Proč právě rok 1937 dělá z obyčejné mince raritu

Československo razilo stříbrné pětikoruny od roku 1928 do roku 1932. Pak přišla hospodářská krize, přehodnocení měnové soustavy a hledání levnějšího materiálu pro drobné nominály. Důvodová zpráva k vládnímu návrhu z roku 1938, dochovaná v archivu Poslanecké sněmovny, uvádí jako hlavní argumenty pro nikl jeho tvrdost, stálý vzhled a stabilnější cenu oproti stříbru. Než ale mohla masová emise odstartovat, musela mincovna ověřit, jak se čistý nikl chová v praxi. Výsledkem byla zkušební série datovaná rokem 1937, podle Aurey přibližně 8 000 exemplářů. Část posloužila k zátěžovým testům, do oběhu proniklo jen minimum. O rok později už šla do výroby standardní emise 1938 v milionových nákladech, a tím se ročník 1937 proměnil v uzavřenou kapitolu s velmi omezeným počtem přeživších kusů.

Domácí ověřovací checklist: pět kroků, které zvládnete i bez lupy

Kdo chce předběžně posoudit, zda drží v ruce vzácnou pětikorunu 1937, nepotřebuje laboratoř. Stačí pět jednoduchých kontrol:

• Letopočet – hledejte výhradně ražbu 1937, nikoli 1938 ani starší stříbrné ročníky.
• Magnetická reakce – přiložte neodymový magnet. Nikl se přitáhne, stříbrné pětikoruny 1928–1932 zůstanou lhostejné. Pozor: i běžná pětikoruna 1938 reaguje stejně, takže samotný magnet nestačí.
• Průměr – 27 milimetrů. Odchylka o víc než půl milimetru signalizuje problém.
• Hmotnost – přibližně 8 gramů. Kuchyňská váha s přesností na gram poslouží jako první filtr.
• Hrana – hladká s ornamentem vtlačeným do hloubky. Rýhovaná nebo zcela hladká hrana ukazuje na jiný typ.

Teprve souběh všech pěti znaků dává důvod k dalšímu odbornému posouzení.

Kolik skutečně stojí a kde se prodává za nejvyšší částky

Červnový výsledek 153 000 Kč na Aukru potvrzuje stabilně silnou poptávku, ale rozhodně nejde o strop. Veřejně dohledatelné prodeje téhož typu vykreslují širší obraz:

Rozptyl od 130 do 205 tisíc korun odráží především zachovalost konkrétního exempláře. Pro srovnání: stříbrné pětikoruny 1928–1932 se podle online katalogu pohybují v rozmezí 70 až 1 700 Kč podle ročníku a stavu. Cenový skok mezi „obyčejnou“ niklovou pětikorunou 1938 za desítky korun a zkušební ražbou 1937 za desítky až stovky tisíc korun tak patří k nejdramatičtějším v celé prvorepublikové numismatice.

Co s mincí rozhodně nedělejte, a kam se obrátit

Pokušení vyčistit zašlý povrch bývá silné. Odolat se vyplatí. Certifikační autorita PCGS výslovně upozorňuje, že nešetrně ošetřená mince získá označení „Cleaned“ a její tržní hodnota klesne pod úroveň stejného číselného stupně zachovalosti. U pětikoruny 1937 to v praxi může znamenat propad z pásma 170 000 Kč (UNC) do oblasti 80 000 Kč (EF) nebo ještě níž, tedy ztrátu přesahující polovinu hodnoty.

Správný postup vypadá jinak: minci odložte stranou, vyfotografujte obě strany i hranu, zvažte ji a změřte průměr. S těmito údaji se obraťte na pobočku České numismatické společnosti, případně na profesionální aukční domy jako Aurea nebo Macho & Chlapovič. U kusů v hodnotě nad sto tisíc korun je certifikace v holderu NGC či PCGS už téměř standardem.

Kolik vzácných pětikorun 1937 ještě přežilo

Oborové odhady hovoří o 2 000 až 3 000 dochovaných exemplářích v jakémkoli stavu. Ve špičkové sběratelské kvalitě se počítá s pouhými desítkami kusů. Každý další prodej v šesticiferné částce tak posiluje pozici ročníku 1937 jako jedné z nejžádanějších československých oběžných mincí.

Článek Pětikoruna za 153 000 Kč vypadá jako každá jiná. Odhalí ji magnet, protože nikl nahradil stříbro až v roce 1937 jako zkušební ražba se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč 23,5 milionu neznamená 23,5 milionu pro nálezce

Klíčový paradox celého případu spočívá v tom, jak zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zachází s archeologickými nálezy z drahých kovů. Odměna se u takových předmětů odvíjí od ceny materiálu, tedy od tržní hodnoty stříbra podle hmotnosti. Kulturně-historický význam souboru, jeho unikátnost, stav dochování ani vědecká výpověď do zákonného výpočtu nevstupují.

Částka 23,5 milionu korun proto představuje odborné ocenění historické a numismatické váhy depotu, zatímco zákonný nárok nálezce by se opíral výhradně o kilogramy stříbra. Přesný materiálový přepočet u chýšťského souboru oficiální zdroje nezveřejnily, jisté však je, že by výsledek byl řádově nižší. Pardubický kraj proto sáhl k mimořádnému rozhodnutí a vyplatil dva miliony korun; sám tuto sumu označil za nadstandardní.

Jak správně postupovat, když na poli objevíte stříbrný depot

Představte si, že na vlastní zahradě nebo pronajatém poli narazíte na staré mince. Zákon rozlišuje dvě roviny: oznamovací povinnost a nárok na odměnu.

• Oznámení: Kontaktujte Archeologický ústav AV ČR, nejbližší muzeum nebo alespoň obecní úřad. Lhůta činí nejpozději druhý den po nálezu.
• Ochrana naleziště: Místo ponechte beze změny minimálně pět pracovních dnů, aby je mohli odborníci zdokumentovat.
• Žádost o odměnu: Písemně ji adresujte krajskému úřadu, a to do jednoho roku od odevzdání nálezu.
• Soukromý pozemek: Vlastnictví parcely pravidla zásadně nemění. Oznamovací povinnost i režim ochrany platí stejně na poli, zahradě i stavební parcele.

Důležitý detail: nárok na nálezné vzniká pouze u náhodného objevu. Kdo systematicky prohledává terén detektorem kovů bez oprávnění k archeologickému výzkumu, riskuje přestupek s pokutou až čtyři miliony korun.

Zvičina versus Chýšť: kdy odměna vyskočí do milionů

Letošní případ zlatého pokladu ze Zvičiny nabízí výmluvné srovnání. Dva nálezci tam podle iROZHLAS obdrželi téměř 11,7 milionu korun. Rozdíl oproti Chýšti tkví v kovu: zlato má mnohonásobně vyšší tržní cenu za gram než stříbro, a tak samotná materiálová hodnota zvičinského nálezu dosáhla astronomické úrovně. Zákonný mechanismus tedy tentokrát pracoval ve prospěch nálezců, aniž kraj musel sahat k mimořádnému rozhodnutí.

U chýšťského depotu stříbrných denárů Boleslava II. situace vypadala opačně. Historická a numismatická výjimečnost souboru (jde o jeden z nejrozsáhlejších raně středověkých mincovních nálezů v Česku) dalece převyšovala hodnotu samotného kovu. Bez vstřícnosti Pardubického kraje by odměna zůstala zlomkem i těch dvou milionů.

Kde dnes chýšťský poklad spatříte na vlastní oči

Celý soubor vlastní Pardubický kraj a spravuje ho Východočeské muzeum v Pardubicích. Denáry tvoří jádro stálé numismatické expozice nazvané Peníze si do hrobu nevezmeš, umístěné na pardubickém zámku. Otevřeno je celoročně kromě pondělí, standardně od desíti do šesti večer. V roce 2020 byl depot prohlášen kulturní památkou, formální potvrzení toho, co numismatici věděli od prvního dne: že skutečná cena tohoto pokladu se nedá vyjádřit váhou stříbra na burzovních trzích.

Článek Na zahradě vykopete krabici plnou mincí za miliony. Zákon rozhodne, zda si je necháte, podle jednoho kritéria: stáří nálezu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pouhých 34 kusů: proč je ročník 1937 tak extrémně vzácný

Svatováclavská dukátová řada vznikala v kremnické mincovně od roku 1923. Nejvyšší nominál, desetidukát, se razil v letech 1929 až 1937 a nešlo o oběživo, nýbrž o obchodní zlatou minci s ryzostí 986/1000 a hmotností téměř 35 gramů. Na averzu dominuje postava svatého Václava podle návrhu Jaroslava Bendy a Otakara Španiela, reverz nese státní znak.

Zatímco starší ročníky dosáhly nákladů v řádu stovek kusů, u posledního (1937) mincovní záznamy evidují pouhých 34 vyražených exemplářů. Proč tak málo, prameny jednoznačně nevysvětlují. Mincovní evidence z konce třicátých let bývá neúplná; u příbuzného dvoudukátu téhož roku aukční dům Macho & Chlapovič výslovně upozorňuje, že záznamy zachycují počty vyražených mincí za rok, avšak ne vždy letopočet vyražený na konkrétním kusu. Spíše než technická závada ražby se nabízí administrativně-objednávkové omezení, poslední objednávka mohla být prostě minimální.

Výsledek je každopádně dramatický: z 34 kusů se na volném trhu s prokazatelným původem objevil v moderní éře prakticky jediný exemplář.

Provenience jako klíč k ceně: cesta od Basileje do Prahy

U numismatických rarit rozhoduje nejen to, kolik jich existuje, ale odkud pocházejí. Právě doložitelná historie vlastnictví odlišuje trofejní kus od podezřelého nálezu.

Desetidukát dražený v dubnu 2017 měl provenienci veřejně ověřitelnou: figuroval jako položka 1982 v aukci UBS č. 66, konané 6. září 2006 v Basileji. Odtud putoval do sbírky Jaroslava Kokoluse, jedné z nejvýznamnějších soukromých kolekcí československých mincí. Před samotnou dražbou aukční dům Macho & Chlapovič nechal pravost kusu porovnat se dvěma exempláři uloženými v archivu České národní banky a s původním razidlem uchovávaným v Kremnici. Stav mince hodnotitelé označili jako aUNC, téměř neobíhaný.

Tato kombinace, basilejská aukční stopa, prestižní sbírka, trojí nezávislé srovnání, vytvořila u potenciálních kupců mimořádnou důvěru. A důvěra se v aukční síni přetavuje do ochoty přihazovat.

Anatomie aukčního rekordu: jak 300 000 eur vyrostlo na 660 000

Vyvolávací cena činila 300 000 eur. Kladívková cena, tedy moment, kdy poslední přihazující zůstal sám, dosáhla 550 000 eur, v přepočtu oněch 14,7 milionu korun. Konečná suma, kterou vítězný dražitel skutečně zaplatil včetně aukční přirážky, pak vystoupala na 660 000 eur.

Proč takový skok? Soutěžilo několik zámožných sběratelů, pro něž představuje desetidukát 1937 vrchol československé numismatiky. Numismatik Jan Jelínek tehdy pro média zdůraznil, že jde o mimořádně vzácný ročník s nákladem 34 kusů. Materiálová hodnota zlata, kolem 35 tisíc korun, hrála v kalkulaci kupujících zanedbatelnou roli. Rozhodovala nedostupnost: kdo tento kus nezískal, neměl reálnou šanci sehnat srovnatelný exemplář s obdobnou proveniencí.

Pro kontext: předchozí český aukční rekord držel desetidukát Albrechta z Valdštejna prodaný za přibližně 465 000 eur, tedy asi 12,5 milionu korun. Svatováclavský kus ho překonal o více než dva miliony.

Zlato jako kov versus zlato jako trofej: kde se rodí sběratelská prémie

Třicet pět gramů ryzího zlata si kdokoli pořídí u obchodníka s drahými kovy za desítky tisíc korun. Jenže svatováclavský desetidukát z roku 1937 se obchoduje za stovky tisíc eur. Propast mezi materiálovou a tržní cenou ilustruje podstatu špičkové numismatiky: hodnotu neurčuje kov, nýbrž příběh, rarita a soutěž kupujících.

• Náklad: 34 kusů, méně než většina moderních limitovaných edic čehokoli.
• Dostupnost na trhu: jediný provenienčně doložený exemplář v moderních aukcích.
• Ověření: trojí nezávislé srovnání (archiv ČNB, kremnické razidlo, basilejská aukční historie).
• Poptávka: několik top sběratelů ochotných přihazovat nad půl milionu eur.

Každý z těchto faktorů sám o sobě zvedá cenu. Jejich souběh vytvořil aukční moment, při kterém se z historické mince stalo trofejní sběratelské aktivum.

Co přišlo po rekordu: pětidukát 1937 a nová laťka

Rekord z dubna 2017 vydržel tři a půl roku. 2. října 2020 se v dražbě objevil svatováclavský pětidukát téhož ročníku 1937, ražba s nákladem pouhých čtyř kusů, a dosáhl kladívkové ceny 850 000 eur, tedy přibližně 23 milionů korun. Síň slávy aukčního domu Macho & Chlapovič dnes eviduje i dvoudukát 1937 s konečnou cenou 840 000 eur či desetidukát Ferdinanda III. z roku 1642 za 1 140 000 eur.

Svatováclavský desetidukát 1937 tak dávno ztratil pozici absolutního československého maxima. Přesto zůstává jedním z nejvýmluvnějších příkladů toho, jak z historického zlatého předmětu vzniká aktivum, jehož cenu diktuje nedostupnost, nikoli obsah drahého kovu. Kdo jej v dubnu 2017 získal, jeho jméno veřejné zdroje neodhalují; s nejvyšší pravděpodobností spočívá v soukromém trezoru, odkud se jednou možná vrátí zpět pod kladívko.

Článek Jedna mince za 14,7 milionu korun. Cenu svatováclavského desetidukátu z roku 1937 vyšponovala chyba, s níž nikdo nepočítal se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tři mince, tři rekordy

Český a slovenský numismatický trh má vlastní milionovou ligu. Vedle svatováclavského desetidukátu do ní patří ještě dva kusy, které v posledních letech prošly aukčním domem Macho & Chlapovič:

• Desetidukát Albrechta z Valdštejna (1631), prodán 22. dubna 2022 v hotelu Mandarin Oriental v Praze za 432 000 eur, tedy 10,5 milionu korun. Mince nese příběh generalissima, po jehož zavraždění v roce 1634 přišel císařský příkaz jeho ražby roztavit. Že se tento kus dochoval, je samo o sobě rarita.
• Banskoštiavnický zlatník 1878 ve zlaté variantě 6½ dukátu, dosáhl v aukci 528 000 eur. Jediný známý exemplář na trhu, váha 22,5 gramu ryzího zlata. Pozor ale na záměnu: stříbrná varianta téhož názvu se prodala za pouhých 7 800 eur. Stejné jméno, propastný cenový rozdíl, a přesně tady začíná numismatická gramotnost.

Dohromady tyto tři kusy představují aukční výsledky v řádu desítek milionů korun. A to ještě nejsou absolutní domácí strop: na přehledu rekordů Macho & Chlapovič figuruje i desetidukát Ferdinanda III. z roku 1642 za 1 140 000 eur nebo dvoudukát 1937 za 840 000 eur.

Vila, nebo spíš byt s terasou?

Titulková metafora s luxusní vilou funguje jako měřítko bohatství, ale zaslouží si korekci. Žebříček Forbes nejdražších českých nemovitostí pro rok 2025 uvádí trojskou vilu za 210 milionů korun a průhonické sídlo za 200 milionů. Svatováclavský desetidukát za zhruba 16 milionů korun se do tohoto segmentu nevejde, stačil by spíš na solidní nemovitost v dobrém pražském předměstí.

I tak je to ohromující suma za předmět, který se vejde do dlaně. Švýcarský dvacetifrank Vreneli z roku 1913, oblíbená investiční klasika o hmotnosti 6,45 gramu, se podle švýcarské mincovny obchoduje ve stovkách franků. Sanmarinská dvoueurová mince z roku 2002 s motivem Palazzo Pubblico se v katalozích pohybuje mezi 2 a 13 eury. Obě jsou historicky zajímavé, obě sběratelsky žádané, a obě ukazují, jak obrovská je propast mezi běžným numismatickým trhem a jeho absolutní špičkou.

Co dělá z mince milionovou trofej

U rekordních kusů nerozhoduje stáří ani hmotnost kovu. Valdštejnův desetidukát je o tři sta let starší než svatováclavský, a přesto se prodal levněji. Rozhoduje průnik čtyř faktorů:

• Vzácnost, kolik kusů existuje a kolik z nich je na trhu. U desetidukátu 1937 je odpověď: jeden se známou proveniencí.
• Stav, profesionální certifikace (například proces NGC zahrnující příjem, grading a zapouzdření) dokáže posunout cenu o desítky procent.
• Provenience, doložený řetězec vlastníků. U svatováclavského kusu aukční dům provedl komparaci se dvěma exempláři v ČNB a s puncem v depozitu razidel v Kremnici.
• Příběh a symbolika, národní emise, historický kontext, emocionální náboj. Svatý Václav na zlatě první republiky je pro českého sběratele jiná liga než anonymní obchodní ražba.

Když se tyto čtyři faktory sejdou a v sále sedí dva odhodlaní kupci, cena nemá přirozený strop.

Co dělat, když máte doma podezřelou minci

Šance, že v rodinné krabičce leží aukční rekordman za stovky tisíc eur, je mizivá. Šance, že tam však leží zajímavá sběratelská položka v řádu tisíců nebo desítek tisíc korun, už tak malá není. V obou případech platí stejný postup:

• Nečistit, neleštit. Domácí údržba může zničit patinu a srazit hodnotu na zlomek.
• Vyfotit obě strany a hranu, zvážit na přesné váze, změřit průměr.
• Kontaktovat odborníka. AUREA nabízí ocenění sbírek, posouzení pravosti i odborný posudek. Macho & Chlapovič přijímá materiál do aukcí.
• U špičkových kusů zvážit aukci místo přímého prodeje. Konkurence více kupců v sále dokáže cenu vyšroubovat výrazně nad jakýkoli předběžný odhad.

Klíčové je rozlišovat podle ročníku, nominálu, mincovny, hmotnosti a hrany, ne podle toho, zda mince „vypadá staře“. Stáří samo o sobě cenu netvoří. Tvoří ji vzácnost, kterou dokáže potvrdit jen expert s katalogem a srovnávacím materiálem.

Článek Koupíte si za ně luxusní vilu: Vzácné historické mince trhají v aukcích milionové rekordy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šest dní, fronty a prázdné trezory

Výdej odstartoval 24. října 2018, přesně ke stému výročí vzniku Československa. Už první den se před pobočkami ČNB v Praze, Brně, Ostravě, Hradci Králové, Ústí nad Labem, Plzni a Českých Budějovicích tvořily fronty. Podle iROZHLASu se fronty tvořily po celé první tři dny. K 29. říjnu byla vyměněna více než polovina emise a 30. října ČNB výdej ukončila. Poslední den byl paradoxně nejsilnější: odešla tehdy téměř čtvrtina veškeré zásoby.

Regionální rozložení ukazuje, kde byl zájem největší: Praha pohltila 38 % všech kusů, Brno 26 %, Ostrava 10 %. Zbylých 26 % si rozdělily čtyři menší pobočky. Celkem 600 000 mincí (200 000 od každého motivu) tvořilo jen zhruba 3,8 % všech dvacetikorun vyražených v roce 2018, kdy jich z mincovny vyšlo přes 15,6 milionu. Viditelná, ale stále menšinová část roční produkce.

Proč běžné platidlo neskončilo v peněženkách

ČNB po skončení výdeje sama uvedla, že očekává, že se do oběhu dostane jen zlomek vydané emise. Lidé si mince schovávali ne kvůli spekulaci na růst ceny, ale prostě proto, že dvacetikoruna s Masarykovým portrétem a letopočty 1850–1937 na rubu působila jako suvenýr, ne jako drobné na rohlíky.

