<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Japonsko &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/japonsko/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 02 Nov 2026 07:42:17 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Japonsko &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Japonské oiran nosily komplikované kostýmy a mluvily formální řečí. Patriarchát na ně nedosáhl, protože neměly manžela</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonske-oiran-nosily-komplikovane-kostymy-a-mluvily-formalni-reci-patriarchat-na-ne-nedosahl-protoze-nemely-manzela/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 02 Nov 2026 13:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220545</guid>

					<description><![CDATA[<p>Na vrcholu hierarchie čtvrti Jošiwara stály ženy, které udávaly módu celému Edu. Jejich vliv vyrůstal z místa mimo manželství.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ulicí Jošiwary se pomalu sune průvod. V čele kráčí žena na černých lakovaných dřevácích vysokých jako dlaň. Každým krokem opisuje nohou oblouk do strany. Vlasy má vyčesané do architektury z jehlic a hřebenů, přes ramena nese vrstvy hedvábí ušitého pro tuto sezonu a široký pás obi má uvázaný vpředu. Po stranách ji doprovázejí dvě malé dívky, kamuro. Samurajové i zbohatlí obchodníci přihlížejí z okrajů. Takhle vypadala oiran, nejvýše postavená kurtizána licencované zábavní čtvrti Eda, dnešního Tokia. Byla zároveň sexuální pracovnicí, celebritou, módní ikonou a vycvičenou bavičkou. V období Edo, běžně kladeném mezi roky 1603 a 1868, tak mohla žena dosáhnout prestiže, jakou by jí manželství nikdy nedalo. Za tuhle výjimku však platila dluhem, smlouvou a zdmi nevěstince.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Celebrity Jošiwary: kurtizány, podle kterých se oblékalo celé Edo</h2>



<p>Jošiwara vznikla v roce 1618 v Nihonbaši. O necelá čtyři desetiletí později, v roce 1656, dostala příkaz přestěhovat se na okraj Asakusy. Podobné licencované čtvrti fungovaly i jinde: v Kjótu Šimabara, v Ósace Šinmači. Jošiwara se ovšem stala nejslavnější. Šlo o uzavřený svět s branou, vlastními pravidly i vlastním kalendářem slavností.</p>



<p>Na nejvyšší příčce stály oiran. Výstavní text muzea <a rel="nofollow noopener" href="https://www.ukiyoe-ota-muse.jp/oiran-fashion-eng/" target="_blank">Ota Memorial Museum of Art</a> shrnuje požadavky stručně: musely být krásné, vzdělané a vynikat v umění zábavy. K jejich výbavě patřila kaligrafie, poezie, hudba, čajový obřad i umění konverzace. Klient, který chtěl strávit večer s oiran, často absolvoval celou řadu formálních schůzek, než se k ní vůbec dostal.</p>



<p>Muzeum zároveň připomíná, že oiran udávaly módní trendy. Malíři dřevořezů ukijo-e je zachycovali na listech, které se prodávaly po celém městě, a ženy mimo čtvrť napodobovaly jejich účesy i vzory látek. Jošiwara fungovala také jako kulturní salon, kde se potkávali literáti, herci a mecenáši.</p>



<p>Samotné slovo oiran se v cizojazyčných textech občas vykládá jako „hrající si ženy“. Japonské prameny tento překlad nepodporují. Rešerše vypracovaná pro databázi <a rel="nofollow noopener" href="https://crd.ndl.go.jp/reference/entry/index.php?id=1000273751&amp;page=ref_view" target="_blank">Národní parlamentní knihovny</a> uvádí nejrozšířenější výklad: výraz vznikl z oslovení, jímž mladší dívky a kamuro označovaly svou starší kurtizánu, tedy „oira no anejoró“, volně „naše starší sestra“. Vedle toho existují i další etymologické teorie. Označení tedy vyrostlo zevnitř, z hierarchie samotné čtvrti.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Mimo manželský řád: proč na oiran nedopadal patriarchát domácnosti</h2>



<p>Abychom pochopili, v čem tkvěla výjimečnost oiran, musíme se podívat, jak žila běžná žena Eda. Její existence se točila kolem domácnosti, japonsky ie. Seminář Ústavu genderových studií Univerzity Očanomizu o ženách samurajských rodin popisuje svět, kde záznamy vedli muži, rodinu reprezentoval mužský hospodář a rozvodová práva byla rozložena krajně nerovně. U vysoce postavených rodin připomínal sňatek politickou alianci: nevěsta přecházela do ženichova rodu a svatební výbava vypovídala především o prestiži obou rodin.</p>



<p>Oiran do tohoto schématu nezapadaly vůbec. Jejich status se neodvozoval od otce ani od manžela, nýbrž od pozice v licencované čtvrti, od klientely, od výcviku a od značky domu, který je zaměstnával. Sňatek by jejich pracovní postavení změnil, nebo rovnou ukončil. Podle nás právě proto na ně patriarchát nedopadal stejně jako na manželky. Jejich moc nevycházela z rodiny a manžela, ale z rozporuplného světa prestiže, dluhu, erotiky a umění.</p>



<p>Tento svět měl ovšem pevné mantinely. Asian Art Museum v textu k výstavě Seduction zdůrazňuje, že i elitní menšina žila podle přísných pravidel, zatímco většinu žen v Jošiwaře svazoval dluh. Smlouvy obvykle trvaly kolem deseti let, pokud dívku dříve nevykoupil bohatý patron. Portál Nippon.com proto označuje čtvrť za místo, kde vedle sebe existovaly nebe i peklo, tedy centrum kultury i sexuálního vykořisťování. Japonština pro tuto druhou tvář měla výraz kugai, „svět utrpení“.</p>



<iframe src="https://assets.pinterest.com/ext/embed.html?id=1138636718326191868" height="1000" width="600" frameborder="0" scrolling="no" ></iframe>





<p>Oiran tak ukazují, že žena mohla v patriarchálním světě získat vliv právě tím, že stála mimo běžné manželství. Cena za tuto výjimku ale byla vysoká.</p>



<p>Kariéra začínala často už v dětství. Výukové materiály Univerzity v Delaware uvádějí, že vysoce postavené kurtizány měly kolem sebe malé kamuro a dospívající šinzó, které mohly být připravovány na vlastní dráhu kurtizány už od pěti let. Cesta vedla od pomocnice přes mladší společnici k plné kurtizáně vyššího postavení. Na vrchol se dostala jen ta, která získala výcvik, klientelu a podporu domu.</p>



<p>Zajímavé je srovnání s Evropou. Benátské „počestné kurtizány“ (cortigiane oneste) v 16. století spojovaly vzdělání, erotiku a přístup k elitám podobně jako oiran. Patřily k nemnoha ženám, které vstupovaly do veřejné sféry, přesto nesly stigma. V českých zemích téže doby šlo o úplně jiný typ samostatnosti. Odborné práce z Masarykovy univerzity ukazují, že žena mohla v raném novověku sama právně jednat hlavně jako vdova, a tehdy ji chránily věno a obvěnění. Česká nezávislost tedy byla spíše majetková a vdovská, japonská naproti tomu kulturní, erotická a hvězdná.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kimono, obi vpředu a třízubé geta: jak poznat oiran od gejši</h2>



<p>Oiran a gejši se dnes zaměňují snad nejčastěji ze všech postav japonské historie. Obě skupiny se přitom v Jošiwaře pohybovaly ve stejném prostoru. Japonská turistická agentura uvádí, že oiran byly zdatné bavičky, ale gejším byla prostituce v Jošiwaře přísně zakázána. Gejši prodávaly umění: tanec, zpěv, hru na šamisen a vedení večera.</p>



<p>Rozdíl je patrný i na první pohled. Pokud stojíte před dřevořezem v muzeu nebo sledujete slavnostní průvod, pomůže vám tento rychlý přehled:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Znak</th><th>Oiran</th><th>Gejša</th></tr></thead><tbody><tr><td>Obi</td><td>uvázané vpředu, široké a okázalé</td><td>uvázané vzadu</td></tr><tr><td>Účes</td><td>monumentální, desítky jehlic a hřebenů</td><td>střídmější</td></tr><tr><td>Obuv</td><td>vysoké lakované geta se třemi „zuby“</td><td>nízké dřeváky</td></tr><tr><td>Oděv</td><td>vrstvená kimona šitá na každou sezonu</td><td>elegantní, méně nápadná</td></tr><tr><td>Doprovod</td><td>malé kamuro, často i šinzó</td><td>bez učednic v průvodu</td></tr><tr><td>Role</td><td>kurtizána nejvyššího postavení</td><td>umělkyně a hostitelka</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Zajímavost na okraj: první gejši v Edu byli muži. Ženy do profese vstoupily kolem roku 1751 a zhruba o půl století později převážily. Po roce 1872 se v Tokiu obě role formálně oddělily a gejši se staly licencovanými umělkyněmi, kterým byla práce kurtizány zapovězena.</p>



<p>Dnes lze estetiku oiran zahlédnout v Asakuse. V listopadu 2026 se na scéně Asakusa Rokku Broadway hraje představení Oiran Night Rock vždy od 21:00 do 21:30, konkrétně 1., 6. až 8., 13. až 15. a 27. až 29. listopadu. Na jaře pak vrcholí festival Ičijó Sakura průvodem Edo Jošiwara Oiran Dóčú v nádherných kostýmech. Muzejní pohled nabídla v roce 2024 výstava <a rel="nofollow noopener" href="https://museum.geidai.ac.jp/en/exhibit/2024/03/yoshiwara.html" target="_blank">Tokijské univerzity umění</a>, kde bylo k vidění asi 230 děl. Pořadatelé otevřeně uvedli, že expozice nemá systém Jošiwary obhajovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Arinsu: řeč, která zahladila venkovský původ</h2>



<p>Návštěvník Jošiwary uslyšel jazyk, jaký jinde v Edu nezněl. Takzvaná arinsu kotoba nahrazovala běžné zdvořilé koncovky vlastními tvary. Místo „~de gozaimasu“ zaznívalo „~zansu“, v jiných domech „~osu“. Dochovala se i fráze „dó tomo šinanši“, tedy zhruba „uvažujte, jak je libo“.</p>



<p>Spisovatel Horie Hiroki vysvětluje praktický smysl této mluvy. Do čtvrti přicházely dívky z chudých vesnic z celé země a s nimi i jejich nářečí. Umělá řeč jejich původ zakrývala, sjednocovala dojem luxusního prostředí a pro zákazníky vytvářela exkluzivní rituál. Kostým i jazyk tak dohromady fungovaly jako obchodní značka. Hedvábí, jehlice a koncovka „zansu“ měnily venkovskou dceru v nedosažitelnou dámu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonske-oiran-nosily-komplikovane-kostymy-a-mluvily-formalni-reci-patriarchat-na-ne-nedosahl-protoze-nemely-manzela/">Japonské oiran nosily komplikované kostýmy a mluvily formální řečí. Patriarchát na ně nedosáhl, protože neměly manžela</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Mikroskopické zrnko z Hirošimy obsahuje sedm kovů v kombinaci, kterou věda nikdy nepopsala. Vzniklo v ohnivé kouli bomby</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/mikroskopicke-zrnko-z-hirosimy-obsahuje-sedm-kovu-v-kombinaci-kterou-veda-nikdy-nepopsala-vzniklo-v-ohnive-kouli-bomby/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 02 Sep 2026 02:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[atom]]></category>
		<category><![CDATA[bomba]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=217173</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tým mineraloga Lucy Bindiho z Univerzity ve Florencii zveřejnil 29. července 2026 v Science Advances studii o mikroskopickém kovovém zrnu s unikátní víceprvkovou slitinou uspořádanou v kubické AlAu₄-struktuře.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Tým mineraloga Lucy Bindiho z Univerzity ve Florencii zveřejnil 29. července 2026 v časopise Science Advances studii, která detailně rozebírá nález víceprvkové slitiny bohaté na křemík, směsi železa, chromu, niklu, manganu, molybdenu, křemíku a hliníku. Unikátní na ní ovšem není pouhý výčet prvků. Atomy v tomto zrnu zaujaly uspořádanou kubickou strukturu takzvaného AlAu₄-typu v krystalografickém prostoru P2₁3, odvozenou od β-manganu. Právě souběh chemického složení a tohoto atomového uspořádání dělá z nálezu něco, co materiálová věda dosud neregistrovala. Zrno měřilo pouhých osm až deset mikrometrů a ukrývalo se v jediném ze 34 zkoumaných hirošimitových vzorků, drobných sklovitých kuliček, které po výbuchu dopadly do pobřežních sedimentů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Ohnivá koule jako tavicí pec bez předlohy</h2>



<p>6. srpna 1945 detonovala bomba Little Boy ve výšce asi 600 metrů nad centrem Hirošimy. Ohnivá koule se během první sekundy rozrostla na průměr přes 400 metrů a po dobu zhruba tří sekund sálala žárem, který odpařoval vše v dosahu. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.city.hiroshima.lg.jp/atomicbomb-peace/1036658/1021119/1026964/1026965/1020959.html" target="_blank">oficiálních materiálů města Hirošima</a> zahynulo do konce prosince 1945 přibližně 140 tisíc lidí z tehdejších 350 tisíc obyvatel.</p>



<p>Bindi a jeho spolupracovníci z UC Berkeley a ze Švýcarska navrhují následující sled událostí vedoucích ke vzniku slitiny: extrémní žár odpařil heterogenní směs městských a geologických materiálů, kovové konstrukce, sklo, beton, půdu, průmyslové součástky. Z této kovové páry při expanzi ohnivé koule kondenzovala drobná kapička, která vzápětí ztuhla tak rychle, že se atomy nestihly přeskupit do běžnějších, termodynamicky stabilnějších konfigurací. Celý proces proběhl v řádu zlomků sekundy až jednotek sekund. Výsledkem je metastabilní fáze, materiál „zamrzlý&#8220; v uspořádání, do kterého by se za normálních podmínek nikdy nedostal.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč právě město odhalilo slitinu, kterou poušť nevytvořila</h2>



<p>Jaderné testy v Novém Mexiku, na Marshallových ostrovech či v Nevadě probíhaly nad relativně homogenním terénem, pískem, pouštní horninou, korálovým atolem. Hirošima nabídla ohnivé kouli nesrovnatelně pestřejší vstupní surovinu. Městská zástavba dodala do směsi ocel, měď, hliník, cín, sklo různého složení i stavební pojiva. Studie z roku 2019, kterou vedl Mario Wannier a která systematicky popsala hirošimity z pobřeží poloostrova Motoujina v Hirošimském zálivu, už tehdy konstatovala, že tyto částice jsou chemicky a morfologicky bohatší než trinitity z pouštního testu <a rel="nofollow noopener" href="https://seismo.berkeley.edu/~wenk/TexturePage/Publications/2019-Hiroshima-Anthro.pdf" target="_blank">Trinity</a>.</p>



<p>Právě šíře zdrojových materiálů zvyšuje pravděpodobnost, že se v lokálních mikroobjemech ohnivé koule setkají prvky v kombinacích, jaké žádná hutní provozovna záměrně nemíchá. Bindiho tým už dříve ve sklovitém trinititu po testu Trinity identifikoval kvazikrystal a nový typ klatrátu. Hirošimský nález přidává do sbírky další kategorii, uspořádanou víceprvkovou slitinu. Vedoucí výzkumu po publikaci prohlásil, že historické trosky po jaderných detonacích mohou skrývat „celou populaci vzácných metastabilních fází&#8220; ukrytých v mikrometrových zrnech.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Osmdesát let v písku: proč objev přišel až teď</h2>



<p>Zrno o velikosti zhruba deseti tisícin milimetru se v pobřežním sedimentu snadno ztratí. Systematický popis hirošimitů z Hirošimského zálivu vyšel teprve roku 2019, kdy Wannierův tým prozkoumal přes deset tisíc částic odebraných ze šesti pláží na východní, jižní a západní straně poloostrova Motoujina, asi šest kilometrů jižně od hypocentra. I poté trvalo roky, než se podařilo z jednoho konkrétního hirošimitu ručně extrahovat kovový fragment a podrobit ho jednokrystalové rentgenové difrakci, metodě, bez níž by struktura AlAu₄-typu zůstala nerozpoznaná.</p>



<p>Raritnost nálezu podtrhuje statistika: z 34 detailně analyzovaných hirošimitových částic obsahovala novou fázi jediná. Bindi sám upozornil, že další dosud neprozkoumaná zrna mohou ukrývat obdobná překvapení.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki pohledem roku 1945" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ufwHPZRa34A?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Co slitina z ohnivé koule naznačuje budoucí metalurgii</h2>



<p>Autoři studie v <a rel="nofollow noopener" href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/42525752/" target="_blank">Science Advances</a> zdůrazňují, že okamžitá průmyslová využitelnost jednoho mikroskopického zrna samozřejmě neexistuje. Hodnota objevu tkví jinde: ukazuje směr, jakým extrémní jednorázové podmínky, obrovský tepelný gradient, ultrarychlé zakalení, chemicky rozmanitý vstup, dokážou otevřít materiálový prostor, do kterého se konvenční laboratoře dostávají obtížně a pomalu. Studie výslovně zmiňuje tři technologické cesty k případné reprodukci: rychlou solidifikaci, práškovou metalurgii a aditivní výrobu.</p>



<p>Příbuznou logikou se zabývají i česká pracoviště. Na <a rel="nofollow noopener" href="https://www.mff.cuni.cz/cs/kfm/studium/studentske-prace-a-projekty" target="_blank">Matematicko-fyzikální fakultě UK</a> běží projekty zaměřené na komplexní koncentrované a vysokoentropické slitiny pro vysokoteplotní aplikace, včetně studia mikrostruktur vznikajících při ochlazení rychlostí až 100 000 kelvinů za sekundu. VŠCHT Praha řeší vysokoentropické slitiny pro jadernou energetiku s důrazem na žáropevnost a odolnost vůči oxidaci. Přímá spoluautorská vazba na Bindiho článek sice nikde dohledatelná není, oborový průnik je však beze sporu zřejmý.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mikroskopicke-zrnko-z-hirosimy-obsahuje-sedm-kovu-v-kombinaci-kterou-veda-nikdy-nepopsala-vzniklo-v-ohnive-kouli-bomby/">Mikroskopické zrnko z Hirošimy obsahuje sedm kovů v kombinaci, kterou věda nikdy nepopsala. Vzniklo v ohnivé kouli bomby</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ufwHPZRa34A" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ufwHPZRa34A" />
			<media:title type="plain">Atomové bombardování Hirošimy a Nagasaki pohledem roku 1945</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[V létě roku 1945 byl svět unaven. Evropa ležela v troskách po kapitulaci nacistického Německa, ale v Tichomoří pokračovala válka s nevídanou brutalitou. Japo...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/09/atomove-bombardovani-hirosimy-a-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Prodali je jako manželky a služky mužům z moře. Japonské musume zažívaly roky utrpení</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/prodali-je-jako-manzelky-a-sluzky-muzum-z-more-japonske-musume-zazivaly-roky-utrpeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 18 Jul 2026 03:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=213939</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Japonské dívky z chudých rybářských vesnic končily v „dočasných manželstvích&#8220; s cizinci nebo v zámořských nevěstincích. Rozhodovali za ně rodiče, zprostředkovatelé a dluh.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Slovo <em>musume</em> znamená v japonštině prostě „dcera&#8220; nebo „mladá dívka&#8220;. Jenže v přístavních městech druhé poloviny 19. století získalo docela jiný význam. Označovalo Japonky, často ještě v raném dospívání, které vstupovaly do smluvních svazků s cizími námořníky a důstojníky. Nebylo to manželství v podobě, která by dnes obstála. Byl to obchod: rodina dostala peníze, muž z moře dostal společnici na dobu svého pobytu v přístavu a dívka neměla na výběr. A pro tisíce dalších žen ze stejného sociálního prostředí to byl teprve začátek cesty, která vedla ještě mnohem hlouběji, do zahraničních nevěstinců, odkud se mnohé nikdy nevrátily.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Přístav jako tržiště</h2>



<p>Když se Japonsko po roce 1858 otevřelo zahraničnímu obchodu, v takzvaných smluvních přístavech (Nagasaki, Jokohama, Kóbe) se usadily stovky západních námořníků, obchodníků a diplomatů. Vznikla poptávka po ženské společnosti a místní zprostředkovatelé ji rychle naplnili. Systém dostal různá jména: „měsíční manželství&#8220;, „japonské manželství&#8220;, „dočasný svazek&#8220;. Podstata byla vždy stejná. Cizinec uzavřel smlouvu, zaplatil a po dobu svého pobytu žil s japonskou dívkou jako s partnerkou. Když loď odplula, vztah skončil. Žena se vrátila do původního prostředí nebo se dostala do dalších forem závislé práce.</p>



<p>Právně šlo o šedou zónu. Japonský stát tyto svazky formálně neuznával, ale toleroval je, protože přinášely příjmy a udržovaly klid v přístavních čtvrtích. Nejlépe zdokumentovaná je situace v Nagasaki, kde ruské námořnictvo udržovalo dlouhodobou přítomnost a kde vznikl propracovaný systém zdravotních kontrol vázaných na potřeby posádek. Dívky procházely lékařskými prohlídkami ne kvůli vlastnímu zdraví, ale kvůli ochraně námořníků.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Z Amakusy do Singapuru</h2>



<p>Horší osud čekal ženy označované jako <em>karajuki-san</em>, doslova „ty, co odešly do Číny&#8220;, v praxi ale kamkoli za moře. Pocházely ze stejných oblastí jako musume: z poloostrova Šimabara a ostrovů Amakusa, kde panovala krajní chudoba a kde se od dívek očekávalo, že si samy vydělají na věno. Bez věna se nemohly vdát, bez sňatku zůstávaly pod kontrolou rodiny. Kruh se uzavíral.</p>



<p>Mechanismus náboru byl organizovaný a vícestupňový. Venkovský zprostředkovatel navštívil rodinu, nabídl zálohu a slíbil práci v zahraničí. Někdy rodiče věděli, o jakou práci jde. Někdy ne, a právě v tom spočívá jádro krutosti systému. Případ ženy známé jako S-san, zachycený v <a href="https://www.cambridge.org/core/services/aop-cambridge-core/content/view/513A915FD71A651AB225A95A3996DAFA/S1557466012033013a.pdf/women_overseas_sex_work_and_globalization_in_meiji.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">akademické studii Billa Mihalopoula</a>, je výmluvný: jako velmi mladá dívka pracovala v domácnosti, pak odešla „za zálohu do vzdáleného místa&#8220;. Týden strávila ukrytá v podpalubí lodi. Po příjezdu do Singapuru ji okamžitě prodali do japonského nevěstince.</p>



<p>Nešlo o ojedinělý případ. V roce 1894 bylo na lodi v Hongkongu odhaleno 34 japonských žen převážených načerno. O sedm let později přivezl muž z Nagasaki do Hongkongu 17 žen k prodeji. Uhelné exportní přístavy Kučinocu a Karacu fungovaly jako brány ven; dobový vicekonzul přímo spojoval jejich provoz s tím, že ženy mohly snáze „proklouznout tajně do zahraničí&#8220;.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Dluh, který nikdy nekončil</h2>



<p>Po příjezdu do cílového přístavu čekala dívky aukce. Nevěstinec zaplatil zprostředkovateli, a tím vznikl dluh, který musela žena odpracovat. K původní částce se připočítávaly úroky, náklady na ubytování, jídlo, oblečení. Systém byl nastavený tak, aby dluh klesal co nejpomaleji. Ženy pracovaly roky, někdy celý produktivní věk, a přesto se nevyplatily.</p>



<p>Terénní šetření z přelomu století uvádí přes 5 400 lidí z Amakusy pracujících v zahraničí, většinou žen v sexuálních službách. Ještě v roce 1910, čtrnáct let po formálním zákazu zámořské prostituce, evidovaly sekundární zdroje kolem 19 000 licencovaných japonských sexuálních pracovnic v zahraničí. Zákon z roku 1896 existoval na papíře. V přístavech jihovýchodní Asie neznamenal nic.</p>



<p>Dobový učitel z Amakusy si ve svých záznamech stěžoval, že v některých vesnicích se prostituce nepovažovala za ostudu, ale za povolání. Remitence, které ženy posílaly domů, zvyšovaly prestiž rodiny. U chrámu Daišidó v Šimabaře dodnes stojí věž&nbsp;<em>tenšidžó</em>, postavená výhradně z darů karajuki-san. Na kamenech kolem ní jsou vytesaná jména dárkyň a částky. Peníze vydělané v nevěstincích Singapuru a Hongkongu se proměnily v místní památku.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy stát zasáhl, a proč</h2>



<p>Japonsko začalo systém potlačovat nikoli z empatie, ale z pragmatismu. Klíčový mezník přišel už v roce 1872, kdy po mezinárodní aféře kolem lodi Maria Luz vydal stát dekret o emancipaci prostitutek a gejš. Šlo ale především o diplomatický signál: Japonsko chtělo být vnímáno jako moderní země, ne jako exportér žen. Formální <a href="https://www.diva-portal.org/smash/get/diva2%3A1687528/FULLTEXT01.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zákaz zámořské prostituce</a> následoval v roce 1896. Skutečný tlak na likvidaci sítí přišel až ve dvacátých letech 20. století, kdy se karajuki-san staly neúnosnou zátěží pro mezinárodní obraz modernizujícího se Japonska.</p>



