Prstenec, který obejme celý Měsíc

Luna Ring není čerstvá novinka. Konferenční příspěvek autorů z CSP-Japan a Shimizu Corporation byl publikován 28. 1. 2010, firemní brožura nese copyright 2009. Současná virální vlna, která koncept znovu vytáhla na povrch, je tedy recyklace patnáct let starého návrhu, jehož parametry ale dodnes berou dech.

Podle technické brožury Shimizu má pás vést po celém měsíčním rovníku, tedy zhruba 11 000 km. Jeho šířka by postupně rostla z několika kilometrů až na 400 km. Energii mají k Zemi vysílat mikrovlnné antény o průměru 20 km na frekvenci 20 GHz a laserové vysílače s vlnovou délkou 1 μm. Na zemi by paprsky zachycovaly rectenny o průměru dvou kilometrů a laserové přijímače o rozměrech 1 000 × 500 metrů.

Pro srovnání: Hvězda smrti ze Star Wars má v kanonickém popisu průměr 160 km. Šířka solárního pásu Luna Ringu by ji v plném rozsahu dvakrát a půl překonala. A zatímco superlaser Hvězdy smrti ničí planety, japonský prstenec má planetu zásobovat čistou energií. Popkulturní analogie sedí měřítkem i principem energetického paprsku, jen s opačným znaménkem.

Co umíme dnes: 55 metrů a 1,8 kilowattu

Shimizu neprodává jen vizualizaci. Firma popisuje konkrétní stavební logiku: těžbu měsíčního regolitu, telerobotickou výstavbu 24 hodin denně a automatické továrny na výrobu solárních článků přímo na povrchu Měsíce. Jenže mezi konceptem a realitou zeje technologická propast, kterou nejlépe ilustruje jedno číslo.

V březnu 2015 provedla JAXA dosud nejpokročilejší japonskou demonstraci bezdrátového přenosu energie mikrovlnami. Vysílací výkon: přibližně 1,8 kW. Vzdálenost: 55 metrů. Od padesáti pěti metrů ke 384 tisícům kilometrů, to není inkrementální pokrok, to je kvalitativní skok o několik řádů. Sama JAXA ve svém FAQ uvádí, že kosmická solární energetika není řešením pro „příští dekády“ a že dostupná, bezpečná a spolehlivá energie v potřebném měřítku je ještě „mnoho let“ daleko.

Luna Ring tak z hlediska dnešní reality funguje spíš jako strop představivosti oboru než jako projekt s harmonogramem. Shimizu nezveřejnila rozpočet, realizační plán ani datum zahájení. Firma koncept řadí do sekce „dream“ na svém webu, vedle lunární základny a plovoucího města.

Evropa a Čína: jiná cesta, stejný cíl

Japonsko není samo. ESA v programu SOLARIS zkoumá orbitální variantu, satelity na geostacionární dráze, které by mikrovlnami zásobovaly pozemní sítě. Základní scénář počítá s 54 satelity do roku 2070 a odhadovanými náklady 418 miliard eur. Vedle toho ESA studuje i lunární variantu GE⊕-LPS: stanici vyrobenou z měsíčních zdrojů, která by dodávala 23 MW především pro lunární operace, řádově skromnější záměr než jedenáctitisícový prstenec.

Čína v prosinci 2023 oficiálně popsala ambici orbitální solární elektrárny s demonstračními družicemi pro ověření přenosu. Ani Peking nepočítá s pásem kolem rovníku, jde o kompaktnější orbitální řešení.

Rozdíl je v logistice. Orbitální satelity nepotřebují nejdřív vybudovat těžební a výrobní infrastrukturu na Měsíci. Luna Ring naopak staví na předpokladu, že jednou bude levnější vyrábět solární panely z regolitu přímo na místě, než je vynášet ze Země. ESA k tomu dodává, že přesun materiálu z Měsíce do geostacionární dráhy vyžaduje přibližně pětkrát menší změnu rychlosti než start ze zemského povrchu. Dlouhodobě může mít lunární výroba výhodu, krátkodobě jsou orbitální koncepty o generaci blíž realizaci.

Paprsek z nebe: co může pokazit

Bezdrátový přenos gigawattů energie není jen inženýrská výzva. JAXA jmenuje dopady mikrovlnného paprsku na lidské zdraví, letadla, ionosféru a elektroniku. U laseru přidává nutnost ochrany zraku a omezení přístupu veřejnosti v okolí přijímačů. ESA rozšiřuje seznam o vlivy na flóru a faunu, atmosféru, počasí a pozemní infrastrukturu.

Shimizu sama počítá s tím, že laser funguje spolehlivě jen za jasné oblohy, zatímco mikrovlny procházejí mraky bez výrazných ztrát. Dvojí přenosový kanál je tedy pojistka, ale zároveň zdvojnásobuje nároky na pozemní infrastrukturu a bezpečnostní certifikaci.

Otevřená zůstává i geopolitická otázka: kdo kontroluje paprsek, který může dodat energii kamkoli na Zemi? Shimizu tuto dimenzi neřeší. Ale každý, kdo si přečte parametry dvacetikilometrové mikrovlnné antény, si ji položí sám.

Firma za vizí

Shimizu Corporation není garážový startup. Založena roku 1804, dnes zaměstnává přes 21 tisíc lidí v konsolidované skupině, roční tržby přesahují 1,9 bilionu jenů a od roku 1944 provozuje vlastní technologický institut. Kapacity na konstrukční a materiálový výzkum má. Co nemá, je lunární realizační program s rozpočtem a termíny.

Jako orientační kotva: JAXA u jediného gigawattového orbitálního systému uvádí, že stavební náklad by musel klesnout pod 1,2 bilionu jenů, aby se cena elektřiny dostala na 8 jenů za kilowatthodinu, a to bez započtení výzkumu a dopravy. Lunární prstenec o délce 11 000 km by logicky stál násobně víc.

Luna Ring tak zůstává tím, čím byl od počátku: inženýrsky promyšlenou odpovědí na otázku „co kdybychom neměli žádná omezení?“ V době, kdy JAXA testuje přenos na padesát metrů a ESA teprve rozhoduje o dalším kroku programu SOLARIS, je to připomínka, jak daleko sahá horizont a jak dlouhá je cesta k němu.

Článek Měsíc jako gigantická baterka. Japonci staví solární monstrum, které zastíní i Star Wars se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prvních tucet olympiád mělo jen jednu disciplínu

Ačkoli dnešní verze už má nějakých 33 disciplín, na počátku existovala jen jedna. Konkrétně běh, respektive sprint na 192 metrů zvaný „stadion“. Podle legendy ho organizátoři uspořádali na základě toho, kolik by starověký hrdina Hérakles uběhl na jeden nádech. Start i cíl byly označeny jen rýhou v hlíně. Jednalo se navíc o zcela lokální událost, která přilákala jen několik místních sportovců a pár diváků.

Jak podotýká historik Stephen G. Miller: „První dva vítězové byli místní z Élidy, další dva z nedaleké Messénie. A pak zase z Élidy. Ano, vítězové byli během prvních čtyřiceti let konání jen z blízkého okolí.“ První běh vyhrál kuchař Koroibos, mnozí atleti byli místní farmáři nebo pastevci. Závodit mohl každý svobodný Řek, vyloučeni byli otroci, cizinci a samozřejmě ženy. Tato konstelace ve starověku rozhodně neudiví.

