zima – VědaŽivě.cz

Skipas za 400 Kč. Malopolská vesnice Tylicz těží z kurzu zlotého a nižších provozních nákladů lanovek

Veronika Holečková — Wed, 28 Oct 2026 13:00:00 +0000

Tylicz je vesnice v okrese Nowy Sącz, zhruba šest kilometrů od lázeňské Krynice-Zdrój, a pro Čechy v zimě nenápadný tip. Přepočítali jsme ceník sezony 2026/2027 kurzem ČNB ze 7. října 2026, kdy zlotý stál 5,575 Kč. Čtyřhodinová jízdenka pro dospělého vychází na 474 Kč, šestihodinová na 530 Kč a celodenní na 697 Kč. V ceně krátkého pobytu na svahu se většina českých středisek Tyliczi nevyrovná. Nejvíc se úspora projeví u delších pobytů. Šest dní lyžování pořídíte asi za 3 011 Kč, tedy pod hranicí, kterou dnes překračuje i rodinný Karlov v Jeseníkách.

Ceník TYLICZ.ski v korunách: kolik stojí hodina na sjezdovce

Oficiální ceník TYLICZ.ski pracuje s jednoduchou nabídkou časových a vícedenních skipasů. Po přepočtu kurzem ČNB vychází takto:

Skipas pro dospělého	Cena v PLN	Přibližně v Kč
4 hodiny	85	474
6 hodin	95	530
1 den	125	697
2 dny	230	1 282
3 dny	325	1 812
4 dny	410	2 286
5 dnů	485	2 704
6 dnů	540	3 011

Zajímavější je cena za hodinu. U šestihodinového lístku zaplatíte za každých šedesát minut na kopci zhruba 88 Kč. Čtyřhodinový tarif vyjde na 118 Kč za hodinu. U šestidenní permanentky stojí jeden lyžařský den v průměru přibližně 502 Kč, tedy méně než samotný čtyřhodinový lístek v řadě tuzemských areálů.

Děti a senioři mají vlastní slevu, šestidenní skipas pro ně stojí 480 PLN, asi 2 676 Kč. U pokladny se platí hotově nebo kartou, nabízí se i nákup v e-shopu. Za čipovou kartu se skládá vratná záloha 10 PLN, tedy kolem 56 Kč. Platbu v korunách ceník nezmiňuje, proto doporučujeme vzít s sebou kartu nebo pár zlotých.

Tylicz proti Karlovu, Monínci a Peci: kde zlotý vyhrává nejvíc

Nejbližším českým protějškem je Ski Arena Karlov, rovněž rodinně laděné středisko. Podle ceníku Ski Areny Karlov zaplatí dospělý za čtyřhodinový eSkipas při online nákupu 713 Kč, u pokladny 750 Kč. Šest dní vyjde online na 3 392 Kč.

Areál	4 hodiny (dospělý)	6 dní (dospělý)
TYLICZ.ski	cca 474 Kč	cca 3 011 Kč
Karlov (online)	713 Kč	3 392 Kč
Monínec (hlavní sezona)	760 až 860 Kč	neuvedeno
Černá hora-Pec	1 070 Kč	neuvedeno

U čtyř hodin činí rozdíl proti Karlovu 239 Kč, Monínec je dražší zhruba o 286 až 386 Kč. Proti Černé hoře-Peci, kde čtyřhodinovku podle ceníkového portálu OnTheSnow pořídíte za 1 070 Kč, ušetříte v Tyliczi skoro 600 Kč, polský lístek tak stojí méně než polovinu. U šestidenní permanentky se náskok proti Karlovu zužuje na zhruba 381 Kč na osobu, i to ale u většiny rodin pokryje večeři v restauraci.

Kde se rozdíl bere? Konkrétní strukturu nákladů polských provozovatelů se nám dohledat nepodařilo a jednoduché vysvětlení levnou prací neobstojí. Polská minimální mzda pro rok 2026 činí 4 806 PLN, asi 26 793 Kč, zatímco česká 22 400 Kč. Podle nás hraje hlavní roli velikost areálu. Menší areál s kratšími tratěmi má jiný poměr investic, zasněžování a obsluhy než rozlehlý krkonošský resort a k tomu se přidává místní cenová politika, která cílí na rodiny z okolí.

Levné lyžování přitom neplatí v celém Malopolsku. Rádio Eska Kraków pro sezonu 2025/2026 uvádělo šestidenní skipas Tatry Super Ski za 730 PLN, dnes asi 4 070 Kč, zatímco sousední Master Ski v Tyliczi chtěl 525 PLN. Okolí Zakopaného se cenami blíží dražším českým horám, Beskid Sądecki zůstává výrazně dostupnější.

Šestidenní lyžovačka pro rodinu: modelový výpočet úspory

Rozdíl jednoho skipasu vypadá skromně, u celé rodiny se ale sčítá. Spočítali jsme dva modelové případy pro šestidenní pobyt.

Dva dospělí a dvě děti:

TYLICZ.ski: 2 × 540 PLN + 2 × 480 PLN = 2 040 PLN, tedy asi 11 373 Kč
Karlov online: 2 × 3 392 Kč + 2 × 2 544 Kč = 11 872 Kč
Úspora: přibližně 499 Kč

Čtyři dospělí:

TYLICZ.ski: 4 × 3 011 Kč = 12 044 Kč
Karlov online: 4 × 3 392 Kč = 13 568 Kč
Úspora: přibližně 1 524 Kč

Proti Karlovu tedy rodina s dětmi ušetří zhruba pět stovek, partička dospělých přes patnáct set. Výpočet za Černou horu-Pec jsme nedělali, protože oficiální web resortu běžný šestidenní tarif nezveřejňoval. Čtyřhodinové ceny ale naznačují, že proti největším krkonošským areálům by úspora byla násobně vyšší.

Kurz zlotého rodinám letos pomáhá. Na začátku ledna 2026 stál zlotý podle ČNB 5,739 Kč a během měsíce vystoupal až k 5,789 Kč. Stejná šestidenní permanentka za 540 PLN by tehdy vyšla zhruba na 3 099 Kč. V říjnu je tedy o 89 Kč levnější a u čtyřčlenné rodiny se rozdíl blíží čtyřem stovkám.

Cesta z Ostravy do Tylicze: kdy se výprava vyplatí

Úsporu na skipasu je třeba poměřit s cestou. Z Ostravy do Krynice-Zdrój je podle plánovače Rome2Rio 245,8 km a autem zhruba 4 hodiny 23 minut, do Tylicze pak zbývá jen pár kilometrů. Z Brna počítejte s více než pěti hodinami za volantem, z Prahy s celým půldnem přejezdu přes Moravu nebo Slovensko.

Na jednodenní výlet se proto Tylicz hodí jen málokomu, úsporu snadno spolkne benzín, dálniční poplatky a osm hodin v autě. Při čtyř- až šestidenním pobytu se náklady na dopravu rozpočítají do více lyžařských dnů a levnější skipas začne skutečně šetřit. Podle nás dává Tylicz smysl hlavně jako cíl jarních prázdnin nebo týdenní rodinné dovolené.

K praktickým výhodám patří bezplatný skibus mezi Tyliczem a Krynicí pro skupiny od čtyř osob. Rodina ubytovaná v lázeňském městečku tak nemusí každé ráno popojíždět autem. Areál k tomu nabízí půjčovnu, lyžařskou školu a regionální gastronomii, cenu ubytování ale doporučujeme ověřit pro konkrétní termín.

Šest kilometrů, dvě sedačky a soused Master Ski: co čekat na sjezdovkách

TYLICZ.ski má šest kilometrů tratí, dvě sedačkové lanovky, kotvové vleky a pás pro začátečníky. Areál se profiluje jako rodinný, s důrazem na výuku a několika variantami sjezdu z horní stanice. Kdo hledá desítky kilometrů a celodenní přejezdy mezi údolími, zůstane spíš v Krkonoších. Černá hora-Pec nabízí 50 km sjezdovek v šesti areálech, večerní lyžování a vlastní skibus.

Tylicz ale nekončí jedním svahem. V obci funguje i středisko Master Ski s deseti kilometry tratí, čtyř- a šestimístnou sedačkovou lanovkou, talířovými vleky a pásy. Dohromady tak lokalita nabízí šestnáct kilometrů sjezdovek, což na týden rekreačního lyžování s dětmi bohatě postačí.

Na sezonu je dobré se chystat s předstihem. Podle často kladených dotazů na oficiálním webu lze zakoupené skipasy využít do 1. března 2027. Před odjezdem doporučujeme zkontrolovat webkamery a stav tratí, nejméně front čekejte ve všední dny mimo české i polské jarní prázdniny.

Článek Skipas za 400 Kč. Malopolská vesnice Tylicz těží z kurzu zlotého a nižších provozních nákladů lanovek se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mráz v roce 2021 zabil v Texasu tisíce oblíbených ptáků. Vědci zjistili, že přeživší jsou geneticky jiní než oběti

Veronika Holečková — Mon, 31 Aug 2026 04:00:00 +0000

Když v únoru 2021 arktický vzduch zalil Texas a teploty v centrální části státu klesly pod bod mrazu na šest až devět po sobě jdoucích dnů, jiřičky nachové, největší zástupci čeledi vlaštovkovitých na severoamerickém kontinentu, právě přilétaly ze zimovišť v Jižní Americe. Tisíce jich zmrzly. Na více než polovině sledovaných hnízdišť v Texasu a Louisianě vědci zaznamenali hromadný úhyn. Studie publikovaná letos v březnu v časopise Nature Ecology & Evolution ukazuje, že ta necelá dekáda mrazivých hodin zanechala stopu daleko hlubší než pouhý pokles početnosti: přeživší kohorta se geneticky lišila od obětí a celá populace se z katastrofy vzpamatovává pomaleji, než by kdokoli čekal.

Devět dní, které přefiltrovaly celou populaci

Podle NOAA trval Velký texaský mráz od 11. do 20. února 2021, celkem osm dní, téměř dvacet čtyři hodin a třiadvacet minut pod nulou. Autoři studie z University of Massachusetts Amherst epizodu rámují jako devítidenní klimatický šok. Pro tažné pěvce, kteří se v té době vraceli na hnízdiště, šlo o past bez úniku. Hmyz, jediný zdroj potravy jiřiček, při mrazu přestal létat. Ptáci neměli co žrát a neměli kam uniknout.

Výzkumný tým pod vedením Marie Stagerové odhaduje, že zahynulo až 27 procent chovné populace jiřiček nachových v Texasu a Louisianě. Laboratorní část práce vychází z 292 sebraných kadáverů, které shromáždilo Muzeum přírodních věd při Louisiana State University. Řádově šlo o tisíce mrtvých ptáků; přesný celkový součet ale autoři neuvádějí, protože se opírají o regionální extrapolaci ze sledovaných kolonií.

Genomový podpis selekce: 922 941 variant pod drobnohledem

Klíčová otázka zněla: zemřeli ptáci náhodně, nebo mráz „vybral“ konkrétní jedince? Odpověď vyžadovala porovnat DNA obětí a přeživších ze stejných texaských lokalit. Stagerová a kolegové osekvenovali celý genom 66 ptáků z osmi kolonií, 37 přeživších odchycených u hnízd v květnu 2021 a 29 zmrzlých jedinců. Po vyřazení pěti geneticky příbuzných exemplářů zůstalo 61 vzorků pro hlavní analýzu.

Výsledek byl jednoznačný. Napříč 922 941 jednonukleotidovými polymorfismy (SNP) se kohorta přeživších statisticky oddělila od kohorty obětí. Signál selekce se soustředil do 2 624 odlehlých SNP rozmístěných v 90 protein-kódujících genech. Důležité: vědci neobjevili jeden „gen mrazuvzdornosti“. Zachytili polygenní profil, souhru drobných variant rozptýlených po celém genomu, která přeživším patrně poskytla výhodu v odolnosti, metabolismu nebo načasování migrace.

Zvlášť pozoruhodný byl latitudinální vzorec. Když autoři porovnali alelové frekvence odlehlých variant s populacemi žijícími severněji, na 35., 40. i 50. stupni severní šířky, ukázalo se, že texaští přeživší se v části genomu přiblížili profilu ptáků ze studenějších oblastí. Jako by mráz z regionální populace odfiltroval jedince s „jižním“ nastavením a ponechal ty, jejichž genetická výbava připomínala severní příbuzné.

Opožděný návrat a pomalé hojení populačních ran

Genomická stopa mrazu se projevila i v chování celé populace v následujících sezónách. V roce 2022 dorazily jiřičky nachové na texaská hnízdiště o dva týdny později než obvykle. Fenologický posun, ať už způsobený stresem z předchozí sezóny, změněným složením přeživší kohorty, nebo obojím, trval dva roky. Teprve v roce 2024 se kalendář příletů vrátil k dlouhodobému průměru.

Početní obnova ale za návratem kalendáře výrazně zaostává. Podle odhadů studie se texaská a louisianská populace plně demograficky zotaví nejdříve v roce 2027, tedy šest až sedm let po katastrofě, a to pouze za předpokladu, že region nezasáhne další hluboký mráz. Právě v této oblasti přitom jiřičky nachové ubývají rychleji než v jiných částech svého areálu, takže jakýkoli další klimatický extrém by mohl zotavení zásadně oddálit.

Článek Mráz v roce 2021 zabil v Texasu tisíce oblíbených ptáků. Vědci zjistili, že přeživší jsou geneticky jiní než oběti se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Sníh izoluje lépe než polystyren. Pod 30 cm silnou vrstvou neklesá teplota pod nulu a chrání tisíce živočichů

Veronika Holečková — Fri, 10 Jul 2026 02:11:00 +0000

Představte si peřinu, která padá z nebe. Každá vločka v sobě nese hlavně vzduch, a právě ten vzduch brzdí únik tepla z půdy a zároveň nepouští arktický mráz dolů. Fyzici tomu říkají nízká tepelná vodivost, ekologové mluví o subniviu: stabilním mikroklimatu mezi zemí a spodní hranicí sněhu, kde teplota zůstává blízko nuly, i když nad pokrývkou řádí dvacetistupňový mráz. Jenže tenhle skrytý svět má podmínku: sníh musí být dostatečně hluboký, suchý a vzdušný. A přesně to se v posledních zimách nedaří.

Proč sníh izoluje a kdy překoná polystyren

Běžný expandovaný polystyren (EPS) má tepelnou vodivost kolem 0,038 W/mK. Čerstvý suchý prašan s nízkou hustotou se této hodnotě dokáže přiblížit, protože až 90 % jeho objemu tvoří vzduchové kapsy. Jenže stačí, aby sníh zvlhl, zhutnil nebo přemrzl, a vodivost vyskočí; mokrý sníh vede teplo násobně lépe. Srovnání se stavebním izolantem proto platí jen pro ten nejlehčí, nejčerstvější sníh, jaký napadne za bezvětrné mrazivé noci.

Rozhodující proměnnou je hustota. Studie publikovaná v Journal of Glaciology ukazuje, že s rostoucí hustotou a obsahem vody tepelná vodivost sněhu strmě roste. Prakticky: dvacet centimetrů mokrého břečkového sněhu izoluje výrazně hůř než dvacet centimetrů nadýchaného prašanu. Bílá barva je stejná, fyzika ne.

Magická hranice 30 centimetrů? Spíš rozpětí

Představa jednoho univerzálního prahu je lákavá, ale realita je složitější. Odborná literatura uvádí, že subnivium se začíná formovat už při 15–20 centimetrech sněhu. Při takové vrstvě se teplota u povrchu půdy stabilizuje, ale stále kolísá podle vnějších podmínek. Opravdu spolehlivou izolaci, tedy teploty setrvale blízko 0 °C, zajišťuje pokrývka hlubší, řádově nad 50 centimetrů. Třicet centimetrů je rozumná orientační hodnota, nikoli fyzikální konstanta.

Klíčovou roli hraje i to, co pod sněhem leží. Půda po celý rok akumuluje teplo a v zimě ho pomalu uvolňuje směrem vzhůru. Sněhová vrstva funguje jako zátka: zadrží toto geotermální teplo dole a zároveň nepustí mráz shora. Výsledkem je úzký teplotní koridor kolem bodu mrazu, ideální prostředí pro přežití.