<p>Vzorec, který celý systém poháněl, ale nezmizel. Chudá rodina. Slib práce. Prostředník. Přesun přes hranici. Dluh. Ztráta kontroly nad vlastním tělem. A stát, který zasáhne až ve chvíli, kdy problém poškozuje jeho pověst. Organizace zabývající se moderním obchodem s lidmi popisují dodnes totéž, jen se změnila jména přístavů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co zbylo po musume</h2>



<p>Ne všechny se vrátily domů. Část žen se vrátila, provdala se a mlčela. Část zemřela v zahraničí na nemoci, vyčerpání nebo násilí. Ty, které přežily a poslaly dost peněz, si vysloužily paradoxní respekt; jejich jména na kamenech u chrámu to dokazují. Ale ve čtrnácti letech si žádná z nich svůj osud nevybrala.</p>



<p>Na kamenech u Daišidó nejsou příběhy. Jen jména a částky. Jako by hodnota těch žen zůstala navždy vyjádřená jedinou jednotkou: penězi, které poslaly domů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/prodali-je-jako-manzelky-a-sluzky-muzum-z-more-japonske-musume-zazivaly-roky-utrpeni/">Prodali je jako manželky a služky mužům z moře. Japonské musume zažívaly roky utrpení</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Óninova válka začala kvůli jednomu adopčnímu sporu. Právní mechanismus dědictví šógunátu rozložil Japonsko na sto let</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/oninova-valka-zacala-kvuli-jednomu-adopcnimu-sporu-pravni-mechanismus-dedictvi-sogunatu-rozlozil-japonsko-na-sto-let/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Jul 2026 12:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=212824</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Rok 1464: šógun bez dědice povolá bratra z kláštera. O rok později se mu narodí syn. Dva nároky na trůn, žádná autorita schopná spor uzavřít, a hlavní město v plamenech.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ašikaga Jošimasa vládl Japonsku jako osmý šógun dynastie, která nikdy nedokázala ovládnout zemi tak pevně jako její předchůdci z Kamakury. Císař sídlil v Kjótu jako kulturní a rituální symbol, skutečnou moc držel šógunát, vojenská vláda opřená o síť regionálních správců, takzvaných šugo daimjóů. Jenže tito správci si postupně vybudovali vlastní armády, vlastní příjmy a vlastní ambice. Když Jošimasa v roce 1464 rozhodl o svém nástupci, <a href="https://youtu.be/ey1xzXVORLM?si=-ssvr3b1L4crGNXN" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">neřešil jen rodinnou záležitost</a>. Rozhodoval o tom, kdo bude legitimizovat celý systém. A systém už praskal ve švech.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Bratr z kláštera, syn z kolébky</h2>



<p>Jošimasa neměl dědice. Rozhodl se proto povolat mladšího bratra Ašikagu Jošimiho, který žil v buddhistickém klášteře, zpět do světského života a jmenoval ho svým nástupcem. Nešlo o žádný automatický zákon, šógunát Ašikagů neznal primogenituru v evropském smyslu. Nástupce se určoval politickým aktem uvnitř rodu: adopcí, jmenováním, dohodou s klíčovými vazaly. Jošimi přijal roli budoucího šóguna a za jeho pozicí se postavil Hosokawa Kacumoto, nejmocnější muž kjótské politiky.</p>



<p>Jenže v roce 1465 se Jošimasovi narodil syn, Jošihisa. A jeho matka Hino Tomiko nehodlala ustoupit. Opřela se o Jamanu Sózena, rivala Hosokawova klanu, a začala prosazovat vlastního syna jako legitimního dědice. Dva nároky, dva mocenské bloky, jeden šógunát. Jošimasa, který podle dobových zdrojů toužil spíš po klidu a estetice než po tvrdém vládnutí, nedokázal, nebo nechtěl, spor rozseknout.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Válka, která pohltila hlavní město</h2>



<p>V roce 1467 přešel dvorský spor do otevřeného boje. Hosokawa Kacumoto shromáždil kolem sebe východní tábor, Jamana Sózen západní. Kjóto se rozdělilo na dvě ozbrojené zóny; dodnes nesou kjótské čtvrti Nišidžin a Higašidžin jména po „západní&#8220; a „východní pozici&#8220; obou armád. Boje ale nepřipomínaly rozhodnou bitvu, jakou si člověk vybaví u evropských dynastických válek. Šlo o dlouhou městskou válku opotřebení: žhářství, barikády, zákopy, pat.</p>



<p>Obě strany tahaly do konfliktu další a další regionální pány, kteří si řešili vlastní územní spory pod hlavičkou jednoho nebo druhého tábora. V roce 1473 zemřeli oba hlavní velitelé, Jamana Sózen i Hosokawa Kacumoto, a Jošimasa formálně abdikoval ve prospěch syna Jošihisy. Válka ale neskončila. Spojenci obou táborů pokračovali v bojích z vlastních důvodů; rod Óuči například vedl osobní vendetu proti Hatakejamovi Masanagovi ještě dva roky po smrti obou patronů. Teprve v roce 1477 poslední armády Kjóto opustily. Ne proto, že by někdo zvítězil, prostě už nebylo o co bojovat. Velká část města ležela v troskách.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Sengoku Jidai: The Onin War 1467-1477" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/ey1xzXVORLM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Jiskra v suchém lese</h2>



<p>Adopční spor byl spouštěč, ne příčina. Historik Thomas Conlan z Princetonu ukazuje, že geneze konfliktu sahala do západního Japonska už od roku 1465 a standardní vyprávění „všechno začalo jednou adopcí&#8220; je pozdní kronikářská zkratka. Skutečný problém byl strukturální. Šógunát Ašikagů, jak uvádí <a href="https://www.metmuseum.org/ja/essays/muromachi-period-1392-1573" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Metropolitan Museum of Art</a>, nikdy nerozšířil politickou kontrolu tak daleko jako kamakurská vojenská vláda před ním. Šugo daimjóové disponovali vlastními vojsky a de facto autonomními državami. Studie publikovaná na <a rel="nofollow noopener" href="https://www.jstage.jst.go.jp/article/shigaku/115/4/115_KJ00004303571/_article/-char/en" target="_blank">J-ST</a><a href="https://www.jstage.jst.go.jp/article/shigaku/115/4/115_KJ00004303571/_article/-char/en" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">A</a><a rel="nofollow noopener" href="https://www.jstage.jst.go.jp/article/shigaku/115/4/115_KJ00004303571/_article/-char/en" target="_blank">GE</a> dokládá, že už před válkou bylo obtížné získat mezi daimjóy konsensus a vojenské rozhodování uvnitř šógunátu se rozostřovalo.</p>



<p>Nástupnický spor proto nefungoval jako příčina kolapsu, ale jako test systému. A systém testem neprošel. Kdyby Jošimasa měl aparát schopný vynutit poslušnost, dvorská hádka by zůstala dvorskou hádkou. Jenže on ho neměl, a nikdo z jeho předchůdců na trůně Ašikagů ho plně nevybudoval.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sto let bez centra</h2>



<p>Po roce 1477 šógunát formálně přežil, ale jeho autorita se rozpadla. Legitimita zůstala (Ašikagové stále jmenovali šóguny), donucovací kapacita zmizela. Prostor obsadili takzvaní sengoku daimjóové, regionální vojevůdci, kteří si budovali vlastní státy zdola. Japonsko vstoupilo do období válčících států, které trvalo celé století.</p>



<p>Kjóto samo se z destrukce vzpamatovávalo desítky let. Obnovu města podle městských kronik provedli až Oda Nobunaga a Tojotomi Hidejoši, tedy muži, kteří se narodili generace po Óninově válce. Nobunaga obsadil Kjóto v roce 1568, Hidejoši pokračoval v rekonstrukci a teprve Tokugawa Iejasu na přelomu století uzavřel éru chaosu novým šógunátem. Všichni tři sjednotitelé Japonska vděčili za svůj vzestup mocenskému vakuu, které Óninova válka otevřela.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co z té doby zůstalo stát</h2>



<p>Zkáza Kjóta nebyla absolutní, i když zdroje mluví o „zničení většiny města&#8220;. Pětipatrová pagoda chrámu Daigó-dži, <a href="https://kyoto.travel/en/destinations/daigoji-temple/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">nejstarší budova v Kjótu</a>, válku přežila. Hlavní síň Senbon Šaka-dó dodnes nese stopy kopí a mečů z bojů; přežila jako jediná část svého chrámového komplexu. V areálu Kinkaku-dži unikly zkáze Zlatý pavilon a několik dalších budov, zatímco třeba chrám Ninna-dži v roce 1468 vyhořel celý, zachránit se podařilo jen sochy a poklady.</p>



<p>A pak je tu Ginkaku-dži, Stříbrný pavilon, paradoxní památník muže, který válku svou nerozhodností pomohl rozpoutat. Jošimasa ho začal stavět jako svou penzijní vilu v roce 1482, pět let po konci bojů. Dnes stojí v kjótské čtvrti Higašijama jako chrám Džišó-dži a návštěvníkům připomíná kulturu, kterou Jošimasa pěstoval, zatímco jeho město hořelo.</p>



<p>Óninova válka nebyla příběhem jednoho špatného rozhodnutí. Byla testem státu, který selhal, a odpovědí na otázku, co se stane, když i právně legitimní spor nemá kdo autoritativně uzavřít. Japonsko na tu odpověď čekalo sto let.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/oninova-valka-zacala-kvuli-jednomu-adopcnimu-sporu-pravni-mechanismus-dedictvi-sogunatu-rozlozil-japonsko-na-sto-let/">Óninova válka začala kvůli jednomu adopčnímu sporu. Právní mechanismus dědictví šógunátu rozložil Japonsko na sto let</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/ey1xzXVORLM" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/ey1xzXVORLM" />
			<media:title type="plain">Sengoku Jidai: The Onin War 1467-1477</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[More of related videos:https://youtu.be/4ZYk9HphvKkhttps://youtu.be/zmlFnt1pmKEhttps://youtu.be/D89Ma9EmuV0Support BazBattles on Patreon: https://www.patreon...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/07/sengoku-jidai-the-onin-war-1467-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Hiroo Onoda bojoval v džungli téměř třicet let po válce. Kapituloval až na rozkaz velitele</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/hiroo-onoda-bojoval-v-dzungli-temer-tricet-let-po-valce-kapituloval-az-na-rozkaz-velitele/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jun 2026 20:01:17 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=210856</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Japonský důstojník strávil na filipínském ostrově Lubang téměř tři desetiletí. Vzdal se teprve tehdy, když mu jeho bývalý velitel osobně přečetl rozkaz k ukončení boje.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>9. března 1974 stál na úbočí hory na ostrově Lubang muž v rozpadající se uniformě a díval se na člověka, kterého neviděl třicet let. Major Jošimi Taniguči, kdysi jeho přímý nadřízený, mu přečetl rozkaz: všechny bojové operace jsou ukončeny. Hiroo Onoda stál v pozoru, odjistil pušku, položil ji na zem a zaplakal. Bylo mu dvaapadesát. Válka, kterou vedl sám proti celému ostrovu, skončila dvacet devět let poté, co skončila pro všechny ostatní.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Rozkaz, který neměl expiraci</h2>



<p>17. prosince 1944 dostal třiadvacetiletý poručík Onoda na Lubangu jasný úkol: vést guerillovou a zpravodajskou činnost, nevzdávat se a nezemřít vlastní rukou. Rozkaz mu dal právě Taniguči. Americké jednotky ostrov brzy obsadily, většina japonské posádky padla nebo se vzdala. Onoda ne. Se třemi dalšími vojáky ustoupil do hor a začal dělat přesně to, co mu bylo nařízeno: sabotáže, průzkum, přežívání.</p>



<p>Když 15. srpna 1945 Japonsko kapitulovalo, Onodova skupina o tom nevěděla. A když se o tom dozvěděla (z letáků shazovaných z letadel, z novin ponechaných v džungli, z megafonů pátracích výprav), odmítla tomu uvěřit. Výcvik na zpravodajské škole Futamata je naučil jednu věc důkladně: nepřítel používá dezinformace. Každý leták vypadal podezřele. Každá pátrací skupina, která po nich střílela, potvrzovala jejich přesvědčení, že válka pokračuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tři dekády v horách, a jejich cena</h2>



<p>Onoda nebyl po celou dobu sám. Původní čtveřice se postupně zmenšovala. Jeden z mužů, Juiči Akacu, se v roce 1950 vzdal filipínským úřadům. Další dva, Šóiči Šimada a Kinšiči Kozuka, zahynuli při střetech s filipínskými bezpečnostními složkami, Šimada v roce 1954, Kozuka v říjnu 1972. Teprve po Kozukově smrti zůstal Onoda skutečně sám.</p>



<p>Za legendou o vytrvalosti se ale skrývá i temná stránka. Onodova skupina byla podle filipínských záznamů spojována s útoky na místní obyvatele: farmáře, rybáře, lidi, kteří měli tu smůlu, že žili na stejném ostrově. Odhady hovoří až o třiceti mrtvých civilistech. Pro obyvatele Lubangu nebyl Onoda hrdina ani kuriozita. Byl hrozbou, která nezmizela ani čtvrt století po válce.</p>



<p>Japonská vláda přitom Onodu v prosinci 1959 oficiálně prohlásila za mrtvého. Až Kozukova smrt v roce 1972 znovu otevřela pátrání. Na ostrov přijeli Onodovi příbuzní, otec i bratr mluvili do megafonů. Onoda je slyšel. A nepřišel. Byl přesvědčen, že jde o další lest.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/japonsky-ostrov-e1630426646540.jpg"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/japonsky-ostrov-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-26182 transfer-szn-utm"/></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Mladík s batohem a bývalý major</h2>



<p>Zlom přišel z nečekané strany. V únoru 1974 dorazil na Lubang japonský dobrodruh Norio Suzuki, mladý muž, který se vydal hledat „poručíka Onodu, pandy a yetiho&#8220;, jak sám říkal. Suzukimu se podařilo to, co se nepovedlo žádné oficiální výpravě: navázat s Onodou kontakt a mluvit s ním. Onoda mu řekl jedinou věc, kterou opakoval celé roky. Odejde, až mu to nařídí jeho velitel.</p>



<p>Suzuki se vrátil do Japonska a vypátral Tanigučiho. Bývalý major už dávno žil civilním životem; podle dobových zdrojů pracoval jako knihkupec. Přesto souhlasil, že poletí na Lubang. 9. března 1974 stanul před Onodou a přečetl mu formální rozkaz k ukončení všech bojových operací. Pro Onodu to byl jediný hlas, který měl autoritu. Řetězec velení, na který se upínal třicet let, konečně promluvil.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Milost, sláva a útěk do Brazílie</h2>



<p>O dva dny později, 11. března 1974, proběhl ceremoniál v prezidentském paláci Malacañang. Filipínský prezident Ferdinand Marcos přijal Onodův meč a udělil mu podle dobových záznamů a pozdějších historických studií plnou a úplnou milost za vše, čeho se na Lubangu dopustil. Bylo to politické rozhodnutí; na ostrově přetrvával hněv rodin obětí, ale Manila dala přednost diplomatickému řešení. 12. března Onoda přistál v Tokiu.</p>



<p>Japonsko ho přivítalo jako hrdinu. Jenže Onoda se do poválečného Japonska nedokázal vrátit. Země, za kterou bojoval, už neexistovala. Místo úlevy cítil rozčarování, stud za mrtvé spolubojovníky a odpor k tomu, jak média jeho příběh proměnila v podívanou. 6. dubna 1975, ani ne rok a půl po návratu, odletěl do Brazílie. Na farmě v São Paulu choval dobytek, v klimatu, které mu připomínalo Lubang, ale bez války.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Nebyl poslední, a nebyl jediný</h2>



<p>Onoda bývá označován za posledního vojáka druhé světové války. Není to přesné. Už v lednu 1972, dva roky před Onodovou kapitulací, byl na Guamu objeven Šóiči Jokoi, muž, který se dvacet sedm let ukrýval v podzemním bunkru. A v prosinci 1974, devět měsíců po Onodovi, složil zbraně na indonéském ostrově Morotai Teruo Nakamura. Média tehdy řešila, kdo je vlastně „ten úplně poslední&#8220;.</p>



<p>V evropském kontextu přímá paralela neexistuje. Nejblíže má <a href="https://www.cambridge.org/core/journals/polar-record/article/wettertrupp-haudegen-the-last-german-arctic-weather-station-of-world-war-ii-part-1/DC7AA36B29A2ADC8481B37E2BC1FCAF9" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">německá arktická stanice Haudegen</a> na Špicberkách, jejíž posádka kapitulovala 4. září 1945, tedy měsíce po konci války v Evropě. Měsíce, ne desetiletí. Fenomén japonských „holdoutů&#8220; nemá v Evropě ekvivalent, protože nevznikl jen z izolace, ale ze specifické vojenské kultury, v níž byla poslušnost rozkazům absolutní hodnotou.</p>



<p>Hiroo Onoda zemřel 16. ledna 2014 v Tokiu ve věku jedenadevadesáti let. Jeho příběh dodnes funguje jako extrémní ukázka toho, co dokáže kombinace výcviku, informační izolace a nekompromisní poslušnosti. Na Lubangu po něm zůstaly tři desetiletí strachu. V Japonsku legenda, se kterou si nikdo nebyl úplně jistý, co si počít.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/hiroo-onoda-bojoval-v-dzungli-temer-tricet-let-po-valce-kapituloval-az-na-rozkaz-velitele/">Hiroo Onoda bojoval v džungli téměř třicet let po válce. Kapituloval až na rozkaz velitele</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Skuteční lidé vymřeli, na polích i zastávkách teď stojí jen panenky. Takhle vypadá japonské Nagoro</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/skutecni-lide-vymreli-na-polich-i-zastavkach-ted-stoji-jen-panenky-takhle-vypada-japonske-nagoro/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Jun 2026 11:54:10 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=209925</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>V horské vesnici Nagoro na ostrově Šikoku žije zhruba třicet seniorů. Panenek z látky a drátu je tam přes 350.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Kdo projde jedinou silnicí vedoucí údolím Ija, uvidí ženu skloněnou nad záhonem, skupinku dětí sedících v lavicích a starce čekajícího na autobus. Nikdo z nich nemrkne. Nikdo z nich nedýchá. Jsou to figuríny v životní velikosti, ušité z hadrů, vycpané novinami a oblečené do skutečných šatů. Jejich autorka, místní rodačka Cukimi Ajano, je rozmístila přesně tam, kde dřív probíhal normální vesnický den: na pole, k zastávce, do tříd zavřené školy. Výsledek není atrakce. Je to tichá mapa toho, co z Nagora zmizelo.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vesnice, která se vyprázdnila zevnitř</h2>



<p>Nagoro zažilo svůj vrchol v době, kdy se v okolí stavěly přehrady. Ve vesnici tehdy žilo přes tři sta lidí a zhruba polovina z nich pracovala na hydroprojektech. Jakmile se provoz přehrad zautomatizoval, práce zmizela a s ní i důvod zůstávat. Mladí odcházeli do měst na pobřeží, starší umírali. Škola přestala učit v roce 2012, protože neměla koho. Podle <a href="https://miyoshi-city.jp/2022/08/15981/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">portálu města Mijóši</a> klesl počet obyvatel na 26. Reportáž <a href="https://www.abc.net.au/news/2023-11-19/homes-are-free-and-life-sized-dolls-are-neighbours-in-japan/103090184" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ABC News</a> z roku 2023 mluví o „zhruba dvou tuctech&#8220;, všichni senioři. V Nagoru se přes dvacet let nenarodilo dítě.</p>



<p>Tenhle příběh není v Japonsku ojedinělý. Země stárne rychleji než kterýkoli jiný vyspělý stát; v roce 2024 tvořili lidé nad 65 let 29,3 % populace a celkový počet obyvatel dál klesá. Stát problém řeší zákonem o podpoře vylidněných oblastí, ministerstvo školství vede veřejný seznam zavřených škol nabízených k novému využití a ministerstvo dopravy má zvláštní politiku pro prázdné domy, kterým se říká akija. Nagoro ale není případ, který zachránila vláda. Nagoro zachránila jedna žena s jehlou a klubkem drátu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Strašák, který se stal pamětí</h2>



<p>Cukimi Ajano se do rodné vesnice vrátila v roce 2002, aby se postarala o nemocného otce. Měla za sebou studia keramiky a léta šití. Když zjistila, že jí ptáci vyzobávají semena, udělala to, co dělával její otec: postavila na pole strašáka. Jenže tohle nebyla tyč s hadrem. Ajano ušila figurínu v lidské velikosti, oblékla ji a dala jí tvář. Kolemjdoucí ji považovali za skutečného člověka.</p>



<p>Ten moment změnil všechno. Ajano začala šít další postavy. Ne náhodně; každou umístila tam, kde by ve vesnici přirozeně stál živý člověk. Rybář u potoka. Farmář na mezi. Celá třída dětí v opuštěné škole, učitelka u tabule. Řada figurín připomíná konkrétní bývalé obyvatele, lidi, kteří odešli nebo zemřeli. Projekt se proměnil z praktického řešení v osobní archiv sousedského života, který se rozpadl.</p>



<p>Venkovní panenky přitom nevydrží věčně. Počasí a plíseň je zničí zhruba za tři roky. Ajano je proto neustále opravuje a nahrazuje novými. Nagoro není hotová instalace, kterou stačí jednou postavit. Je to nekončící údržba paměti.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co vidí návštěvník a jak se tam dostat</h2>



<p>Mezinárodní pozornost přišla v roce 2014 po německém studentském dokumentu Valley of Dolls, v roce 2017 o vesnici psal National Geographic a od té doby se Nagoro objevuje v médiích pravidelně. Turisté dnes přijíždějí z celého Japonska i ze zahraničí. Ajano sama říká, že dřív se tam nikdo nezastavoval, teď vesnice „ožila&#8220;. Paradox je zřejmý: oživení přinesli cizí lidé, kteří se podívají a odjedou. Nových stálých obyvatel nepřibylo.</p>



<p>Prakticky se do Nagora dostanete vlakem do stanice Óboke nebo Awa-Ikeda, odkud pokračujete regionálním autobusem a přestupujete na místní linku. Spojů je málo; <a href="https://miyoshi-tourism.jp/en/spot/107/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">oficiální turistický web Mijóši</a> uvádí anglický jízdní řád, ale bez auta je návštěva logistickým cvičením, ne spontánním výletem. Na místě lze projít celou vesnici pěšky, vstoupit do bývalé školy a vidět panenky v tělocvičně i třídách. Parkování je u školní budovy. Vesnice je přístupná celoročně, některé okolní atrakce v údolí Ija ale mají zimní uzavírku.</p>



<p>Důležitý detail, který oficiální materiály zdůrazňují: Nagoro není opuštěná kulisa. Stále tam žijí skuteční lidé a návštěvníci mají respektovat soukromé pozemky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co bude, až Ajano nebude</h2>



<p>Cukimi Ajano je dnes v pokročilém věku. V rozhovoru pro ABC řekla, že až přijde čas, postará se, aby <a href="https://www.madornomad.com/japan-scarecrow-village/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">byly panenky „uklizeny správně&#8220;</a>. Formální nástupce ani institucionální správa projektu veřejně dohledatelné nejsou. Ajano pořádá workshopy a přátelé jí pomáhají s výrobou, ale předání projektu konkrétní osobě nebo organizaci nikdo neoznámil.</p>



<p>Nagoro tak stojí před dvojím zánikem. Prvním je odchod posledních obyvatel, otázka let, ne desetiletí. Druhým je rozpad panenek, které bez Ajano nikdo nebude opravovat. Krajinu údolí Ija pak nebudou udržovat ani lidé, ani jejich látkové náhrady. Zůstane jen cesta, přehrada a ticho.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/skutecni-lide-vymreli-na-polich-i-zastavkach-ted-stoji-jen-panenky-takhle-vypada-japonske-nagoro/">Skuteční lidé vymřeli, na polích i zastávkách teď stojí jen panenky. Takhle vypadá japonské Nagoro</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zapomeňte na Tokio. Japonsko se rozhodlo otevřít turistům doposud zapovězený ostrov, ale místní se turistů bojí</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/zapomente-na-tokio-japonsko-se-rozhodlo-otevrit/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 12 May 2026 06:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205112</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ostrov Rishiri stál dlouhá léta stranou masového turismu. Teď se má změnit v novou atrakci – a ne všichni obyvatelé z toho mají radost.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na konci dubna 2026 žije na Rishiri přesně 3 791 lidí. Jsou to rybáři, sběrači mořských řas kombu a hrstka podnikatelů v turismu. Jak totiž redakce VědaŽivě zjistila, <strong>poměry tady se už mají brzy změnit</strong>. Obě ostrovní obce (víc jich totiž na Rishiri není) se totiž nedávno shodly na tom, že chtějí ostrov více otevřít turistům. Víc návštěvníků, víc zahraničních hostů a delší pobyty – tak zní jejich nově vytyčené cíle. Ale zároveň také zpřísňují pravidla, protože moc dobře vědí, co je v sázce.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč byl ostrov tak dlouho „neviditelný&#8220;</h2>