A přesně tady vznikl mechanismus dnešní sběratelské hodnoty. Mince, která měla obíhat, obíhat přestala. Čím méně kusů zůstalo v zachovalém stavu mimo šuplíky, tím víc rostla poptávka na sekundárním trhu. ČNB přitom v roce 2018 veřejně říkala, že kvůli více než padesátinásobnému nákladu ve srovnání s drahými pamětními mincemi nelze čekat výrazné zhodnocení. Sílu symbolického a sběratelského zájmu ale podhodnotila.

Nejde o chybu v emisním plánu. Spíš o vedlejší efekt emise, která byla pro veřejnost příliš atraktivní na to, aby se chovala jako běžné oběživo.

Co stojí kolik a proč záleží na každém detailu

Tady je klíčové rozlišení, které dělá rozdíl mezi stokorunami a tisíci:

• Volný oběžný kus v ražebním lesku – například Štefánik se dnes na numismatických e-shopech nabízí za 250 Kč. Běžný kus s drobnými stopami oběhu bude ještě levnější.
• Tříkusová sada 2018 v kazetě (Masaryk + Štefánik + Beneš) – na numismatika-ostrava.cz vedená za 995 Kč, aktuálně vyprodaná.
• Šestikusová sada 2018–2019 (tři motivy ve dvou ročnících) – ČNB ji v roce 2019 prodávala partnerům za 250 Kč včetně DPH. Dnes je na českém trhu dohledatelná za 590 Kč, tedy na 2,36násobku původní ceny. Průměrná prodejní cena na Aukru v roce 2024 činila podle specializovaného webu sadyminci.cz 413 Kč.
• Kusy v kvalitě proof – ražby se zrcadlovým povrchem a matným reliéfem. Dokončená aukce na Aukru ukazuje Masaryka v proof za 1 420 Kč, zatímco Beneš v proof se v květnu 2026 prodal za 476 Kč. Rozpětí je tedy výrazné i uvnitř jedné kategorie.
• Speciální institucionální sady – neveřejné sady vyrobené například pro Český statistický úřad se podle numismatických zdrojů prodávaly za více než 4 000 Kč. Tady už se bavíme o skutečných raritách s minimálním nákladem.

Pro srovnání: vzácná desetikoruna z roku 2000 s motivem Petrova se na aukcích prodává za 4 200 až 10 844 Kč a desetikoruna 1995 SPECIMEN dosahuje cen v desítkách tisíc. Výroční dvacetikoruna 2018 je cennější než běžné současné oběživo, ale na vrchol českých oběžných rarit nedosahuje.

Jak ji poznat a kde ji dnes sehnat

Rozpoznání je jednoduché. Líc zůstal shodný s lícem běžné dvacetikoruny: nese českého lva a letopočet. Změnil se rub: místo sv. Václava na koni najdete portrét jednoho ze tří státníků, jeho jméno a letopočty narození a úmrtí. Autorem výtvarného návrhu je Vladimír Oppl. Technické parametry: průměr 26 mm, hmotnost 8,43 g; mince je magnetická a má třináctihranný tvar se zaoblenými hladkými hranami.

Přes ČNB už mince nekoupíte. Banka odkazuje na smluvní partnery, Českou mincovnu a další prodejce sběratelského materiálu. Reálná cesta vede přes numismatické e-shopy a aukční platformy. Při nákupu za vyšší cenu vyžadujte detailní fotografie skutečného kusu, ne ilustrační snímek; u proof kusů kontrolujte odpovídající povrchové provedení, u oběžných ražeb hledejte ostrý reliéf, minimum rýh a původní lesk.

Teoreticky můžete minci dostat i v běžném oběhu, protože stále jde o zákonné platidlo. Prakticky je to ale spíš šťastná náhoda než spolehlivá strategie.

Zopakuje se to?

Aktuální emisní plán ČNB na roky 2026–2030 podobnou trojici oběžných dvacetikorun neobsahuje. Plán počítá hlavně s pamětními zlatými a stříbrnými mincemi a s oběžnou bankovkou 5 000 Kč s přítiskem. Zopakování modelu z roku 2018, při němž je oběžná mince vydána za nominální hodnotu a následně se promění ve sběratelský artikl dnes nikdo oficiálně neslibuje.

Kdo má doma dvacetikorunu s Masarykem, Štefánikem nebo Benešem, drží kousek numismatické historie za stokoruny. Kdo má proof nebo kompletní sadu, drží víc. A kdo čeká, že každý takový kus automaticky znamená tisíce, ten by měl nejdřív otočit minci a podívat se, co přesně na ní je.

Článek ČNB vydala oběžné dvacetikoruny s portréty Masaryka, Štefánika a Beneše. Dostanete za ně tisíce, může za to původní záměr banky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čtverec na hrot: co přesně vzniklo v roce 1895

Dochované kresby ukazují dvě varianty. Rakouská vycházela z tehdejších 10 a 20 haléřů: malý státní znak, kartuše s císařskou korunou. Uherská nesla svatoštěpánskou korunu a obilný věnec převázaný stuhou. Společný byl nominál i ten provokativní tvar: čtverec orientovaný na hrot, vizuálně okamžitě odlišitelný od čehokoli, co tehdy v monarchii obíhalo.

O rozměrech, hmotnosti i kovu prameny mlčí. Žádné zkušební ražby z roku 1895 nejsou doloženy, existují pouze kresby, jejichž reprodukce jsou dostupné na webu ČNB. Kdo přesně návrh zamítl, se v otevřených zdrojích nepodařilo dohledat. Titulek mluví o „mocnářích“ a jako historická zkratka to sedí: měna patřila mezi společné záležitosti dualistické monarchie – korunová reforma z roku 1892 proběhla za Františka Josefa I. a rozhodování o mincích procházelo byrokratickým aparátem Vídně i Budapešti. Konkrétní „veto čtverce“ s podpisem panovníka ale doložené není.

Tři pokusy, žádná emise

Rok 1895 nebyl jediným momentem, kdy se monarchie pokoušela padesátihaléř zavést. Celkem jsou doloženy nejméně tři pokusy:

• 1895 – kresby čtvercového padesátihaléře, rakouská i uherská varianta. Zůstalo na papíře.
• 1915 – fyzické zkušební ražby půlkoruny, tentokrát už v konvenčním kulatém tvaru. Opět nevydáno.
• 1918 – přinejmenším uherský železný padesátihaléř a patrně i rakouský návrh. Monarchie se rozpadla dřív, než stihla cokoli vydat.

Třikrát se nominál dostal na stůl, třikrát z něj spadl. ČNB k tomu lakonicky poznamenává, že podrobnější důvody se dnes nedozvídáme. Výsledek byl ale hmatatelný: mezi dvacetihaléřem a korunou zela díra po celou dobu existence rakousko-uherské koruny.

Neokrouhlé mince v Evropě: kuriozita, nebo tradice?

Čtverec na hrot zní jako numismatická avantgarda, ale Evropa podobné tvary znala dávno, ovšem většinou ve výjimečných situacích. Royal Mint Museum připomíná anglické obléhací mince ze 17. století, které bývaly čtvercové nebo kosočtvercové. V Britském muzeu je evidována stříbrná čtvercová klippe z Kolína nad Rýnem z roku 1583. Šlo ale o nouzové nebo zvláštní emise, ne o běžný drobný nominál pro každodenní placení.

Moderní důkaz, že neokrouhlý tvar může v oběhu fungovat, přinesla až britská padesátipence zavedená v roce 1969. Šlo o sedmiúhelník navržený tak, aby prošel automaty. Rakousko-uherský návrh z roku 1895 ji předběhl o tři čtvrtě století. Zda za ním stála stejná praktická úvaha (hmatové rozlišení nominálů), nebo spíš estetická ambice, prameny neříkají. Podle nás je pravděpodobné obojí: čtverec na hrot by v kapse okamžitě prozradil svou hodnotu, a zároveň vypadal efektně.

Kulatý, československý, Španielův

Když se padesátihaléř konečně dostal do oběhu, bylo to v jiném státě a docela jiném tvaru. Československo vydalo minci vzoru 1921 podle návrhu sochaře Otakara Španiela, která do oběhu vstoupila 18. února 1922. Klasický kruh, žádné experimenty s geometrií.

Na našem území pak padesátihaléř vydržel s přestávkou v letech 1953–1963 až do 31. srpna 2008, kdy skončila jeho platnost. Výměnu za jiné mince umožňovala ČNB do 31. srpna 2014. Dnes už je měnit nelze, kdo je má doma, drží v ruce drobnou numismatickou památku, nikoli platidlo. Oficiální informace k ukončení platnosti to potvrzují jednoznačně.

Článek Padesátihaléř rakouské ražby ale nakonec kvůli mocnářům dostal standardní tvar se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co přesně bylo s padesátikorunou špatně

Česká národní banka definuje standardní padesátikorunu jasně: hmotnost 9,7 gramu, průměr 27,5 milimetru, síla 2,55 milimetru, na líci český lev s nominální hodnotou, na rubu panorama pražských budov a hladká hrana. Medializovaná mince z roku 2022 se od tohoto vzoru odchýlila hned dvakrát. Obě strany nesly lícní motiv, tedy lva s číslem 50, a hrana byla vroubkovaná, jako by patřila jinému nominálu. Nejde o kosmetickou vadu. Jde o kombinaci dvou výrobních anomálií, které minci odlišují od milionů identických kusů v oběhu.

Pražský aukční dům Macho & Chlapovič ji ve své 37. aukci popsal jako chyboražbu s klasifikací vzácnosti RRR a poznámkou, že jde o dosud jediný zachycený kus z oběhu. Vyvolávací cena činila 3 000 eur. Konečná? 5 280 eur včetně aukční přirážky, tedy zhruba 130 tisíc korun.

Chyboražba versus poškozená mince

Tady se láme chleba. Ne každá podivně vypadající mince je sběratelský poklad. ČNB rozlišuje mince opotřebené oběhem, běžně poškozené (ohnuté, proděravělé, nastřižené) a nestandardně poškozené (nečitelné, s oddělenými částmi). Žádná z těchto kategorií automaticky neznamená sběratelskou hodnotu. Banka takové mince prostě vymění za nové.

Chyboražba je něco jiného. Vzniká přímo při výrobě, ještě než mince opustí mincovnu. Klíčové signály:

• Stejný motiv na obou stranách – záměna razidel.
• Nesprávná hrana – vroubkování u nominálu, který má mít hranu hladkou, nebo naopak.
• Pootočení líce vůči rubu – třeba o 180 stupňů.
• Dvojitá či posunutá ražba – reliéf se překrývá nebo je excentrický.
• Chybějící část motivu nebo neobvyklá kombinace kovů.

Poškození oběhem poznáte podle stop, které nemají s ražbou nic společného: škrábance, ohyby, díry, koroze. Rozdíl je zásadní: poškozená mince má nominální hodnotu, zatímco chyboražba může mít hodnotu tisícinásobnou.

Kolik vlastně české chyboražby stojí

Rozptyl je obrovský a závisí na typu chyby, vzácnosti a zachovalosti. Padesátikoruna z roku 2022 s oboustranným aversem představuje horní extrém. Na opačném konci spektra stojí třeba dvacetihaléř z roku 1993 otočený o 180 stupňů, který se na Aukru prodal za 200 korun. Mezi tím leží celá škála:

Cenu netvoří samotná vada. Tvoří ji trojice: typ chyby, doložená vzácnost a ochota sběratelů soutěžit v aukci. U padesátikoruny 2022 vyvolávací cena 3 000 eur narostla o 76 procent právě díky konkurenčnímu boji dražitelů.

Jak je možné, že chyba projde kontrolou

Česká mincovna v Jablonci nad Nisou razí oběžné mince rychlostí až 13 kusů za sekundu. Kontrola kvality existuje; procházejí jí střížky i hotové mince. Jenže je statistická, ne stoprocentní. Smluvní dokumentace ČNB pracuje s přejímkou podle normy ČSN ISO 2859, tedy s náhodným výběrem a katalogem vad. Při takovém objemu a rychlosti může ojedinělý kus s nesprávným razidlem nebo hranou proklouznout. Právě proto jsou tyto anomálie tak vzácné, a právě proto mají hodnotu.

Co dělat, když najdete podezřelou minci

Nejdůležitější pravidlo: nečistit. Jakýkoli pokus o leštění nebo chemické ošetření sníží zachovalost a tím i cenu. Dál postupujte jednoduše:

• Vyfotografujte obě strany i hranu – ideálně vedle běžného kusu stejného nominálu pro srovnání.
• Porovnejte s oficiálním vzorem ČNB – u padesátikoruny kontrolujte, zda je na rubu panorama Prahy a hrana hladká.
• Oslovte odborníka – Macho & Chlapovič v pražské Biskupské 8 nabízí bezplatné nacenění na základě zaslaných fotografií, ověření pravosti prostřednictvím partnerství s americkou NGC a doporučení vhodné formy prodeje. Pro komunitní konzultaci slouží i pobočky České numismatické společnosti.

Vyplatí se pravidelně kontrolovat drobné v peněžence? Jako hobby rozhodně. Jako investiční strategie spíš ne; u hlavní medializované padesátikoruny aukční dům mluví o jediném zachyceném kuse z oběhu. Šance na podobný nález je reálná, ale mizivá.

Přesto ji příště, než ji hodíte do automatu na kávu, otočte. Kdyby na vás z obou stran koukal lev, mohli byste držet v ruce nejdražší espresso svého života.

Článek Chyboražby mohou mít pro sběratele vyšší hodnotu. Ne každé poškození mince je však výrobní vadou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když se chudý zinek promění v investiční trhák

Tyto protektorátní koruny jsou sice mezi lidmi extrémně běžné a jejich běžná sběratelská hodnota je prakticky nulová, ale existuje jedna naprostá rarita. Ta z obyčejného šedého kolečka dělá numismatický svatý grál.

Během druhé světové války a německé okupace, tedy v dobách Protektorátu Čechy a Morava, byl drahých kovů obrovský nedostatek. Všechno stříbro a měď spolykal válečný průmysl, a tak se drobné mince s nominální hodnotou 10, 20, 50 haléřů a 1 koruna musely razit z velmi nekvalitního a levného zinku. Tyto mince v oběhu rychle oxidovaly, šedly a ztrácely lesk, což je důvod, proč dnes vypadají tak neatraktivně.

Většina těchto mincí, které lidé po válce zapomněli v krabičkách od tabáku, nemá valnou cenu. Sběratelé o ně nejeví zájem, protože jich jsou plné bazary. Všechno se ale radikálně mění v momentě, kdy otočíte minci na stranu s letopočtem a začnete zkoumat jednotlivé ročníky.

Tajemná koruna z roku 1944 a záhada zaměněného razidla

Absolutním unikátem, po kterém všichni numismatici bezhlavě pasou, je protektorátní jednokorunová mince s vyraženým rokem 1944. Oficiálně se totiž tyto zinkové koruny razily pouze v letech 1941, 1942 a 1943. V roce 1944 už byla jejich výroba kvůli postupující frontě a nedostatku materiálu v tehdejší provizorní mincovně v Lysé nad Labem zcela zastavena.

Přesto se na trhu objevilo extrémně malé množství kusů, které na sobě mají vyražený právě zakázaný rok 1944. Pravděpodobně šlo o tajnou zkušební ražbu nebo o klasickou chyboražbu, kdy dělník u lisu omylem použil zaměněné razidlo a pár desítek kusů se nepozorovaně dostalo mezi běžné lidi. Vzhledem k tomu, že jich obíhalo naprosté minimum, jde o neskutečně vzácný sběratelský artikl.

Jak poznat pravý válečný unikát a nezbláznit se

U této konkrétní mince platí víc než kde jinde, že stav zachovalosti diktuje výslednou sumu. Zinek je nevděčný materiál, který ve vlhku trpí takzvaným zinkovým morem, což minci dokáže úplně rozežrat. Najít kousek, který má ostré hrany, čitelný letopočet a není napadený korozí, je pro každého hledače pokladů životní úspěch.

Pokud doma v krabici se starými haléři takovou zinkovou korunu z roku 1944 objevíte, držíte v ruce hotové jmění. Za tyto vypracované starožitné kousky bez hlubokých vrypů a deformací jsou dnes zapálení sběratelé na trhu ochotni zaplatit bez mrknutí oka 50 000 až 100 000 Kč podle stavu zachovalosti. Když budete příště probírat staré rodinné dědictví, nezapomeňte vzít do ruky lupu a dívat se na ročníky.

Článek Šedivá mince z války nemusí být bezcenná. Vzácný kousek zinku může stát desetitisíce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Proč zrovna rok 1937

Svatováclavské dukáty se razily v Kremnici od roku 1923. Výtvarný návrh pochází od Jaroslava Bendy a Otakara Španiele, technické parametry zůstávaly po celou dobu stejné: průměr 19,75 mm, hmotnost 3,49 g, dukátové zlato o ryzosti 986 1/9 (tedy přibližně 98,61 % zlata a 1,39 % mědi). Jenže náklady se ročník od ročníku dramaticky lišily.

V roce 1935 opustilo kremnickou mincovnu 13 178 jednodukátů, o rok později 14 566 kusů. A pak přišel rok 1937 a s ním pouhých 324 vyražených mincí. Prameny jednoznačně nevysvětlují, proč jich bylo tak málo; výtvarné řešení ani složení kovu se nezměnilo. Výjimečnost ročníku 1937 stojí čistě na raritě. A rarita v numismatice znamená cenu.

Jak moc se to projevuje? Srovnání mluví jasně:

Ceny ročníků 1935 a 1936 vycházejí z aktuální nabídky AUREA Numismatika, u ročníku 1937 jde o doložené aukční příklepy. Dvacetinásobný cenový skok při přibližně čtyřicetinásobně menším nákladu – to je logika sběratelského trhu, kde rozhoduje vzácnost, nikoli gramáž.

Jak originál poznat a co si s ním neplést

Pokud při třídění pozůstalosti narazíte na zlatou minci s vyobrazením stojícího sv. Václava na líci a československým znakem na rubu, máte důvod zpozornět. Svatováclavské dukáty totiž plnily v meziválečném Československu i roli uchovatele hodnoty a oblíbeného daru k narození dítěte, promoci nebo svatbě. Právě proto mohly v rodinách tiše přežít generace mimo aktivní sběratelský trh.

Základní identifikační body originálu z roku 1937:

• Letopočet 1937 na minci
• Hmotnost 3,49 g (přesná digitální váha, ne kuchyňská)
• Průměr 19,75 mm
• Vroubkovaná hrana
• Líc: stojící postava sv. Václava, opis se svatováclavským chorálem
• Rub: československý státní znak

A teď ta vlastnost, díky které se mince „zvláštně leskne“. Žádný primární numismatický zdroj nepopisuje lesk ročníku 1937 jako samostatný odborný termín. Z technických dat ale plyne logická dedukce: slitina s 98,61 % zlata a minimální příměsí mědi má výrazně sytější, teplejší zlatý tón než běžné šperkové zlato o ryzosti 585 nebo 750. Když k tomu přidáte zachovaný přirozený ražební lesk, ten jemný, hedvábný odlesk povrchu, který mince získá přímo při ražbě a který přežije jen u exemplářů, s nimiž se šetrně zacházelo, dostanete vizuální dojem, který laik snadno popíše jako „zvláštní“. Není to magie. Je to fyzika kovu a péče trvající desetiletí.

Zásadní je ale odlišit dobový originál od novoražeb. V roce 2021 se na Aukru vedle originálu za 1,1 milionu prodala i sada novoražeb s označením 1937/2021, za 1 849 200 Kč. Novoražba není padělek, ale pro laika může být matoucí: nese stejný letopočet 1937, vypadá podobně, a přesto jde o zcela jinou kategorii. Rozdíly jsou v detailech razidel, v doprovodné dokumentaci a v kontextu emise.