Skrytý svět pod bílou peřinou

V subniviu nekončí život, naopak pokračuje překvapivě čile. Hraboši a rejsci si pod sněhem budují sítě tunelů, loví bezobratlé, okusují kořínky a kůru. Členovci (roztoči, chvostoskoci, pavouci) zůstávají aktivní a rozkládají organickou hmotu. Houby a bakterie pokračují v mineralizaci živin. Některé stálezelené rostliny, například brusinka, dokážou pod sněhem dokonce fotosyntetizovat: sněhem totiž proniká omezené množství světla, posunuté směrem ke kratším vlnovým délkám. Nejde o tmu jako v krabici, spíš o hluboký soumrak.

Zvláštní adaptací je Dehnelův fenomén: rejskům se před zimou zmenší lebka v průměru o 15 % a na jaře opět doroste. Menší mozek spotřebuje méně energie; v prostředí, kde je každá kalorie vzácná, jde o rozdíl mezi životem a smrtí.

Paradox teplé zimy: méně sněhu, víc mrazu pod ním

Tady se příběh láme. Teplejší zimy neznamenají pro drobné savce úlevu. Naopak. Studie v PLOS One prokázala, že experimentální oteplení vedlo k tenčí a hustší sněhové pokrývce, a minimální teploty v subniviu paradoxně klesly níž než v kontrolním scénáři. Méně sněhu znamená slabší peřinu, a ta propouští mráz.

Globální modelování publikované v Nature Climate Change předpovídá, že průměrné trvání subnivia se do konce století zkrátí ze 126 na 110 dnů. Zároveň přibude dnů, kdy půda zamrzá bez jakékoli sněhové ochrany. Pro organismy závislé na subniviu je to dvojí rána: kratší úkryt a tvrdší podmínky mimo něj.

Česko tento trend zažívá na vlastní kůži. Zima 2025/2026 byla podle ČHMÚ nadprůměrně teplá a srážkově devátá nejchudší od roku 1961. Na Štědrý den hlásila Luční bouda v Krkonoších jediný centimetr sněhu. Jediný centimetr, to není peřina, to je prostěradlo. Subnivium v takových podmínkách nevzniká vůbec.

Sjezdovka není louka: technický sníh izoluje jinak

Pro lyžaře vypadá sjezdovka zasněženě. Pro hraboše pod ní je to ledová deska. Měření ve slovenských lyžařských areálech ukázala průměrnou hustotu přírodního neudusaného sněhu na začátku sezony kolem 170 kg/m³, zatímco technický sjezdovkový sníh dosahoval 435 kg/m³. V prosinci byl rozdíl ještě výraznější: 191 oproti 539 kg/m³. Hustší sníh znamená méně vzduchu, vyšší vodivost a slabší izolaci. Pod sjezdovkou se subnivium prakticky netvoří.

To má důsledky i pro diskusi o zasněžování v chráněných územích. Technický sníh sice prodlužuje lyžařskou sezonu, ale ekologicky se chová jinak než přírodní pokrývka. Správa KRNAP proto mimo jiné omezuje pohyb mimo značené cesty, a z fyzikálního hlediska to dává smysl: každý krok udusává sníh, zvyšuje jeho hustotu a oslabuje izolační efekt.

Sníh nechrání zimní krajinu zvenčí. Chrání život, který pod ní pokračuje. A právě ten je v teplých zimách nejzranitelnější, ne proto, že by bylo málo zimy, ale proto, že peřina, na kterou se celá společenstva spoléhají tisíce let, je rok od roku tenčí.

Článek Sníh izoluje lépe než polystyren. Pod 30 cm silnou vrstvou neklesá teplota pod nulu a chrání tisíce živočichů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Radiátor pod oknem není o vytápění. Fyzika konvekce řeší problém, který by jinak zamlžil celý byt

Veronika Holečková — Thu, 09 Jul 2026 04:00:00 +0000

Představte si lednový večer v panelákovém bytě. Venku minus deset, uvnitř příjemných dvaadvacet stupňů. Přesto na skle stékají kapky, parapet je mokrý a u okna cítíte nepříjemný chlad, i když teploměr na stěně ukazuje komfortní hodnotu. Problém není ve výkonu kotle. Problém je v tom, kde stojí radiátor, a jestli vůbec stojí tam, kde má.

Konvekční smyčka: neviditelná clona u okna

Fyzika za tím je prostá. Teplý vzduch je lehčí, stoupá. Studený je těžší, klesá. Když radiátor stojí přímo pod oknem, ohřátý vzduch stoupá vzhůru podél skla, zatímco ochlazený vzduch od tabule padá dolů přímo k tělesu, kde se znovu ohřeje. Vzniká uzavřená smyčka, nepřetržitý oběh, který funguje jako tepelná clona mezi chladným sklem a zbytkem místnosti.

Klíčové je, co tato clona dělá s povrchem okna. Podle ASHRAE topná jednotka pod oknem měřitelně zvyšuje povrchovou teplotu skla. U dvojitého zasklení se teplotní index zvedl zhruba z 0,55 na 0,60–0,70. To není akademická nuance, je to rozdíl mezi suchým a zamlženým oknem.

Rosný bod: kde začíná problém

Kondenzace vzniká ve chvíli, kdy teplota povrchu klesne pod rosný bod okolního vzduchu. A okno je v interiéru téměř vždy nejchladnějším povrchem. SFŽP uvádí, že běžné okno má pětinásobné až desetinásobné tepelné ztráty oproti stěně stejné plochy. Právě proto se vlhkost vysráží nejdřív tam.

Bez teplého proudu od radiátoru sklo zůstane chladné, kapky stékají na rám a parapet, dřevo nebo plast nasákne vlhkostí. Dlouhodobě to znamená plísně v ostění, znehodnocené omítky a trvalý zápach, který žádné větrání neodstraní. Radiátor pod oknem tomuto scénáři předchází tím, že povrch skla drží nad rosným bodem.

Co se změní u trojskel a podlahovky

U moderních trojskel s teplým rámečkem a kvalitní montáží je situace mírnější. Studie publikovaná v Building and Environment ukázala, že u dobře izolovaného zasklení do výšky 2,5 metru nemusí problémy se studeným sestupným proudem vznikat vůbec, pokud rozdíl mezi teplotou vzduchu a povrchu okna nepřesáhne 2,5 °C. Pravidlo „radiátor pod okno“ tedy u novostaveb ztrácí absolutní platnost, ale nezmizelo.

I moderní okno bývá nejchladnějším místem obálky. A prostor pod parapetem je dispozičně „mrtvý“, radiátor tam nikomu nepřekáží. U velkých prosklení se dnes pravidlo přerodilo: místo klasického deskového tělesa nastupují podlahové konvektory nebo nízké radiátory, princip ale zůstává stejný.

Podlahové vytápění řeší distribuci tepla jinak, velkou nízkoteplotní plochou, která ohřívá spodní vrstvu místnosti rovnoměrněji. U starších domů s horšími okny ale nemusí stačit. Výrobci podlahového topení sami upozorňují, že bez výpočtu tepelné ztráty může být u velkých prosklení nutný doplňkový zdroj.

Závěsy, nábytek a tichý sabotér konvekce

Jeden z nejčastějších omylů v českých domácnostech: těžký závěs spadlý přes radiátor až na parapet. Vypadá to útulně, ale fyzikálně jde o katastrofu. Závěs vytvoří kapsu studeného vzduchu mezi sebou a sklem, povrchová teplota okna klesne a kondenzace se zhorší. Totéž platí pro skříň nebo pohovku přisunutou těsně k tělesu, teplý vzduch se k oknu nedostane a konvekční smyčka se přeruší.

Praktické pravidlo je jednoduché: závěsy končí nad radiátorem nebo jsou přes topnou sezónu odtažené. Nábytek by měl stát alespoň deset centimetrů od tělesa. A po výměně oken nestačí spoléhat na mikroventilaci ve štěrbině, SFŽP doporučuje krátké intenzivní větrání několikrát denně, jinak roste riziko plísní i při lepším zasklení.

Radiátor pod oknem není relikt minulosti ani estetický kompromis. Je to stavebně-fyzikální nástroj, který drží nejslabší místo bytu nad rosným bodem. Kdo ho přesune, zakryje nebo ignoruje, neušetří, jen přesune problém na mokrý parapet.

Článek Radiátor pod oknem není o vytápění. Fyzika konvekce řeší problém, který by jinak zamlžil celý byt se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Užijte si poslední hodiny tepla, protože na Česko se řítí teplotní sešup. Během pár hodin nás doslova zmrazí

Veronika Holečková — Mon, 04 May 2026 08:04:00 +0000

Kdo plánuje na přelom června a července grilování, koupání nebo festival pod širým nebem, měl by sledovat vývoj předpovědí den po dni, jak nám v redakci VědaŽivě neuniklo. Scénář, který se rýsuje v dlouhodobějších modelech, počítá s víkendovými maximy kolem 29–30 °C a následným pádem na pouhých 10–15 °C v průběhu několika desítek hodin. Takový kontrast odpovídá přechodu výrazné studené fronty, a ta s sebou kromě chladu obvykle táhne přeháňky, bouřky a nárazový vítr.

Jak velký je ten propad ve skutečnosti

Čísla mluví jasně: pokud maxima klesnou z 30 °C na 12 °C, jde o osmnáctistupňový skok. I v mírnějším scénáři, z 29 na 15 °C, je to čtrnáct stupňů za den nebo dva. Klimatický normál pro Česko přitom činí 16,5 °C v červnu a 18,3 °C v červenci (měsíční průměr za období 1991–2020 podle historických dat ČHMÚ). Denní maxima kolem 10–15 °C by na přelomu těchto měsíců působila jako výlet do pozdního března.

Samotný mechanismus přitom výjimečný není. ČHMÚ popisuje studenou frontu jako rozhraní, za nímž většinou přichází ochlazení, přeháňky a v létě i bouřky s nárazovým větrem, přívalovými srážkami a občas kroupami. Výjimečná by byla rychlost a hloubka propadu, pokud se potvrdí.

Proč to zatím nelze potvrdit na hodinu přesně

Klíčová informace, kterou většina počasových článků přeskočí: ČHMÚ dává spolehlivou denní předpověď zhruba na 5 dní dopředu. Regionální rozpad po krajích, tedy odpověď na otázku, zda fronta dorazí dřív do Čech, nebo na Moravu, je k dispozici jen na aktuální den plus tři následující. A měsíční výhled, který vychází každé pondělí kolem 17. hodiny, popisuje pouze charakter období pro celou republiku bez konkrétních denních maxim.

💦PRVNÍ SRÁŽKY PO DELŠÍ DOBĚ 👉Zvlněná studená fronta nad Německem bude jen zvolna postupovat k východu a před ní k nám…
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne Neděle 3. května 2026

Prakticky to znamená:

Dnes — lze hovořit o trendu a pravděpodobném scénáři.
5 dní před zlomem — ČHMÚ potvrdí denní maxima a srážky celoplošně.
3 dny před zlomem — model ALADIN ukáže regionální mapy teplot, aktualizované čtyřikrát denně.
36–12 hodin před jevem — přicházejí případné výstrahy pro konkrétní kraje a ORP.

Formulace „během pár hodin“ proto zatím zůstává orientační. Přesné načasování přechodu fronty bude jasné až v krátkodobé předpovědi.

Vítr pod prahem výstrahy, ale nad prahem bezpečí

Modely pro úterý kolem zlomu ukazují nárazy kolem 55 km/h. To je pod hranicí samostatné výstrahy ČHMÚ na silný vítr, která startuje od 65 km/h. Jenže 55 km/h pořád stačí na to, aby:

shazovalo lehčí zahradní nábytek a stany,
lámalo suché větve nad zaparkovanými auty,
komplikovalo jízdu dodávek a přívěsů na dálnici,
zvedalo vlny na přehradách, kde se ještě den předtím koupaly stovky lidí.

Pokud se situace posune do bouřkového režimu, nárazy mohou lokálně výrazně překročit i práh výstrahy, a bezprostřední upozornění na velmi silné bouřky přichází někdy až v řádu desítek minut.

Kdy měnit plány

Nejsilnější rada není „užijte si teplo“, ale „sledujte konkrétní produkty ČHMÚ ve správný moment“. Pět dní před očekávaným zlomem zkontrolujte celostátní předpověď. Tři dny předem otevřete krajskou předpověď a mapy ALADINu. A v den přechodu fronty mějte zapnuté notifikace výstražného portálu, tam se dozvíte, jestli jde o žlutý stupeň nebezpečí, nebo o oranžový.

Podle nás je nejhorší strategií ignorovat vývoj s tím, že „je přece léto“. Léto v Česku umí překvapit, a propad o patnáct stupňů za noc je přesně ten druh překvapení, na které se vyplatí být připravený o den dřív než o den později.

Článek Užijte si poslední hodiny tepla, protože na Česko se řítí teplotní sešup. Během pár hodin nás doslova zmrazí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Extrém střídá extrém: Tahle zima ukázala, jak bude vypadat budoucnost

Jana Šrámčíková — Sun, 22 Mar 2026 10:13:00 +0000

Na jedné straně mrazy, na druhé rekordní teplo. Uplynulá zima nám bezpochyby ukázala, jak nevyzpytatelné počasí dokáže být. Byly dny, kdy jsme opravdu mrzli, jenže mrazy také střídala prudká oteplení. A tak se stalo, že zimní měsíce této sezóny se staly jedněmi z nejteplejších v historii měření, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. Zní to jako paradox? Jenže přesně tak dnes funguje klima.

Dvě tváře zimy: východ mrzne, západ se hřeje

Velmi názorné je to například na příkladu Spojených států amerických. Zatímco na východě USA lidé klepali kosu a brodili se sněhem, na západě padaly rekordy související s vysokými teplotami doslova jeden za druhým. A ne ledajaké. Některá města zažila vůbec nejteplejší zimu, jaká kdy byla zaznamenaná.

Kde se bere ten zmatek? Na vině je takzvaný studený bazén

Meteorologové mluví v souvislosti s touto teplou zimou o jevu, kterému říkají „cold pool“, tedy oblast studeného vzduchu vysoko nad zemí, kde vzniká sníh. A právě ten se letos smrskl na historické minimum. V redakci jsme se shodli, že tohle je docela zásadní signál. Znamená to totiž, že prostoru pro skutečně zimní počasí ubývá. Studený vzduch se koncentruje jen na určitých místech, zatímco jinde je nezvykle teplo – což jsme si koneckonců mohli velmi dobře „vyzkoušet“ i u nás.

A protože ten zbytek chladu, který se přece jen prodral, „seděl“ zrovna z větší části nad hustě obydlenými oblastmi, lidé měli pocit, že zima byla extrémní. Ve skutečnosti ale šlo spíš o lokální výkyv.

Informační a předpovědní systém HAMR sledující množství vody v krajině přináší data za 11. týden roku: 🔵 SHRNUTÍ V…
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne Středa 18. března 2026

Sníh mizí, sucho přichází

Navíc se ke všemu přidal ještě jeden problém – nedostatek sněhu. A to je větší průšvih, než by se mohlo zdát. Sníh totiž funguje jako přirozená zásobárna vody. Když chybí, hrozí v létě sucho a požáry. A právě to letos meteorologové očekávají. A nadšení z toho samozřejmě nejsou ani zemědělci. V jarních měsících je totiž voda v půdě klíčová pro správné vzejití osiva. A pokud chybí, bude úroda mizerná.

Možná si říkáte, že je to jen jedna divná zima – z takového výkyvu se přece snadno vzpamatujeme. Jenže odborníci mají jasno. Tohle je spíš ochutnávka toho, co nás čeká v budoucnosti. Zimy budou čím dál nevyzpytatelnější. Jednou mrazy, podruhé teplo. A klidně obojí během jedné sezóny. Nezbývá tedy, než se na to připravit.

Článek Extrém střídá extrém: Tahle zima ukázala, jak bude vypadat budoucnost se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jednoduchý trik vojáků, který pomáhá zahřát ruce i v silném mrazu

Tereza Říha — Fri, 20 Mar 2026 03:38:00 +0000

Na první pohled to zní jako zimní fígl z kasáren. Jenže armádní originál je mnohem pomalejší a přesnější, než se traduje. Redakce VědaŽivě při ověření zjistila, že nejde o pár vteřin na zastávce, ale o logiku, která dává smysl i civilům. A právě ta obrací zažitý zvyk naruby.

Skutečný vojenský trik nezačíná v dlaních

Nejdůležitější detail přichází hned na začátku. Skutečný vojenský „trik“ nezačne třením dlaní. Redakce VědaŽivě při ověření zjistila, že armádní originál popisuje čtyři pětiminutové cykly tlaku s pětiminutovým návratem průtoku krve, tedy asi 40 minut, a slouží jako výzkumný předzásah před chladem, ne jako párvteřinový fígl na zastávce.

