Největší zima tisíciletí? V roce 1929 byla u Českých Budějovic teplota mínus 42,2 °C

Strašlivá zima tisíciletí udeřila na střední Evropu v roce 1929. Lidé umrzávali ve vlastních domech a kolabovala veřejná doprava. Teploty pravidelně dosahovaly mínus 40 °C.

zima tisíciletí i Zdroj fotografie: H. Michel / Rechteinhaber: Gerhard Michel / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Ačkoliv si extrémní výkyvy počasí spojujeme především s posledními roky a s globálním oteplováním, lidé se s podobnými jevy museli vypořádat od nepaměti. Zářným příkladem byla zima v roce 1929, která byla už v té době považována za zimu tisíciletí. Přes dva měsíce nevystoupila teplota nad nulu a na celém území napadlo okolo čtyř metrů sněhu. Zima tisíciletí si tak vyžádala několik obětí na životech lidí i zvířat.

Zima tisíciletí udeřila prudce

Ještě Vánoce 1928 slavili lidé na blátě, na Nový rok je však čekalo nemilé překvapení. Zima tisíciletí udeřila hned 1. ledna 1929 a trvala až do března. Denní teploty tak celé dva měsíce nepřekročily nulu a v některých částech republiky byly naměřeny teploty mínus 40 °C. Takové teploty představovaly vážné riziko a velké množství občanů ohrožovaly na životě. V Olomouci umrzlo dítě v kočárku a na Českobudějovicku, kde byly mrazy největší, umrzli dva muži ve svém domku.

Lidé tak brzy přestali chodit i na krátké procházky, při kterých hrozilo vážné promrznutí. Pohyb venku navíc ztěžovaly vysoké závěje, které i ve městech dosahovaly výšky čtyř metrů. Na vesnicích byly mnohdy zasněženy celé chalupy, ze kterých lidé odcházeli jen v těch nejnutnějších případech. Další hrozbou byly i nečekané a prudké sněhové vánice, ve kterých se dokázal člověk lehce ztratit, a opět hrozilo umrznutí.

zima tisíciletí
iZdroj fotografie: Svenska Dagbladet / Creative Commons / CC BY-SA

Smrtelná snaha se zahřát

Příčinou častých úmrtí však nebyl pouze mráz. Zima tisíciletí nutila hledat způsoby, jak se co nejvíce zahřát. Nezřídka se tak stávalo, že se lidé udusili výpary z tuhých paliv, které nebylo kudy odvětrávat. Často docházelo také k požárům, když lidé topili doslova vším, co měli po ruce. Hašení požárů však nebylo v takových mrazech nic jednoduchého. Města i vesnice se v té době potýkala s nedostatkem vody, která zamrzala i v těch nejhlubších studních. Pokud náhodou hasiči vodu měli, dokázala jim zmrznout doslova pod rukama, dřív než se dostala k plamenům.

Život se zastavil

Zima tisíciletí tak uvěznila většinu lidí na několik týdnů doma. Spousta z nich se léčila z nachlazení, ti ostatní jednoduše neměli kam jít. Školy byly téměř všude zavřené, protože je nebylo možné pořádně vytopit a většina žáků by do nich ani nedostala. Stejně tak došlo k omezení městské hromadné dopravy i vlakové dopravy. Praskalo elektrické vedení tramvají a z namrzlých kolejí mohla vlaková soustava velmi lehce vykolejit.

Zima nezabije hned –⁠ tekutina v buňkách těla pomalu zamrzá: Co se děje v těle během hypotermie

Oteplovat se začalo teprve v březnu, kdy mínusové teploty konečně polevily a lidé mohli sčítat škody. Podle záznamů uhynulo během této zimy až 75% divoké zvěře a počátkem jara chybělo mléko, protože krávám promrzla vemena. Jediné pozitivum o několik týdnů později zaznamenali zemědělci, když se na promrzlé půdě povedlo vypěstovat poměrně štědrou úrodu.

Diskuze Vstoupit do diskuze
77 lidí právě čte
Autor článku

Veronika Helmová

Zobrazit další články