<p>Rishiri leží asi dvacet kilometrů od severního pobřeží Hokkaida, ale dostat se tam znamená plánovat. Z Tokia letíte nejdřív do Sappora nebo Wakkanai, pak buď nasednete na&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://heartlandferry.jp/english/e-wakkanai-fare/" target="_blank">trajekt Heartland Ferry</a>&nbsp;za necelé dvě hodiny a 2 990 jenů, nebo si z letiště Okadama v Sapporu koupíte hodinový let s Hokkaido Air System od 9 900 jenů.</p>



<p>Tohle prostě není místo, kde se zastavíte jen tak „cestou&#8220;. Rishiri vyžaduje záměr. A právě proto tam desítky let<strong> jezdili hlavně Japonci s horským batohem a několika dny volna v létě</strong>. A nově by si ho měli oblíbit i milovníci autentických zážitků. Ale nepředbíhejme.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdo a proč ostrov otevírá</h2>



<p>Otevírání je výsledkem dvou souběžných lokálních strategií. Obec Rishirifuji ve svém&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.town.rishirifuji.hokkaido.jp/rishirifuji/secure/1153/sougousennryaku2.pdf" target="_blank">rozvojovém plánu</a>&nbsp;stanovila cíl 200 000 návštěvníků ročně a 5 000 zahraničních přenocování do fiskálního roku R7. Rishiri Town na západní straně ostrova paralelně posiluje turistické informace, pracuje na prodloužení průměrného pobytu a rozšiřuje přijímání zahraničních hostů.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Why Japan&#039;s Best Kept Secret Is This Tiny Island.  Rishiri Island sits off the northern edge of jp" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/pQ48Ms1CySA?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Přístavní studie Rishirifuji navíc počítá s dalším růstem zahraniční klientely a kapacitním plánováním přístavu. <strong>Čísla zatím ukazují, že jde o začátek</strong>: za fiskální rok R6 přijelo na ostrov 114 800 návštěvníků, ale zahraničních noclehů bylo pouze 2 460. Pro srovnání, Kjóto přijímá desítky milionů lidí ročně. Rishiri je ale v úplně jiné lize.</p>



<p>Důležité je, že ostrov neláká masy. Láká konkrétní typ návštěvníků: trekaře, cyklisty a milovníky divoké přírody a japonské gastronomie. Oficiální turistický portál&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.rishiri-plus.jp/shima-meguri/" target="_blank">Rishiri Plus</a>&nbsp;jim pak nabízí anglické brožury, mapy a seznam průvodců s angličtinou. A anglicky dokáže skvěle komunikovat i regionální cestovní kancelář Soya Tourism. První krůčky už tedy hotové jsou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čeho se ostrov bojí</h2>



<p>Hora Rishiri (kterou místní někdy nazývají malá Fudži) je srdcem ostrova, ale zároveň i jeho nejzranitelnějším místem. Stezky erodují, vegetace trpí pod botami chodců a <strong>v hlavní sezoně se na jejím vrcholu vystřídá víc turistů, než by bylo vhodné</strong>. Japonské ministerstvo životního prostředí proto stanovilo jasná <a rel="nofollow noopener" href="https://www.env.go.jp/en/nature/nps/park/rishiri/attention.html" target="_blank">pravidla pro národní park</a>: neodhazovat odpad, netrhat květiny, nekrmit zvířata a nekouřit za chůze. Pro výstup na Rishiri platí navíc povinnost používat přenosné toalety, nasazovat ochranné krytky na trekingové hole a předem odevzdat plán túry. Oficiální formulář také doporučuje mít s sebou minimálně dva litry vody a otočit se zpět, pokud zjistíte, že výstup nestihnete (tedy žádné ponocování na vrcholu).</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co tam turista reálně zažije</h2>



<p>Nejlepší doba je od pozdního jara do začátku podzimu. Květiny kvetou od konce dubna do poloviny září, hlavní sezónou jsou pak prázdninové měsíce. <strong>Výstup na Rishiri Fuji je celodenní záležitost, ne lehký výlet</strong>, ale seriózní horská túra s převýšením přes 1 500 metrů. Kolem ostrova vede pobřežní cyklotrasa, na severní straně leží jezero Himenuma, kam turisté jezdí obdivovat především romantický odraz sopečného kužele na hladině. V rybářských vesnicích se jedí čerství mořští ježci a sušené kombu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zapomente-na-tokio-japonsko-se-rozhodlo-otevrit/">Zapomeňte na Tokio. Japonsko se rozhodlo otevřít turistům doposud zapovězený ostrov, ale místní se turistů bojí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/pQ48Ms1CySA" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/pQ48Ms1CySA" />
			<media:title type="plain">Why Japan&#039;s Best Kept Secret Is This Tiny Island.  Rishiri Island sits off the northern edge of jp</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Some places don’t ask you to hurry.They ask you to slow down.Rishiri Island sits off the northern edge of Japan —a small island where mountains rise straight...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/why-japans-best-kept-secret-is-t.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Japonsko ruší festival hanami. Neslušnosti turistů už byly k nepřežití</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsko-rusi-festival-hanami/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 05 May 2026 02:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[hanami]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205094</guid>

					<description><![CDATA[]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Město Fujiyoshida letos poprvé zrušilo svůj nejslavnější sakurový festival. Důvodem jsou tisíce turistů denně, kteří místním vstupovali do domů a znečišťovali zahrady, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Fotografie, která zničila čtvrť</h2>



<p>Třetího února 2026 vydala radnice Fujiyoshidy v prefektuře Yamanashi <a rel="nofollow noopener" href="https://www.city.fujiyoshida.yamanashi.jp/uploaded/attachment/7151.pdf" target="_blank">tiskovou zprávu</a>, která ukončila roky narůstající frustrace jedinou větou: název Arakurayama Sengen Park Sakura Matsuri se letos nebude používat. <strong>Žádná slavnostní zahájení, žádná propagace, žádné pozvánky</strong>. Ročník 2025 se přitom ještě konal – od 1. do 18. dubna loňského roku proběhl normálně. Co se za těch dvanáct měsíců změnilo? Nic nového. Jen se naplnila míra toho, co město snášelo roky.</p>



<p>Všechno začalo jednou kompozicí. Hora Fuji, červená pagoda Čúreitó a sakury v plném květu – záběr tak dokonalý, že se stal jedním z nejsdílenějších japonských motivů na sociálních sítích. Městský materiál mluví o „explozivním rozšíření povědomí přes sociální sítě&#8220;, agentura AP to shrnuje prostěji: problém začal krásnou fotografií.</p>



<p>Jenže vyhlídka na pagodu Čúreitó nestojí v turistické zóně. Leží uprostřed obytné čtvrti, kudy chodí děti do školy. A když se sem <strong>ve špičce sakurové sezony začalo denně hrnout přes 10 000 návštěvníků</strong>, čtvrť prostě přestala fungovat. Bez nadsázky. Masatoši Hada z městského odboru ekonomiky a životního prostředí řekl AP, že město nechce dál aktivně zvát návštěvníky pod festivalovou značkou, která situaci jen zhoršuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně turisté prováděli</h2>



<p>Oficiální zdůvodnění radnice zní jako katalog absurdit, které by člověk nečekal ani od nejhoršího souseda, natož od hostů:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Vnikání do soukromých domů</strong> – návštěvníci otevírali dveře cizích domácností a žádali o použití toalety.</li>



<li><strong>Neoprávněné vstupy na pozemky</strong> – přelézání plotů a procházení zahradami kvůli lepšímu úhlu na fotku.</li>



<li><strong>Defekace a močení na předzahrádkách</strong> – když nebyla toaleta poblíž, posloužil soukromý pozemek.</li>



<li><strong>Odhazování nedopalků a odpadu</strong> – cigaretové nedopalky, obaly od jídla, plastové lahve.</li>



<li><strong>Konflikty s rezidenty</strong> – hádky po napomenutí, odmítání respektovat pokyny místních.</li>



<li><strong>Ohrožení dětí</strong> – davy blokovaly chodníky školní docházkové trasy.</li>
</ul>



<p>Město přitom situaci nepřehání. Už v předchozím roce zaznamenalo v Arakurayama Sengen Parku zhruba 1,298 milionu návštěvníků. Náklady na bezpečnostní opatření – strážné, dopravní regulaci, dočasné toalety – se tehdy vyšplhaly na přibližně 80 milionů jenů (asi 12,5 milionu korun). A to ještě bez investic do parkovišť a další infrastruktury.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="🌸 Discover the Magic of Hanami – Japan&#039;s Cherry Blossom Festival! 🌸" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/iDDcYwTsSzk?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Festival skončil, pravidla zůstala</h2>



<p>Klíčový detail: Fujiyoshida nezakázala přístup do parku. Sakury budou kvést dál, pagoda stojí na svém místě a hora Fuji se nikam nepohnula. <strong>Město jen stáhlo oficiální festivalovou značku </strong>– přestalo akci propagovat, organizovat a zvát na ni. Zároveň ale ponechalo v platnosti přísný bezpečnostní režim pro letošní sezonu kvetení od 1. do 17. dubna 2026:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Přibližně 50 strážných v terénu.</li>



<li>Rotace na vyhlídce po 5 minutách, čekání 1–3 hodiny.</li>



<li>Zákaz pevných stativů a zabírání prostoru.</li>



<li>Zákaz vjezdu turistických autobusů ke stanici Šimojošida.</li>



<li>Parkoviště P2 a P3 za 1 000 jenů, P4 jen pro motorky za 750 jenů, P1 uzavřeno.</li>



<li>16 dočasných toalet.</li>
</ul>



<p>Jinými slovy: město turistům neříká „nejezděte&#8220;. Říká „už vás sem nebudeme zvát, a pokud přijedete, budete se řídit našimi pravidly&#8220;. A to v redakci rozhodně schvalujeme.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Japonský trend, ne izolovaný výstřelek</h2>



<p>Fujiyoshida není osamělý případ. Napříč Japonskem se množí opatření, která mají sladit ambiciózní turistické cíle s ochranou běžného života. Vláda v březnu 2026 <a rel="nofollow noopener" href="https://www.mlit.go.jp/kankocho/news02_00077.html" target="_blank">potvrdila plán</a> přilákat do roku 2030 šedesát milionů zahraničních turistů ročně – ale <strong>poprvé k tomuto číslu výslovně přidala prevenci overturismu a ochranu kvality života rezidentů</strong>. Našli jsme několik příkladů různých přístupů.</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Destinace</th><th>Opatření</th><th>Detail</th></tr></thead><tbody><tr><td>Hora Fuji (stezka Jošida)</td><td>Vstupní poplatek + denní limit</td><td>4 000 jenů, max 4 000 lidí/den, brána zavřená 14:00–3:00</td></tr><tr><td>Hrad Himedži</td><td>Diferenční vstupné</td><td>Nerezidenti 2 500 jenů, obyvatelé Himedži 1 000 jenů (od března 2026)</td></tr><tr><td>Mijadžima</td><td>Návštěvnická taxa</td><td>100 jenů u trajektu</td></tr><tr><td>Kjóto (Gion)</td><td>Pravidla chování</td><td>Zákaz vstupu na soukromé pozemky a focení gejš bez svolení</td></tr><tr><td>Kamakura</td><td>Řízení davů</td><td>Vyhrazená fotografická zóna, prioritní vstup místních do stanice</td></tr></tbody></table></figure>



<p><strong>Kamakura přitom ukazuje, že to jde i jednodušeji. Během čtyřdenního testu v září 2025 navedla téměř 9 500 lidí do speciální fotografické zóny u slavného železničního přejezdu – bez zákazů a bez rušení čehokoli. Ne všude to ale samozřejmě jde.</strong></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsko-rusi-festival-hanami/">Japonsko ruší festival hanami. Neslušnosti turistů už byly k nepřežití</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/iDDcYwTsSzk" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/iDDcYwTsSzk" />
			<media:title type="plain">🌸 Discover the Magic of Hanami – Japan&#039;s Cherry Blossom Festival! 🌸</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Experience the breathtaking beauty of Hanami — Japan’s centuries-old tradition of cherry blossom viewing. In this video, we explore the rich history, culture...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/f09f8cb8-discover-the-magic-.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Děsil vás v noci ve skříni? Dnes vám tenhle mluvící plyšák může zaplatit nájem</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/desil-vas-v-noci-ve-skrini/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 11 Apr 2026 06:33:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelé]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=203292</guid>

					<description><![CDATA[<p>Stačí jeden detail a cena raketově roste. Starý Furby může být víc než jen nostalgie – pro někoho představuje cenný sběratelský kousek.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Možná jste ho před lety se skřípěním zubů strčili do krabice a odnesli do sklepa, protože vás ty jeho neustálé výkřiky a hladové žvatlání uprostřed noci přiváděly k šílenství. Ale zadržte. Pokud jste tehdy tohohle chlupatého ufona nehodili rovnou do popelnice, možná <strong>právě teď sedíte na slušném balíku peněz</strong>. Jak jsme totiž v redakci VědaŽivě zjistili, retro hračky jsou v posledních letech v neskutečném kurzu a mluvící Furby z konce devadesátek je pro sběratele něco jako svatý grál v plyšovém balení.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč tyhle potvůrky lidi pořád tak berou</h2>



<p>Když se v roce 1998 tenhle interaktivní zázrak poprvé objevil na pultech, byla to naprostá revoluce. Určitě si na to tak vzpomínáte. <strong>Lidé se o ně v obchodech doslova rvali</strong>. A proč? Protože Furby nebyl jen obyčejný plyšák se zabudovaným mluvítkem. To vůbec ne. On se učil, reagoval na dotek a hlavně – postupně přecházel ze své rodné „furbštiny“ do lidské řeči. Ano, uznáváme. Dneska už nás nějaká ta „chytrá“ elektronika v hračce nerozhodí, ale tehdy to byl prostě úlet.</p>



<p>A dnešní sběratelský trh funguje podle jasných pravidel. Pokud máte doma běžný kousek, který už něco zažil, má ošoupaná ouška a <strong>baterky v něm vytekly někdy v době, kdy se ještě platilo haléři</strong>, zázraky nečekejte. To je bohužel fakt. Takový veterán vám v aukci hodí třeba deset až padesát eur (a to jen v případě, že bude fungovat). Což je pořád fajn na jeden lepší oběd. Jenže pak jsou tu kousky, ze kterých se podlamují kolena i profíkům.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Top 10 Most Valuable Toys From Your Childhood" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/xuHdDWA8-9A?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Limitované edice a krabice nad zlato</h2>



<p>Pokud se na vás usmálo štěstí a vlastníte limitovanou edici, která navíc nikdy neopustila svůj původní papírový domov, gratuluji. <strong>Máte doma v podstatě investiční zlato</strong>. Takzvaný stav NRFB, tedy nikdy nevybaleno, vystřeluje cenu do astronomických výšin. A to rozhodně nepřeháníme. Sběratelé jsou schopni za nerozbalené kousky z první série nebo speciální tematické edice, jako je třeba Santa Furby nebo prezidentská varianta, vysázet na dřevo i tisíc eur. Slušné, což?</p>



<p>A pozor, není to jen o těch nejstarších modelech. Obrovským hitem jsou dnes i kousky z roku 2005. V redakci jsme se o to zajímali a <strong>zjistili, že je po nich poptávka </strong>kvůli tomu, že mají mnohem propracovanější mimiku – zatímco starý Furby jen mrkal, tyhle novější verze umí měnit výrazy tváře skoro jako živí tvorové. A jelikož se jich nevyrobilo zdaleka tolik, jejich cena dneska roste rychleji než inflace.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/desil-vas-v-noci-ve-skrini/">Děsil vás v noci ve skříni? Dnes vám tenhle mluvící plyšák může zaplatit nájem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/xuHdDWA8-9A" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/xuHdDWA8-9A" />
			<media:title type="plain">Top 10 Most Valuable Toys From Your Childhood</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Who knew these childhood toys would be worth a lot today? Our countdown includes Pokémon Cards, Barbie, &quot;Mario Kart 64,&quot; and more! Do YOU have any valuable t...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/top-10-most-valuable-toys-from-y.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Zapomněli jste ho v šuplíku nakrmit? Dnes vám za tuhle „mrtvolku“ sběratelé utrhnou ruce</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/zapomneli-jste-ho-v-supliku-nakrmit/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 03 Apr 2026 03:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelé]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=203286</guid>

					<description><![CDATA[<p>Z obyčejné hračky investice. Tamagotchi zažívá návrat a lidé jsou ochotni zaplatit slušné peníze za modely, které kdysi končily zapomenuté v šuplíku.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pamatujete si ještě na to neustálé pípání, které vás v devadesátých letech nenechalo v klidu ani při školním vyučování? Tenkrát jsme všichni řešili jedinou věc: jestli naše digitální potvůrka <strong>nemá hlad, není nemocná nebo se neutápí ve vlastních exkrementech</strong> (no fujky, my víme). Ale v redakci VědaŽivě jsme zjistili, že pokud jste tehdy podlehli fenoménu jménem Tamagotchi a po čase jste ho s povzdechem hodili do krabice mezi staré angličáky nebo céčka, možná jste si právě zadělali na slušný balík peněz.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč tenhle digitální retro cirkus tolik sype</h2>



<p>Možná si říkáte, proč by někdo v době chytrých telefonů a virtuální reality dával tisíce za černobílý kostičkovaný displej. Odpověď je ale překvapivě jednoduchá: nostalgie je sakra silné kafe. A generace, která na Tamagotchi vyrostla, je dnes v produktivním věku a ráda si kupuje kousky svého dětství zpátky.</p>



<p>Ale dejte pozor, není to jen o vzpomínkách. Hodnotu určuje hlavně vzácnost. Pokud máte doma kousek, který nikdy nikdo nevybalil z krabičky, <strong>takzvaný MISB stav, máte v ruce v podstatě investiční zlato</strong>. Bez nadsázky. Sběratelé totiž hledají přesně ten pocit, jako by si hračku právě přinesli z hračkářství v roce 1997. A když jim ho prodáte, tak vám tím pádem zaplatí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Modely, které mají cenu ojetého auta</h2>



<p>Bohužel ne každé vajíčko vám vydělá na nové auto, ale některé kousky k tomu nemají daleko. Naprostým svatým grálem je například Devilgotchi. <strong>Tahle potvůrka s rohy vyšla jen v Japonsku</strong> a sehnat ji dneska v dobrém stavu je skoro nadlidský úkol. Pokud ho máte, můžete si za něj klidně říct i dvacet tisíc korun.</p>



<p>Dalším unikátem je Tamagotchi Ocean, které simuluje podmořský život. Bylo pověstné tím, že v něm zvířátko chcíplo snad i při špatném pohledu, což lidi tenkrát frustrovalo (a popravdě se tomu vůbec nedivíme). Ale dneska je z něj díky nízkému počtu vyrobených kusů legenda.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="The CRAZY History Of Tamagotchi" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/VmJresLF3ho?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>A zapomínat nesmíme ani na Yasashii Tamagotchi, které je větší a ergonomičtější, nebo na novější modely s barevným displejem, jako je třeba známé Tamagotchi P&#8217;s. U nich cenu šroubují nahoru hlavně přídavné čipy, kterým se říká Decopierce a které do hry přidávají nový obsah – to je tak pro úplnost.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak poznat padělek a nenapálit se</h2>



<p>S rostoucí cenou se samozřejmě vyrojili i vykukové, kteří zkoušejí prodávat kopie. Pravé Tamagotchi od Bandai poznáte podle loga a kvality plastu.<strong> Levné čínské napodobeniny z tržnice</strong>, které měly v devadesátkách místo tří tlačítek čtyři, sice mají svou nostalgickou hodnotu pro pár nadšenců, ale velký balík za ně nečekejte. Ano, je to bohužel tak. Sběratelé jdou po originálech s tím správným rodokmenem. Ale kdo ho má, ten si může pískat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zapomneli-jste-ho-v-supliku-nakrmit/">Zapomněli jste ho v šuplíku nakrmit? Dnes vám za tuhle „mrtvolku“ sběratelé utrhnou ruce</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/VmJresLF3ho" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/VmJresLF3ho" />
			<media:title type="plain">The CRAZY History Of Tamagotchi</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[The Tamagotchi is undoubtedly the world&#039;s most popular and recognisable virtual pet. Originally being tiny handheld devices with primitive LCD screens, they ...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/the-crazy-history-of-tamagotchi.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jednoho dne odejdou a už se nevrátí: Záhada tisíců Japonců</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/uz-se-nevrati-zahada-tisicu-japoncu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Jana Šrámčíková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 31 Mar 2026 06:22:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=202665</guid>

					<description><![CDATA[<p>Existují firmy, které vám pomohou zmizet přes noc. Fenomén johatsu odhaluje odvrácenou tvář moderního Japonska.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si, že jednoho rána vstanete, políbíte drahou polovičku, zamáváte dětem a odejdete do práce. Jenže do ní nikdy nedorazíte. Ani se nevrátíte na večeři. Prostě <strong>prásknete do bot, přetrháte všechny vazby a začnete znovu v jiném městě </strong>a s úplně čistým štítem. Věřte nebo ne, ale v Japonsku je to krutá realita tisíců lidí. Říkají jim johatsu, což v doslovném překladu znamená vypaření nebo sublimace. Protože zmizí přesně tak, jako když se horká pára rozplyne ve vzduchu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kultura hanby mnohdy vyústí v životní restart</h2>



<p>Možná si říkáte, proč by to někdo dělal? V zemi vycházejícího slunce hraje stále chtě nechtě prim reputace a čest. <strong>Jakmile tam člověk ztratí tvář, je to pro něj společenská smrt</strong>. Neúspěch u zkoušek, krachující firma nebo rozvod se tady bohužel i přes pokračující modernizaci společnosti stále ještě nebere jako životní lekce, ale jako nepřekonatelná hanba pro celou rodinu.</p>



<p>Takže místo aby Japonci čelili sousedům a příbuzným, raději zvolí únik. Ročně se takto do neznáma vydá 80 až 90 tisíc lidí. A nejde jen o peníze. <strong>Často jde o únik před toxickými vztahy nebo šikanou na pracovišti</strong>, které se říká pawa hara (power harassment). V Japonsku se zkrátka o problémech nemluví, tam se buď mlčí, nebo mizí.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Why Japanese People DISAPPEAR - The Johatsu Mystery | Human Documentary" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/eODl92FGTek?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Profesionální únosci za úplatu</h2>



<p>Možná si říkáte, jak se v dnešní digitální době plné kamer a GPS dá jen tak zmizet. A tady přichází na scénu další fenomén: yonige-ya, tedy v překladu noční stěhováci. Jsou to specializované agentury, které vám s tím vypařením pomůžou. Přijedou v noci, bleskově vás sbalí a odvezou na tajné místo. A za tuhle službu si účtují klidně padesát až sto tisíc korun.</p>



<p>Zajímavostí je, že majitelé těchto firem jsou často sami bývalí johatsu, kteří kdysi utekli a teď pomáhají ostatním v podobné bryndě. <strong>Policie do toho navíc moc nešťourá</strong>. Pokud dospělý člověk odejde dobrovolně a není podezření na zločin, strážci zákona se drží zpátky kvůli extrémně přísným zákonům na ochranu soukromí. Příbuzní tak mají smůlu. Nemají nárok na výpis z účtu ani na lokalizaci telefonu. Pokud nemáte na drahého soukromého očka, váš blízký je prostě fuč.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Život v šedé zóně</h2>



<p>Ti, co zmizí, často končí v různých odlehlých čtvrtích (jednou takovou je například tokijská San&#8217;ya). Je to <strong>místo, které na oficiálních mapách skoro nenajdete </strong>a kde se na nějaké papíry moc nehraje. Lidé tam pracují za hotové, bydlí v levných ubytovnách a nikdo se jich na minulost neptá. Je to takový stát ve státě pro ty, kteří už oficiálně neexistují.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/uz-se-nevrati-zahada-tisicu-japoncu/">Jednoho dne odejdou a už se nevrátí: Záhada tisíců Japonců</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/eODl92FGTek" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/eODl92FGTek" />
			<media:title type="plain">Why Japanese People DISAPPEAR - The Johatsu Mystery | Human Documentary</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Japan hides a dark phenomenon hidden beneath its stability. Amidst the glitz and glamour of major cities, with its seemingly uninterrupted rhythm, tens of th...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/03/why-japanese-people-disappear-th.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Luxus v srdci Kjóta: Noc v novém hotelu vyjde až na 400 tisíc Kč, lákadlem je historie</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/rekonstrukce-pamatky-v-kjotu-hotel/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 17 Mar 2026 08:32:40 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[hotel]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=202142</guid>

					<description><![CDATA[<p>V srdci historického Kjóta vznikl luxusní Imperial Hotel Kyoto. Pečlivě zrekonstruovaná památka láká bohaté turisty z celého světa.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Japonské město Kjóto přidalo na svou mapu další výjimečné místo pro náročné cestovatele. V historické čtvrti Gion byl totiž nedávno <strong>otevřen luxusní hotel Imperial Hotel Kyoto</strong>, který vznikl po rekonstrukci významné památkové budovy. Pobyt ale rozhodně není pro každého – ty nejluxusnější apartmány vyjdou téměř na 400 000 Kč za noc. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Z historické památky se stal luxusní hotel&nbsp;</h2>