Padělky, upravené letopočty a proč minci neověřovat svépomocí

Riziko u mince za milion korun nespočívá jen v úplných padělcích. Americká gradingová společnost NGC popisuje u československých dukátů konkrétní případ upraveného letopočtu, takzvaný „altered date“. Někdo vezme pravý dukát z běžnějšího ročníku a drobně přepracuje číslice tak, aby připomínaly vzácnější rok. Kontrolují se detaily reliéfu číslic, barva povrchu, shoda s dokumentovanými razidly a mikroskopické stopy zásahu.

Laik doma pravost definitivně neověří. A co je horší: může minci nevratně poškodit. Tři věci, které u potenciálně vzácného dukátu nikdy nedělejte:

• Nečistěte. Žádný ocet, žádná soda, žádný hadřík na stříbro. Přirozená patina a ražební lesk jsou součástí hodnoty.
• Neleštěte. Vyleštěný dukát ztrácí původní povrch a s ním i statisíce korun ze své hodnoty.
• Neprodávejte narychlo. Výkupna ve vedlejší ulici nemá důvod nabídnout aukční cenu. U mince za milion je rozdíl mezi rychlým výkupem a ověřenou aukcí propastný.

Kam s nálezem: praktický postup

Pokud máte v ruce zlatou minci, která odpovídá popisu výše, postup je jednoduchý a hlavně pomalý.

• Minci vyfotografujte z obou stran i z hrany, ideálně na neutrálním pozadí při denním světle.
• Pokud máte přesnou váhu a posuvné měřítko, zapište hmotnost a průměr.
• Podklady pošlete renomovanému aukčnímu domu. V Česku jsou dvě hlavní adresy: AUREA Numismatika (prodejna Ostrovského 4, Praha 5, sálové aukce v OREA Hotel Angelo) nabízí bezplatnou konzultaci a ocenění. Macho & Chlapovič (Biskupská 8, Praha 1) poskytuje odborné ohodnocení a doporučení, zda je výhodnější aukce, nebo přímý výkup.
• Nechte si vypracovat expertizu. Teprve s ní má smysl rozhodovat o prodeji.

U tak vzácného ročníku bývá nejvýhodnější aukce konaná po předchozím odborném ověření, ne bazarový prodej, ne inzerát na internetu. Aukční domy dnes umožňují i online účast přes platformy jako Livebid, takže fyzická přítomnost v sále není nutná.

Milion za tři a půl gramu

Svatováclavský jednodukát 1937 obsahuje zlato v hodnotě zhruba šesti tisíc korun. Ten rozdíl nevytváří kov, ale nízký počet 324 vyražených kusů, neporušený ražební lesk, důvěryhodně doložená pravost a sběratelská poptávka na úzkém trhu, kde se exemplář objeví jednou za pár let. Kdo takovou minci najde v pozůstalosti, drží v dlani víc než zlato. Drží příběh, který má cenu bytu, pokud ho nezničí hadříkem a neprodá pod cenou.

Článek Svatováclavský dukát z roku 1937: Vzácná československá mince dosahuje v aukcích milionových hodnot, unikátní složení kovů prozradí typický lesk se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rozrytá louka a 227 mincí na povrchu

Naleziště leží severně od dnešní obce Vysoká u Jevíčka, v trati Za skálami. Podle historických map šlo o nezastavěný prostor u polních cest, patrně na území někdejšího biskupického panství. 8. července 2020 tudy procházel muž, který si všiml rozryté zeminy. Veřejné zdroje potvrzují, že povrch narušila divoká zvěř, konkrétní druh zvířete ale nikdo neupřesnil. Mohlo jít o divočáka, jezevce, liščí noru. Jisté je jen to, že zvíře udělalo práci, kterou by jinak musel zastat archeologický rýč.

Na povrchu leželo 227 mincí. Nálezce je posbíral, ale místo aby je strčil do kapsy a mlčel, kontaktoval litomyšlské muzeum. Následný záchranný výzkum odhalil dvě hlavní koncentrace mincí ve zbytcích keramických nádob a další kusy rozptýlené v širší ploše. Konečný soupis: 7 099 kusů, z toho dvanáct zlatých a tisíce stříbrných ražeb.

Co se skrývalo v keramických nádobách

Depot není jednorázově ukrytá hotovost. Odborný výklad autorek katalogu, numismatičky Dagmar Grossmannové a archeoložky Jany Němcové, mluví o dlouhodobém střádání, které začalo ve dvacátých letech 17. století a skončilo nejpozději roku 1671. Někdo sem po desetiletí nosil peníze a ukládal je do země. Kdo to byl, už dnes zjistit nepůjde. Pravděpodobně šlo o majetnější osobu nebo rodinu z okolí.

Složení souboru přitom vypovídá o tehdejším peněžním oběhu víc než leckterý archivní dokument:

• Nejčetnější ražby jsou tříkrejcary, drobná mince každodenního obchodu.
• Dukáty a tolary se v depotu vyskytují vzácně, protože běžný člověk se s nimi setkával málokdy. Byly to „velké peníze“ pro větší obchody a úspory.
• Kiprové mince z roku 1622, ražené mincovním konsorciem, dokládají inflační krizi počátku třicetileté války; šlo o záměrně znehodnocené ražby se sníženým obsahem stříbra.
• Půltolar sedmihradského knížete Gabriela Bethlena z roku 1628, ražený v Košicích, ukazuje široký geografický záběr oběhu.
• Soukromé ražby Albrechta z Valdštejna připomínají dobu, kdy mincovní právo nepatřilo jen panovníkovi, ale i šlechtickým a církevním držitelům.

Depot tak zachycuje peněžní prostředí, v němž vedle sebe obíhaly panovnické, rodové, biskupské i krizově znehodnocené ražby. Svět méně jednotný a mnohem nejistější, než si dnes představujeme.

Odměna, která nebyla nálezným

Mediálně uváděná hodnota přes deset milionů korun je odhad kulturně-historické a sběratelské ceny souboru. Přesný znalecký rozpad této částky nebyl veřejně publikován. A právě tady začíná zajímavý právní příběh.

Nálezce dostal od Pardubického kraje 560 tisíc korun. Na první pohled to vypadá jako standardních deset procent z odhadní ceny, jenže tak to nebylo. Zákon o státní památkové péči u archeologických nálezů z drahých kovů počítá odměnu primárně z hodnoty materiálu, nikoli z kulturně-historického významu. Stříbrná hodnota sedmi tisíc převážně drobných mincí by přitom byla řádově nižší než deset milionů. Kraj proto veřejně přiznal, že zákonný výpočet by byl „demotivační“, a 560 tisíc korun vyplatil jako mimořádný dar. Šlo o vědomé politické rozhodnutí: odměnit poctivost tak, aby příští nálezce neměl důvod váhat.

Podle nás je to klíčový detail celého příběhu. Bez něj by debata o pokladu skončila u čísla 7 099. S ním začíná u otázky, jak stát motivuje lidi, aby zachovali to, co má hodnotu pro všechny.

Co dělat, když v hlíně zahlédnete minci

Případ z Vysoké je učebnicový příklad správného postupu. Pro každého, kdo by se ocitl v podobné situaci, platí jasná pravidla:

• Nevykopávat, neroznášet. Nález i naleziště ponechat beze změny.
• Oznámit nejpozději druhý den Archeologickému ústavu, nejbližšímu muzeu nebo přes obec.
• Počkat minimálně pět pracovních dnů, než místo prohlédnou odborníci.
• Do jednoho roku písemně požádat krajský úřad o odměnu.

Kdo oznamovací povinnost poruší, přijde nejen o nárok na legální odměnu, ale může také čelit právním následkům. A hlavně nenávratně zničí nálezový kontext, tedy právě to, co z jednotlivých mincí skládá příběh.

Poklad dnes: katalog místo vitríny

V roce 2022 proběhla krátkodobá výstava v Regionálním muzeu v Litomyšli, poté mince putovaly do Moravského zemského muzea v Brně k odbornému zpracování. Výsledkem je rozsáhlý katalog o 480 stranách, vydaný v roce 2024. V aktuálním kalendáři výstav litomyšlského muzea pro rok 2026 poklad nefiguruje; zda je dnes někde stále přístupný veřejnosti, se nám nepodařilo ověřit.

Článek 7 099 mincí v jedné jámě u Jevíčka. Divoká zvěř rozryla zem a odkryla poklad za 10 milionů Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mince, která neměla existovat

Průměr pouhých 16 milimetrů, hmotnost 1,68 gramu, mosazná slitina mědi a zinku, hladká hrana. Na líci český lev se štítkem a opis „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“ rozdělený letopočtem, na rubu číslice 5 pod stylizovaným mostem a hladinou. Autorem návrhu byl Otakar Španiel, přední český medailér první republiky. Tak vypadá pětihaléř 1924, a od svého „bratříčka“ ročníku 1923, raženého v masovém nákladu, se na první pohled téměř neliší.

Jenže ročník 1924 nikdy nebyl oficiálně plánovanou ražbou. Proč vůbec vznikl, zůstává dodnes předmětem dohadů. Podle odborné analýzy aukčního domu Macho & Chlapovič existují dvě hlavní hypotézy: buď si kremnická mincovna připravila razidla z vlastní iniciativy kvůli nedostatku drobných, nebo šlo o prostý omyl, protože dvouhaléř a pětihaléř měly totožný návrh a jejich průměry se lišily o jediný milimetr. Chybí jakýkoli záznam, že by návrh s letopočtem 1924 byl zaslán Španielovi ke schválení. Minimálně jeden exemplář se ale prokazatelně dostal do oběhu a byl zachycen přes kremnickou banku. Mince, která neměla existovat, existuje, a stojí jmění.

Cena, která láme rekordy

Cenová křivka pětihaléře 1924 připomíná spíš graf kryptoměny než numismatickou položku:

• 2018 – aukce AUREA, prodej za 380 000 Kč
• 2023 – rekordní aukční vlna, realizace 66 000 eur (přibližně 1,55 milionu Kč podle tehdejšího kurzu)
• květen 2025 – aukce AUREA, kladívková cena 850 000 Kč; s aukční přirážkou média uváděla 1,02 milionu Kč

Titulkových 150 tisíc korun tak dnes představuje spíš spodní hranici pro exempláře v horším stavu a bez doložené provenience. Špičkové kusy, například s původem po řediteli mincovny, se pohybují vysoko nad milionem. Hlavní důvody růstu? Extrémně malý počet dochovaných kusů, profesionalizace sběratelského trhu a ochota nové generace numismatiků platit prémii za provenienci.

Jak ji poznat a neudělat chybu

Pokud procházíte staré mince z rodinné sbírky, první filtr je triviální: hledejte drobný pětihaléř s letopočtem 1924, ne 1923 nebo 1925. Průměr kolem 16 mm, tedy menší než jednokorunová mince. Žlutavý až hnědavý povrch, hladká hrana.

Druhý filtr už vyžaduje lupu nebo makro fotoaparát. U originálu jsou patrné stopy po poškozeném razidle kolem mostních oblouků a lva. Důležitý je tvar číslice 4 v letopočtu, právě ten odlišuje pravý kus od pozdějších novoražeb a replik, které se na trhu občas objevují.

Co rozhodně nedělat:

• Nečistit. Žádný ocet, žádná pasta, žádné leštění. Každý zásah snižuje hodnotu.
• Nemanipulovat holýma rukama. Ideálně bavlněné rukavice nebo pinzeta za hranu.
• Nafotit obě strany i hranu a teprve pak kontaktovat odborníka.

Definitivní verdikt stejně vynese až profesionální grading, tedy ověření pravosti, určení stavu a zapouzdření. V Česku tuto službu zprostředkovává například Macho & Chlapovič v pražské pobočce ve spolupráci s americkou NGC, světovým standardem v numismatické certifikaci.

Kde ji nechat ocenit a kde prodat

Máte podezření, že jste něco našli? V Česku existují dvě hlavní cesty.

Přímý výkup je rychlejší. Macho & Chlapovič v Praze nabízí bezplatné ocenění a okamžitou platbu přímo na pobočce. AUREA na svých stránkách rovněž poskytuje odborné konzultace a posudky; stačí zaslat fotografie e-mailem nebo přijít osobně do prodejny.

Aukce je pomalejší, ale u vzácných kusů zpravidla výnosnější. AUREA pořádá pravidelné sálové aukce v Praze s možností účasti osobně, přes platformu LiveBid nebo telefonicky. Macho & Chlapovič draží prostřednictvím platformy AUEX. Renomované aukční domy navíc nesou odpovědnost za pravost katalogových položek, což kupujícím dává jistotu, a prodávajícím vyšší realizační cenu.

Podle nás dává u mince tohoto kalibru smysl vždy nejdřív nechat kus certifikovat a teprve pak volit mezi výkupem a aukcí. Rozdíl může být statisíce korun.

Není sama, ale je královnou

Pětihaléř 1924 není jedinou československou mincí, za kterou sběratelé platí šestimístné částky. V aukčních přehledech se vedle něj opakovaně objevuje 25 haléř 1932 nebo 5 Kč 1937. Přesto právě pětihaléř 1924 drží status absolutně nejvzácnější oběžné mince Československa; Národní muzeum ji tak eviduje ve své sbírce.

Šance, že zrovna vy máte doma jeden z odhadovaných třiceti až čtyřiceti exemplářů, je mizivá. Ale ne nulová. A pokud máte doma krabici prvorepublikových drobných, kterou jste nikdy pořádně neprobrali, stojí za to ji otevřít s lupou v ruce a s vědomím, že ta nejmenší mince v hromádce může být ta nejcennější.

Článek Měří sotva 3 cm, ale má hodnotu 150 000 Kč! Vzácný pětihaléř provází „archivní záhada“ se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Královna českých oběžných mincí: 10 Kč 1993 s malým „Kč“

Když se v roce 1993 rozjížděla výroba nových českých desetikorun, vzniklo přibližně 70 milionů kusů. Mezi nimi se ale skrývá asi tisíc mincí, které nikdy neměly opustit mincovnu. Šlo o účelové odražky vyrobené pro seřízení razicích strojů, a použilo se na ně razidlo s neschváleným vzorem, kde jsou písmena „Kč“ na rubové straně výrazně menší než u sériové produkce. Nedopatřením se část těchto kusů dostala do oběhu.

Právě tato varianta je dnes jednou z nejcennějších novodobých českých oběžných mincí. Aukční dům Macho & Chlapovič ji prodal za 21 600 eur včetně přirážky, což sám přepočítal na bezmála 530 000 korun. Aukční síň AUREA ji dlouhodobě řadí mezi české rarity dosahující statisícových částek.

Jak ji poznat? Na rubové straně běžné desetikoruny prochází vodorovná oddělovací linka písmeny „Kč“ zhruba v jejich polovině. U vzácné varianty jsou písmena znatelně menší a subtilnější, jejich horní partie se oddělovací linky jen těsně dotýkají, nepřekračují ji. Samotný ročník 1993 nestačí. Kdo má doma desetikorunu s letopočtem 1993, má s pravděpodobností hraničící s jistotou v ruce minci za deset korun.

Dvacetikoruny 1994–1996: vzácné, ale ne automaticky statisícové

Druhá skupina mincí, která v numismatických kruzích budí pozornost, jsou dvacetikoruny z let 1994, 1995 a 1996. Podle oficiálních dat České národní banky se v roce 1993 vyrobilo téměř 55 milionů dvacetikorun. V následujících třech letech ale čísla spadla dramaticky:

• 1994: 100 444 kusů
• 1995: 101 837 kusů
• 1996: 101 150 kusů

Proč tak málo? Podle odborného dealera a smluvního partnera ČNB, společnosti Zlaté mince, se dvacetikoruny pro běžný oběh razily ve velkém pouze v roce 1993. V letech 1994–1996 vznikaly jen malé série určené pro ročníkové sady pro sběratele. Běžná oběhová ražba byla obnovena až v roce 1997.

Nízký náklad z těchto ročníků dělá vyhledávané sběratelské kusy. Ale pozor, v otevřených aukčních zdrojích se pro tyto dvacetikoruny nepodařilo doložit statisícové realizace srovnatelné s desetikorunou „malé Kč“. Jde o zajímavé a relativně vzácné mince, nikoli o automatický jackpot.

Stav je všechno: proč škrábanec mění cenu o řády

I kdyby někdo držel v ruce tu správnou variantu desetikoruny 1993, její hodnota stojí a padá se stavem zachování. Numismatik Radek Havel na stránkách České numismatické společnosti výslovně upozorňuje, že vysokou cenu má jen kus v plném ražebním lesku, šetrně uložený krátce po ražbě. Mince, která třicet let kolovala mezi peněženkami, pokladnami a parkovacími automaty, takový stav nemá, a její sběratelská hodnota je nesrovnatelně nižší.

Mezinárodní grading služby jako PCGS a NGC potvrzují totéž: nejlépe zachovaný kus má téměř vždy nejvyšší hodnotu. Neodborné čištění, koroze, škrábance nebo nevhodné skladování mohou minci srazit do kategorie „Details“, která cenu dramaticky snižuje. Jeden otisk prstu na měděném povrchu postupem času vytvoří skvrnu, kterou už neodstraníte.

Havel proto považuje nález špičkově zachované desetikoruny 1993 „malé Kč“ v běžném oběhu za „více méně nemožný“. Tisícovka odražků vznikla před více než třiceti lety. Ty, které přežily v perfektním stavu, dávno skončily v albech a kapslích sběratelů.

Co dělat, když si myslíte, že jste našli raritu

Prvním pravidlem je nečistit. Žádný ocet, žádná pasta, žádné leštění. Druhým pravidlem je minci co nejdříve uložit do inertního obalu nebo kapsle bez PVC. Americká numismatická asociace doporučuje materiály bez kyselých složek a suché prostředí se stálou teplotou.

Pak přichází na řadu odborné posouzení. V Česku nabízí AUREA ocenění, posouzení pravosti a zastoupení v aukci. Macho & Chlapovič mají pražskou pobočku a poskytují bezplatné nacenění, přímý výkup i komisionální prodej. ČNB sama oběžné rarity nevykupuje, ale na svém webu zveřejňuje seznam smluvních partnerů pro prodej sběratelského materiálu.

Důležitá poznámka k datům ČNB: banka upozorňuje, že množství mincí vyrobených v daném kalendářním roce se nemusí shodovat s počty mincí nesoucích příslušný letopočet ražby. Kdo chce pracovat s čísly přesně, musí tento rozdíl brát v potaz. A od roku 1997 se navíc do oběhu dostávaly i mince v proof kvalitě vyražené pro ročníkové sady, „lesklejší“ desetikoruna tedy automaticky neznamená raritu.

Skutečný poklad v českých oběžných mincích existuje, ale je extrémně úzký. Jedna konkrétní varianta, asi tisíc kusů, špičkový stav. Všechno ostatní je buď zajímavý sběratelský ročník, nebo prostě drobák za deset korun.

Článek Není drobák jako drobák: Které české mince mají pro sběratele cenu stovek tisíc se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dva milimetry, které dělí nulu od dvou set tisíc

Běžná 10grošovka ročníku 1973 se značkou MW měla náklad 80 milionů kusů. V aukčních archivech se její rekord pohybuje kolem 1 600 zlotých, a to v mimořádném stavu. Varianta bez mincovní značky je ale úplně jiný svět. Katalogově ji numismatici vedou jako Chałupski 3.9.4.a s označením R8, což znamená, že je známá jen v jednotlivých exemplářích.

Rozdíl mezi oběma variantami se skrývá pod pravou tlapou orla na aversu. Tam, kde běžný kus nese drobná písmena „MW“, má vzácná varianta prázdné místo. Bez lupy nebo makrofotografie si toho nevšimnete. A právě proto mince desítky let ležela v klaséru, aniž by kdokoli tušil, co drží v rukou.