A není náhoda, kam tento princip míří. Armádní zařízení PhD2 cílí hlavně na předloktí, protože právě tudy teče krev do ruky. Výzkumník John Castellani v armádním materiálu popsal, že samotné ohřívání předloktí dokázalo ruce a prsty zahřát i bez pomoci rukavic.

To podstatné je tedy jinde, než si většina lidí myslí. A proč na tom tolik záleží, ukazují čísla, která přicházejí hned poté.

Prsty ztrácejí výkon dřív, než čekáte

Ruce začnou zlobit mnohem dřív, než přijde panika. Podle technického bulletinu Department of the Army TB MED 508 bolest roste už kolem 20 °C teploty kůže, jemná motorika padá pod 15,6 °C a hmat slábne pod 6,1 °C. Zip, klíč nebo mobil tak začnou vzdorovat dávno před chvílí, kdy člověk znejistí.

Stačí přitom málo. Tentýž armádní bulletin uvádí, že ponoření rukou a předloktí do vody o 10 °C na pouhých 5 minut srazí manuální obratnost o 20 až 50 %. Není to totéž jako čekání na tramvaj, ale pro český mikromoment, mokré rukavice, odemykání kola nebo hledání klíčů, je ta zpráva nepříjemně jasná.

Bulletin zároveň uvádí, že už při -10 °C a větru 11 mph klesá teplota prstů pod hranici obratnosti. Jinými slovy, když máte pocit, že to ještě chvíli vydržíte, prsty už mohou být proti. A právě tady se láme, co udělat místo marného tření.

Co v mrazu funguje lépe než tření dlaní

Teplo do prstů nezačíná v prstech. To je celý princip. Civilní verze stejné logiky je prostá, vrátit do ruky teplou krev a neokrádat ji o izolaci.

Suchá vrstva, protože mokré oblečení ztrácí izolaci.
Volnější oblečení, protože těsné vrstvy škrtí krevní oběh do končetin.
Teplejší krytí rukou, přičemž CDC připomíná, že palčáky bývají teplejší než prstové rukavice.

Proto padá i český mýtus o panáku na zahřátí. V doporučeních OSHA ke cold stress se uvádějí teplé sladké nápoje a výslovně se radí vyhnout alkoholu. Přesný opak lidové rady, která se v zimě vrací znovu a znovu.

Největší službu tak udělá suchá, volnější vrstva a méně přesné, ale teplejší krytí rukou. Jenže i správný postup má hranici, za kterou už nejde o nepohodlí, ale o varovný signál.

Kdy přestat experimentovat

Tady už se další trik nezkouší. Bílá, tvrdá nebo dál necitlivá kůže znamená stop. Podle doporučení CDC k omrzlinám jsou varovnými znaky bílá či šedožlutá oblast, neobvykle pevná nebo voskovitá kůže a necitlivost. Při těchto příznacích CDC radí vyhledat zdravotní péči.

Zároveň zakazuje tření a masáž postiženého místa a nedoporučuje přímé zdroje tepla, například heating pad, heat lamp, sporák, krb nebo radiátor. Jako nouzovou cestu připouští teplou vodu nebo tělesné teplo, například podpaží. OSHA navíc upozorňuje, že když místo po ohřevu znovu zmrzne, škoda na tkáni roste.

Armáda tenhle problém neřeší pro efekt. Redakce VědaŽivě připomíná, že skutečný zkoumaný postup z USARIEM tvoří znovu čtyři pětiminutové cykly s manžetou a pětiminutovým návratem průtoku, a důvod je prostý: Health.mil za sezonu 2024-2025 uvádí u aktivní složky Army 476 chladových poranění a 417 zasažených osob, tedy reálné ztráty výkonu i zdraví, ne líbivý zimní lifehack.

Verdikt redakce VědaŽivě zní jednoduše. Nehledejte magii v konečcích prstů, ale vraťte do nich teplou krev přes předloktí, suché a volnější vrstvy, teplejší krytí a tělesné teplo. Když kůže zbělá, ztvrdne nebo zůstane necitlivá, přestaňte experimentovat a řešte první pomoc.

Článek Jednoduchý trik vojáků, který pomáhá zahřát ruce i v silném mrazu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zapomínáte na tohle u plastových oken? V zimě vám kvůli tomu uniká teplo

Tereza Říha — Mon, 16 Mar 2026 13:05:01 +0000

Na internetu koluje jednoduchá rada: najděte zimní polohu a máte hotovo. Jenže právě to je problém. Redakce VědaŽivě v manuálech výrobců našla něco mnohem méně efektního, ale pro zimu zásadního: správný přítlak křídla, stav těsnění a čisté odtoky. A právě tady se láme rozdíl mezi mýtem a tím, co doma skutečně funguje.

Žádná tajná páčka

Plastové okno nemá jednu kouzelnou zimní polohu. To je první věc, kterou je dobré si ujasnit. Výrobní manuály mluví hlavně o seřízení kování a nastavení přítlaku křídla, tedy o síle, s jakou křídlo po zavření dosedá na rám, ne o jednom univerzálním režimu pro všechna okna.

Redakce VědaŽivě proto sráží očekávání hned na začátku: nehledejte jednu páčku, která vše vyřeší. Různé typy oken mají různé varianty kování, závěsových stran i mazacích míst. Když tedy někdo v diskusi radí stejný postup pro každé plastové okno, zkratku vydává za návod.

Do hry navíc vstupují i čísla. Podle amerického ministerstva energetiky nesou okna asi 25 až 30 % energie na vytápění a chlazení. A právě proto nejde jen o sklo. Teplo často neutíká oknem jako takovým, ale i kolem křídla, které nedosedá tak, jak má. Jenže tím to teprve začíná.

Tři kontroly, které zvládnete doma

Nejdřív přijde minuta práce, která rychle odhalí problém. Papírový test ukáže slabý přítlak. Když po zavření vytáhnete papír bez odporu, křídlo na rám netlačí dost. Je to jednoduché, ale jen do chvíle, než se ukáže další slabé místo.

Přítlak: říká, jak pevně křídlo sevře rám.
Těsnění: ztvrdlé nebo popraskané žádné dotažení nespasí.
Odtoky v rámu: ucpaný kanálek může napodobit netěsné okno.

Právě těsnění patří podle redakce VědaŽivě k nejpodceňovanějším detailům celé zimní přípravy. Schüco doporučuje gumová těsnění ošetřovat dvakrát ročně a kontrolovat je nejméně jednou ročně, MACO mluví o čištění a péči zhruba jednou až dvakrát ročně. Pokud je těsnění tvrdé nebo popraskané, další dotažení problém nevyřeší.

Mokrý parapet navíc nemusí znamenat slabý přítlak. Schüco doporučuje vyčistit odvodňovací otvory v rámu tenkou plastovou nebo dřevěnou pomůckou, protože prach a nečistoty často zablokují odtok vody. A právě tady lidé často zamění obyčejně ucpaný kanálek za netěsné okno. Jenže další krok už má jasnou hranici.

Kde už další dotažení škodí

Reflex utáhnout vše nadoraz může být chyba. Seřízení řeší infiltraci, tedy průnik vzduchu kolem křídla. Neřeší ale tepelný prostup skla a rámu. Jinými slovy, z dvojskla trojsklo neudělá.

Průvzdušnost měří norma EN 1026 a výsledky třídí EN 12207. Jenže v praxi platí ještě jedna důležitá věc: pokud je klika tuhá nebo křídlo drhne, další dotažení už může škodit. MACO v takové chvíli posílá uživatele k odbornému servisu.

Na opačné varování narazila redakce VědaŽivě i u Internormu. Ten doporučuje nastavit přítlak tak, aby těsnění, hlavně u závěsů, neneslo příliš velký tlak. Nové okno tedy první zimu nepotřebuje násilí, ale rozumné dosednutí. Jenže ani správně nastavené okno ještě neznamená, že máte doma vyhráno.

Těsnost má i svůj strop

Český byt přidává ještě jeden problém, na který se často zapomíná. Mikroventilace sice zvětší funkční spáru v okně, ale sama o sobě nestačí. Podklad Ministerstva průmyslu a obchodu k větrání počítá mikroventilaci jen jako infiltraci, nikoli jako dostatečné větrání.

České měření Protronixu v ložnici s novými plastovými okny ukázalo při zavřených oknech přes 3000 ppm CO2, při mikroventilaci maximum 2600 ppm a při vyklopeném okně jen lehce nad 1200 ppm. Paradox je tedy jasný: když přítlak přetáhnete a pak spoléháte jen na mikroventilaci, průvan možná zmizí, ale vzduch po spánku stejně ztěžkne.

Verdikt zní prostě. Teplo v zimě neudrží kouzelná poloha kliky, ale správný přítlak, zdravé těsnění, čisté odtoky a normální větrání. Úspora ano, jen ne za cenu přetaženého kování a vydýchaného pokoje.

Článek Zapomínáte na tohle u plastových oken? V zimě vám kvůli tomu uniká teplo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Letošní zima odhalila slabinu tepelných čerpadel. Leckdy mohou vyjít dráž než plyn či pelety

Jana Šrámčíková — Tue, 10 Mar 2026 09:14:35 +0000

Tepelná čerpadla slibují levné a ekologické vytápění. Letošní mrazivé týdny ale ukázaly i jejich slabší stránku, jak jsme v redakci VědaŽivě zjistili. Když teploty spadnou k minus patnácti a níž, zařízení musí pracovat naplno a spotřeba poté nárazově elektřiny roste. A právě tehdy mohou mít klasické zdroje tepla překvapivě navrch.

Jak funguje tepelné čerpadlo v mrazu

Princip tepelného čerpadla je vlastně docela jednoduchý – stačí, když si vzpomeneme na školní hodiny fyziky. Nejde o klasický kotel, který něco spaluje. Naopak. Ve skutečnosti čerpadlo primárně přesouvá teplo z okolí do domu. Pokud byste si to chtěli lépe představit, prozradíme vám, že to funguje podobně jako lednice, jen obráceně. Pokud jsou mírné zimy, jde o velmi výhodný model. Z jedné kilowatthodiny elektřiny vám totiž dokáže tohle zařízení vyrobit bez problémů klidně dvě až tři kilowatthodiny tepla.

Jenže jakmile venku pořádně přituhne, začne se karta nehezky obracet. Ve studeném vzduchu je totiž (logicky) mnohem méně tepelné energie, takže čerpadlo musí pracovat naplno. Účinnost pomalu klesá a při teplotách kolem minus patnácti až minus dvaceti stupňů už se jeho provoz může prodražit (tedy pokud chcete domácnost vytopit stále na alespoň trochu slušnou teplotu).

Navíc se na venkovní jednotce může tvořit námraza. Ta vzniká z vlhkosti ve vzduchu a moderní čerpadla ji musí pravidelně odmrazovat (u starších modelů se musíte o totéž postarat vy). A to samozřejmě znamená další spotřebu elektřiny.

Plynové kotle a pelety v silných mrazech příjemně překvapí

Klasický plynový kotel nebo kotel na pelety ovšem funguje docela jiným způsobem. Spaluje palivo a teplo vzniká přímo během hoření. Venkovní teplotě tak musíte přizpůsobit jen množství spotřebovaného paliva, ovšem výkon jako takový zůstává stejný.

Proto se v extrémních mrazech může stát, že plyn nebo pelety vyjdou levněji než provoz vzduchového tepelného čerpadla. A čím krutější a delší zimu máme, tím větší budete mít na jejím konci nedoplatky za energie. Pokud tedy bydlíte například v podhorských oblastech nebo v mrazových kotlinách, kde bývají zimy opravdu dlouhé, raději si to s tím odklonem od běžných typů paliv ještě rozmyslete. V opačném případě byste totiž mohli být nehezky překvapeni.

Článek Letošní zima odhalila slabinu tepelných čerpadel. Leckdy mohou vyjít dráž než plyn či pelety se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bylo vyhlášeno nejlepší zimní středisko na světě. Češi ho mají skoro za rohem

Jana Šrámčíková — Fri, 27 Feb 2026 06:26:00 +0000

Mezinárodní ocenění World Ski Awards letos znovu potvrdilo dominanci francouzského Val Thorens. Tohle nejvýše položené lyžařské středisko v Evropě (není to žádný reklamní slogan, tenhle titul si opravdu oficiálně drží) bylo během třinácti let soutěže vyhlášeno nejlepším resortem světa už desetkrát. Na vrcholu ho drží hned tři pozitiva – dlouhá sezóna, špičková infrastruktura a stovky kilometrů skvěle udržovaných sjezdovek.

Nejvýš v Evropě, nejdéle na sněhu

Val Thorens leží v nadmořské výšce 2 300 metrů a pyšní se titulem nejvýše položeného lyžařského střediska v Evropě. A co to znamená v praxi? Sněhová pokrývka tu v souvislé vrstvě leží od pozdního podzimu až do května. A jako bonus je celý resort součástí legendárního komplexu Les Trois Vallées, tedy Tří údolí. To je největší propojená lyžařská oblast na světě s více než 600 kilometry sjezdovek všech úrovní i obtížností. Takže ať už jste začátečník, sportovní jezdec nebo milovník freeridu, určitě si vyberete.

A abychom nezapomněli – moderní lanovky se snoubí s chytrou organizací provozu a společně tak zajišťují opravdu rychlý přesun mezi vrcholy. Méně čekání, více ježdění – to je přesně to, proč sem lidé jezdí opakovaně.

Luxus i dostupnost v jednom

Možná si říkáte, že taková světová špička bude cenově zcela mimo vaše možnosti. Ale i v tom vás vyvedeme z omylu. Myslí tu úplně na všechny, takže tu najdete jak luxusní hotely s wellness, tak i levné apartmány pro partu přátel.

Rezervace? Čím dřív, tím líp

Ale jedna věc je jistá. Pokud chcete ve Val Thorens strávit zimní dovolenou, musíte plánovat dlouho dopředu. Nejlépe už ve chvíli, kdy letošní lyžařská sezóna skončí. Ubytovací kapacity totiž mizí rychle.

A není divu. Úchvatné alpské výhledy, jistota sněhu a špičková infrastruktura tvoří dohromady tak unikátní atmosféru, že ji můžete zažít znovu a znovu. Pro Čechy navíc není tohle francouzské středisko zas tak nedostupné – a rozhodně si tu užijete víc lyžování než třeba v Krkonoších.

Článek Bylo vyhlášeno nejlepší zimní středisko na světě. Češi ho mají skoro za rohem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když mrzne, skočte do horka: Tipy na zimní termály, které vás nebudou stát ani korunu

Jana Šrámčíková — Thu, 26 Feb 2026 04:06:00 +0000

Představte si to. Venku minus pět, sníh křupe pod nohama a vy se místo zachumlání do deky noříte do horké vody, nad hladinou se vznáší pára. Začnete relaxovat a svět kolem vás rázem vypadá jako z pohádky. Zní to jako lázeňský luxus za tisíce? Kdepak. V redakci jsme pro vás vytipovali místa, kde si tenhle zimní balzám dopřejete úplně zdarma. Stačí tam jen dojet a ponořit se.

Kaďa u Liptovského Jána: horké potěšení pod Tatrami

Místní jí neřeknou jinak než Kaďa. Je to malý kamenný bazének napájený termálním pramenem, který má celoročně kolem 35 až 40 stupňů. Vstup je volný, jen počítejte s tím, že v sezoně tu může být těsněji než v tramvaji ve špičce. A pro jistotu si s sebou vezměte nějaké starší plavky. Minerální voda umí s látkou pěkně zatočit.

Kalameny v Chočských vrších: z lyží rovnou do horké vody

Když vyrazíte do Chočských vrchů, přibalte si do batohu také plavky. U obce Kalameny totiž najdete krásné přírodní jezírko s teplotou kolem 33 stupňů. Samotné koupání je zdarma, s autem zaplatíte jen drobný poplatek za vjezd.

Co horká voda udělá s tělem? Lepší už to být nemůže

Teplo rozšiřuje cévy, zlepšuje prokrvení a pomáhá uvolnit napětí – a ruku na srdce, kdo z nás není v současné době ve stresu, že. Minerální složky podporují regeneraci pokožky a krátká koupel dokáže snížit stres lépe než kdejaká pilulka. A když si tuhle ozdravnou kúru naordinujete v zimě, můžete navíc zažít i příjemné otužování. To může podpořit imunitu i psychickou odolnost.

Ale s pobytem ve vodě to nepřehánějte. Pro začátek doporučujeme nepřekračovat 20 až 30 minut pobytu a myslet na pitný režim. Pro jistotu.