<p>Budova, ve které hotel sídlí, má přitom velmi zajímavou historii. Na počátku ji navrhl architekt Tokusaburō Kimura jako kulturní prostor určený pro umělecká vystoupení gejš. Později se z ní stal hotel Yasaka Kaikan a i poté, co byla kvůli špatnému technickému stavu uzavřena,&nbsp;<strong>zůstala výraznou dominantou čtvrti Gion</strong>.&nbsp;A právě ta patří mezi nejznámější a nejnavštěvovanější části Kjóta, kde se mísí tradiční architektura, čajovny i kultura.</p>



<p>Rekonstrukce historické stavby však nebyla jednoduchá. Architekti museli vyřešit nejen špatný technický stav, ale také přísná pravidla pro stavby v památkově chráněné oblasti. Největším problémem&nbsp;přitom&nbsp;byla výška budovy. Zatímco většina domů v této části města nesmí přesáhnout 12 metrů,&nbsp;<strong>historická stavba měří více než 31 metrů</strong>. Po získání speciální výjimky&nbsp;tak začala&nbsp;náročná&nbsp;rekonstrukce, která měla zachovat co nejvíce původních prvků.</p>



<p>Velká část práce se proto zaměřila na detaily. Například ikonická věž hotelu byla znovu pokryta původními dlaždicemi starými téměř 90 let. Ty byly nejprve opatrně sejmuty, <strong>ručně opraveny a poté vráceny zpět na své místo</strong>. Hlavním cílem bylo, aby budova i po rekonstrukci působila stejně autenticky jako v minulosti, a zároveň splňovala moderní bezpečnostní standardy, včetně ochrany proti zemětřesení.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cena za noc dosahuje skoro 400 000 Kč</h2>



<p>Finální Hotel byl slavnostně otevřen na začátku března a nabízí celkem 55 pokojů. Ty jsou zařízeny v duchu tradiční japonské estetiky – dominují tam přírodní barvy, <strong>minimalistický design a klidná atmosféra</strong>. Některé pokoje připomínají klasické japonské hostince rjokan, jiné mají modernější západní styl. Ceny začínají přibližně na 22 000 Kč za noc, zatímco luxusní apartmá s panoramatickým výhledem na čtvrť Gion může vyjít až na 398 000 Kč.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="【京都祇園に帝国ホテルが開業】有形文化財の建築。お部屋やレストラン、プールも徹底調査してご紹介いたします。The Imperial Hotel Kyoto has Opened!" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/l6xGWoNzS3E?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Hosté mají navíc vše důležité doslova na dosah ruky. Jen pár minut chůze od hotelu se nachází slavná pagoda v chrámu Hōkan-ji,&nbsp;<strong>romantický most Tatsumi nebo nejstarší veřejný park v Kjótu Marujama</strong>. V okolí nechybí ani vyhlášené restaurace oceněné michelinskou hvězdou, tradiční svatyně či luxusní obchody.&nbsp;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/rekonstrukce-pamatky-v-kjotu-hotel/">Luxus v srdci Kjóta: Noc v novém hotelu vyjde až na 400 tisíc Kč, lákadlem je historie</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/l6xGWoNzS3E" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/l6xGWoNzS3E" />
			<media:title type="plain">【京都祇園に帝国ホテルが開業】有形文化財の建築。お部屋やレストラン、プールも徹底調査してご紹介いたします。The Imperial Hotel Kyoto has Opened!</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[30年ぶりの新規開業となった帝国ホテルの開業。帝国ホテル京都祇園は、国の有形文化財の弥栄会館（1936年竣工）を耐震補強し改装し、一部を壊して新築で作りなおし完成ものだ。歴史的に価値のある滞在が楽しめるホテル開業前に徹底調査してみた！🔳HOTEL DATA帝国ホテル京都住所：〒605-0074 京都市東山区祇園...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/03/e38090e4baace983bde7a.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Objev na dně oceánu může změnit světový trh se zásadní komoditou. Má cenu stovek miliard Kč</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/japonsky-objev-na-dne-oceanu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 29 Jan 2026 04:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[Objev]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=198749</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vědci v Japonsku objevili rozsáhlé ložisko surovin na dně oceánu. Nález má zásadní význam pro výrobu baterií a technologický průmysl.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Japonští vědci učinili&nbsp;nález, který může výrazně ovlivnit budoucnost moderních technologií. Na dně Tichého oceánu&nbsp;totiž objevili&nbsp;<strong>obrovské ložisko nerostných surovin využívaných při výrobě baterií</strong>.&nbsp;Jeho hodnota se pohybuje v řádech desítek miliard eur a význam dalece přesahuje hranice země. Jde totiž o suroviny, na nichž dnes stojí elektromobilita, elektronika i energetická soběstačnost.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-poklad-ukryt-hluboko-pod-hladinou">Poklad ukrytý hluboko pod hladinou</h2>



<p>Ložisko bylo nalezeno v oblasti mořského dna poblíž ostrova&nbsp;Minami-Tori-šima, a to v hloubkách přesahujících pět kilometrů. Vědci zde po letech průzkumu identifikovali rozsáhlé území,&nbsp;<strong>kde se nachází stovky milionů tun nerostů</strong>. Ty obsahují vysoký podíl manganu, niklu a kobaltu, tedy prvků, bez nichž se dnešní bateriové technologie neobejdou.&nbsp;</p>



<p>Zmíněné kovy se&nbsp;totiž&nbsp;používají především při výrobě lithium-iontových baterií, které&nbsp;dnes pohání mobilní telefony, notebooky, <strong>elektromobily i systémy pro ukládání energie</strong>. Podle odborných odhadů by samotné zásoby kobaltu vystačily Japonsku na několik desítek let a nikl by dokázal pokrýt domácí poptávku&nbsp;rovněž&nbsp;na více než deset let.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mo-n-zm-na-glob-ln-rovnov-hy">Možná změna globální rovnováhy</h2>



<p>Význam nálezu&nbsp;nicméně&nbsp;nespočívá jen v jeho finanční hodnotě, ale hlavně v dopadu na světovou ekonomiku. Poptávka po surovinách pro výrobu baterií má v příštích letech prudce růst, a to&nbsp;právě&nbsp;kvůli&nbsp;<strong>přechodu na elektromobilitu a obnovitelné zdroje energie</strong>. Země, které budou mít vlastní zdroje,&nbsp;tak&nbsp;získají výraznou konkurenční výhodu. Japonsko se díky tomuto objevu může zařadit mezi klíčové hráče a snížit svou závislost na dovozu kovů.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Japan: To collect cobalt and manganese in Minamitorishima" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/K83yqwWunfQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Přestože se jedná o mimořádně cenný nález, Japonci deklarují opatrný přístup. Těžba na mořském dně s sebou nese ekologická rizika, která&nbsp;není dobré podceňovat. Plánovaná produkce má proto probíhat postupně a pod přísným dohledem odborníků,&nbsp;<strong>aby nedošlo k nevratnému poškození mořských ekosystémů</strong>. Právě vyvážení ekonomického přínosu a ochrany přírody bude rozhodující pro to, zda se tento objev zapíše do historie jako technologický průlom, nebo varování před neuváženým zásahem do přírody.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/japonsky-objev-na-dne-oceanu/">Objev na dně oceánu může změnit světový trh se zásadní komoditou. Má cenu stovek miliard Kč</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/K83yqwWunfQ" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/K83yqwWunfQ" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Japonsko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/01/japonsko-ostrov-objev.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Proč japonské ženy netloustnou? Vezměte si příklad z jejich přístupu k jídlu a buďte štíhlí jako proutek</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/proc-jsou-japonci-hubeni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Sep 2025 05:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[hubnutí]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[jídlo]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=79645</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tajemství štíhlé postavy leží podle Japonců jinde než v pravidelném cvičení. Nejdůležitější je přístup k jídlu a správná volba potravin.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nadváha, potažmo obezita, je celosvětovým problémem. Jen v&nbsp;České republice trpí nadváhou až 47 % mužů a 33 % žen. Obezitou je poté stiženo 18,5 % Čechů. V&nbsp;Japonsku jsou tyto údaje výrazně nižší – <strong>nadváha tam sužuje pouhá 3,5 % populace</strong>. Na cestě za štíhlejší postavou proto neuškodí vzít si z&nbsp;Japonců příklad. Jejich tajemství tkví v&nbsp;pečlivém vybírání jednotlivých složek jídelníčku, způsobu přípravy pokrmů a v&nbsp;celkovém přístupu ke stravování.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vhodn-v-b-r-potravin-a-p-prava-pokrm">Vhodný výběr potravin a příprava pokrmů</h2>



<p>První krok ke kýžené figuře uděláte, když se zaměříte na skladbu vašeho denního menu. Na rozdíl od Evropanů považují Japonci za základ svého stravování rýži. Ta je dietní, bohatá na sacharidy a při vhodné přípravě (dušením a bez dochucování) po ní zaručeně nepřiberete. Kromě rýže <strong>tvoří významnou složku jejich jídelníčku ryby a mořské plody</strong>, které jsou bohaté na jód a omega-3 mastné kyseliny. Pravidelná konzumace ryb navíc snižuje cholesterol, krevní tlak, riziko infarktu a potíží se štítnou žlázou.</p>



<p>Ačkoliv i v&nbsp;<a href="/tag/japonsko/">Japonsku</a> narazíte na pokrmy smažené, drtivá většina jídel je připravována vařením či v&nbsp;páře, což má opět vliv na celkovou štíhlost. Kromě rýže a plodů moře holdují Japonci <strong>zelenině, kterou tepelně neupravují vůbec</strong>. Na jejich jídelníčku nejčastěji figuruje pórek, sója, bílá ředkev, zelí, bambusové výhonky, lotosové kořeny a salát. Samozřejmostí je čerstvost všech surovin i zřeknutí se jakýchkoliv dochucovadel typu zálivek či majonéz. Oblíbeným nápojem je poté na antioxidanty bohatý zelený čaj, působící zároveň jako diuretikum.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kl-ov-p-stup-ke-stravov-n">Klíčový přístup ke stravování</h2>



<p>Necháte-li se Japonci ve skladbě pokrmů při snaze zhubnout či si udržet štíhlou postavu inspirovat, rozhodně byste neměli opomínat celkový přístup k&nbsp;jídlu. Ten se od toho evropského poněkud liší. <strong>Mnoho Japonců vnímá jídlo jako základ duchovního růstu</strong> (kořeny tohoto přístupu sahají k&nbsp;japonským mnichům), a proto se dokáží zříci například sladkostí. Když mají chuť na něco sladkého, neuvažují o zákuscích, sušenkách nebo čokoládě, ale zvolí např. výrazně méně sladkou a zdravější rýžovou zmrzlinu mochi.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/japonsky-pokrm-na-taliri.jpg" alt="" class="wp-image-79655 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/japonsky-pokrm-na-taliri.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/japonsky-pokrm-na-taliri-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/japonsky-pokrm-na-taliri-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/japonsky-pokrm-na-taliri-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/japonsky-pokrm-na-taliri-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Řada z&nbsp;nich je v&nbsp;souvislosti s&nbsp;tímto přístupem vegetariány. Neodmyslitelnou součástí japonského stravování je i velikost a četnost jednotlivých porcí jídel. Ty jsou ve srovnání s&nbsp;těmi evropskými <strong>výrazně menší – někomu by mohly připadat až dětské</strong>. K&nbsp;tomu mají nicméně Japonci pádný důvod. Dobře vědí, že přejídání není pro lidský <a href="/tag/organismus/">organismus</a> zdravé, a proto konzumují malé porce, ale zase o to častěji.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co děláte pro udržení ideální váhy vy?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/proc-jsou-japonci-hubeni/">Proč japonské ženy netloustnou? Vezměte si příklad z jejich přístupu k jídlu a buďte štíhlí jako proutek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Japonská metoda šetření zvýší úspory až o 35 %. Kakeibo udělá ve financích jasný pořádek</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/setreni-penez-kakeibo/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 21 Aug 2025 04:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[Peníze]]></category>
		<category><![CDATA[šetření]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=59261</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ušetřit peníze je s rostoucími cenami stále těžší. Za použití jednoduché tabulky a trochu disciplíny získáte dokonalý přehled o svých financích.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ekonomové varují před zdražováním a inflací a jejich hlavní rada zní: „Šetřete,“ což je opravdu rada nad zlato. Asi každý si alespoň jednou řekl, od teď budu mít svoje výdaje pod kontrolou. Jenže málokdo uspěl. Proč si tedy <strong>nevzít inspiraci z japonské metody kakeibo</strong>? Japonci jsou známí svou sebekontrolou a precizností, jimiž se vyznačuje i kakeibo (v překladu „finanční kniha domácnosti“). Metodu vymyslela v roce 1904 žena jménem Hani Motoko, první japonská novinářka.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sepi-te-si-p-jmy">Sepište si příjmy&nbsp;</h2>



<p>V první řadě si sepište všechny zdroje příjmů a kolik za měsíc skutečně vyděláte. Vytvořte 4 sloupce znázorňující týdny v měsíci. Na začátku měsíce zapište příjem, o kterém jistě víte, že ho dostanete. Jakýkoli další <strong>příjem, který poté získáte, by měl být zaznamenán</strong> jinou barvou nebo hůlkovým písmem. Dělejte si poznámky o každé koruně navíc, ať už jde o plat, prodané zboží, zaplacený dluh atd.</p>



<div class="fb-post" data-href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=639237123958968&amp;set=a.101541724395180&amp;type=3" data-width="750" data-show-text="false"><blockquote cite="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=639237123958968&amp;set=a.101541724395180&amp;type=3" class="fb-xfbml-parse-ignore">Zveřejnil(a) <a href="#" role="button">Triệu Thị Thúy</a> dne&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.facebook.com/photo.php?fbid=639237123958968&amp;set=a.101541724395180&amp;type=3" target="_blank">Sobota 25. prosince 2021</a></blockquote></div>



<p>Nakreslete si další tabulku, kde si zapíšete, kolik peněz byste chtěli každý týden daného měsíce ušetřit. Je důležité určit tuto částku dříve, než začnete plánovat své výdaje. <strong>Dalším krokem je poznamenat si měsíční výdaje</strong>. Zapište si všechny fixní výdaje, které máte daný měsíc, jako je nájem, <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/technika/plan-spusteni-fuzni-reakce/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">účty za energie</a>, telefonní účty nebo účet za internet.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hl-dejte-si-v-daje">Hlídejte si výdaje&nbsp;</h2>



<p>Peníze, které zbudou po odečtení běžných výdajů a přidání toho, co chcete ušetřit, jsou peníze, které můžete utratit. Ty rozdělte do 4 kategorií. První z nich jsou výdaje na živobytí, jako jsou potraviny, oblečení, plyn, domácí potřeby atd. <strong>Do druhé kategorie patří výdaje na kulturu</strong> a vzdělávání. Třetí kategorií je zábava. A poslední kategorie je „ostatní“ a tam budete počítat všechny další výdaje, které se nevejdou do žádné z výše uvedených kategorií. Poměr mezi těmito kategoriemi je na vás.</p>



<blockquote class="instagram-media" data-instgrm-permalink="https://www.instagram.com/p/CYQBahRpesd/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" data-instgrm-version="14" style=" background:#FFF; border:0; border-radius:3px; box-shadow:0 0 1px 0 rgba(0,0,0,0.5),0 1px 10px 0 rgba(0,0,0,0.15); margin: 1px; max-width:750px; min-width:326px; padding:0; width:99.375%; width:-webkit-calc(100% - 2px); width:calc(100% - 2px);"><div style="padding:16px;"> <a href="https://www.instagram.com/p/CYQBahRpesd/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" style=" background:#FFFFFF; line-height:0; padding:0 0; text-align:center; text-decoration:none; width:100%;" target="_blank" rel="noopener nofollow"> <div style=" display: flex; flex-direction: row; align-items: center;"> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; flex-grow: 0; height: 40px; margin-right: 14px; width: 40px;"></div> <div style="display: flex; flex-direction: column; flex-grow: 1; justify-content: center;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; margin-bottom: 6px; width: 100px;"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; width: 60px;"></div></div></div><div style="padding: 19% 0;"></div> <div style="display:block; height:50px; margin:0 auto 12px; width:50px;"><svg width="50px" height="50px" viewBox="0 0 60 60" version="1.1" xmlns="https://www.w3.org/2000/svg" xmlns:xlink="https://www.w3.org/1999/xlink"><g stroke="none" stroke-width="1" fill="none" fill-rule="evenodd"><g transform="translate(-511.000000, -20.000000)" fill="#000000"><g><path d="M556.869,30.41 C554.814,30.41 553.148,32.076 553.148,34.131 C553.148,36.186 554.814,37.852 556.869,37.852 C558.924,37.852 560.59,36.186 560.59,34.131 C560.59,32.076 558.924,30.41 556.869,30.41 M541,60.657 C535.114,60.657 530.342,55.887 530.342,50 C530.342,44.114 535.114,39.342 541,39.342 C546.887,39.342 551.658,44.114 551.658,50 C551.658,55.887 546.887,60.657 541,60.657 M541,33.886 C532.1,33.886 524.886,41.1 524.886,50 C524.886,58.899 532.1,66.113 541,66.113 C549.9,66.113 557.115,58.899 557.115,50 C557.115,41.1 549.9,33.886 541,33.886 M565.378,62.101 C565.244,65.022 564.756,66.606 564.346,67.663 C563.803,69.06 563.154,70.057 562.106,71.106 C561.058,72.155 560.06,72.803 558.662,73.347 C557.607,73.757 556.021,74.244 553.102,74.378 C549.944,74.521 548.997,74.552 541,74.552 C533.003,74.552 532.056,74.521 528.898,74.378 C525.979,74.244 524.393,73.757 523.338,73.347 C521.94,72.803 520.942,72.155 519.894,71.106 C518.846,70.057 518.197,69.06 517.654,67.663 C517.244,66.606 516.755,65.022 516.623,62.101 C516.479,58.943 516.448,57.996 516.448,50 C516.448,42.003 516.479,41.056 516.623,37.899 C516.755,34.978 517.244,33.391 517.654,32.338 C518.197,30.938 518.846,29.942 519.894,28.894 C520.942,27.846 521.94,27.196 523.338,26.654 C524.393,26.244 525.979,25.756 528.898,25.623 C532.057,25.479 533.004,25.448 541,25.448 C548.997,25.448 549.943,25.479 553.102,25.623 C556.021,25.756 557.607,26.244 558.662,26.654 C560.06,27.196 561.058,27.846 562.106,28.894 C563.154,29.942 563.803,30.938 564.346,32.338 C564.756,33.391 565.244,34.978 565.378,37.899 C565.522,41.056 565.552,42.003 565.552,50 C565.552,57.996 565.522,58.943 565.378,62.101 M570.82,37.631 C570.674,34.438 570.167,32.258 569.425,30.349 C568.659,28.377 567.633,26.702 565.965,25.035 C564.297,23.368 562.623,22.342 560.652,21.575 C558.743,20.834 556.562,20.326 553.369,20.18 C550.169,20.033 549.148,20 541,20 C532.853,20 531.831,20.033 528.631,20.18 C525.438,20.326 523.257,20.834 521.349,21.575 C519.376,22.342 517.703,23.368 516.035,25.035 C514.368,26.702 513.342,28.377 512.574,30.349 C511.834,32.258 511.326,34.438 511.181,37.631 C511.035,40.831 511,41.851 511,50 C511,58.147 511.035,59.17 511.181,62.369 C511.326,65.562 511.834,67.743 512.574,69.651 C513.342,71.625 514.368,73.296 516.035,74.965 C517.703,76.634 519.376,77.658 521.349,78.425 C523.257,79.167 525.438,79.673 528.631,79.82 C531.831,79.965 532.853,80.001 541,80.001 C549.148,80.001 550.169,79.965 553.369,79.82 C556.562,79.673 558.743,79.167 560.652,78.425 C562.623,77.658 564.297,76.634 565.965,74.965 C567.633,73.296 568.659,71.625 569.425,69.651 C570.167,67.743 570.674,65.562 570.82,62.369 C570.966,59.17 571,58.147 571,50 C571,41.851 570.966,40.831 570.82,37.631"></path></g></g></g></svg></div><div style="padding-top: 8px;"> <div style=" color:#3897f0; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; font-style:normal; font-weight:550; line-height:18px;">Zobrazit příspěvek na Instagramu</div></div><div style="padding: 12.5% 0;"></div> <div style="display: flex; flex-direction: row; margin-bottom: 14px; align-items: center;"><div> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; height: 12.5px; width: 12.5px; transform: translateX(0px) translateY(7px);"></div> <div style="background-color: #F4F4F4; height: 12.5px; transform: rotate(-45deg) translateX(3px) translateY(1px); width: 12.5px; flex-grow: 0; margin-right: 14px; margin-left: 2px;"></div> <div style="background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; height: 12.5px; width: 12.5px; transform: translateX(9px) translateY(-18px);"></div></div><div style="margin-left: 8px;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 50%; flex-grow: 0; height: 20px; width: 20px;"></div> <div style=" width: 0; height: 0; border-top: 2px solid transparent; border-left: 6px solid #f4f4f4; border-bottom: 2px solid transparent; transform: translateX(16px) translateY(-4px) rotate(30deg)"></div></div><div style="margin-left: auto;"> <div style=" width: 0px; border-top: 8px solid #F4F4F4; border-right: 8px solid transparent; transform: translateY(16px);"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; flex-grow: 0; height: 12px; width: 16px; transform: translateY(-4px);"></div> <div style=" width: 0; height: 0; border-top: 8px solid #F4F4F4; border-left: 8px solid transparent; transform: translateY(-4px) translateX(8px);"></div></div></div> <div style="display: flex; flex-direction: column; flex-grow: 1; justify-content: center; margin-bottom: 24px;"> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; margin-bottom: 6px; width: 224px;"></div> <div style=" background-color: #F4F4F4; border-radius: 4px; flex-grow: 0; height: 14px; width: 144px;"></div></div></a><p style=" color:#c9c8cd; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; line-height:17px; margin-bottom:0; margin-top:8px; overflow:hidden; padding:8px 0 7px; text-align:center; text-overflow:ellipsis; white-space:nowrap;"><a href="https://www.instagram.com/p/CYQBahRpesd/?utm_source=ig_embed&amp;utm_campaign=loading" style=" color:#c9c8cd; font-family:Arial,sans-serif; font-size:14px; font-style:normal; font-weight:normal; line-height:17px; text-decoration:none;" target="_blank" rel="noopener nofollow">Příspěvek sdílený Milli 🐛🦋 (@millispace)</a></p></div></blockquote> <script async="" src="//www.instagram.com/embed.js"></script>



<p>Na konci měsíce věci analyzujte a zjistěte, zda jste zůstali v limitu. Můžete si udělat lepší obrázek o tom, kolik utrácíte za věci, které nepotřebujete, a můžete si lépe naplánovat rozpočet na nadcházející měsíc. <strong>Tento nástroj vám pomůže sledovat vše</strong>, co vyděláte a utratíte, a to velmi jednoduchým, ale podrobným způsobem. Konečným cílem je vlastně zvýšit své úspory. Samozřejmě, pokud vám nějaké peníze z utrácení zbydou, zkuste je vložit na spořící účet. Tímto způsobem můžete ušetřit až 35 % svých peněz.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nakupujte-s-rozmyslem">Nakupujte s rozmyslem&nbsp;</h2>



<p>Než si koupíte něco, co nutně nepotřebujete, zkuste si položit tyto otázky: Mohu se bez této položky obejít? Mohu si to na základě své finanční situace dovolit? <strong>Budu to skutečně používat? Mám na to prostor?</strong> Jak jsem na to vůbec přišel? Jaký je můj dnešní emocionální stav? Jak se cítím při přemýšlení o nákupu dané položky?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/penize-prasatko-depo.jpg" alt="" class="wp-image-59263 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/penize-prasatko-depo.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/penize-prasatko-depo-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/penize-prasatko-depo-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/penize-prasatko-depo-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/01/penize-prasatko-depo-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Zapište si položku na seznam věcí, které byste si chtěli koupit, a ponechte ji tam <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/zdravotni-dopady-dlouheho-sezeni/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">24 hodin</a>. Pokud o ní ještě druhý den přemýšlíte a můžete si ji dovolit, kupte ji. Budete <strong>mít větší pocit uspokojení ze svého rozhodnutí</strong>. Nenechte se zlákat „výprodeji“. U každého zboží, které máte v košíku během výprodeje, si položte otázku, zda byste si jej koupili za plnou cenu.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jakým způsobem šetříte vy?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside-cnbc">Zdroj: <a href="https://brightside.me/inspiration-tips-and-tricks/a-simple-money-trick-from-japan-that-can-make-you-35-richer-801601/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a>, <a href="https://www.cnbc.com/2020/01/08/how-this-japanese-method-of-saving-money-changed-my-lifeand-made-me-richer.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">CNBC</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/setreni-penez-kakeibo/">Japonská metoda šetření zvýší úspory až o 35 %. Kakeibo udělá ve financích jasný pořádek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Tajemství sochy Buddhy: Tomograf v ní odhalil až 180 skrytých předmětů</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/tajemstvi-sochy-buddhy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 09 Jun 2024 02:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[buddhismus]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=190232</guid>

