Skladba, která nemá co vyvíjet

Výsledek, dokončený 15. října 1928, se vzpírá téměř všemu, co se na konzervatořích učí o hudební formě. Malý buben nasadí ostinátní rytmus (třídobý pulz odvozený ze španělského tance bolero) a drží ho prakticky nepřetržitě po celou dobu skladby. Přes něj nastoupí první melodická věta, pak druhá. A pak se obě vrátí. A znovu. A znovu.

Harmonický pohyb je minimální, modulace přijde až těsně před koncem. Žádné kontrastní téma, žádný střední díl, žádná repríza v klasickém smyslu. Ravel sám to v rozhovoru pro londýnský Daily Telegraph v roce 1931 popsal jako „orchestrální tkáň bez hudby“, ne proto, že by dílo považoval za neúspěch, ale proto, že záměrně vyřadil většinu nástrojů, které skladatel běžně používá k budování napětí.

Co zbylo? Crescendo. Patnáct minut postupného narůstání zvukové masy, během nichž tatáž melodie putuje z flétny přes klarinet a hoboj k saxofonům, žesťům a nakonec plnému orchestru. Každé opakování přináší jiný odstín, jinou registraci, hustší texturu. Jak ukazuje analytická studie muzikoteoretičky Gurminder Kaur Bhogalové publikovaná v Music Theory Online, Ravel nahradil tematický vývoj vývojem zvukovým, a právě v tom spočívá řemeslná brilance Boléra.

Premiéra s výkřikem „Šílenec!“

Dne 22. listopadu 1928 uvedla Rubinsteinová balet v pařížské Opeře. Choreografie zasadila děj do španělské taverny: tanečnice na stole, kolem ní narůstající dav. Účinek byl okamžitý a polarizující. Podle tradovaného svědectví jedna žena v hledišti vykřikla: „Šílenec! Šílenec!“ Ravel prý zareagoval: „Ta jediná pochopila.“ Ironie výroku sedí přesně. Skladba je posedlost, mechanické opakování stupňované až k bodu zlomu.

Sám Ravel přitom premiérovou „taverní“ inscenaci příliš nesdílel. Podle pozdějších svědectví, jak uvádí specializovaný referenční web maurice-ravel.net, si představoval spíš venkovní scénu s továrnou v pozadí, obraz, který mnohem lépe odpovídá strojové povaze partitury. Hudební mechanismus, ne smyslný tanec.

Proč funguje opakování

Ravelův slavný výrok, že „každý student konzervatoře by to dokázal stejně dobře“, bývá čten jako skromnost. Spíš jde o přesné pojmenování toho, co Boléro není. Není to kompoziční vynalézavost v tradičním smyslu, žádné překvapivé modulace, žádné kontrapunktické triky. Stavební plán je triviální. Co triviální není, je načasování.

Držet posluchače patnáct minut u jedné melodie vyžaduje absolutní kontrolu nad dávkováním:

• Barva: každé opakování musí znít jinak, i když noty zůstávají stejné.
• Hustota: orchestr houstne po vrstvách, nikdy skokem.
• Dynamika: crescendo musí být tak pozvolné, že si posluchač uvědomí nárůst až zpětně.
• Zlom: jediná modulace na konci funguje jako uvolnění napětí, které se hromadilo celou skladbu.

Síla Boléra neleží v tom, co přidává. Leží v tom, jak dlouho si troufne nepřidat skoro nic, a přesto nepustit pozornost.

Od baletní zakázky k popkulturní ikoně

Koncertní život Boléro rychle odpojil od původního scénického rámce. Orchestry po celém světě ho zařazovaly jako samostatný kus, choreografové ho reinterpretovali (nejslavněji Maurice Béjart v roce 1961) a film ho adoptoval jako univerzální symbol narůstajícího napětí. Skladba, kterou autor považoval za úzký technický pokus, se stala evergreenem právě díky své přenositelnosti: jednoduchý materiál unese jakýkoli kontext.

V Česku patří Boléro k repertoáru, po kterém dramaturgové sahají, když chtějí oslovit co nejširší publikum. Česká filharmonie ho pravidelně zařazuje na svůj tradiční bezplatný Open Air koncert. Kdo chce Boléro slyšet naživo letos, má konkrétní příležitost: 15. září 2026 jím v Dvořákově síni Rudolfina zakončí koncert ke stému výročí Symfonického orchestru Českého rozhlasu v rámci festivalu Dvořákova Praha pod taktovkou Eliase Grandyho.

Článek Ravelovo Bolero se prosadilo jako slavná skladba, přestože vzniklo jen jako malý experiment s rytmem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Poslední tři dny: co říkají dokumenty

Nejpevnější časovou osu nabízí Robert Johnson Blues Foundation: 13. srpna 1938 Johnson zkolaboval u Three Forks, byl převezen do soukromého domu a o tři dny později zemřel. Úmrtní list existuje, ale jeho výpovědní hodnota je sporná: na přední straně chybí jednoznačná příčina smrti, na zadní straně se objevuje pozdější poznámka naznačující syfilis.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Mississippi z roku 2000 ve věci Johnsonovy pozůstalosti tuto poznámku výslovně oslabilo: syfilis nebyl prokázaný závěr, jen jedna z možností odvozená z dodatečného zápisu. Soud nepracoval s žádným pitevním protokolem ani toxikologickým nálezem. Johnson nikdy nebyl řádně pitván.

David „Honeyboy“ Edwards, bluesový muzikant a Johnsonův současník, v rozhovoru pro Chicago Magazine z roku 2011přímo popsal motiv: Johnson chodil s manželkou provozovatele baru a „ten ho dostal z cesty“ otrávenou lahví. Jde o ústní svědectví zaznamenané po více než sedmdesáti letech, ne o soudní důkaz. Přesto je to nejkonkrétnější svědecká linie, kterou otevřené prameny nabízejí.

Dva jedy, dva mechanismy

Pokud přijmeme rámec otravy, moderní toxikologie zná dva kandidáty, kteří se v diskusích kolem Johnsonovy smrti opakovaně vracejí:

Strychnin — alkaloid blokující glycinové receptory v míše. Podle CDC nastupují příznaky po požití během 15 až 60 minut: bolestivé generalizované křeče, opistotonus, dechové selhání. Smrt může přijít rychle, řádově v hodinách. Problém: Johnson umíral tři dny. Vysvětlení založené na akutní otravě strychninem by tak muselo počítat buď se subletální dávkou a následnými komplikacemi, nebo s kombinací s jiným faktorem.

Naftalen — hlavní složka kuliček proti molům, běžně dostupných ve 30. letech. Vstřebává se přes trávicí trakt, v játrech se metabolizuje na reaktivní epoxidy a naftoly. Ty mohou vyvolat masivní hemolýzu červených krvinek, methemoglobinemii a postupné orgánové selhání. Průběh je pomalejší: trvá dny, nikoli hodiny. Podle toxikologického profilu ATSDR se metabolit 1-naftol dá v moči detekovat ještě 4 až 9 dní po expozici.

Třídenní agónie popsaná ve svědecké tradici lépe odpovídá naftalenovému scénáři. Ale bez laboratorního důkazu zůstává i toto jen nepřímou dedukcí.

Co by musela obsahovat skutečná retrospektivní identifikace

Aby šlo mluvit o „identifikaci konkrétního jedu po desítkách let“, musel by existovat jeden ze dvou typů důkazů:

• Dochovaný biologický materiál (vlasy, kosti, zuby, tkáň) a v něm detekovatelné biomarkery: adukty hemoglobinu či albuminu, stabilní metabolity uložené v keratinu.
• Primární publikace s popisem metody, vzorku, instituce a výsledků.

U Johnsona se v otevřených pramenech nepodařilo dohledat ani jeden z těchto typů důkazů. Neexistuje známý exhumační protokol, neexistuje veřejně dostupná studie s konkrétním laboratorním nálezem. To neznamená, že taková práce neproběhla; znamená to pouze, že ji nelze ověřit z dostupných zdrojů. Jakákoli „toxikologická identifikace“ tak zatím stojí na symptomatologické a archivní rekonstrukci, nikoli na tvrdém analytickém důkazu.

Klub 27: kulturní rámec, ne statistický fakt

Johnson bývá označován za prvního člena „Klubu 27″, neformálního seznamu hudebníků zemřelých v tomto věku. Rock & Roll Hall of Fame ho prezentuje jako jednoho z prvních předchůdců rockových hvězd, jejíž krátký život a záhadná smrt vytvořily archetyp tragického génia.

Jenže studie publikovaná v BJPsych Bulletin v lednu 2026 připomíná, že kohortová data z BMJ nenašla žádný specifický mortalitní vrchol právě ve věku 27 let. „Klub 27″ je kulturní mytologie, ne epidemiologický fenomén. Johnson v něm figuruje jako symbolický počátek, ne proto, že by věk 27 byl pro muzikanty prokazatelně nebezpečnější než 26 nebo 28, ale proto, že jeho příběh nejlépe živí narativ o prokletí.

