Léky pro budoucnost se skrývají v přírodní truhle pokladů. Na jakých místech hledají vědci medicínu pro zítřejší svět?

Badatelé z Kodaňské univerzity studují bioaktivní molekuly v houbách. Doufají, že se tyto látky stanou léky budoucího světa a nadějí pro mnoho pacientů.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Analýzy ukazují, že do roku 2050 zemře ročně 10 milionů lidí na infekce způsobené bakteriemi, které si vyvinou rezistenci vůči antibiotikům. Více než 630 milionů lidí bude dále diagnostikováno s civilizačními chorobami typu cukrovky druhého typu. Aby byl tento trend zastaven a společnost bylo možné opravdu léčit, je potřeba vyvinout zcela nový typ medicíny. Oddělení pro návrh léků Kodaňské univerzity se snaží najít odpovědi v přírodních složkách.

Jak „svatá kůra“ vyléčila malárii

Příroda je už tradičně naším hlavním zdrojem při léčbě nemocí. Ať už jde o metody tradiční medicíny, nebo stimulanty jako listy koky. Lidé rovněž využívali široké spektrum jedů během lovu. Kromě bohatství bioaktivních substancí existuje v přírodě také obrovská chemická rozmanitost. Právě ta je příslibem k vytvoření nových postupů, k nimž nás nutí rostoucí rezistence mnoha bakterií. Jedním z příkladů tvořivosti přírody je léčba malárie.

iZdroj fotografie: Pxhere

Tato choroba podobná horečce je způsobena parazitem z rodu Plasmodium, který je přenášen štípnutím moskyta. V Amazonii je k léčbě horečky tradičně užívána kůra chinovníku a už roku 1600 byla misionáři v Jižní Americe popsána jako „svatá kůra“. Na základě této etnografické znalosti z ní byl izolován chinin, jenž byl poté použit k léčbě malárie v roce 1820. Stejný postup se přitom používá až do dnešních dnů.

Příroda jako zdroj budoucí medicíny

Během války ve Vietnamu utrpěli Severovietnamci právě kvůli malárii vážné ztráty. Některé případy infekce totiž vykazovaly rezistenci vůči chininu a jeho alternativám. To vedlo Čínu roku 1967 k mohutné kampani za nalezení nových léků na tuto nemoc. Opět se vědci obrátili na tradiční čínskou medicínu a rostliny užívané k léčbě horečky. To vedlo k izolaci artemisininu, který je dodnes preferovaným lékem na malárii díky menším vedlejším účinkům.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Tyto příklady jasně ukazují, proč je právě příroda tak důležitým zdrojem pro budoucí léčení. Řešení výzvy týkající se vedlejších efektů a vzniku odolnosti nespočívalo ve vytvoření syntetické analogie k chininu. Šlo hlavně o objevení další cesty a výrazně odlišné molekuly, která by opět pocházela z přírodních látek. Vezměme si například plísně. Ty nejsou na rozdíl od rostlin v tradičních postupech příliš zastoupené, pochází z nich však penicilin, jeden z největších objevů medicíny.

Když si houby hrají na schovávanou

Od jeho objevu bylo z plísní izolováno množství dalších látek včetně lovastatinu snižujícího cholesterol. Pro nové objevy je nejdříve potřeba sesbírat biomasu, kterou chtějí badatelé zkoumat. To může být cokoli od rostlin přes plísně po mořské organismy. Kritéria výběru budou záviset výlučně na chorobách, které je potřeba léčit. Jedním ze slibných zdrojů jsou endofyty, houby žijící uvnitř rostlin, aniž by jim škodily.

Tyto houby mohou mít na rostliny dokonce pozitivní efekt, protože vytváří například ochranu proti hmyzu, za což si z těla rostliny berou živiny. Jediná vláknitá houba může přitom vytvořit komplexní strukturu sekundárních metabolitů. Jedná se o molekuly, které nejsou klíčové pro přežití houby, poskytují jí však v přírodě značnou výhodu. Může jít až o 100 naprosto rozdílných látek.

Je budoucnost lékařství v přírodních extrémech?

Není pochyb o tom, že lidstvo čelí výrazným zdravotním výzvám, které potřebují od medicíny zcela nový přístup. Nicméně – jak se ukázalo na příkladech s malárií – nové prostředky budou k nalezení na zcela jiných místech než ty, jež jsou nám známy. Klíčovou částí bádání je proto průzkum plísní či rostlin z naprosto extrémních prostředí. Jde například o vysoké teploty, extrémní koncentraci soli nebo naopak prostředí vysoce kyselé.

iZdroj fotografie: Pxhere

Základem je myšlenka, že organismy, které přežijí v takových podmínkách, musí mít zcela jedinečné vlastnosti, a tudíž obsahovat unikátní molekuly. S rostoucí antibiotickou rezistencí i výskytem rakoviny je na tento směr výzkumu a vývoje kladen stále větší tlak. Nikdy totiž není předem jasné, která žlutá, bílá nebo zelená tečka na Petriho misce bude představovat nový svatý grál. Kdoví, třeba po těch klíčových molekulách denně šlapeme.

Který objev v historii medicíny považujete za největší?

Zdroj: ScienceNordic

Diskuze Vstoupit do diskuze
125 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Co s tělem udělá šálek kávy po 10, 20, 40 minutách až po 6 hodin. Organismus reaguje v jasných fázích
Události247.cz
Události247.cz
Šéf Kremlu jako bezmocný stařík: Putin měl opravdu potupnou nehodu
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Turecko vstupuje do války na Ukrajině a dodává jí nejmodernější raketomety: cíl zasáhnou téměř vždy, dokonce i v pohybu
adbz.cz
adbz.cz
Bez kreditky už se do krájení nepouštím. Kuchyňský hack mi doporučila moje kamarádka