Příklep za 33 000 zlotých, a to nebyl konec

Mince putovala do aukce domu Marciniak jako lot 5383 v jarní aukci 23. 5. 2023. Předtím prošla certifikací americké společnosti NGC, která jí udělila stupeň MS64, tedy téměř nepoužitý stav s minimálními stopami. Vyvolávací cena činila 5 000 zlotých. Příklep padl na 33 000 PLN, s 18% aukční přirážkou se konečná cena vyšplhala na 38 940 PLN, v přepočtu tehdejším kurzem zhruba 206 000 korun.

Nejde přitom o izolovaný výstřel. Stejnou variantu Marciniak dražil znovu 2. 10. 2024, tentokrát kus v ještě lepším stavu MS65, který se prodal za 6 494 eur včetně přirážky. Aukční archiv Coinstrail eviduje u této varianty i další prodeje z roku 2025 v rozmezí 19 750 až 23 000 PLN. Cena kolísá podle stavu a certifikace, ale vždy se pohybuje řádově v desítkách tisíc.

Odkud se mince bez značky vzaly?

Tady začíná detektivka, která nemá definitivní rozuzlení. Specializované numismatické zdroje pracují s hypotézou, že část nákladu 10grošovek z roku 1973 nevznikla ve Varšavě, ale v Kremnici, tehdy ještě československé mincovně. Kremnické kusy by logicky nenesly varšavskou značku MW. Dokumentace se ale nedochovala a přesný náklad kremnické emise nikdo nezná.

Podle jedné z teorií se zásoby těchto mincí dostaly na trh až při vyklízení kremnických skladů kolem roku 1993. Je to odborná dedukce, ne prokázaný fakt. Jisté je jen to, že nejde o běžný „ucpaný razník“ ani o dodatečnou úpravu, a že každý potvrzený kus bez značky je numismatickou senzací.

Co si z toho odnést

Kdo má doma po dědečkovi klasérové album s polskými mincemi, má důvod ho prohledat. Ale s realistickým očekáváním: pravděpodobnost nálezu varianty bez značky je extrémně nízká. Mnohem důležitější než naděje je postup.

Jak minci zkontrolovat:

• Pod orlí tlapou na aversu hledat přítomnost nebo absenci písmen „MW“
• Použít lupu nebo makrofotografii, porovnat s ověřeným aukčním snímkem
• Nečistit, nevylešťovat, jakýkoli zásah snižuje hodnotu

Kam s podezřelým nálezem v Česku:

• AUREA Numismatika nabízí ocenění, posouzení pravosti i přijetí do aukce
• Soudní znalec JUDr. Radim Václavík se specializuje na znalecké posudky pravosti a cen numismatiky
• Kontrolovat vždy dokončené aukce, ne libovolné inzeráty, u vzácných variant existují i padělky

České a československé mince mají své vlastní rarity. AUREA v červnu 2022 prodala českou 50 Kč z roku 1993 s chybějícím měděným pokovením mezikruží za 75 000 Kč. Na druhém konci spektra stojí 2 Kčs 1973 s vlisem na hraně, ta se prodala za 500 korun. A absolutní špička? Pětihaléř z roku 1924, vydražený letos v květnu za 850 000 Kč. Ne každá chyboražba znamená bohatství. Ale každá stojí za to, aby se na ni někdo podíval.

Proč cenu nedělá ročník, ale detail

Damian Marciniak, majitel stejnojmenného aukčního domu, před aukcí v roce 2023 uvedl, že přesně takovou minci měl v rukou teprve potřetí. Nostalgie generace čtyřicátníků a padesátníků po mincích PRL hraje roli v celkové poptávce, ale u téhle konkrétní desetigrošovky rozhoduje trojkombinace: extrémní vzácnost, certifikovaný stav a soutěž sběratelů v aukční síni.

Kdo doma najde 10 groszy 1973 se značkou MW, drží v ruce minci za pár desítek korun. Kdo najde tutéž minci bez značky, drží potenciálně šesticifernou částku. Celý rozdíl se vejde do dvou chybějících písmen.

Článek Našel v šuplíku drobnou minci a začal jásat: Kvůli jedné skryté chybě z něj udělala boháče se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě desetikoruny, dva světy

12. ledna 2000 uvedla ČNB do oběhu příležitostné mince vzoru 2000 – desetikorunu i dvacetikorunu s miléniovou tematikou. Vedle nich ale pokračovala i ražba klasických vzorů. A právě tady vznikl sběratelský unikát.

Miléniová desetikoruna s hodinovým strojkem: náklad přes 10 milionů kusů běžné kvality. Klasická desetikoruna s Petrovem a nápisem BRNO, ročník 2000: pouhých 25 000 kusů v běžné kvalitě a 2 500 kusů v proof. V numismatické praxi se to zaokrouhluje na „asi 30 tisíc“, katalogový rozpad ale ukazuje 27 500. Rozdíl v nákladu je víc než třísetnásobný.

Vizuálně přitom Petrov nevyčnívá. Žádný slavnostní motiv, žádné ANNO MM. Prostě desetikoruna, jakou znáte z jiných ročníků – jen s letopočtem, který z ní dělá jednu z nejhledanějších českých oběžných mincí.

Jak ji poznat a kolik stojí

Rozhoduje rub mince. Kontrolní body jsou jednoduché:

• Nominál: 10 Kč
• Letopočet: 2000
• Rub: motiv katedrály sv. Petra a Pavla (Petrov) a nápis BRNO
• Ne: hodinový strojek, text ROK 2000 / ANNO MM

Technické parametry jsou shodné s ostatními desetikorunami: průměr 24,5 mm, hmotnost 7,62 g, vroubkovaná hrana, magnetická.

A co cena? Na jaře 2026 se realizované aukční prodeje pohybují v řádu tisíců korun. Na Aukru skončil 30. března 2026 kus za 9 990 Kč. Jiný, certifikovaný v kvalitě MS64/UNC, se prodal v červenci 2023 za 5 800 Kč. Oproti tomu běžné miléniové desetikoruny s hodinovým strojkem se na stejné platformě nabízejí v desítkách až nižších stovkách korun, často po více kusech najednou. Rozdíl je propastný.

Jaká je šance ji najít

Desetikoruna s Petrovem 2000 je stále platná oběžná mince. Teoreticky může ležet v peněžence, v pokladně obchodu nebo v krabici s drobnými na komodě. Prakticky je šance malá. Podle statistiky ČNB bylo ke konci roku 2025 v oběhu 294,3 milionu desetikorun. I kdyby všech 27 500 kusů Petrova stále kolovalo v hotovosti, připadal by jeden zhruba na každých 10 700 desetikorun. Reálně je poměr ještě horší – velkou část mincí dávno vytáhli sběratelé.

Přesto dává smysl kontrolovat drobné. Kdo hledá systematicky, může narazit i na další nízkonákladové ročníky:

Co dělat, když ji máte

Nejdůležitější pravidlo: nečistit, neleštit, nedrhnutí. Každý zásah snižuje numismatickou hodnotu. Minci vložte do měkké kapsle nebo sáčku, vyfoťte obě strany i hranu a případně zvažte. Pro rychlý prodej oslovte numismatický výkup, počítejte ale s nižší cenou než v aukci. Kdo chce vytěžit maximum, vystaví minci na specializované aukci nebo numismatickém portálu. U kusů ve špičkovém stavu se vyplatí zvážit i profesionální certifikaci, která prokazatelně posouvá výslednou cenu výš.

Nejcennější česká desetikoruna z přelomu tisíciletí není ta, která vypadá slavnostně. Je to ta, kterou byste bez rozmyslu hodili do automatu na kávu.

Článek Prohledejte drobné z nákupu! Pokud narazíte na tuto nenápadnou desetikorunu, můžete okamžitě slavit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mince, která neměla vzniknout

Na rok 1924 nebyla v Kremnici plánována ražba pětihaléřů. Přesto vznikla minimálně jedna pracovní raznice s tímto letopočtem. Expertní výklad aukčního domu AUREA pracuje s hypotézou, že šlo o přípravu na případnou urgentní objednávku drobných mincí, která nakonec nepřišla. Výsledek: dochovalo se maximálně několik desítek kusů a dodnes není definitivně uzavřeno, kolik jich vlastně opustilo mincovnu.

Právě nejasnost kolem původu dělá z pětihaléře 1924 numismatický grál. Není to plánovaná emise s evidovaným nákladem, ale anomálie, a sběratelský trh anomálie miluje.

Kolik dnes stojí a proč roste

Starší katalogové odhady uváděly rozmezí 100 000–250 000 Kč. Čerstvá aukční data ukazují, že dnešní trh je jinde:

• Prosinec 2025 — AUREA, aukce č. 118: prodáno za 900 000 Kč, stav 0/0, s posudkem Mincovny Kremnica.
• 2024 — Macho & Chlapovič, pražská aukce: konečná cena 20 400 € (cca 510 000 Kč), kvalita UNC/gEF.
• 2023 — rekordní prodej „kabinetního kusu“ se zrcadlovým leskem: 1,55 milionu Kč.

Rozptyl je obrovský a závisí na čtyřech věcech: ročníku (musí být 1924), typu (autentická kremnicá ražba), stavu (každý škrábanec stojí statisíce) a pravosti potvrzené expertizou. Pro srovnání: 5 haléř 1923, vizuálně téměř totožná mince, se prodává za 180 Kč. Desetihaléř 1933 s nákladem přes čtyři miliony kusů stojí 690 Kč.

Jak ji poznáte, a jak ji nepoznáte

Důležitá korekce: navzdory běžnému označení „hliníková pětka“ nejde o hliník. Mince je z mosazné slitiny CuZn, má průměr asi 16 mm, hmotnost kolem 1,6–1,7 g a hladkou hranu. Na líci je malý státní znak s opisem „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“ a letopočtem 1924. Na rubu část Karlova mostu o třech pilířích a číslice 5 v kroužku. Barevně je spíš hnědožlutá, bez „luxusního“ dojmu, vypadá jako obyčejná drobná.

Pokud máte doma staré mince a chcete si udělat první síto:

• Hledejte letopočet 1924 na líci.
• Změřte průměr (16 mm) a zvažte (1,6–1,7 g).
• Zkontrolujte hranu, musí být hladká.
• Nečistěte. Ani vodou, ani hadříkem. Čištění prokazatelně snižuje hodnotu.
• Držte minci výhradně za hranu, ideálně v bavlněných rukavicích nad měkkou podložkou.

Pokud vám parametry sedí, vyfoťte obě strany i hranu a pošlete snímky k prvotnímu posouzení. AUREA Numismatika nabízí bezplatné a nezávazné ocenění z fotografií a navrhne, zda je vhodnější přímý výkup, nebo zařazení do aukce.

Proč většina „pokladů po babičce“ poklad není

Stáří samo o sobě cenu nedělá. AUREA na svých poradenských stránkách uvádí, že typická pozůstalostní sbírka prvorepublikových drobných mincí má hodnotu v řádu stokorun celkem. Jackpot existuje, ale je statisticky výjimečný, a právě proto tak drahý.

Pro kontext: nejdražší mince světa, americký 1933 Double Eagle, se v roce 2021 prodal za 18,87 milionu dolarů. I on byl „běžnou“ zlatou dvacetidolarovkou, jenže z 445 500 vyražených kusů nebyl jediný oficiálně vydán do oběhu a pouze jeden exemplář smí být v soukromém vlastnictví. Flowing Hair Dollar z roku 1794, první dolarová mince USA, přinesl 10 milionů dolarů. Princip je vždy stejný: neplánovanost, extrémní vzácnost, příběh.

Co udělat hned teď

Pokud máte doma krabici po prarodičích plnou drobných, projděte ji s lupou a kuchyňskou váhou. Hledáte jedinou kombinaci: pětihaléř, rok 1924, mosazná barva, 16 mm, hladká hrana. Všechno ostatní klidně odložte, ale tenhle jeden kus neotvírejte z obálky, neleštěte a neposílejte na bazarový marketplace bez expertního posouzení.

Šance, že ho najdete, je mizivá. Ale u mince, jejíž poslední doložený prodej překročil milion korun, stojí za to podívat se dvakrát.

Článek Tahle nenápadná hliníková pětka po babičce má dnes cenu luxusního bytu. Možná i vám leží v šuplíku se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Štěstí můžete mít i vy

A jelikož je březen 2026 a hotovost se stále používá, je dost dobře možné, že se nějaký ten zapomenutý kousek stále toulá v oběhu. Pojďme se podívat, jak poznat, že držíte v ruce poklad, a ne jen peníz vhodný tak maximálně do nákupního vozíku.

Nestačí, aby na minci byl rok 1993. Těch jsou miliony. To, co hledáte, je chyba v ražbě, která vznikla při zkušební sérii v německém Hamburku.

Proč je tak drahá?

A aby bylo jasno, tato varianta se do oběhu vůbec neměla dostat. Šlo o testovací vzorky, které se omylem přimíchaly k milionům standardních mincí. V roce 2021 byl poměr výskytu této mince v oběhu zhruba 1 : 300 000. To znamená, že byste museli prohrabat asi dvě tuny desetikorun, abyste na jednu narazili. Ovšem s postupující oxidací mědi a stahováním starých mincí z oběhu je dnes (v roce 2026) šance ještě menší – ale o to je nález cennější!

Rekordní sumy, které vám vyrazí dech

Pokud si myslíte, že „statisíce“ jsou nadsázka, uvedeme vás z omylu. Numismatické aukce totiž hovoří jasně:

• Rok 2021: Vydražena za 230 000 Kč.
• Rok 2022: Padl rekord 615 000 Kč.
• Rok 2024: Objevily se kousky s vyvolávací cenou kolem 178 000 Kč.

Aktuálně v roce 2026 se cena zachovalého kousku stále drží v řádech stovek tisíc, protože sběratelský hlad po těchto „chyboražbách“ neustále roste.

Co dělat, když ji najdete?

Neklepat, neleštit! Ani nic podobného! Nikdy minci nečistěte chemií ani drsným hadříkem. Sběratelé chtějí původní patinu. Čištěním můžete srazit cenu o desítky tisíc. Raději ji dejte do uzavíratelného sáčku nebo plastové krabičky, aby dále neoxidovala, a kontaktujte odborníka. Vyhněte se náhodným kupcům na internetových bazarech, kteří by vás mohli chtít ošidit.

Článek Zaplatila v obchodě a našla poklad: Vzácná desetikoruna za statisíce obletěla Česko se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zasypaná chodba pod domem skrývala středověký poklad 

Všechno začalo v roce 1990, kdy se do sklepa domu rodiny Škábových začala valit voda a rychle zaplavovala podzemní prostory. Majitel Jiří Škába si tehdy vzpomněl na staré vyprávění o zasypané chodbě pod domem. Rozhodl se proto jednat a v nejnižším místě sklepa prorazil otvor do podloží. Tehdy objevil starou podzemní chodbu vedoucí směrem k náměstí, plnou hlíny a sutin, kterou postupně čistil, aby mohl vodu bezpečně odvádět.

Právě během těchto prací nicméně přišlo překvapení. Když doplňoval kameny do narušené zdi, část zdiva se náhle sesunula a odkryla dutinu. V ní stál nenápadný keramický hrnec s pokličkou a uvnitř čekalo 348 stříbrných pražských grošů. Většina pocházela z období vlády Václava IV., menší část ještě z časů jeho otce Karla IV. Mince byly tenké, opotřebované a odpovídaly době, kdy se kvalita ražby postupně zhoršovala kvůli nižšímu obsahu stříbra.

Skutečný původ mincí zůstává záhadou 

Rodina tehdy přivolala odborníky, ale systematický výzkum se nakonec neuskutečnil a poklad zůstal dlouhá léta uložen doma. Až v roce 2018 se k mincím znovu dostal syn nálezce Martin Škába při práci na rodové kronice, který si uvědomil jejich historickou hodnotu a kontaktoval muzeum. Historik Martin Hůrka poté potvrdil pravost i význam nálezu, načež se ho rodina rozhodla darovat státu, aby mohl být odborně zpracován a zpřístupněn veřejnosti.

Ačkoli byly mince očištěny od koroze, jejich špatný stav ztížil přesné datování. Historici se však shodují, že poklad byl pravděpodobně ukryt na přelomu 14. a 15. století, nejspíš v době husitských válek. Říčany totiž tehdy ležely přímo v oblasti bojů a obyvatelé čelili rabování i násilí. Ukrytí úspor do zazděného výklenku tak dávalo smysl, jenže majitel se pro ně už nikdy nevrátil. Možná zahynul, možná musel uprchnout. Jeho jméno dnes neznáme, ale díky náhodě a jedné sklepní havárii jeho příběh po staletích znovu vystoupil na světlo.

Článek Voda odhalila tajemství staré stovky let. Ve sklepě domu v Říčanech se našel jedinečný poklad se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Legendární pětihaléři z roku 1924

Řeč je o pětihaléři z roku 1924, který byl vyražen ve slovenské mincovně Kremnica. Problém nicméně spočívá v tom, že podle oficiálních záznamů se v tomto roce žádné pětihaléře razit neměly. Přesto se několik kusů dochovalo a postupně se objevily na sběratelském trhu. Jeho vznik tedy zůstává jednu z největších záhad československých mincí. 

„Takové případy jsou pro sběratele doslova svatým grálem,“ říkají numismatici. Existuje přitom několik teorií, jak mohla tato mince vzniknout. Jedna z nich tvrdí, že si mincovna připravila razidla dopředu, aby byla schopna rychle reagovat na případnou objednávku. Jiná mluví o obyčejné záměně při výrobě, protože tehdejší drobné mince měly velmi podobné rozměry i vzhled. Stačila proto drobná chyba a několik kusů bylo na světě. 

Cena se během aukce vyšplhala do závratných výšin 

Jakmile se poté na omyl přišlo, výroba byla pravděpodobně zastavena, ale pár mincí už mezi lidmi zůstalo. A právě tato extrémní vzácnost dnes žene jejich cenu do závratných výšin. Zatímco ještě před lety se prodávaly za stovky tisíc korun, nyní už se částky pohybují u hranice dvou milionů – během poslední aukce byl jedna z nich prodána za 66 tisíc eur, tedy zhruba 1 600 000 Kč.

Cena mince se nicméně odvíjí od stavu konkrétního kusu. Největší hodnotu mají pro sběratele ty, které v oběhu nebyly příliš dlouho a zůstaly téměř nepoškozené. „Rozhoduje každý detail, každý škrábanec,“ vysvětlují znalci. Pokud byste tedy pětihaléři z roku 1924 našli doma i vy, rozhodně s ním co nejrychleji zajděte k odborníkům. Odměna vám totiž může změnit život. 

Článek Mince, která neměla existovat. Z obyčejného pětihaléře je dnes poklad za miliony se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mince, která neměla nikdy obíhat, teď majitelům vydělává jmění

Naše redakce zjistila, že šlo o mimořádně vzácný československý pětihaléř z roku 1924. Podle historky, která o této minci koluje, upozornila dědu na možnou vzácnost vnučka, která byla na nákupu s ním.

Když se majitel starých věcí obrátil na odborníka, čekalo ho obrovské překvapení. Specialista mu totiž sdělil, že drží v ruce jeden z nejcennějších pokladů české numismatiky vůbec. Pětníky se sice běžně razily už od roku 1923, jenže na výkonný oběh se určily jen krátce. Při chystané výrobě pro další rok totiž nastal zásadní problém. Po vyražení několika zkušebních kusů prasklo razidlo a celá ražba musela být okamžitě ukončena. A někdo na vyšších místech rozhodl, že se už obnovovat nebude. Tečka.

Vzniklo jen minimum kusů, které se nikdy neměly dostat mezi lidi. Několik exemplářů si tehdy ponechali vysoce postavení úředníci mincovny a státní správy a ostatní byly zlikvidovány. A právě proto je dnes těchto mincí dochováno jen pár desítek, a o to víc jsou vzácnější.

Malá mince, obrovská cena

Pětihaléř je vyrobený z mosazi, má průměr pouhých 16 milimetrů a váží 1,6 gramu. Autorem návrhu byl uznávaný medailér Otakar Španiel, který kromě pětníku navrhl pro mladé Československo celou řadu dalších mincí, medailí i bankovních návrhů. A právě spojení extrémní vzácnosti a slavného autora žene cenu do závratných výšin.

