Technologie dnešní doby jde neustále dopředu a každý den přicházejí vědci s něčím novým. Prčo tedy nepřijít s něčím, co by mohlo ochránit lidi a jejich ochránce, resp. ozbrojené a záchranné složky.
Vědci se tímto problémem nějakou dobu zabývali a nedávno byla objevena nová technologie, která by mohla chránit ozbrojené složky přímo v akci. Nové multifunkční nanovlákno je schopné chránit ozbrojené složky před nebezpečím výbuchu. Vojáci, hasiči, policisté nebo také astronauti tak mohou být ve větším bezpečí.
Smrt způsobená výbuchy
Od první světové války většina amerických obětí, které padli během bojových akcí, nepadli podle všeho ze střelných zbraní, ale z explozí a výbuchů výbušnin. V dnešní době mnoho vojáků a ozbrojených složek nosí právě u sebe také velké množství výbušnin, které představují potenciální riziko zranění. Stejně tak většina vojáků dnes nosí těžkou neprůstřelnou vestu, která chrání jejich tělo včetně trupu. Většina jejich těla ovšem stále zůstává vystavena nerozváženému cíli výbušných fragmentů a nebezpečných střepin.
Navrhování bylo obtížné
Návrh nového zařízení na ochranu končetin před extrémními teplotami a smrtícími projektily, které doprovázejí výbuch, byl velmi obtížný kvůli základním vlastnostem materiálu. Materiály, které jsou dostatečně silné, aby chránily před balistickými hrozbami, nemohou chránit před extrémními teplotami a naopak. Výsledkem je, že většina dnešního ochranného vybavení je složena z několika vrstev různých materiálů, což vede k objemnému, těžkému vybavení, které by při nošení na pažích a nohou vážně omezilo mobilitu vojáka.
Zkušenosti z Afghánistánu
Vědci z Harvardské univerzity ve spolupráci s Vojenským střediskem pro bojové schopnosti vojska USA a společností West Point vyvinuli lehký multifunkční materiál z nanovláken, který může chránit uživatele před extrémními teplotami a balistickými hrozbami. Podle některých vojáků, kteří bojovali přímo v Afghánistánu, může brnění zachránit život. Viděli také, že ovšem některé brnění může výrazně omezit pohyblivost vojáka, což je velký problém a mise tím může utrpět vážnou ztrátu úspěšnosti.
Ochrana v extrémním prostředí
Cílem bylo tedy navrhnout multifunkční materiál, který by mohl chránit někoho, kdo pracuje v extrémních prostředí. Takovým člověkem může být astronaut, hasič nebo voják. Materiál by tyto osoby chránil před různými hrozbami, kterým mohou během výkonu své práce čelit. K dosažení tohoto praktického cíle potřebovali vědci prozkoumat kompromis mezi mechanickou ochranou a tepelnou izolací, vlastnostmi zakořeněnými v molekulární struktuře a orientaci materiálu. Materiály se silnou mechanickou ochranou, jako jsou kovy a keramika, mají vysoce uspořádanou molekulární hustotu, což jim umožňuje odolávat energii přímého úderu.
Technika
|
PŘEČTENÍ: 10773
Historie a kultura
|
PŘEČTENÍ: 7987
