V jeho srdci má stát obří lineární město nazvané The Line, které má připomínat obrovskou zrcadlovou stěnu táhnoucí se pouští. Ano, v ní prý budou bydlet lidé – a to s veškerým komfortem.

Na vizualizacích vypadá všechno jako ze sci-fi filmu. Zelené parky uvnitř budov, autonomní doprava, město řízené umělou inteligencí… A rozhodně tu nehledejte žádná auta ani klasické silnice. Jenže když se na místo podíváte ze satelitů, realita zatím vypadá trochu jinak.

Obří staveniště za dva biliony dolarů

Projekt NEOM patří k nejdražším stavebním plánům v historii lidstva. Odhady hovoří o částce kolem dvou bilionů dolarů, což je v přepočtu nějakých 41 bilionů korun.

A hlavní část projektu tvoří právě město The Line. Podle plánů mají naproti sobě vzniknout dvě budovy vysoké přes 500 metrů, které budou dlouhé až 170 kilometrů. A právě mezi nimi má vzniknout lineární město určené pro miliony obyvatel. Ve hře by měla být hlavně přístupnost. Lidé by se zde měli pohybovat především rychlou veřejnou dopravou. Podle plánů by cesta z jednoho konce města na druhý neměla trvat déle než dvacet minut.

Co opravdu ukazují satelitní snímky

Satelitní fotografie dostupné například z družic společnosti Maxar nebo Planet Labs zatím ale žádné město budoucnosti nevidí. Ukazují spíše především rozsáhlé zemní práce. Nicméně už teď je v poušti jasně vidět dlouhá rovná linie výkopu, která se táhne desítky kilometrů do dálky.

Kromě samotného koridoru jsou patrné také nové silnice, logistické základny a pracovní tábory pro tisíce dělníků. To ale není nic neobvyklého. Každé velké město totiž začíná právě podobně. Tak uvidíme, kam se práce posunou třeba za pět let.

Článek Megaměsto za 41 bilionů Kč roste v poušti. Satelitní snímky ukazují realitu projektu NEOM se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rok v kómatu, tisíciletí v budoucnosti

Dienach se kolem roku 1921 dostal do hlubokého kómatu, které trvalo déle než rok. Po probuzení ale tvrdil, že to rozhodně nebylo jen tak. Tvrdil totiž, že se jeho vědomí ocitlo v těle muže jménem Andreas Northam, žijícího ve vzdálené budoucnosti. Lidé této éry prý jeho stav chápali a nebyli jím nijak překvapeni. Podle nich šlo o tzv. vědomý skluz. Nešlo o sen, ale o skutečný pobyt v jiném čase.

A podle jeho slov se rozhodně nejednalo o nějaký obyčejný výlet. Obyvatelé roku 3906 mu totiž umožnili nahlédnout do dějin lidstva od 21. století dál (záměrně přitom vynechali informace o jeho vlastní době, aby nenarušil běh dějin po jeho návratu).

Deník, který měl všechny lidi varovat

Po probuzení v roce 1922 si Dienach uvědomil, že mu nejspíš nezbývá mnoho času. Rozhodl se proto vše sepsat do deníku, který se později stal základem knihy známé jako Kroniky z budoucnosti. Na mnoha stránkách tu popsal vývoj lidstva v následujících tisíciletích. A musíme přiznat, že některé pasáže jsou mrazivé i dnes.

Temná století a začátek zkázy

Podle Dienacha mělo lidstvo mezi lety 2000 a 2300 projít obdobím hluboké krize. A právě to všechno zní tak nějak povědomě. Přelidnění, ekologická devastace, extrémní rozdíly mezi bohatými a chudými a neustálé konflikty... Vrcholem toho všeho má být globální válka kolem roku 2309, která potrvá celé století a zcela změní podobu světa.

Zmiňuje také nešťastnou kolonizaci Marsu (i k té se podle všeho pomalu blížíme), která skončí katastrofou, a následný kolaps starého systému. Teprve po téhle apokalypse má vzniknout společenství, kterému říká Globální unie národů, a později také globální parlament složený nikoli z politiků, ale z vědců a humanitárních osobností. Peníze mají také ztratit význam a lidstvo se má konečně naučit hospodařit se zdroji rozumně. Následovat podle něj bude velký zlatý věk, při kterém budou lidé klást důraz především na svůj duchovní rozvoj. Dienach dokonce popisuje jakési duchovní probuzení, kdy lidé získávají schopnosti, které dnes považujeme za nepředstavitelné. Co je na tom však pravdy, je zatím těžké říct.

Článek Muž v kómatu navštívil budoucnost a není vůbec dobrá. Vše se začne hroutit od roku 2300 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lidstvo versus stroje

V roce 2014 použili vědci v Japonsku tzv. K počítač – jeden z nejvýkonnějších na světě – k simulaci mozkové aktivity. Zabralo to 75 024 procesorů, 1,4 milionů GB operační paměti a 40 minut ke zpracování stejného objemu dat, jaký běžný mozek zvládne za 1 sekundu. Jenže ne vždy budeme mít navrch nad stroji, které lidstvo postaví. Podle vědců budoucí počítače lidi nejen předčí, ale umělá inteligence se dostane ještě dál.

Aktuální pokusy s AI ukazují možnosti mluvení, naslouchání, a hlavně pamatování si. Zbývá tedy jen doufat, že všechny ty informace nebudou použity proti nám. Stejně jako se počítače budou více přibližovat lidským kapacitám, lidé samotní se budou nevyhnutelně více spojovat s robotickým světem. Vědci předpovídají použití nanobotů, tedy miniaturních strojů schopných posílit naše přirozené schopnosti.

Budoucnost v transhumanismu

Tato oblast se jmenuje transhumanismus a pracuje s posouváním lidských hranic toho, čeho jsme biologicky schopni. Vylepšení pomocí nanotechnologie a dalších prostředků vypadá poměrně perspektivně. A nejde přitom jen o naše těla, která můžeme pomocí technologie kompletně změnit. Robotické materiály mohou mít budoucnost ve stavebnictví – nanoboti se sestaví v celou budovu, kterou bude stejně snadné taky rozebrat.

Představte si například, že když ráno odcházíte z domu, vaše obydlí se za vašimi zády přeskládá do zcela jiné podoby a bude si žít vlastním životem. Co se týče naší tělesné schránky, staneme se pravděpodobně vyššími a hubenějšími, pokud budeme chtít v budoucích podmínkách přežít. Ostatně globální změny na planetě budou mít na naši fyzickou podobu nejspíš mnohem větší vliv, než si je většina společnosti ochotna připustit.