Na jedné z aukcí se tento pětník vydražil za částku přesahující půl milionu korun – což je hodně slušná cena za něco, co málem skončilo v nákupním košíku. Ovšem nejcennější exemplář této série v perfektním stavu se vydražil za skoro neuvěřitelných 1 550 000 korun. Naše redakce zjistila, že hodnota podobných kusů dál roste, protože většina z nich je v soukromých sbírkách a na trh se dostávají jen výjimečně. Sbírky po prarodičích se tak rozhodně vyplatí prohlédnout. Na první pohled nenápadná oběživa se totiž mohou změnit ve skutečný poklad.

Článek Děda chtěl jen odblokovat vozík v Lidlu. Místo drobných držel v ruce půl milionu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Desetikoruna, která neměla existovat

Vzácná desetikoruna pochází z let 1992–1993 a byla vyražena v německém Hamburku. Vtip je v tom, že nešlo o běžnou ražbu určenou do peněženek. Naopak – vše se odehrálo v rámci zkušební série, která měla sloužit pouze k technickému testování. Podle dostupných informací, které se nám podařilo dopátrat, vzniklo zhruba tisíc kusů a všechny měly zůstat mimo oběh (respektive se počítalo s jejich zničením).

Jenže jak už to bývá, realita si občas dělá, co chce. Několik těchto mincí se tak omylem dostalo mezi lidi a do jejich peněženek. A právě tím se z nenápadné desetikoruny stal sběratelský svatý grál.

Rozhoduje poloha dvou písmen

Naše redakce zjistila, že klíčovým poznávacím znakem není rok ražby ani celkový vzhled mince, ale drobný detail na lícní straně. To je nejspíš důvodem, proč si většina lidí takového pokladu nevšimne, ani kdyby ho držela v ruce. Jde o umístění písmen „Kč“. U běžných desetikorun jsou písmena přesně na pomyslné lince motivu, jenže u této vzácné varianty jsou posunutá o kousek níž. Byl to záměr původního návrhu.

Nejlépe je to vidět u písmene „č“. Zatímco u běžné mince je celé písmeno nad linií, u cenného kusu zůstává nad linkou pouze háček. Tahle varianta se ale nakonec autorovi mince nelíbila tak, jak si původně představoval, takže ji upravil a později se do ražby dostávaly už jen motivy s písmeny na lince. Laik to snadno přehlédne, zkušenému oku sběratele ale okamžitě naskočí pomyslná kontrolka.

Cena roste a zájem taky

Ještě před pár lety se tyto desetikoruny prodávaly „jen“ za desítky tisíc korun. Jenže pak sběratelský trh zjistil, že jsou tyhle mince mnohem vzácnější, než se původně myslelo. Koneckonců – šance, že by ještě zůstaly jen tak v oběhu, je maličká. Banky totiž stará platidla pravidelně stahují a obměňují. Ale staré zapomenuté prasátko tenhle poklad skrývat může.

A co to udělalo s cenou? Inu, hodně. Naše redakce zjistila, že v roce 2021 se jedna z těchto mincí vydražila za 230 tisíc korun a o rok později už cena vystoupala až na 615 tisíc. A to už není jen hezký přivýdělek sběratelského nadšence, ale částka, která dokáže pořádně zamíchat rodinným rozpočtem. Buďte tedy opatrní a desetikoruny rozhodně neberte na lehkou váhu. Mohly by totiž mít větší hodnotu, než se zdá.

Článek Na první pohled nenápadná desetikoruna může mít cenu přes půl milionu Kč. Rozhoduje detail, který většině lidí uniká se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Polská mince s velkou sběratelskou hodnotou 

Nejde přitom o žádnou stoletou raritu, ale polskou minci v hodnotě 5 zlotých z roku 2023. Do oběhu se jich totiž dostaly miliony a některé z nich na sobě nesou výrobní chybu, která z nich udělala horké zboží mezi sběrateli. Jde především o exempláře, u kterých se zlatavý prvek s orlem „rozlil“ mimo vymezenou část mince, takže jejich vzhled neodpovídá původnímu návrhu.

A právě podobné nedokonalosti mají mezi numismatiky zvláštní kouzlo. Mince tohoto typu se proto často v aukcích prodávají za několikanásobek své nominální ceny. V tomto případě vám za zmíněných 5 zlotých mohou vášniví sběratelé nabídnout částky kolem 500 zlotých, což je v přepočtu zhruba 2 900 Kč. I když nejde o zarážející částku, přeci jen to mohou být krásné peníze navíc. 

Sběratelé dychtí i po dalších raritách 

Podobné příběhy ale nejsou ojedinělé. Stačí si vzpomenout na české mince s chyboražbou z 90. let, které se dnes prodávají za statisíce. V Polsku jsou navíc ceněné i mnohem starší pětizloté mince – některé kusy z meziválečného období nebo 50. let minulého století se na aukcích také prodávají za desítky tisíc zlotých, tedy rovněž zhruba stovky tisíc korun.

Mezi tuzemskými sběrateli je v současné době velká poptávka například po dvacetikoruně s oběma totožnými stranami. Její rub a líc nese ražbu svatého Václava na koni, tudíž ani nelze říci, ve kterém roce byla vyražena. Díky tomu se z ní ale stala senzace, která byla během poslední aukce vydražena za skoro půl milionu korun. 

Článek Obyčejná mince z roku 2023 může mít cenu malého pokladu. Sběratelé po ní doslova prahnou se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvacetikoruna s totožnými stranami

Řeč je o chybně vyražené dvacetikoruně, která má obě strany stejné. Místo klasické kombinace líce a rubu se na minci dvakrát objevuje tentýž motiv, tedy svatý Václav na svém koni. Kvůli tomu není možné přesně určit ani rok ražby, což její výjimečnost ještě zvyšuje. 

Mezi numismatiky je takový kus považován za unikát. „Nejcennější mince je ta, která se liší od ostatních,“ říkají sběratelé s tím, že právě tato dvacetikoruna to splňuje dokonale. Kdysi se tato rarita navíc objevila v zahraniční aukci a vyvolala velký zájem. Vyvolávací cena sice začínala relativně nízko, v přepočtu zhruba na 24 000 Kč, ale během dražby velmi rychle rostla – kupující za ni tehdy nechal 117 000 Kč. Nedávno se však objevila v další aukci.

Její konečná cena se dostala na 480 000 Kč 

Nová vyvolávací cena vzácné dvacetikoruny začínala na 5 000 eurech, čili zhruba 120 000 Kč. Nakonec se ale prodala za neuvěřitelných 19 000 eur, což odpovídá přibližně 480 000 Kč. Za tuto částku byste si v dnešní době mohli již pořídit pěkné nové auto.

Podobné částky se nicméně netýkají jen moderních chyboražeb. Na aukcích se pravidelně objevují i starší české a československé mince s vysokou historickou hodnotou. Například pětihaléř z roku 1924 se letos prodal za více než milion korun. Ještě výš se poté dostávají vzácné zlaté mince ze starších období, včetně zlatého pětidukátu ze 17. století. Ten si nový majitel odnesl za částku přesahující sedm milionů korun včetně aukční přirážky. 

Článek Obyčejná mince, neobyčejná cena: Dvacetikorunu je možné prodat skoro za 500 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Staré mince vám mohou vydělat balík 

Velkou roli hraje především stáří a počet dochovaných kusů. Typickým příkladem je československý pětihaléř z roku 1924, který patří mezi nejvzácnější mince první republiky. V aukcích se jeho cena vyšplhala až na zhruba 1,7 milionu korun. Podobně ceněné jsou i další staré haléře z meziválečného období, zvlášť pokud jsou ve velmi zachovalém stavu. 

Obrovskou cenu ale nemají jen staré mince, nýbrž i ty s výrobní chybou. Sběratelé milují takzvané zmetky z mincovny, tedy kusy, které se liší od běžných exemplářů. V Česku se mluví například o dvacetikoruně, která má obě strany stejné. Právě tahle rarita se podle odhadů prodává až za půl milionu korun. Stejné, případně i vyšší částky můžete dostat také za mince bez vyraženého data nebo s posunutým motivem.

Rarita z Velké Británie 

Zajímavý případ přišel i ze zahraničí. Ve Velké Británii se objevila pamětní mince vydaná k odchodu země z Evropské unie, na které bylo chybně uvedené datum brexitu. Do oběhu se dostalo jen malé množství těchto kusů, a právě to z nich udělalo sběratelskou senzaci. Jejich hodnota se dnes pohybuje kolem 40 tisíc liber, což je v přepočtu zhruba 1,2 milionu korun. 

Rare Brexit 50p coin worth more than £40,000 could be in your wallethttps://t.co/i4MhhaESoD

— The Chronicle (@ChronicleLive) February 6, 2025

Naději mají nicméně i lidé, kteří doma schovávají novější drobné z druhé poloviny 20. století. Některé haléře ze 60. let se na burzách prodávají za tisíce až desetitisíce korun v závislosti na jejich stavu. A u chybně vyražených kusů může cena opět vystřelit ještě mnohem výš. 

Článek Poklad mezi drobnými: Některé staré mince mají dnes obrovskou hodnotu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mince, která se nikdy neměla dostat mezi lidi 

Minci, o které je řeč, nechala britská Královská mincovna vyrazit k významnému politickému milníku – plánovanému odchodu země z Evropské unie. Na jejím povrchu je proto vyražené datum 31. října 2019, které mělo být dnem Brexitu. Skutečný odchod se ale nakonec odložil a uskutečnil se až o několik měsíců později. Všechny kousky proto měly být zničeny.

Jenže ne všechny mince se podařilo včas zlikvidovat a několik se jich objevilo mezi lidmi. Právě tyto exempláře jsou dnes extrémně cenné. Jejich cena se podle odhadů pohybuje kolem 40 tisíc liber, což v přepočtu znamená zhruba 1,2 milionu korun. A to jen proto, že nesou datum, které se nakonec nikdy nestalo skutečností.

Odborníci mluví o extrémní náhodě 

Odborníci rovněž mluví o výjimečné shodě náhod. „To, že se třeba jen dvě z celkového počtu mincí podařilo zachovat, je obrovská náhoda. Vzhledem k tomu, jak striktní a přísná pravidla má Královská mincovna, to považuji za zázrak,“ uvedl numismatik Gregory Edmund s tím, že v oběhu jich klidně může být více.

Rare Brexit 50p coin worth more than £40,000 could be in your wallethttps://t.co/i4MhhaESoD

— The Chronicle (@ChronicleLive) February 6, 2025

I když je pravděpodobnost, že byste takovou minci měli doma, skutečně velmi malá, tento příběh ukazuje, že i moderní platidla se mohou proměnit v cenné sběratelské kousky. Stačí jediná chyba, změna plánu nebo nečekaná historická událost, a obyčejný kovový peníz se rázem stává snem každého sběratele.

Článek Nenápadná mince, která má cenu přes milion Kč. Vznikla omylem a neměla se dostat mezi lidi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Haléř za více než milion a půl korun 

Ještě před pár lety by většinu lidí ani nenapadlo, že obyčejný haléř může mít vyšší hodnotu než bankovka. Dnes je ale situace jiná. Numismatika, tedy sběratelství mincí, zažívá výbuch a ceny vzácných kusů rostou. Rozhoduje přitom rok ražby, množství vyrobených kusů a jejich stav. Dokonce i kousky, které vypadají zcela obyčejně, tak mohou být pro znalce zlatým grálem.

Největší legendou mezi československými drobnými mincemi je přitom pětihaléř z roku 1924. Paradoxem je, že v tomto roce se tyto mince oficiálně vůbec razit neměly. Přesto se několik kusů dostalo mezi lidi a jeden exemplář byl v nedávné aukci vydražen za částku přesahující jeden a půl milionu korun. Taková suma už z obyčejné mince dělá skutečný sběratelský klenot.

Na trhu je mnohem více cenný mincí

Cenné ale nejsou jen ty největší rarity. Zajímavou hodnotu mohou mít i jiné haléře z první republiky nebo poválečného období. Některé pětadvacetihaléře, dvacetihaléře či tříhaléře z vybraných let se prodávají za desítky tisíc korun, v horším případě alespoň za jednotky tisíc. Dokonce i některé mince z devadesátých let nebo začátku nového tisíciletí mohou mít pro sběratele cenu vyšší než jejich původní nominál.

Sběratelský trh je navíc velmi živý a ceny se mohou časem zvyšovat. To, co dnes působí jako obyčejný kousek kovu, tak může být za pár let vyhledávanou raritou. Odborníci proto radí, abyste staré mince za žádnou cenu nevyhazovali, neboť může jít o skutečný poklad.

Článek Češi mají doma poklad a netuší to. Staré haléře mají dnes cenu velkého jmění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Výjimečná dvacetikoruna se stejnými stranami

Sběratelé dlouhodobě vyhledávají mince, které se liší od běžného standardu. Nejde přitom o stáří nebo o to, kolik jich bylo původně vyraženo, ale chybné kusy, které se do oběhu dostaly omylem. Už dříve se mluvilo například o desetikoruně z roku 1993, která má kvůli odlišné ražbě cenu ve statisících. Podobně je na tom i jedna konkrétní dvacetikoruna.

Tato mince je výjimečná tím, že má na obou stranách stejný motiv. Místo státního znaku se na rubové straně znovu objevuje svatý Václav, což z ní dělá naprostý unikát. Právě kvůli této chybě na minci zároveň chybí rok výroby, což výrazně komplikuje určení jejího původu. Pro sběratele to ale paradoxně není nevýhoda – ba naopak. 

Naposledy se vydražila za téměř půl milionu korun 

Hodnota této chybně vyražené dvacetikoruny v posledních letech výrazně roste. Před dvěma lety se v aukci prodala zhruba za 117 000 Kč, což už samo o sobě není zanedbatelná částka. Skutečný šok ale přišel loni, kdy se stejný typ mince vydražil za téměř půl milionu korun, konkrétně za 480 000 Kč. Odborníci se navíc shodují, že cena nadále poroste.

Šance, že člověk takovou minci najde náhodou doma nebo v peněžence, je sice velmi malá, ale rozhodně ne nulová. Právě proto má smysl se na drobné občas podívat pozorněji. Neobvyklý motiv, chybějící údaj nebo jinak provedená ražba mohou znamenat, že nejde o běžný kousek, ale unikát, který vám vydělá pořádný balík peněz. 

Článek Nenápadná dvacetikoruna může mít hodnotu půl milionu Kč. Rozhoduje detail, na který je potřeba se zaměřit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Aukce s muzejní účastí

„Máme tu několik expertů, kteří eBay pravidelně kontrolují kvůli archeologickým kouskům,“ uvedl Frank Pohle, ředitel Route Charlemagne, skupiny muzeí v německém Aachenu. „Jeden z nich mi řekl, že je tam asi pravý denár Karla Velikého.“ Muzeum proto vstoupilo do aukce a následně ke své úlevě minci získalo. Je na ní zobrazen král včetně imperiálního titulu: IMP (erator) AVG (ustus) coby odkaz na císaře Augusta, prvního římského císaře.

Tomu se chtěl Karel Veliký přiblížit. Finální cena nebyla zveřejněna, ale dle Pohleho „tak drahá nebyla“. Karel Veliký vládl v letech 768–814 a byl prvním panovníkem, který sjednotil západní a střední Evropu po pádu říše západořímské v 5. století. Díky svému politickému vlivu, vojenské síle a blízkým vztahům s Vatikánem byl pak Karel Veliký na Vánoce roku 800 korunován římským císařem.

Navázání na tradici římských císařů

„Proto není moc překvapivé, že se na této minci prezentuje právě jako skutečný římský císař,“ uvedl Pohle. „Na hlavě má vavřín a je oblečen jako římský generál.“ Portrét také ukazuje, že měl kulatou tvář, knír a krátký krk, což zachytil i jeho životopisec Einhard. Jeho umístění na minci velké skoro 2 centimetry něco vypovídá o jeho ambicích. „Tento typ mince je příkladem toho, co dělali ve své době římští císaři.“

„Tedy použití platidla jako vlastního marketingového nástroje.“ Za Karlova života vzniklo jen asi 50 jednotlivých denárů, které nesou jeho portrét. „Většina jich má totiž jen jméno, nikoli podobiznu,“ vysvětluje Marjanko Pilekić, numismatik a badatel Schloss Friedenstein Gotha Foundation v Německu. „Rub mince má motiv budovy, která nese křesťanský kříž a vypadá jako přechod mezi římským chrámem a kostelem,“ podotýká Pohle.

Přesná doba vzniku této mince

Muzeum stanovilo, že mince o váze 1,5 gramu byla nejspíš vyražena v Aachenu, protože se jednalo o důležité město. Zde se Karel Veliký narodil a později tu také zemřel. Přesné datování je ovšem nejasné. Po vlastní korunovaci totiž nezačal hned používat titul císaře, který je na minci uveden. „I když byl korunován roku 800, použití titulu se objevuje až v roce 812. Má to spojitost s diplomatickými styky s Byzancí,“ vysvětluje Pohle.

Místo toho – dle Britannicy – užíval Karel titul „císař spravující římské impérium“. Roku 812 pak Byzanc konečně uznala jeho vládu, takže použil titul na minci. To dělá právě rok 812 možným datem výroby. Mohla být vyrobena také o rok později, když byl jeho syn Ludvík I. Pobožný ustanoven zastupujícím císařem a nechal si vyrobit podobné mince. „Karel byl poslední roky svého života nemocný a měl velkou starost o osud říše.“

Skutečné platidlo, nebo ne?

Měl jen jednoho syna, kterého ustanovil svým zástupcem. Jedna teorie říká, že mince byly vytvořeny v posledním roce jeho života. Tedy v době, kdy se staral hlavně o zařízení řádného nástupnictví. Další možností je, že tyto denáry byly vlastně pamětní mince u příležitosti korunovace, a nesloužily tudíž ani jako reálné platidlo, jako tomu bylo u normálních denárů. Ty existují v mnohem větších počtech a nezobrazují podobiznu ani imperiální titul.

Je obecně velmi těžké stanovit, jakou hodnotu měla tato mince v době své existence. „Obsažený objem stříbra je poměrně nízký, ale pokud jste měli takových denárů dvanáct až dvacet, mohli jste si nejspíš koupit krávu,“ upřesňuje Pohle. Mince z historických epoch se stále objevují na nejrůznějších, často naprosto nečekaných místech. A prakticky každá taková odhaluje další části a souvislosti dějinných epoch, procesů a příběhů.

Jakou nejstarší minci jste kdy měli v rukou?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Farmář objevil vzácnou minci s podobiznou Karla Velikého. Umístil ji do internetové aukce, aby si mohl postavit dům se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Desetikoruna za stovky tisíc 

Vzácná desetikoruna byla ražena mezi lety 1992 a 1993 v německém Hamburku. Jelikož se však jednalo o testovací mince, neměla se nikdy dostat do oběhu. Dokončeno jich tehdy bylo zhruba tisíc a jak uvádí server TN, několik se jich skutečně dostalo chybou personálu ven. Najít je proto můžete ve svých peněženkách do dnešních dnů. 

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

Minci poznáte tak, že má na své lícní straně mnohem menší písemna Kč, než je běžné. Jejich horní část se navíc pouze těsně dotýká horizontální linky pod motivem Brna, zatímco u běžných mincí prochází zhruba středem písmen. Písmeno K navíc linka protíná tak, že vytváří malinký trojúhelník. Detaily je proto třeba vždy důkladně prozkoumat. 

V oběhu jich zbývá jen pár 

Co se týká samotné ceny vzácné desetikoruny, budete velmi překvapeni. Když se poprvé objevila na aukci, sběratelé za ní nenabízeli více než 60 000 Kč. V roce 2021 se poté vydražila za úctyhodných 230 000 Kč a o rok později, tedy v roce 2022, se cena během aukce vyšplhala na částku 615 000 Kč. Do budoucna to poté může být mnohem více. 