Co vlastně víme a co si myslíme, že víme

Archivně doloženy jsou datum, místo a okolnosti kolapsu. Svědecky podložený je motiv žárlivého manžela a otrávené lahve. Soudně oslabená je teorie syfilis. Z toxikologického hlediska je nejpravděpodobnější pomalu působící látka typu naftalenu, nikoli rychlý strychnin.

Co naopak doložené není: konkrétní chemická látka potvrzená laboratorně, autor a instituce případné analýzy, biologický vzorek, z něhož by se dalo vycházet. Příběh Roberta Johnsona tak zůstává tam, kde byl vždycky, na hranici mezi tím, co archiv unese, a tím, co si kolem něj postavila kultura. Jen ta hranice je dnes ostřejší.

Článek Klub 27 začal Robertem Johnsonem v roce 1938. Teprve po desítkách let víme, jaký jed ho zabil a proč účinkoval tak rychle se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dopisy, které nepatřily do salonu

Takzvané Bäsle-dopisy tvoří korpus devíti listů z let 1777 až 1781. Fekální motivy se v nich nevyskytují jako ojedinělý exces, prolínají se s jazykovou hrou, rýmováním a náhlými přeskoky témat. Mozart v jednom dopise kombinuje něžné oslovení sestřenice s análním vtipem zakončeným „zkouškou prstem a nosem“. V jiném střídá věcné zprávy o cestě s obscénními průpovídkami, jako by přepínal mezi dvěma registry bez varování.

Důležitý kontext: nebyl v tom sám. Kritické poznámky v edici upozorňují, že podobný jazyk se objevuje i u dalších členů rodiny a přátel. Fekální humor v soukromé korespondenci 18. století nebyl tak výjimečný, jak se z dnešního pohledu zdá. Mozartova verze byla jen intenzivnější, hravější a díky jeho slávě dochovanější.

Od sprostého humoru k neurologické hypotéze

Zlom přišel v roce 1983. Na světovém psychiatrickém kongresu ve Vídni představili Feug a Regeur myšlenku, že Mozartovo skatologické chování by mohlo odpovídat Tourettovu syndromu. Impulzem byly právě dopisy a také obraz, který o Mozartovi vytvořil Peter Shaffer ve hře Amadeus. O devět let později hypotézu rozpracoval americký lékař Benjamin Simkin, který systematicky prošel 371 Mozartových dopisů a skatologický jazyk identifikoval v 39 z nich.

Samotný Tourettův syndrom přitom popsal francouzský neurolog Georges Gilles de la Tourette už v roce 1885, tedy 94 let po Mozartově smrti, nikoli dvě stě. Dvě století odpovídají spíš době, která uplynula, než se někdo pokusil tuto diagnózu zpětně aplikovat na Mozarta.

Konkrétní mechanismus, o který se hypotéza opírá, se jmenuje koprolálie: mimovolné vykřikování obscénních slov nebo frází v rámci tikové poruchy. Mozartovy dopisy ale nejsou vykřikování. Jsou to psané, strukturované, často důmyslně rýmované texty. A právě tady začíná problém.

Proč diagnóza na dálku dvou století nefunguje snadno

Dnešní diagnostická kritéria Tourettova syndromu podle CDC vyžadují kombinaci alespoň dvou motorických tiků a jednoho vokálního tiku, trvajících déle než rok, se začátkem před osmnáctým rokem věku. Koprolálie, tedy právě ta složka, která se s Mozartem nejčastěji spojuje, je přitom u pacientů s Tourettem spíš menšinový symptom, ne diagnostické jádro. Mediální obraz, v němž Tourette rovná se nekontrolované nadávky, je zkreslený.

U Mozarta nemáme k dispozici klinické pozorování. Máme dopisy, vzpomínky současníků a historky. Žádný z těchto pramenů nedokládá motorické tiky. Žádný nerozliší, zda fekální pasáže vznikly mimovolně, nebo jako vědomá stylizace, provokace, rodinný rituál, způsob, jak rozesmát sestřenici.

Přehledová studie z roku 2017 publikovaná v Revista Colombiana de Psiquiatría to shrnuje střízlivě: existují argumenty pro i proti, ale sekundární historické zdroje nikdy neumožní jistou diagnózu.

Porcelánový Mozart versus ten skutečný

Síla celého příběhu nespočívá v tom, zda Mozart „měl Tourette“. Spočívá v tom, co se stane, když se intimní a dobově hrubý humor dostane pod drobnohled moderní medicíny.

Režisér Peter Hall ve svém úvodu k vydání Amadea vzpomíná, jak po premiéře diskutoval s Margaret Thatcherovou. Tehdejší britská premiérka odmítla přijmout, že autor „tak vybrané a elegantní hudby“ mohl být zároveň „skatologickým šotkem“. Hall jí poslal kopie Mozartových dopisů na Downing Street. Nepřesvědčilo ji to.

Thatcherová nebyla výjimka. Obraz „porcelánového Mozarta“, dítěte v paruce, génia bez tělesnosti, je kulturní konstrukce, kterou skutečné prameny narušují. A medicínská hypotéza paradoxně nabízí únik z obou extrémů: Mozart nemusel být ani nevychovanec, ani světec. Mohl být člověk s neurologickou odchylkou, která jeho hravost zesilovala způsobem, jejž sám nedokázal nebo nechtěl korigovat.

Mimochodem, slavný kánon „Leck mich im Arsch“, často uváděný jako koruna Mozartovy skatologie, je v současném Köchelově katalogu veden jako dílo pochybné pravosti. I ikona vulgarity má své pochybnosti.

Co z toho plyne pro dnešek

Mozartův případ ukazuje limity zpětné diagnostiky lépe než jakákoli metodologická příručka. Máme geniálního skladatele, jehož soukromé dopisy obsahují desítky fekálních pasáží. Máme neurologický syndrom, který by část z nich mohl vysvětlit. A máme propast dvou století, přes kterou se žádný most nedá postavit s jistotou.

Důvod, proč Mozart psal sestřenici o hovnech, v dochovaných pramenech explicitně nevyložil. Možná to byl tik. Možná rodinný jazyk. Možná obojí. Jisté je jen to, že totéž pero, které stvořilo Figarovu svatbu, psalo i věty, které by dnes neprošly ani moderací internetového fóra.

Článek Mozart psal do dopisů fekální vtipy. Za vulgaritou stojí neurologický mechanismus, který psychiatrie pojmenovala až o 200 let později se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pradávný nástroj

Hudba je úžasný nástroj, který je tu s námi už od pradávna. Už pravěcí lidé se začali s hudbou seznamovat pomocí různých výkřiků, zvolání, tancování kolem ohně atd. Hudba nás provází po celý život a pro mnohé lidi je to prostředek k živobytí. Na světě je plno umělců, kteří se hudbou živí a které hudba přímo proslavila. Jen si vzpomeňte na světové hudební skladatele a jejich dokonalou hudbu. Každý máme svůj oblíbený žánr, ale opravdovou klasiku nelze nahradit ničím.

Mapování nervových reakcí

Hudba nás dokáže dokonale uchvátit. Když posluchači poslouchají hudbu nebo muziku, jako by s ní přímo komunikovali. Skladatelům a umělcům se hudba tvoří přímo v hlavě, a díky tomu mohou vznikat umělecká hudební díla. Když posloucháme hudbu, pozorně nasloucháme zvukům, které vycházejí ze sluchátek, z rádia, z orchestru, z hudebního nástroje, gramofonu a mnoha dalších prostředků. Poslouchání těchto zvuků je jistě velmi užitečný a příjemně investovaný čas. Studie vědeckého týmu z The City College v New Yorku a Univerzity v Arkansasu mapuje nový základ v oblasti porozumění nervových reakcí na hudbu.

Posluchači se synchronizují

Navzdory důležitosti bylo obtížné studovat interakce s hudbou vzhledem k limitům. Vědci měřili synchronizaci mozkových vln v publiku, které právě poslouchalo hudbu, jež publikum dokonale uchvátilo a zaujalo. Jakmile je posluchač naplno zapojen do hudby, resp. je na hudbu napojen, jeho nervová reakce je synchronní s reakcí ostatních posluchačů v publiku. Vzájemná korelace mozkových vln je tedy měřítkem napojení se na hudbu.

Opakováním se napojení snižuje

Podle zjištění vědců a odborníků se napojení posluchače snižuje s opakováním stejné hudby. Jedná se ovšem op případ známých hudebních děl. Neznámé hudební styly mohou udržet zájem publika mnohem déle. Jedná se zejména o jednotlivce, kteří mají určitý hudební cit a výcvik. Při opakovaných expozicích instrumentální hudby klesala korelace mezi subjekty. Kromě toho účastníci s formálním hudebním výcvikem vykazovali více vzájemných korelací mezi subjekty hudby a udržovali je v expozicích hudby neznámého stylu. Ať už je to tak nebo tak, rozhodně se jedná o další významný objev z oblasti kulturního života.

Článek Podle vědců hudba dokáže posluchače zaujmout a synchronizovat jejich mozkové vlny se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Gramofonové desky od The Beatles

Britská kapela The Beatles je dodnes považována za jednu z nejlepších hudebních skupin všech dob. Dokonale to demonstrují také jejich gramofonové desky, které dnes mají neuvěřitelně velkou hodnotu. Nejdražší jsou přitom vinyly alba s názvem „The White Album“ z roku 1968. Tyto desky jsou specifické tím, že byly číslovány podle pořadí vydání.