Zdroj: Sciece Alert

Článek Jak bude lidstvo vypadat za tisíc let? Globální změny budou mít dopad i na fyzickou podobu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Význam tarotových karet

Už je tomu dlouho, co tarotové karty začaly sloužit lidem k výkladu budoucnosti nebo zodpovězení určitých otázek. Někteří lidé v nich umí číst tak přesně, až se z toho tají dech. V dnešní době je k dostání mnoho verzí, které fungují podobně. Vždy si vyberete z balíčku jednu kartu, která vám přináší určité poselství. Jeho přečtením máte možnost se předem připravit na vše, co vás v budoucnu čeká.

Karta č. 1

Pokud vás upoutala právě tato karta, pak u vás nastane období plné štěstí. Nečekejte však, že vám vše spadne samo do klína. Musíte mít oči otevřené dokořán a být připraveni chytit příležitost za pačesy. Vydejte se svému štěstí naproti a nenechte si ujít žádnou šanci, která se vám naskytne. Kdo ví, kam vás nakonec tato cesta zavede. Čeká vás však spousta nových zážitků i přátel a uspějete ve všem, na co sáhnete.

Karta č. 2

V případě, že váš výběr padl právě na tuto kartu, měli byste být v následujících dnech velmi opatrní. Ve vašem okolí se vyskytuje energetický upír, který s vámi nemá nejčistší úmysly. Dejte si pozor na ty, komu se rozhodnete věřit a svěřit svá nejniternější tajemství. Brzy ale toto období překonáte a daného člověka se vám nakonec podaří zbavit. Nabytou sílu a elán využijete až do konce roku.

Redakce VědaŽivě

17 června, 2023

Obrázkový hlavolam: Určete, kterým potrubím poteče voda nejrychleji. A zjistíte, co o vás tato volba vypovídá

Karta č. 3

Tato karta přináší příslib úspěchu, o kterém jste ani nesnili. Teď je důležité neusnout na vavřínech. Pokračujte ve své vytrvalé a usilovné práci. Na konci vás čeká opravdu velká odměna. Pracovní úspěchy nijak neohrozí váš osobní život. Jděte směle za svými sny, vaši blízcí vás podpoří, ať se rozhodnete pro cokoliv. Nyní je ideální čas pro odvážná a smělá rozhodnutí.

Článek Výběr karty od známé kartářky prozradí, co vás bude čekat v srpnu. Její přesnost je 97 %, stačí si jen vybrat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Andreas Northam se zotavuje z autonehody

Paul Dienach působil v roce 1921 jako univerzitní profesor v Ženevě. Byl to obyčejný muž, který ničím nevybočoval a vedl naprosto poklidný život. Jednoho dne se mu však cestou na univerzitu zatočila hlava a skončil v nemocnici v kómatu. V kómatu strávil celý rok, během kterého lékaři pochybovali o jeho budoucím životě. Sám Paul se však probudil po pár hodinách.

Od prvního okamžiku mu však bylo jasné, že je něco špatně. Vůbec místnost, ve které byl, nepoznával. Pracovníci nemocnice, kteří u něj byli, byli oblečeni do zvláštních oděvů a mluvili na něj nesrozumitelným jazykem. Paul začal panikařit. Uklidnit ho dokázal až příchozí doktor, který na něj začal mluvit jazykem, kterému konečně rozuměl. Klidným hlasem mu vysvětloval, že se jmenuje Andreas Northam a že se právě léčí z autonehody.

Paul Dienach žije v budoucnosti

Tato informace však Paula v žádném případě neuklidnila. Oponoval, že se jmenuje Paul Dienach a že je profesorem v Ženevě. V té době se poprvé podívá z okna, kde si všimne podivného výjevu. Vůbec nechápe, kde se to ocitl. Za okny se tyčí vysoké budovy, jejichž střechy se ztrácejí vysoko v oblacích a vzduchem poletují létající auta. Když ho lékař přivede k zrcadlu, čeká ho další šok.

Místo vlastní tváře vidí odraz úplně cizího člověka, který evidentně nese jméno Andreas Northam. V tu chvíli ho lékař klidným hlasem vyzve, aby mu řekl, co posledního si pamatuje. Přizná, že pochází z počátku 20. století a lékař uzná, že netuší, co se vlastně stalo. Nabídne mu však, že mu bude vyprávět vše, co se na světě dělo od roku 2 000.

Války i nový zlatý věk

Lékař uvede, že nejhorší období svět zažil mezi léty 2 000 a 2 300. Lidstvo se potýkalo s přelidněním a nedostatkem potravin i dalších zdrojů. V roce 2 100 kvůli tomu úspěšně kolonizovali Mars, ale o několik desetiletí později všichni kolonisté zahynuli při katastrofální nehodě. V roce 2 300 došlo ke světovému jadernému konfliktu, který většinu lidstva vyhubil. Přeživší se však zvládli sjednotit a postupně začali budovat nový svět. V roce 3900 už měli všichni lidé volný přístup k základním lidským potřebám, jako je jídlo a oblečení a úspěchy se cenily především v duchovních ohledech.

Redakce VědaŽivě

10 ledna, 2023

Muž, který cestoval časem do budoucnosti, kde ho přejeli: Po stopách Rudolpha Fentze

Zhruba po roce se Paul Dienach probudí z kómatu zpátky ve svém těle a své době. Ukázalo se, že trpí chorobou zvanou Encephalitis lethargica neboli spací nemoc. Okamžitě začne pochybovat, zda to vše nebyl výplod jeho fantazie a raději o tom veřejně nemluvil. Své zážitky tak svěřil pouze svému deníku, který až o mnoho let později daroval jednomu svému studentovi. Ten jeho deník nakonec v roce 1972 vydal jako knihu, kterou nazval Kronika z budoucnosti: Úžasný příběh Paula Amadea Dienacha.

Článek Paul Dienach alias Andreas Northam: Muž, který se údajně po autonehodě objevil v roce 3 906 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Život v roce 2123 bude dlouhý

Rozvoj medicíny může v následujících dekádách dojít do bodu, kdy se opět výrazně prodlouží délka lidského života. Futurologové předpokládají, že by se mohl lidský život prodloužit o dalších třicet let. Třicet let života navíc je totiž stav, do kterého lidstvo dospělo v posledních sto letech. Zatímco v polovině 20. století byla hranice průměrné délky života okolo padesáti let, dnes se lidé běžně dožívají osmdesáti i více let. Tento fakt nutí už dnes některé státy přijímat nepopulární opatření, jako je zvyšování věku pro odchod do důchodu.