Článek Když mrzne, skočte do horka: Tipy na zimní termály, které vás nebudou stát ani korunu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Meteorologové hlásí šílený zvrat už během víkendu a zároveň mají jasno, kde napadne nejvíce sněhu

Jana Šrámčíková — Fri, 13 Feb 2026 21:08:16 +0000

Pokud jste si říkali, že už to letos s tou zimou nebude tak horké, respektive studené, tak pozor. O víkendu se přes Česko přežene studená fronta. Ano, ta, která měla původně přijít až v pondělí a o víkendu jsme si teď ještě měli užít tepla a sluníčka. A podle meteorologů navíc ve hře nebude žádné poletování vloček jen tak pro radost. Ba právě naopak. Čeká nás výrazné ochlazení, vydatné sněžení a k tomu vítr, který dokáže potrápit. Výstrahu vydal i Český hydrometeorologický ústav a není zrovna malého kalibru.

Kde napadne nejvíc sněhu? Míst bude hodně

Během soboty se má sněžení objevit na většině území republiky. Zpočátku půjde místy o déšť nebo smíšené srážky, ale už k večeru začneme očekávat pořádnou sněhovou duchnu. Nejvíce sněhu očekávají meteorologové na Českomoravské vrchovině, ve střední a severní Moravě a ve Slezsku.

Ano, právě tam může od sobotního večera do nedělního rána napadnout 7 až 15 centimetrů nového sněhu, ojediněle i víc. Výstraha před novou sněhovou pokrývkou platí od soboty 20:00 do neděle 9:00 a určitě byste ji neměli brát na lehkou váhu. Takové množství srážek totiž dokáže život značně zkomplikovat.

⚠️Výstraha ČHMÚ před novou sněhovou pokrývkou a sněhovými jazyky⚠️ ❄Během sobotního dne (14.2.) se na většině území ČR…
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne Pátek 13. února 2026

Sněhové jazyky a vítr

Ale když se ke sněžení přidá vítr, bývá to teprve nadílka. V noci na neděli a během nedělního dopoledne se proto kvůli mírnému severnímu větru mohou lokálně tvořit i nebezpečné sněhové jazyky. Pozor by si na ně měli dát zejména řidiči na Vysočině, ve střední a severní Moravě a ve Slezsku – ovšem objevit se mohou téměř kdekoliv.

Sněhové jazyky jsou totiž zrádné hlavně tím, že se tvoří nerovnoměrně. Ze suchého asfaltu se tak můžete rázem dostat na zasněžený pruh. Všichni řidiči by tak měli pro jistotu sundat nohu z plynu a počítat s delší brzdnou dráhou. Výstraha před sněhovými jazyky platí podle ČHMÚ od nedělní půlnoci do 15 hodin.

Co to znamená v praxi? Hezký víkend na výletování nečekejte

Největší komplikace se čekají v ranních hodinách v neděli. Sněžení sice začne postupně slábnout, ale jeho následky tu s námi bohužel ještě nějakou chvíli zůstanou. Motoristé by proto měli počítat se zhoršenou sjízdností, lidé na horách pak s omezením dopravy a ti pěší s kluzkými chodníky. Pokud nemusíte, je rozumné cestu naplánovat mimo nejhorší hodiny nebo si přivstat.

Článek Meteorologové hlásí šílený zvrat už během víkendu a zároveň mají jasno, kde napadne nejvíce sněhu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zima ještě neřekla poslední slovo. Evropu čekají nejhorší mrazy za poslední roky

Lukáš Jírovec — Mon, 09 Feb 2026 03:52:00 +0000

Kdo už vyhlíží jaro, toho nové zprávy meteorologů nejspíše příliš nepotěší. Letošní zima totiž podle dlouhodobých výhledů rozhodně nekončí a naopak může ještě výrazně přitvrdit. Odborníci varují před prudkým ochlazením zejména v druhé polovině února, které by mohlo přinést silné mrazy i vydatné sněžení. Teploty mají znovu místy klesat hluboko pod bod mrazu.

Meteorologové očekávají extrémní mrazy

Podle informací zveřejněných stanicí Polsat News mají meteorologové jasno: „Tato zima přinese nejkrutější mrazy za více než deset let.“ A právě konec února má být podle nich obdobím, kdy se studený vzduch znovu naplno přihlásí o slovo. V některých oblastech Evropy by mohlo napadnout až kolem 30 cm nového sněhu a noční teploty budou klesat až k –18 °C.

Za tímto vývojem přitom stojí jev vysoko nad našimi hlavami – polární vír. „Nová předpověď potvrdila, že v polovině února dojde ke stratosférickému oteplování. Tato energetická událost silně destabilizuje polární vír a naruší severní cirkulaci,“ uvádí odborníci s tím, že právě narušení tohoto systému může způsobit, že se mrazivý arktický vzduch vydá více na jih.

Vše se ještě může změnit

„To by mohlo otevřít dveře novým vlnám studeného vzduchu v poslední třetině února a začátkem března nad Spojenými státy, Kanadou a částmi Evropy,“ dodávají meteorologové Jinými slovy – místo postupného oteplování může přijít další nečekaný zimní úder.

Pokud je totiž polární vír silný, drží největší mrazy uzamčené u severního pólu. Jakmile ale zeslábne nebo se rozpadne, studený vzduch se může rozlít i do oblastí, kde by už lidé čekali spíš první náznaky jara. Přesto však odborníci upozorňují, že dlouhodobé předpovědi se ještě mohou upravovat. Atmosféra je totiž složitý systém a vývoj počasí se v tomto období často mění ze dne na den.

Článek Zima ještě neřekla poslední slovo. Evropu čekají nejhorší mrazy za poslední roky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Meteorologové náhle změnili předpověď počasí. Další vlna extrémního počasí vezme Česko útokem

Jana Šrámčíková — Fri, 06 Feb 2026 08:42:57 +0000

Zima ještě rozhodně neřekla poslední slovo. Pokud jste si s příchodem února říkali, že to nejhorší už máme za sebou a teď už zbývá se víceméně jen těšit na brzké jaro, nejspíš vás následující týdny rychle vyvedou z omylu. Meteorologové totiž znepokojeně sledují dění vysoko v atmosféře, které aktuálně bohužel nevěstí nic dobrého. Na scéně je znovu polární vír – a tentokrát ještě nestabilnější než dřív.

Co se děje nad našimi hlavami

Naše redakce zjistila, že klíčovou roli hraje především takzvané náhlé stratosférické oteplení. To sice zní nadějně, ale ve výsledku vede k úplně opačnému efektu, než si nejspíš myslíte. Když totiž v horních vrstvách atmosféry dojde k prudkému oteplení, polární vír to oslabí a doslova ho to roztrhne na dvě části. Tím se naruší tryskové proudění, což neznamená nic jiného, než že se mrazivý arktický vzduch může vcelku bez překážek vydat na dlouhou cestu na jih.

Nejhůř má být v Americe, Evropa ale také neunikne

Nejtvrdší dopady se očekávají v Kanadě a ve Spojených státech amerických, ale vážné dopady pocítí i Evropa, včetně střední části kontinentu. A nepůjde jen o záležitost několika málo dní. Naše redakce zjistila, že podobné narušení polárního víru často vede k prodloužení zimních anomálií klidně o několik týdnů. Pro nás to bude znamenat nejen třeskuté ranní mrazy, ale i zvýšené riziko komplikací v dopravě, problémy s energetikou a vyšší zátěž pro infrastrukturu. A vyloučeny nejsou ani husté sněhové chumelenice a mrazivý vichr.

Zimní bundy tak rozhodně ještě neuklízejte. A pokud jste už u svého auta vyndali sněhovou výbavu a uložili ji třeba do garáže, vraťte ji zase zpátky. Vypadá to totiž, že se vám bude ještě doopravdy hodit. A vyplatí se zkontrolovat i topné domácí systémy a množství posypových materiálů pro dvorek. Dělat tohle všechno na poslední chvíli se totiž může hodně prodražit.

Článek Meteorologové náhle změnili předpověď počasí. Další vlna extrémního počasí vezme Česko útokem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Špindlerův Mlýn je předražené pozlátko. Kousek od českých hranic najdete za stejné peníze mnohem lepší služby

Jana Šrámčíková — Tue, 03 Feb 2026 05:33:00 +0000

Kdo jezdí pravidelně do hor, ten to zná: otevřete ceník skipasů, zamračíte se… a pak zjistíte, že „draho“ už je vlastně skoro všude. Jenže ono je „draho“ a „draho“, jak jsme v redakci zjistili. Srovnali jsme totiž mezi sebou známý Špindl a středisko SkiWelt Wilder Kaiser – Brixental v Rakousku. Leží kousek od českých hranic a dostupné je prakticky stejně. A k čemu jsme došli?

Ceny podobné, jen měna je jiná

V hlavní sezóně vyjde jednodenní skipas ve SkiWeltu na 76 € (dospělý). Špindl má jednodenní skipas naceněný na 1690 Kč při nákupu na pokladně (online to může být jiné, typicky výhodnější). Naše redakce zjistila, že právě tady vzniká ten „aha“ moment: cenový rozdíl už dnes není propastný – jenže rozdíl v rozsahu a komfortu je něco docela jiného. A my vás o tom přesvědčíme.

Kilometry, lanovky a dojem ze dne na svahu

SkiWelt nabízí 275 km sjezdovek, 81 moderních lanovek a vleků a k tomu kolem 80 horských chat. Jde zkrátka a dobře o obří propojený areál, kde můžete jezdit celý týden samostatně nebo s rodinou a pořád objevovat nové trasy. Oproti tomu Špindlerův Mlýn má jen 27 km sjezdovek rozdělených do několika částí areálu a celkem 17 lanovek a vleků.

Nic moc, že? Ano, ve Špindlu se dá parádně zalyžovat (a zasněžování pomáhá držet provoz i v horších zimách), ale co do objemu terénu a nabízených zážitků je to prostě někde jinde. Když už nic jiného – v Rakousku nikdy nebude tak přeplněno, takže milovníci plynulého lyžování mohou jásat.

Služby a „detaily“, které dělají zážitek

SkiWelt boduje i tím, co člověk ocení až na místě: veškeré zázemí je totiž víceméně rovnoměrně rozeseté po celém areálu a navíc stavěné na velký provoz, takže o uživatelský komfort se tu opravdu bát nemusíte. A jako bonus nabízí i největší noční lyžování v Rakousku v oblasti Söll – jde o okolo 10 km osvětlených tratí.

A opravdu to není žádná výprava na konec světa: z Prahy se sem dá dojet zhruba za cca 4,5 hodiny (najedete asi 500 km) podle zvolené trasy. A to je přesně ten důvod, proč čím dál víc Čechů říká: „Když už to stojí podobně, pojedu tam, kde je to větší, pohodlnější a s lepším servisem.“ A my se jim opravdu nedivíme.

Článek Špindlerův Mlýn je předražené pozlátko. Kousek od českých hranic najdete za stejné peníze mnohem lepší služby se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krkonoše už jsou pasé. Našli jsme dobře ukryté lyžařské středisko, kde ceny padají na půlku a zážitek je přitom stále perfektní

Jana Šrámčíková — Mon, 02 Feb 2026 06:07:00 +0000

Ramzová patří mezi místa, kam se lidé rádi vracejí. A není divu. Leží přímo v Ramzovském sedle a funguje jako ideální základna pro zimní radovánky i letní toulky Jeseníkami. A vůbec nezáleží na tom, jak máte představy o trávení své zimní dovolené.

Ať už sem vyrazíte s lyžemi nebo s obyčejnými výšlapy, vždycky budete mít kam jít a co objevovat. A vlastně je štěstí, že tu stále ještě je. Původně totiž byla osada s názvem Ramseu německá a po válce určená k likvidaci. Zachránil ji však právě cestovní ruch, který se tu rozvíjel už od konce 19. století a pokračoval i v dalších desetiletích.

Ramzovské sedlo a horské klima

Ramzovské sedlo se nachází v nadmořské výšce zhruba 760 metrů a přirozeně odděluje Hrubý Jeseník od Rychlebských hor. Díky tomu je místní klima opravdu typicky horské – o něco chladnější, větrnější a často i vlhčí. Budete si tu opravdu připadat jako někde v Krkonoších. A to i v závěru sezóny. Zdejší oblast se totiž pyšní i unikátním prouděním vzduchu, takže tu bývá sníh i v době, kdy se už jinde dávno mění v blátivou břečku. Je to taková sázka na jistotu pro všechny, kdo mají chuť lyžovat třeba ještě přes Velikonoce.

Zima v Ramzové: lyže, sáňky i běžky

V zimě je Ramzová doslova rájem pro lyžaře. Areál nabízí devět sjezdovek o celkové délce téměř deset kilometrů, dvě lanovky a několik vleků – rozhodně tedy je z čeho vybírat. Nejdelší sjezdovka měří kolem tří kilometrů a má slušné převýšení, které potěší i zkušenější lyžaře. A pokud by vám to přece jen bylo málo, nasednete na moderní lanovku a vydáte se směrem na Čerňavu s možností pokračovat až na Šerák.

Na kratších svazích navíc po celou zimu fungují lyžařské školy, takže si tu přijdou na své i rodiny s dětmi. A velmi oblíbené je rovněž večerní lyžování s klidnou atmosférou (je omezené, takže se tu nikdy nebudete tlačit v žádném davu). Děti navíc ocení kopečky na sáňkování a celé okolí je ideální i pro běžkaře. Ale nejpříjemnějším bonusem jsou docela jistě ceny – oproti Krkonošům se totiž dostanete na poloviční sazby u skipasů i pohoštění. A podobně příznivé je to i s ubytováním.

Článek Krkonoše už jsou pasé. Našli jsme dobře ukryté lyžařské středisko, kde ceny padají na půlku a zážitek je přitom stále perfektní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Až pojedete příště v zimě na sněhu, zmáčkněte „přehlížené“ tlačítko. Už nikdy pak bez něj nevyjedete

Jana Šrámčíková — Sun, 18 Jan 2026 11:53:00 +0000

Zima umí řidiče potrápit víc než kdejaká objížďka v létě. Znáte to. Trocha sněhu, nějaký ten lehký ledík a najednou je z běžné jízdy bez nadsázky stres jak hrom. Přitom většina moderních aut má v rukávu jednu docela nenápadnou vychytávku, kterou spousta lidí přehlíží. Řeč je o režimu Snow, případně Winter. A jeho zprovoznění nebývá nijak komplikované. Obvykle stačí zmáčknout tlačítko a rozdíl ucítíte už během pár vteřin.

Co vlastně režim Snow dělá

Mnoho motoristů tenhle režim buď vůbec nepoužívá, nebo o něm ani neví. A je to věčná škoda. Protože už po jednom stisku tlačítka se vaše auto začne chovat klidněji, předvídatelněji a hlavně bezpečněji. A rozhodně to neplatí jen u čtyřkolek, ale i u běžných aut s pohonem jedné nápravy.

A co se tedy v těch následujících vteřinách změní? Tak především reakce plynu, což půjde ruku v ruce s trochu jinou prací převodovky i chováním stabilizačních systémů. Auto omezuje prudké dávky výkonu, takže kola zbytečně nehrabou. Okamžitě tak zjistíte, že vaše rozjezdy jsou jemnější, řazení plynulejší a elektronika hlídá trakci mnohem citlivěji než v běžném režimu. Laicky řečeno, auto za vás pohlídá, abyste na silnici nedělali hlouposti, a to mnohem pečlivěji než obvykle.

Je to šikovný pomocník, ale ne zázrak

Je ovšem rozhodně fér říct jednu věc. Režim Snow není žádná kouzelná hůlka, která by všechno „zatáhla“ za vás. Pokud někdo dupne na plyn jak na závodní dráze nebo brzdí až na poslední chvíli, nepomůže mu ani sebelepší elektronika – na to myslete. Když ale jedete plynule, s citem a s respektem k podmínkám, vyplatí se vám.

Kdy ho zapnout a kdy vám ani on nepomůže

Snow režim se hodí hlavně na rozjezdy na sněhu, jízdu po uježděném sněhu, ledu nebo při hustém sněžení. Tedy pro takové to typické zimní počasí, které se v poslední době vyskytuje víc, než by bylo zdrávo. Pokud ovšem víte, že vás čeká kluzká silnice, zapněte ho klidně hned po nastartování, nebude to vadit. Ale myslete i na to, že když jsou silnice ledové a viditelnost mizerná, žádné tlačítko vás nespasí. V takovém případě bude dost možná jednoduše nebezpečnější ani nevyjet.