Redakce VědaŽivě

29 května, 2024

Podívejte se do police, zda tam nemáte jednu z vzácných knížek. Sběratelé vám za ně utrhnou ruce, mají hodnotu statisíců korun

Deska s pořadovým číslem jedna byla dlouhou dobu nezvěstná a mezi fanoušky se tradovalo, že jí vlastní zesnulý člen skupiny John Lennon. Ve skutečnosti ji celých 35 let uchovával Ringo Starr, který ji nedávno prodal za neuvěřitelných 18,5 milionů korun. Slušně vydělat však můžete i na dalších vydáních této desky. V roce 2012 se například prodala deska s pořadovým číslem 23 za více než 300 tisíc korun, jak uvádí web TN.cz.

Album s názvem Caustic Window

Tato deska vznikla v roce 1994 jako experimentální počin producenta Richarda D. Jamese. Ten byl v showbyznysu znám svou samotářskou a excentrickou povahou a říkal si Aphex Twin. Toto vzácné album však vytvořil pod pseudonymem Caustic Window a stejně pojmenoval také gramofonové desky svého alba. Vydalo se pouze pět kopií, když se tento podivín rozhodl celý projekt ukončit. Na veřejnost se však nejspíš dostala pouze jedna z desek a v roce 2014 se objevila v aukci. Nový majitel si ji zde pořídil za 315 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

21 dubna, 2024

Máte v peněžence tuto minci? Sběratelé vám za ni utrhnou ruce, můžete dostat klidně 100 000 Kč

Nejdražší deska od Prince

Zpěvák Prince byl jedním z předních hudebních hvězd své doby. V roce 1987 vydal album s názvem „The Black Album“. Nahrávací studio vydalo zhruba 500 tisíc kopií, když se zpěvák rozhodl, že by chtěl toto album zrušit. Měl prý vnuknutí, které mu ukázalo, že jsou jeho gramofonové desky plné zla. Dokonce byl ochotný nakladatelství zaplatit, aby zajistil, že se přestane album dále vydávat a že bude staženo z oběhu. Do světa se tak dostalo pouze pár kusů, které dnes mají obrovskou hodnotu. V roce 2018 se jeden originální a stále zabalený kus prodal za necelý milion korun.

Článek Za gramofonové desky ze zahraničí vám zaplatí statisíce: Rychle prohledejte půdu, sběratelé za ně pohádkově zaplatí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Podvodný e-shop Kytary.cz

E-shop Kytary.cz patří mezi největší prodejce hudebních nástrojů v Česku. Jak už sám název napovídá, zaměřuje se především na prodej akustických nebo elektrických kytar. Jejich sortiment obsahuje také kytary značky Fender, na kterou hrál například Kurt Cobain ze skupiny Nirvana nebo slavný kytarista Jimi Hendrix. Právě tuto značku kytar využívá také podvodný e-shop, který se za Kytary.cz pouze vydává.

Redakce VědaŽivě

5 července, 2024

E-shop, na kterém denně nakupuje spousta lidí, okrádá své zákazníky: Jedno kliknutí a úspory letí ven z okna

Zatímco se běžná cena těchto kytar pohybuje v řádu tisíců korun, podvodníci ji na svých stránkách nabízí za pouhých 250 korun. Pro znalce hudebních nástrojů by už takhle nízká cena měla být jasným vykřičníkem. Přesto se na tento trik nachytala už minimálně stovka lidí. Místo levné kytary však přišli o všechny peníze.

Jistý druh phishingu

Podvodný e-shop v podstatě slouží pouze k tomu, aby z důvěřivých obětí vylákal údaje k platební kartě. Pokud se pokusíte si zdejší levné zboží zakoupit, projdete klasickým procesem všech internetových obchodů. E-shop bude následně vyžadovat platbu kartou předem a přesměruje vás na falešnou platební bránu. Jakmile do ní zadáte údaje ke své platební kartě, podvodníci získají nekontrolovaný přístup k vašim financím. Svým způsobem se tak jedná o jistý druh phishingu.

Redakce VědaŽivě

20 srpna, 2024

Nechutný podvod od známého českého e-shopu: Zákazníci byli sprostě oklamáni, aniž by o tom věděli

Extrémně propracovaný podvod

Problém je v tom, že se jedná o extrémně dobře propracovaný podvodný e-shop, který na první pohled od originálního e-shopu Kytary.cz nerozeznáte. Podvodníci si s jeho přípravou dali práci, při které zacházeli do neuvěřitelných detailů.

„Oni si naklikali i nějaké další uživatele, vytvořili si historii, připravili si obrázky a celý podvod poměrně pěkně. Takže je poměrně těžké opravdu odhalit, že jde o podvodnou stránku,“ popisuje Robert Šuman ze společnosti ESET pro portál iRozhlas.cz. Podvodníci se v tomto případě dopouští hned několika trestných činů najednou a při dopadení jim hrozí trest odnětí svobody. Jejich totožnost je však zatím neznámá a riziko pro běžné lidi přetrvává.

Článek Jednou v něm nakoupíte a máte po penězích: Pozor na podvodný e-shop, okradl už spoustu Čechů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nošení sluchátek a řízení auta

Existují pouze dva důvody, proč by řidiči mohli nosit sluchátka za jízdy – kvůli handsfree volání nebo poslechu hudby či oblíbených pořadů. Ačkoliv se ten první důvod dá pochopit a z hlediska legislativy by se nejspíš ani nejednalo o přestupek, o tom druhém se dá vážně polemizovat.

Redakce VědaŽivě

1 ledna, 2022

Nošení sluchátek stojí za častými bolestmi hlavy a nenávratně poškozuje sluch. Jak se rizikům vyvarovat?

Každé auto je vybavené autorádiem, ke kterému se dá v moderních autech navíc připojit telefon, ze kterého si můžete pouštět své oblíbené písničky. Nošení sluchátek za jízdy k poslechu hudby tak dává smysl pouze ve starších autech, kde možnost připojení vlastní hudby schází. Přesto je vždy lepší, pokud si svou hudbu pustíte z telefonu nahlas.

Snížená pozornost řidiče

Nošení sluchátek za jízdy s sebou nese hned několik rizikových faktorů. Především dochází k ovlivnění smyslů a vnímání. Řidič se sluchátkem v uchu si tak hůře všimne například projíždějících jednotek integrované záchranné služby. Zároveň se nemusí při poslechu přes sluchátka plně soustředit na jízdu, což může vést k případným dopravním nehodám.

Redakce VědaŽivě

12 ledna, 2024

Koupili jste si v nedávné době tato sluchátka? Je nám líto, byli jste okradeni. Na 99 % jde o hloupý padělek

Podobné riziko však hrozí také v případě, že řidič poslouchá hudbu z autorádia, které má nastavené na vysokou hlasitost. Nedostatečná koncentrace na řízení nastává také v případě, že řidič během jízdy telefonuje. Při hovoru se kromě řízení soustředí také na výměnu informací s volajícím a hrozí například opožděná reakce na různé nečekané situace.

Policie rozdává pokuty

Ačkoliv o tom většina lidí neví, nošení sluchátek za jízdy se bere jako přestupek proti platné legislativě. Důvodem je právě nedostatečná koncentrace na řízení, která může vést k vážným nehodám. Za řízení se sluchátky tak hrozí pokuta ve výši až pět tisíc korun, jak uvádí web Lidovky.cz. Pozor by si měli dávat především profesionální řidiči autobusů nebo kamionů, kteří si podobným způsobem krátí dlouhé hodiny za volantem.

Článek Za nošení sluchátek pokuta: Jakmile policie zbystří, že je máte na sobě, bude vás to stát 5 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pokuta za poslech hudby

S revoluční myšlenkou přišli polští politici, kteří bezpečí účastníků provozu probírali během svého posledního státního jednání. Zástupci opozice vyžadují detailní analýzu nehodovosti od roku 2018, která by měla odhalit, jaké procento dopravních nehod způsobí hlasitý poslech hudby. Polsko tak pomalu, ale jistě, směřuje k zavedení zákona, který bude určovat, jak hlasitou hudbu může řidič za jízdy v autě poslouchat.

Redakce VědaŽivě

18 srpna, 2024

Za používání telefonu je v některých případech pokuta 2 500 Kč: Krutá realita, policie žádné porušování pravidel tolerovat nebude

Hlasitá hudba řidiče rozptyluje

Podobná regulace by možná byla prospěšnější, než si mnozí chtějí připustit. Poslech hlasité hudby skutečně může řidiče rozptylovat a vést k vážným dopravním nehodám. Především mladí řidiči mají tendenci jezdit rychle a mít puštěnou hudbu na maximum. Řidič v takovém případě nevěnuje plnou pozornost řízení a nechává se pohltit hlasitou hudbou. Mimo jiné přichází o jeden ze smyslů, kterým vnímá své okolí.