Tento trend se bude v následujících letech jen rozvíjet a lidstvo jako takové začne na důchody a důchodový věk pohlížet z úplně jiné perspektivy. Pokud se lidé budou v roce 2123 běžně dožívat 120 let, dojde k úplnému přehodnocení pracovního cyklu života a odchod do důchodu pravděpodobně nebude tou jedinou metou, ke které budou lidé několik desetiletí mířit.

Život na Marsu nás asi nečeká

Kolonizace a život na Marsu je v posledních letech často skloňované téma v různých médiích. Někteří futurologové ovšem nepředpokládají, že by v následujících sto letech došlo k výraznému osídlení této rudé planety civilním obyvatelstvem.

Ačkoliv bezpochyby vzniknou na Marsu i třeba na Měsíci lidská obydlí, vesměs tam budou bydlet školení vědci, kteří budou zkoumat extrémní podmínky a učit se, jak jim přizpůsobit lidský život. Tyto poznatky však budou pravděpodobně využity při osidlování nehostinných částí Země, do kterých se bude muset lidstvo v roce 2123 uchýlit. Intergalaktické kolonie tak pravděpodobně nastanou mnohem později, jestli vůbec někdy.

Redakce VědaŽivě

29 června, 2021

Budeme jednoho dne nesmrtelní? Vědci mají jasný pohled na maximální věk, kterého se v budoucnu dožijeme

Nanoroboti v lékařství a genetické úpravy

Další změny a rozvoj následně přinesou zásadní pokroky v medicíně. Už v následujících desetiletích futurologové očekávají větší začlenění nanorobotů při náročných operacích. Podobné predikce se týkají také genetických úprav, které jsou v omezené míře dostupné už dnes. Lidstvo by díky nim mohlo zmírnit dopady závažných genetických onemocnění nebo je zcela vyléčit. Zároveň by v roce 2123 mohlo dojít k rozšíření technologických implantátů. Prospěšné spojení člověka a stroje tak může být už brzy realitou.

Článek Takový prý bude rok 2123: Dlouhověkost, život na Marsu a genetické úpravy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Náš svět za 100 let

V globálním měřítku se do budoucna očekává kompletní změna struktury lidstva. Svět za 100 let nebude řešit otázku rasy, náboženství ani národnosti, ale naopak se bude prosazovat kompletní globalizace. Státní útvary by se mohly rozpadnout na takzvané městské státy.

Také politické spektrum se pravděpodobně významně změní. Zanikne klasické rozdělení na pravicové a levicové strany. Místo toho se bude na politiku nahlížet z generačního pohledu, kdy mladší i starší generace budou proti sobě hájit své rozdílné zájmy. Lidstvo se bude nadále muset přizpůsobit klimatickým hrozbám i změnám. Experti nevylučují rozmach podvodních měst. Obecně dojde k osídlení všech doposud neobyvatelných částí planety.

Uspokojení všech potřeb

Svět za 100 let slibuje kompletní naplnění základních potřeb všech lidí. Ačkoliv sociální rozdíly zcela nezmizí, každý na této planetě by měl mít bezplatný přístup k základním životním potřebám, jako je jídlo, střecha nad hlavou, zdravotní péče a bezpečí. Moderní domy budou vybaveny nábytkem, které vytisknou 3D tiskárny.

Veškeré zařízení bude ovládat centrální počítač, který bude přijímat hlasové příkazy lidí. Předpokládá se výrazný úbytek cestování, protože lidé budou pracovat v online prostoru, který nebude vyžadovat docházení do práce. Pro nutné cestování však budou k dispozici autonomní dopravní prostředky poháněné sluneční nebo větrnou energií.

Redakce VědaŽivě

15 ledna, 2023

Kyborg a cestovatel časem z roku 2050 přišel, aby varoval lidstvo před apokalypsou. Budoucnost prý vypadá jako ve filmu Matrix

Prodloužení délky života

Každý člověk bude mít přístup k osobní analýze zdraví, která zároveň určí vhodnou léčbu. Předpokládá se prodloužení lidského života, které by mohlo běžně přesáhnout hranici 100 let. Současně s tím dojde k většímu rozvoji umělého oplodnění, aby mohli mít lidé děti v pozdějším věku.

Zároveň by mělo kvůli lepším technologiím dojít ke zkrácení pracovního týdne na pouhé tři dny, což lidstvu poskytne dostatek volného času. Otázkou tak zůstává, zda svět za 100 let dokáže lidem nabídnout prostor k uplatnění a seberealizaci nebo je lidstvo odsouzeno k pohodlnému životu hraničícímu s nudou.

Článek Svět za 100 let podle vědců: Lepší ovzduší, udržitelná společnost a umělá inteligence se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Karta číslo 1

Pokud vám intuice napověděla vybrat si první kartu v pořadí, věřte, že vám v nejbližším období bude osud přát. Pečení holubi vám sami do úst padat nebudou, ale život vám do cesty přivane šanci a nové příležitosti. Těchto příležitostí byste se měli chopit a o své štěstí zabojovat. Vesmír vám také dá šanci poznat nové a zajímavé lidi. Ani tuto možnost byste neměli propásnout. Osud se vám snaží sdělit, že byste se měli chopit nových příležitostí, které se vám v brzké době naskytnou, a náležitě je využít.

Karta číslo 2

V nejbližší době by měl být velmi opatrný ten, kdo si zvolil druhou kartu v pořadí. Ve vaší blízkosti je totiž někdo, kdo nemá dobré úmysly, dávejte si proto pozor na osoby ve vašem okolí. Vyhnete se tak nepříjemnostem. Klepy a drby mířené na vaši adresu si neberte příliš osobně. Nemáte se čeho bát, v blízké budoucnosti se vydejte za svými sny, budete totiž plní elánu. Ale hlavně zachovejte klid a chladnou hlavu v každé situaci.

Karta číslo 3

V případě, že si vaše intuice zvolila třetí, tedy poslední kartu, čekají vás v nejbližší době úspěchy. Právě v tomto období musíte hodit strach za hlavu a bojovat za své cíle. Nebojte se udělat i zdánlivě nebezpečné rozhodnutí, protože v osobním i pracovním životě se vám bude dařit. Je načase začít si pořádně věřit a snažit se splnit si sny. Ve vašem životě nastává období, kdy vás štěstěna bude provázet na každém kroku. Využijte tedy nejbližší dny pro velké životní kroky a neváhejte se pustit ani do dlouho odkládaných rozhodnutí.