Systém počítání času

Stejně jako dnes se hry konaly jednou za čtyři roky. Řekové říkali době mezi nimi „Olympiad“, což se stalo základem národního datovacího systému. Každá následující se přitom jmenovala podle vítěze té předchozí. Systém byl založen na seznamu vítězů běžeckých závodů. Samotná listina byla ale sestavena až asi 300 let později, v roce 400 před Kristem. Panují tedy zásadní spory ohledně její možné přesnosti.

Ani samotní Řekové tak vlastně neví, kdy tyto hry skutečně začaly. Jednoduše o takovém druhu událostí neuchovávali žádné záznamy. Až po stovkách let někoho v blízkosti Olympie napadlo, že by mohlo být zajímavé o tom vést evidenci. Hippias z Elidy tak byl prvním, kdo sestavil seznam vítězů. Narodil se 300 let po Koroibově vítězství, sepsal jména vítězů a vynásobil je čtyřmi kvůli frekvenci konání samotných her.

Výrazně náboženský svátek

Olympie se objevila na mapách asi v roce 1100 před Kristem, když se z ní stal svatostánek. Řekové totiž věřili, že právě toto místo si vybral Zeus za svůj příbytek. Podle archeologických nálezů sem lidé začali kolem roku 700 před Kristem přicházet mnohem častěji. Svatyně se rozrostla a pojala více lidí. První stadion byl velmi jednoduchý, šlo o prostou udusanou plochu mezi dvěma řekami. V mezidobí se stal polem a rostla tu pšenice.

Postupem času se místo změnilo a zahrnovalo i ohraničenou posvátnou půdu s pokladnicemi, chrámy a svatyněmi. Vedle toho existovala místa na trénink a samotné zápolení. Na vrcholu popularity her ve 2. století se tu podle odhadů sešlo na 40 000 lidí. Nezahrnovalo to jen sportovce a diváky, ale i umělce a řemeslníky. Ti doufali, že si další lidé všimnou jejich talentu, hry totiž nebyly jen o sportu, ale například i o recitaci.

Žádné zlaté, stříbrné nebo jiné medaile

Zatímco medaile z cenných kovů jsou dnes běžnou trofejí, tehdejší „odměny“ pro účastníky her byly mnohem prostší. Archeologové věří, že vítěz dostal věnec uvitý přímo z posvátného olivovníku. To byla pro Řeky největší pocta, jakou si vůbec dovedli představit. Krom toho obdržel vítěz také vlněnou stuhu (tainia), kterou si ovinul kolem hlavy a dlaní. Po skončení her byl velmi vážen a obvykle se v místě ujal nějaké politické role.

Každý z nich měl navíc možnost nechat si postavit sochu nebo požádat básníka, aby o něm napsal verše. Někteří si dokonce nechali vyrobit pamětní mince. V určité formě tyto tradice přetrvávají dodnes. Například olympionici z Británie se dostávají na speciální edice známek. Němečtí sponzoři zase nabízeli doživotní pivo zdarma komukoli, kdo domů doveze zlatou medaili. Bohužel tato nabídka už pro sportovce neplatí.

Na které olympijské hry vzpomínáte nejvíc a proč?

Zdroj: History

Článek Jak vznikaly a probíhaly první olympijské hry: Zrodily se před téměr 3 000 lety a sledovaly je desítky tisíc lidí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Církev se otřásala sexuálními skandály

Příslušnost k církvi ještě neznamená, že bude dotyčný dodržovat celibát. Nechvalně proslulý papež Jan XII. nastoupil na Svatý stolec v roce 955 jako teprve 18letý, avšak záhy se zapsal do historie. Jeho působení v čele církve bylo natolik příšerné, že si za osm let své „vlády“ vydobyl označení jako nejhorší papež v historii. Kromě hazardu a zbytečné krutosti se vyžíval v orgiích, které často sám pořádal. Zemřel při milostném aktu se ženou jménem Stefanetta. Na příčině smrti se prameny neshodují – buď ho skolil infarkt, nebo ho vyhodil její manžel z okna.

Pierre Abélard byl za svoji lásku vykastrován

Láska Abélarda a Héloisy vstoupila do dějin jako jedno z nejstarších milostných dramat. Pierre Abélard byl francouzský scholastik, filosof a teolog, který je považován za předchůdce novověkého racionalismu. Héloisa byla neteř proslulého kanovníka Fulberta a Abélardova studentka. Dvojice se seznámila během domácí výuky, která rychle přerostla v lásku. Fulbert jejich vztah odhalil až ve chvíli, kdy byla dívka těhotná. Aby zamezil skandálu, poslal Abélard svoji milenku do města Le Pellet ke své rodině.

Tam Héloisa porodila syna Astralabia (o jeho osudu nejsou dochované žádné zmínky). Později se na Abélardovo přání vrátila do Paříže, kde se dvojice tajně vzala. Ovšem než tato zpráva stihla dojít k dívčině strýci, ten nechal Abélarda vykastrovat. Dvojice se poté rozdělila – Abélard odešel do kláštera Saint-Denis jako mnich a Héloise vstoupila do kláštera v Notre-Dame d’Argenteuil. Až do smrti si nicméně posílali dopisy plné láskyplných slov a vášnivých vyznání. Jejich korespondence je označována jako nejlepší milostné vyznání, které bylo kdy napsané.

První transvestity odsoudili k smrti

Nejsou to jen církevní představitelé, kteří se dokáží zasadit o „šťavnatý“ skandál. V roce 1395 vzbudil všeobecnou pozornost případ prostitutky Eleanor, jejíž klient během aktu zjistil, že ve skutečnosti obcuje s mužem. John Rykener (alias Eleanor) se za ženu vydával několik měsíců a jeho ložem prošla řada významných osobností z řad církevních představitelů, městských úředníků, či prý dokonce jeptišek. O osudu ze sodomie obviněného Rykenera nejsou dostupné podrobné informace, avšak předpokládá se, že byl odsouzen k smrti.

O téměř sto let později, v roce 1477, otřásl německým městem Špýr případ tajemného muže. Ten nejen, že navštěvoval nevěstinec, ale také na veřejnosti osahával cizí ženy. Když vyšetřovatelé podezřelého dopadli, nestačili se divit. Místo muže – ženatého a řádného občana, který se do města přestěhoval v roce 1475 – se pod kápí skrývala žena. Ta se jmenovala Katherina Hetzeldorfer a při styku s prostitutkami používala ručně vyrobený penis ze dřeva, vlny a kůže. Její manželka byla ve skutečnosti její sestra. Katherina byla odsouzena k smrti.  

Co si myslíte o církvi a jejím fungování?