Článek Až pojedete příště v zimě na sněhu, zmáčkněte „přehlížené“ tlačítko. Už nikdy pak bez něj nevyjedete se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Krutá zima ještě neřekla poslední slovo, meteorologové varují před arktickou explozí

Jana Šrámčíková — Fri, 09 Jan 2026 07:34:42 +0000

Pokud jste doufali, že se počasí na chvíli uklidní, pak vás zklameme. Meteorologové napříč Evropou mluví o takzvané arktické explozi, tedy vpádu extrémně studeného vzduchu. A když říkáme extrémně, tak myslíme opravdu extrémně. Tenhle nečekaný zvrat totiž může do našich končin přinést ještě horší mrazy, než na jaké jsme byli v posledních dnech zvyklí.

Arktická zima se dere do Evropy

Podle zahraničních meteorologů se v příštích dnech začne počasí nad Evropou chovat hodně, ale opravdu hodně nevyzpytatelně. A ne, nejsou to planá slova. Studený arktický vzduch má proudit hluboko na jih a srazit teploty výrazně pod bod mrazu. A nejhůř na tom má být právě střední a východní Evropa, kde předpovědi počasí počítají nejen s třeskutým mrazem, ale i s vydatným sněžením.

Česko čeká sníh i silný mráz

U nás už zvedl varovný prst Český hydrometeorologický ústav. Ten upozornil, že sněžit má od páteční noci hned v několika krajích. Konkrétně mluvil o Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém a Libereckém kraji. A přidal i konkrétní čísla – v západní polovině Čech může podle aktuálních předpovědí napadnout pět až deset centimetrů nového sněhu, na horách klidně ještě víc.

❗️O víkendu dorazí po přechodném oteplení prudké ochlazení❗️ 🌨️ Pátek doprovodí většinou velká oblačnost a hlavně ráno…
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne Čtvrtek 8. ledna 2026

A tím to nekončí. Spolu se sněhem k nám totiž dorazí i pořádný mráz. Meteorologové nevylučují, že teploty mohou v některých oblastech spadnout pod minus dvanáct stupňů, což je oproti předcházejícím spíše mírnějším týdnům opravdový extrém. Půjde o podmínky, které dokážou potrápit dopravu, techniku i lidské zdraví. Kdo tedy nebude muset v pátek vycházet ven, ten by měl raději zůstat doma (důrazně se to doporučuje zejména starším lidem a malým dětem).

Proč je tahle zima tak vyhrocená

Podle odborníků za tím stojí narušené proudění v atmosféře, před jehož dopady varují už od konce podzimu. Celý problém spočívá v tom, že studený vzduch, který by normálně zůstával daleko na severu, se kvůli nežádoucím abnormalitám dostává mnohem jižněji. Výsledkem jsou rychlé změny počasí, sněhové přeháňky a mrazy přicházející ve stále se zhoršujících vlnách. Jednoduše řečeno, zima si s námi letos ještě trochu pohraje. A rozhodně to nebude nijak příjemné.

Článek Krutá zima ještě neřekla poslední slovo, meteorologové varují před arktickou explozí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kritické hodiny před námi: Česko sevřou další mrazy a na části napadnou desítky centimetrů sněhu

Jana Šrámčíková — Thu, 08 Jan 2026 10:43:07 +0000

Příští hodiny a dny rozhodně nebudou žádná procházka růžovou zahradou. Zima se v Česku znovu hlásí o slovo a podle meteorologů to plánuje pořádně roztočit. Na mrazech ještě přitvrdí a jako bonus nás zasype sněhem, který může na některých místech doslova zmrazit dopravu i životy.

Mrazy nepoleví ani ve dne

Podle aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu sice středeční ráno přineslo o chloupek vyšší teploty než v předchozích dnech, ale rozhodně nešlo o žádné oteplení. Spíše to vypadá tak, že se zima jen tak nesměle nadechovala před dalším úderem.

V dalších dnech totiž celé Česko zůstane pevně sevřené celodenním mrazem a stejný scénář bude platit i pro čtvrtek. Jinými slovy: co přes noc namrzne, to přes den rozhodně nepovolí.

Začátek volných dní bude vypadat slibně

Malá změna přijde až ke konci týdne. V pátek a v sobotu se totiž mohou podle předpovědi dostat denní teploty místy lehce nad nulu, jenže radost z toho mít moc nebudete. S oteplením totiž dorazí i srážky. Žádné procházky rozmrzající krajinou si tak neplánujte. Na většině území se totiž budete muset prodírat sněžením, na jihozápadě Čech se mimo horské oblasti může objevit i déšť se sněhem nebo dokonce mrznoucí déšť. Pozor by si tedy měli dávat jak řidiči, tak i chodci. Ale to ještě stále není to nejhorší.

❗V pátek pozor na změnu v počasí ❗ 👉 Kromě ještě místy pokračujících velmi studených nocí může působit komplikace…
Zveřejnil(a) Český hydrometeorologický ústav dne Středa 7. ledna 2026

Na horách v Čechách může během těchto dnů připadnout až 20 centimetrů nového sněhu. Hory tak čeká pořádná zimní peřina, zatímco nižší polohy dostanou spíše nadílku ledovky a rozbředlého sněhu.

Zima nekončí ani po víkendu, ba právě naopak

Ovšem na začátku následujícího pracovního týdne počasí ve svém obratu ještě přitvrdí. Na horách opět nasněží (a to především na horách na severu a severovýchodě republiky) a noční teploty mohou klesnout až k minus osmi stupňům. Přes den pak rtuť na teploměru vystoupá zhruba o pět stupňů výš, nad nulu se však nedostane ani náhodou. Takže žádné jarní vyhlídky, spíš klasická poctivá zima, která tu s námi ještě nějaký ten pátek pobude.

Článek Kritické hodiny před námi: Česko sevřou další mrazy a na části napadnou desítky centimetrů sněhu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Studený spodek radiátoru dokáže z domácnosti udělat ledárnu. Situace má ale jednoduché vysvětlení a řešení

Jana Šrámčíková — Wed, 07 Jan 2026 12:36:00 +0000

Dotknete se radiátoru a hned cítíte, že něco není v pořádku. Protože zatímco nahoře skoro pálí, dole je sotva vlažný nebo dokonce studený. Za oknem mrzne, účty za topení rostou a vy už máte v hlavě černé scénáře v podobě drahého instalatéra nebo bouračských prací. Ale nebojte se. Ve většině případů lze problém studené spodní části radiátoru vyřešit rychleji a levněji, než si většina lidí myslí.

Kdy je studená spodní část normální a kdy je to problém

Nejprve je důležité si uvědomit jednu věc. Každý vodní radiátor je ze své podstaty nahoře teplejší než dole. Je to čistá fyzika, kterou jsme se učili už na základní škole. Koneckonců – teplo přece stoupá vzhůru, ne? Rozdíl až 10 °C je tak zcela normální. Problém nastává až ve chvíli, kdy je horní část horká jako pec a ta spodní zůstává ledová i po delším vytápění.

Usazeniny a kal – tichý zabiják tepla

Nejčastějším viníkem je nahromaděný kal, běžně nazývaný také bahno. Ale nejde samozřejmě o to z rybníka, ve skutečnosti se jedná o směs rzi, kamene a dalších nečistot, která po léta cirkuluje v systému a usazují se na dně radiátoru. A když se jich tu nahromadí dost, je rázem na problém zaděláno. Horká voda se totiž nemůže dostat do dolní části tělesa a ten potom de facto topí jen na polovinu výkonu. To je typické zejména u starších instalací, které během své životnosti nikdy nebyly propláchnuty.

Nejen nečistoty hrají prim, odhalují i další možné příčiny

Chladný spodek může být také důsledkem utvořené vzduchové bubliny. Radiátor pak často bublá, šplouchá nebo vydává jiné podivné zvuky, přičemž samotný vzduch také velmi neefektivně blokuje průtok vody. A do třetice mohou nastat i problémy s termostatickým ventilem – během letního období se totiž může zablokovat a následně omezit přívod tepla.

Co můžete udělat sami, než zavoláte odborníka

Než zvednete telefon, vyplatí se zkontrolovat několik základních věcí. Nejprve se zaměřte na termostatický ventil a hlavici. Nastavte ji na vyšší hodnotu a ujistěte se, že je ventil zcela otevřený. Poté najděte v horní části radiátoru ventil, otevřete ho a celou soustavu odvzdušněte. To dělejte až do chvíle, kdy z otvoru začne stříkat voda (nezapomeňte si tedy připravit i dostatek ručníků). Pokud ovšem nic z toho nepomůže, pak se návštěvě instalatéra nevyhnete. Jeho služby sice bývají dražší, ale nezapomínejte na to, že jde o jednorázový výdaj, který se často vrátí v podobě nižších účtů a lepšího tepelného komfortu. Váhat příliš dlouho se tedy rozhodně nevyplatí.

Článek Studený spodek radiátoru dokáže z domácnosti udělat ledárnu. Situace má ale jednoduché vysvětlení a řešení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zvláštní vývoj počasí zaujal meteorology. Změna vygraduje mezi lednem a únorem

Jana Šrámčíková — Tue, 06 Jan 2026 10:56:00 +0000

Když se mluví o počasí na leden a dokonce už i na přelom ledna a února 2026, je fér si říct hned na začátku jednu věc: pokud čekáte přesné údaje, nedočkáte se. Meteorologové totiž nemají žádnou křišťálovou kouli – mohou se jen opírat o různé dlouhodobé a střednědobé modely, které spíš než přesný scénář nabízejí takový rámec pravděpodobností, jak naše redakce zjistila. Takový hrubý náčrt toho, co by se mohlo dít. A právě teď se modelové předpovědi jeví hodně zvláštně.

Když se počasí utrhne ze řetězu

Už teď se mezi meteorology šeptá, že přelom ledna a února může být poněkud neklidný. Atmosféra nad naší planetou má totiž občas tendenci chovat se jako nevyzpytatelný soused. Chvíli je klid, a pak vám najednou před dveřmi přistane balík s něčím nepříjemným… A právě takovým situacím odborníci říkají meteorologické nebo také synoptické anomálie. My lidé to shrneme jednoduše: něco je ve vzduchu. A nejspíš to nebude nic moc.

Studený víkend a rozdíly mezi regiony

Začněme u nejbližších dní. Přes východ republiky přešla studená fronta a na Moravě se to projeví citelným ochlazením. Ti, kdo nedají dopustit na zimní sporty, to jistě uvítají, protože teploty tady mohou spadnout k minus šesti stupňům. To v Čechách zůstane díky jihozápadnímu proudění počasí o dost mírnější. V pátek se budou teploty pohybovat zhruba mezi plus dvěma a minus dvěma stupni.

Sobota už ale přitvrdí. Večer mohou v Čechách teploty klesnout až k minus šesti, na Vysočině pak dokonce k minus osmi či devíti stupňům. A co se bude dít na Moravě a na Brněnsku, kde už předtím obyvatelé pořádně mrzli? Ti budou muset vytáhnout pořádně hřejivé kožíšky, protože v noci na neděli mohou teploměry lokálně ukázat i kolem minus dvanácti. Jen se sněhem to stále nebude nic moc – objeví se na horách, jinde spíše sporadicky.

Co dál a proč zbystřit

Po 12. lednu by se ovšem situace měla mírně uklidnit. Teploty zůstanou lehce pod normálem a srážky by se měly vrátit k obvyklým hodnotám. Zbytek ledna už tedy žádné velké extrémy nejspíše nenabídne. Ovšem půjde o odpočinek jen dočasný.

A přelom ledna a února? Zatím to vypadá spíše na mírné oteplení, ale rozhodně nic není zaručeno. Znepokojivý vývoj některých meteorologických modelů naznačuje, že o běžné zimní scénáře by se jednat nemuselo ani náhodou. Hrozí totiž porucha proudění nad severní Evropou. A právě tam se často rodí změny, které později ovlivní i nás. Klidně nás teď může až po krk zasypat sníh anebo odvát mrazivý severský fičák. Zimní oblečení tedy rozhodně ještě nebalte, mohlo by se ještě hodit.

Článek Zvláštní vývoj počasí zaujal meteorology. Změna vygraduje mezi lednem a únorem se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Do Evropy se přihnal arktický vzduch. Meteorologové už vědí, kdy udeří v plné síle, bude to náročné

Lukáš Jírovec — Mon, 05 Jan 2026 15:21:23 +0000

Evropa má před sebou mimořádně náročný zimní týden. Do velké části kontinentu totiž začal proudit arktický vzduch, který s sebou přináší prudké ochlazení a hrozbu silných sněhových bouří. Meteorologové varují, že počasí se bude rychle měnit a problémy mohou nastat nejen na silnicích, ale i v obcích. Nejhorší situace má přijít ve chvíli, kdy se ledový vzduch střetne s vlhkostí z jihu.

Arktický vzduch zamává s počasím v Evropě

Podle aktuálních modelů zasáhne arktický vpád zhruba dvě třetiny Evropy. Na vině je tlaková výše nad severním Atlantikem, která doslova tlačí studený vzduch směrem na jih. Teploty ve střední, západní i jihozápadní Evropě tak mají během krátké doby spadnout až o 12 až 15 stupňů pod dlouhodobý průměr. Problémy se přitom podle serveru Severe Weather Europe mohou objevit i v oblastech, kde to není běžné – včetně části Středomoří.

Meteorologové dále upozorňují, že nejhorší situace se může vytvořit na Balkáně a následně postupovat dál na sever a východ. „Tyto bouře se pravděpodobně budou šířit přes Balkánský poloostrov a do střední a východní Evropy a přinesou hrozbu silných sněhových pokrývek, vánic a vážných dopravních omezení,“ varují odborníci. Klid ale nemusí být ani na západě Evropy, kde se může projevit silná atlantská zimní bouře.

ČHMÚ vydal varování

Výrazné ochlazení naplno pocítí také Česko. Hydrometeorologický ústav vydal výstrahu před silnými mrazy, která platí od pondělí až do čtvrtka. „Místy se bude vyskytovat silný mráz pod -12 °C. Ojediněle se mohou objevit také mrznoucí mlhy s tvorbou námrazy. Během dne ale bude většinou svítit slunce. Přesto teploty přes nulu nevystoupají, a čekají nás tedy až na výjimky ledové dny,“ uvedli meteorologové z ČHMÚ.

Druhá polovina týdne pak přinese další komplikace, a to sněžení, přechodné oteplení a riziko ledovky. „Ve čtvrtek se začne od západu postupně zatahovat a místy bude sněžit. Kritické počasí pak bude během pátku, kdy nás bude přecházet okludující frontální systém, který přinese oteplení,“ dodávají experti s tím, že o víkendu se znovu ochladí a přidá se silnější vítr.

Článek Do Evropy se přihnal arktický vzduch. Meteorologové už vědí, kdy udeří v plné síle, bude to náročné se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Je vám pořád zima? Důvodů pro to může být několik –⁠ od banálních, až po ty závažné

Redakce VědaŽivě — Tue, 23 Sep 2025 03:06:00 +0000

Normální tělesná teplota se u zdravého člověka pohybuje mezi 35,8 – 37 °C, přičemž během dne může kolísat v rozsahu 0,5 – 0,7 °C. Nejnižší teplotu byste si zpravidla naměřili brzy ráno (kolem šesté hodiny) a během spánku, nejvyšší poté navečer. Jestliže vás sužuje neustálý pocit chladu, váš organismus může mít narušenou schopnost termoregulace, čili udržování optimální tělesné teploty. Důvodů, proč tomu tak je, může být hned několik.

Klíčová schopnost termoregulace

Lidský organismus se neustále snaží udržovat svoji teplotu v homeostáze. To je rovnovážný stav, kdy tělo dosahuje teploty mezi 35,8 – 37 °C. Na tzv. normální teplotě závisí veškeré biochemické pochody, které se v lidském organismu odehrávají. V případě, že dojde k přestoupení hranic tzv. tělesné pohody, nastupuje termoregulace. Pomocí ní dochází ke zvýšení či snížení tělesné teploty. Klíčovým orgánem pro termoregulaci je poté hypotalamus, který funguje obdobně jako termostat.