Článek Optický test, který prozradí vaší budoucnost: K odhalení osudu si stačí vybrat 1 ze 3 karet se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Využití wifi signálů

Nedávno se ukázalo, že vědci pracují na způsobu, jakým by se dala wifi využít k pohledu skrze zdi našich domovů. Konkrétně badatelé z Carnegie Mellon University vyvinuli metodu pro detekci trojrozměrných objektů a pohyb lidských těl. Potřebují k tomu jen místnost a wifi router. Používají k tomu DensePose, systém mapování všech pixelů na lidském těle do tvaru fotky. DensePose vyvinuli v Londýně badatelé stojící za AI algoritmy Facebooku.

Následně vytvořili hlubokou neurální síť mapující wifi signály, jejich úhel a amplitudu vysílanou routerem. Z těchto údajů lze sestavit model lidského těla. Jak už jsme viděli u mnoha předchozích dotěrných technologií, její vývojáři samozřejmě vychvalují přínosy, které by mohla mít. Podle nich to lze uplatnit v domácí zdravotní péči, kdy pacienti nebudou chtít být sledováni kamerou například v koupelně, nebo jinými způsoby.

Přístroj, který se dívá

Většina lidí ale nechce, aby je kdokoli sledoval na záchodě bez ohledu na jejich věk nebo tělesnou kondici. Někdo to může vnímat jako staromódní chování, budiž. Bohužel se ale nejedná zdaleka o první případ, kdy vědci vyvinuli podobnou technologii. Hodně lidí si to neuvědomuje, ale vědci pracují na způsobech vidění skrze zeď už více jak dekádu. Právě k tomuto účelu lze použít i normální mobilní telefon, což se často neví.

Ty jsou samozřejmě asi nejlepším sledovacím zařízením, jaké bylo kdy vyvinuto. Většina společnosti si je samozřejmě bere s sebou, prakticky kamkoli se vydají. V závislosti na počtu instalovaných aplikací pak mohou telefony vysílat data ohledně lokality i 1000krát za den. Ta jsou víckrát poslána různým společnostem. Podle Times monitorují desítky firem každou minutu každého dne pohyb desítek milionů lidí a ukládají si pak masivní datové objemy.

Pochmurná vyhlídka budoucnosti

Prakticky nic na mobilním telefonu tak není zcela soukromé. Nikdy. Stejně tak si telefon nahrává každé místo, které jste s ním navštívili. Skutečně tak žijeme ve věku Velkého bratra a už prakticky není cesty zpět. Věci se v budoucích letech pravděpodobně jen zhorší. Například minulý týden si automobilka Ford nechala patentovat technologii, která jí dovoluje na dálku ovládat váš vůz. Použití jinými značkami je jen otázkou času.

Několik podobných technologií se objevilo i v několika technothrillerech poslední doby. Od té doby se však situace ještě zhoršila. Proč se o to tedy nestará více lidí? Proč nejsou tyto technologie mnohem větším politickým tématem a problémem? Všichni jsme se dostali do obrovské technologické klece a valná většina společnosti to jednoduše přijme. A oni budou zkrátka tlačit ještě dál, protože nenaráží na naprosto žádný odpor, případně minimální.

Článek Použít wifi jako nástroj k vidění skrze zdi? Vypadá to, že skutečnému soukromí může být záhy úplný konec se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Od jednoduchosti ke komplexitě

Člověk je přirozeně mnohem vyspělejší tvor. Náš mozek vymaloval Sixtinskou kapli, napsal Bílou velrybu a dostal člověka na Měsíc. Vytvořili jsme elektronový mikroskop nebo přístroj, který mozek mušky rozřeže na plátky o síle 50 nanometrů. Pak rozezná neurony, axony, dendrity a synapse. Cílem takového zpracování je vytvořit model všech souvislostí, které v mozku takového hmyzu existují. To je asi nejzajímavější oblastí dnešní neurovědy.

Pro možnost cokoli opravit je třeba takové zařízení nejdřív pochopit. A i když je mozek mušky jednodušší než náš, stojí na stejných principech. Čím více toho zjistíme, tím lépe můžeme pomoci při problémech nebo dnes nevyléčitelných nemocech. Stále máme ve zvyku srovnávat mozek a počítač, je to ovšem velice povrchní. Procesy uvnitř naší lebky se drasticky liší od digitálních propočtů založených jen na binární logice.

Model, který dovoluje aplikaci

Mozek je však stále přírodní objekt, který sleduje fyzikální zákony. A každá fyzika znamená matematiku. Se správným zjištěním všech parametrů lze vytvořit matematický model a ten emulovat na počítači. A dnes už díky tomu máme i čipy, které fungují jako synapse, tedy styčné body mezi neurony. Na rozdíl od běžných mikroobvodů mají větší rozsah než jen 1 nebo 0. Jakési reverzní inženýrství činnosti mozku je už tedy v plném proudu.

Čeho se ovšem v tomto směru můžeme dočkat? Často se mluví o technologické singularitě (TS), fenoménu od specialisty na umělou inteligenci Raymonda Kurzwella. TS je brána jako takový skok v technologickém pokroku, že pro běžnou lidskou mysl už nebude srozumitelný. Vědci jsou však toho názoru, že při aplikaci Moorova zákona budou v klíčový moment počítače natolik výkonné, že už dovolí kompletní digitální emulaci lidského mozku.

Krásná představa, vzdálená realita

Mind Uploading také označuje vytvoření nebiologického substrátu pro lidskou mysl, jakési půdy pro semínka. Hodně lidí tak věří v budoucnost, kdy půjde vědomí prostě nahrát na disk. Vyhlídky vypadají naprosto fantasticky, jedno „já“ se nikdy neunaví v práci, zatímco další „já“ bude přemýšlet o zálibách. Případně se nabízí poskytnout lidské inteligenci možnosti počítače. Tedy myslet hluboce jako člověk, ale rychle jako dnešní superpočítače. Nezní to krásně?

Navzdory atraktivitě konceptu existuje ovšem množství vědců, kteří jsou k realitě tohoto typu skeptičtí. Jedním z problémů je energetická náročnost. Tedy kolik elektřiny by spotřeboval počítač schopný hostit jedno vědomí. Mozek člověka váží jako běžný notebook. Jenže jeho digitální emulace by vyžadovala fotbalové hřiště plné superpočítačů. Mozek je hlavně živý orgán, který se neustále vyvíjí a reaguje. Navíc stále nevíme, co to vědomí vlastně je.