Zdroj: Science

Článek Papežské orgie, zvrácené jeptišky a kastrovaní milenci. Skandály církve otřásají společností od jejích počátků se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Český e-shop své zákazníky využil

Český e-shop Brašnářství Tlustý na svých sociálních sítích zveřejnil zdrcující zprávu – firma s dlouhou rodinnou tradicí krachuje. Nový majitel firmy, Ivan Petrův, v příspěvku vyzval všechny zákazníky, aby si zakoupili jejich zboží, jinak firmě hrozí bezprostřední krach a insolvence. Firma získala také podporu některých předních českých médií, která jí poskytly reklamu zdarma.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

E-shop, na kterém denně nakupuje spousta lidí, okrádá své zákazníky: Jedno kliknutí a úspory letí ven z okna

Na reklamu zareagovaly tisícovky lidí, kteří okamžitě zamířili na e-shop učinit svou objednávku. Nápor objednávek byl v jednu chvíli tak vysoký, že e-shop na několik hodin spadl a nebyl dostupný. O pár dní později však vyšla najevo nechutná pravda.

Nechutný marketingový tah

Brašnářství Tlustý ve skutečnosti nečelil bezprostřednímu krachu, celá tato šaráda byla jen podlým marketingovým tahem, jak si zajistit nové objednávky. Ve společnosti se po tomto odhalení právem zvedla vlna nevole. Zákazníci se cítí být podvedeni a také někteří právníci se vyjádřili, že toto neetické jednání hraničí s podvodem. Český e-shop však jakoukoliv vinu odmítá a argumentuje, že přece každý hledá způsob, jak získat práci a vydělat peníze. Lidé, kteří v dobré víře u firmy nakupili, nyní své objednávky ruší.

Redakce VědaŽivě

15 ledna, 2024

Varování: Tomuto e-shopu se vyhněte obloukem, hned při jeho návštěve zaplatíte 10 000 Kč, bez výjimky

Nekvalitní zboží a špatný servis

Český e-shop se v příspěvku odkazoval na dlouholetou rodinnou tradici brašnářství. Mnozí však po tomto fiasku poukázali na skutečnost, že nynější Brašnářství Tlustý už nemá s touto tradicí nic společného. Ivan Petrův se původního majitele a zakladatele firmy šikovně zbavil, jak uvádí web iDnes.cz, a e-shop zahrnul do svého byznysového portfolia.

Brašnářství Tlustý tak v tuto chvíli nabízí mnohem širší sortiment a jeho kvalita citelně klesla. Zákazníci si často stěžují také na zákaznický servis e-shopu. Vyskytly se případy, kdy nebylo objednané zboží dodáno ani po dvou či třech měsících od objednání.

Článek Nechutný podvod od známého českého e-shopu: Zákazníci byli sprostě oklamáni, aniž by o tom věděli se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Práce, nedorozumění a kritika

S tím je spojeno taky několik obtíží a nedorozumění, se kterými se během své práce setkává. „Poměrně hodně lidí si myslí, že jsem se v této pozici ocitl úplnou náhodou,“ vysvětluje. Když opustil svoje místo v právnické firmě, začal Blagden pracovat jako probační úředník. To mu zcela otevřelo oči vůči jinému typu pachatelů. V roce 2006 se kromě univerzity dostal na HMP Whatton, jednu z největších věznic v Anglii a Walesu.

Zde se soustředili hlavně lidé se sexuálními přečiny. „Každý v téhle věznici měl nějaký sexuální delikt, takže to vždycky bylo největší léčebné místo v Anglii i Walesu,“ vysvětluje Blagden. „Taky mi to otevřelo oči vůči úplně jinému způsobu, jak s těmito lidmi pracovat.“ V roce 2014 založil spolu s kolegy nadaci Safer Living. Dodává k tomu, že pro lidi, kteří jdou z vězení zpátky do komunity, nebylo v té době k dispozici vůbec nic.

Pracují na sobě, ale společnost je nepřijme

„Ve vězení se chovali dobře, dělali pokrok, ale hodně jich mělo z návratu strach a trpěli úzkostí. A byl k tomu dobrý důvod. Není to tak, že by vězeň žil v nějakém zapečetěném vakuu. Moc dobře vědí, co si o nich svět a společnost venku myslí. Neexistovala ale žádná podpora, což vždycky znamená risk. Myslíme si: koho zajímá, jestli je ten chlap ostrakizován a společnost ho vyloučí? Ale tohle všechno jen zvyšuje riziko relapsu takových lidí.“

Chtěli tedy postavit most, který by pomohl tuto propast překonat. Nadace The Safer Living a Corbett Center se zaměřuje speciálně na lidi s trestem, aby se zařadili do společnosti. Stejnou náplní je i prevence a terapie, které předchází dalším zločinům stejného typu. Bladgenova práce často přitahuje nejrůznější kritiku. Hlavně od lidí, kteří chtějí delikventy vidět tvrdě potrestané, stejně jako pedofily. A on sám přiznává, že to celé často není jednoduché.

Emoce, příběhy a bolest na obou stranách

„Nemůžete v tom pracovat bez emocí, nejsme roboti. Lhal bych, kdybych tvrdil, že jsme s lidmi nezažili opravdu náročné časy. Je totiž zažitá myšlenka, že lidé z vězení jsou pro ostatní mimozemšťané, že jsou naprosto odlišní. Ale já se na ně dlouho díval a žádný rozdíl tam není. Přemýšlíte o jejich životech a příbězích a myslíte si, mohlo by se přesně tohle za jiných okolností stát mě? Mohl bych se dopustit téhož?“

„Tohle jsou poměrně výrazné otázky, které by si měl položit skutečně každý. Způsob, jakým s nimi ve věznicích pracujeme, ta terapeutická cesta, tímhle jsme získali ty nejlepší výsledky. Hlavně jsem je viděli jako lidi. To mělo opravdu vliv i na to, jak se na ně kouká personál věznice a další osoby. Tihle lidé nepochybně způsobili mnoho bolesti, ale v mnoha případech je to následek toho, co bylo předtím spácháno na nich.“

Článek Profesor vysvětluje, proč si pedofilové zaslouží druhou šanci: „Nejsme roboti. Odsouzení jsou stejní lidé jako my.“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Název nesouvisející, avšak oblíbený

Protože název pochází z latinského slova pro „osvícení“, není celkem divu, že se ho chopilo více organizací, které spolu často neměly příliš společného. Původní tajná společnost byla založena v Bavorsku během 18. století profesorem, který chtěl zabránit vměšování církve do veřejných záležitostí. Další forma pak přišla od Adama Weishaupta, jehož myšlenky mohly radikálně změnit způsob vládnutí nad většinou zemí celé Evropy.

Jeho tajná společnost byla založena na principech Svobodných zednářů a jedním z pilířů byla nedůvěra v kohokoli staršího 30 let. Bavorsko potlačilo jak ilumináty, tak i další tajné organizace, podle zkazek ale jejich členové i činnost přetrvali. Symboly, které jsou s nimi nejvíc spojeny, zahrnují trojúhelníky, pentagramy, kozly, číslo 666 a vševidoucí oko. To se kromě jiných míst objevuje také na jednodolarové bankovce a je předmětem nejednoho výkladu.