Takové jednání je nebezpečné především pro sanitky převážející pacienty. Jen v červenci se v Polsku staly dvě nehody, kdy řidič nedal přednost projíždějící sanitce, protože přes hlasitou hudbu neslyšel její houkání. Obě nehody si vysloužily vážná zranění, jak uvádí web TN.cz.

Redakce VědaŽivě

27 října, 2023

Používáte v autě navigaci? 80 % Čechů to neví, ale hrozí jim za to obrovská pokuta

Společnost takový zákon odmítá

Zavedení takového zákona je v tuto chvíli otázka budoucnosti. Už nyní však dokázala rozpolit společnost na dva tábory. Jedni by podobný zákon uvítali, jiní ho striktně odmítají. Zavedení takového zákona však nebude nijak jednoduché. Politici se nejprve musí shodnout na tom, jaká je únosná hranice hlasitosti při poslechu hudby a jak se bude tento faktor kontrolovat. Kompletní zákaz rádií v autech by taky nebylo řešení, protože poslech hudby může řidiče udržet při smyslech během dlouhé jízdy, takže má také svou pozitivní stránku.

Článek Rádio v autě pod palbou pokut: Za poslech hudby jsou teď vysoké sankce. Češi platí jako mourovatí kvůli neznalosti zákona se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Woodstock 99 jako odkaz originálního festivalu

Mnozí věřili, že Woodstock 99 přinese stejný, ne-li větší, ohlas jako originální hudební festival z roku 1969. Přelom milénia sliboval významnou historickou událost. Stejně jako v roce 1969 i v roce 1999 se hudebního festivalu účastnily největší hvězdy současné hudební scény. Tito umělci však na festival přinesli úplně jinou atmosféru, než která na něm panovala o třicet let dříve.

Hnutí hippies vystřídaly hard rockové žánry, které v účastnících během festivalu podněcovaly agresi. Na festivalu vystupovaly kapely jako například Korn, The Offspring, Limp Bizkit a Red Hot Chili Peppers. Právě Limp Bizkit a Red Hot Chili Peppers bývají často označováni za strůjce následného chaosu, který na festivalu vypukl. Ve skutečnosti se však jednalo o souhru několika okolností, které v návštěvnících festivalu zažehly doslova animální chování.

Podceněná organizace a předražený festival

Woodstock 99 navštívilo přes 220 tisíc lidí, kteří chtěli být součástí největšího amerického hudebního festivalu končícího tisíciletí. Svým způsobem se jim toto přání splnilo. Semínka chaosu byla tentokrát zasazena už při samotné organizaci. Už samotná cena lístku naznačovala, že se bude jednat o mimořádnou událost. V předprodeji bylo možné vstupenku na festival zakoupit za 150 dolarů, což by dnes odpovídalo zhruba 277 dolarům neboli v přepočtu více než 6 tisícům korun. Na místě byly vstupenky dokonce ještě dražší. Tím však otázka peněz nekončila.

Návštěvníci museli při vstupu do areálu odevzdat veškeré pití a jídlo, aby byli nucení vše koupit na místě, kde byly ceny značně nadhodnocené. Dále organizátoři řešili problémy s pitnou vodou a špatnou údržbou záchodů, u kterých se brzy vytvořilo bahniště lidských exkrementů. Panující parné horko a agresivní rocková hudba následně vytvořily výbušnou směs, která většinu návštěvníků uvedla do varu.

Ohně, znásilnění i smrt

Podle oficiálních záznamů došlo během festivalu minimálně k jednomu úmrtí v následku vyčerpání horkem. Desítky lidí bylo během výtržnictví zraněno a došlo k poškození vybavení za tisíce dolarů. Největší agrese vypukla během vystoupení Red Hot Chili Peppers, kdy začali účastníci postupně pálit vybavení festivalu.

Redakce VědaŽivě

8 května, 2022

Znáte hudební vkus vašeho psa? Poslech některých žánrů může zlepšit kvalitu jeho života

V jednu chvíli byl dokonce shozen celý stožár s akustickým vybavením a bylo hlášeno hned několik sexuálních napadení. Rozvášněný dav muselo nakonec uklidňovat komando policistů. Woodstock 99 tak dodnes představuje jednu z nejhorších hudebních událostí v moderních dějinách.

Článek Woodstock 99: Měl napodobit legendární festival Woodstock, místo toho skončil požárem a výtržnictvím se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Majitelé Spotify účtů čelí rozsáhlému útoku

Streamovací služby, jako je Spotify a Netflix, jsou dnes už naprosté stálice u většiny uživatelů. Jejich používání je praktické a pohodlné a nabízí nepřeberné množství muziky či filmů bez nutnosti stahování. Jejich oblíbenost však zároveň láká i různé kyberzločince, kteří cílí na osobní údaje uživatelů a ovládnutí jejich účtů. Poslední rozsáhlý útok byl zaznamenán v létě roku 2020, kdy se mělo údajně ztratit až 350 tisíc přístupových údajů k účtům uživatelů. Tyto údaje byly následně využity k cílenému útoku na konkrétní majitelé Spotify účtů, kteří tak přišli o přístup ke svému účtu. Předplatné služby přitom ročně přijde na 3 600 korun, které budou uživatelé dál platit.

Okamžitě zkontrolujte své heslo

Majitelé Spotify účtů byli na útok okamžitě upozorněni samotnou streamovací službou, která je zároveň vyzvala, aby si obnovili svá přístupová hesla. Silné heslo je základním bezpečnostní opatřením, které každého uživatele před podobnými útoky chrání. Běžnou praxí však zůstává, že lidé používají stejné heslo ke všem svým účtům. Hackeři si jsou tohoto zvyku příliš dobře vědomí a využívají ho ke svým kyberzločinům. Každé získané heslo tak automaticky projedou několika různými portály, ke kterým chtějí získat přístup, a většinou mají úspěch, jak uvádí web Chip.cz.

Redakce VědaŽivě

19 října, 2023

Češi přichází ve velkém o své Spotify účty, hackerských útoků stále přibývá

Používejte správce hesel

Množství hackerských útoků v dnešní době bohužel narůstá, a proto by se měli majitelé Spotify účtů a jiných platforem zamyslet nad správou svých hesel. Pamatovat si pouze jedno heslo, které používáme všude, je určitě pohodlné, ale nikoli bezpečné. Pokud máte strach, že by mohlo být i vaše heslo zneužito, můžete si to ověřit na internetové stránce „Have I Been Pwned“. Zde se dozvíte, zda se vaše heslo někdy dostalo do rukou hackerů a případně jej můžete včas změnit. Ideální je využití správce hesel, který heslo v šifrované podobě uloží a nemusíte si nic pamatovat.

Článek Majitelé Spotify účtů jsou v ohrožení: Kdo si letos nezkontroluje nastavení, přijde o 3 600 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Staré hračky za miliony korun

Panenku Barbie měla kdysi doma snad každá holčička a jejich obliba dala vzniknout i četným pohádkám. Pokud byste doma náhodou měli jednu z těch úplně původních panenek Barbie, můžete za ní dostat až 600 tisíc korun. Podobně na tom je i postavička oblíbeného jednorožce My Little Pony. Okolo 40 tisíc korun můžete dostat za limitovanou verzi, kdy má postavička jednorožce dlouhé vlasy pohádkové Lociky. Další skvost může představovat figurka slavného záporáka z filmu Hvězdné války, Dartha Vadera. Cena originální figuríny z roku 1978 může dalece převyšovat jeden milion korun.

Pokud zrovna tyto staré hračky nevlastníte, možná budete mít větší štěstí s video hrou Super Mario. Originální vydání této světově nejúspěšnější hry z roku 1985 může mít hodnotu až tří milionů korun. Zajímavé částky můžete získat také za Tamagoči, které bylo oblíbené na přelomu milénia. Dnes za tuto malou hračku můžete dostat až 50 tisíc korun. O něco méně už si vyděláte za svou starou sbírku Pogů, které na přelomu milénia sbíral snad každý. Pogy se sice prodávají jen za pár stovek korun, ale stále je to lepší, než je jednoduše vyhodit.

Komiksy i původní vydání knih

Koho neuchvátí tyto staré hračky, možná ho více zaujmou sbírky komiksů a knížek. Především v Americe je sbírání komiksů silně zakořeněné a ty původní často dosahují i několika desítek milionů korun. Například původní Action Comics se Supermanem má hodnotu až 72 milionů korun, zatímco konkurenční Amazing fantasy má hodnotu okolo 23 milionů korun. Kromě komiksů mají však hodnotu i některé časopisy. Například první vydání Playboye s Marilyn Monroe na titulní stránce má dnes hodnotu 14 milionů korun.

Podobně cenná jsou i první vydání slavných knih. Zachovalé první vydání Velkého Gatsbyho se vydražilo za neuvěřitelných 9 milionů korun. Mnohem větší štěstí byste však mohli mít s prvním vydáním knih o Harry Potterovi. Kompletní série všech dílů v prvním vydání se prodává za milion korun. O 200 tisíc víc pak můžete získat za vydání prvního dílu s názvem Kámen mudrců, které bylo vytištěno s četnými chybami.