Článek Bylo by možné nahrát lidské vědomí na disk. Provoz mozku by ale musela obstarávat obří síť počítačů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Člověk vs. mimozemšťan

Tímto případem se zabýval jediný autor studie Alberto Caballero, doktorand zabývající se řešením konfliktů na University of Vigo ve Španělsku. Zkoumal historii lidstva a teprve poté se zabýval samotným vesmírem a jeho záhadami. Ve své studii zmínil, že dokument zabývající se touto problematikou poukazuje na rozdíly mezi člověkem a mimozemšťany. Konkrétněji se jedná o odhad prostřednictvím extrapolace pravděpodobnosti, že by lidská civilizace zaútočila nebo napadla obydlenou exoplanetu.

Aby dosáhl svého odhadu, Caballero nejprve určil počet států, které v letech 1915 až 2022 napadly jiné země. Zjistil, že celkem 51 ze 195 národů světa zahájilo během tohoto období nějaký druh invaze. Potom zvážil pravděpodobnost zahájení invaze každé země na základě procentuálního podílu této země na globálních vojenských výdajích. V obou těchto faktorech stály s přehledem na prvním místě Spojené státy americké.

Tužka, papír a matematika

Odtud Caballero sečetl individuální pravděpodobnost invaze každé země a poté součet vydělil celkovým počtem samostatných území na Zemi. Výsledné výpočty udávají pravděpodobnost 0,028 %, že lidé napadnou jinou obydlenou planetu. Caballero však napsal, že tato pravděpodobnost se týká současného stavu lidské civilizace. Pokud se neustálý vývoj lidstva udrží, tak by mohlo být mezihvězdné cestování možné za přibližně 259 let, dle Kardašovovy stupnice.

Jaká je tedy pravděpodobnost?

V závěru Caballero usoudil, že čtyři nepřátelské mimozemské síly nejsou až tak hrozivým počtem. Navíc pravděpodobnost, že by lidé mohli kontaktovat některou z těchto zákeřných civilizací a být jimi napadeni, je mizivá. Na škále pravděpodobných příčin zániku naší civilizace stále dominuje potenciální srážka s asteroidem, podobně jako za dob dinosaurů.

Náhled do budoucnosti

Ačkoli Caballerova studie představuje zajímavý myšlenkový experiment, autor připouští, že jeho model má omezení. Pravděpodobnost invaze je založena na velmi úzkém výseku lidské historie a vytváří mnoho předpokladů o budoucím vývoji téhož druhu. Jedním s předpokladů je taktéž neznámý vývoj mimozemské civilizace. Otázkou rovněž zůstává, zda bude vůbec myšlenkově schopna napadnout něčí planetu. Do jejich hlavy nikdo nevidí, ačkoli je to v daleké budoucnosti velice reálné.

Jak velkou hrozbou mohou podle vás být mimozemské civilizace?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Země v ohrožení: V Mléčné dráze údajně mohou číhat 4 nepřátelské mimozemské civilizace se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nulové emise uhlíku

V současnosti je snižování uhlíkových emisí a přechod na obnovitelné zdroje energie hojně diskutovaným tématem. Podle řady odborníků vede tímto směrem cesta z globální klimatické krize, která dopadá bez výjimky na všechny státy světa. Zároveň se tak eliminuje hrozba rozsáhlé energetické krize, která je spojená s vyčerpáním zdrojů konvenčních paliv. V souladu s těmito myšlenkami sestrojili inženýři z Delftské technické univerzity prototyp letounu, který nazvali Flying-V. Ten má cestujícím poskytnout větší komfort, ale co je důležitější, nemá mít žádné emise.

Konstrukce letounu, která připomíná písmeno „v“, se v praxi již používá a nese označení „blended wing body“ (volně přeložitelné jako trup splývající s křídly). Jedná se o stroje, které nemají jasně oddělený trup, ale jsou tvořeny pouze dvěma pevnými křídly. V letounu Flying-V jsou v křídlech umístěné jak palivové nádrže, které v případě verze poháněné vodíkem zabírají 70 % nákladového prostoru, tak prostor pro cestující a nákladový prostor. Vodík se poté spaluje ve 2 úsporných turbovrtulových motorech za vzniku převážně tepla a vodních par.

Flying-V poháněné vodíkem má oproti modelu využívajícímu konvenční paliva o 35 % kratší dolet, ale zároveň nulové emise uhlíku. A to je, s ohledem na předpoklad zvyšujícího se počtu lidí využívajících leteckou přepravu, směr, jímž se chce letectví ubírat. Tvar letounu, který postrádá konvenční trup i ocasní plochu, se nemusí potýkat s tak silným odporem vzduchu a velká křídla snižují aerodynamické tření. Flying-V má také větší okna, a to jak v prostoru pro cestující, tak v kokpitu, kde poskytují lepší výhled směrem dolů.

Úspěšné odzkoušení modelu

Vývoj letounu, který začal v únoru 2019, částečně financoval nizozemský národní dopravce KLM Royal Dutch Airlines. I proto byly jeho model (sestrojený v roce 2020) a část interiéru ve skutečné velikosti představeny minulý rok na KLM Experience Days na Amsterdamském letišti. Prezentovaný model měl za sebou úspěšnou týdenní zkoušku ve větrném tunelu i venkovní test, během něhož pracovníci zkoumali přesnost odezvy i celkový výkon stroje. Kdy začne letoun přepravovat první cestující, zatím není jasné, avšak zájem o něj projevila společnost Airbus i Boeing.

Co by měl podle vás mít ideální interiér letadla?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Letoun budoucnosti má tvar písmene „v“ a o 20 % nižší spotřebu paliva než nejmodernější letouny současnosti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Připravte se na záplavy, tornáda a nedostatek potravin

O probíhající klimatické změně snad již nikdo nepochybuje, ovšem stále jí nevěnuje pozornost dostatečně široká (či důležitá) část společnosti. K uspokojivému řešení tohoto problému tudíž s nejvyšší pravděpodobností nedojde a lidstvo si bude moci důsledky „vychutnat“ plnou měrou. Je bohužel smutnou pravdou, že současná generace dospělých sice některé projevy pocítí, plnou vahou ale dopadnou až na příští generace.