Pod tíhou obvinění za katastrofy

Na bavorské Ilumináty vrhly stíny hlavně spisy jejich protivníků. Obvinění z mnohých spiknutí zasáhla je i zednáře. Roku 1797 vyšly spisy, jejichž konspirační teorie zahrnují templáře, rosekruciány, jakobíny i ilumináty. Všem se v nich dává odpovědnost za katastrofy oné doby, například Velkou francouzskou revoluci. Proti iluminátům se ovšem obrátili i někteří zednáři, například profesor přírodních věd John Robinson.

Ten vydal jen o rok později Důkazy spiknutí proti všem náboženstvím a vládám v Evropě. Ve spise údajně vyjmenovává důkazy o iluminátské konspiraci, která má nahradit všechna světová náboženství. Ta mají být vyměněna za humanismus, a řád se tak má stát jediným světovým vládcem. I univerzitní tajná společnost Skull and Bones měla být založena „jen“ jako americká odnož iluminátského hnutí s cílem nastolení vlády.

Obecná hypotéza vlády nad světem

Právě ilumináti mají skrze úplatky, vraždy nepohodlných, vydírání, kontrolu bank a dalších finančních sítí chtít postupně ovládnout celý svět. Připisuje se jim také ovládání mysli, rozpoutávání válek či revolucí a infiltrace členů do nejvyšších pater světové politiky. Třeba Thomas Jefferson naopak tvrdil, že jim jde o šíření informací a pravé morálky. Mnohem častěji ovšem platí, že na toho hnutí lze svést prakticky cokoli, co se na světě děje.

Ilumináti se mnohokrát projevili i v populární kultuře a jsou vděčným nástrojem románů. Jedním z posledních výrazných projevů byl první díl Brownovy série s Robertem Langdonem, tedy kniha Andělé a démoni. V ní se ilumináti rozhodnou svrhnout svého letitého oponenta, katolickou církev. Fanoušky dalších řádů ovšem zklameme – neexistuje ani Fénixův řád, ani společnost Kameníků, kam vstoupil Homer Simpson. I když, kdo vlastně ví, že?

Která tajná společnost vás zaujala nejvíc?

Zdroj: Science

Článek Ilumináti, Osvícení či Lidé světla oplývají konspiracemi odpradávna. Dokonce existuje spis s důkazy o spiknutí proti Evropě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rosekruciánský tajný řád

Pátráte po starověké moudrosti, která vám zlepší paměť a posílí vašeho ducha? Pak vám nejspíš může pomoci právě rosekruciánství. Kulturní a spirituální hnutí vzniklo v Evropě počátkem 17. století. Podle svého tvrzení má přístup k dříve neznámému řádu světa, který byl vybudován na „esoterických pravdách starověké minulosti“. Doktríny řádu nabízejí vhled do přírody, vesmíru a také spirituality. Řád má mít vliv také na svobodné zednáře.

Rosekruciánská učení jsou kombinací okultních nauk a dalších praktik včetně filosofických systémů hermetismu, židovské mystiky a křesťanského gnosticismu. Existuje několik větví tohoto řádu, včetně mezinárodního rosekruciánského řádu. „Přísahám, při svém věčném hledání, že budu zbožňovat a milovat krásu na cestách Umění a chránit srdce před sexuální láskou pro tu ideální a nikdy nebudu hledat poezii v ženě, která je jen hrubým obrazem.“

Organizace Chinese Tongs

V této organizaci figuroval například slavný Dr. No z první bondovky Iana Fleminga. Jde o čínský syndikát s chapadly, která sahají od Šanghaje až po New York. Jedná se ale o reálnou organizaci, nebo jsou Tongové jen fiktivní? Tong znamená halu nebo místo setkání a obvykle souvisí se zločinnými aktivitami, jako obchod s opiem nebo hazard. Organizace vznikla v Číně během 17. století, pak se Tongové skrze čínské imigranty rozšířili i do Spojených států.

Ti potřebovali ochranu před zločinci a Tongové se ze spolku řemeslníků a obchodníků vyvinuli ve formu mafie. V letech 1880–1930 propukly v San Franciscu války jednotlivých frakcí, které zachvátily i New York a Chicago. Tongové bojovali o území a kontrolu obchodu s opiem, pašování lidí a hazardu. Stále existují jako bratrská organizace, násilné aktivity ale převzaly Triády a navázaly tak na to, co Tongové dělali počátkem 20. století.

Hermetický řád Zlatého úsvitu

Tato společnost byla oddána praktikování okultismu, metafyziky a také paranormálních dovedností, a to hlavně během 19. a 20. století. Půjčila si mnohé z okultních tradic, jako tarotu a kabaly, dále astrologii a enochiánské magie – magie používané anděly. Vznikly tak magické systémy používané dodnes. Spolek funguje na hierarchii a iniciačních rituálech podobných svobodnému zednářství v jejich lóžích.

První řád zahrnoval učení se esoterické filosofii a osobnímu rozvoji skrze studium astrologie, věštění tarotu a geomancie. Tedy věštění z hlíny, které patří mezi sedm zakázaných umění renesanční magie. Druhý řád učil magii včetně praktik astrálního cestování. Třetí vrstva pak zahrnovala tajné vůdce, kteří pomocí spirituální komunikace přímo ovládali oba nižší řády. Mezi známé členy patřili například Alesteir Crowley nebo Gustav Meyerink.

Jaké fiktivní zpracování tajných řádů si vybavíte?

Zdroj: Science

Článek Jak je to s tajnými společnostmi z celého světa? Z takových Tongů se stali „mafiáni“, kteří vzali zločin do svých rukou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tajná společnost The Order of St. Hubertus

Bývalý soudce nejvyššího soudu USA strávil svoje poslední hodiny v texaské lóži, která hostila International Order of St. Hubertus. Jde o aristokratickou společnost lovců pocházející z Rakouska 17. století. Její členové jsou jménem španělského krále povýšeni do šlechtického stavu. Nejvyšším velmistrem je jeho výsost Istvan von Habsburg-Lotrinský, rakouský velkovévoda. Mottem řádu je Cti Boha tím, že budeš ctít jeho tvory.

Američtí členové se oblékají do bílé a pak jsou povýšení na rytíře ve washingtonském Immaculate Conception Church. Po obřadu mečem si obléknou zelené pláště s maltézským křížem. Co tento spolek vlastně provádí? O víkendu střílí – většinou na hliněné holuby – pořádá večeře a maškarní bály. Existují samozřejmě i soukromější účely a plány, které jsou na těchto událostech probrány nad sklenkou dobré brandy a kvalitním doutníkem.

Svobodní zednáři

George Washington, Sir Arthur Conan Doyle i Mozart – všichni byli zednáři. Jde o nejstarší bratrstvo na světě a někteří učenci je vysledovali až do stavby Šalamounova chrámu v Jeruzalémě roku 967 před Kristem. Původní zednáři byli kameníci a stavitelé, kteří znali tajemství chrámu. Lóže se setkávají 4krát za rok a tehdy jejich mistr přijímá nové členy. Obřady zahrnují architektonické symboly a nejvyšší bytost je Velký architekt všehomíra.

