Největší zima tisíciletí? V roce 1929 byla u Českých Budějovic teplota mínus 42,2 °C

Strašlivá zima tisíciletí udeřila na střední Evropu v roce 1929. Lidé umrzávali ve vlastních domech a kolabovala veřejná doprava. Teploty pravidelně dosahovaly mínus 40 °C.

Zdroj fotografie: H. Michel / Rechteinhaber: Gerhard Michel / Creative Commons / CC BY-SA

Ačkoliv si extrémní výkyvy počasí spojujeme především s posledními roky a s globálním oteplováním, lidé se s podobnými jevy museli vypořádat od nepaměti. Zářným příkladem byla zima v roce 1929, která byla už v té době považována za zimu tisíciletí. Přes dva měsíce nevystoupila teplota nad nulu a na celém území napadlo okolo čtyř metrů sněhu. Zima tisíciletí si tak vyžádala několik obětí na životech lidí i zvířat.

Zima tisíciletí udeřila prudce

Ještě Vánoce 1928 slavili lidé na blátě, na Nový rok je však čekalo nemilé překvapení. Zima tisíciletí udeřila hned 1. ledna 1929 a trvala až do března. Denní teploty tak celé dva měsíce nepřekročily nulu a v některých částech republiky byly naměřeny teploty mínus 40 °C. Takové teploty představovaly vážné riziko a velké množství občanů ohrožovaly na životě. V Olomouci umrzlo dítě v kočárku a na Českobudějovicku, kde byly mrazy největší, umrzli dva muži ve svém domku.

Lidé tak brzy přestali chodit i na krátké procházky, při kterých hrozilo vážné promrznutí. Pohyb venku navíc ztěžovaly vysoké závěje, které i ve městech dosahovaly výšky čtyř metrů. Na vesnicích byly mnohdy zasněženy celé chalupy, ze kterých lidé odcházeli jen v těch nejnutnějších případech. Další hrozbou byly i nečekané a prudké sněhové vánice, ve kterých se dokázal člověk lehce ztratit, a opět hrozilo umrznutí.

Smrtelná snaha se zahřát

Příčinou častých úmrtí však nebyl pouze mráz. Zima tisíciletí nutila hledat způsoby, jak se co nejvíce zahřát. Nezřídka se tak stávalo, že se lidé udusili výpary z tuhých paliv, které nebylo kudy odvětrávat. Často docházelo také k požárům, když lidé topili doslova vším, co měli po ruce. Hašení požárů však nebylo v takových mrazech nic jednoduchého. Města i vesnice se v té době potýkala s nedostatkem vody, která zamrzala i v těch nejhlubších studních. Pokud náhodou hasiči vodu měli, dokázala jim zmrznout doslova pod rukama, dřív než se dostala k plamenům.

Život se zastavil

Zima tisíciletí tak uvěznila většinu lidí na několik týdnů doma. Spousta z nich se léčila z nachlazení, ti ostatní jednoduše neměli kam jít. Školy byly téměř všude zavřené, protože je nebylo možné pořádně vytopit a většina žáků by do nich ani nedostala. Stejně tak došlo k omezení městské hromadné dopravy i vlakové dopravy. Praskalo elektrické vedení tramvají a z namrzlých kolejí mohla vlaková soustava velmi lehce vykolejit.

Oteplovat se začalo teprve v březnu, kdy mínusové teploty konečně polevily a lidé mohli sčítat škody. Podle záznamů uhynulo během této zimy až 75% divoké zvěře a počátkem jara chybělo mléko, protože krávám promrzla vemena. Jediné pozitivum o několik týdnů později zaznamenali zemědělci, když se na promrzlé půdě povedlo vypěstovat poměrně štědrou úrodu.