Redakce VědaŽivě

2 února, 2023

Záhadné římské mince zobrazují vládce Sponsiana. Nikdo o něm nikdy neslyšel, ale podle všeho jsou mince pravé

Je nicméně třeba podotknout, že starší mince z 90. let z oběhu postupně mizí. Zejména značné opotřebení a oxidace nutí orgány, aby je stahovaly a měnily za nové kusy. Šance na nalezení takové rarity proto neustále klesá, a naopak výkupní cena za ní roste. Během příštích let proto odborníci očekávají v aukcích ještě vyšší částky. 

Článek Češi mají v peněženkách vzácné desetikoruny: Pokud na nich jsou písmena „Kč“ malá, mají hodnotu 600 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Cenné staré haléře

Než se vydáte k babičce na půdu hledat poklad, pojďte se podívat, jak staré haléře vlastně poznat. Cenu sběratelských předmětů obecně určuje hned několik faktorů. Vzácné mince nejsou žádnou výjimkou. Jedna z prvních věcí, která by vás měla zajímat, je stáří mince. Obecně se dá říct, že čím starší mince je, tím cennější kousek představuje pro dnešní sběratele.

Redakce VědaŽivě

23 září, 2025

Farmář objevil vzácnou minci s podobiznou Karla Velikého. Umístil ji do internetové aukce, aby si mohl postavit dům

Toto pravidlo má však hned několik výjimek. Některé roky se vyznačují speciálními okolnostmi, které ženou hodnotu sběratelských mincí do astronomických výšin. Mohlo se jednat o menší náklad ražby, historickou událost, která se s daným rokem pojí, nebo se ve výrobě objevily mince s chybovou ražbou. Tyto informace vám v případě zájmu poskytne jakýkoliv znalec. Pro prvotní přehled vám však poslouží také tabulka, kterou sestavil web Stříbrňák.cz.

Cenné mince z první republiky

Opravdový poklad představují staré haléře z období první republiky. Konkrétně se jedná o mince, které byly v oběhu mezi léty 1921 až 1938. Patří sem například desetihaléř z roku 1922 s portrétem prezidenta T. G. Masaryka. Sběratelé si dále cení dvacetihaléře s orlicí. V obou případech se jedná o unikátní designy, které mají z historického pohledu nevyčíslitelnou hodnotu. Jedna taková mince se dá prodat třeba za 10 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

25 března, 2024

Máte v peněžence některou z těchto mincí? Ne, že je vyhodíte, mají obrovskou hodnotu

Důležitý je také materiál a stav mince

I historicky vzácná mince může ztratit svou hodnotu, pokud je ve špatném stavu. Materiál, ze kterého byly staré haléře vyrobeny, značně ovlivňuje, jak budou mince stárnout. O finálním stavu mince pak rozhoduje, jakému zacházení byla během svého oběhu vystavena a jak odolná byla proti působení vnějších vlivů, jako je oxidace. Se vzácnými mincemi by se proto mělo zacházet doslova v rukavičkách. Pokud náhodou objevíte cennou minci, která může mít z historického hlediska hodnotu několika tisíc korun, měli byste k ní být opravdu šetrní.

Pokud by taková mince vykazovala silné známky opotřebení nebo znečištění, za žádných okolností se ji nesnažte nijak čistit. Neodborná snaha o vyčištění vzácné mince by mohla napáchat více škody než užitku. Vždy je vhodné se nejprve poradit s odborníkem, který odhadne cenu mince a poradí, jak s ní správně zacházet, aby dál neztrácela svou hodnotu.

Článek Staré „cetky“ mají dnes velkou hodnotu, za haléře mohou Češi dostat až 10 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nový stát, nové mince

Když se na konci roku 1992 rozpadla Československá republika, čekalo dva nově vzniklé státy mnoho výzev. Jednou z nich bylo i zavedení nové měny. Návrhy mincí, které se následně staly součástí české koruny, přitom pocházely ze soutěže, která byla původně vypsána pro novou československou měnu. V Česku jsme ještě navíc museli rozhodnout, kde budeme nové mince razit. Československé mince se do té doby razily v Kremnici na Slovensku, která byla nyní plně zaměstnána ražbou mincí pro nový Slovenský stát.

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

Haléře dlouho nevydržely

Haléře byly v oběhu necelých deset let, když se začaly plošně stahovat a rušit. Česka národní banka totiž zjistila, že tyto mince ve skutečnosti vůbec neobíhají. Jen si zkuste sami vzpomenout, kdy jste něco platili v haléřích. Většinou to spíš byly ty drobné, které vám vydávala paní prodavačka do zaokrouhlené částky, kterou jste platili. V každé domácnosti byly minimálně dva hrnečky plné desetníků, dvacetníků a padesátníků, se kterými si nakonec hrály pouze děti.

Desetníky a dvacetníky se začaly z oběhu stahovat v roce 2003. Padesátníky s námi zůstaly o pět let déle. V obou případech vyhlásila Česká národní banka plošné stahování hliníkových mincí. Podle dostupných údajů se však většina haléřů nikdy do banky nevrátila. Někde v domácnostech se tak stále ukrývá zhruba tisíc tun nevráceného hliníku.

Redakce VědaŽivě

16 září, 2024

Pozorně zkontrolujte své mince: Desetikoruna s hodnotou 615 000 Kč se může právě teď skrývat ve vaší peněžence

Zkontrolujte si rok ražby

Není tedy nic zvláštního na tom, že se haléře staly žádanými mezi sběrateli, kteří jejich hodnotu určují podle roku jejich ražby. Například u dvacetníků se v průběhu let proměnilo otočení typického sedmiúhelníku, které může výrazně ovlivňovat jejich sběratelskou hodnotu. Nejvzácnější jsou však dvacetníky s chybně vyraženým sedmiúhelníkem, kterých se do oběhu dostalo pouze omezené množství. Pokud takové mince najdete u sebe doma, můžete za ně dostat hned několik stovek korun.

Článek Zkontrolujte své peněženky: Mince vyražené ve specifickém období mají dnes nevídanou hodnotu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Překvapivě cenný dvacetník

Než se vydáte k babičce na půdu hledat ten překvapivě cenný dvacetník, pojďte se podívat, jak staré haléře vlastně poznat. Cenu sběratelských předmětů obecně určuje hned několik faktorů. Vzácné mince nejsou žádnou výjimkou. Jedna z prvních věcí, která by vás měla zajímat, je stáří mince. Obecně se dá říct, že čím starší mince je, tím cennější kousek představuje pro dnešní sběratele.

Redakce VědaŽivě

21 července, 2024

Neválí se vám doma staré mince s chybnou ražbou? Možná jste boháči, dají se prodat za stovky tisíc korun

Toto pravidlo má však hned několik výjimek. Některé roky se vyznačují speciálními okolnostmi, které ženou hodnotu sběratelských mincí do astronomických výšin. Mohlo se jednat o menší náklad ražby, historickou událost, která se s daným rokem pojí, nebo se ve výrobě objevily mince s chybovou ražbou. Tyto informace vám v případě zájmu poskytne jakýkoliv znalec.

Pětník za milion korun

Opravdový poklad představují staré haléře z období první republiky. Konkrétně se jedná o mince, které byly v oběhu mezi léty 1921 až 1938. Patří sem například desetihaléř z roku 1922 s portrétem prezidenta T. G. Masaryka. Sběratelé si dále cení dvacetník s orlicí. V obou případech se jedná o unikátní designy, které mají z historického pohledu nevyčíslitelnou hodnotu. Jedna taková mince se dá prodat třeba za 10 tisíc korun.

Nejvzácnější však je pětník z roku 1924. Tyto mince původně vůbec neměly vzniknout a do oběhu se dostalo pouze pár kusů. Jeden z nich se dostal do dražby v roce 2023. Jeho vyvolávací cena činila neuvěřitelných 705 tisíc korun. Během aukce se však tato částka zdvojnásobila a kdysi běžnou minci si nový majitel pořídil za 1,5 milionu korun, jak uvádí blog aukční kanceláře Macho a Chlapovič.

Redakce VědaŽivě

21 dubna, 2024

Máte v peněžence tuto minci? Sběratelé vám za ni utrhnou ruce, můžete dostat klidně 100 000 Kč

Starožitné mince nečistěte

I historicky vzácná mince může ztratit svou hodnotu, pokud je ve špatném stavu. Materiál, ze kterého byly staré haléře vyrobeny, značně ovlivňuje, jak budou mince stárnout. O finálním stavu mince pak rozhoduje, jakému zacházení byla během svého oběhu vystavena a jak odolná byla proti působení vnějších vlivů, jako je oxidace. Se vzácnými mincemi by se proto mělo zacházet doslova v rukavičkách.

Pokud by například vzácný dvacetník vykazoval silné známky opotřebení nebo znečištění, za žádných okolností se ho nesnažte nijak čistit. Neodborná snaha o vyčištění vzácné mince by mohla napáchat více škody než užitku. Vždy je vhodné se nejprve poradit s odborníkem, který odhadne cenu mince a poradí, jak s ní správně zacházet, aby dál neztrácela svou hodnotu.

Článek Halíře dělají talíře: Za každý dvacetník z roku 1995 můžete letos dostat 1 200 Kč. Nemáte je nádodou doma? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nová republika, nové mince

Když se na konci roku 1992 rozpadla Československá republika, čekalo dva nově vzniklé státy mnoho výzev. Jednou z nich bylo také zavedení nové měny. Návrhy mincí, které se následně staly součástí české koruny, přitom pocházely ze soutěže, která byla původně vypsána pro novou československou měnu.

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

V Česku jsme navíc museli rozhodnout, kde se budou nové mince razit. Československé mince se do té doby razily v Kremnici na Slovensku, která byla nyní plně zaměstnána ražbou mincí pro nový Slovenský stát. První české mince, které máme dodnes v peněžence, tak byly vyraženy v hamburské mincovně.

Vzácné mince v naší peněžence

Mezi nejvzácnější mince patří například desetikoruna z roku 1993, která byla vyražena v mincovně v Hamburku ještě před zřízením České mincovny v Jablonci. Tato desetikoruna se vyznačuje neobvyklým „malým kč“ a mezi sběrateli má hodnotu desítek tisíc korun. Pokud takovou minci v peněžence najdete, zkuste ji prodat například na internetovém portále Aukro. Nedávno se podobný exemplář vydražil za neuvěřitelných 615 tisíc korun. Podle odborníků se však na podobně vzácnou minci narazí jen jednou za několik let.

Redakce VědaŽivě

11 července, 2024

Za pár desetníků klidně sto tisíc korun: Čechům se doma válí vzácné mince se speciální ražbou a ani o tom nemají tušení

Vzácné mince se však dají najít i mezi desetikorunami z roku 2000. Na výročí milénia vyrazila Česká mincovna několik mincí se znakem orloje, který má symbolizovat právě nové milénium. Mnohem vzácnější však je mince s ražbou brněnského Petrova, kterých se vyrazilo jen pár tisíc kusů. I v tomto případě můžete od vášnivého sběratele za jednu desetikorunu dostat několik tisíc korun. Důkladně proto kontrolujte, jaké mince vám příště vydá prodavačka v obchodě.

Článek Pozorně zkontrolujte své mince: Desetikoruna s hodnotou 615 000 Kč se může právě teď skrývat ve vaší peněžence se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jedna 20 Kč mince za půl milionu korun

Nejvzácnější je například mince s nominální hodnotou 20 Kč, která se na nedávné aukci vydražila za neuvěřitelných 500 tisíc korun. Její jedinečnost ovšem poznáte už na první pohled. Na obou stranách mince je totiž vyražen pouze rubový motiv, zatímco ten lícový zcela chybí. Díky tomu nelze ani určit stáří této mince, jelikož rok ražby bývá běžně vyražen v lícovém motivu. Je však důležité podotknout, že se nejedná o padělek, ale o pravou minci s chyboražbou, jak uvádí web TN.cz.

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

Máme také vzácnou desetikorunu

Mince s nominální hodnotou 20 Kč však není jediná mince s chyboražbou, na kterou můžete narazit. Každá malá odlišnost může způsobit, že i na první pohled obyčejná desetikoruna bude mít hodnotu několika stovek tisíc. Jedna z nejvzácnějších mincí je například desetikoruna z roku 1993 s takzvaným malým „kč“. Jedná se o původní návrh vzhledu, který byl po první vyražené sérii upraven. Jedna taková mince byla v roce 2021 vydražena za 23 tisíc korun.

Dívejte se také na rok ražby

Svou hodnotu však mohou mít i mince či bankovky, které nenesou žádnou vadu ražby či tisku. Často rozhoduje pouhý rok ražby. V některých letech totiž byly určité mince vyraženy v mnohem menším nákladu, a proto jsou pro sběratele vzácnější, ačkoliv nebudou dosahovat takové hodnoty jako 20 Kč s chybnou ražbou.

Redakce VědaŽivě

21 července, 2024

Neválí se vám doma staré mince s chybnou ražbou? Možná jste boháči, dají se prodat za stovky tisíc korun

V některých letech se zase razily mince pouze do sbírek a nebyly primárně určeny pro běžný oběh. Konkrétně se jedná o padesátikoruny z let 1994 až 2004, jejichž cena se může pohybovat od 500 korun až po 3 tisíce korun za kus. Vzácné však mohou být i obyčejné dvacetikoruny z roku 2010, které se vykupují i za 2 tisíce korun za kus.

Článek Za 20 Kč klidně půl milionu: Vzácnou minci se speciální ražbou má doma spousta Čechů a ani o tom neví se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Našel mince z 15. století

Pan Miroslav Jurníček se v srpnu 2018 chystal pustit do rutinní práce na své zahradě. Právě začal sklízet cibuli, když si v půdě všiml keramického střepu. To ho zaujalo a začal pátrat dál. Během chvilky ze země vyhrabal další střepy a pět mincí. Na první pohled se nejednalo o běžné mince, které každý z nás nosí v peněžence.

Redakce VědaŽivě

11 září, 2025

Český hrob z pátého století v sobě dlouhá léta skrýval velký poklad. Zlato a drahokamy vyvolaly značný rozruch

Bylo jasné, že se jedná o starobylé mince, a tak se obrátil na Muzeum Podblanicka. Odborníci se následně vydali za panem Jurníčkem a pustili se do odborného výkopu. V zemi pak našli zbytky hliněné nádoby a mince z 15. století. Nevídaný objev všem vyrazil dech.

Největší dobový nález

Poklad obsahoval celkem 583 zlatých a stříbrných mincí. Byly to zejména pražské groše a fenykly a drtivou většinu z nich představovaly drobné mince. Mince z 15. století představují opravodovou vzácnost. Toto období je známé svou bouřlivostí a uschování takového pokladu v nadšencích probouzí spustu otázek.

Poklad představuje hotové jmění, za které by se v té době dalo pořídit celé stavení, hospodářská zvířata a zbraně. Celkem 119 stříbrných mincí navíc pocházelo z období vlády Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV. Kromě toho zde byly ukryty dva velmi vzácné zlaťáky. Jeden vydaný za vlády Zikmunda Lucemburského a druhý od Albrechta I. Habsburského.

Redakce VědaŽivě

1 července, 2024

Jak je to s pokladem templářů: Má hodnotu miliard, dodnes však není k nalezení

Více se však nikdy nedozvíme

Přestože představují mince z 15. století skutečný poklad, příliš odpovědí historikům neposkytují. Naopak přináší nové otázky, na které se nejspíš nikdy nedozvíme odpověď. Také pan Jurníček si v týdnech po nálezu marně lámal hlavu nad tím, odkud mince asi pochází. Přemítal, komu mohla jeho půda kdysi patřit.

Sám přitom došel k závěru, že se nejspíš nejedná o žádný schovaný lup, ale o schované úspory poctivého hospodáře. Proč si je však už nikdy z úschovny nevyzvedl, to se už nedozvíme. Zato pana Jurníčka neminula odměna za nalezený poklad, která prý vyváží nedostatečnou úrodu z uplynulých let.

Článek Místo cibule bohatství: Miroslav vykopával zeleninu, místo toho našel poklad z 15. století se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vše začíná novou republikou

Když se na konci roku 1992 rozpadla Československá republika, čekalo dva nově vzniklé státy mnoho výzev. Jednou z nich bylo také zavedení nové měny. Návrhy mincí, které se následně staly součástí české koruny, přitom pocházely ze soutěže, která byla původně vypsána pro novou československou měnu. V Česku jsme navíc museli rozhodnout, kde budeme nové mince razit. Československé mince se do té doby razily v Kremnici na Slovensku, která byla nyní plně zaměstnána ražbou mincí pro nový Slovenský stát.

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

Hlinikovou minci čekala krátka kariéra

Haléře byly v oběhu necelých deset let, když se začaly plošně stahovat a rušit. Česka národní banka totiž zjistila, že oběh těchto drobných mincí ve skutečnosti vůbec neobíhá. Jen si zkuste sami vzpomenout, kdy jste něco platitli v haléřích. Většinou to spíš byly ty drobné, které vám vydávala paní prodavačka do zaokrouhlené částky, kterou jste platili. V každé domácnosti byly minimálně dva hrnečky plné desetníků, dvacetníků a padesátníků, se kterými si nakonec hrály děti nebo jsme je používali jako platidlo při karetní hře Žolík.

Desetníky a dvacetníky se začaly z oběhu stahovat v roce 2003. Padesátníky s námi zůstaly o pět let déle. V obou případech vyhlásila Česká národní banka plošné stahování hliníkových mincí. Podle dostupných údajů se však většina haléřů nikdy do banky nevrátila. Někde v domácnostech se tak stále ukrývá zhruba tisíc tun nevráceného hliníku. Dnes navíc můžete za jednu takovou minci dostat až 50 tisíc korun.

Redakce VědaŽivě

11 července, 2024

Za pár desetníků klidně sto tisíc korun: Čechům se doma válí vzácné mince se speciální ražbou a ani o tom nemají tušení

Zkontrolujte si rok ražby

Není tedy nic zvláštního na tom, že jsou haléře velmi žádané mezi sběrateli, kteří jejich hodnotu určují podle roku jejich ražby. Například u dvacetníků se v průběhu let proměnilo otočení typického sedmiúhelníku, které může výrazně ovlivňovat jejich sběratelskou hodnotu. Nejvzácnější jsou však dvacetníky s chybně vyraženým sedmiúhelníkem, kterých se do oběhu dostalo pouze omezené množství, jak uvádí web Peníze.cz. Pokud takovou minci najdete u sebe doma, můžete za ni dostat hned několik stovek korun.

Článek Nemáte doma starou minci z devadesátek? Kdysi ji měl v peněžence každý, dnes vám za ni zaplatí 50 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Prodal stokorunu se speciálním znakem

Rozsáhlá numismatická sbírka mapovala historii českého měnového systému od raného středověku až po současnost. Obsahovala několik historických mincí i vzorové bankovky. Konkrétně se jednalo o stokorunu se zvláštním znakem, kterou Česká národní banka (ČNB) vydala ke stoletému výročí české měny. 

Redakce VědaŽivě

25 března, 2024

Máte v peněžence některou z těchto mincí? Ne, že je vyhodíte, mají obrovskou hodnotu

Její vyvolávací cena začínala na necelých 25 tisící korunách. Zatímco za obyčejnou stokorunu si dnes nekoupíte pomalu ani oběd, tahle výroční by vám vystačila na skromnou dovolenou. Podobnou částku si připsala také vzorová tisícikoruna. Ta do dražby vstupovala s počáteční cenou 30 tisíc korun.

Milionové historické mince

Zmíněnou stokorunu se speciálním znakem však ve sbírce zastínilo několik historických mincí. Nejvzácnější kousek představoval desetidukát z roku 1669. Zlatý dukát byl vyražen v kutnohorské mincovně a nese na sobě portrét Leopolda I., jak uvádí web TN.Nova.cz. Jeho vyvolávací cena začínala na neuvěřitelných 9,1 milionů korun.