The Beatles a původní Ferrari

Pokud byste chtěli proniknout do vyšších sběratelských vrstev, měli byste staré hračky vyměnit za takzvané svaté grály světového sběratelství. Jedním z nich jsou bezpochyby desky a další předměty slavné hudební skupiny The Beatles. Například album s názvem White Album patří mezi nejcennější předměty vůbec a cena prvního vydání dosahuje závratných 17,5 milionů korun.

Redakce VědaŽivě

20 srpna, 2022

Annabelle – panenka, která zabíjí. Ačkoliv se filmové ztvárnění liší, má pevné kořeny v realitě

Podobně exkluzivní může být i některý vůz prémiové značky Ferrari. Tyto vozy jsou samy o sobě považovány za luxusní zboží. Nejvzácnější z nich je ovšem model Ferrari 250 GTO z roku 1963, který se obecně považuje za nejlepšího sporťáka všech dob, jak píše web TN.cz. Tehdy byl každý vyrobený kus osobně schvalován zakladatelem automobilky a jeho cena se dnes odhaduje na 1,5 miliardy korun.

Článek Máte doma staré hračky či vzácné hudební desky? Sedíte na milionech, dnes mají astronomickou hodnotu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Placené Spotify Premium

Zatímco i základní bezplatná verze umožňuje poslouchání neomezeného množství hudby různých interpretů, Spotify Premium poskytuje větší uživatelskou svobodu a pohodlí. Poslouchání hudby v neplacené verzi zaprvé ruší četné reklamy a neposkytuje některé funkce, jako je sekvenční poslouchání písniček. Nyní uživatelé bezplatné verze přijdou i o další funkci, která je má přinutit k tomu, aby si zaplatili prémiovou verzi. Jedná se o funkci „lyrics“, která u jednotlivých písniček zobrazuje jejich text. Tato funkce si získala velkou oblibu a doposud byla přístupná všem, bez ohledu na předplatné.

Zobrazování textu písní

Funkce „lyrics“ je v aplikaci přístupná od roku 2021. Spotify tak reagovalo na trend svých konkurentů, jako je Apple Music nebo Deezer. Spotify na zobrazování textů spolupracuje se společností Musicxmatch. Dohromady tak dokázali oblíbenou aplikaci pozvednout na nezbytný prvek každé karaoke párty. To se však letos pro velké množství uživatelů změní, pokud nebudou ochotní přestoupit na Spotify Premium.

Už nyní mohou někteří uživatelé bezplatné verze pozorovat oznámení, že „Text skladby se nepodařilo načíst“. Takové oznámení mohou uživatelé pozorovat už od loňského roku, kdy se podle společnosti Spotify jednalo pouze o test, který měl probíhat jen na některých trzích. Letos by však mělo dojít k plošnému zavedení na všech trzích u bezplatných verzí aplikace.

Redakce VědaŽivě

19 října, 2023

Češi přichází ve velkém o své Spotify účty, hackerských útoků stále přibývá

Zadarmo nic nebude

Uživatelé tak budou muset vyhodnotit, zda se bez této funkce obejdou nebo si raději zaplatí Spotify Premium. Stejně jako v případě YouTube, ani zde neexistuje velké množství alternativ, ke kterým by mohl nespokojený uživatel přejít. Pokud tedy patříte mezi milovníky hudby, kteří si se svou oblíbenou skladbou navíc rádi zazpívají, nezbývá vám nic jiného, než za tuto funkci platit.

Článek Patříte mezi uživatele Spotify? Připravte se na zdražování, někteří budou muset platit o 2 000 Kč více se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Platforma Spotify zdražuje

Podle aktuálních potvrzených informací se první kolo zdražování týká klíčových trhů, mezi které platforma Spotify řadí Velkou Británii, Austrálii, Pákistán a další. Ameriku by zdražování mělo postihnout v další vlně, kterou můžeme očekávat ke konci tohoto roku. Zda bude do některé z těchto vln zahrnuta i Česká republika, zatím není jasné. Uživatelé by s touto možností měli každopádně počítat. Ceny individuálních i rodinných prémiových účtů by se měly navýšit zhruba o 50 korun.

Poslech audioknih

Platforma Spotify zavedla do své nabídky také poslech audioknih. Tato novinka by měla být hlavním důvodem ke zvýšení ceny za prémiové předplatné. V současné době mají předplatitelé prémiové verze platformy možnost poslechu až 15 hodin obsahu audioknih měsíčně. Za tuto novinku nemuseli uživatelé doposud připlácet nic navíc. Bylo však jen otázkou času, než se investice společnosti do poslechu audioknih odrazí v ceně předplatného.

Zajímavé by mohlo být také rozdělení předplatného do více verzí. Podle prvotních informací by základní předplatné mělo zůstat na dosavadní ceně. Předplatitelé této verze by si mohli nadále užívat poslech hudby i podcastů bez reklam, ale neměli by přístup k audioknihám. Tuto nabídku by zájemcům odemkla až vyšší a dražší verze předplatného. Spotify tak chce uspokojit různé požadavky a nároky všech svých uživatelů.

Redakce VědaŽivě

22 září, 2023

Za Spotify si bude muset připlatit každý z nás, firma se plácá ve finančních problémech

Rozšíření obsahu

Platforma Spotify chce zavést co nejširší a nejrozmanitější nabídku, která by uspokojila všechny požadavky moderních náročných uživatelů. Kromě začlenění audioknih se jedná také o zavedení online videokurzů, které jsou k dostání na některých světových trzích. Je jasné, že Spotify se chce stát komplexní a multižánrovou platformou. Můžeme každopádně spoléhat na to, že bude Spotify ve své cenové politice naprosto transparentní.

Článek Každý, kdo poslouchá hudbu, musí letos zaplatit obrovský poplatek. Vyhnout se tomu nepůjde se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Život Jiřího Schelingera

Jiří Schelinger byl součástí zrodu československé hardrockové scény. Dnes z rádií známe jen pár jeho profláknutých hitů, které schválil i tehdejší komunistický režim. Skalní fanoušci, kteří třeba navštívili některý z jeho koncertů, si možná vzpomenou, že postupem času ve svých písních poměrně přitvrdil. Proto se spekuluje o možnosti, že se Státní bezpečnost chtěla Jiřího Schelingera zbavit. Dlouho se však věřilo, že spáchal sebevraždu. Jeho bývala manželka Jitka Poledňáková po letech přiznala, že zpěvák dost pil a kouřil marihuanu, která v něm vyvolávala sebevražedné myšlenky. Pod vlivem drog a alkoholu pravděpodobně byl i v onen osudný večer v Bratislavě.

Natáčení v Bratislavě

Jiřího Schelingera si do Bratislavy pozvala Československá televize na natáčení pořadu „Televizní klub mladých„. Původně s ním měla jet i jeho bývalá žena, která však krátce před cestou onemocněla. Jirka tak vyráží do Bratislavy sám. Jeden večer tráví ve společnosti dvou mužů v restauraci U Františkánů. Cestou do hotelu se má Jirka s jedním z mužů vyhecovat ke skoku do Dunaje. Zatímco muž skok do ledové řeky přežije, známý zpěvák už nikdy nevyplave. O měsíc později se jeho tělo ukáže o pár kilometrů dál. Vážně šlo jen o opileckou nehodu, která skončila až příliš tragicky?

Terč Státní bezpečnosti

Teorie o tom, že na smrti Jiřího Schelingera mohla mít zájem Státní bezpečnost, se vyrojily téměř okamžitě po jeho smrti. Složka s jeho případem byla přísně tajná a příbuzným prý dokonce tvrdili, že byla na konci vyšetřování skartovaná. Podle některých zdrojů neměli být příbuzní přizváni ani k identifikaci těla, která prý proběhla jen pomocí fotografie.

Redakce VědaŽivě

3 února, 2022

Sebevražda a únos lodi. Přidejte se k dánské Asijské společnosti na její dramatické plavbě do Indie kolem roku 1700

Pitevní zpráva měla údajně obsahovat několik mylných informací, které podporovaly spekulace o tom, že zpěvák smrt pouze nahrál, aby mohl utéct do Západního Německa. Když se o mnoho let později spis s případem Jiřího Schelingera dostane do rukou jeho bratra Milana, není už pochyb o tom, že nalezené tělo skutečně patřilo Jirkovi. Jedinou záhadou tak zůstává důvod jeho náhlé smrti.

Článek Záhadný konec Jiřího Schelingera: Někteří tvrdí, že se ho chtěla zbavit Státní bezpečnost se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oblíbená aplikace Spotify

Streamovací služby jako je Spotify a Netflix, jsou dnes už naprosté stálice u většiny uživatelů. Jejich používání je praktické a pohodlné a nabízí nepřeberné množství muziky či filmů bez nutnosti stahování. Jejich oblíbenost však zároveň láká i různé kyberzločince, kteří cílí na osobní údaje uživatelů a ovládnutí jejich účtů. Poslední rozsáhlý útok byl zaznamenán v létě roku 2020, kdy se mělo údajně ztratit až 350 tisíc přístupových údajů k účtům uživatelů. Tyto údaje byly následně využity k cílenému útoku na konkrétní uživatele, kterým tak byl odcizen celý jejich účet.