Současná horká léta, stále ničivější přívalové deště, bleskové záplavy a větrné jevy (jako jsou tornáda, hurikány, cyklóny) postupně eskalují po celém světě. Za 50 let budou teploty tak vysoké, že se mj. významně zhorší schopnost produkovat potraviny pro lidstvo v uspokojivém množství. Po odlesnění více než poloviny amazonského deštného pralesa a roztátí přibližně poloviny současného stavu ledovců se svět ocitne na prahu ekologické katastrofy.

Kolonizace Marsu i oční implantáty  

V budoucnosti se ale můžete těšit na technologický pokrok. Ten by mohl několika „vyvoleným“ umožnit planetu Zemi úplně opustit a podílet se na kolonizaci Marsu. Další z vás se vydají (alespoň) na netradiční dovolenou – soukromé společnosti budou provozovat vítanou vesmírnou turistiku. Jakmile ovšem přistanete zpět na Zemi, budete muset čelit přelidnění. Sociologové odhadují, že v tu dobu dosáhne populace počtu 9 miliard jedinců.

Vysoký počet obyvatel bude úzce souviset s nedostatkem potravin a přelidněním určitých oblastí – konkrétně měst. Již v současné době žije ve městech 70 % veškeré lidské populace. Vysoká koncentrace lidí v těchto oblastech povede k většímu výskytu nemocí a jejich rychlejšímu šíření. Potýkat se budete muset rovněž s vysokou nezaměstnaností, jelikož v důsledku technologického pokroku se předpokládá, že umělá inteligence převezme asi 800 milionů pracovních míst. Navíc se očekává zvýšení naděje na dožití v průměru o 10 let oproti současnosti.

V tuzemsku se tedy muži dožijí v průměru okolo 86 let, ženy poté kolem 92 let. Prodloužení délky života s sebou přinese výzvy pro ekonomiky jednotlivých států. Ušetřit by mohly například na lékařské péči, jelikož se v budoucnosti předpokládá vývoj jakéhosi skeneru, který dokáže detekovat nejrůznější nemoci a navrhnout optimální léčbu. K dispozici by měly být i speciální kontaktní čočky, které nahradí mobilní telefon, nebo rovnou oční implantáty, jež vám umožní např. vidět radiaci.

Co očekáváte od budoucnosti vy?

Zdroj: Science

Článek Vydejte se na cestu do budoucnosti: Jak bude svět vypadat za 50 let? Lidstvo zažije pokrok, ale i spoustu katastrof se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Třetí morová epidemie

Zatímco budou dumat, můžeme se trochu poučit z historie. To bude vyžadovat přesun v čase do roku 1900. Kousek před námi je pandemie chřipky z roku 1918. Naštěstí ale nový virus potřebuje pro svoje rozšíření několik ne zrovna častých podmínek. A obdobně tomu bylo u moru, kdy byly nakažené blechy z krys nuceny hledat nového hostitele, a to včetně lidí. Tohle se dělo například v jižní Číně a Hong Kongu v roce 1894, čímž začala třetí epidemie moru.

Je to přitom ne zcela známý případ a pro mnoho lidí se mor rovná tzv. černé smrti ze středověku. Neznámý status je způsoben hlavně skutečností, že nákaza byla nejhorší na jihu, kde si vyžádala asi 15 milionů obětí. V rámci Evropy šlo o tisíce, v USA pouze o stovky. Mor zasáhl hlavně nejchudší, kteří žili blízko sebe a také ve společnosti krys. Proces tedy přesně odpovídal velmi nerovným poměrům tehdejšího světa.

Vytížené přístavy a sebevědomý omyl

Z čilého přístavu se mor pomocí krys dostal na nákladní lodi. Ve srovnání s koronavirem to šlo pomalu a moru trvalo asi rok, než se dostal do vzdálených oblastí. Riziko vlastního nakažení nebylo ani tak vysoké jako u dnešního covidu-19. Šance na úmrtí byla ovšem dramaticky větší, konkrétně kolem 80 %. Dalším faktorem bylo to, že západní věda a lékařství se při střetu s morem tvářily velmi sebevědomě.

Kolem roku 1880 se odehrála bakteriologická revoluce a Robert Koch s Louisem Pasteurem určili mikroorganismy odpovědné například za tuberkulózu a choleru. Bylo to krátce před identifikací původce moru, ale stále nebylo jasné, jak se nemoc vlastně šíří. Zbývalo ještě víc jak 10 let do odhalení klíčového článku řetězu, tedy krysích blech. Soudilo se tedy, že nemoc se zkrátka přenáší přímo z člověka na člověka, což vedlo k nešťastným opatřením.

Co jsme se z třetí pandemie naučili?

Epidemie se liší a mezi tehdejším morem a dnešním koronavirem jsou jasné rozdíly. Stejné nemoci a stejná opatření mohou však mít různé efekty podle kontextu či národní mentality. Pandemie přímo nezpůsobuje národní hnutí, výhry nebo prohry politiků nebo zdravotní krize. Je však katalyzátorem pro mnoho procesů, které doutnají pod povrchem a čekají jen na spoušť. Stejně tak odhaluje reálnou funkčnost struktur, které se kvalitně jen tváří.

Tyto příklady dopadů naznačují, že současní badatelé – nejspíš bez ohledu na obor – by měli důkladně sledovat hlavně trendy, které existovaly už před koronavirem. Klasickými kandidáty na potenciální problémy jsou digitální sledování, sílící vliv Číny a také ostřejší lokální nacionalismus. Budoucnost ale předpovědět nedokážeme. Dost možná bude tato pandemie naopak bodem obratu, jenž nás nasměruje na cestu vývoje, kterou do té doby neviděl vůbec nikdo.

Jak podle vás bude vypadat postpandemický svět?

Zdroj: ScienceNordic

Článek Když epidemie změní svět aneb Zásadní změny 3. morové pandemie. Bude to i případ současné covid krize? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak „svatá kůra“ vyléčila malárii

Příroda je už tradičně naším hlavním zdrojem při léčbě nemocí. Ať už jde o metody tradiční medicíny, nebo stimulanty jako listy koky. Lidé rovněž využívali široké spektrum jedů během lovu. Kromě bohatství bioaktivních substancí existuje v přírodě také obrovská chemická rozmanitost. Právě ta je příslibem k vytvoření nových postupů, k nimž nás nutí rostoucí rezistence mnoha bakterií. Jedním z příkladů tvořivosti přírody je léčba malárie.

