Modré oči neobsahují žádný modrý pigment. Tak proč jsou modré?

Modrá barva není v přírodě příliš populární. Najdeme tu jen pár peříček, okvětních lístků a jednoho extrémně vzácného kraba. Přirozeně se zkrátka vyskytuje málo.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Z tohoto důvodu působí trochu podivně, že slušné procento lidí má modré oči. A aby těch zvláštností nebylo málo, jejich oči vůbec žádný modrý pigment neobsahují. Barva je ve skutečnosti způsobena Tyndallovým jevem, podobným fenoménem, jenž například způsobuje modrou barvu oblohy. Duhovka, ten barevný kroužek v oku, sestává z několika vrstev buněk, z nichž barvu ovlivňují především tzv. stroma a přední epitel.

Genetická mutace modrých očí

V případě modrých očí stroma ani přední epitel díky genetické mutaci neobsahují žádný barevný pigment (melanin), a proto dobře propouští světlo. Kdykoli tyto vrstvy trefí bílé světlo, rozpadne se na jednotlivé vlnové délky. A protože modrá má vlnovou délku kratší, je roztříštěna víc než ostatní barvy. Proto se odráží mnohem snadněji a je tak i viditelnější. To je taky důvod, proč za různých světelných podmínek vypadají modré oči jasnější a jaksi živější – jejich barva závisí na osvětlení.

iZdroj fotografie: Pxhere

U šedých očí platí podobný fenomén jako u modrých, jediný rozdíl je, že obsahují více kolagenu. Vrstva buněk je tak méně průsvitná a modré odstíny neprojdou. Stroma v hnědých očích obsahuje značné množství melaninu, černo-hnědého pigmentu. Z toho vychází, že hnědá barva je způsobena prostým odrazem světla. Tyndallův jev se vyskytuje také u zelených očí, ale stroma tu obsahuje méně melaninu, takže kombinací modré a hnědé vznikne barva zelená.

Krásná modrá obloha za jasného dne

Když se za hezkého počasí podíváte na nebe, jeví se taky jako modré právě díky rozptylu světla, nikoli přítomnosti modrého barviva. Tento jev se jmenuje Rayleighův rozptyl a světlo se při něm rozptyluje na molekulách plynu i na dalších částicích. Ty musí být ale menší než vlnová délka světla. Pokud jde o modré oko, je to to, čemu vědci říkají strukturální zabarvení, které je opakem pigmentace. Barvu poskytuje světlo, nikoli obsažené barvivo.

iZdroj fotografie: Pxhere

Stejný princip zabarvení se v případě modré barvy objevuje v přírodě poměrně často. Například podivné modré záblesky, které občas spatříte na slanině. Ano, je to stejný princip jako u modrých očí. Stejně tak mnoho takto barevných ptáků nemá v peří žádnou pigmentaci, pouze nanostruktury uvnitř pírek zmíněným způsobem rozkládají světlo. Tento trik si také vytvořily některé druhy lesních bobulí a dalších plodin.

Kterou barvu máte v přírodě nejraději?

Zdroj: IFLScience

Diskuze Vstoupit do diskuze
61 lidí právě čte
Zobrazit další články