Hypotalamus obsahuje termoreceptory, které jsou propojené s termoreceptory přítomnými na kůži, a jež zvyšují či snižují teplotu prostřednictvím reflexů (třes, sálání, pocení). Důležitými orgány pro termoregulaci jsou dále játra a srdce. Játra prostřednictvím biochemických reakcí pomáhají ohřívat krev, a srdce zase funguje jako „pumpa“, která krev rozvádí po celém těle. Zajímavé je, že pro rozpoznání tepla je lidské tělo vybaveno výrazně méně termoreceptory (30 000) než pro zaznamenání chladu (250 000).

Důvody, proč je vám neustále zima

Mezi méně závažné důvody, které vedou k neustálým pocitům chladu, jsou obezita, špatné stravovací návyky, nedostatek vitamínů A a E a v neposlední řadě nedostatek železa. Jestliže nemá tělo optimální přísun živin vlivem nevhodného stravování, nemá ani dostatek energie na to, aby se zahřálo (metabolické procesy zvyšují tělesnou teplotu). Obdobně je tomu i u deficitu vitamínů A a E. Ty jsou důležité pro biochemické procesy v játrech, které se při jejich nedostatku stávají nevyváženými a vedou k pocitům chladu.

V případě obézních lidí poté dochází k útlaku cév, a tím k nedostatečnému zásobování orgánů kyslíkem. Aby organismus tento útlak kompenzoval, vysílá pokyn k rozšíření cév, což vede k jeho rychlejšímu ochlazování, potažmo k pocitům chladu a zimy. Stejný princip platí i pro nedostatek železa, který vede k nedostatku hemoglobinu v krvi, respektive k následnému rozšíření cév, rychlejšímu vysálání tělesného tepla a pocitu přetrvávajícího chladu. Ovšem ne vždy stojí za pocitem chladu příčiny, které můžete sami relativně snadno odstranit.

Některé z nich jsou naopak velmi vážné. Může se jednat o příznak diabetu, špatného periferního oběhu, hypofunkce štítné žlázy, hypotonie či Raynaudovy choroby (onemocnění tepelného systému nejčastěji horních končetin). Nízký krevní tlak (hypotonie) vede k pocitům chladu ze stejného důvodu jako nedostatek železa či obezita – rychlým vysáláním tělesného tepla. Snížená funkce štítné žlázy poté zpomaluje metabolismus a negativně ovlivňuje energetické procesy v těle.

Kdy jste se setkali s pocitem přetrvávajícího chladu?

Zdroj: TheScientist

Článek Je vám pořád zima? Důvodů pro to může být několik –⁠ od banálních, až po ty závažné se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Největší zima tisíciletí? V roce 1929 byla u Českých Budějovic teplota mínus 42,2 °C

Redakce VědaŽivě — Fri, 03 May 2024 02:34:00 +0000

Ačkoliv si extrémní výkyvy počasí spojujeme především s posledními roky a s globálním oteplováním, lidé se s podobnými jevy museli vypořádat od nepaměti. Zářným příkladem byla zima v roce 1929, která byla už v té době považována za zimu tisíciletí. Přes dva měsíce nevystoupila teplota nad nulu a na celém území napadlo okolo čtyř metrů sněhu. Zima tisíciletí si tak vyžádala několik obětí na životech lidí i zvířat.

Zima tisíciletí udeřila prudce

Ještě Vánoce 1928 slavili lidé na blátě, na Nový rok je však čekalo nemilé překvapení. Zima tisíciletí udeřila hned 1. ledna 1929 a trvala až do března. Denní teploty tak celé dva měsíce nepřekročily nulu a v některých částech republiky byly naměřeny teploty mínus 40 °C. Takové teploty představovaly vážné riziko a velké množství občanů ohrožovaly na životě. V Olomouci umrzlo dítě v kočárku a na Českobudějovicku, kde byly mrazy největší, umrzli dva muži ve svém domku.

Lidé tak brzy přestali chodit i na krátké procházky, při kterých hrozilo vážné promrznutí. Pohyb venku navíc ztěžovaly vysoké závěje, které i ve městech dosahovaly výšky čtyř metrů. Na vesnicích byly mnohdy zasněženy celé chalupy, ze kterých lidé odcházeli jen v těch nejnutnějších případech. Další hrozbou byly i nečekané a prudké sněhové vánice, ve kterých se dokázal člověk lehce ztratit, a opět hrozilo umrznutí.

Smrtelná snaha se zahřát

Příčinou častých úmrtí však nebyl pouze mráz. Zima tisíciletí nutila hledat způsoby, jak se co nejvíce zahřát. Nezřídka se tak stávalo, že se lidé udusili výpary z tuhých paliv, které nebylo kudy odvětrávat. Často docházelo také k požárům, když lidé topili doslova vším, co měli po ruce. Hašení požárů však nebylo v takových mrazech nic jednoduchého. Města i vesnice se v té době potýkala s nedostatkem vody, která zamrzala i v těch nejhlubších studních. Pokud náhodou hasiči vodu měli, dokázala jim zmrznout doslova pod rukama, dřív než se dostala k plamenům.

Život se zastavil

Zima tisíciletí tak uvěznila většinu lidí na několik týdnů doma. Spousta z nich se léčila z nachlazení, ti ostatní jednoduše neměli kam jít. Školy byly téměř všude zavřené, protože je nebylo možné pořádně vytopit a většina žáků by do nich ani nedostala. Stejně tak došlo k omezení městské hromadné dopravy i vlakové dopravy. Praskalo elektrické vedení tramvají a z namrzlých kolejí mohla vlaková soustava velmi lehce vykolejit.

Oteplovat se začalo teprve v březnu, kdy mínusové teploty konečně polevily a lidé mohli sčítat škody. Podle záznamů uhynulo během této zimy až 75% divoké zvěře a počátkem jara chybělo mléko, protože krávám promrzla vemena. Jediné pozitivum o několik týdnů později zaznamenali zemědělci, když se na promrzlé půdě povedlo vypěstovat poměrně štědrou úrodu.

Článek Největší zima tisíciletí? V roce 1929 byla u Českých Budějovic teplota mínus 42,2 °C se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zima nutí lidské tělo, aby se adaptovalo. Má na svědomí citlivost zubů, migrény i dehydrataci

Redakce VědaŽivě — Sat, 18 Feb 2023 03:47:00 +0000

Během zimy se mění naše oblečení, životní styl, a dokonce celý organismus. Stejně jako se na venkovní mráz adaptuje celá příroda od zvířat po rostliny, týká se to i člověka. Z toho plynou i mnohé zdravotní potíže nebo prudké vracení se do jiných režimů. Jednoduše proto, že počasí posledních dekád přináší jednak mnohé extrémy, jednak rychlé přechody od teplot jasně zimních až po takové, které připomínají téměř návrat do léta.

Operace s jazykem

Také máte během zimy častější potřebu olíznout si jazykem rty? Tento instinktivní návyk má na svědomí suchý vítr a nízké teploty. Jejich vlivem naše pokožka rychle ztrácí vlhkost, tudíž potřebuje vlhčení. Podle dermatologů je však nejlepší ochranou použití olejů a balzámů. Hlavně v chladném počasí vám toto olizování způsobí spíš podráždění a popraskání pokožky.

Vyšší krevní hladina cukru

Během zimy by měli zvýšenou pozornost stravě a pohybu věnovat především lidé s cukrovkou nebo prediabetici. Svižný pokles teploty totiž vede k produkci kortizolu, hormonu stresu. Ten může mít zase vliv na inzulinovou rezistenci. Hlavně v zimě je tedy potřeba glykémii měřit ještě pozorněji než v ostatních fázích roku.

Obecně rychlá dehydratace

Už byla řeč o vysušování pokožky, to samé ovšem platí pro celé tělo. Hlavně v zimě je zde jisté riziko, protože trvá déle, než začnete mít pocit žízně. Můžete tak nevědomky zůstat dehydratovaní poměrně dlouhou dobu. Není ovšem dobré pít velké množství najednou, ideální je průběžně, cca skleničku (vody) za dvě hodiny. A to i tehdy, když žízeň zdánlivě nemáte.

Stále přítomné migrény

Za častými migrénami stojí v první řadě nedostatek vitaminu D. V nějaké formě ho pak prožívá prakticky každý člověk, protože během zimních měsíců si neužijeme dostatek sluníčka. To je hlavním zdrojem tohoto vitamínu, protože díky slunečnímu svitu si ho naše tělo vytváří. Migrény podporuje také suchý vzduch, nedostatek vlhkosti i případné extrémní (a extrémně rychlé) změny teplot.

Častější a citelnější artritida

Kdokoli trpí touto chorobou, budou ho při teplotě pod bodem mrazu čekat krušnější chvíle. Nejde přitom o samotnou teplotu, ale pohyby atmosférického tlaku. Lékaři i další specialisté proto doporučují vyšší fyzickou aktivitu a aktivnější životní styl. Dávejte se do toho ale s citem a postupně, fyzický šok je pro vaše tělo další problém. A nezapomeňte na teplé boty, rukavice a další propriety.

Citlivost zubní skloviny

Všudypřítomný studený vzduch a vítr vám přivodí bolest a diskomfort. A to hlavně při přítomnosti korunek, můstků, výplní, obnažených kořenů zubů nebo jiných poškození. Celkově sice neškodí zdraví zubů, při silném nepohodlí je vám to ale jedno. Není proto od věci naplánovat si konečně návštěvu dentisty, aby vás zkontroloval. Minimálně vám poradí, co všechno proti nepříjemným pocitům v dutině ústní dělat.

Článek Zima nutí lidské tělo, aby se adaptovalo. Má na svědomí citlivost zubů, migrény i dehydrataci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč nám v zimě rudnou a svědí nás ruce? Jedná se o formu alergie, která by se neměla brát na lehkou váhu

Redakce VědaŽivě — Fri, 20 Jan 2023 03:53:00 +0000

Hovorově tomu mnoho lidí říká chladová alergie, odborný termín ovšem zní chladová kopřivka. Takto ji představuje Dr. Péter Kósa, dermatolog specialista z Affidea Hungary. Lidem s alergií na chlad ztrpčují tyto projevy celý život. „Svědivé červené otoky a kopřivka se objeví, jakmile se studený předmět, tekutina nebo vzduch dostanou do kontaktu s pokožkou. To vše během několika minut. Primárně jde o kůži na rukou nebo obličeji.“

Projevy už během pár minut po kontaktu

Je podstatné upozornit, že alergie na chlad není to samé jako suchá kůže v důsledku chladu. Během zimního období může toto vysychání vést až k jejímu popraskání a následným ekzémům či zánětům. Při jakékoli léčbě těchto příznaků je třeba správná hydratace. Ideální jsou tělová mléka, krémy na ruce a samozřejmě ochrana správným oblečením. Nezapomínejte rozhodně na rukavice. Lidé s chladovou kopřivkou ale nebojují jen se suchou kůží.

Otok vlivem této kopřivky se objevuje už během několika minut. Mnohdy stačí, aby se člověk tímto trpící dotkl potraviny nebo lahve vytažené z lednice. Otoky navíc často způsobují silné svědění nebo pálení. Místo je na dotyk citelně teplé jako při horečce a nezřídka se objeví i puchýře. Podobné příznaky se týkají nejen kůže, ale i sliznic. „Některé formy mohou způsobit otoky ústní a nosní sliznice následkem studených jídel a nápojů,“ podotýká Kósa.

Různé projevy a různé hladiny

Příznaky se objevují ve zcela odlišných podobách a nemusí být u dvou osob zcela identické „Někde jde o dědičnou záležitost. Jindy se otok neobjeví hned po kontaktu s chladem, ale třeba po 18 hodinách. Dalším případem může být projev jen při aktivním pobytu na studeném vzduchu. Dokud se tedy nenamáháte, nic se s vámi neděje,“ dodává Kósa. Kdokoli stižený tímto problémem by se měl vyvarovat koupání a sprchování ve studené vodě.

To je podle specialistů velmi rizikové. V takových případech se totiž kopřivka může bez problémů projevit na celém povrchu těla. Není pak vyloučen ani anafylaktický šok, pokles krevního tlaku a oběhové a respirační selhání. Alergie na chlad je v zásadě nemocí mladých dospělých (cca 18–25 let), přesná příčina badatelům dosud uniká. „U malého procenta pacientů je spojena s bakteriálními, virovými nebo parazitárními infekcemi různého druhu.“

Adekvátní ochrana, příprava a léčba

„Na buněčné úrovni je celý proces spuštěn abnormální reakcí jednoho druhu imunitních buněk v kůži, konkrétně žírných buněk.“ Onemocnění se častěji vyskytuje v klimaticky chladnějších pásech Země než v teplejších či tropických. Odhadovaná četnost ve střední Evropě je 0,05 %. Studenou kopřivkou tak trpí asi 50 ze 100 000 obyvatel a jde především o mladé dospělé. Jakmile jsou si vědomi alergické reakce, je třeba pokožku adekvátně ochránit.

„Před kontaktem se studeným vzduchem jsou doporučeny antialergické a antihistaminové tablety. Rozhodně se vyhněte plavání ve studené vodě, teplota nad 25 stupňů už je většinou bezpečná. Každý pacient má ovšem jak různé spouštěče, tak různé teplotní hladiny. A to i u různých zdrojů.“ Speciální léčebnou metodou je desenzibilizace, tedy postupná adaptace těla na chlad. Jde například o koupele s velmi pozvolným klesáním teploty.

Článek Proč nám v zimě rudnou a svědí nás ruce? Jedná se o formu alergie, která by se neměla brát na lehkou váhu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Máte po Vánocích nadbytečné kilogramy? Nenechávejte hubnutí až na jaro, v zimním období to jde snáze

Redakce VědaŽivě — Mon, 03 Jan 2022 04:55:00 +0000

Chladné počasí ovlivňuje naše tělo mnoha způsoby. Většina z nás si sice uvědomuje, že jsme během této doby náchylnější k virovým onemocněním a infekcím, ovšem mnoho lidí neví, že naše tělo prochází řadou dalších, někdy i překvapivých změn. Naštěstí pro nás ne všechny z nich jsou škodlivé, jako například redukce tělesné váhy. Níže se proto můžete seznámit, jak naše tělo reaguje na sezónní pokles teplot.

Spalování kalorií

Ačkoliv je fakt, že mnoho lidí v zimě spíše na váze přibírá, pro naše tělo je během této doby mnohem snadnější kalorie naopak spalovat. Jde totiž o nízké teploty, kterým se musíme přizpůsobit, což vede k tomu, že naše tělo produkuje více tepla. Lze to například poznat když se klepeme zimou – tehdy se naše tělo snaží spalovat co nejvíce kalorií, abychom byli schopni se přirozeně zahřát.

Častější olizování rtů

Mrazivé teploty mají nechvalné účinky na naše rty, které vysušují. To je ovšem důvod, proč máme tendenci častěji olizovat, abychom naše ústa zvlhčili. Přestože tento návyk může přinést chvilkovou úlevu, většinou je to důvod, proč naše rty naopak více praskají – sliny se velmi rychle odpařují a zanechávají rty ještě sušší, než tomu bylo předtím. Snažte se proto přílišnému olizování během zimy vyvarovat.

Snadná dehydratace

Protože se během chladných měsíců méně potíme a nemáme pocit žízně, většina lidí má tendenci zapomínat na správné hydratování těla. To je ovšem pro naše tělo velmi nebezpečné, samotný pocit totiž neznamená, že pít opravdu nepotřebujeme. Abyste se proto vyhnuli potenciálním problémům, dodržujte pitný režim za každé situace. Můžete si například nastavit upozornění na vašem chytrém telefonu.

Bolest zubů

Pokud máte citlivé zuby, můžete během zimy pociťovat ostrou, pronikavou bolest, která vás v některých případech nemusí nechat spát. Studený vzduch z venku se totiž může dostat k nervům, které se nachází hluboko uvnitř vašich úst, a způsobit, že vás zuby budou bolet. Abyste se chránili, odborníci doporučují během pobytu venku dýchat především nosem a citlivé zuby chránit překrytím pusy šálou.

Zvýšená hladina cukru v krvi

Pokud je člověk vystaven chladnému počasí, v jeho těle dochází k uvolňování stresových hormonů, které v důsledku zvyšují hladinu cukru v krvi. Většinou se tato skutečnost týká lidí, kteří během zimy navštěvují posilovací centra, protože na ně působí velmi rozdílné teploty –⁠ během cesty do posilovny a během cvičení. Abyste se vyvarovali problémům, odborníci doporučují cvičit v zimě raději doma.

Horší zrak

Během zimy jsou vystaveny nebezpečí také naše oči. Ty totiž během chladného počasí nemáme ve zvyku chránit slunečními brýlemi, které blokují silné UV záření, tudíž sluneční paprsky odrážející se od sněhu je mohou silně poškodit. Silný vítr a suchý vzduch může navíc poškodit slznou vrstvu, která pokrývá naše oči, což může způsobit horší zrak.