Zednáři prochází třemi stupni zasvěcení, tj. Učněm, Tovaryšem a Mistrem. Nosí zástěry z jehněčí kůže, které představují čistotu. Jde tedy jen o tajný klub, který pomáhá svým členům dostat se na politický nebo byznysový vrchol? Cílem zednářství je morální a intelektuální zdokonalení lidstva, ke kterému vedou také rituály a obřady. Dnešní zednářství vzniklo oficiálně v Anglii v roce 1717 spojením několika dřívějších lóží.

Konference skupiny Bilderberg

Přestože jde v historii tajných společností o poměrně mladou skupinu, shromažďuje Bilderberg globální elitu a věří se, že jde o světově nejmocnější tajnou společnost. Což samozřejmě vedlo k mnoha konspiracím. Skupina elit z Ameriky a Evropy se schází pravidelně. To jen posiluje dohady o tom, že jejich cílem je obcházet světové vlády a obohacovat se. Ostatně Margaret Thatcher či Bill Clinton sem patří také.

Na seznamu pozvaných byl v roce 2019 také José Manuel Barrosso, předseda mezinárodní investiční společnosti Goldman Sachs. Spolu s ním byl přítomen i bývalý guvernér Bank of England. O čem se spolu tito lidé mohli bavit? O Číně, Rusku nebo kybernetických hrozbách. Stejně tak etice umělé inteligence nebo o tom, jak lze sociální média využívat jako zbraň. A ne, vaše pozvánka nezabloudila během poštovního doručení.

Kdo další ze svobodných zednářů vás napadá?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jak probíhají setkání tajných společností: Skupina Bilderberg chce podle spekulací ovládnout svět se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Společnost Cicada 3301

Ne všechny tajné spolky jsou o nočních rituálech. V roce 2012 se začaly objevovat internetové kluby patřící ke společnosti Cicada 3301. Skupina nabírala členy pomocí online rébusů s nápovědami uveřejněnými na Twitteru. Výzvy se soustředily na kryptografii, datovou bezpečnost, steganografii (podobor kryptografie zaměřený na utajení komunikace) a internetovou anonymitu obecně. Podle některých jde o nábor do tajných služeb.

Další hlasy věří, že jde o hru na alternativní realitu nebo skupinu bojující za soukromí v online prostředí a svobodu informací. Nevyskytly se zatím žádné pokusy tuto společnost jakkoli monetizovat, koncept byl pouze použit thrillerem Dark Web. Skupina se rychle stala fenoménem, kterému se věnovala média i youtubeři všeho druhu. Podle jejího vedení bylo však dosaženo původního cíle a nalezeno 10 inteligentních jedinců.

Řád a tajná společnost Skull and Bones

Řád Skull and Bones (česky Lebka a kosti) byl založen na Yaleově univerzitě v roce 1832. Jde o jednu z nejtajnějších studentských společností, ještě více než Seven Society, The Flat Hat Club nebo Bullingdon Club. Lebka a kosti má velitelství na místě známém jako Hrobka a zasvěcuje 15 lidí za rok, ti jsou známí jako bonesman. Členy klubu byly velmi prominentní osoby jako George H. W. Bush a jeho syn či William Howard Taft.

New York Observer natočil pomocí noktovizorů šokující iniciaci nových členů. Ti měli snášet sexuální urážky, museli si kleknout a políbit lebku u nohou zasvětitele. Následně sledovali rituál, při kterém si ostatní členové naoko podřezali hrdla. Další obřady zahrnovaly kostýmy ďábla a kostry a odříkání klubové mantry: Oběšenec je smrt! Ďábel je smrt! Smrt je smrt! Musí totiž umřít v barbarském světě a zrodit se znova do rajské společnosti.

Řád rytířů templářů

Templáři byli náboženským vojenským řádem založeným roku 1119 v Jeruzalémě, fungovali hlavně během křížových výprav. Žili jako mniši a bojovali způsobem zelených baretů. Jejich oděv kombinoval černé nebo bílé barvy a červený kříž. Jejich etický kodex zahrnoval stovky pravidel, trestem za porušení bylo mrskání, případně stravování na podlaze se psy. Jedním z účelů řádu byla ochrana křesťanských poutníků mířících do Svaté země.

Kromě toho fungovali i jako banka a někteří pohrdali jejich bohatstvím a vlivem. Francouzský král Filip IV. je obvinil z tajných obřadů zahrnujících homosexualitu a uctívání model. Vykonstruovaná obvinění vedla k jejich zániku. Mexický drogový kartel Los Caballeros Templarios se inspiruje právě v templářích. Napodobuje dokonce templářský přístup k disciplíně i způsobům trestání prohřešků svých členů.

Co podle vás tyto organizace reálně dělají?

Zdroj: ScienceNews

Článek Co musíte vykonat, abyste se dostali do tajné společnosti? Přijímací rituály často bývají vysoce ponižující se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Starověké symboly a špionské praktiky

Ale co vlastně živí všechny ty příběhy o všemocné sektě celebrit, miliardářů a politiků, kteří používají tajné pozdravy a drží svou totožnost v tajnosti? Radikální tajnou společnost Iluminátů založil bavorský profesor církevního práva jménem Adam Weishaupt v době, kdy mu bylo 38 let. Cílem protišlechtické a proticírkevní organizace bylo infiltrovat a rozložit všechny mocné instituce. Vytvořili plán pro likvidaci států, církve a šlechty.

Weishauptovi šlo o zrušení všech náboženství a vyhlazení vlád, aby lidstvo mohlo žít šťastně ve zcela rovném světě. Znakem Řádu byla Minervina sova, která v řecké mytologii tradičně provází Athénu, panenskou bohyni moudrosti. Dalším znakem je tečka uvnitř kruhu, symbol vševidoucího oka. To ovšem nepatří Bohu, ale superiorním Iluminátům, kteří sledují všechny pod sebou. A stejně jako symboly adaptovali tajná jména a špionské praktiky.

Rozděl a panuj, udržení kontroly

Například Weishaupt byl „Bratr Spartakus“ podle otroka, který vedl vzpouru dalších otroků a terorizoval Řím po celé 3 roky. Weishaupt cílil na mladé fanatiky, které rekrutoval ze zednářských lóží. Kdokoli nad 30 už nebyl důvěryhodný. „Když je nedokázal přesvědčit po dobrém, použil jezuitské triky, takže donášeli jeden na druhého, a odděloval ty, kteří mezi sebou měli pouto. Likvidoval vše, co by ohrozilo jeho jasnou kontrolu,“ říká John Robinson.

Rekruti také dodávali jména příbuzných, přátel i nepřátel. Měli také doporučovat další vhodné kandidáty pro vstup do Řádu, stejně jako ty nevhodné. Po třech letech spolupráce se svým tutorem složili přísahu, že budou konat v zájmu společnosti, trestem za vzpouru byla smrt. Existoval i plán na sesterstva, která měla být mužům podřízena. Jedno z žen ctnostných, druhé z těch, které se morálce zprotivily. Ani jedno nemělo vědět o tom druhém.

Infiltrace všech složek moci

Bavorští ilumináti se dostali do veřejných úřadů a soudů. Odhady rozsahu skupiny se velmi liší, někteří uvádí 650 lidí, jiní 2 500 i víc. Nakonec však byla skupina odhalena a pronásledována. Dokumenty nalezené v jejich domovech, jako tomu bylo u diplomata Franze Xavera von Zwackha, potvrdily jejich sny o světové nadvládě. Bavorský vévoda Karl Theodor pak tajné společnosti roku 1785 zakázal. Ale opravdu Ilumináti zmizeli?

