„Pokud vám při poslechu hudby naskakuje husí kůže, je váš mozek výjimečný,“ tvrdí vědci

Mozek lidí, kteří dokáží při poslechu hudby prožívat silné emoce, je odlišný od zbytku populace. Poskytuje jim tak evoluční výhodu.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Umění je součástí všech lidských kultur od jejich počátků. Oblast umění se v současné době dělí několika způsoby; jednou z možností je rozlišení výtvarných (malířství, sochařství, architektura) a múzických umění (hudba, zpěv, divadlo, tanec). Ačkoliv je v soudobém pojetí hudba jen jedním z uměleckých druhů, podle řady filozofů a vědců stojí vysoko nad ostatními. Výzkumníci z Harvardovy univerzity před časem publikovali studii, která dokonce tvrdí, že lidé, kteří hudbu prožívají emotivněji, mají evoluční výhodu.

Husí kůže jako důsledek odlišné struktury mozku

Hudba provází lidstvo od nepaměti. Zmínky a důkazy, že ji praktikovaly již prastaré kultury a civilizace, vnukly badatelům myšlenku, že poslech hudby, respektive vnímání kteréhokoliv uměleckého díla, je úzce propojeno s funkcí nervové soustavy. Vědci z Harvardovy univerzity dokonce vznesli předpoklad, že hudba je nepostradatelným kulturním artefaktem, jelikož prostřednictvím sluchového kanálu přímo oslovuje centra lidského mozku, která jsou zodpovědná za zpracování emocí a sociálních vztahů.

U lidí, kteří byli a jsou k hudbě vnímavější – tedy během jejího poslechu pociťují silnější emoce (naskakuje jim husí kůže, mají tzv. knedlík v krku, cítí mrazení v zádech aj.) – pozorovali vědci v průběhu výzkumu rozdíly ve struktuře mozku. Ti účastníci studie, kteří vykazovali hlubší emoční prožitky při poslechu hudby, měli také podstatně vyšší konektivitu bílé hmoty. Vyšší počet propojení mezi iniciačními oblastmi sluchového vnímání a cílovými oblastmi mozku má podle vědců vliv i na rozdíly v individuálním chování.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Lidé s vysokou konektivitou bílé hmoty jsou emočně empatičtí a mají jakousi evoluční výhodu oproti lidem, kteří ji mají nižší. Tento předpoklad potvrdilo více výzkumů. V minulých kulturách totiž schopnost vnímat umění, respektive umět číst v lidech, poskytovala určité prosociální výhody. Naopak lidé s nízkou konektivitou bílé hmoty často vykazují sociálně-emocionální poruchy chování (např. autismus, poruchy nálady, schizofrenie). Studie rovněž zdůraznila, že výsledky neovlivnilo pohlaví, věk, IQ, hudební vzdělání, etnický původ, osobnost ani jazyk.

Estetický prožitek vás dělá šťastnými

Prožitky, které je možné klasifikovat jako estetické, velmi často souvisí právě s uměním. Daly by se popsat jako aktivity, které jsou spojené s vnímáním objektů pro jejich jiné než funkční vlastnosti. Recipienti při nich zažívají pocity slasti a štěstí, které přichází v různé intenzitě a délce trvání (estetický zážitek je vysoce individuální). Zajímavá je na něm ovšem skutečnost, že během jeho trvání se v mozku aktivuje stejná síť dopaminergních drah, která vám zajišťuje potěšení například při sexu, jídle či sportu.

Jaké pocity zažíváte při poslechu své oblíbené hudby?

Zdroj: OxfordAcademic

Diskuze Vstoupit do diskuze
116 lidí právě čte
Zobrazit další články