Tato choroba podobná horečce je způsobena parazitem z rodu Plasmodium, který je přenášen štípnutím moskyta. V Amazonii je k léčbě horečky tradičně užívána kůra chinovníku a už roku 1600 byla misionáři v Jižní Americe popsána jako „svatá kůra“. Na základě této etnografické znalosti z ní byl izolován chinin, jenž byl poté použit k léčbě malárie v roce 1820. Stejný postup se přitom používá až do dnešních dnů.

Příroda jako zdroj budoucí medicíny

Během války ve Vietnamu utrpěli Severovietnamci právě kvůli malárii vážné ztráty. Některé případy infekce totiž vykazovaly rezistenci vůči chininu a jeho alternativám. To vedlo Čínu roku 1967 k mohutné kampani za nalezení nových léků na tuto nemoc. Opět se vědci obrátili na tradiční čínskou medicínu a rostliny užívané k léčbě horečky. To vedlo k izolaci artemisininu, který je dodnes preferovaným lékem na malárii díky menším vedlejším účinkům.

Tyto příklady jasně ukazují, proč je právě příroda tak důležitým zdrojem pro budoucí léčení. Řešení výzvy týkající se vedlejších efektů a vzniku odolnosti nespočívalo ve vytvoření syntetické analogie k chininu. Šlo hlavně o objevení další cesty a výrazně odlišné molekuly, která by opět pocházela z přírodních látek. Vezměme si například plísně. Ty nejsou na rozdíl od rostlin v tradičních postupech příliš zastoupené, pochází z nich však penicilin, jeden z největších objevů medicíny.

Když si houby hrají na schovávanou

Od jeho objevu bylo z plísní izolováno množství dalších látek včetně lovastatinu snižujícího cholesterol. Pro nové objevy je nejdříve potřeba sesbírat biomasu, kterou chtějí badatelé zkoumat. To může být cokoli od rostlin přes plísně po mořské organismy. Kritéria výběru budou záviset výlučně na chorobách, které je potřeba léčit. Jedním ze slibných zdrojů jsou endofyty, houby žijící uvnitř rostlin, aniž by jim škodily.

Tyto houby mohou mít na rostliny dokonce pozitivní efekt, protože vytváří například ochranu proti hmyzu, za což si z těla rostliny berou živiny. Jediná vláknitá houba může přitom vytvořit komplexní strukturu sekundárních metabolitů. Jedná se o molekuly, které nejsou klíčové pro přežití houby, poskytují jí však v přírodě značnou výhodu. Může jít až o 100 naprosto rozdílných látek.

Je budoucnost lékařství v přírodních extrémech?

Není pochyb o tom, že lidstvo čelí výrazným zdravotním výzvám, které potřebují od medicíny zcela nový přístup. Nicméně – jak se ukázalo na příkladech s malárií – nové prostředky budou k nalezení na zcela jiných místech než ty, jež jsou nám známy. Klíčovou částí bádání je proto průzkum plísní či rostlin z naprosto extrémních prostředí. Jde například o vysoké teploty, extrémní koncentraci soli nebo naopak prostředí vysoce kyselé.

Základem je myšlenka, že organismy, které přežijí v takových podmínkách, musí mít zcela jedinečné vlastnosti, a tudíž obsahovat unikátní molekuly. S rostoucí antibiotickou rezistencí i výskytem rakoviny je na tento směr výzkumu a vývoje kladen stále větší tlak. Nikdy totiž není předem jasné, která žlutá, bílá nebo zelená tečka na Petriho misce bude představovat nový svatý grál. Kdoví, třeba po těch klíčových molekulách denně šlapeme.

Který objev v historii medicíny považujete za největší?

Zdroj: ScienceNordic

Článek Léky pro budoucnost se skrývají v přírodní truhle pokladů. Na jakých místech hledají vědci medicínu pro zítřejší svět? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Další astronomická desetiletka

Prvním cílem je blíže prozkoumat chování černých děr a neutronových hvězd. Druhým pochopit mechanismus, jakým se formují a vyvíjejí galaxie. Třetím cílem je pak identifikace „obyvatelných světů podobných Zemi“. S tím souvisí zaměření na biochemické znaky života v dalších planetárních systémech. Jak uvádí Fiona Harrison z Caltechu, tou největší příležitostí je možnost najít život na planetě v našem nejbližším sousedství.

Pro tento záměr rada doporučila NASA postavení nového teleskopu, který bude větší než Hubbleův a bude vybaven infračervenými, optickými a ultrafialovými senzory. Další součástí bude i koronograf, který blokuje přímé světlo z hvězd a dovoluje tak pozorovat i velmi blízké objekty. Bez tohoto tlumení mohou být mnohé exoplanety zastřeny okolními hvězdami, jejichž záření je asi 10milardkrát silnější.

Miliardy a zhruba dvacet let v budoucnu

Odhadovaná cena stavby takového zařízení je asi 11 miliard dolarů (asi 245 miliard korun) a ideální rok startu 2040. Ovšem s takovým vybavením bychom mohli pozorovat přímo kontinenty na povrchu cílových planet. Dalším krokem je pak analýza světla z exoplanet, která prozradí složení jejich atmosféry. Důkazy o přítomnosti kyslíku, metanu a vody napovídají mnohé o možnosti života na povrchu. Jsou potřebné samozřejmě ještě další okolnosti jako třeba vulkanická činnost.

Podle člena rady Johna O’Meary se s prvními náznaky skutečně možného života ve vesmíru a jeho přímými otisky naše pozice v kosmu radikálně změní. Ještě před desítkou let by ovšem taková mise vypadala jako velmi málo reálná. Dodnes ale vědci identifikovali už 4 500 exoplanet, z nichž 160 je skalnatých podobně jako Země. S možností zkoumat tyto vzdálené světy podrobně začneme odpovídat na palčivou otázku, zde jsme ve vesmíru sami.

Jaké emoce ve vás vyvolávají budoucí záměry NASA?

Zdroj: LiveScience

Článek NASA potřebuje nový teleskop k záchraně lidstva. První misí bude najít dvojče planety Země se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nová data z OSIRISu

Nová studie, kterou NASA zveřejnila, obsahuje data z posledního sledování tohoto tělesa. Díky nim mohla agentura provést nové a velmi přesné propočty a predikovat dráhu letu tohoto asteroidu. Což ukázalo také jeho budoucí vzdálenost od naší planety. A riziko střetu se Zemí se ukázalo v období mezi současností a rokem 2300. Toto riziko na budoucí kolizi je tak 1:1750, což je o něco vyšší pravděpodobnost, než jakou naznačovaly předchozí propočty.