Redakce VědaŽivě

25 června, 2024

Do oběhu unikly extrémně vzácné bankovky: Dvoutisícovka se speciálním označením má cenu 60 000 Kč

Další poklad sbírky představoval znovu desetidukát. Tentokrát z roku 1620 a s podobiznou Fridricha Falckého. Taková mince má pro Česko zároveň specifickou historickou hodnotu vzhledem k událostem okolo bitvy na Bílé hoře. Na aukci vstupovala s vyvolávací cenou 3 miliony korun.

Sbírka plná pokladů

Vzácná sbírka vznikala celých padesát let a jednotlivé kousky popisují vývoj české měny od starověku až po první republiku. Další vzácný exponát tak představoval jáchymovský tolar vyražený v roce 1656 za vlády Ferdinanda III. Jeho vyvolávací cena začínala na 1,52 milionů korun. Jedná se o jeden z posledních tolarů, které byly v jáchymovské mincovně vyraženy, a pro dnešní sběratele představuje skutečnou raritu. Podobně ucelenou sbírku už v Česku nejspíš nenajdete, ale výroční stokorunu se speciálním znakem teoreticky ano.

Článek Nemáte doma stokorunu se speciálním znakem? Dnes má velkou cenu, sběratelé za ni zaplatí desetitisíce se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tuhle neplatnou bankovku vraťte

Podle prohlášení České národní banky (ČNB) bylo možné tyto neplatné bankovky vrátit až do konce června 2024. Vrátit jste je mohli u všech úvěrových institucí a na každé pobočce České národní banky. Nemusíte však zoufat, pokud jste tento termín prošvihli. Od července 2024 neplatné bankovky přijímají pouze pobočky České národní banky.

Redakce VědaŽivě

25 června, 2024

Do oběhu unikly extrémně vzácné bankovky: Dvoutisícovka se speciálním označením má cenu 60 000 Kč

Pokud bankovku s úzkým stříbrným proužkem v nominální hodnotě 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč a 2000 Kč nevrátíte, v obchodě s ní už rozhodně nezaplatíte. Česká národní banka se obměnou bankovek snaží předcházet jejich padělání. Tyto bankovky však můžou do budoucna získat značnou hodnotu pro sběratele.

Vzácné sběratelské kousky

Už dnes si sběratelé cení každé neplatné bankovky nebo mince například z dob Československa. Československá desetikoruna, která byla v oběhu od roku 1961 do roku 1988, má pro sběratele cenu až sto tisíc korun. Cenu mince přitom ovlivňuje její stav nebo v jaké sérii byla vyražená. Kdysi měl přitom tyto mince v peněžence úplně každý.

Redakce VědaŽivě

11 července, 2024

Za pár desetníků klidně sto tisíc korun: Čechům se doma válí vzácné mince se speciální ražbou a ani o tom nemají tušení

Značné hodnoty dosahuje i stará československá stokoruna s motivem dělníka a družstevnice na přední straně. Na zadní straně je motiv Hradčan s Karlovým mostem. Tato bankovka se tiskla v letech 1962 až 1993, kdy byla nahrazena stokorunou s motivem Karla IV., kterou známe dnes. Sběratelé za tuto bankovku nabízí okolo 1 500 korun za kus, opět v závislosti na jejím celkovém stavu.

Zkontrolujte si, jaké bankovky vracíte

Pro cenné bankovky však nemusíme chodit tak hluboko do minulosti. Několik se jich najde také mezi těmi, které se právě teď stahují z oběhu nebo byly staženy nedávno. Nejcennější mezi nimi je takzvaná „zairovka“. Jedná se o dvousetkorunu s chybotiskem, jejíž cena se může vyšplhat i na půl milionu korun. Tyto bankovky byly vytištěny v roce 1993 a ve stříbrném proužků mají vyražen text „Republique du Zaire“ místo klasické nominální hodnoty 200 Kč. Jedná se o chybotisk, který tuto bankovku katapultoval mezi nejcennější sběratelské kousky vůbec.

Článek Každý, kdo má v peněžence bankovku s tímto speciálním tiskem, se může radovat. Má dnes cenu 100 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Starou desetikorunu prodáte za sto tisíc korun

Pro sběratele není pravá hodnota mince ta, která je na ní vyražená. Pravá hodnota mince se odvíjí od různých faktorů. Jedním z nich je rok, kdy byla mince vyražena. V některých letech se razilo menší množství mincí, a proto jsou vzácnější. Dalším hodnotným faktorem jsou různé razící vady nebo speciální ražby k určitému výročí.

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

Například starou desetikorunu vyraženou v roce 2 000 považují sběratelé za vzácnou raritu. V tomto roce se razily desetikoruny s vyobrazením hodinového strojku, který sloužil jako symbol milénia. Rovněž se vyrazily mince s vyobrazením brněnského Petrova. Těch bylo vyraženo jen 25 tisíc kusů a dnes má jedna taková mince hodnotu od sto po tři sta tisíc korun.

Vzácná dvacetikoruna k výročí

Největší poklad v sobě skrývá výroční dvacetikoruna, kterou Česká národní banka nechala razit k výročí 100 let od vzniku Československa. Tyto mince byly vyraženy z ryzího zlata a nominální hodnota jedné mince činí 10 tisíc korun. Prodejní cena se však už v době jejich vzniku pohybovala okolo 30 tisíc korun.

Celkem bylo vyraženo 12 tisíc kusů, které se vyprodaly během několika prvních týdnů po uvedení na trh. Tento kousek si nenechal ujít žádný sběratel mincí. Zatím není jasné, jak se bude cena výroční dvacetikoruny s postupem času vyvíjet, ale jedno je asi jisté – sběratelé na své investici neprodělají.

Redakce VědaŽivě

21 července, 2024

Neválí se vám doma staré mince s chybnou ražbou? Možná jste boháči, dají se prodat za stovky tisíc korun

Významný úspěch padesátikoruny

Věděli jste, že právě padesátikoruna byla první mincí samostatné České republiky, která byla v roce 1993 vyražena? Ten samý rok byla padesátikoruna vyhlášena za nejlepší minci roku americkým časopisem World Coin News, jak uvádí web Aktuálně.cz.

Toto prohlášení napravilo neblahou reputaci mince, o které kolovaly fámy, že vypadává její střed. Tyto fámy se však nepotvrdily a všechny poškozené mince nesly známky hrubé síly. Pravá hodnota mince však opět roste s jejím stářím a v dnešní době jsou nejcennější kousky vyražené v letech 1 997 až 2 000. Padesátikoruny sice svou hodnotou nepředčí starou desetikorunu, ale i tak za ni dostanete okolo 300 korun za kus.

Článek Nevlastníte starou desetikorunu? Před 20 lety ji měl v peněžence každý, dnes má hodnotu 100 000 Kč. Poznáte ji podle malého detailu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vzácné desetikoruny s chybnou ražbou

Sběratelé si cení především vzácných mincí s chybnou ražbou. Každá malá odlišnost může způsobit, že i na první pohled obyčejná desetikoruna bude mít hodnotu několika stovek tisíc. Jedna z nejvzácnějších mincí je například desetikoruna z roku 1993 s takzvaným malým „kč“. Jedná se o původní návrh vzhledu, který byl po první vyražené sérii upraven. Jedna taková mince byla v roce 2021 vydražena za 23 tisíc korun.

Podobnou vzácnost představuje také desetikoruna z roku 1995, takzvaný specimen. Jedná se o znehodnocený kousek, který nebyl určený pro běžný oběh. Specimeny vydává Česká národní banka pro zahraniční banky, jako vzorek aktuální měny. Na takovou minci v peněžence pravděpodobně nenarazíte. Větší štěstí byste mohli mít s desetikorunou z roku 2000. V tom roce se razily dva vzory desetikorun – klasická s Brněnským Petrovem a speciální na oslavu milénia s vyobrazením orloje. Desetikorun s Petrovem se však vyrazilo podstatně méně a dnes mají hodnotu několika tisíc korun.

Staré haléře a pětikoruny

Pokud byste se chtěli do tajů numismatiky ponořit hlouběji, zkuste se porozhlédnout po starých mincích z první republiky. Velmi vzácný je například pětihaléř z roku 1924. Pravděpodobně se jedná o jednu z nejvzácnějších československých mincí, kterou je velmi těžké sehnat. Poslední známý exemplář se vydražil v roce 2010 za více jak půl milionu korun.

Redakce VědaŽivě

25 března, 2024

Máte v peněžence některou z těchto mincí? Ne, že je vyhodíte, mají obrovskou hodnotu

Opomíjet byste však neměli ani pětikorunu z roku 1937. Na této minci nenaleznete žádnou chybnou ražbu, ale vzácný návrh od tvůrce Otto Gutfreunda, jak uvádí blog České mincovny. Zvláštní také je, že tato mince byla ražena ze tří různých kovů – ze sloučeniny mědi a niklu, ze stříbra a z čistého niklu. Nejvzácnější jsou ty z niklu a sběratelé je vykupují i za 50 tisíc korun. V neposlední řadě se zkuste porozhlédnout po pětikoruně z roku 1986. V tom roce bylo vyraženo pouhých 20 tisíc kusů a pro sběratele má dnes hodnotu několika tisíc korun.

Článek Neválí se vám doma staré mince s chybnou ražbou? Možná jste boháči, dají se prodat za stovky tisíc korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Statisíce korun za pár desetníků

Pokud doma máte hromadu desetníků, možná mezi nimi najdete těch pár vzácných kousků, které se mohou vydražit i za statisíce korun. O ceně takových mincí mnohdy rozhodují pouze nenápadné detaily. Většinou stačí, aby byla patřičná mince vyražena v nižším nákladu a hned je o poznání cennější. Sběratelé si dále cení mincí s vadami nebo speciálních mincí, které byly vyraženy jako sběratelské sady. Mnohdy tedy rozhoduje rok mince a nemusí vždy platit, že čím starší mince, tím cennější.

Hledejte speciální ročníky

Mnohdy tedy stačí, abyste ve své hromadě desetníků našli ten správný ročník, který rozhodne o jeho konečné hodnotě. V některých letech byly určité mince vyraženy v mnohem menším nákladu, a proto jsou pro sběratele vzácnější. V jiných letech se razily mince pouze do sbírek a nebyly primárně určeny pro běžný oběh. Konkrétně se jedná o padesátikoruny z let 1993 až 2000, jak uvádí web Aazdraví.cz. Jejich cena se může pohybovat od 500 korun až po 3 tisíce korun za kus. Vždy si však nechejte danou minci zkontrolovat odborníkem, který dokáže vzácné kousky spolehlivě rozpoznat.

Redakce VědaŽivě

21 dubna, 2024

Máte v peněžence tuto minci? Sběratelé vám za ni utrhnou ruce, můžete dostat klidně 100 000 Kč

Vyhledejte radu odborníka

Pokud máte doma haldu desetníků a dalších mincí a nevíte, zda mohou mít nějakou hodnotu, vyhledejte radu odborného sběratele. Numismatika je v Česku mnohem rozšířenější, než se může na první pohled zdát. Oborníka přes mince a bankovky tak můžete najít například na speciálních internetových fórech. Mnohdy vám dokáží udělat předběžný odhad i na základě jedné fotografie. Většinou to stačí k tomu, abyste zjistili, jestli doma máte poklad nebo jen hromadu obyčejných mincí.

Článek Za pár desetníků klidně sto tisíc korun: Čechům se doma válí vzácné mince se speciální ražbou a ani o tom nemají tušení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dovolená za vzácnou stokorunu

Rozsáhlá numismatická sbírka mapovala historii českého měnového systému od raného středověku až po současnost. Obsahovala několik historických mincí i vzorové bankovky se zvláštním znakem. Konkrétně se jednalo o stokorunu, kterou Česká národní banka (ČNB) vydala ke stoletému výročí české měny. Její vyvolávací cena začínala na necelých 25 tisící korunách. Zatímco za obyčejnou stokorunu si dnes nekoupíte pomalu ani oběd, tahle výroční by vám vystačila na skromnou dovolenou. Podobnou částku si připsala také vzorová tisícikoruna. Ta do dražby vstupovala s počáteční cenou 30 tisíc korun.

Historické mince za několik milionů

Zmíněnou stokorunu však ve sbírce zastínilo několik historických mincí. Nejvzácnější kousek představoval desetidukát z roku 1669. Zlatý dukát byl vyražen v kutnohorské mincovně a nese na sobě portrét Leopolda I., jak uvádí web TN.Nova.cz. Jeho vyvolávací cena začínala na neuvěřitelných 9,1 milionů korun. Další poklad sbírky představoval znovu desetidukát. Tentokrát z roku 1620 a s podobiznou Fridricha Falckého. Taková mince má pro Česko zároveň specifickou historickou hodnotu vzhledem k událostem okolo bitvy na Bílé hoře. Na aukci vstupovala s vyvolávací cenou 3 miliony korun.

Redakce VědaŽivě

14 května, 2024

Kdo má v peněžence tento typ stokorunové bankovky, dostane za ni klidně i 100 000 Kč. Kdysi ji měl doma každý

Další poklady vzácné sbírky

Vzácná sbírka vznikala celých padesát let a jednotlivé kousky popisují vývoj české měny od starověku až po první republiku. Další vzácný exponát tak představoval jáchymovský tolar vyražený v roce 1656 za vlády Ferdinanda III. Jeho vyvolávací cena začínala na 1,52 milionů korun. Jedná se o jeden z posledních tolarů, které byly v jáchymovské mincovně vyraženy a pro dnešní sběratele představuje skutečnou raritu.

Článek Nemáte v peněžence stokorunu se speciálním znakem? Dnes má velkou cenu, dá se za ni pořídit i dovolená se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Cenné mince za statisíce

Vzácné nejsou pouze bankovky, ale také některé mince. Málokoho by napadlo, že i obyčejná desetikoruna nebo dvacetikoruna může mít hodnotu několika desítek tisíc korun. Jedna z nejvzácnějších mincí je například desetikoruna z roku 1993 s takzvaným malým „kč“. Jedná se o původní návrh vzhledu, který byl po první vyražené sérii upraven. Jedna taková mince se na Aukru prodala za neuvěřitelných 615 tisíc korun.

Podobně cenná je také dvacetikoruna s poměrně zajímavou chyboražbou. Do oběhu uniklo několik stovek kusů, které mají stejnou ražbu na lícové i rubové straně mince. Zároveň není známo, ve kterém roce byly vyraženy, což jen zvyšuje jejich unikátnost a hodnotu. Tato dvacetikoruna se při nedávné aukci, kterou zprostředkovala společnost Macho & Chlapovič, prodala za 140 tisíc korun, jak uvádí web TN.Nova.cz.

Vzácné bankovky jsou stále v oběhu

Některé vzácné bankovky mohou být na první pohled nerozeznatelné od těch běžných. U bankovek si sběratelé cení především chybných tisků. Hodně vzácná je například stokoruna, která byla vytištěna bez vodoznaku. Ještě větší vzácnost však představuje stokoruna, na které se vyobrazený Karel IV. dívá na špatnou stranu. Někdy však vzácnost bankovky neudává žádná vada ani odlišnost.

Redakce VědaŽivě

14 února, 2024

Máte v peněžence tuto bankovku? Jde o skrytý poklad, můžete za ní dostat klidně 100 000 Kč

O hodnotě bankovky rozhoduje také série, ze které pochází. Vzácné stokoruny například pochází ze série Z 01 z roku 1993. Tyto bankovky už dnes neplatí, ale stále se mohou v oběhu objevit. Při aukci v roce 2021 byla jedna taková bankovka ve výjimečně dobrém stavu vydražena za 46 tisíc korun. O něco vzácnější je pak dvoutisícovka ze série E, která byla vydaná v roce 2007. Tenhle kousek se v roce 2020 prodal za necelých 60 tisíc korun, přestože na první pohled působí naprosto obyčejně.

Článek Do oběhu unikly extrémně vzácné bankovky: Dvoutisícovka se speciálním označením má cenu 60 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Staré haléře za tisíce korun

Než se vydáte k babičce na půdu hledat poklad, pojďte se podívat, jak staré haléře vlastně poznat. Cenu sběratelských předmětů obecně určuje hned několik faktorů. Vzácné mince nejsou žádnou výjimkou. Jedna z prvních věcí, která by vás měla zajímat, je stáří mince. Obecně se dá říct, že čím starší mince, tím cennější kousek představuje pro dnešní sběratele.

Tohle pravidlo má však hned několik výjimek. Některé roky se vyznačují speciálními okolnostmi, které ženou hodnotu sběratelských mincí do astronomických výšin. Mohlo se jednat o menší náklad ražby, historickou událost, která se s daným rokem pojí, nebo se ve výrobě objevily mince s chyboražbou. Tyto informace vám v případě zájmu poskytne jakýkoliv znalec. Pro prvotní přehled vám však poslouží také tabulka, kterou sestavil web Stříbrňák.cz.

Rozhoduje stav mince a materiál

I historicky vzácná mince může ztratit svou hodnotu, pokud je ve špatném stavu. Materiál, ze kterého byly staré haléře vyrobeny, značně ovlivňuje, jak budou mince stárnout. O finálním stavu mince pak rozhoduje, jakému zacházení byla během svého oběhu vystavena a jak odolná byla proti působení vnějších vlivů, jako je oxidace. Se vzácnými mincemi by se proto mělo zacházet doslova v rukavičkách. Pokud náhodou objevíte cennou minci, která může mít z historického hlediska hodnotu několika tisíc korun, měli byste k ní být opravdu šetrní.

Redakce VědaŽivě

23 září, 2025

Farmář objevil vzácnou minci s podobiznou Karla Velikého. Umístil ji do internetové aukce, aby si mohl postavit dům

Pokud by taková mince vykazovala silné známky opotřebení nebo znečištění, za žádných okolností se ji nesnažte nijak čistit. Neodborná snaha o vyčištění vzácné mince by mohla napáchat více škody než užitku. Vždy je vhodné se nejprve poradit s odborníkem, který odhadne cenu mince a poradí, jak s ní správně zacházet, aby dál neztrácela svou hodnotu.

Článek Neválí se vám doma staré haléře? Za některé s touto ryzostí můžete dostat klidně 10 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hledáme vzácnou desetikorunu

Hlavním poznávacím znakem je takzvané malé „kč“ na zadní straně mince. Jednalo se o prvotní vizuální návrh desetikoruny. Po vyražení zhruba tisíce kusů však autor tento návrh změnil a od té doby se razí desetikoruny s velkým „K“, jak je známe dnes. Prvotní kusy se tak staly vyhledávanou raritou každého sběratele a dnes jich v oběhu najdeme už velmi málo. Poslední exemplář byl při aukci vydražen za neuvěřitelných 230 tisíc korun. Je možné, že další kousek by dokázal tuto částku dokonce překonat.

Desetikoruna nebyla vyražena v Česku

Tato desetikoruna byla vyražena v roce 1993, tudíž se jednalo o součást první sady mincí, které byly raženy pro samostatný český stát. První série se navíc razila v mincovně v Hamburku, jelikož česká mincovna v Jablonci v té době ještě neexistovala. Všechny tyto historické okolnosti spolu s chybnou ražbou a malým počtem kusů činí z této desetikoruny skutečný poklad. Pokud takovou desetikorunu najdete, je velká šance, že za ni dostanete pořádný balík peněz. S menší pravděpodobností, že se ještě v oběhu nějaké kusy nachází, totiž exponenciálně roste jejich hodnota.

Redakce VědaŽivě

17 dubna, 2024

Nemáte náhodou doma tuto minci? Před 20 lety ji měl v peněžence každý, dnes má hodnotu 100 000 Kč

Důležitý je celkový stav mince

Stejně jako u všech sběratelských předmětů i cenu této desetikoruny ovlivňuje její celkový stav. Měď, která se na výrobu desetikorun používá, nejvíce a nejrychleji podléhá oxidaci. Z toho důvodu jsou v oběhu nahrazovány častěji než ostatní české mince. Odborníci také varují, abyste se zkorodované vzácné mince nesnažili doma jakkoliv čistit. Takové pokusy by mohly vést k ještě většímu poškození, a tudíž také znehodnocení mince. Úmyslně poškozenou desetikorunu už by se vám nejspíš nepovedlo prodat a sběratelé by přišli o šanci získat další vzácný kousek do sbírky.

