Bylo by možné nahrát lidské vědomí na disk. Provoz mozku by ale musela obstarávat obří síť počítačů

„Prach jsi a v prach se obrátíš,“ sděluje Bůh Adamovi v Písmu svatém. Přes pravdivost těchto slov neustává lidstvo v hledání způsobu, jak je aspoň trochu obejít.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Hledáme tudíž pevnější a trvanlivější základ pro vlastní existenci, než je pomíjivý shluk živých buněk, stárnoucí a tak zranitelný. Mozek takové ovocné mušky je velký 300 mikronů a má několik set tisíc neuronů. Lidé jich mají asi 100 miliard. Ona a její muší bratranci ale nejsou rozhodně primitivní tvorové. Jejich rychlost reakce by jim záviděla polovina sportovců. Mozek mouchy je tak mnohem složitější než dokonalá kalkulačka.

Od jednoduchosti ke komplexitě

Člověk je přirozeně mnohem vyspělejší tvor. Náš mozek vymaloval Sixtinskou kapli, napsal Bílou velrybu a dostal člověka na Měsíc. Vytvořili jsme elektronový mikroskop nebo přístroj, který mozek mušky rozřeže na plátky o síle 50 nanometrů. Pak rozezná neurony, axony, dendrity a synapse. Cílem takového zpracování je vytvořit model všech souvislostí, které v mozku takového hmyzu existují. To je asi nejzajímavější oblastí dnešní neurovědy.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Pro možnost cokoli opravit je třeba takové zařízení nejdřív pochopit. A i když je mozek mušky jednodušší než náš, stojí na stejných principech. Čím více toho zjistíme, tím lépe můžeme pomoci při problémech nebo dnes nevyléčitelných nemocech. Stále máme ve zvyku srovnávat mozek a počítač, je to ovšem velice povrchní. Procesy uvnitř naší lebky se drasticky liší od digitálních propočtů založených jen na binární logice.

Model, který dovoluje aplikaci

Mozek je však stále přírodní objekt, který sleduje fyzikální zákony. A každá fyzika znamená matematiku. Se správným zjištěním všech parametrů lze vytvořit matematický model a ten emulovat na počítači. A dnes už díky tomu máme i čipy, které fungují jako synapse, tedy styčné body mezi neurony. Na rozdíl od běžných mikroobvodů mají větší rozsah než jen 1 nebo 0. Jakési reverzní inženýrství činnosti mozku je už tedy v plném proudu.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Čeho se ovšem v tomto směru můžeme dočkat? Často se mluví o technologické singularitě (TS), fenoménu od specialisty na umělou inteligenci Raymonda Kurzwella. TS je brána jako takový skok v technologickém pokroku, že pro běžnou lidskou mysl už nebude srozumitelný. Vědci jsou však toho názoru, že při aplikaci Moorova zákona budou v klíčový moment počítače natolik výkonné, že už dovolí kompletní digitální emulaci lidského mozku.

Krásná představa, vzdálená realita

Mind Uploading také označuje vytvoření nebiologického substrátu pro lidskou mysl, jakési půdy pro semínka. Hodně lidí tak věří v budoucnost, kdy půjde vědomí prostě nahrát na disk. Vyhlídky vypadají naprosto fantasticky, jedno „já“ se nikdy neunaví v práci, zatímco další „já“ bude přemýšlet o zálibách. Případně se nabízí poskytnout lidské inteligenci možnosti počítače. Tedy myslet hluboce jako člověk, ale rychle jako dnešní superpočítače. Nezní to krásně?

Navzdory atraktivitě konceptu existuje ovšem množství vědců, kteří jsou k realitě tohoto typu skeptičtí. Jedním z problémů je energetická náročnost. Tedy kolik elektřiny by spotřeboval počítač schopný hostit jedno vědomí. Mozek člověka váží jako běžný notebook. Jenže jeho digitální emulace by vyžadovala fotbalové hřiště plné superpočítačů. Mozek je hlavně živý orgán, který se neustále vyvíjí a reaguje. Navíc stále nevíme, co to vědomí vlastně je.

Proč byste takovou možnost zvolili, nebo odmítli?

Zdroj: Wikipedia
Diskuze Vstoupit do diskuze
136 lidí právě čte
Zobrazit další články