Robinson i další badatelé namítají, že Weishaupt byl sice vyhnán, ale nikoli uvězněn, takže pokračoval v psaní a další práci. Existují dokonce dohady, že právě tento spolek stál za Velkou francouzskou revolucí. Jejich zapojení se od té doby hledá prakticky kdekoli, především v politice. Stali se námětem mnoha děl populární kultury. Poslední, kdo výrazně oživil zájem o toto společenství, byl Dan Brown se svým románem Andělé a démoni z roku 2009.

Jak vnímáte tyto tajné spolky a řády?

Zdroj: ScienceNews

Článek Ilumináti – přísně tajná společnost, která chce ovládnout svět. Jaké slavné osobnosti do ní patří? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Plocha prodejny jako důmyslné bludiště

Nákupní chování každého jednotlivce ovlivňuje řada faktorů – kromě těch vědomých do hry vstupují i faktory podvědomé. K nim se řadí kultura, sociální příslušnost nebo psychické a osobní predispozice jedince. Ještě před několika desetiletími znali prodejci potřeby svých zákazníků poměrně dobře, což jim umožňovalo uspokojivě upravit nabídku zboží. V současnosti se vztah mezi prodejci a konečnými spotřebiteli odosobnil, pročež začali prodejci uplatňovat pro úpravu nákupního chování svých zákazníků univerzální modely.

Typickým příkladem je pečlivě navržený prostor (kromě prodejen potravin) velkých obchodních domů, například těch s nábytkem. Jestliže si přesně nenapíšete, pro co jste si přišli, často odejdete s mnohem více věcmi, které ve výsledku ani nepotřebujete. Důvodem je trasa, které se v obchodě musíte držet. Je tak dlouhá, že po chvíli ztratíte přehled o tom, kde se nacházíte a co jste si chtěli zakoupit. V košíku vám tak skončí i ty věci, kterým byste se původně vyhnuli obloukem.

Pokud si myslíte, že byste mohli průchod prodejnou urychlit, mýlíte se. Jakékoliv zkratky a nouzové východy jsou velmi nenápadné, až skryté. Jestliže je přeci jen objevíte, dlouho se z nich těšit nebudete. Prodejci uspořádání obchodu pravidelně obměňují. Nutí tak své zákazníky znovu poznávat nabízené produkty a doufají, že na vás zapůsobí natolik, abyste si je zakoupili. Před blouděním vás nezachrání ani prodavači – ti jsou instruováni, aby si vás nevšímali. Poradit mohou jen tehdy, jsou-li přímo vyzváni.

Navozují pocit výhodné koupě

V prodejnách nábytku jsou také inzerované produkty často vystaveny v modelových pokojích. Pokud sháníte kupříkladu rám postele, naleznete ho v ukázkové, plně vybavené ložnici. Podle provedených sociologických průzkumů lidé totiž dávají přednost nákupu hotových řešení. Aby zákazníci strávili v prodejně déle času, snaží se obchodníci o to, aby se v ní cítili co nejlépe. Pouští vám proto vybranou hudbu nebo vám umožní nabízený nábytek vyzkoušet.

Při průchodu obchodním domem si můžete všimnout i velkých košů naplněných nejrůznějšími předměty. Prodejci ve vás tímto krokem posilují přesvědčení, že nabízené zboží je za výhodnou cenu, která se nebude opakovat. Většina obchodů má ve svém interiéru rovněž v pravidelných intervalech rozmístěné praktické a levné doplňky. Ty se často stávají jakýmsi bonusem k nákupu, bez něhož téměř nikdy neodejdete.

Kterou věc jste naposledy koupili, aniž byste ji potřebovali?

Zdroj: TheScientist

Článek Strategie a taktiky prodejců, kterými nás nutí utrácet víc. Proč kvůli nim nakupujeme i to, co nepotřebujeme? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kultura na Mississippi

Mississipská kultura původních Indiánů začala kolem roku 700 a trvala téměř čtyři staletí, kdy rozkvétala. Jméno pochází od údolí řeky Mississippi, kde tento národ přebýval. Jejich největší komunita zahrnovala 20 000 lidí a nacházela se ve městě Kahótia, které je dnes Illinois. Mississippané žili v malých staveních nebo vesničkách od jihovýchodu až po středovýchod. Farmařili a pro rituální nebo pohřební účely stavěli mohyly.

Kromě toho měli vybudovanou propracovanou obchodní síť, stejně jako strukturu a posloupnost vedení. Pěstovali kukuřici, fazole a tykve, zemědělskou půdu získávali žďářením, tedy vypalováním křovin nebo lesních porostů. Neměli spolehlivá hnojiva, takže se museli každých několik let přesouvat na nová území. Neexistuje shoda o tom, co vedlo k jejich pádu, pravděpodobnou příčinou jsou ovšem konflikty o území a proměna klimatu.

Rapa Nui neboli Velikonoční ostrovy

Dlouho se věřilo, že polynéští osadníci přijeli na Rapa Nui, neboli Velikonoční ostrovy, mezi lety 700 – 800. Radiokarbonové datování ovšem ukazuje na rok 1200. Jsou nejznámější díky stavbě proslulých soch, raná civilizace těchto monolitů postavila nejspíše na 900. Mnohé z nich stále stojí, průměrně mají na výšku 4 metry a váží 14 tun. Nejvyšší měří 10 metrů a váží 82 tun. Dlouho se věřilo, že za zánikem stálo vyčerpání zdrojů a následné válčení.

Velkou roli však hrály krysy, které zlikvidovaly místní palmový porost sežráním prakticky všech ořechů. Civilizaci také negativně ovlivnil příchod Nizozemců v roce 1772. Jakmile Evropané dorazili, je dokumentováno mnoho katastrof jako nemoci, vraždění, otroctví a další střety. Roku 1888 bylo území dobyto Chilany. Pořád zde žije mnoho potomků původní civilizace, dnes jsou však úředně chilskými obyvateli.

Khmerská říše a její osud

Komorské impérium je také známo jako Angkorská civilizace a nacházelo se v jihovýchodní Asii, dnes Kambodži. Zde existovalo mezi 9. – 15. stoletím. Vyznačovalo se mnoha chrámy a monumenty, obchodovalo s Indií i Čínou a mělo velmi rozvinutou silniční síť. Kromě toho uměli Khmérové také velmi propracovaně hospodařit s vodou. K pádu této civilizace vedlo hned několik faktorů, včetně dobytí území Ajutthajským královstvím.

To ústilo v přechod od hinduismu k buddhismu, což narušilo již existující mocenskou strukturu. Komunitně organizovaný buddhismus překonal předchozí královský styl. Hlavní město pak zničily změny počasí jako monzuny a vlny těžkého sucha. Obvykle je historiky jako moment opuštění udáván rok 1431. Další výzkumy ovšem ukazují, že exodus začal už dříve a trval celé století. Lidé přešli z farmaření na obchod a začali migrovat.