					<description><![CDATA[<p>Soška Buddhy skrývá až 180 předmětů, některé z nich jsou více než překvapivé. Nikdo ale neví, jak a proč se tam dostaly, ani jak je dostat ven. Dávné tajemství tak zůstává skryto.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoliv se může zdát, že lidstvo už odhalilo všechna tajemství dávných věků, opak je pravdou. Svědčí o tom i nedávné odhalení pokladu, který se skrývá v japonské sošce Buddhy. Takzvaná <strong>Bódhisattwa s názvem Monju Bosatsu v sobě ukrývá na 180 různých artefaktů,</strong> o kterých doposud lidstvo nemělo ani ponětí. Jejich význam však zůstává stále skrytý.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-modern-technologie-odhalily-tajemstv-buddhy">Moderní technologie odhalily tajemství Buddhy</h2>



<p>Socha Buddhy se už delší dobu nacházela ve starobylém japonském hlavním městě Nara. Vědci už měli delší dobu podezření, že by mohla skrývat nějaké tajemství. Teprve dnešní <strong>moderní technologie však dokázaly podstatu tohoto tajemství odhalit</strong>. Vědci nechali sošku naskenovat <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=Ok9EVkzctIA" target="_blank">počítačovým tomografem</a>, který odhalil, že je v podstatě úplně dutá. </p>



<p>Pořízený snímek navíc ukázal, že se v sošce skrývají různé artefakty. <strong>Jenom v hlavě Monju Bosatsu se jich našlo 30 a dalších 150 artefaktů ukrývá tělo sochy.</strong> Výzkumníci dokázali detekovat <a rel="nofollow noopener" href="https://www.ancientpages.com/2018/05/09/mysterious-scrolls-and-artifacts-discovered-inside-ancient-buddha-statuette/#google_vignette" target="_blank">několik svitků</a> a dalších předmětů. Soška přitom měří pouhých 73 centimetrů na výšku.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-amida-buddha-of-konrenji-temple-in-nishio-city-aichi-pref-japan3914326907-1024x538.jpg" alt="Buddhy" class="wp-image-190235 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-amida-buddha-of-konrenji-temple-in-nishio-city-aichi-pref-japan3914326907-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-amida-buddha-of-konrenji-temple-in-nishio-city-aichi-pref-japan3914326907-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-amida-buddha-of-konrenji-temple-in-nishio-city-aichi-pref-japan3914326907-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-amida-buddha-of-konrenji-temple-in-nishio-city-aichi-pref-japan3914326907-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-amida-buddha-of-konrenji-temple-in-nishio-city-aichi-pref-japan3914326907.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Soška Buddhy ukrývá nevídané tajemství.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-buddha-b-dhisattwa-a-monju-bosatsu">Buddha, Bódhisattwa a Monju Bosatsu</h2>



<p>Větišna pojmů budhistické teologie je pro nás Čechy v podstatě neznámá. Pojďme si tedy objasnit, co jednotlivé pojmy znamenají a proč se jedná o zásadní objev. Začneme názvem <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%B3dhisattva" target="_blank">Bódhisattwa</a>. Tím se označují <strong>bytosti, které usilují o postavení Buddhy,</strong> ale samy se rozhodly nevstoupit do nirvány, aby mohly pomáhat obyčejným lidem. Monju Bosatsu je pak jméno jedné konkrétní Bódhisattwy, která lidem přináší své zvláštní schopnosti. </p>



<p>Monju Bosatsu bývá spojován s moudrostí. Vědci předpokládají, že ukrytí artefaktů do sošek představující konkrétní Bódhisattwu <strong>mělo dotyčnému člověku zajistit větší přízeň daného božstva</strong>. Tato praktika byla v celé Asii rozšířená především v 8. století našeho letopočtu, ze kdy pochází i tato soška Monju Bosatsu.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-03-22T05:43:00+01:00">
                    22 března, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mumie-zaziva-vira-praktika/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Buddhističtí mniši mumifikovali svá těla zaživa. Znamenalo to nejméně 2 000 dní dobrovolného utrpení            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/mumie-zaziva-vira-praktika/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/chram-mnichu-mumie-450x236.jpg" alt="Buddhističtí mniši mumifikovali svá těla zaživa. Znamenalo to nejméně 2 000 dní dobrovolného utrpení" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/mumie-zaziva-vira-praktika/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-artefakty-z-stanou-nav-dy-skryty">Artefakty zůstanou navždy skryty</h2>



<p>Odhalení ukrytých artefaktů značně zvýšilo hodnotu sošky Buddhy. Právě proto se nejspíš nikdy nedozvíme, jaké konkrétní artefakty doopravdy ukrývá. <strong>Snaha o otevření by mohla sošku nenávratně poškodit</strong>, což nikdo nehodlá riskovat. Tajemství Buddhy tak zůstane nadále skryto.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/tajemstvi-sochy-buddhy/">Tajemství sochy Buddhy: Tomograf v ní odhalil až 180 skrytých předmětů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Hrací karty s malým poznávacím znamením mají dnes hodnotu přes 1 000 000 Kč. V 90. letech je měl doma každý</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/cenne-hraci-karty/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 02 Jun 2024 02:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[karty]]></category>
		<category><![CDATA[sběratelství]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=189917</guid>

					<description><![CDATA[<p>Našla doma staré hrací karty, pak je prodala za 1 000 000 Kč. Karty s Pokémony mělo kdysi doma každé dítě, dnes se jedná o žádané sběratelské zboží.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Sběratelství získává v poslední době na oblibě. Kromě tradičních známek nebo mincí se však v dnešní době sbírá téměř cokoliv. Hrací karty, staré hračky nebo třeba staré video hry. <strong>Právě hrací karty tvoří velkou část sběratelského světa</strong> a jejich výrobci podle toho uzpůsobují vydávané edice. Kromě klasických hracích karet z dob ČSSR tak existují různé sběratelské karty s fotbalisty nebo hokejisty. Největší oblibě se však těší sběratelské karty s Pokémony.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hrac-karty-vyst-daly-sb-ratelsk-karty">Hrací karty vystřídaly sběratelské karty</h2>



<p>Japonská hra a následně seriál Pokémon byl v 90. letech velmi populární. Už v roce 1998 začaly vycházet první sběratelské karty s postavičkami. Svou oblibu si však Pokémoni udrželi až dodnes a sbírání kartiček s Pokémony je snad ještě populárnější než tehdy. <strong>Pokémon Company za celých 25 let působení vydala už přes 50 miliard různých kartiček</strong>, které putovaly do sbírek nadšených fanoušků. Stejně jako u všech jiných sběratelských předmětů i zde se rozlišují běžně dostupné a vzácné karty. Nad nimi pak stojí ještě úplné rarity, jejichž cena se může pohybovat i v řádu milionů korun.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-nintendo-card-ereader-1024x538.jpg" alt="hrací karty" class="wp-image-189921 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-nintendo-card-ereader-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-nintendo-card-ereader-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-nintendo-card-ereader-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-nintendo-card-ereader-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-nintendo-card-ereader.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Hrací karty s Pokémony mají hodnotu i milionu korun.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-co-ur-uje-cenu-karet">Co určuje cenu karet?</h2>



<p>Zatímco běžné hrací karty lze koupit jen za několik málo stovek korun, sběratelské karty vás mohou přijít i na několik desítek či stovek tisíc. <strong>Na konečnou cenu sběratelských karet má přitom vliv hned několik faktorů</strong>. Prvním z nich je samotný náklad, v jakém byly vyrobeny. Čím méně karet společnost v dané sérii vydala, tím vzácnější se postupem času stávají. </p>



<p>V případě Pokémonů hraje roli i jazyk karet. <strong>Nejcennější jsou karty v japonském jazyce</strong>, kterých bylo vydáno něco málo pod 15 tisíc druhů, jak uvádí <a class="transfer-szn-utm" href="https://udalosti247.cz/spotrebitel/mate-doma-tyto-hraci-karty-maji-hodnotu-pres-1-000-000-kc/" target="_blank" rel="noopener">web Události247.cz</a>. Hned v závěsu jsou karty v anglickém jazyce, kterých bylo vydáno jen o málo více. U nás se nejčastěji objevují právě ty z anglického vydání.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-05-29T06:34:00+02:00">
                    29 května, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/stare-hracky-do-sbirky/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Máte doma staré hračky či vzácné hudební desky? Sedíte na milionech, dnes mají astronomickou hodnotu            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/stare-hracky-do-sbirky/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-1962-ferrari-250-gto-34-2-450x236.jpg" alt="Máte doma staré hračky či vzácné hudební desky? Sedíte na milionech, dnes mají astronomickou hodnotu" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/stare-hracky-do-sbirky/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-le-it-je-i-stav-karet">Důležitý je i stav karet</h2>



<p>O finální ceně dále rozhoduje také jejich celkový stav. Vášniví sběratelé se tudíž o své karty náležitě starají, aby předešli jakémukoliv poškození. Zatímco hrací karty jsou běžně skladovány v originálních krabičkách, <strong>sběratelské karty se uchovávají ve speciálních albech.</strong> V nich si pak mohou sběratelé své karty prohlížet aniž by jakkoliv ohrozili jejich stav.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/cenne-hraci-karty/">Hrací karty s malým poznávacím znamením mají dnes hodnotu přes 1 000 000 Kč. V 90. letech je měl doma každý</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Japonská ponorka I-52: Zmizela v roce 1944, o 50 let později byla nalezena na dně Atlantiku</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonska-ponorka-prevazela-zlato/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 21 Mar 2024 04:59:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=186112</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonská ponorka, která převážela tuny zlata do okupované Francie, byla v roce 1944 potopena. Ohromný úplatek německým spojencům tak stále čeká na své objevení.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Oceány a mořská dna skrývají spoustu záhad. Kvůli špatné dostupnosti ale stále neznáme všechna tajemství živočichů a rostlin, kteří v hlubinách žijí. Velká <strong>hloubka také komplikuje pátrání po vracích lodí, ponorek a letadel</strong>, které v průběhu času našly své pohřebiště právě na dně oceánu. Jednou z nich je i japonská ponorka I-52, které se dnes přezdívá Zlatá ponorka. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-a-posledn-plavba">První a poslední plavba</h2>



<p>Japonská ponorka se na svou jedinou plavbu vydává počátkem roku 1944. Byla postavená tak, aby uvezla velké množství nákladu a jejím cílem byly břehy okupované Francie. Jak uvádí například web EpochaPlus, Japonci prý <a href="https://epochaplus.cz/lezi-na-dne-atlantiku-ponorka-plna-zlata/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ponorku naložili především hromadou zlata</a> a několika tunami vzácného zboží, včetně wolframu, opia či kofeinu. Náklad měl posloužit jako <strong>platba německým spojencům</strong> za dodanou vojenskou techniku. Plavba měla zabrat několik měsíců a většina trasy vedla skrze vody ovládané spojenci.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-japonsk-ponorka-ter-em-toku">Japonská ponorka terčem útoku</h2>



<p>S odstupem času se dá říct, že osud japonské ponorky I-52 byl předem zpečetěný. Svou významnou historickou roli v tom sehrál britský vědec <strong>Alan Turing, který slavně prolomil šifrovací kód Enigmy</strong>. Tím značně ulehčil strategické plánovaní vojenských akcí spojenců a významně přispěl k porážce Německa a ukončení druhé světové války. Japonská ponorka I-52 byla díky dešifrování tajných zpráv v hledáčku spojenců od počátku své plavby. </p>



<p>K útoku na nepřátelské plavidlo došlo v červnu 1944 poblíž Karibských ostrovů. Přítomnost ponorky zde detekoval útočný americký letoun. Po krátké výměně informací s velitelskou základnou <strong>dostal letoun povolení k útoku</strong>. Japonská ponorka podlehla hned při druhém shození bomb a potopila se i s celým svým drahocenným nákladem a posádkou na dno oceánu, ze kterého nebyla dodnes vyzvednuta.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-1024x538.jpg" alt="potápěč zkoumá vrak lodi na mořském dně" class="wp-image-186135 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Osud japonské ponorky I-52 byl zpečetěný už od chvíle, kdy vyplula na cestu</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zlato-i-m-rov-smlouva">Zlato i mírová smlouva</h2>



<p>Krátce po konci druhé světové války se začaly kolem potopení Zlaté ponorky šířit různé konspirační teorie. Jedna z nich uvádí, že měla údajně <strong>převážet návrh mírové smlouvy</strong>, který měl mířit k americkému prezidentovi. Japonci si tak měli chystat půdu pro vlastní kapitulaci v době, kdy začínalo být pomalu jasné, že se konflikt nevyvíjí ve prospěch Německa. Tuto informaci se ale nikdy nepovedlo potvrdit a ani není známo, že by Japonsko v té době <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/kruta-valka-ciny-a-japonska/">vůbec o uzavření míru uvažovalo</a>.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-10-09T06:34:00+02:00">
                    9 října, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/horke-zlato-trest/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Poprava zlatem: Dvě různé varianty, jedna hrozivější než druhá            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/horke-zlato-trest/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/10/zazdeni-za-ziva-2-450x236.jpg" alt="Poprava zlatem: Dvě různé varianty, jedna hrozivější než druhá" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/horke-zlato-trest/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Japonská ponorka své tajemství v dohledné době pravděpodobně nevydá. Poslední pokus o její vyzvednutí a nalezení zlatého nákladu proběhl v roce 1994. Tehdy se <strong>povedlo z moře vytáhnout pouze jednu bednu</strong> z celkového nákladu ponorky. Po otevření v ní badatelé nalezli jen opium. Tuny zlata, které ponorka převážela, tak stále čekají na své nálezce.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonska-ponorka-prevazela-zlato/">Japonská ponorka I-52: Zmizela v roce 1944, o 50 let později byla nalezena na dně Atlantiku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhadný les Aokigahara: Mnozí se zde rozhodli skoncovat se životem, údajně se v něm nachází démoni</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/les-aokigahara-desi-mistni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 20 Mar 2024 03:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[psychika]]></category>
		<category><![CDATA[statistiky úmrtí]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=186060</guid>

					<description><![CDATA[<p><span style="font-weight: 400;">Les Aokigahara děsí místní svou pověstí o lese sebevrahů. Ročně v něm ukončí svůj život stovka nešťastných milenců i dlužníků. Co na něm sebevrahy přitahuje?</span></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Japonsko je známé svou krásnou krajinou i kulturou, která se opírá o tisíc let staré tradice. Zároveň je jednou z vedoucích zemí v rozvoji informačních technologií. Je to země, ve které <strong>minulost souzní s budoucností v dokonalé harmonii</strong>. Je proto překvapující, že se zároveň jedná o zemi s největším počtem sebevražd. Nejčastějším místem pro spáchání sebevraždy je les Aokigahara.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-les-sebevrah">Les sebevrahů</h2>



<p>Les Aokigahara se rozkládá na severozápadním úpatí hory Fuji. Málokdo tuší, že právě část ikonické hory Japonska, kterou známe z pohlednic a propagačních fotografií, skrývá hrůzostrašnou záhadu. I podle informací z webu <a rel="nofollow noopener" href="https://epochaplus.cz/zlovestny-les-aokigihara-proc-sem-tolik-lidi-prichazi-skoncovat-se-zivotem/" target="_blank">EpochaPlus</a> zde hledá svůj <strong>dobrovolný konec velké množství lidí a většině z nich se to povede</strong>. Sebevraždy zde páchají nešťastní milenci, dlužníci i vrcholoví manažeři, kteří už nedokáží dál snášet tlak, který na ně klade zaměstnání i společnost. </p>



<p>Japonci jsou známí svým striktním přístupem k životu. Jejich vysoké nároky na každý aspekt jejich života však můžou být pro některé jedince neúnosné. Právě <strong>proto jsou v Japonsku sebevraždy tak běžné</strong>. Navíc nejsou zatížené stejným církevním stigmatem, jako tomu je v Evropě. Nejčastějším způsobem odchodu je oběšení nebo předávkování léky.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-aokigahara-suicide-forest-very-tired-liz-42885146671-1024x538.jpg" alt="Dívka u cedule u vstupu do zlověstného lesa." class="wp-image-186065 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-aokigahara-suicide-forest-very-tired-liz-42885146671-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-aokigahara-suicide-forest-very-tired-liz-42885146671-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-aokigahara-suicide-forest-very-tired-liz-42885146671-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-aokigahara-suicide-forest-very-tired-liz-42885146671-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-aokigahara-suicide-forest-very-tired-liz-42885146671.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Tabule, která má sebevrahy odradit od jejich záměru</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-les-aokigahara-jako-rom-nov-inspirace">Les Aokigahara jako románová inspirace</h2>



<p>Podle dostupných záznamů se počet sebevražd uskutečněných v lese Aokigahara razantně zvýšil po roce 1960, kdy vyšel román Nami no Tó od japonského spisovatele Seichó Matsumota. Hrdinové tohoto příběhu, dva mladí nešťastní milenci, přicházejí právě do tohoto lesa spáchat <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/sebevrazda-v-jonestown/">hromadnou sebevraždu</a>. Les Aokigahara <strong>však provázela temná pověst už dávno před tím</strong>. Dosud se povídá, že tam straší démoni a v 19. století do lesa chudé rodiny odváděli své starší, pokud byli nemocní nebo neměli co jíst a nechávali je tam zemřít. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vyhledejte-pomoc">Vyhledejte pomoc</h2>



<p>Japonské úřady si pověst, kterou les Aokigahara má, plně uvědomují. Na cestách a stezkách, které do lesa vedou, <strong>nechali úředníci vystavit několik tabulí</strong>, které mají příchozí přímět k tomu, aby si svůj záměr rozmysleli. Nabádají je, aby mysleli na své blízké a nezatracovali svůj život. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-07-25T06:53:00+02:00">
                    25 července, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/madarsky-klub-usmevu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Jediná píseň odstartovala obrovskou vlnu sebevražd. Aby se jim zamezilo, vznikl Klub úsměvů – místo, kde se lidé učili znovu se smát            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/madarsky-klub-usmevu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/klub-usmevu-411x300.jpg" alt="Jediná píseň odstartovala obrovskou vlnu sebevražd. Aby se jim zamezilo, vznikl Klub úsměvů – místo, kde se lidé učili znovu se smát" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/madarsky-klub-usmevu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Najdou se mezi nimi i telefonní čísla na různé nouzové linky nebo psychiatrické odborníky. Jednou ročně také probíhá bizarní dobrovolná akce, při které se sesbírají pozůstatky mrtvých a uskuteční se pro ně důstojný pohřeb. Stále se však nedaří zabránit tomu, aby k sebevraždám v tomto lese nedocházelo..</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/les-aokigahara-desi-mistni/">Záhadný les Aokigahara: Mnozí se zde rozhodli skoncovat se životem, údajně se v něm nachází démoni</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Skutečné město, nebo jen hříčka přírody: Podvodní stavbu nedokázali vědci dodnes správně identifikovat</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/vytvoril-podvodni-stavbu-clovek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 18 Mar 2024 03:35:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[oceán]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=185988</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vytvořil podvodní stavbu Yonaguni nebo se jedná o výtvor přírody? Záhada obřího moumentu stále láká stovky potápěčů z celého světa. Může se jednat o pozůstatek dávné civilizace?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Monument Yonaguni či Japonská Atlantída. I tak vědci a nadšenci nazývaj<strong>í podvodní komplex, který se nachází u japonského ostrova Yonaguni.</strong> Je 27 metrů vysoký, 150 metrů dlouhý a 40 metrů široký. Podvodní stavbu se však zatím nikomu nepodařilo identifikovat. Jedná se o výtvor dávné civilizace či o další důkaz toho, co všechno příroda dokáže?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nalezl-podvodn-stavbu">Nalezl podvodní stavbu</h2>



<p>Když se japonský potápěč Kihachiro Aratake vydal v roce 1987 pozorovat žraloky, netušil, že přitom objeví ohromnou podvodní stavbu, která zaměstná vědce na desítky let dopředu. Zpráva o jeho objevu se rychle rozšířila po celém Japonsku a následně i do celého světa. <strong>Dnes je toto místo vyhledávanou destinací nadšených potápěčů</strong>. Každý přitom doufá, že rozlouskne záhadu, kterou monument Yonaguni představuje.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-yonaguni-monument-main-terrace-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-185990 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-yonaguni-monument-main-terrace-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-yonaguni-monument-main-terrace-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-yonaguni-monument-main-terrace-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-yonaguni-monument-main-terrace-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-yonaguni-monument-main-terrace.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-lo-d-vn-civilizace">Dílo dávné civilizace</h2>



<p>Vědci se přou o to, zda se jedná o pozůstatek dávné civilizace či o výtvor přírody. Stáří monumentu se odhaduje zhruba na 10 tisíc let, což skeptici považují za dostatečný důkaz toho, že podvodní stavbu nevytvořila lidská ruka. Jiní naopak ve stejném argumentu spatřují potvrzení teorie, <strong>že se jedná o výtvor dávné civilizace</strong>. V 19. století se mezi akademiky rozšířila teorie o bájném kontinentě Mu, který se měl před lety potopit na dno oceánů. Podle některých pochází z bájného kontinentu Mu předci slavných Mayů. Může se zároveň jednat o stavitele tohoto monumentálního díla? Je monument Yonaguni pozůstatek bájného kontinentu?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-lo-p-rody">Dílo přírody</h2>



<p>Druhá teorie, která má podvodní stavbu vysvětlovat, se opírá o působení přirozených jevů. Podle zastánců této teorie se <strong>monument formoval působením častých zemětřesení</strong>, které jsou pro tuhle oblast světa typické. Mnohé by se mohlo vysvětlit také působením silných a nevyzpytatelných proudů, které v oblasti působí. Pro spoustu lidí je však takové vysvětlení naprosto nedostačující. </p>



<p>Monument se skládá z několika stupňů, které připomínají schody. Tvoří ho desítky koridorů, které připomínají ulice a jejich rohy jsou dokonale pravoúhlé. Přírodní jevy by jen těžko dokázaly <strong>vytvořit hrany s takovou geometrickou přesností.</strong> Mnozí navíc tvrdí, že na stěnách monumentu pozorovali vyobrazení zvířat a lidských tváří. Jak se však podobná stavba dostala na dno oceánu? Zdá se, že <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zahady-obestirajici-mesto-machu-picchu/">na řešení této záhady</a> si ještě budeme muset počkat.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/vytvoril-podvodni-stavbu-clovek/">Skutečné město, nebo jen hříčka přírody: Podvodní stavbu nedokázali vědci dodnes správně identifikovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Japonsko vyvíjí vlastní obranu proti hypersonickým střelám. Ohroženo je zbraněmi z Číny nebo Severní Koreje</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/japonsko-vyviji-obranu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 15 Mar 2023 03:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=146145</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonsko má v současnosti protivzdušnou obranu založenou na vrstvách, ale chybí mu schopnost, jak se vypořádat s novými hypersonickými střelami ve výzbroji soupeřů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mnohé státy v posledních letech vyvinuly nebo určitě v dohledné době vyvinou zbraně pohybující se hypersonickou rychlostí, a dokonce se schopností v této rychlosti manévrovat. Takové zbraně <strong>jsou jen velmi obtížně zachytitelné</strong>, dokáží tedy proniknout i nejmodernější protiraketovou obranou. Jednou ze zemí vědomých si této hrozby je Japonsko, protože hypersonické zbraně vlastní jeden z jeho soupeřů Čína a má je, nebo pravděpodobně brzy bude mít, i Severní Korea. Vláda se rozhodla vybudovat vlastní systém obrany proti nim.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hypersonick-zbran-jsou-rychl-a-obt-n-zam-iteln">Hypersonické zbraně jsou rychlé a obtížně zaměřitelné</h2>



<p>Zachytit hypersonické střely nebo kluzáky je v současné době velmi obtížné. Létají rychlostí vyšší než Mach 5, a navíc mohou měnit směr, je tedy laicky řečeno těžké se do nich trefit. Navíc díky vysoké rychlosti se silně zahřívají, což<strong> vede k efektu zvanému plazmový stealth</strong>, jsou tedy velmi obtížně zachytitelné radarem. V současnosti v podstatě neexistuje jediný systém, který by proti takovým zbraním byl efektivní, i když třeba Rusko tvrdí, že jeho S-500 hypersonické zbraně zvládá.</p>



<p>Japonsko má současnou <a href="/tag/obrana/">obranu</a> proti raketám a řízeným střelám založenou na dvou, možné lépe řečeno na třech stupních. Obranu dlouhého dosahu zajišťuje <strong>námořnictvo s plavidly vybavenými systémem Aegis</strong> a protiraketovými střelami RIM-161 Standard Missile 3. Další fází jsou pak známé americké protiraketové systémy MIM-104 Patriot. Doplňuje je domácí systém Typ 03 Chū-SAM.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/typ-03-chu-sam-radar.jpg" alt="" class="wp-image-146139 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/typ-03-chu-sam-radar.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/typ-03-chu-sam-radar-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/typ-03-chu-sam-radar-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/typ-03-chu-sam-radar-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/typ-03-chu-sam-radar-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Japonští konstruktéři doufají, že právě Chū-SAM by mohl poskytnout základ pro vývoj zbraně proti hypersonickým střelám a kluzákům. Je jasné, že bude nutné výrazně vylepšit detekční i navigační systémy a řadu dalších komponentů, <strong>pravděpodobně se i zvýší rychlost protistřel</strong>. Co vše mají konstruktéři v plánu, je zahaleno rouškou tajemství, ale je jasné, že budou muset překonat celou řadu překážek. Japonsko by pak ale bylo schopné bránit území, o něž se pře s Čínou, nebo lépe reagovat na přelety severokorejských <a href="/tag/raketa/">raket</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-hodou-japonsk-ho-syst-mu-je-kvalitn-radar">Výhodou japonského systému je kvalitní radar</h2>