Jaké změny na sobě během zimy pociťujete vy?

Zdroj: Brightside

Článek Máte po Vánocích nadbytečné kilogramy? Nenechávejte hubnutí až na jaro, v zimním období to jde snáze se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Předejděte zamrzání čelního skla u auta jako naši předci. Obyčejní pomocníci z kuchyně pomohou raz dva

Redakce VědaŽivě — Mon, 27 Dec 2021 03:41:00 +0000

Jak se vrací rána s teplotami pod nulou, je čištění čelního skla nutností, jelikož vyjet s omezenou viditelností je proti předpisům. Takže jak docílit toho, aby k jeho zamrznutí nedošlo? Existuje několik preventivních kroků, které se dají podniknout. A pokud jste náhodou prevenci zanedbali, je tu také pár způsobů, jak odstranit námrazu z čelního skla opravdu co nejrychleji. Nenecháte ho přitom ani napospas zlodějům.

Jak předejít zamrzání čelního skla

Čekáte-li v noci silný mráz, potřete skla polovinou syrové cibule. Tento – pro někoho možná podivný – postup zamezí samotnému zformování ledu na povrchu. Stejně tak můžete nastříkat okna směsí vody a octa či alkoholu, což bude mít totožný dopad. Zvolte poměr vody a druhé tekutiny 1:2. Čelní sklo můžete také přikrýt gumovými podložkami z vany nebo složeným prostěradlem, které pak nezapomeňte dát do plastové tašky.

Některým postupům se na druhou stranu vyhněte, jako třeba použití novin. Jsou natolik tenké, že mohou snadno přimrznout. Vyhněte se taky vařící vodě nebo nekvalitním škrabkám. To první nejspíš přimrzne k původnímu ledu, druhým si sklo poškrábete. Bohužel, pokud necháte auto běžet, aby se zahřálo, stačí ho na chvilku opustit a můžete o něj snadno přijít. V Británii v prosinci 2016 došlo k takové krádeži podle statistik každých 5 minut.

Sedm kroků k rychlému odmrazení

První pravidlo je vyhnout se pro odmrazení a ohřátí čelního skla jakémukoli použití vody. Ať je teplá, studená nebo jakákoli jiná. Místo toho si vezměte k ruce solný roztok, prodejný odmrazovač nebo alkohol. Kvalitní škrabka je také klíčovým prvkem. Hodí se také prevence pro noční teplotní výkyvy jako zakrytí skel a potření nádržek na vodu alkoholem. Na každý pád buďte u auta po celou dobu, pokud si musíte odskočit dovnitř domu, zamykejte.

Vyjeďte jen se skutečně čistým sklem. Jestli hlásí silný mráz, nenechávejte stěrače na automatiku, přimrznou ke sklu a může to poškodit jejich motor. Nikdy nepoužívejte vodu, která zrovna vařila, může vytvořit prasklinky na skle, mrzne hodně rychle a stěrače tak přimrazí ještě víc. Auto očistěte od veškerého sněhu a použijte i klimatizaci na vysušení vzduchu a odmlžení oken. Ta neutírejte rukama, nechávají na nich mastné šmouhy.

Máte proti zamrzlým sklům nějaký vlastní postup?

Zdroj: Mirror

Článek Předejděte zamrzání čelního skla u auta jako naši předci. Obyčejní pomocníci z kuchyně pomohou raz dva se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zamlžují se vám v autě okna? Funkční trik s ponožkou a stelivem vyřeší odvěký problém raz dva

Redakce VědaŽivě — Sun, 19 Dec 2021 04:05:00 +0000

Protože se však sami řidiči rozhodli s tímto neduhem bojovat nejrůznějšími cestami, ujal se časem velmi jednoduchý trik, k němuž není potřeba žádná složitá technika. Výsledkem je podomácku vyrobená pomůcka, kterou můžete mít kdekoli ve voze. Dokud bude ve volném prostoru a bude v kontaktu se vzduchem uvnitř, nemusíte se už o zamlžená okna strachovat. A jak takový malý lapač vlhkosti vyrobit?

Kouzlo pásky, ponožky a steliva

Další výhodou tohoto postupu je absence nutnosti kupovat nějaké náročné součástky – s velkou pravděpodobností budete mít totiž všechno potřebné přímo doma. Základem je bavlněná ponožka. Ideálně tmavší, ta ve voze splyne s povrchem. Dále potřebujete trochu kočičího steliva neboli kočkolitu. Poslouží nejbližší zverimex, pokud jste majiteli zvířete, budete ho mít nejspíš už doma.

Třetí součástkou je kroužek z kartonu, který vám zůstane po spotřebování lepicí pásky. Vezměte ponožku a její hrdlo napněte tak, abyste ho mohli navléknout přes kartonový kroužek. Vznikne vám tak „sáček“, do kterého nasypete zmíněné stelivo. Nenaplňte hrudkami ponožku celou, je potřeba, aby ji bylo možné pevně zavázat. Nechte si tudíž rezervu látky. Samozřejmě ji můžete zavázat i něčím dalším, ale samotné tělo ponožky je nejlepší.

Umístění balíčku

Pevně zavázanou ponožku plnou steliva uložte kamkoli do vozu, aby byla v kontaktu se vzduchem. Pointou je, že stelivo je velmi dobrým pohlcovačem vlhkosti – proto je ostatně v kočičím záchodu. Tuto činnost bude průběžně provádět i ve voze, čímž zabrání právě mlžení oken. Místo toho zůstanou krásně čistá a bude skrz ně vidět za všech podmínek. Samotné ponožce vyhraďte nějaké místo, odkud se nebude moc kutálet.

Stelivo nebude absorbovat vlhkost donekonečna. Proto je potřeba jednou za čas ponožku otevřít a zkontrolovat jeho stav. Je totiž nesmysl vozit v autě ponožku, která bude sama celá vlhká. Frekvenci výměny vám bohužel neporadíme, ale časem při svém obvyklém provozu nejspíš zjistíte, kdy je potřeba nová náplň. Případně vypozorujete, jak se na ponožce pozná, že už údržbu potřebuje. Pak vám může sloužit dlouhé roky. Tak šťastnou cestu.

Jakou máte zkušenost s podobnými vychytávkami?

Zdroj: BrightSide

Článek Zamlžují se vám v autě okna? Funkční trik s ponožkou a stelivem vyřeší odvěký problém raz dva se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Opravdu v zimě snadněji onemocníte? Odborníci uvedli mýtus na pravou míru a prozradili, jak se účinně bránit

Redakce VědaŽivě — Thu, 16 Dec 2021 04:55:00 +0000

Kolikrát jste v dětství nebo i později slyšeli: „Když půjdeš ven bez kabátu, nastydneš.“ No, není to tak docela pravda, a jak tomu v takových případech už bývá, realita je mnohem složitější. V první řadě je třeba rozlišit jednu věc –⁠ že jste v chladném prostředí, není důvod, proč se nachladíte. Je ale pravdou, že je v zimě snadnější chytit virus působící nachlazení nebo chřipku. Chování současného koronaviru v zimě ještě moc neznáme, zbytek rozebere Dr. Libby Richards.

Jednodušší přenos viru

Mnoho virů včetně rhinoviru (který obvykle stojí za běžným nachlazením a rýmou) vydrží v zimních teplotách déle infekční a jednotlivé virové částice se také rychleji replikují. Proto se tyto breberky šíří právě v zimě víc než jindy. Pokud na sobě budete mít teplý kabát a šálu, tuto okolnost nijak nezměníte. Abychom byli přesnější, chladné počasí změní vnější membránu např. chřipkového viru, takže je pevnější a gumovitější. Tohle podle vědců usnadňuje jeho šíření.

A není to jen prostá zima, co tyto problémy způsobuje. Vzduch je obecně sušší, což je spojováno právě s ohnisky chřipky. Ve vlhkém povětří virus snadněji ztěžkne a klesá k zemi. Další důležitou okolností je reakce naší vlastní imunity právě během zimy. Vdechování chladného vzduchu může nepříznivě ovlivnit imunitní reakci v dýchacím ústrojí, díky čemuž se případný virus snadněji udrží. Proto pomáhá nošení šály přes nos a pusu.

Neodvratný deficit slunečního světla

Většina lidí je také během zimního období mnohem méně vystavena sluníčku, což je jinak náš hlavní zdroj vitamínu D. Ten je zcela klíčovou složkou pro naši imunitu. Kromě toho klesá naše fyzická aktivita – v zimních měsících odkládají lidé pohybové aktivity až třikrát častěji než jindy. Místo toho tráví mnohem víc času uvnitř, tedy v blízkosti dalších lidí, což vede k dalším přenosům kapénkových infekcí. Respirační choroby se většinou šíří v okruhu do dvou metrů.

Jako by tohle nestačilo, studené počasí vysušuje membrány v očích a také hlen v nose a hrdle, které normálně zabrání přístupu viru přímo k tkáni. Prevencí je časté mytí rukou, nesahat si na tvář a hydratace organismu. Dopřejte si vyváženou stravu a buďte i v zimě aktivní. Doma častěji čistěte povrchy, kterých se dotýká více lidí. Nechte se očkovat proti chřipce, a pokud cítíte, že máte vysušený nos, zvažte koupi zvlhčovače do místnosti.

Jak předcházíte respiračním onemocněním vy?

Zdroj: NationalInterest

Článek Opravdu v zimě snadněji onemocníte? Odborníci uvedli mýtus na pravou míru a prozradili, jak se účinně bránit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Není to nesmysl, opravdu v zimě více přibíráte. Vědci prozradili, jak začít nový rok s vysněnou postavou

Redakce VědaŽivě — Thu, 16 Dec 2021 04:05:00 +0000

Za nabranými kily je toho trochu víc než jen přecpání se na jednom vánočním večírku. Do hry se totiž zapojuje nedostatek slunečního světla a mechanismy určené pro přežití. Nárůst váhy je tak skutečný a je docela složité se mu vyhnout. Následující pohled do zákulisí změn organismu během zimy vám pomůže se na toto období dobře připravit. A i když váhu stejně naberete, aspoň budete vědět, co všechno za tím stálo.

Posílení metabolismu a ukládání tuků

Během zimních měsíců dojde v našem metabolismu ke zřetelnému vylepšení. Důvodem je potřeba těla stabilizovat vlastní teplotu přes vnější pokles. Z toho důvodu potřebujeme více potravy, neboť jsme více „energeticky zdaněni“. Máme proto větší chuť k jídlu a také si vybíráme na živiny bohatší pokrmy a pochutiny. Jestli se chcete tloustnutí vyhnout, držte se v teplém domácím prostředí, kde tělo nebude muset využívat zdroje navíc.

Naše tukové buňky reagují velmi pozitivně na sluneční světlo. Ty, které jsou nejblíže kůži, se při vystavení světlu zmenší, a uloží tak méně tuku. Na druhé straně právě nedostatek světla posiluje jejich schopnost tuky ukládat. Řešením je pohybovat se v zimě na slunci, jak jen to jde. Vstaňte dřív, abyste svitu chytili víc, a užívejte si více času na čerstvém vzduchu. Vymáčkněte zkrátka z každého dne tolik přirozeného světla, kolik jen jde.

Zahřátí jídlem a příprava na hibernaci

Jako lidé jsme podobní medvědům, a to více, než si vůbec uvědomujeme. Stejně jako oni se totiž během zimních měsíců snažíme spát. Naše instinkty přichází ke slovu a zkoušíme nastřádat co nejvíc kalorií, abychom takovou hibernaci přežili. Někde uvnitř je zkrátka stále ten zvířecí instinkt. Uvolněte se, proti tomuhle se nedá nic dělat, jen se zachumlejte a na toho medvěda si klidně zahrajte. Ideálně s šálkem horké čokolády a knížkou.

Venkovní mráz spouští některé změny v našem chování a jídlo je cestou, jak se přirozenou cestou zahřát. Jakmile totiž tělo tráví, dochází ke generování tepla. Dá se pomoci tím, že budete jíst více jídla, které zažíváním prochází delší dobu, takže bude fungovat jako dlouhodobější palivo. Zvláštní zmínku si zaslouží banány, protože jsou plné hořčíku a vitamínu B, což vám s regulací tělesného tepla opravdu pomůže.

Ospalost a méně tělesného pohybu

Nedostatek denního světla při zkracování dne ovlivňuje během zimy také hormonální rovnováhu. Naše šišinka na to reaguje zvýšenou produkcí melatoninu, který odpovídá za náš spánkový cyklus – proto jsme v tomto čase více ospalí. Zvýšení hladiny tohoto hormonu také posiluje apetit. V zásadě toho více sníme a méně se pohybujeme. Přidejte do jídelníčku cereálie, olivy a rajčata, ve kterých je melatonin. Pomohou srovnat jeho hladinu a obecně vám prospějí.

Kratší dny a venkovní zima spolehlivě odrazují od pohybu venku, respektive od náročnějších aktivit. Hlavně koncem roku tak trávíme více času uvnitř, což svádí ke všem výše zmíněným tendencím a projevům vedoucím k tloustnutí. Pokud máte možnost, cvičte i doma a venku se projděte. Nedovolte zkrátka zimnímu období, aby z vás udělalo kouli bez špetky pohybu. Jakmile si zajedete aktivní rutinu i v zimě, v ostatních částech roku bude o to jednodušší.

Všímáte si většího apetitu, když je venku nasněženo?

Zdroj: BrightSide

Článek Není to nesmysl, opravdu v zimě více přibíráte. Vědci prozradili, jak začít nový rok s vysněnou postavou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Víte, že sníh je ve skutečnosti teplý a existuje až 35 druhů? Překvapující informace vás utvrdí, že jde o zázrak přírody

Redakce VědaŽivě — Wed, 15 Dec 2021 04:23:00 +0000

Za občanské války v USA konfrontovala Unie Konfederaci během kruté zimy na plošině Ozark. Konfederace se dala na ústup, ale Unie ji pronásledovala. Postupně se počasí ještě zhoršilo, až nakonec uzavřelo v bouři sněhu a deště obě válčící strany. Čím to je, že ten jinak docela příjemný bílý materiál dovede způsobit takové potíže? Jak vlastně funguje? Sníh není rozhodně tak jednoduchá věc, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Sněžné ticho je skutečná věc

Pokrývka nového sněhu spolu s padajícími vločkami poměrně efektivně tlumí zvukové vlny. Proto jsou sněhové večery a noci skutečně tišší než za jiných podmínek. Ovšem zimní počasí umí zvuk také zesilovat, což vede k ozvěnám hlavně v korunách stromů. Když sníh roztaje a pak zmrzne na led, je situace zcela opačná. Tento materiál totiž místo tlumení zvukové vlny dokonale odráží. Odtud pochází ozvěny v ledových jeskyních.

Zasněžené vrcholky hor vypadají naprosto jasně bíle, jenže tento stav vody je ve skutečnosti zcela bezbarvý. Čiré vločky rozptylují světlo, a tak šíří barevné spektrum do všech směrů – díky čemuž vypadá sníh bíle. Z toho také plyne, že tento materiál může za určitých podmínek nabírat nejrůznější odstíny. Znečištění ovzduší ho může zabarvit do oranžova, růžova, dokonce i do černa. Hluboký sníh se někdy jeví jako načervenalý.

Sníh je svým způsobem teplý

Ačkoli je sníh technicky vzato zmrzlá voda, během dopadání na zem mezi sebou izoluje ohromné množství vzduchu. Strukturně je tedy více jak 90 % napadaného sněhu uvězněný vzduch, což z takové pokrývky dělá až překvapivě dobrou izolaci. Proto si mnoho zvířat hrabe v zimě nory a ze stejného důvodu také není v iglú zima. Vnitřek tohoto příbytku může být až o 70 stupňů teplejší než jeho okolí. Tyto vlastnosti využívají v zimě i vojáci.

Každá sněhová vločka má jádro a formuje se kolem centrálního základu. To může být smítko prachu nebo jakákoli jiná částice, okolo níž se následně mrazem zformuje vločka nám známého tvaru. Proto vločky vypadají jinak než kroupy nebo kapky deště, které padají dolů z nebe bez onoho tvrdého středu. Kdybyste se na sněhovou vločku podívali pod dostatečně kvalitním mikroskopem, najdete tam právě ten kousek, který celý její vznik začal.