Heslo je základ

Společnost Spotify okamžitě všechny své uživatele na útok upozornila a vyzvala je, aby si obnovili svá přístupová hesla. Silné heslo je základním bezpečnostní opatřením, které každého uživatele před podobnými útoky chrání. Běžnou praxí však zůstává, že lidé používají stejné heslo ke všem svým účtům. Hackeři si jsou tohoto zvyku příliš dobře vědomí a využívají ho ke svým kyberzločinům. Každé získáné heslo tak automaticky projedou několika různými portály, ke kterým chtějí získat přístup a většinou mají úspěch.

Redakce VědaŽivě

22 září, 2023

Za Spotify si bude muset připlatit každý z nás, firma se plácá ve finančních problémech

Správce hesel

Množství hackerských útoků v dnešní době bohužel narůstá, a proto by se měl každý uživatel Spotify a jiných platforem zamyslet nad správou svých hesel. Pamatovat si pouze jedno heslo, které používáme všude, je určitě pohodlné, ale nikoli bezpečné. Pokud máte strach, že by mohlo být i vaše heslo zneužito, můžete si to ověřit na internetové stránce „Have I Been Pwned“. Zde se dozvíte, zda se vaše heslo někdy dostalo do rukou hackerů a případně jej můžete včas změnit. Nebo využijte správce hesel, který heslo v šifrované podobě uloží a nemusíte si nic pamatovat.

Článek Naléhavé: Majitelé Spotify, kteří si nedají pozor na tuto věc, zaplatí na místě 3 600 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdo složil Bachova slavná díla?

Johann Sebastian Bach (1685 – 1750) je v dnešní době považován za jednoho z největších géniů klasické hudby. Podle Martina Jarvise by se však mohlo jednat o jeden z největších historických omylů. Prý má 18 důkazů, které potvrzují, že Bachova slavná díla ve skutečnosti složila jeho druhá manželka. Toto tvrzení zpochybňuje Bachovo autorství u jeho nejslavnějších děl, jako jsou Goldbergovy variace (Kniha I) nebo Suity pro cello.

Obě tato díla vznikla po roce 1720, kdy se po smrti své první manželky začal Johann Sebastian scházet s Annou Magdalenou, kterou si v roce 1721 vzal za manželku. Je známo, že Bach měl celý život problém se zrakem a je dosti pravděpodobné, že mu jeho nová žena pomáhala se zapisováním notového zápisu jeho děl. Můžeme se jen dohadovat, zda skutečně pouze zapisovala originální myšlenky svého manžela, nebo kompozice upravila podle sebe.

Hudební domácnost

Anna Magdalena byla stejně jako Bach hudebně zdatná. Díky hudbě se poznali a hudba je celý život spojovala. Na dvůr knížete Leopolda, na kterém Bach působil, přichází Anna Magdalena jako talentovaná zpěvačka a brzy pobírá druhý nejvyšší plat – hned po Bachovi. Není tedy divu, že Bacha uchvátí. Podle záznamů byla hudba hlavním jazykem jejich vztahu. Anna projevovala skutečné hudební nadání, jenže pro ženu té doby nebylo možné, aby se stala skladatelkou. Je možné, že přepis manželových děl sloužil jako nástroj pro ukojení vlastních ambicí?

Redakce VědaŽivě

21 března, 2025

Podle vědců hudba dokáže posluchače zaujmout a synchronizovat jejich mozkové vlny

S jistotou nelze nic tvrdit

Martin Jarvis je o svém tvzení skálopevně přesvědčen. O tom, že Bachova slavná díla složila jeho manželka, napsal v roce 2014 knihu, ve které poskytuje několik důkazu, o které své tvrzení opírá. Tvrdí, že první pochybnosti o autorství těchto děl měl už jako student Královské akademie, kdy poprvé hrál skladbu Suity pro cello. Prý ho na první pohled zarazila lehkost rukopisu, kterou tato skladba má a kterou u žádných dřívějších Bachových děl nezaznamenal.

Článek Pro některé génius, pro jiné podvodník: Bachova slavná díla prý napsala jeho manželka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ikona Kurt Cobain

Jméno Kurt Cobain zná téměř každý. I ti, kdo neholdují Nirvaně nebo rockové hudbě obecně, ví, kdo to byl a jak skončil. Vliv, který na generaci vyrůstající v 90. letech měl, je nezanedbatelný. Jeho obraz utrápené duše a mučedníka života žije ještě dlouho po jeho smrti. Proto příliš nepřekvapilo, když se v roce 1994 světem roznesla zpráva o jeho smrti. Vysoká dávka drog, kterou pitva odhalila v jeho krvi, i pozice zbraně, kterou se údajně zastřelil, nasvědčovaly, že se jednalo o sebevraždu. Podle jeho tehdejší manželky, Courtney Love, se mělo jednat už o několikátý pokus.

Osudová závislot

Kurt Cobain se se závislostí na heroinu potýkal několik let. Proto jeho předávkování a následný průstřel hlavy nepůsobil na první pohled nijak podezřele. Dá se říct, že předsudky v tomto případě zvítězily a nikdo neměl zájem řešit tak zjevný případ sebevraždy. Už v době Cobainovy smrti se ale obejvily teorie některých jeho známých, kteří tvrdili, že muselo jít o vraždu. S novými poznatky přichází také Cobainův někdejší kamarád, který volá po znovuotevření celého případu.

Zavraždila ho jeho žena?

Ian Harperin tvrdí, že smrt Kurta Cobaina mohla být dílem pouze dvou lidí. Jedním z nich má být jeho tehdejší manželka Courtney Love. Podle Harperina měl Kurt Cobain ve svém těle 70ti násobnou dávku heroinu. Takové množství by dokázalo během několika vteřin zabít velké zvíře. Harperin pochybuje, že by Cobain dokázal v takovém stavu ještě uchopit zbraň a střelit se do hlavy.

David Mencl

11 října, 2021

Jak moc temná je vaše duše? Rychlý test osobnosti pomocí pár otázek odhalí pravdu, upřímně a bez okolků

Domněnky, že by za smrtí frontmana Nirvany mohla stát jeho žena, se objevily už v 90. letech. Ta sice byla v den jeho smrti v LA, ale podle některých zdrojů si tím jen zařídila neprůstřelné alibi a na vraždu svého manžela si někoho najala. Údajně se měla nějakou dobu před Cobainovou smrtí dozvědět, že se s ní chce dát rozvést. Zda se případ skutečně znovu otevře, to však ještě není jisté. Stále se jedná o pouhou teorii, jako jsou ty, které se šíří okolo smrti další ikonické legendy – Elvise Presleyho.

Článek Brzy to bude 30 let: Kurt Cobain se podle blízkého přítele nerozhodl odejít z tohoto světa dobrovolně, prý má důkaz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zvýšení stávajících poplatků

Podle návrhu by lidé za televizi měli platit místo stávajících 135 korun rovnou 160 korun, zatímco poplatek za rádio vzroste z 45 korun na 55 korun. Důležité je si uvědomit, že tato rádiová část poplatků se týká i majitelů automobilových rádií. Tito lidé tak budou muset čelit vyšším poplatkům. Mnoho jednotlivců však zapomíná, že podle současného zákona platí fyzické osoby poplatek za každou domácnost pouze jednou, a to za všechna rádia v dané rodině, včetně těch v automobilech. Kromě zvýšení cen dojde i k významné změně v okruhu osob povinných platit poplatky. Nově budou Češi muset, kromě televizí a rádií, platit i za zařízení, která mohou přijímat a reprodukovat rozhlasové či televizní vysílání, například za chytré telefony či počítače.

Jedním pozitivním prvkem v této situaci je, že poplatek bude i nadále vybírán za každou domácnost pouze jednou. Pokud by totiž vláda rozhodla, že by lidé měli platit za každé zařízení samostatně, Češi by se pravděpodobně ocitli v nevýhodě, pokud mají doma několik mobilních telefonů, počítačů, televizí, tabletů a dalších zařízení.

Firmy si připlatí

Podnikatelé a firmy byly dosud povinni, na rozdíl od fyzických osob, platit poplatky za každé zařízení samostatně, včetně autorádií. To znamenalo pro podnikatele s větším počtem firemních vozů, například v dopravních společnostech, významné měsíční výdaje, jak psaly Události247. Nově budou tyto subjekty platit podle počtu zaměstnanců, přičemž počty budou rozděleny do šesti pásem. Živnostníci bez zaměstnanců nebo firmy s maximálně pěti zaměstnanci budou od poplatků osvobozeny.

Ministr kultury Martin Bax řekl, že„Zvyšování poplatků a rozšíření okruhu poplatníků se projeví, pokud půjde vše dle legislativního plánu, od 1. ledna 2025, tedy v době, kdy by ekonomická situace měla být pro občany příznivější.“

Článek Máte v autě rádio? Je nám líto, čekají vás brutální poplatky. Každý Čech bude muset zaplatit, jinak si už hudbu neposlechne se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Účast na natáčení společného videoklipu

Hodnotu tohoto doplňku dokazuje skutečnost, že v roce 2020 byl jeden z fanoušků ochoten zaplatit 112 000 dolarů (v přepočtu 2, 5 milionu Kč). Málokdo však ví, jak se vlastně tato rukavice stala tak pevnou součástí zpěvákovy image. O rukavicích existovalo již dříve více teorii. Asi nejčastější byla, že je používal ze zdravotních důvodů, konkrétně kvůli jeho kožní chorobě. Jak už to tak bývá, skutečnost je mnohem méně dramatická.