<p>Typ 03 Chū-SAM je systém vyráběný společností Mitsubishi Heavy Industries, do služby ho japonské ozbrojené síly zavedly v roce 2003. <strong>Využívá moderní radar typu AESA</strong>, což mu zajišťuje vysoké schopnosti při identifikace cíle. Je umístěn na nákladních automobilech, odpalovací systém obsahuje 6 raket. Mají dosah kolem 50 kilometrů a rychlost Mach 2,5.</p>



<p>Asi polovinu systémů Japonsko rozmístilo na souostroví Nansei, což je řetězec ostrovů táhnoucích se z jižního Japonska směrem k Tchaj-wanu. O některé části těchto ostrovů se Japonsko pře s Čínou, protože asijská velmoc je označuje za své. Občas <strong>v oblasti dochází k incidentům mezi námořnictvy obou států</strong>. V případě, že by Japonsko získalo obranu proti hypersonickým střelám, výrazně by tím eliminovalo hrozbu čínských raket s hypersonickými kluzáky, jako jsou DF-17.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/japonsko-vyviji-obranu/">Japonsko vyvíjí vlastní obranu proti hypersonickým střelám. Ohroženo je zbraněmi z Číny nebo Severní Koreje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Vypadá jako obyčejný vlak 2. třídy. Kupé ale připomíná spíš hotel a lidé si z jízdy odnáší celoživotní zážitek</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/uroven-japonske-zeleznice/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 21 Jan 2023 03:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[doprava]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[železnice]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=134523</guid>

					<description><![CDATA[<p>Země vycházejícího slunce nepřestává zbytek světa udivovat jak svým přístupem, tak technologickou vyspělostí. A stačí i obyčejný vlak, aby jeden žasl.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V&nbsp;Japonsku jsou udiveni především turisté, protože místní obyvatelé jsou na všechny technické vychytávky samozřejmě zvyklí. A není divu, že právě japonské dráhy jsou brány za jedny z&nbsp;<strong>nejlepších na celém světě</strong>. Základem je vysoká rychlost a absolutní časová přesnost. Najdete tu také noční vlaky, které cestovatele udivují. Konkrétně tu cestující mají na výběr hned ze tří tříd, ovšem už v&nbsp;té druhé to bude pro mnohé asi celoživotní zážitek.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jako-v-kr-sn-m-hot-lku">Jako v&nbsp;krásném hotýlku</h2>



<p>Jednolůžkový Deluxe vypadá jako útulný pokoj v&nbsp;malém hotýlku. Máte tu vše potřebné, kromě postele stůl s&nbsp;židlí, televizi, jasné světlo a klimatizaci. Každý apartmán zahrnuje ručník, župan i pantofle. Z&nbsp;postele pak <strong>můžete celou noc pozorovat hvězdnou oblohu</strong>. Rozhodnete-li se pro 2. třídu, setkáte se s&nbsp;o něco horším ubytováním. Stále budete mít ale klid od ostatních lidí, protože na „pokoji“ budete jen dva.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak.jpg" alt="" class="wp-image-134524 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/japonsko-sinkanzen-vlak-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Vyhrazené místo má dvě pevná lůžka o délce 220 centimetrů. Každá postel je také oddělena malou dřevěnou přepážkou začínající hned u okna. Za touto bariérou vám ostatní cestující nevidí na hlavu. <strong>Protože jsou Japonci posedlí</strong> <strong>hygienou </strong>(ale zároveň velmi hospodární), je v&nbsp;každém voze placená sprcha. Voda tu začne téct 6 minut po uhrazení a nechybí ani časovač. Veškeré úkony vaší osobní <a href="/tag/hygiena/">hygieny</a> si tak můžete přesně naplánovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zcela-samostatn-eleznice">Zcela samostatná železnice</h2>



<p>Jakmile dokončíte potřebné úkony, je nutné stisknout tlačítko pro celkovou dezinfekci. Cesta nočním vlakem „Sunrise Izumo/Seto“ trvá 12 hodin. Denně pendluje mezi Tokiem a prefekturou Shimame, jeho<strong> cesta je dlouhá přibližně 953,6 kilometrů</strong>. Souprava se skládá ze 14 vagonů, vyráží z&nbsp;Tokia a zastavuje v&nbsp;Jokohamě, Numazu, Fuji, Shizuoku a Hamamatsu, která je konečnou stanicí. Celá síť japonských vysokorychlostních železnic se jmenuje Šinkanzen a skládá se z&nbsp;osmi tratí, které obsluhují většinu japonských velkoměst.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama.jpg" alt="" class="wp-image-134527 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/nocni-tokio-panorama-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Nejvyšší <a href="/tag/rychlost/">rychlost</a> je dosahována na trati Tóhoku, konkrétně 320 kilometrů v&nbsp;hodině. Japonsko vlastně vybudovalo historicky první železnici určenou výhradně pro rychlou osobní dopravu. Jednalo se <strong>především o důsledek tristního stavu</strong> po 2. světové válce. Místní úzkorozchodné tratě zdaleka nestačily rychle stoupající poptávce po spolehlivé přepravě. Původní plány ze 40. let počítaly s&nbsp;kompletní přestavbou, to však rychle narazilo na nedostatek financí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zrod-vynikaj-c-elezni-n-s-t">Zrod vynikající železniční sítě</h2>



<p>O dekádu později vznikl projekt na samostatné železnice pro dopravu na bázi tramvají. Prvním výsledkem bylo rychlé spojení dvou klíčových velkoměst, Tokia a Ósaky, otevřené 1. října roku 1964. <strong>Také 10 dní před začátkem letní olympiády</strong> v&nbsp;Tokiu. Maximální rychlost byla tehdy 210 kilometrů v&nbsp;hodině. Trať se okamžitě stala hitem a už za 3 roky provozu přepravila více jak 100 milionů cestujících. Stavba proto okamžitě pokračovala.</p>



<p>Došlo k&nbsp;rozšiřování dále na západ, roku 1975 dosáhla do města Fukuoka na ostrově Kjúšú. V&nbsp;roce 2014 započala výstavba druhé vysokorychlostní spojnice mezi Tokiem, Nagojou a Ósakou. Trať bude využívat<strong> novou technologii a soupravy mají dosahovat rychlosti až 505 km/h</strong>. K&nbsp;zahájení provozu na této síti by mělo dojít v&nbsp;roce 2029. Za zmínku také stojí, že Japonci zapojují roboty, a to včetně samotného řízení vlakových souprav.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Japan&#039;s Night Train: The Sleeper Car Adventure 寝台列車サンライズ出雲" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/wEY-CbBaSD4?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/uroven-japonske-zeleznice/">Vypadá jako obyčejný vlak 2. třídy. Kupé ale připomíná spíš hotel a lidé si z jízdy odnáší celoživotní zážitek</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/wEY-CbBaSD4" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/wEY-CbBaSD4" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Japonsko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/vlakove-nadrazi-cekani.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Japonsko za 2. světové války vyvíjelo biologické zbraně. Testovalo je na lidech, záměrně je nasadilo i proti městům</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsko-vyvijelo-a-testovalo-biologicke-zbrane/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Jan 2023 03:48:29 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[nemoc]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=106254</guid>

					<description><![CDATA[<p>Biologické zbraně byly a jsou dlouhodobě zakázány, ale to neznamená, že by s nimi některé armády nekoketovaly. Jejich použití přitom může mít globální následky.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Co dokáže udělat nakažlivá choroba v globálním měřítku, o tom se mohli lidé přesvědčit během pandemie koronaviru, jenž nevynechal snad jediné místo na planetě. <strong>Ovšem tento virus nebyl ničím oproti patogenům</strong>, kterými se zabývala a možná zabývají vojenská zařízení v některých zemích. Jejich cílem je z nich udělat zbraně. Nejznámějším případem jejich výzkumu a testování přímo na lidech byla japonská Jednotka 731 v období před a za druhé světové války. Její členové spáchali neskutečná zvěrstva.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-zkum-japonsko-um-stilo-do-ny">Výzkum Japonsko umístilo do Číny</h2>



<p>Ačkoli byly biologické zbraně zakázány, <a href="/tag/japonsko/">Japonsko</a> se ve 30. letech rozhodlo pro jejich testování. Pro tento účel založilo útvar nazvaný Jednotka 731. <strong>Nesídlil na japonském území, ale v okrese Pingfang v Harbinu</strong> na severovýchodě Číny. To mělo předejít tomu, aby případný únik patogenů zasáhl japonské ostrovy. Především zde byl dostatek lidí, kteří mohli sloužit jako testovací subjekty.</p>



<p>Jednotka, v jejímž čele stál generál Širo Išii, se pokusů na lidech rozhodně neštítila. Podle odhadů je za celou dobu fungování prováděla zhruba u 3 000 jedinců.<strong> Většinou se jednalo o Číňany, zločince, partyzány a odbojáře</strong>, v několika případech i o spojenecké válečné zajatce. Ale ví se, že pokusy se dělaly i na ženách a dětech včetně novorozeňat. Pro většinu z testovaných obětí to mělo fatální následky.</p>



<p>Lékaři a vojáci na lidech dělali mnohé experimenty. Například je vystavovali různým patogenům, a pak pozorovali jejich reakce. Oběti často podstoupili vivisekci, při které zemřeli, <strong>jen aby lékaři zjistili vliv nemocí na lidský organizmus</strong> a jednotlivé orgány. Pokusy na lidech se neomezovaly jen na viry a bakterie. Testovaly se i chemické zbraně, dělaly se pokusy s transfuzemi a amputacemi. Nebo se zjišťoval vliv mrazu na lidský organizmus a další.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zbran-se-svrh-valy-na-nsk-m-sta">Zbraně se svrhávaly na čínská města</h2>



<p>Jednotka na základě svých experimentů vyvinula konkrétní biologické zbraně. K jejich testování pak posloužila čínská města. Na ně Japonci svrhávali bomby naplněné morem infikovanými blechami. Nebo<strong> se různými způsoby snažili vodu a potraviny infikovat</strong> nemocemi, jako byl tyfus, paratyfus či cholera. Poté zjišťovali, jaká metoda je nejvíce efektivní a smrtící. Odhaduje se, že takto záměrně rozšířeným <a href="/tag/nemoc/">nemocem</a> podlehlo přes půl milionu Číňanů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="800" height="534" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/siro-isii-general-uprostred.jpg" alt="" class="wp-image-106252 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/siro-isii-general-uprostred.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/siro-isii-general-uprostred-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/siro-isii-general-uprostred-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/siro-isii-general-uprostred-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/siro-isii-general-uprostred-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure>



<p>Na září 1945 Japonsko plánovalo útok s názvem Cherry Blossoms at Night, kdy měly být na města na západním pobřeží USA vypuštěny hydroplány startující z ponorek, jež nesly bomby plné blech nakažených dýmějovým morem. <strong>Japonsko však kapitulovalo dříve, než se mohla operace uskutečnit</strong>. Po válce Spojenci zločiny spáchané jednotkou z větší části nepotrestali. Jejím členům dali imunitu výměnou za informace, které během svých experimentů získali.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsko-vyvijelo-a-testovalo-biologicke-zbrane/">Japonsko za 2. světové války vyvíjelo biologické zbraně. Testovalo je na lidech, záměrně je nasadilo i proti městům</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Na konci 80. let zachvátila Japonsko vlna hrůzy. Záhadný vrah unesl, obtěžoval a pak zabil celou řadu malých školaček</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsky-vrah-divek/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 13 Dec 2022 03:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[kriminalita]]></category>
		<category><![CDATA[vražda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=129331</guid>

					<description><![CDATA[<p>Příběh muže se sklony k pedofilii, kanibalismu a nekrofilii je dodnes jednou z nejhrůznějších epizod kriminalistiky. Vyšetřování nebylo vůbec snadné.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Miyzaki Cutomu se narodil 21. srpna 1962 v&nbsp;Tokiu známým a bohatým rodičům. Rodina vlastnila vydavatelství novin, dědeček i pradědeček působili v&nbsp;městské radě. Chlapec přišel na svět <strong>předčasně, a navíc s&nbsp;vzácnou vadou</strong>. Měl srostlé klouby na rukou a nemohl <a href="https://murderpedia.org/male.M/m/miyazaki-tsutomu.htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">proto ohnout zápěstí nahoru</a>. K&nbsp;tomu ho zanedbávali rodiče a jeho výchovu měl prakticky výlučně na starosti dědeček. Stalo se z&nbsp;něj plaché, tiché a odtažité dítě, které se často bálo promluvit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-koln-ostrakizace-a-focen-spodn-ho-pr-dla">Školní ostrakizace a focení spodního prádla</h2>



<p>Ve škole byl jasným outsiderem a neustálým terčem šikany. Uchýlil se proto ke studiu a ve třídě patřil mezi 10 nejlepších. Byl přijat na střední školu a počítalo se i s&nbsp;univerzitou. <strong>Tehdy se však jeho známky dramaticky zhoršily</strong> a v&nbsp;posledním ročníku skončil na 40. místě z&nbsp;56 dětí. Posun nejspíš pramenil z&nbsp;konfliktu v&nbsp;rodině – rodiče po něm chtěli nástup do firmy. On se ale viděl jako učitel angličtiny. Nakonec se stal fototechnikem a nastěhoval se k&nbsp;rodičům.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce.jpg" alt="" class="wp-image-105541 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/vezen-dozorce-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>S&nbsp;rodiči ani nikým dalším neměl výraznější vztah, volný čas trávil ve svém pokoji. Od dětství četl komiksy, sledoval akční a hororové filmy, unikal z&nbsp;reality. Později přibylo porno. Často chodil na <strong>tenisové kurty a fotil spodní prádlo hráček</strong>. Pak byl přistižen při natáčení sestry ve sprše a velmi se pohádal s&nbsp;vlastní matkou. Poslední pojítko s&nbsp;realitou zaniklo s&nbsp;úmrtím dědečka. Dokonce pozřel část jeho popela. Pak začalo peklo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejd-ve-autem-pak-un-en-do-bytu">Nejdříve autem, pak unášení do bytu</h2>



<p>Den po 26. narozeninách, 22. srpna, nalákal do svého vozu 4letou dívku, kterou odvezl do lesů u Tokia. Tam ji zavraždil, svlékl, znásilnil a nechal ve křoví. Po týdnu se vrátil, <strong>uřezal končetiny a uložil si je doma jako další suvenýr</strong>, kosti spálil. Rodině poslal krabičku s&nbsp;kostní moučkou, fotky oblečení a pohled s&nbsp;nápisem: <em>„Mari. Kosti. Zpopelněno. Vyšetřují. Dokaž to.“</em> Následovaly další dvě dívenky, způsob byl prakticky totožný.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/agentka-vysetrovaci-nastenka.jpg" alt="" class="wp-image-129333 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/agentka-vysetrovaci-nastenka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/agentka-vysetrovaci-nastenka-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/agentka-vysetrovaci-nastenka-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/agentka-vysetrovaci-nastenka-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/agentka-vysetrovaci-nastenka-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/agentka-vysetrovaci-nastenka-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Později si pronajal byt, kam další oběti unášel, celé dny je znásilňoval a všechno si natáčel. V&nbsp;té době mu byla policie s&nbsp;vypětím všech sil již na stopě. V&nbsp;Tokiu i okolí vládla panika, rodiče si děti pečlivě hlídali. <strong>Právě díky tomu byl Miyazaki zatčen</strong>. Únos další dívky mu nevyšel, protože její sestra zavolala rodiče a Miyazaki utekl. O pár hodin později se vracel pro svůj vůz. V&nbsp;té době už byla ale oblast sledována <a href="/tag/policie/">policisty</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-la-ho-nutit-temn-entita-kter-v-n-m-ila">Měla ho nutit temná entita, která v&nbsp;něm žila</h2>



<p>Prohlídka bytu odhalila jak fragmenty obětí, tak asi 5&nbsp;000 pornokazet a dalších materiálů. Během výslechu projevoval neuvěřitelný klid. <strong>Všechno sváděl na temnou bytost</strong>, Krysaře, který v&nbsp;něm žije a nutí ho to dělat. V&nbsp;tisku vznikla mylná domněnka, že je posedlý manga komiksy, a začali mu říkat<em> otaku</em>. Tyto materiály ale tvořily jen zlomek toho, co měl doma. Vznikl ovšem námět diskusí o jejich škodlivosti.</p>



<p>Šetření trvalo 7 let. Hlavním problémem soudu bylo rozhodnout, zda je za vraždy odpovědný, či nikoli. Jeho rodiče odmítali uhradit jakoukoli právní pomoc a později<strong> se ho rodina kompletně zřekla včetně vydědění</strong>. Miyazakiho otec spáchal v&nbsp;roce 1994 sebevraždu, k&nbsp;níž ho vedla hanba a zátěž, kterou musela rodina snášet. Brutálního vraha nakonec shledal soud vinným. V&nbsp;cele smrti čekal na rozsudek přes 10 let, nakonec byl oběšen.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsky-vrah-divek/">Na konci 80. let zachvátila Japonsko vlna hrůzy. Záhadný vrah unesl, obtěžoval a pak zabil celou řadu malých školaček</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Druhá světová válka začala v Číně již o dva roky dříve. Na kruté masakry civilistů vzpomínají s hrůzou staří Číňané dodnes</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/kruta-valka-ciny-a-japonska/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 26 Nov 2022 03:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Čína]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=124601</guid>

					<description><![CDATA[<p>Válečné dění v Asii bylo podobně rozsáhlé jako v Evropě. Kvůli velkým vzdálenostem ho většina světa dlouhou dobu ignorovala či o něm téměř nevěděla.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Za začátek druhé světové války je označováno září 1939, kdy nacistické Německo a o pár dní později Sovětský svaz přepadly Polsko. Pravdou ale zůstává, že velký<strong> válečný konflikt začal minimálně o dva roky dříve </strong>a skončil až kapitulací Japonska, tedy s koncem celé druhé světové války. Jde o válku mezi Japonskem a Čínou, která je známá jako druhá čínsko-japonská válka. Odehrávala se na velkých rozlohách a vyžádala si miliony mrtvých.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-japonci-se-v-asii-dlouhodob-rozp-nali">Japonci se v Asii dlouhodobě rozpínali</h2>



<p>Čína byla ve 20. a 30. letech velmi bouřlivý region a hlavně nesourodá. Probíhala zde občanská válka mezi vládou Kuomitangu a komunisty. V roce 1931 <a href="/tag/japonsko/">Japonsko</a> na severu <strong>provedlo invazi do Mandžuska, kde vyhlásilo loutkový stát</strong> Mandžukuo. Ovšem ani to Japonsku nestačilo a rozpínalo se do dalších oblastí nebo v nich chtělo získat vliv. Také chtělo využít čínské nestability vyvolané občanskou válkou s komunisty. Japonci hledali vhodnou záminku.</p>



<p>Tou se stal incident na mostě Marca Pola u Pekingu 7. července 1937. Následoval japonský útok, během nějž byl do konce července dobyt Tchien-ťin a Peking. V srpnu se rozpoutala <strong>bitva o Šanghaj, která trvala plné tři měsíce</strong>. Ale například v září se komunistickým vojskům podařilo japonské vojáky porazit v Šan-si, což bylo povzbuzením pro čínský odpor. Čínská vládní vojska a komunisté se někdy v boji proti Japonsku spojovali, ale často během války vedli střety i mezi sebou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="668" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/nanking-mrtvi.jpg" alt="" class="wp-image-124600 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/nanking-mrtvi.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/nanking-mrtvi-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/nanking-mrtvi-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/nanking-mrtvi-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/nanking-mrtvi-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>To nebyl jediný handicap Číňanů. Ti sice byli početně mnohem silnější, ale neměli dostatek zbraní, v podstatě postrádali letectvo a těžké zbraně. Armáda také byla nedostatečně vycvičena a bujela obrovská korupce. <strong>Zbraně nejprve začal dodávat Sovětský svaz</strong>, který se obával japonského útoku. Později USA zavedly embargo na Japonsko, nakonec začaly posílat zbraně a poskytly i letectvo. Přesto čínská vojska bývala obecně slabší než ta japonská.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-krut-masakry-civilist">Kruté masakry civilistů</h2>



<p>Čeho je Japonsko schopno, se ukázalo, když Japonci koncem roku 1937 dobyli město Nanking. V něm rozpoutali masivní masakr civilního obyvatelstva, který si podle odhadů vyžádal až 300 tisíc mrtvých. Japonsku se podařilo obsadit mnohá území na východě, ale <strong>muselo čelit neustálému partyzánskému odporu</strong>, na který odpovídalo krutými represemi. Směrem na západ se protahovaly jejich zásobovací linie a čínská armáda s pomocí spojenců se byla schopna držet. I když japonské ofenzivy zde probíhaly ještě v letech 1944 a 1945.</p>



<p>S kapitulací Japonska skončila i válka v <a href="/tag/cina/">Číně</a>. Historikové odhadují, že její boje mají na svědomí kolem 100 milionů vnitřních uprchlíků. Oficiální čínská statistika tvrdí, že válka si vyžádala kolem 20 milionů mrtvých. Údaje o japonských vojenských ztrátách se různí, <strong>některé mluví až o 700 tisících mrtvých vojáků</strong>. Ale ani po skončení války nebyl v Číně klid, znovu propukly boje mezi vládou a komunisty. Ti nakonec v občanské válce zvítězili a založili dnešní komunistickou Čínu. Pozůstatkem kuomitangské Číny je Tchaj-wan, který komunisté nedobyli.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/kruta-valka-ciny-a-japonska/">Druhá světová válka začala v Číně již o dva roky dříve. Na kruté masakry civilistů vzpomínají s hrůzou staří Číňané dodnes</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Byl souzen za smrt 4 milionů lidí: Příběh válečného zločince jménem Hideki Tódžó, který vydal rozkaz k útoku na Pearl Harbor</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/strujce-japonskeho-militarismu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 20 Nov 2022 03:51:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=127039</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonsko bylo za druhé světové války mocností a spojencem Německa. Ovládalo velkou část Asie a Pacifiku a dopustilo se řady válečných zločinů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ačkoli hlavou Japonska byl a je císař, nelze ho zcela spojovat s tím, co ostrovní říše dělala v období druhé světové války a před ní. Výkonnou moc v Japonsku totiž měla vláda v čele s premiérem. Tím byl po většinu druhé světové války <strong>generál japonské armády Hideki Tódžó</strong>. Právě on stojí za většinou rozhodnutí, která Japonsko vehnala do války, a na jeho hlavu padá řada mrtvých a zločinů, jichž se japonští vojáci v té době dopouštěli.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-voj-k-samurajsk-ho-p-vodu">Voják samurajského původu</h2>



<p>Pocházel z nízko postavené samurajské rodiny s vojenskou minulostí. Jeho otec byl generálem japonské armády. Narodil se v Tokiu v roce 1884 a nakonec i on si<strong> zvolil vojenskou kariéru a absolvoval Japonskou vojenskou akademii</strong>. Byl součástí japonské expediční intervence v <a href="/tag/rusko/">Rusku</a> a posléze se stal vojenským atašé v Německu. Později pracoval v Japonsku a byl zastáncem modernizace ozbrojených sil.</p>



<p>V roce 1935 se stal velitelem policie Kenpeitai v Mandžusku, a o rok později se aktivně podílel na potírání stoupenců pokusu o převrat v Japonsku. V roce 1937 se stal náčelníkem štábu armády Kwangtung. Po incidentu na mostě Marca Pola<strong> vydal rozkaz k japonskému útoku</strong>, což znamenalo zahájení války mezi Čínou a Japonskem. Později byl jmenován náměstkem ministra války a nakonec zastával i post ministra.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rozkaz-k-toku-na-pearl-harbor">Rozkaz k útoku na Pearl Harbor</h2>



<p>V těchto funkcích se intenzivně podílel na přípravách války, na kterou se Japonsko dlouhodobě chystalo. Když Spojené státy začaly uplatňovat kvůli krokům Japonska embargo, a to především na ropné produkty, byl zastáncem linie na tento postup tvrdě odpovědět. Šance se mu naskytla poté, co<strong> </strong>byl po rezignaci premiéra Konoe<strong> v říjnu 1941 jmenován do čela vlády</strong>. Podařilo se mu císaře přesvědčit, že jediným východiskem je válka. Necelé dva měsíce po jeho jmenování japonská flotila zaútočila na Pearl Harbor.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/todzo-vojaci-salutuje.jpg" alt="" class="wp-image-127035 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/todzo-vojaci-salutuje.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/todzo-vojaci-salutuje-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/todzo-vojaci-salutuje-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/todzo-vojaci-salutuje-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/todzo-vojaci-salutuje-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><a href="/tag/japonsko/">Japonsku</a> se v prvním období války velmi dařilo. Dokázalo obsadit mnohá území v Jihovýchodní Asii a Pacifiku. Tódžóovi to vyneslo neobyčejnou popularitu. V jeho rukou se soustředila naprostá většina moci v zemi.<strong> Situace se začala měnit po bitvě u Midway</strong>, i když jen velmi pomalu. Tódžó se naopak snažil plánovat ofenzivy tak, aby přinutil Čínu k míru, mohl se soustředit na Američany, a ty po velkých ztrátách přimět uzavřít mír a Japonsku ponechat dobytá území. Ale po sérii porážek musel v červenci 1944 odstoupit.</p>