Mayská civilizace a Sumerové

Mayská civilizace se nacházela ve Střední Americe a trvala od roku 1800 před Kristem do roku 900. Je známá vynálezem nuly, zpracováním gumy, propracovaným jazykem a písmem. Mayové také měli bohaté znalosti astronomie, architektury, umění a lékařství. Důvody jejich zániku zahrnují přelidnění, životní prostředí, války, změnu obchodních cest a vytrvalá období sucha. Ačkoli už nejde o impérium, Mayové stále existují v Belize či Hondurasu.

Sumerská civilizace se zformovala v letech 4500 – 4000 před Kristem v Mezopotámii, dnešním Iráku. Lidé známí jako Sumerové ovládali toto území do roku 3000 před Kristem. Historikové jim připisují vznik kalendáře, kola, výrobu mědi, koncept času a také nejstarší písmo na světě – klínové. Kolem roku 2004 před Kristem začaly boje o moc, a území včetně města tak postupně převzaly další národy. Vznikl tak Babylon a ohlásil konec Sumeru.

Myslíte si, že může dnešní Rusko potkat stejný osud?

Zdroj: DiscoveryMagazine

Článek Důvody, které dnes ztracené civilizace dostaly na kolena bez ohledu na jejich sílu. Čeká stejný osud i současné Rusko? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Výzva motorických schopností a sociální distanc

Drápy dávají svým nositelům možnost škrábat, hrabat a také šplhat. Nehty jsou ovšem zcela nezbytné pro naše základní motorické dovednosti. Napadlo vás někdy, jak byste bez nich oddělili stránku v knize? Nebo sebrali tak drobný předmět, jako je jehla? Dovedeme to právě proto, že máme na rukou nehty. Dovolují nám operovat s velkými i velmi malými předměty a pod jejich tvrdou skořepinou se nachází velmi citlivá síť nervů.

Profesionální péče o nehty se zrodila z toho, že kvůli jejich zmenšující se velikosti můžeme pečovat nejen o vlastní, ale také o cizí. Byl to také důvod pro více společenského kontaktu, což se dá pozorovat v každém kosmetickém studiu. Jejich ošetření už také není jen zdravotní záležitostí, jde o způsob sebevyjádření. Je to jedna z nejjednodušších cest, jak najít nové přátele nebo utužit již existující společenské vazby. Stejné nehty jsou něco jako klanový znak.

Zdravotní problémy a potíže se signalizací

Jedním z důvodů existence nehtů je bariéra, která udržuje bakterie a viry dál od vašeho organismu. Kdybychom je neměli, budeme jednoduše nemocní mnohem častěji. Na druhé straně by to také znamenalo, že se nám na prstech zachytí mnohem méně špíny. I tyto „zásoby“ totiž mohou snadno vést k infekcím. A když jsme u zdravotního přínosu, samotné nehty jsou informačním signálem o některých zdravotních problémech.

Jejich zvýšená lámavost například signalizuje nedostatek železa v těle. Horizontální rýhy zase poukazují na nízkou hladinu zinku. A aby toho nebylo málo, tvoří nehty účinné brnění našich končetin. Jakýkoli úder do ruky nebo nohy by bez nich byl násobně bolestivější a pravděpodobně vedl častěji i ke zlomeninám. Když si například někam skřípnete prst, část vnějšího tlaku vykryje právě tvrdá skořepina nehtu.

Jak velkou péči věnujete nehtům a s jakou frekvencí?

Zdroj: BrightSide

Článek Co by se s tělem stalo, kdybychom neměli nehty? Hrají v našem životě větší roli, než se zdá se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Důležitá společenská role

Kněží byli ve středověku osvobozeni od placení daní díky svému význačnému postavení. Starali se o členy komunity a zastávali prestižní roli ve společnosti. Vedli křty a svatby a obvykle byli jedinými nositeli vzdělání. Kněz měl mimo jiné na starosti dodržování náboženských zvyklostí a událostí a měl odpovědnost za provádění smutečních obřadů.

Jednou z nejvýznamnějších povinností bylo zřízení a provoz tehdejších škol. Duchovní byli pověřeni zodpovědností za vzdělávání místního obyvatelstva, ačkoli to, co učili, bylo skromné ​​a velmi základní. Jen malý počet studentů naučili vzdělaní kněží číst a psát latinsky. Vyučovali také religionistiku, filozofii a rétoriku.

Značné rozdíly v postavení duchovních

Kněží většinou nebyli žádnými boháči. Výjimkou byli biskupové ovládající celá území a kněží sloužící mše ve velkých  kostelech. Většina kněží, zejména ve venkovských kostelech a farnostech, neměla dostatek peněz na uživení se. V raném středověku byl místním knězem často právě ten, kdo od pána přijal nejnižší plat.

V důsledku toho slýcháme o kněžích, kteří byli v tak těžké tísni, že aby uživili sebe a rodinu, museli přijmout ještě druhou práci. Většina se soustředila na zemědělství, ale ne vždy. Například jeden německý kněz z 15. století požádal o osvobození od svých farních povinností, přičemž jako důvod uvedl nehodu při pájení, kdy mu do jednoho oka stříklo olovo.

Jak byste využili svého postavení jako středověký kněz?

Zdroj: Medievalist, MedievalChronicles

Článek Jak žili kněží ve středověku? Zneužívali svoje postavení, ačkoliv to nebyli žádní boháči se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Digitální stopy, které necháváme všude

Máme ale vůbec šanci znovuzískat tato data, jež jsou tak ceněná ostatními, ale na která si sami nedáváme pozor? Když probudíme naše smysly a podíváme se na problém novým způsobem, pak nejspíš ano. Jedním z řešení by mohla být rozšířená realita, tedy AR. Dovolí nám totiž sledovat, jak naše akce a volby vytváří vzorce, které ostatním dovolují predikovat naše chování. Když tohle dovedou, mohou s námi i manipulovat.

Nejdříve jedna relevantní metafora pro přesnější představu. Data, která za sebou v online světě a aplikacích necháváme, se dají popsat jako digitální prach. Na prachu je přitom například zajímavé, že ten v našich domácnostech sestává aspoň z 50 % z mrtvých kožních buněk. Ty nevyhnutelně obsahují naši DNA, tedy základní bloky, které tvoří naši genetickou identitu. Data, jež tak lehkovážně necháváme na síti, mohou vytvořit naše digitální já.

Digitální ekosystémy na nás mají vliv denně

Během posledních 20 let vyvinuly společnosti jako Facebook, Google nebo Apple digitální i fyzické ekosystémy, které mají denní dopad na náš život. Ilustračním příkladem může být politická mobilizace na Facebooku v roce 2010. Ta vyústila v dalších 340 000 volebních hlasů během voleb do amerického Kongresu. Každý mobilní telefon, notebook či tablet je přitom chapadlem tohoto ekosystému, sensorem na sbírání dat a jejich směnu.

V roce 2020 oznámila vedoucí společnost globálního výzkumu Gartner vznik nového technologického trendu. Je jím IoB (Internet of Behaviours), který kombinuje a analyzuje data z různých zdrojů a ekosystémů a vytváří model chování. Jakési nedokonalé „digitální dvojče“ každého z nás. S tímto modelem k dispozici mají zainteresované firmy ještě lepší schopnost analyzovat, a tím pádem i ovlivňovat naše chování, myšlenky a rozhodování.