Zákulisní tajemství po letech odhalil šéf produkční společnosti John Kehe. Ten prozradil, že byl dříve požádán o natočení klipu pro skupinu The Jackson 5 ke skladbě Can You Feel It. Michael Jackson byl tou dobou už věhlasná superstar a věnoval se spíše své sólové kariéře, než koncertování s bratry. Protože chtěl Michael docílit co největší úspěšnosti klipu, trval na provedení po celém produkčním studiu. Zkrátka si chtěl pořádně „osahat terén“.

Náhodné použití, které se stalo hitem

Tehdy se přímo na místě setkal s Rickym Rossem, který se na videoklipu také podílel – konkrétně jako střihač. Ten měl náhodou na ruce jednu bílou bavlněnou rukavici, jak uvádí Express. Jak už zaznělo, Michaelovi šlo v té době mnohem více o vlastní kariéru, než o kooperaci s bratry. Na místě mu ale padla tato rukavice do oka a zájem o připravovaný videoklip razantně vzrostl. Zeptal se tedy Rosse na důvod oné jediné rukavice.

Představil si, že by mohl mít druhý den na jevišti podobný prvek, a nakonec si od Rosse půjčil druhou. Zbytek je historie. Jde tedy jen o zcela obyčejný příběh souhry okolností a hledání něčeho, čím by zaujal. Později se rukavice stala pevnou součástí Michaelova šatníku. Úplně poprvé se s ní sám objevil – měl ji na levé ruce – v roce 1983. Tehdy probíhalo 25. výročí televizní show Motown, kde vystupoval s písní Billie Jean.

Smrt na léky a sedativa, pojmenované centrum

Popový král zemřel na předávkování kombinací sedativ a předepsaných léků. Jeho osobní lékař Conrad Murray byl shledán vinným ze zabití z nedbalosti. Po Jacksonovi je dokonce pojmenováno jedno zdravotní středisko. Když točil v lednu 1984 reklamu na Pepsi, jeho vlasy nedopatřením vzplanuly. Mohla za to pyrotechnika a Jackson utrpěl na hlavě popáleniny 2. stupně. Následně podstoupil plastickou operaci a firma mu zaplatila odškodnění.

Zpěvák pak věnoval 1,5 milionu dolarů středisku v Kalifornii, kde ho ošetřovali. Jako poděkování pojmenovalo Brotman Medical Center své oddělení popálenin „Michael Jackson Burn Center“. Jinak trpěl Jackson nemocí vitiligo, která se projevuje nepravidelnými světlými skvrnami na kůži. Hodně lidí věří, že barva kůže byla účelová a za svou původní tmavou pleť se styděl. Trpěl také psychickými problémy a dysmorfofobickou poruchou.

Článek Proč nosil Michael Jackson bílou rukavici jen na jedné ruce: Důvod mnohé překvapí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Historie kytary a volného užití

Přestože autorství melodie je už připsáno Tárregovi, on sám měl vlastní inspiraci. „Grande Valse“ je totiž taky název skladby Frédérica Chopina. A v jeho skladbě je kolem času 1:33 pasáž, která se úvodním tónům Nokie překvapivě podobá. Oba rozhodně nemohli tušit, že se jejich 4taktový popěvek stane prvním vyzváněním na mobilních telefonech. Ale proč si vlastně finská mezinárodní korporace vybrala zrovna tento hudební kousek?

Velkou výhodou při komerčním využití Tárregovy hudby byla samozřejmě skutečnost, že autor je už dlouho po smrti. Nokia potřebovala muziku, která nebude obnášet drahá autorská práva. Evropské právo dovoluje využívat hudbu zdarma v momentě, kdy od skladatelovy smrti uplyne 70 let. Tárrega, který byl v té době mrtev už 84 let, byl tedy perfektní volbou. Znělku upravil anglický hudebník Thomas Dolby a poprvé zazněla roku 1992 na Nokii 1011.

Cesta hitu a cover verze

O sedm let později byl Grande Valse přejmenován na Nokia Tune a prakticky ihned se stal vlajkovou lodí společnosti. Melodii zpracovali i další hudebníci. V prosinci 1999 vydali Jimmy Cauty (původně z TheKLF) a Guy Pratt cover verzi „I Wanna 1-2-1 With You“, která znělku zpracovala. Skladba byla zveřejněna jako uchazeč o nejlepší vánoční znělky Británie, skončila ale až na 62. místě. Další cover verze zahrnuje například „Coconut Shell“.

Původní píseň má na svědomí Khalil Fong z Hongkongu a zahrnuje segment Nokia Tune hraný na erhu. Kanadský klavírista Marc-André Hamelin vytvořil Valde Irritation d´Aprés Nokia, která je na skladbě také založena. Nokia sama během let vydala několik verzí, protože první byla monofonní. V roce 2004 se tak objevila skutečná klavírní verze a v roce 2008 prodloužená skladba na kytaru. Zpráva z roku 2009 uvádí 1,8 miliard přehrání za den.

Popularita a další osudy firmy

Prostým dělením se tak dostaneme k 20 000 přehrání za vteřinu. Mobilní divize Nokie byla v září 2013 odkoupena za 7 miliard dolarů společností Microsoft. Firma tak spolu s divizí a službami získala také licenci na mobilní patenty, nikoli však jejich vlastnictví. Nejvýznamnější dceřinou společností je Nokia Networks, která se věnuje telekomunikačním sítím dodávaným do celého světa. Vznikla v roce 2007 jako Nokia Siemens.

Společně se značkou Huawei dodávala v roce 2014 v ČR nejrychlejší telekomunikační sítě O2. V Praze a Brně pracuje Huawei, ve zbytku republiky pak Nokia. Po odkupu divize Microsoftem měl být spolu s ukončením několika řad telefonů zastaven i vývoj klasických mobilních telefonů. Následně ale vzala Nokia toto oznámení zpět a ve výrobě pokračuje. Tyto modely se dostaly i do mnoha populárních narážek, protože byly prakticky nezničitelné.

Kolik telefonů od Nokie jste vlastnili?

Zdroj: ClassicFM

Článek Kde se vzala populární melodie staré Nokie? Dříve lidé platili, aby si mohli poslechnout její původní znění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proti zlým duchům ve více tradicích

Proto nepřekvapí, že jej lze spatřit na mnoha Buddhových sochách. Novopohanské náboženství Wicca mu připisuje parohový symbol Boha. Moderní znakový jazyk ho zase bere jako zástupce pro frázi „miluji tě“. Do současné rockové a metalové kultury se však dostal z tradic kolem Středozemního moře. Gesto jménem malocchio či v italštině „zlé oko“ v lidové tradici zahánělo zlé duchy a smůlu. Obvykle docházelo ke kombinaci s pliváním přes rameno.

Provádělo se například v okolí nemocných. Pokud pacient opustil postel, čarodějnice použila znak malocchio, aby zlí duchové, které nemocného posedli, mohli jeho tělo opustit a on se rychleji uzdravil. Koncem 70. let nahradil Ozzyho Osbourna v čele kapely Black Sabbath Ronnie James Dio. Ten odešel kvůli problémům s drogami i konfliktům v kapele. Ronnie byl respektován jako jeden z největších frontmanů žánru heavy metalu.

Typický pozdrav pro publikum

Nejdříve k němu byli fandové logicky skeptičtí, baskytarista Geezer Butler ovšem přišel se zajímavou věcí. Diovi navrhl tento unikátní symbol ruky, kterým mohl zdravit publikum na koncertech. Ozzy ho totiž často používal na znamení vítězství a byl s ním jasně spojován. Italsko-americký zpěvák (původním jménem Ronald James Padavona), byl zaražen tím, jak gesto „zlého oka“ pravidelně používá jeho pověrčivá matka.

„Metalová vidlice“ se v kultuře fanoušků hudby rychle rozšířila a prakticky ihned se tak stala odlišovacím znakem této subkultury. Skrývá se tedy v tomto symbolu satanismus? Nikoli. Gesto nemá jakýkoli negativní význam, tvrdí to často hlavně lidé, kteří se snaží rockový a metalový žánr vykreslit jako něco, co kazí mládež. Je však pravda, že se znak objevuje také v moderních okultních praktikách, kde symbolizuje rohy ďábla.

Požadavek na odměnu a fotografie

Samotný „vynález“ pak rozporoval ještě baskytarista skupiny Kiss jménem Gene Simmons. Dle jeho tvrzení je jeho původcem on a chtěl ho právně ochránit. Za jeho užívání tedy požadoval honorář. Jeho žaloba však byla soudně smetena ze stolu s tím, že toto gesto může na koncertech zcela svobodně ukazovat úplně každý. S gestem růžků se pojí ještě jedno spojení, a to oblíbené „nasazování rohů“ například na fotografiích.