<p>Generál odešel do penze a stal se svědkem potupné japonské kapitulace. Po ní generál Douglas MacArthur nařídil, aby byl Tódžó zatčen. Pokusil se spáchat sebevraždu, ale neúspěšně.<strong> Nakonec byl souzen mezinárodním vojenským tribunálem</strong> a za smrt 4 milionů lidí odsouzen k smrti. Celou dobu trval na tom, že vina je na něm a nikoli na císaři. Nakonec byl v prosinci 1948 krátce před svými 64. narozeninami popraven oběšením.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/strujce-japonskeho-militarismu/">Byl souzen za smrt 4 milionů lidí: Příběh válečného zločince jménem Hideki Tódžó, který vydal rozkaz k útoku na Pearl Harbor</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jak poslední 2 piloti kamikaze podvedli smrt: Zemřít pro svou vlast byla pocta. „Uchazeči“ procházeli přísným výběrem</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/pribeh-poslednich-kamikaze/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 03 Nov 2022 03:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=122941</guid>

					<description><![CDATA[<p>Dva piloti, kteří patřili k proslulým kamikaze jednotkám, se dělí o svůj příběh. Tedy o to, jak se chystali zemřít za zemi i císaře a jak nakonec podvedli samotnou smrt.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Hisao Horiyama se o své budoucí smrti prvně dověděl z&nbsp;bílého papírku, který mu dával možnost přihlásit se jako kamikaze. Ve věku 21 let se dostal do japonské války se Spojenci a <strong>věděl, že existuje jen jedna cesta</strong>. Bez váhání proto souhlasil s&nbsp;náletem do americké válečné lodi. Bylo to na sklonku roku 1944 a válka se obracela proti Japonsku. Do nové jednotky kamikaze byli verbováni bojovníci ochotní zemřít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nejvy-napln-n-vojensk-povinnosti">Nejvyšší naplnění vojenské povinnosti</h2>



<p><em>„Skončili jsme výcvik a dostali papír se třemi možnostmi. Přihlásit se s&nbsp;nadšením, jen se přihlásit, nebo odmítnout,“</em> vypráví Guardianu dnes 92 Horiyama. Do ledna 1945 se sebevražedných misí zúčastnilo přes 500 letadel, protože <strong>rostl strach z&nbsp;americké invaze na japonskou pevninu</strong>. Do konce války zemřelo víc jak 3&nbsp;800 pilotů. Ačkoli se vedou stále diskuse o jejich efektivitě, rozhodně poškodili desítky amerických plavidel.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/stihacka-detail.jpg" alt="" class="wp-image-122947 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/stihacka-detail.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/stihacka-detail-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/stihacka-detail-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/stihacka-detail-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/stihacka-detail-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„Na <a href="/tag/smrt/">smrt</a> jsme tolik nemysleli,“</em> vysvětluje Horiyama.<em> „Byli jsme cvičeni k&nbsp;potlačení emocí. I když jsme měli zemřít, znali jsme důvod. Smrt tak byla nejvyšším naplněním povinnosti a nesměli jsme se vrátit.“</em> <strong>Jako ostatní piloti musel napsat dopis</strong>, který bude po misi poslán jeho rodině. <em>„Byl jsem zlobivé dítě a ve škole mi to nešlo. Řekl jsem otci, že mě mrzí, že jsem byl tak mizerný žák. Chtěl jsem, aby na mě byl hrdý, takže jsem se přihlásil k&nbsp;této jednotce.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jeden-vd-n-druh-jen-zmaten">Jeden vděčný, druhý jen zmatený</h2>



<p><em>„Matka byla ale naštvaná. Před svou smrtí mi řekla, že by otci nikdy neodpustila, kdybych zemřel jako kamikaze. Jsem tedy císaři vděčný, že válku zastavil.“</em> Japonci tyto mise prováděli až do momentu, kdy 15. srpna<strong> 1945 Hirohito oznámil, že Japonsko kapituluje</strong>. Říkal to lidem otřeseným jadernými výbuchy v&nbsp;Hirošimě a Nagasaki. <em>„Rádio jsem kvůli šumu moc neslyšel. Ale jeden člověk začal hlasitě plakat. Tehdy jsem pochopil, že jsme prohráli.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vybava-americke-lodi.jpg" alt="" class="wp-image-122948 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vybava-americke-lodi.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vybava-americke-lodi-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vybava-americke-lodi-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vybava-americke-lodi-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/vybava-americke-lodi-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ne každý byl ale ve víře v&nbsp;čestnou smrt tak pevný. Takehiko Ena zprávu přijal se zmatením. <em>„Cítil jsem, jak se mi z&nbsp;tváře vytrácí krev,“</em> řekl Guardianu. <em>„Piloti si vždycky blahopřáli, když byli vybráni pro misi. Bylo ale zvláštní to nějak slavit.“</em> <strong>Ena byl vtažen do vyčerpaných řad námořnictva</strong> ve 20 letech jako student prestižní Waseda univerzity v&nbsp;Tokiu. Mezi piloty jednotky na jihu Japonska byl vyslán v&nbsp;dubnu 1945, když byly kamikaze lety nejvíce aktivní.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-st-vkuj-c-technika-a-t-i-na-ostrov">Stávkující technika a tři na ostrově</h2>



<p>Dne 28. dubna 1945 se mu nepodařilo odstartovat z&nbsp;letiště, další pokusy selhaly, když byl nucen k&nbsp;nouzovému přistání na japonské základně. Stále měl přitom u sebe bombu určenou pro nepřítele. <strong>O dva týdny později se chystal k&nbsp;třetímu pokusu</strong>, kdy ho měl provázet kopilot a o dva roky mladší komunikační důstojník. Stávkující motor je ale poslal do moře. Všichni tři přežili a doplavali na nedaleký <a href="/tag/ostrov/">ostrov</a>, kde zůstali přes 2 měsíce.</p>



<p>Krátce poté bylo Japonsko poraženo. Enova úleva posílila jeho optimismus pro budoucnost. Japonsko se chystalo obnovit zničená města a sčítalo ztráty z&nbsp;vojenského dobrodružství na asijské pevnině. <em>„<strong>Bylo nám smutno po kamarádech</strong>, které jsme ztratili během války, ale taky jsme si představovali, jak obnovíme naši zemi.“</em> Ocenili také novou ústavu, jejíž „pacifistický“ článek omezil japonské válečnictví na čistě obrannou úlohu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/pribeh-poslednich-kamikaze/">Jak poslední 2 piloti kamikaze podvedli smrt: Zemřít pro svou vlast byla pocta. „Uchazeči“ procházeli přísným výběrem</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Bájná japonská legenda, která nahání hrůzu i těm nejotrlejším hororovým nadšencům, vás zcela jistě uvede do smíšených pocitů</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/japonska-hororova-legenda-vysoka-zena/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 09 Sep 2022 02:56:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[příběh]]></category>
		<category><![CDATA[úzkost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=112283</guid>

					<description><![CDATA[<p>Příběh o malém chlapci, který byl loven mytickou postavou, vám nedá spát. Tato strašidelná legenda se řadí mezi nejznámější, dost možná jste o ní již někdy slyšeli.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Hachishaku-sama se z japonštiny překládá jako „8 stop vysoká žena“ a odkazuje na nejstrašidelnější japonskou městskou legendu, kterou možná ještě neznáte. Nadšenci hororové tematiky se zcela jistě museli někdy setkat s ikonickými postavami, jako je <strong>Slenderman, Siren Head nebo např. Jeff the Killer</strong>. Veškeré tyto postavy jsou součástí různých <em>„</em>creepypast<em>“</em>, jež většinou obsahují <a rel="nofollow noopener" href="https://www.dictionary.com/e/pop-culture/creepypasta/" target="_blank">zvrácené výtvory diváků</a>. Obvykle se jedná o kreslené obrázky nebo krátké a úzkost vyvolávající animace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-japonsk-hororov-legenda">Japonská hororová legenda</h2>



<p>Každá z jednotlivých postav má za sebou nějaký vlastní příběh, avšak tato japonská městská <strong>legenda o Hachishaku-sama skutečně nahání hrůzu</strong>. Běžný člověk si dokáže prostě představit nějakou přerostlou ženu s běžnými charakteristickými rysy člověka, avšak pravda je daleko děsivější.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vnit-n-a-vn-j-charakteristika">Vnitřní a vnější charakteristika</h2>



<p>Hachishaku-sama je tak trochu odlišná od ostatních. Měří 2,44 metru, číhá ve tmě a vydává ten nejděsivější zvuk, jaký lze slyšet. Unáší čistě jen děti, o dospělé jedince nemá zájem. Svědci říkají, že <strong>vzhled se může lišit od seschlé ježibaby po atraktivní ženu</strong>, ale vždy v nenormální podobě, pokud jde o její výšku. Možná si každý z vás teď říká, že se této mytické postavě dá jednoduše bránit důkladným dohledem nad dítětem. Není to však tak snadné. </p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="998" height="522" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/temna-japonska-mistnost.jpg" alt="" class="wp-image-112302 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/temna-japonska-mistnost.jpg 998w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/temna-japonska-mistnost-320x167.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/temna-japonska-mistnost-768x402.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/temna-japonska-mistnost-720x377.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 998px) 100vw, 998px" /></figure>



<p>Tato strašidelná japonská legendární postava je známá tím, že láká malé děti ven z jejich domova. Postava dokáže <strong>imitovat a napodobit hlas blízkých osob dítěte</strong>, a uvrhnout ho tak do pasti. Po zaslechnutí známého hlasu a úsměvu na tváři dítěte nezbývá nic jiného než ticho a následný šok. <em>„Po… Po… Po…“</em> zazní hluboký hlas.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-lov-mal-d-ti-ij-c-v-japonsku">Loví malé děti žijící v Japonsku</h2>



<p><a href="/tag/legenda/">Legenda</a> říká, že Hachishaku-sama byla před lety uvězněna mnichy pomocí čtyř malých sošek „Jizo“. Jedna z nich se rozbila, a umožnila tak bytosti uprchnout. Získala <strong>podobu vysoké ženy v bílých letních šatech a klobouku</strong> se širokou krempou. Následně se tato žena vydala lovit malé děti a zabíjet je. Podobně zní také příběh o japonském chlapci z malé vesničky.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-b-h-kter-nah-n-hr-zu">Příběh, který nahání hrůzu</h2>



<p>Chlapci bylo osm let a jel na návštěvu k prarodičům jako každé léto. Hrál si na dvorku obklopeném vysokým živým plotem. Následně zazněl zvuk zpoza těchto keřů. <em>„Po… Po… Po…“</em> Na vrcholu obrovského živého plotu ležel klobouk. Po chvíli však <strong>chlapec zjistil, že se pomalu hýbe</strong>. V mezeře mezi větvemi byly viditelné ženské rysy. Rázem, když se chlapec snažil bytost oslovit, se vypařila.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="954" height="522" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zivy-plot.jpg" alt="" class="wp-image-112304 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zivy-plot.jpg 954w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zivy-plot-320x175.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zivy-plot-768x420.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/zivy-plot-720x394.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 954px) 100vw, 954px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vesnice-ze-kter-miz-d-ti">Vesnice, ze které mizí děti</h2>



<p>Po zmateném příchodu domů za prarodiči jim maličký hoch začal vyprávět, co viděl. Nezdálo se, že by jevili nějaký zájem, <strong>dokud nezmínil ten podivný zvuk</strong>. Zčistajasna oba ztuhli. Zasypali ho různými otázkami a chlapec se snažil vyděšeně odpovídat. Dědeček si po diskuzi musel zatelefonovat a babička mu mezitím vyprávěla o tom, že ve vesničce už několik let mizí <a href="/tag/deti/">děti</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dlouh-a-temn-noc">Dlouhá a temná noc</h2>



<p>Chlapec byl převezen do jistého domu, který byl polepený tapetami a malbami se starodávnými runami. V rozích místnosti ležely misky naplněné solí a uprostřed soška Buddhy. Malému chlapci bylo řečeno, že<strong> za žádnou cenu nesmí přes noc nikomu otevírat</strong>, ani kdyby se jednalo o povědomý hlas. Následně zamkl dveře a pustil si televizi, aby se odreagoval.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="998" height="522" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/obrovska-socha-buddhy.jpg" alt="" class="wp-image-112300 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/obrovska-socha-buddhy.jpg 998w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/obrovska-socha-buddhy-320x167.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/obrovska-socha-buddhy-768x402.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/obrovska-socha-buddhy-720x377.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 998px) 100vw, 998px" /></figure>



<p>Kolem jedné hodiny ráno zaznělo zaklepání na okno a následně na dveře. Ozval se dědečkův hlas: <em>„Jsi v pořádku?“</em> Zvuk dědova hlasu byl pro chlapce takovou úlevou, že vstal, aby otevřel dveře. Těsně před otevřením však uviděl něco zvláštního. Na <strong>dveřích nebyl vůbec žádný stín</strong>, i přes to, že panely měly průsvitná skla. Chlapec se rázem otočil a sůl v miskách zčernala. Zaslechl jen hlas: <em>„Po… Po… Po…“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nikdy-nen-po-v-em">Nikdy není po všem</h2>



<p>Nastala ráno a chlapec už mohl vyjít z místnosti. Byl převezen mimo Japonsko, kam už se nemohl nikdy vrátit. Toto pravidlo neporušil po dobu 10 let, ale pak <strong>jeho dědeček zemřel na rakovinu</strong>. Už to nevydržel a babičce řekl, že se s ním chce naposledy rozloučit. Babička mu to odsouhlasila. Než mohl chlapec hovor ukončit, uslyšel známý hlas. <em>„Po… Po… Po…“</em></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Have You Heard of Hachishakusama?! The Japanese Slenderman Story Time  // Something Scary | Snarled" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/3PWN38O-nT8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/japonska-hororova-legenda-vysoka-zena/">Bájná japonská legenda, která nahání hrůzu i těm nejotrlejším hororovým nadšencům, vás zcela jistě uvede do smíšených pocitů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/3PWN38O-nT8" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/3PWN38O-nT8" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Japonsko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/09/japonska-desiva-legenda.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Příběh kanibala, který zabil a snědl svou kamarádku: Začalo to sněním, končí to posedlostí –⁠ přesto je stále na svobodě</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsky-kanibal-svoboda/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 04 Sep 2022 02:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[vražda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=110804</guid>

					<description><![CDATA[<p>O svých zločinech dokonce napsal knihu a zkusil je použít jako námět pro komiks. Japonský kanibal je dosud miniaturní celebrita, ačkoli se objevuje v některých talkshow.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Issei Sagawa z&nbsp;Japonska je pravděpodobně nejděsivějším kanibalem všech dob. Během několika dní zavraždil, znetvořil, znásilnil a částečně snědl svou kamarádku. Navzdory tomuto příšernému činu je však <strong>stále na svobodě. Pohybuje se mezi dalšími lidmi</strong> a nevypadá to, že by se jeho touhy a choutky nějak změnily. Jak je ale vůbec možné, že někdo, kdo se dokonce chlubí zločinem takového kalibru, nebyl dosud obviněn ani odsouzen?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-siv-sny-o-kanibalismu">Děsivé sny o kanibalismu</h2>



<p>Na rozdíl od jiných kanibalů Sagawa tvrdí, že jeho posedlost lidským masem pochází už z&nbsp;dětství. Povšiml si stehen spolužačky v&nbsp;první třídě a pomyslel si: <em>„Hmm&#8230; to vypadá lákavě.“</em> Narodil se předčasně, <strong>otci se vešel do dlaně, v&nbsp;pubertě byl hubený</strong> a měřil 1,5 metru. V&nbsp;životě se vždy cítil jako nevítaná osoba a tohle podle něj přispělo k&nbsp;fascinaci kanibalismem. Určitou část viny dává také médiím. Zatímco ostatní snili o <a href="/tag/sex/">sexu</a> se ženami, on je chtěl sníst.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="804" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/lecebna-cela.jpg" alt="" class="wp-image-110805 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/lecebna-cela.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/lecebna-cela-311x250.jpg 311w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/lecebna-cela-768x617.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/lecebna-cela-720x579.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Svoje touhy zkoušel potlačit, ale tím ještě zesílily a dostávaly navíc sexuální rozměr. <em>„Když jsem na ulici viděl krásnou ženu, dumal jsem, jestli by šla sníst,“</em> popisuje. Za jednou dívkou vešel dokonce do bytu, naštěstí ale spala. <strong>Když pátral po něčem, čím by ji mohl zabít</strong> – uvažoval o propíchnutí deštníkem – vzbudila se a začala křičet. Sagawa utekl, následně šel za psychiatrem a přiznal se ke svým choutkám, což lékař posoudil jako velmi nebezpečné.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-studia-ve-francii-a-sp-ch">Studia ve Francii a úspěch</h2>



<p>Sagawův bohatý otec pak vytvořil krycí verzi a poslal ho studovat za hranice. V&nbsp;roce 1977 ve věku 27 let ho ale jeho sklony přemohly. <em>„Skoro každou noc jsem si domů přivedl prostitutku a pak ji zkoušel zastřelit. <strong>Z&nbsp;nějakého důvodu jsem ale vždycky ztuhl</strong> a nedokázal kohoutek zmáčknout,“</em> uvádí. <em>„Už to nebylo tolik o snědení, ale jen o posedlosti tímto rituálem, o jednoduchém zabití té ženy, ať se děje cokoli.“ </em>Pak došlo k&nbsp;osudovému setkání.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/soudni-kladivko.jpg" alt="" class="wp-image-110811 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/soudni-kladivko.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/soudni-kladivko-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/soudni-kladivko-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/soudni-kladivko-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/soudni-kladivko-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;roce 1981 se Sagawa dostal na pařížskou Sorbonnu. I daleko od domova si pamatoval, jak blízko k naplnění byly v&nbsp;Tokiu jeho fantazie. Potkal tu 25letou Holanďanku Renée&nbsp;s doktorátem a zkoušel se k&nbsp;ní přiblížit. <strong>Z&nbsp;peněz od otce si ji najal jako učitelku</strong> a časem se stali přáteli. Zkoušel s ní navázat bližší vztah, ale trvala pouze na přátelství, protože ji Sagawa nepřitahoval. Cítil se ponížený a ošklivý, takže ji jednou pozval k&nbsp;sobě domů na večeři, nakonec souhlasila.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jednoduch-cesta-od-soudu">Jednoduchá cesta od soudu</h2>



<p>Když na jeho žádost četla báseň, vytáhl pušku a střelil ji zezadu do krku. Sám byl poté zmatený a uvažoval i o zavolání sanitky, což by však byla jistá cesta do vězení. Oddal se tedy svým choutkám, <strong>dělalo mu ale problémy dostat se přes kůži</strong> k&nbsp;samotnému masu. Nakonec pomohl řeznický nůž a Sagawa jen litoval toho, že ji nemohl sníst zaživa. Pokračoval v&nbsp;hostině, tělo znetvořil, a nakonec s&nbsp;ní měl i sex. K&nbsp;tomu poslouchal <a href="/tag/zaznam/">záznam</a> její recitace.</p>



<p>Sagawu zatkli a ve vazbě čekal dva roky na soud, který ho shledal nepříčetným a poslal na doživotí do léčebny. V&nbsp;Japonsku ho znova vyšetřili a prohlásili za normálního. Jeho jediným motivem <strong>podle nich byla sexuální perverze</strong>. Francouzská obvinění byla stažena a dokumenty se do Japonska nikdy nedostaly. Jen 5 let po vraždě se tak dostal na svobodu. Dnes se živí jako umělec a přeje si, aby lidé nebrali kanibalismus jako tak hrůznou záležitost.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsky-kanibal-svoboda/">Příběh kanibala, který zabil a snědl svou kamarádku: Začalo to sněním, končí to posedlostí –⁠ přesto je stále na svobodě</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Hrůzostrašné vzpomínky na bombardování Hirošimy a Nagasaki –⁠ vypráví jediný člověk, který ho přežil</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/oficialne-prezil-oba-atomove-vybuchy/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 04 Sep 2022 02:08:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[jaderná bomba]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=110828</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tento muž měl v životě zároveň velké štěstí i smůlu. Dvakrát se vyskytl v bezprostřední blízkosti jaderného výbuchu, přesto přežil.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V lidské historii existují pouze dva případy použití jaderné bomby jako zbraně k útoku na lidi. Jsou jimi americké bombardování Hirošimy z 6. srpna 1945 a útok na Nagasaki, který se odehrál o tři dny později. Ačkoli jsou <strong>města od sebe vzdušnou čarou vzdálena 300 kilometrů</strong>, přesto se vyskytlo možná až 165 lidí, kteří zažili oba výbuchy, protože se stihli přesunout. Jedinou oficiálně uznanou osobou, která obě exploze přežila, je však Tsutomu Yamaguchi.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-posledn-den-slu-ebn-cesty-v-hiro-im">Poslední den služební cesty v Hirošimě</h2>



<p>Jde o inženýra pocházejícího z Nagasaki, který pracoval pro společnost Mitsubishi Heavy Industry. V létě 1945 byl na tříměsíční služební cestě v Hirošimě, 6. srpen byl jeho posledním dnem v tomto městě. <strong>Ráno, kdy na Hirošimu dopadla atomová puma</strong>, byl na cestě do práce v docích. Nacházel se ani ne tři kilometry od epicentra výbuchu, byl tedy v zóně silného účinku zbraně. Později vzpomínal, že před explozí slyšel motory amerického bombardéru B-29 Superfortress a pak na obloze viděl dva malé padáky.</p>



<p>Když puma explodovala, měl čas zalehnout do příkopu, což mu možná zachránilo život. I tak ho síla exploze z úkrytu vytrhla a on přistál na zemi o kus dále. Výbuch mu protrhl ušní bubínek, dočasně oslepl a po těle měl rozsáhlé radiační popáleniny. Nakonec se mu<strong> i přes zranění podařilo dostat do leteckého krytu</strong>, kde přečkal další hodiny. Mohl se považovat za šťastného, protože již další den se i s kolegy mohl evakuovat domů do Nagasaki, kde se dočkal ošetření svých zranění. Nevěděl, že to byl krok z bláta do louže.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-exploze-z-n-ho-strhala-obvazy">Exploze z něho strhala obvazy</h2>



<p>Ačkoli byl silně obvázaný, již 9. srpna se rozhodl, že půjde do práce. Kolem 11:00 měl zrovna svému nadřízenému popisovat zážitky z Hirošimy, když na město dopadla puma nazývaná Fat Man. <strong>Opět se nacházel ve vzdálenosti kolem 3 kilometrů od výbuchu</strong>. Hlavně díky členitějšímu terénu v oblasti a zesílené konstrukci budovy, kde se nacházel, měl štěstí, že nebyl vážně zraněn. Každopádně tlaková vlna z něho servala obvazy a byl opět vystaven nebezpečnému radioaktivnímu záření.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
https://twitter.com/fasc1nate/status/1559199295626174464
</div></figure>



<p>V následujících dnech nebyl jeho stav vůbec dobrý, podobně jako stav mnoha obyvatel města. Yamaguchimu vypadaly vlasy, neustále zvracel a jeho rány neuvěřitelným způsobem hnisaly. Měl vysoké horečky, nejedl a velmi málo pil. <strong>Později se svěřil, že se domníval, že zemře</strong>. Nakonec se mu ale začalo zdraví vracet, i když velmi pomalu. Jeho dětem i manželce se podařilo bombardování města přežit. Později vzpomínal, že ještě v 50. letech používal obvazy. Následkem výbuchu ohluchl na levé ucho.</p>



<p>V roce 1957 byl oficiálně uznán jako osoba, která přežila útok v Nagasaki. Nijak významně se o to nestaral, byl relativně zdravý. V pozdějších letech se začal angažovat v hnutí pro jaderné odzbrojení. Až v roce 2009 požádal <a href="/tag/japonsko/">japonskou</a> vládu o to, aby <strong>byl uznán jako oběť, která přežila i Hirošimu</strong>. Vláda jeho požadavek po třech měsících jednání uznala a Yamaguchi je dnes jedinou osobou ve vládních dokumentech s tímto záznamem. Zemřel 4. ledna 2010 ve věku 93 let na rakovinu žaludku.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/oficialne-prezil-oba-atomove-vybuchy/">Hrůzostrašné vzpomínky na bombardování Hirošimy a Nagasaki –⁠ vypráví jediný člověk, který ho přežil</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Japonsko plánuje vypustit vysokorychlostní vlaky do vesmíru. Brzy bychom se měli dočkat 1. prototypu</title>
		<link>https://vedazive.cz/vesmir/vesmirny-putujici-expres/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 23 Aug 2022 02:51:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Vesmír]]></category>
		<category><![CDATA[Galaxie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[kolonie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=107962</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonsko chystá velký projekt sestrojení vesmírného vlaku, který by umožnil lidstvu konečně kolonizovat Měsíc a Mars. Přípravy jsou v plném proudu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Japonští vědci se pustili do ambiciózního projektu vytvoření vysokorychlostních vesmírných vlaků, které dopraví cestující na jiné planety.&nbsp;Vývojáři z <a rel="nofollow noopener" href="https://www.kyoto-u.ac.jp/en" target="_blank">Universit</a><a href="https://www.kyoto-u.ac.jp/en" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">y</a><a rel="nofollow noopener" href="https://www.kyoto-u.ac.jp/en" target="_blank"> of Kyoto</a> spolu se <strong>specialisty z Kajima Construction</strong> plánují uvést tento neobvyklý, ale odvážný nápad v realitu. Zní to sice trochu bláhově, ale proces je v plném proudu. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kolonizace-m-s-ce-a-marsu">Kolonizace Měsíce a Marsu</h2>