Sněhu je víc jak 35 odlišných druhů

Vědec Andy Brunning byl pravým fanouškem sněhu a miloval ho do té míry, že identifikoval na 35 odlišných typů vloček. Zorganizoval je do kategorií jako sloupy, ploché, zárodky a podobně, všechny mají přitom 6 stran. Osmistranné vločky, které se používají jako dekorace, jsou tudíž zcela chybné. Geometrie molekul vody totiž při teplotě pod nulou žádný jiný než šesterečný krystal zformovat nedovoluje. Ne pět, ne čtyři, ne osm. Vždycky šest.

Znáte rčení, že někdo je jako sněhová vločka – jediný svého druhu? Bude potřeba vymyslet něco nového, protože tyto ledové struktury mohou být identické. Ačkoli mají –⁠ jak už jsme zjistili –⁠ širokou škálu tvarů, Nancy Knight našla dvě sněhové vločky, které byly skutečně zcela identické. Největší kdy zachycená vločka měla skoro 40 centimetrů a spadla v lednu roku 1887 ve Fort Keogha v Montaně. Podle místních byla velká jako krajáč na mléko.

Dva a půl metru sněhu za jediný den

Jestli jste opravdoví sněhoví fanatici, měli jste být 5. března 2015 v Capracotta v Itálii. Za jediný den tu napadlo 250 centimetrů sněhu. Nicméně Itálie není jediné místo, kde mají občas takovou nadílku. V oblasti Mount Baker ve státě Washington nasněžilo dohromady během jediné sezóny úctyhodných 30 metrů sněhu. To už je slušná nadílka, v takové by asi nikdo nechtěl zůstat trčet někde mimo civilizaci.

Hlavně v Severní Americe se vyskytují tzv. blizardy, lidé je někdy nazývají obecně sněhové bouře. Není to však přesné, resp. všechny blizardy jsou sněžné bouře, ale blizard samotný odlišuje síla přítomného větru. Sněžná bouře obecně znamená hodně napadlého sněhu, jenže blizard k tomu přidává ještě vítr o rychlosti 40 kilometrů v hodině nebo vyšší. Takže když bude jen hodně padat sníh, jste v bouři. Pokud neudržíte na hlavě čepici, bude to nejspíš blizard.

Stavíte i v dospělosti sněhuláky?

Zdroj: WeAreTheMighty

Článek Víte, že sníh je ve skutečnosti teplý a existuje až 35 druhů? Překvapující informace vás utvrdí, že jde o zázrak přírody se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Opomíjené vybavení, které by vám nemělo během zimních měsíců v autě chybět. Ušetří vám hodně problémů

Redakce VědaŽivě — Wed, 15 Dec 2021 04:05:00 +0000

Zimní výprava autem do hor dřív znamenala komplikace na každém kroku. Proto platila okřídlená rada vzít si lopatku a pytel s pískem. Doba však pokročila a ke sjezdovce se dá dojet po hladkém asfaltu. Nic to však nemění na tom, že v zimě se může počasí opravdu zvrtnout a větší vybavenost se vyplatí. Ostatně následující věci můžete kolikrát použít i jinak, než jak to výrobce zamýšlel, takže se mohou hodit i jindy.

Škrabka, smetáček, lopatka, světlo a kabely

I podle legislativy jste povinni vyjet na ulici jen s vozem očištěným od sněhu, a tím pádem s dobrým výhledem na vozovku. Doma si můžete pomoci lopatou ze sklepa, je ale prozíravé opatřit si jednu skládací, která bude přímo uvnitř. Škrabka je určená hlavně na led, ovšem spolu se smetáčkem ji využijete nejspíš celoročně na nejrůznější nečistoty. Například na zaschlé bláto v momentě, kdy nemáte po ruce žádnou vodu.

Startovací kabely se dají pořídit prakticky na každé pumpě, ideální jsou ale ty s největším průměrem, protože startování usnadňují. Pokud chcete snížit svou závislost na dalších autech nebo obchodním místě, pořiďte si startovací stanici. Kromě „nakopnutí“ vozidla je použitelná i jako powerbanka. Baterku (tu svítící) se hodí mít při sobě neustále, volte ale raději čelovku – ať máte volné ruce. Ostatně do ruky ji můžete vzít vždycky.

Nářadí, rukavice, deka a kočičí stelivo

Základní kufřík s nářadím se dneska dá koupit několikrát za rok i v běžných supermarketech. Kleště, imbusy, šroubovák a hlavice se hodí nejen tehdy, když se něco pokazí přímo na autě. Kolikrát potřebujete přimontovat něco, co koupíte na pumpě, a tehdy je kousek vhodného „železa“ po ruce k nezaplacení. Co se pracovních rukavic týče, nemusí sloužit jen proti špíně. Jsou vynikající na otevření zatuhlých víček, takže někdy pomůžou i s lahví vody.

Teplá deka je během zimních měsíců alfou a omegou, kterou využijete naprosto kdekoli. Nepřijde k duhu jen při výměně kola. Když budete čekat při nějakém problému na pomoc nebo při havárii na policii, oceníte ji. Buď vy, nebo někdo další. A sáček s kočičím stelivem? Ne, není to pro zbloudilé kočky, ale pro pneumatiky, které uvízly – prokluzují a nemají se čeho „chytnout“. Pomůže nasypat na povrch stelivo, případně podložit rohožkou z auta. Šťastnou cestu.

Jakou zimní výbavu vozíte v autě vy?

Zdroj: WeAreTheMighty

Článek Opomíjené vybavení, které by vám nemělo během zimních měsíců v autě chybět. Ušetří vám hodně problémů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Koronavirus nabírá od podzimu na síle. Opravdu se ale šíří během zimních teplot snadněji?

Redakce VědaŽivě — Tue, 14 Dec 2021 04:38:00 +0000

Jenže kromě kašlání, smrkání a dalších projevů to může vězet ještě v dalších skutečnostech. Zatímco v létě se hodně lidí vypravuje do práce i pěšky nebo na kole, v zimě se prakticky všechna populace koncentruje do autobusů, metra a vlaků. Krom toho svítí méně slunce, což vede k deficitu vitamínu D, a tudíž i obecně slabšímu imunitnímu systému. Jenže každoroční vzestup nákaz se projevuje tehdy, když je teplota a relativní vlhkost poměrně nízká.

Tajuplné cesty chřipkové nákazy

Virus chřipky lépe přežívá v suchém a studeném vzduchu, ve kterém se i snáze šíří. Je tedy důvod se domnívat, že to samé platí pro současný koronavirus, který má podobnou velikost i strukturu. V laboratorních pokusech s koronavirem a dalšími podobnými virovými částicemi se ukázalo, že moc dobře nepřežívají na pevném povrchu, pokud je teplota i vlhkost okolí vysoká. Příjemná pokojová teplota jim například poskytuje dobré podmínky na to udržet se naživu i několik dní.

Při teplotě odpovídající prostředí uvnitř ledničky (tedy asi 4 stupně Celsia)⁠ a nízké vlhkosti přežijí tyto virové částice měsíc i déle. Kromě toho bylo zachyceno i několik ohnisek covidu-19 mezi pracovníky v balírnách masa, kde práce probíhá právě za takových podmínek. Nicméně tyto provozy zahrnují také zvýšenou koncentraci lidí pohromadě, kteří musí křičet, aby je někdo slyšel přes výrobní stroje. Právě to je v tomto případě nejspíš důvodem takové míry šíření viru.

Epidemie z dřívějších let

Pozorování dřívějšího výskytu koronavirů vypráví také trochu odlišný příběh. Během epidemie v Číně v roce 2003 se vrchol objevil při počasí jako na jaře. Bohužel to nemohlo být potvrzeno, protože virus později vyhynul. Pravidelná ohniska viru MERS se na Středním východě také objevují během května. To je ale nejspíš méně spojeno s počasím a více s biologií místních velbloudů. Lidé se totiž nakazí jak mezi sebou, tak od těchto zvířat.

Mladí velbloudi jsou hlavním zdrojem této infekce a nová zvířata přichází na svět právě během května. Dalším příkladem může být zimní dění na jižní polokouli. Jižní Afrika oznámila více jak 700 000 případů a velký nárůst během července. Jenže Nový Zéland uhlídal infekci velmi úspěšně a covidu-19 měl dokonce méně než 2 000 případů. Tyto země se v mnoha ohledech liší, takže jejich přímé srovnání není příliš užitečné.

Chladné počasí není hlavním důvodem

Jenže to vypadá, že ochlazení během července a srpna nebylo hlavním faktorem stojícím za nárůstem nákazy. Nový Zéland udržel infekci na uzdě hlavně díky odlehlosti, kvalitnímu zdravotnictví a efektivitě, s jakou na výskyt koronaviru reagovala veřejnost. Tohle všechno se mohlo odehrát za jakéhokoli počasí. Raná data z Austrálie naznačují, že faktorem ke sledování je nízká vlhkost, která hraje větší roli než často skloňovaná teplota.

Nicméně v Melbourne zachytili velké ohnisko právě v červenci, kdy zde byla vlna studeného počasí. To vedlo k lockdownu, jenž byl však plně odvolán během října. Během zimních měsíců je tak dobré se na větší nárůsty připravit. Jedna věc, kterou nám však covid-19 opakovaně ukazuje, je, že nás umí velmi překvapit. Blízký kontakt s dalšími osobami je pro virus šancí k rozšíření, ať už venku leje, praží slunce, nebo padají vločky.

Prodělali jste letos covid-19 nebo jinou infekci?

Zdroj: NatonalInterest

Článek Koronavirus nabírá od podzimu na síle. Opravdu se ale šíří během zimních teplot snadněji? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Konec škrábání oken a zrcátek. Tenhle trik s francovkou vám změní život, kompletní zimní průvodce zamrzlého auta

Redakce VědaŽivě — Tue, 07 Dec 2021 04:55:00 +0000

Zima je pro řidiče smutnou a otravnou částí roku. Studené měsíce totiž odkrývají ty největší obavy všech motoristů. Výměna pneumatik, ometání sněhu a ráno se zamrzlými okny. Nemluvě o nutnosti odmlžit čelní sklo, a to zdaleka není kompletní seznam toho, s jakými komplikacemi se v zimě můžete u auta setkat. Naštěstí ale existuje několik triků, které jsou určeny právě k prevenci nebo řešení těchto potíží.

Zamrzlá okna a zámky vozidla

Jak vyřešit tento všudypřítomný problém? Smíchejte ocet s vodou v poměru 3:1 a nastříkejte roztok na okna rozprašovačem. Další metoda, kterou můžete využít v případě, že najdete okna v zamrzlém stavu, odstraní led poměrně svižně. Smíchejte 6 deci francovky, dvě deci vody a kapku mýdla. Opět okna postříkejte a námraza bude záhy pryč. U zamrzlého zámku se velmi osvědčí klasická dezinfekce na ruce. Alkohol uvolní mechanismus a dovolí vám dveře otevřít.

Stačí přitom jen několik kapek přímo na klíč nebo do klíčové dírky, podle toho, co je víc po ruce. Existuje taky klasická metoda, tedy nahřát klíčky od vozu zápalkou a odemknout s nimi takhle. Jen si dejte pozor, ať se nespálíte. Pokud jde o prevenci, stačí do zámku vstříknout trochu WD-40 ve spreji. Pokud si vzpomenete včas ještě před mrazivými dny, vyhnete se nejspíš mnoha komplikacím, námaze a ztracenému času.

Problémy s čelním sklem a zpětnými zrcátky

Když se vaše čelní sklo silně zamlží, dá se tento neduh jednoduše odstranit pomocí houby na omývání školní tabule. Tento nástroj sklo perfektně vyčistí a nezanechá přitom žádnou rozmazanou stopu nebo podobnou nečistotu. Prevence je ještě zajímavější. Vezměte starou ponožku nebo jakýkoli látkový sáček a naplňte ho kočičím stelivem. Tohle dejte pod sedačku v autě a stelivo krásně natáhne vlhkost ze vzduchu, takže se okna nezamlží.

Taky je dobré nenechávat v autě přes noc žádné otevřené lahve s vodou nebo zapomenuté pití v kelímku. Zamlžená a zamrzlá zpětná zrcátka jsou opravdu k vzteku. Abyste se takovému stavu vyhnuli, navlékněte na obě zrcátka plastové sáčky a zajistěte gumičkami. Zrcátka tak zůstanou v izolaci od vnějšího prostředí a nepronikne k nim nic, co by jim mohlo uškodit. Ráno pak jen sáčky sundáte a můžete se v klidu vydat na cestu.

Přední světla a auto zaseknuté ve sněhu

V první řadě přední světla pravidelně a důkladně čistěte. Pak na ně použijte tenkou vrstvu vosku, který zabrání sněhu a vlhkosti, aby se na jejich skle usazovaly. S tímto ošetřením se na zdroj světla svého vozu můžete spolehnout kdykoli včetně právě kritických zimních měsíců. A takhle vytvořená ochrana navíc vydrží celé týdny. Další tip se týká situace, kdy se s autem zaseknete ve sněhu. Řešení není nijak složité – pokud tedy nejste někde až po okna.

Jestli během sněžných dnů jezdíte často a pravidelně, hodí se mít v kufru pro všechny případy několik sáčků kočičího steliva. Když dojde na kluzký namrzlý sníh, na kterém kola prokluzují, nasypte před ně právě trochu tohoto materiálu. Dalším perfektním způsobem je použít jako podklad pod kolo gumové rohožky, které máte v autě pod nohama. I když budou ošlapané, vytvoří pro pneumatiky dostatek tření, abyste se snadno dostali dál.

Jakou vlastní vychytávku používáte v zimě při řízení vy?

Zdroj: BrightSide

Článek Konec škrábání oken a zrcátek. Tenhle trik s francovkou vám změní život, kompletní zimní průvodce zamrzlého auta se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak je možné, že při teplotách hluboko pod nulou oči nikdy nezamrznou, i když hrozí trvalé omrzliny všeho ostatního?

Redakce VědaŽivě — Sat, 14 Aug 2021 03:55:00 +0000

Kdykoli venku spadne teplota pod bod mrazu, bereme si na sebe co nejvíc oblečení. Navlékáme teplé kabáty, čepice, šály a další vrstvy. Jenže nikoho z nás nikdy nenapadne nějak zahřívat naše oči. Dokonce ani polární národy, které se v mrazech pohybují celoročně, se tímto orgánem nijak nezabývají. Jak je tedy možné, že očím ani silný mráz nevadí, zatímco ve zbytku těla kolikrát ztratíme veškerý cit?

Část těla imunní vůči chladu

Někoho možná napadne, že si přece bereme brýle. Jenže dioptrické nebo lyžařské brýle nejsou ochrana proti zimě, ale proti sněhu nebo oslnění. A oči jsou přece vlhké, tak proč nemají s mrazem žádný problém? Vysvětlení se nejspíš bude vzpírat logice, jde ovšem o poměrně jednoduchý princip. Oči nemrznou z prostého důvodu, že jsou součástí hlavy, která tvoří neustále teplý štít a zázemí i pro naše zrakové senzory.

Dalo by se určitě namítnout, že oči jsou přece přímo vystavené vnějším vlivům. Jenže z velké většiny jsou kryty lebkou a jejich přední část kryje oční víčko. Dále je chrání svaly, tuk a další tkáně. Navíc je tu ještě krev. Přestože ji u zdravého oka nepozorujeme, oči jsou protkány obrovským počtem tenoučkých cévek, kterými neustále koluje ta teplá červená tekutina.

Těsně v sousedství mozku

Hlavním zdrojem krve pro oči jsou stejné cévy, které zásobují také mozek. A v případě poklesu teploty tělo automaticky posiluje přísun krve právě do mozku, což oči zahřeje ještě víc. Kromě toho slzy, které jsou častým projevem třeba při silném studeném větru, jsou slané, takže také nemrznou. Alespoň ne v normální zimě, v extrémním mrazu ztuhnout mohou. Tehdy mohou dokonce zablokovat oční víčka.

I v takových extrémních podmínkách zůstávají oči samotné nepoškozeny. Za normálních okolností mohou oči zamrznout jedině v případě smrti a následného vychladnutí celého těla. Je ovšem možné je zmrazit uměle, což vyžadují některé lékařské zákroky. V takových případech je použit tekutý dusík, který potřebnou část oka zmrazí. To je pak možné operovat např. kvůli poškození sítnice.

Zdroj: KnowledgeNuts

Článek Jak je možné, že při teplotách hluboko pod nulou oči nikdy nezamrznou, i když hrozí trvalé omrzliny všeho ostatního? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.