Ačkoli lidé, kteří toto přátelům provádí, chtějí dotyčného většinou poškádlit či zesměšnit, je v tom ještě další význam. Jak už bylo řečeno, vidlice symbolizuje okultně ďáblovy rohy a symbolem ďábla je kozel. Ten je ovšem také symbolem výrazné plodnosti a kozí rohy jsou tak vyjádřením toho, aby dotyčný obstál právě v této životní rovině.

Kdy jste takto složené prsty viděli naposled?

Zdroj: Science

Článek Víte, jaký signál vlastně vysíláte „paroháčem“? Nevinné gesto má blízko k satanismu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Husí kůže jako důsledek odlišné struktury mozku

Hudba provází lidstvo od nepaměti. Zmínky a důkazy, že ji praktikovaly již prastaré kultury a civilizace, vnukly badatelům myšlenku, že poslech hudby, respektive vnímání kteréhokoliv uměleckého díla, je úzce propojeno s funkcí nervové soustavy. Vědci z Harvardovy univerzity dokonce vznesli předpoklad, že hudba je nepostradatelným kulturním artefaktem, jelikož prostřednictvím sluchového kanálu přímo oslovuje centra lidského mozku, která jsou zodpovědná za zpracování emocí a sociálních vztahů.

U lidí, kteří byli a jsou k hudbě vnímavější – tedy během jejího poslechu pociťují silnější emoce (naskakuje jim husí kůže, mají tzv. knedlík v krku, cítí mrazení v zádech aj.) – pozorovali vědci v průběhu výzkumu rozdíly ve struktuře mozku. Ti účastníci studie, kteří vykazovali hlubší emoční prožitky při poslechu hudby, měli také podstatně vyšší konektivitu bílé hmoty. Vyšší počet propojení mezi iniciačními oblastmi sluchového vnímání a cílovými oblastmi mozku má podle vědců vliv i na rozdíly v individuálním chování.

Lidé s vysokou konektivitou bílé hmoty jsou emočně empatičtí a mají jakousi evoluční výhodu oproti lidem, kteří ji mají nižší. Tento předpoklad potvrdilo více výzkumů. V minulých kulturách totiž schopnost vnímat umění, respektive umět číst v lidech, poskytovala určité prosociální výhody. Naopak lidé s nízkou konektivitou bílé hmoty často vykazují sociálně-emocionální poruchy chování (např. autismus, poruchy nálady, schizofrenie). Studie rovněž zdůraznila, že výsledky neovlivnilo pohlaví, věk, IQ, hudební vzdělání, etnický původ, osobnost ani jazyk.

Estetický prožitek vás dělá šťastnými

Prožitky, které je možné klasifikovat jako estetické, velmi často souvisí právě s uměním. Daly by se popsat jako aktivity, které jsou spojené s vnímáním objektů pro jejich jiné než funkční vlastnosti. Recipienti při nich zažívají pocity slasti a štěstí, které přichází v různé intenzitě a délce trvání (estetický zážitek je vysoce individuální). Zajímavá je na něm ovšem skutečnost, že během jeho trvání se v mozku aktivuje stejná síť dopaminergních drah, která vám zajišťuje potěšení například při sexu, jídle či sportu.

Jaké pocity zažíváte při poslechu své oblíbené hudby?

Zdroj: OxfordAcademic

Článek „Pokud vám při poslechu hudby naskakuje husí kůže, je váš mozek výjimečný,“ tvrdí vědci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Alba vytvořená speciálně pro psy

Vlivem účinků hudby na lidský i zvířecí mozek, respektive na nervový systém, se téměř 20 let zabýval Joshua Leeds. Ten pečlivě zaznamenával veškeré reakce, které u sledovaných subjektů během poslechu hudby pozoroval. Výstupem jeho letitého výzkumu je návod, jak zvuky využít ke zlepšení kvality života zvířat v lidském prostředí. Podle dostupných zdrojů jen ve Spojených státech amerických trpí separační úzkostí a jinými úzkostnými poruchami 10 % psů.

Pro tato zvířata, a rovněž pro domácí mazlíčky, kteří se potýkají s fóbií z hluku, vytvořil Leeds speciální hudební program s názvem iCalmPet. Ten zahrnuje skladby ve stylu vážné hudby a je dostupný na CD, na online streamovacích platformách či na Spotify. Jiným jeho projektem je bioakustické dílo Through a Dog’s Ear, které částečně vychází z výzkumu irské badatelky Deborah Wells, a jež má psy celkově zklidňovat a zmírňovat projevy separační úzkosti.

Každý pes má svůj vlastní hudební vkus

Přestože byli výzkumníci dlouho přesvědčeni, že nejblahodárnější vliv na psychické zdraví zvířat má poslech vážné hudby, nedávný výzkum z roku 2017 vedený pracovníky skotské SPCA a University of Glasgow tento předpoklad vyvrátil. Vědci pouštěli desítkám psů různé druhy hudebních žánrů (soft rock, pop, reggae, klasickou hudbu a skladby z vydavatelství Tamla Motown), přičemž hodnotili probíhající fyziologické a behaviorální změny.

Profesor Neil Evans, který se na výzkumu podílel, zdůraznil, že nejlépe psi reagovali na reggae a soft rock. U psů se nejvíce snížila srdeční frekvence a změnilo se i jejich chování – když hudba hrála, psi si lehali. Evans nicméně podotýká, že v úhrnu byly reakce smíšené, což naznačuje vlastní hudební vkus každého psa. Blahodárné účinky hudby na psychické zdraví psů a dalších zvířat vedly SPCA k tomu, že se rozhodli do všech svých chovatelských stanic instalovat zvukové systémy, které by přehrávaly skladby speciálně vytvořené pro psy.

Jakou hudbu má rád váš mazlíček?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Znáte hudební vkus vašeho psa? Poslech některých žánrů může zlepšit kvalitu jeho života se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Snížení kortizolu a zvýšení dopaminu

Více psychologických studií se shodlo na tom, že poslech oblíbené hudby reálně snižuje úroveň stresových hormonů, hlavně kortizolu. Stejný postup také znatelně zrychluje obnovu vnitřní pohody po stresových událostech. Dává proto naprosto perfektně smysl, že začít oblíbenou hudbou den znatelně ovlivní jeho průběh směrem k nejlepšímu možnému. Jednoduše proto, že budete odolnější vůči vnějším stresovým faktorům.

Pokud by redukce kortizolu nestačila, je tu nárůst na druhé straně. Tedy vylučování dopaminu, hormonu spokojenosti a štěstí. S přesnou volbou hudby se naše nálada dovede přehoupnout doslova během vteřin. Jednoduše proto, že hudba produkci dopaminu podporuje a pomáhá tak odplavit deprese, úzkosti a jakékoli další negativní pocity. To je opět důvod pro to zapnout si oblíbený playlist, jakmile ráno otevřete oči. Ideálně ho mít rovnou v budíku.

Fixace vzpomínek a posílení imunity

Nejsilnějším fixátorem vzpomínek na cokoli jsou pachy, ovšem rytmus zvuku plní tuto úlohu také velmi spolehlivě. Ostatně proto si tak dobře pamatujeme texty písniček. Se správným zvukovým pozadím se tedy mohou po čase velmi zlepšit vaše kognitivní funkce. Proces formování vzpomínek reaktivuje specifické skupiny neuronů v našem mozku. Studium při hudebním pozadí navíc pomáhá utvořit atmosféru toho, že se vlastně neučíme, ale zkoumáme.

V souvislosti s předchozími body by neměla být nijak překvapivá skutečnost, že hudba také dovede velmi dobře posílit naši imunitu. Rytmické zvuky totiž tělu pomáhají v tvorbě většího množství protilátek, které ničí cizí škodlivé buňky. A právě tato posílená armáda pomáhá proti veškerým virům, se kterými se můžete setkat. Nejde o žádnou jednorázovou aktivitu, dobrá nálada se odráží ve stavu těla, a to pak celkově zdravotně prospívá.

Omezení „grogy“ stavu a lepší kreativita

Povaha zvuku, který nás vytrhne ze spánku, má podle více průzkumů přímý vliv na to, v jakém rozpoložení se probudíme. Zvonění budíku totiž vnímáme ještě před samotným probuzením na podvědomé úrovni. A to klasické „bzzz“ je nejspíš tou nejhorší možností, jaká může nastat. Příjemná hudba tak radikálně snižuje ony „grogy“ stavy, kdy se i po opuštění postele musíme ještě i hodiny dostávat do provozuschopného stavu.

Ještě než se pustíte do náročného pracovního úkolu, dejte si proto na uši aspoň na chvíli sluchátka. Správný rytmus dostane vaše tělo – a tedy i mozek – do pohybu. A i drobné detaily v hudbě nebo textu písně mohou rezonovat v neuronech a poskytnout vám nečekané nápady a atypická řešení. Hudba zkrátka vytahuje na světlo vaši kreativní stránku, kterou by bylo škoda v pracovních úkolech utlačovat. Využijte ji naopak ve svůj prospěch.

Jaký hudební žánr vás nejvíce „nakopne“?

Zdroj: BrightSide

Článek Poslouchání hudby po ránu významně zlepšuje duševní i fyzické zdraví. Dokáže ovlivnit celodenní náladu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.