Strach ze zmeškání a soukromí až potom

Dánská agentura pro digitalizaci zvláště upozornila na adresnou edukaci hlavně mladých lidí v tomto ohledu. Jedním z dominantních prvků, které drží lidi u sociálních sítí, je totiž „strach ze zmeškání (fear of missing out)“. Jde o konstantní obavu, že pokud nebudou neustále sledovat dění, unikne jim něco, co se jich bude bytostně týkat. Na tom, jestli v tomto strachu poskytují vlastní data, jim záleží až druhotně, případně vůbec.

Jednotlivý uživatel si přitom málokdy uvědomí, kdy, kde a jak moc zanechává ony digitální prachové stopy. Odklikávání souhlasů s podmínkami použití nebo přístupem přístroje ke kontaktům či médiím už je totiž stejně automatické jako pamatování si čísla účtu nebo platební karty. Je proto potřeba se na tyto záležitosti podívat z různých úhlů a složit si obsáhlejší obrázek. Příkladem budiž skandál Facebooku s reklamou při volbě amerického prezidenta.

Převzetí kontroly po malých krocích

Skutečností je, že vládní nařízení jako GDPR a podobné vytváří cenný rámec, ve kterém můžeme s našimi právy dále nakládat. Pokud se ale lidé nezapojí jednotlivě a aktivně, jejich efekt zůstane velmi omezen. Je také potřeba si pro sebe revidovat, jakou cenu platíme za služby typu Facebook a další. Existují i méně známé varianty těchto platforem (Mastodon), které staví na jiných principech a jejichž fungování je mnohem transparentnější.

Hlavním problémem ovšem zůstává náš omezený pohled na následky našich vlastních rozhodnutí a chování na internetu. Bude-li k dispozici snadný nástroj, jak naše stopy zmapovat, je možné se zaměřit na konkrétní oblasti a udělat kroky ke změně. Prvním je ovšem ochota si vůbec uvědomit, jak která zařízení používáme a co z našeho přístupu může vzejít. Nechat se nachytat jednou je chyba, podruhé už jde spíše o volbu.

Používáte aplikace s rozmyslem, nebo věci potvrzujete bezmyšlenkovitě?

Zdroj: ScienceNordic

Článek Digitální stopy člověk nechává všude, Jeníček a Mařenka byli ve větším bezpečí. Odborníci radí, jak opět převzít kontrolu nad svými daty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nesnažte se vždycky vyhrát

Okouzlující lidé se nesnaží vyhrát za každou cenu. Odmítnutí berou jako nevyhnutelnou součást procesu komunikace. Současně se snaží dát ve vztazích více, než přijímají. Nemají také problém uznat vlastní chyby či neúspěchy. Stejně tak jsou otevření ve svých slabostech. Základem je zkrátka jejich vyrovnanost se sebou samými. Svoje emoce jasně projevují a upřímně přiznají, když něco neumí. Obvykle následuje věta: „Můžeš mě to naučit?“

V jejich komunikaci s okolím nejspíš nenajdete stopu po falši. Oni se totiž s dalšími lidmi setkávají upřímně rádi a dávají to najevo. Usmívají se, drží oční kontakt, kroutí hlavou nebo přikyvují. Jenže to nejsou jen prázdná gesta – oni se opravdu soustředí na to, co říkáte. Oblíbenost ve společnosti je založena na skutečné komunikaci, nejen obvyklé iluzi. Podstatným prvkem je v ní také pátrání po shodách a porozumění, ne pouze po záminkách ke sporu.

Hledání společného základu

V dnešní moderní digitální době se upevnil zvyk hledat všude to, s čím se dá nesouhlasit. Jenže lidé s osobností pátrají naopak po shodě, po společných základech, a to s každým. Tohle porozumění doplňují doteky, protože ty kompletují vyjádření emocí. Soucit se dá vyjádřit slovem, jenže objetí navíc ukazuje skutečný zájem. Pokud chtějí někomu pogratulovat, potřesou srdečně rukou nebo poplácají po rameni – obojí podle situace.

Jak už bylo řečeno, jejich hlavní zbraní je vyrovnanost se sebou samými a absence předstírání. Díky tomu jim nevadí, když občas vypadají hloupě. To je opět nevyhnutelná součást lidské nedokonalosti, kterou přijali. Třetí podstatnou složkou je umění kladení správných otázek ve spojení s tím, že si pamatují jména. Lidé s tímto nastavením se totiž skutečně zajímají o to, co si druzí myslí, a to z nich dělá vítané společníky.

Zdroj: BrightSide

Článek Ověřené psychologické triky, díky kterým se stanete tou nejoblíbenější osobou na světě. Poblázněte lidi během pár sekund se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zase ty zatracené hormony

Holandský profesor Ad Vingerhoets se rozhodl provést rozsáhlou studii, aby lépe porozuměl lidským slzám. Podle jeho závěrů pláčou ženy asi 30 – 64 krát za rok, zatímco frekvence u mužů je jen něco mezi 6 a 17 případy za stejnou dobu. Jenže co má na tuto frekvenci vliv? Psycholožka Georgia Ray prohlásila, že za menším počtem pláče u mužů stojí jasné fyziologické a sociologické důvody. Podle ní mají muži znatelně nižší hladinu prolaktinu než ženy.

Tento hormon je spojený s výraznými emocemi a hlavně na ně navázanými projevy, což jsou právě i slzy. Kulturní důvod, jak uvádí Ray, je v tom, že společenské stereotypy odrazují muže od pláče. Stejné stereotypy ostatní brání mužům obvykle i v dalších výraznějších projevech emocí a přisuzují jim roli silných hráčů s kamennou tváří. Jde o jeden z mnoha přežitků, které by v moderní době zasloužily minimálně revizi.

Soud společnosti za projev

Pokud totiž muž na veřejnosti projeví výrazněji své emoce, uškodí mu to. A když je taková situace provázena dokonce fyzickým projevem typu slz, společnost se na to kouká téměř skrz prsty. Máme zkrátka zažito, že tohle k modelu muže nepatří. Zajímavé přitom je, že zatímco lidské slzy pochází z nejrůznějších důvodů, vědci napříč obory jsou stále zmateni z toho, proč je vlastně pláč tak užitečným lidským fenoménem.

Společenská očekávání mohou poměrně snadno způsobit potlačování emocí, což rozhodně není zdravé. Pokud se to stane jednou za čas, naše tělo se s tím ještě nějak vyrovná. Problém je, že tělo si tato drobná potlačení pamatuje a ukládá. Uložený emoční „materiál“ nás pak ovlivňuje v mnoha dalších ohledech a často marně pátráme po důvodu. Jenže ten vězí v tom, že jsme tělu na základě společenského tlaku zakázali se skutečně uvolnit.

Zdroj: DeccanChronicle

Článek Jak to, že muži nepláčou aneb Jsou ženy větší citlivky? Má to jednoduché fyziologické vysvětlení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.