I přes zvýšenou šanci není potřeba propadat panice. Všechny vysoké hodnoty se totiž nacházejí mezi roky 2100–2200, s nejvýraznějším rizikem v září 2182. Badatelé dosáhli nových propočtů díky určení vzdálenosti asteroidu od Země s přesností téměř na metr. Pro srovnání je to stejná přesnost jako změřit vzdálenost mezi Empire State Building a Eiffelovou věží s přesností na tisíciny centimetru. V rámci vesmíru tedy naprosto perfektní.

Velmi přesně sledovaný

Bennu je zatím nejpřesněji popsaný a sledovaný asteroid v naší sluneční soustavě. Kromě současné polohy známe i jeho budoucí dráhu, a to rovněž s přesností na metry. V tomhle hravě překonává i samotnou Zemi. Úroveň měření i predikce pochválili vědcům i kolegové z univerzity v Arizoně. Vědomí současné pozice je klíčové pro předvídání budoucnosti a kalkulace týmu byly označeny za práci „v bílých rukavičkách“.

Přes zvýšené riziko střetu se Zemí není Bennu tělesem, které by nám mělo způsobovat bezesné noci. Šance, že Zemi netrefí, je 99,9 %, a i kdyby ano, rozhodně nebude znamenat masové vyhlazení života. Asteroid, který stál za vymřením dinosaurů, měl v průměru skoro 10 kilometrů. Bennu nemá ani půl kilometru. I tak by se ale jednalo o regionálně devastující událost, asi milionkrát silnější než obrovský výbuch přístavu v Bejrútu v roce 2020.

Zdroj: NationalGeographic

Článek K Zemi letí obří asteroid, NASA zveřejnila datum možného střetu. O jak velkých škodách lze hovořit? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dnešní informace pro budoucnost

Nejspíš jediné nástroje, které máme pro budoucnost práce k dispozici, jsou zkušenosti z plynulých 10 let. Blízká budoucnost bude nepochybně potřebovat veškeré profese spojené s počítači. Tento segment je jistota od doby, kdy se informační technologie staly běžnou součástí života. Ve spojitosti s nimi – pro někoho překvapivě – neutuchá ani poptávka po zdravotní, hlavně psychické podpoře. Lidí hledajících pomoc psychiatrů zřejmě neubude.

To nás vede k segmentu, který vychází z opakujících se dějů v lidském životě. Lidé budou stále stonat, brát se, rozvádět a budou mít problémy v práci, škole i vztazích. Stejně tak bude stále existovat zneužívání, násilí, závislosti nebo traumata z minulosti. Tohle všechno bude nadále vyžadovat terapeuty, sociální pracovníky a další specialisty. S věděním toho, jak pomoci lidem při jejich běžných problémech, nemůžete sáhnout vedle.

Co svět světem stojí

Při pohledu zpět i do budoucna je jasná jedna věc. Mění se jen prostředky, lidské činností stále zůstávají. Kromě zmíněných dějů v životě člověka jsou stejné i procesy soukromého sektoru. Stále se bude stavět, stále se bude prodávat, stále se bude vyrábět. Adaptibilní marketingový specialista na výzkumy zákaznických preferencí a chování byl vždycky pokladem. A se stále novými kanály pro propagaci jeho role rozhodně nezmizí.

Zbožím digitální éry jsou informace a na ně navazující schopnost predikce, odhadu a rozboru. Jednoduché manuální činnosti mohou nahradit roboti, jenže ti budou vždycky do nějaké míry chybovat. Schopnost netypického přístupu, schopnost vykročení ze zajetých kolejí a vyřešení problémů je zatím vlastní pouze člověku. A už kolikrát nestačí myslet „outside the box“. Dneska je často potřeba zapomenout, že nějaká krabice existuje.

Zdroj: ToughNickel

Článek Uvažujete o změně práce nebo rekvalifikaci? Tyhle profese budou v následujících letech největším tahounem. Slušná odměna vás nemine se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lesy, hory, vody, stráně

Mnohé lidi by nejspíš překvapila rychlost obnovy lesů. Ty se dovedou obrodit poměrně rychle, jenže naše činnosti tento proces zpomalují. Takový deštný prales by v současných podmínkách potřeboval na plné obnovení 4 000 let. Jenže když se mu do toho nebudeme nijak montovat, asi to tento ekosystém zvládne mnohem rychleji. Hlavně by neměla problém zvířata, která jsou pro očistu a růst lesa naprosto klíčová.

Co by naopak podlehlo zkáze, by byly námi vytvořené budovy, hlavně ty výškové. Jejich konstrukce jsou totiž obvykle navrženy tak na 20–30 let. Absence průběžné údržby by se záhy projevila zatékáním. A kde je zatékání, tam vlhkost poškodí prakticky všechno v dosahu. Nejdřív by šly k zemi dřevěné budovy, ale ani kovové a skleněné by nevydržely o moc déle. Jediné, co by asi přežilo, budou kamenné budovy, takže pyramidám by se nic moc nestalo.

Naprostá tma a souboj o přežití

Jedním z nejviditelnějších projevů lidstva na planetě je neustálé světlo. Náš spánek by ovšem způsobil brzké vypnutí všech elektráren, takže planetu by ovládla totální tma. Některé části by měly zásoby energie, ale jen na pár dní či hodin. Veškeré jídlo v lednicích by se stalo potravou pro krysy nebo šváby, jejichž populace by zakrátko zahltila svět. Tento proces lze snadno přirovnat k ovládnutí mrtvého těla mikroby, které jinak držíme na uzdě.

Pokud by se lidé nakonec skutečně probudili, čekalo by je velmi nepřátelské a nehostinné prostředí, pokud by chtěli získat planetu zpátky. Města by byla pustá a zarostlá, divoká zvířata naprosto všude. Vzhledem k vodovodní infrastruktuře by byly mnohé metropole zatopené. Ne, taková vyhlídka pro nás nevypadá vůbec dobře. Naše přežití by vyžadovalo perfektní spolupráci, a to v různých skupinách a po všech stránkách. Jednotlivec by neměl šanci.

Zdroj: BrightSide

Článek Co by se stalo, kdyby lidstvo usnulo na 1 000 let a pak se opět probudilo? Jedno je jisté, konec by nebyl tak pohádkový jako v Šípkové Růžence se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.