<p>Podle nich půjdou první inovativní kompozice na Měsíc a <a href="/tag/mars/">Mars</a>.&nbsp;Galaxy Express bude moci dělat krátké zastávky na oběžné dráze na speciálních stanicích.&nbsp;Tam se <strong>cestující vesmírem zotaví, aby mohli pokračovat</strong> v cestování po určených trasách.&nbsp;Nejmodernější dopravní systém se nazývá Hexagon Space Track System.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vesm-rn-vlakov-expres">Vesmírný vlakový expres</h2>



<p>Vesmírný vlak se bude podle autorů revolučního nápadu skládat ze šesti vozů.&nbsp;Při pohybu v kosmickém prostoru budou všechny jeho části spojeny v jednu. Plánuje se, že <strong>takové</strong> <strong>vlaky budou na startu urychleny pomocí vesmírných motorů</strong>. Zajímavé je, že kromě jiného budou mít japonské vlaky také zatahovací křídla.&nbsp;V případě přiblížení k planetě s atmosférou jim tato možnost umožní pohybovat se jako letadla.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ivot-ve-vesm-ru">Život ve vesmíru?</h2>



<p>Na <a href="/tag/mesic/">Měsíci</a> a Marsu se Japonci chystají vybudovat osady s lesy a nádržemi. Tím by vytvořili umělé podmínky, které lidem zajistí pohodlné bydlení. <a href="https://www.researchgate.net/profile/Yosuke_Yamashiki/4" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Yosuke Yamashiki</a>, jeden z vedoucích projektu, který vede Centrum pro lidskou astronautiku na univerzitě v Kjótu, <strong>zdůrazňuje, že v jiných zemích k podobnému vývoji nedochází</strong>. Plány badatelů ze země vycházejícího slunce mají údajně dobré vyhlídky.&nbsp;Myšlenka nastolení života ve vesmíru je pro lidstvo stále aktuálnější.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="843" height="503" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/odlet-do-vesmiru.jpg" alt="" class="wp-image-108204 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/odlet-do-vesmiru.jpg 843w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/odlet-do-vesmiru-320x191.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/odlet-do-vesmiru-768x458.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/odlet-do-vesmiru-720x430.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 843px) 100vw, 843px" /></figure>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-realizace-projektu-se-mo-n-je-t-do-ijete">Realizace projektu se možná ještě dožijete</h2>



<p>Kromě požadavku na nejpokročilejší technologie, seriózní infrastruktury a působivého financování však bude vytvoření vysokorychlostního galaktického vlaku i časově náročné, může trvat mnoho desetiletí.&nbsp;Někteří odborníci odhadují, že <strong>dokončení takového projektu by mohlo trvat nejméně 100 let</strong>.&nbsp;Japonští nadšenci se ale těchto složitostí neobávají.&nbsp;Slibují, že do roku 2050 představí veřejnosti prototyp svého vesmírného expresu.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-rg">Zdroj: <a href="https://rg.ru/2022/07/21/relsy-v-nebesa.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">RG</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/vesmir/vesmirny-putujici-expres/">Japonsko plánuje vypustit vysokorychlostní vlaky do vesmíru. Brzy bychom se měli dočkat 1. prototypu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Hiró Onoda – voják, který v džungli vedl 2. světovou válku ještě 29 let po jejím skončení a odmítal uvěřit současnému světu</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsky-vojak-se-29-let-nevzdal/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 30 Jul 2022 02:16:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=102115</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonští vojáci byli za druhé světové války známí svým odporem k tomu vzdát se, raději volili boj a smrt i v bezvýchodné situaci. To vedlo až k absurdním událostem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>O fanatičnosti japonských vojáků za druhé světové války bylo napsáno již mnohé. Ale nad jedním příběhem přesto zůstává rozum stát. Jde o osud <strong>poručíka japonské armády Hiró Onody, který byl nasazen na filipínském ostrově </strong>Lubang. Dlouhé roky byl přesvědčený, že válka mezí Japonskem a Spojenými státy stále pokračuje, a přes všechny důkazy se odmítal vzdát, i když se o to úřady opakovaně snažily. Přiměl ho k tomu až rozkaz nadřízeného.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-voj-k-vycvi-en-k-z-kodnictv">Voják vycvičený k záškodnictví</h2>



<p>Onoda byl absolventem speciálního výcviku, ve kterém se naučil taktice partyzánského boje, záškodnických akci, ale i metodám propagandy. Patřil mezi <strong>bojovníky, kteří měli působit na území obsazeném nepřítelem</strong>, způsobovat mu škody a bránit útoku na <a href="/tag/japonsko/">Japonsko</a>. I proto byl v roce 1944 nasazen na malém filipínském ostrově Lubang. Zdejšího velitele se pokoušel přesvědčit k vedení partyzánského boje, ale neúspěšně.</p>



<p>Po vylodění Američanů a Filipínců v únoru 1945 byla posádka přemožena. Onoda se ale spojil se třemi vojáky a stáhli se do džungle, aby v boji pokračovali. Jejich cílem bylo <strong>působit co největší škody a zároveň se nenechat dopadnout</strong>. V tom pokračovali dlouhé měsíce a roky. Po kapitulaci Japonska 2. září 1945 se Američané pokoušeli japonské vojáky přesvědčit, aby složili zbraně. U mužů Hiró Onody ale dlouho nebyli úspěšní.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="800" height="644" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/hiroo-onoda-vpravo-bratr.jpg" alt="" class="wp-image-102109 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/hiroo-onoda-vpravo-bratr.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/hiroo-onoda-vpravo-bratr-311x250.jpg 311w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/hiroo-onoda-vpravo-bratr-768x618.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/hiroo-onoda-vpravo-bratr-720x580.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure>



<p>Ti našli první shazované letáky o kapitulaci v říjnu 1945, ale považovali je za propagandu. Nepřesvědčil je ani tištěný rozkaz podepsaný generálem Tomoyukem Yamashitou o několik měsíců později. <strong>Podle nich bylo nemyslitelné, aby se císařství vzdalo</strong>. Skupina tak i nadále přepadala místní farmáře, ničila různé sklady a snažila se všemožně škodit. Občas se střetla i s <a href="/tag/policie/">policií</a>. Živila se krádežemi rýže a hospodářských zvířat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spolubojovn-ci-ode-li-nebo-padli">Spolubojovníci odešli nebo padli</h2>



<p>Jak roky ubíhaly, i tito vojáci začali pochybovat. Jeden z nich v roce 1949 skupinu opustil a po několika měsících se vzdal úřadům. Ty nyní věděly, že je na ostrově skupinka Japonců, kteří se nehodlají vzdát. <strong>Úřednici zkusili použít fotografie a dopisy od jejich rodin, ale marně</strong>. Samozřejmě po nich probíhalo pátrání a v roce 1954 pátrací skupina jednoho z vojáků zastřelila. Zbývající dva začali být ještě více opatrní, ale v roce 1972 si kulka našla dalšího a Onoda zůstal ve svém boji sám.</p>



<p>V roce 1974 se ho vydal hledat japonský dobrodruh Norio Suzuki a uspěl. Onoda mu ale řekl, že vzdát se může jen na rozkaz nadřízeného důstojníka. Japonská vláda našla jeho bývalého velícího důstojníka majora Yoshimu Taniguchiho, ten odletěl na Filipíny a Onodovi rozkaz osobně dal. Voják 9. března 1974 kapituloval, <strong>filipínské úřady ho vzhledem k mimořádné situaci omilostnily</strong>. Vrátil se do Japonska, pak žil v Brazílii a nakonec opět v Japonsku. Založil tábor, kde mladé lidi učil, jak přežít v přírodě. Zemřel v roce 2014 ve věku 91 let.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jaké asi byly důvody japonských vojáků pro takto fanatický boj?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Hiroo Onoda Fought WWII For 30 Additional Years" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/N3FHeBnTnVs?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenews">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNews</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonsky-vojak-se-29-let-nevzdal/">Hiró Onoda – voják, který v džungli vedl 2. světovou válku ještě 29 let po jejím skončení a odmítal uvěřit současnému světu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/N3FHeBnTnVs" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/N3FHeBnTnVs" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Japonsko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/onoda-kapitulace-prezident-marcos.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>V Japonsku prošlo bezpečnostními testy první létající auto. Datum uvedení na trh mnohé zarazí</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/japonsko-certifikovalo-letajici-auto/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 01 Dec 2021 03:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[certifikát]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[létající auta]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=46926</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vývoj létajících automobilů zaznamenal další významný milník. Postupně přestávají být doménou několika nadšenců a v blízké budoucnosti zamíří dokonce na trh.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Létající automobily byly vždycky snem techniků i mnoha běžných smrtelníků. Přestože technicky jim už dlouho nebrání v&nbsp;zásadě nic v&nbsp;provozu, čelí problémům na jiných frontách. Jejich provoz ve veřejném <strong>prostoru bude vyžadovat množství legislativy a dalších úprav</strong>. Jedná se vlastně o přidání zcela nové vrstvy k&nbsp;již známým dopravním vrstvám. Krom toho je také potřeba zabezpečit ty, kteří se pohybují na povrchu, před těmi, kteří budou ve vzduchu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-schv-len-bezpe-nostn-certifik-t">Schválený bezpečnostní certifikát</h2>



<p>První létající automobil aktuálně získal v&nbsp;Japonsku svůj bezpečnostní certifikát. Výrobci to <strong>dovoluje postupnou komercializaci jejich eVTOL strojů</strong>, k&nbsp;čemuž by mělo dojít do roku 2025. Jde o významný moment na poli létajících automobilů nejen pro trh v&nbsp;této zemi, ale postupně by tak mohla být vydlážděna cesta k&nbsp;dekádě ve znamení létajících vozů i v&nbsp;dalších státech. Řadu eVTOL společnosti SkyDrive momentálně reprezentuje model SD-03, který už se solidně uvedl.</p>



<p>Tento stroj provedl úspěšný demonstrační let v&nbsp;srpnu roku 2020. Obsahuje jen jedno sedadlo a disponuje osmi vrtulemi ve formaci kvadrokoptéry. Dosahuje letové doby asi 10 minut a rychlosti 48 kilometrů za hodinu. <strong>Během světové premiéry odstartoval pilot vertikálně</strong>, obletěl cvičnou plochu a hladce přistál na stejné místo. Od té doby žádala firma SkyDrive o certifikát u MLIT – Ministerstva pro zemi, infrastrukturu, transport a turismus.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kl-ov-pap-r-pro-dal-postup">Klíčový „papír“ pro další postup</h2>



<p>Tento úřad certifikuje bezpečnost všech vozidel či dalších strojů, které se mají pohybovat po veřejných komunikacích. Při testování jsou použity přísné normy a <strong>úředníci sledují veškeré letové možnosti „uchazečů“</strong>. Společnost musela zároveň zaslat obsáhlou dokumentaci včetně výrobních plánů pro další modely. Zmíněné ministerstvo tímto způsobem dosud neschválilo žádné jiné létající auto.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis.jpg" alt="" class="wp-image-46942 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/certifikace-podpis-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Právě proto je úspěch produktu firmy SkyDrive obrovským milníkem pro budoucnost tohoto odvětví. Společnost bude s&nbsp;ministerstvem i dalšími úřady i nadále spolupracovat, aby mohla <strong>vytvořit bezpečné eVTOL auto pro běžné uživatele</strong>. V&nbsp;této chvíli je model SD-03 uveden jako dronová služba na území Japonska, ovšem s&nbsp;bezpečnostním certifikátem. SkyDrive doufá ve využití svých vozidel coby vzdušných taxi, a to právě do roku 2025.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Co považujete za největší překážku v uvedení létajících aut do běžného provozu?</strong></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="SkyDrive Project SD-03 World Debut" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/58kEzTpPzS0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/technology/first-flying-car-passes-safety-test-in-japan-could-be-onsale-by-2025/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/japonsko-certifikovalo-letajici-auto/">V Japonsku prošlo bezpečnostními testy první létající auto. Datum uvedení na trh mnohé zarazí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/58kEzTpPzS0" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/58kEzTpPzS0" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Japonsko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/skydrive-model.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Proč manželské páry v Japonsku spí odděleně? Tajemství mírumilovného soužití prozrazeno</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/logika-oddeleneho-spani-japoncu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 13 Oct 2021 03:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[spánek]]></category>
		<category><![CDATA[zvyklost]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=34550</guid>

					<description><![CDATA[<p>Asie je známá malými bytečky a tím, že jakýkoli prostor je tu velmi cenný. Přesto však manželé dodržují spaní v oddělených postelích, či dokonce místnostech.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na rozdíl od Evropy, kde manželé zpravidla sdílejí jednu ložnici, Japonci na to jdou zcela obráceně. Nejde přitom o projev jakýchkoli intimních problémů nebo tiché domácnosti.<strong> Japonci si zkrátka zvykli spát odděleně a je to z&nbsp;velmi rozumných důvodů</strong>. Ostatně nebude to jediná oblast, kde se Evropa může od ostrovní země něco přiučit. Prvním důvodem je prostá rozdílnost pracovních rozvrhů obou manželů, která by zasahovala do spánku toho druhého.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pr-ce-d-ti-a-klid">Práce, děti a klid</h2>



<p>Probuzení drahé polovičky jen kvůli časnému – či naopak pozdnímu – vstávání nebo návratu z&nbsp;práce není pro vztah nic příjemného. Je jednoduše ohleduplné nerušit aktivitou druhého. Oba si tak mohou dopřát nerušený odpočinek.<strong> Pro matku je velmi podstatné, že děti spí v&nbsp;její ložnici.</strong> Studie prokázaly, že společný odpočinek dítěte a rodiče pomáhá oběma k mnohem kvalitnějšímu spánku. Děti si totiž udrží stálou teplotu a srdeční rytmus.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonsko-par-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-34587 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Tento postup navíc snižuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence a zlepšuje sebevědomí dětí. Rychleji se tak stávají nezávislými a daří se jim také lépe ve škole. Evropský pohled by <strong>oddělený spánek manželů pokládal nejspíš za následek partnerských neshod</strong>. Jenže pro Japonce je to důkaz vzájemného míru. Svého odpočinku si velmi cení a nechtějí během něj být rušeni. Nechtějí se tedy zabývat kopáním, chrápáním a dalšími spánkovými projevy svého protějšku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jejich-vytou-en-model">Jejich vytoužený model</h2>



<p>I když někteří Japonci nemají možnost zařídit si oddělené ložnice, chtějí si užít vlastní, ničím a nikým nerušený odpočinek. Oddělené nocování Japonců sahá už desítky let do historie. <strong>Tradiční japonské futony jsou vycpané bavlnou</strong>, která poskytuje dostatek komfortu a podpory pro tělo. Jenže v&nbsp;minulosti se vyráběly jen ve verzi pro jednoho. Konkrétně šlo o doby před rokem 1940, kdy model připomínal pytel vycpaný balíčky z&nbsp;obchodu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina.jpg" alt="" class="wp-image-34584 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/japonska-rodina-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Takže i pokud se chtěl manželský pár přitulit na této matraci, jeden z&nbsp;nich skončil na zemi a pohodlí prakticky nešlo dosáhnout. Některé rodiny dodnes používají tento typ postele.<strong> Nezabere příliš místa a velmi jednoduše se skladuje. </strong>Na Japonsku je ovšem vidět, že pro nás podivné zvyklosti jiných národů mají svůj racionální základ a mohou mít také velmi pozitivní dopad. </p>



<p class="has-text-align-center"><strong>A co váš partnerský spánek?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-brightside">Zdroj: <a href="https://brightside.me/wonder-curiosities/why-do-married-couples-in-japan-sleep-separately-798194/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">BrightSide</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/logika-oddeleneho-spani-japoncu/">Proč manželské páry v Japonsku spí odděleně? Tajemství mírumilovného soužití prozrazeno</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Japonsko získalo přírodním procesem nový ostrov. Zásluhu na tom má nedávná exploze podvodního vulkánu</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/vulkan-pridal-japonsku-novy-ostrov/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Sep 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[Erupce]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[ostrov]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=26167</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonsko tvoří skoro 7 tisíc ostrovů, což je nejspíš více, než by kdokoli čekal. Teď k tomuto úctyhodnému počtu přibyl ještě jeden další.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Oficiálně se Japonsko skládá z&nbsp;6&nbsp;852 ostrovů, jenže podvodní exploze vulkánu Fukutoku-Okanoba momentálně jeden ostrov přidala. Nová pevnina se nachází asi 1&nbsp;200 kilometrů jižně od Tokia a leží kousek od ostrova Iwo Jima. <strong>Ostrov se zjevil už dříve, jenže dva dny trvalo</strong>, než si ho všimla místní pobřežní hlídka a usoudila, že je tu něco jinak. Následně byla hlášena mračna páry, která sahala až 15 kilometrů vysoko.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nov-p-r-stek-do-rodiny">Nový přírůstek do rodiny</h2>



<p>Pro zajímavost, 15 kilometrů je horní limit letové hladiny moderních dopravních letadel, než začnou mít problémy. Nakonec dokázali pracovníci hlídky zhruba stanovit tvar nového ostrova, konkrétně půlměsíc. <strong>V&nbsp;tuto chvíli je ostrov ještě „miminkem“ a má v&nbsp;průměru jen asi kilometr</strong>. Jenže místní meteorologové soudí, že exploze vulkánu stále probíhá. Z&nbsp;toho důvodu tak vydali varování před kouřem a sopečným popelem.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/novy-ostrov-zaber.jpg" alt="" class="wp-image-26185 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/novy-ostrov-zaber.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/novy-ostrov-zaber-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/novy-ostrov-zaber-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/novy-ostrov-zaber-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/novy-ostrov-zaber-450x253.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Očekává se, že nad hladinu oceánu se může nakonec vynořit celý kráter Fukutoku-Okanoba. Pokud se ostrov ukáže jako stabilní změna terénu, bude mít událost nejspíš i geopolitické důsledky. <strong>Nachází se blízko nejjižnějších ostrovů Ogasawara nebo řetězu Boninských ostrovů</strong>. V&nbsp;závislosti na své konečné velikosti tak může rozšířit území Japonska, které může vznést oficiální nároky. Podle médií je to ale nepravděpodobně, i kdyby ostrov na hladině zůstal.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ot-zka-trvalosti-zm-ny">Otázka trvalosti změny</h2>



<p>Ano, je to přesně tak, ostrov se může za nějakou dobu opět ponořit do vln – nebyl by to první případ. Ostatně Japonsko za sebou má v historii několik podobných změn terénu, které se pak zase vrátily do původního stavu. <strong>Nové ostrovy tak byly potvrzeny už například v&nbsp;letech 1904, 1914 a 1986</strong>, jenže všechny poměrně rychle zase zmizely. Poslední takový „přírůstek“ vydržel pouhé dva měsíce, podíl na tom měly hlavně oceánské vlny a proudy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/japonsky-ostrov-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-26182 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>U obou typů událostí – jak vzedmutí pevniny, tak jejího poklesu do vod – často chvíli trvá, než si proměny někdo všimne. Ovšem našly se i ostrovy, které zůstaly natrvalo. Například v&nbsp;roce 2013 vyrostl vulkanický ostrov Niijima tak moc, že se připojil k&nbsp;blízké pevnině. <strong>Svět tak dostal dárek v&nbsp;podobě „Snoopyho ostrova“.</strong> I když už nějakou dobu nevypadá jako kreslený bígl, ostrov – aktuálně Nishino Shima – je stále na místě a dále roste.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="福徳岡ノ場で新島確認 過去は海没、噴石に警戒" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/3umxS1av8-Q?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/environment/japan-has-a-new-island-thanks-to-underwater-volcano-eruption/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/vulkan-pridal-japonsku-novy-ostrov/">Japonsko získalo přírodním procesem nový ostrov. Zásluhu na tom má nedávná exploze podvodního vulkánu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/3umxS1av8-Q" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/3umxS1av8-Q" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Japonsko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/08/vulkanicky-ostrov-e1630426655230.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Jedinečný objev, pravěcí lidé cíleně se plavící na japonské ostrovy vrhají nové světlo na schopnosti a technologie lidí z doby kamenné</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/toto-by-mohl-byt-jedinecny-objev-praveci-lide-cilene-se-plavici-na-japonske-ostrovy-vrhaji-nove-svetlo-na-schopnosti-a-technologie-lidi-z-doby-kamenne/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 14 May 2021 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[námořníci]]></category>
		<category><![CDATA[ostrov]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=7842</guid>

					<description><![CDATA[<p>Lidé se v pravěku nejspíš cíleně vydali na japonské ostrovy Ryukyu a satelitní sledování bójí naznačuje, že téměř určitě nešlo o náhodu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Před dlouhou dobou se starověcí námořníci úspěšně podnikli nebezpečnou mořskou cestu a dostali se na japonské ostrovy Ryukyu. Archeologické vykopávky na šesti z&nbsp;těchto ostrovů – které jsou součástí ostrovního řetězu dlouhého 1&nbsp;200 kilometrů – ukazují, že <strong>migrace na ostrovy proběhla před asi 35&nbsp;000 lety</strong>. Stalo se tak jak z&nbsp;jihu od Taiwanu, tak ze severu skrze japonský ostrov Kyushu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-vn-plavba-na-vzd-len-ostrovn-zem">Dávná plavba na vzdálená ostrovní území</h2>



<p>Je ovšem nejisté, zda se sem dávní námořníci plavili záměrně, nebo sem byli zaváti náhodou povětrnostními podmínkami nebo jiným vlivem. Odpověď by mohla vrhnout nové světlo na <strong>schopnosti a technologii lidí doby kamenné</strong>, jejich námořní dovednosti a celkové možnosti. Aktuálně stejný proces simulují bóje sledované satelity, které se vydávají po obdobných trasách a „opakují“ tyto dávné výpravy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="553" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/budovy-taiwan-1024x553.jpg" alt="" class="wp-image-7845 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/budovy-taiwan-1024x553.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/budovy-taiwan-300x162.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/budovy-taiwan-768x415.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/budovy-taiwan-720x389.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/budovy-taiwan-450x243.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/budovy-taiwan.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Badatelé analyzovali data ze 138mi bójek, které byly vypuštěny poblíž Taiwanu a filipínského ostrova Luzon od roku 1989 do roku 2017, <strong>v&nbsp;rámci programu mapování celkového povrchu světových oceánů</strong>. Tým shledal, že pouze 4 bóje se dostaly do okruhu 20ti kilometrů v&nbsp;okolí kteréhokoli z&nbsp;ostrovu řetězu Ryuku a i u nich se tak stalo kvůli tajfunům a dalším netypickým projevům mořského počasí. Pravidelnou trasu lze tedy jistě vyloučit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nepravd-podobn-cestov-n-b-hem-bou-e">Nepravděpodobné cestování během bouře</h2>



<p>Je velmi malá šance, že by se pravěcí lovci vypravili na oceán, pokud by na obzoru zuřila masivní bouře. Nová zkoumání navíc ukazují, že proudy by směrovaly plavidla spíš od ostrovů než směrem k&nbsp;nim, takže kdokoli se na ně dostal, provedl to zcela záměrně. <strong>Geologické nálezy ukazují, že proudy v&nbsp;regionu jsou stabilní posledních minimálně 100&nbsp;000 let</strong>. Je tudíž na místě usuzovat, že vypuštěné bóje se chovaly velmi podobně jako dávná plavidla.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="769" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ostrov-pobrezi-1024x769.jpg" alt="" class="wp-image-7848 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ostrov-pobrezi-1024x769.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ostrov-pobrezi-300x225.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ostrov-pobrezi-768x577.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ostrov-pobrezi-720x541.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ostrov-pobrezi-450x338.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/04/ostrov-pobrezi.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>Z&nbsp;pohledu navigace bylo také dosažení Ryuku natolik komplikované, že náhodná plavba nedává zkrátka smysl. Kamenné nástroje a pozůstatky ulovených nosorožců také naznačují, <strong>že se na stejná místa mohl dostat i Homo erectus</strong> v&nbsp;době minimálně před 709&nbsp;000 lety a moderní lidé začali plavby tohoto typu někdy před 65&nbsp;000 lety. Je ovšem stále na debatu, zda lidské plavby během Paleolitu byly náhodné, nebo cílené.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-science-news">Zdroj: <a href="https://www.sciencenews.org/article/ancient-humans-sea-voyage-japan-ryukyu-island-migration" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Science News</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/toto-by-mohl-byt-jedinecny-objev-praveci-lide-cilene-se-plavici-na-japonske-ostrovy-vrhaji-nove-svetlo-na-schopnosti-a-technologie-lidi-z-doby-kamenne/">Jedinečný objev, pravěcí lidé cíleně se plavící na japonské ostrovy vrhají nové světlo na schopnosti a technologie lidí z doby kamenné</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