Článek Nemáte v peněžence desetikorunu z roku 1993? Sběratelé vám za vzácný kousek zaplatí 230 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Desetikoruna s malým „kč“

Hlavním poznávacím znakem je takzvané malé „kč“ na zadní straně mince. Jednalo se o prvotní vizuální návrh desetikoruny. Po vyražení zhruba tisíce kusů však autor návrhu uznal, že se mu tento vzhled nelíbí a písmeno „k“ výrazně zvětšil. Tím získala desetikoruna vzhled, jaký známe dodnes a „vadné“ prvotní kusy se staly vyhledávanou raritou každého sběratele. Ten poslední exemplář byl při aukci vydražen za neuvěřitelných 230 tisíc korun. Raději se běžte okamžitě podívat, zda nemáte tuto minci v peněžence.

Ražba probíhala v Hamburku

Vzácnou desetikorunu však provází více okolností, které z ní činí jednu z nejvzácnějších moderních mincí. Desetikoruna byla vyražena v roce 1993, tudíž se jednalo o součást první sady mincí, které byly raženy pro samostatný český stát. První série se navíc razila v mincovně v Hamburku, jelikož česká mincovna v Jablonci v té době ještě neexistovala. Všechny tyto historické okolnosti spolu s chybnou ražbou a malým počtem kusů činí z této desetikoruny skutečný poklad.

Redakce VědaŽivě

23 května, 2024

Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun

Nízká šance nalezení dalšího kusu

Právě nízký náklad znamená, že je téměř nulová šance, že se další taková mince ještě někdy najde. Mnoho z nich už má své čestné místo ve sbírkách a ten zbytek může být jednoduše někde ztracen. Desetikoruna je navíc vyrobena z mědi, která velmi rychle oxiduje, a proto bývají tyto mince v oběhu nejčastěji nahrazovány. Zašlý vzhled by navíc negativně ovlivnil kupní cenu i u takhle vzácné mince. Pokud se však po ní rozhodnete i tak pátrat, zkuste se při té příležitosti poohlídnout také po pětníku z roku 1924. Za něj byste mohli od případného zájemce dostat ještě mnohem větší obnos, jak zmiňuje web Akčníceny.cz.

Článek Neválí se vám doma nenápadná desetikoruna? V oběhu je 1 000 chybných mincí, dnes za jednu z nich dostanete 230 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mince, které mají hodnotu desítek tisíc korun

Mezi nejvzácnější mince patří například desetikoruna z roku 1993, která byla vyražena v mincovně v Hamburku ještě před zřízením České mincovny v Jablonci. Tato desetikoruna se vyznačuje neobvyklým „malým kč“ a mezi sběrateli má hodnotu desítek tisíc korun.

Vzácné mince se však dají najít i mezi desetikorunami z roku 2000. Na výročí milénia vyrazila Česká mincovna několik mincí se znakem orloje, který má symbolizovat právě nové milénium. Mnohem vzácnější však je mince s ražbou brněnského Petrova, kterých se vyrazilo jen pár tisíc kusů. I v tomto případě můžete od vášnivého sběratele za jednu desetikorunu dostat několik tisíc korun.

Rok ražby rozhoduje o ceně

Svou hodnotu však mohou mít i mince či bankovky, které se nepojí s žádnou historickou událostí a ani nenesou žádnou vadu ražby či tisku. Často rozhoduje pouhý rok ražby. V některých letech totiž byly určité mince vyraženy v mnohem menším nákladu, a proto jsou pro sběratele vzácnější.

V jiných letech se razily mince pouze do sbírek a nebyly primárně určeny pro běžný oběh. Konkrétně se jedná o padesátikoruny z let 1994 až 2004, jejichž cena se může pohybovat od 500 korun až po 3 tisíce korun za kus. Vzácné však mohou být i obyčejné dvacetikoruny z roku 2010, které se vykupují i za 2 tisíce korun za kus.

Redakce VědaŽivě

14 května, 2024

Kdo má v peněžence tento typ stokorunové bankovky, dostane za ni klidně i 100 000 Kč. Kdysi ji měl doma každý

Vzácné bankovky s vadou i bez

Stejný princip pak funguje i u papírových bankovek. Všeobecně nejvzácnější je dvoustovka s chybotiskem z roku 1993. Tu však v oběhu už nejspíš nenajdete, protože všechny bankovky s úzkým kovovým proužkem byly staženy z oběhu Českou národní bankou. Ve sběratelských kruzích se však cení i na první pohled obyčejné bankovky podle toho, v jaké sérii vznikly. Mezi vzácné mince a bankovky patří i pětistovka ze série I, která má hodnotu desítek tisíc korun. Nejvyhledávanější je potom dvoutisícikoruna ze série E, která se cení až na 40 tisíc korun.

Článek Nemáte v peněžence vzácné mince a bankovky? Pokud mají chybnou ražbu, mají hodnotu desítek tisíc korun se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Neplatné bankovky musíte vrátit

Podle prohlášení České národní banky (ČNB) lze tyto neplatné bankovky vrátit až do konce června 2024. Vrátit je tak můžete u všech úvěrových institucí a na každé pobočce České národní banky. Nemusíte však zoufat, pokud tento termín prošvihnete. Od července 2024 však budou neplatné bankovky přijímat pouze pobočky České národní banky.

Pokud bankovky s úzkým stříbrným proužkem v nominální hodnotě 100 Kč, 200 Kč, 500 Kč, 1000 Kč a 2000 Kč nevrátíte, v obchodě s nimi už rozhodně nezaplatíte. Česká národní banka se obměnou bankovek snaží předcházet jejich padělání. Tyto bankovky však můžou do budoucna získat značnou cenu pro sběratele.

Sběratelé mincí a bankovek

Už dnes si sběratelé cení každé neplatné bankovky nebo mince například z dob Československa. Československá desetikoruna, která byla v oběhu od roku 1961 do roku 1988, má pro sběratele cenu i několika stovek tisíc korun. Cenu bankovky přitom ovlivňuje její stav nebo v jaké sérii byla vytištěna.

Značné hodnoty dosahuje i stará československá stokoruna s motivem dělníka a družstevnice na přední straně. Na zadní straně je motiv Hradčan s Karlovým mostem. Tato bankovka se tiskla v letech 1962 až 1993, kdy byla nahrazena stokorunou s motivem Karla IV., kterou známe dnes. Sběratelé za ní nabízí okolo 1 500 korun za kus, opět v závislosti na celkovém stavu bankovky.

Redakce VědaŽivě

14 února, 2024

Máte v peněžence tuto bankovku? Jde o skrytý poklad, můžete za ní dostat klidně 100 000 Kč

Cenné rarity

Pro cenné neplatné bankovky však nemusíme chodit tak hluboko do minulosti. Několik se jich najde i mezi těmi, které se právě teď stahují z oběhu nebo byly staženy nedávno. Nejcennější mezi nimi je určitě takzvaná „zairovka“. Jedná se o dvousetkorunu s chybotiskem, jejíž cena se může vyšplhat i na půl milionu korun. Tyto bankovky byly vytištěny v roce 1993 a ve stříbrném proužků mají vyražen text „Republique du Zaire“ místo klasické nominální hodnoty 200 Kč.

Článek Máte v peněžence tuto bankovku? Máte nárok na 100 000 Kč, musíte však konat rychle se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Obyčejné vzácné mince

Mezi nejvzácnější mince patří například desetikoruna z roku 1993, která byla vyražena v mincovně v Hamburku ještě před zřízením České mincovny v Jablonci. Tato desetikoruna se vyznačuje neobvyklým „malým kč“ a mezi sběrateli má cenu několika tisíc korun.

Vzácné mince se však dají najít i mezi desetikorunami z roku 2000. Na výročí milénia vyrazila Česká mincovna několik mincí se znakem orloje, který má symbolizovat právě nové milénium. Mnohem vzácnější však je mince s ražbou brněnského Petrova, kterých se vyrazilo jen pár tisíc kusů. I v tomto případě můžete od vášnivého sběratele za jednu desetikorunu dostat několik tisíc korun.

Důležitý rok ražby

Svou hodnotu však mohou mít i mince či bankovky, které se nepojí s žádnou historickou událostí a ani nenesou žádnou vadu ražby či tisku. Vzácné mince se poznají také podle roku ražby. V některých letech totiž byly určité mince vyraženy v mnohem menším nákladu, a proto jsou pro sběratele vzácnější.

V jiných letech se razily mince pouze do sbírek a nebyly primárně určeny pro běžný oběh. Konkrétně se jedná o padesátikoruny z let 1994 až 2004, jejichž cena se může pohybovat od 500 korun až po 3 tisíce korun za kus. Vzácné však mohou být i obyčejné dvacetikoruny z roku 2010, které se vykupují i za 2 tisíce korun za kus.

Redakce VědaŽivě

21 dubna, 2024

Máte v peněžence tuto minci? Sběratelé vám za ni utrhnou ruce, můžete dostat klidně 100 000 Kč

Pětisetkoruna za 15 tisíc

Stejný princip pak funguje i u papírových bankovek. Všeobecně nejvzácnější je dvoustovka s chybotiskem z roku 1993. Tu však v oběhu už nejspíš nenajdete, protože všechny bankovky s úzkým kovovým proužkem byly staženy z oběhu Českou národní bankou. Ve sběratelských kruzích se však cení i na první pohled obyčejné bankovky podle toho, v jaké sérii vznikly. Mezi vzácené mince a bankovky patří i pětistovka ze série I, za kterou můžete dostat až 15 tisíc korun. Nejvyhlédavanější je potom dvoutisícikoruna ze série E, která se cení až na 40 tisíc korun.

Článek Naléhavé: Podívejte se rychle do peněženky. Tato pětisetkoruna má dnes hodnotu přes 15 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

České mince a bankovky

Ročně se v České mincovně vyrazí miliony nových mincí, které se následně vypustí do oběhu. To samé platí i o papírových bankovkách, které tiskne Státní tiskárna cenin. Běžní lidé si za tyto mince a bankovky následně kupují jídlo či oblečení v hodnotě, která je na daném kuse uvedená. Jen zkušený sběratel však ví, že některé mince a bankovky mohou mít mnohem větší hodnotu, než která je na nich uvedena. Různé speciální ražby, vady a malé náklady způsobí, že daná mince či bankovka nabírá postupem času na hodnotě.

Oceňovaný kaz

V každém výrobním procesu probíhá nějaký druh kontroly kvality. Tyto kontroly zajistí, že finální produkt splňuje předepsané požadavky zákazníka. Každý nekvalitní kus, který kontrole kvality unikne, je nežádoucí. To samé platí i pro Českou mincovnu a Státní tiskárnu cenin. Snad až na jednu drobnou výjimku. Uniklé chybové ražby a chybotisky jsou mnohem cennější než ostatní mince a bankovky. V takových případech může jejich skutečná hodnota během let dosáhnout až tisícinásobku jejich nominální hodnoty.

Podobně cenné jsou i peníze, které byly vyraženy a vytištěny v nižším nákladu. V některých letech bylo vyprodukováno podstatně menší množství, které jen doplnilo sadu všech platných mincí v oběhu. Peníze z těchto let opět značně převyšují svou nominální hodnotu, protože je jich méně, a tudíž jsou vzácnější.

Redakce VědaŽivě

6 října, 2024

Oblíbený starý telefon má dnes hodnotu 850 000 Kč. Kdysi ho měl každý, sběratelé ho teď vykupují rychlostí blesku

Cenné rarity

Mezi nejcennější bankovky patří dvoustovka z roku 1993, které se ve sběratelských kruzích říká „zairovka“. Do oběhu tehdy uniklo několik stovek kusů, na kterých bylo v ochranném kovovém proužku vyraženo Republique du Zaïré místo běžné hodnoty 200 Kč. Cena této bankovky dosahuje výše i dvou milionů korun. Podobně je na tom i obyčejná desetikoruna z roku 1993, na které bylo díky chybě vyraženo takzvané „malé kč“. Za takovou minci můžete dostat i několik desítek tisíc korun. Příště se tedy zkuste podívat, jestli některé tyto mince a bankovky nemáte v peněžence i vy.

Článek Máte v peněžence tuto minci? Sběratelé vám za ni utrhnou ruce, můžete dostat klidně 100 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pravá hodnota mince

Pro sběratele není pravá hodnota mince ta, která je na ní vyražená. Pravá hodnota mince se totiž odvíjí od různých faktorů. Jedním z nich je rok, kdy byla mince vyražena. V některých letech se razilo menší množství mincí, a proto jsou vzácnější. Dalším hodnotným faktorem jsou různé razící vady nebo speciální ražby k určitému výročí. Například desetikoruna vyražená v roce 2000 je sama o sobě rarita. V tomto roce se razily desetikoruny s vyobrazením hodinového strojku, který sloužil jako symbol milénia. Rovněž se vyrazily mince s vyobrazením brněnského Petrova. Těch bylo vyraženo jen 25 tisíc kusů a dnes má jedna taková mince hodnotu 350 korun.

Výroční dvacetikoruna

Největší poklad však v sobě skrývá výroční dvacetikoruna, kterou Česká národní banka nechala razit k výročí 100 let od vzniku Československa. Tyto mince byly vyraženy z ryzího zlata a nominální hodnota jedné mince činí 10 tisíc korun. Prodejní cena se však už v době jejich vzniku pohybovala okolo 30 tisíc korun. Celkem bylo vyraženo 12 tisíc kusů, které se vyprodaly během několika prvních týdnů po uvedení na trh. Tento kousek si nenechal ujít žádný sběratel mincí. Zatím není jasné, jak se bude cena výroční dvacetikoruny s postupem času vyvíjet, ale jedno je asi jisté – sběratelé na své investici neprodělají.

Redakce VědaŽivě

2 února, 2023

Záhadné římské mince zobrazují vládce Sponsiana. Nikdo o něm nikdy neslyšel, ale podle všeho jsou mince pravé

Nejlepší padesátikoruna

Věděli jste, že právě padesátikoruna byla první mincí samostatné České republiky, která byla vyražena v roce 1993? Ten samý rok byla padesátikoruna vyhlášena za nejlepší minci roku americkým časopisem World Coin News. Toto prohlášení napravilo neblahou reputaci mince, o které kolovaly fámy, že vypadává její střed. Tyto fámy se však nepotvrdily a všechny poškozené mince nesly známky hrubé síly. Pravá hodnota mince však opět roste s jejím stářím a v dnešní době jsou nejcennější kousky vyražené v letech 1997 až 2000. Jejich hodnota se pohybuje okolo 300 korun za kus.

Článek Nemáte náhodou doma tuto minci? Před 20 lety ji měl v peněžence každý, dnes má hodnotu 100 000 Kč se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nová měna

Když se na konci roku 1992 rozpadla Československá republika, čekalo dva nově vzniklé státy mnoho výzev. Jednou z nich bylo i zavedení nové měny. Návrhy mincí, které se následně staly součástí české koruny, přitom pocházely ze soutěže, která byla původně vypsána pro novou československou měnu. V Česku jsme ještě navíc museli rozhodnout, kde budeme nové mince razit. Československé mince se do té doby razily v Kremnici na Slovensku, která byla nyní plně zaměstnána ražbou mincí pro nový Slovenský stát.

Krátký život haléřů

Haléře byly v oběhu necelých deset let, když se začaly plošně stahovat a rušit. Česka národní banka totiž zjistila, že oběh těchto drobných mincí ve skutečnosti vůbec neobíhá. Jen si zkuste sami vzpomenout, kdy jste něco platitli v haléřích. Většinou to spíš byly ty drobné, které vám vydávala paní prodavačka do zaokrouhlené částky, kterou jste platili. V každé domácnosti byly minimálně dva hrnečky plné desetníků, dvacetníků a padesátníků, se kterými si nakonec hrály děti nebo jsme je používali jako platidlo při karetní hře Žolík.

Desetníky a dvacetníky se začaly z oběhu stahovat v roce 2003. Padesátníky s námi zůstaly o pět let déle. V obou případech vyhlásila Česká národní banka plošné stahování hliníkových mincí. Podle dostupných údajů se však většina haléřů nikdy do banky nevrátila. Někde v domácnostech se tak stále ukrývá zhruba tisíc tun nevráceného hliníku.

Redakce VědaŽivě

2 února, 2023

Záhadné římské mince zobrazují vládce Sponsiana. Nikdo o něm nikdy neslyšel, ale podle všeho jsou mince pravé

Hodnotu určuje rok ražby

Není tedy nic zvláštního na tom, že se haléře staly žádanými mezi sběrateli, kteří jejich hodnotu určují podle roku jejich ražby. Například u dvacetníků se v průběhu let proměnilo otočení typického sedmiúhelníku, které může výrazně ovlivňovat jejich sběratelskou hodnotu. Nejvzácnější jsou však dvacetníky s chybně vyraženým sedmiúhelníkem, kterých se do oběhu dostalo pouze omezené množství. Pokud takovou minci najdete u sebe doma, můžete za ní dostat hned několik stovek korun.

Článek Máte v peněžence některou z těchto mincí? Ne, že je vyhodíte, mají obrovskou hodnotu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Římské mince se padělají již staletí

Nebylo by to nic výjimečného. Mince z římského období jsou cenným sběratelských předmětem již několik století, a proto se je mnozí lidé pokoušeli padělat a pak je udat jako pravé. Různými metodami se snažili vzbudit dojem, že mince jsou skoro 2 tisíce let staré. Problém je, že většinou se padělají mince, jejichž originály a na nich zobrazení vládci jsou známí, aby vypadaly co nejvíce autenticky. Což ale v tomto případě rozhodně neplatilo.

Čtveřice mincí se nachází i v muzeu v Glasgow a vědci z místní a jedné z londýnských univerzit se je rozhodli v roce 2022 pečlivě prozkoumat. Použili při tom například ultrafialové světlo a elektronický mikroskop. Zjistili, že na mincích jsou mikroškrábance svědčící o jejich častém používání a podle vědců by je nebylo možné vytvořit při procesu padělání. I vzorky zeminy z mincí naznačují, že musely být pohřbeny řadu století.

Složení kovu ale příliš neodpovídá

Zjistili ale i řadu odlišností od běžných římských mincí. Nalezené totiž obsahují příměsi stříbra nebo mědi, zatímco římské mince bývají čistě zlaté. Je samozřejmě možné, že se sem jiné kovy dostaly nedostatečným vyčištěním rudy, případně zlata nebylo při jejich výrobě dost. Ale přes všechny odpovědi zůstává jedna nevyřešená otázka. Kdo vlastně záhadný Sponsianus byl? Na mince se totiž dostávaly podobizny císařů a někdy místních vládců.

Historikové předpokládají, že to byl nejspíše místní vládce a uzurpátor v Panonii nebo Dacii působící zde kolem let 240 až 260. Existují jisté záznamy o vzpourách v Panonii kolem roku 240. Naopak o zhruba 20 let později byla Dacie odříznuta od říše. Není proto vyloučeno, že se místní velitel Sponsianus za podpory zdejších dvou legií nechal korunovat císařem a pokusil se zajistit regionu stabilní vládu a bezpečnost. Každopádně záhada kolem jeho osoby stále čeká na objasnění, což se třeba nikdy nemusí podařit.

Článek Záhadné římské mince zobrazují vládce Sponsiana. Nikdo o něm nikdy neslyšel, ale podle všeho jsou mince pravé se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nebeská exploze vyobrazená na obyčejné minci

Vědci tvrdí, že za vlády císaře Konstantina IX. Monomacha byla ražena limitovaná edice mincí, na kterých je vidět právě tato supernova. Faktem je, že v mnoha písemných pramenech jsou popisy jasné nebeské exploze. V rámci předchozích studií bylo zjištěno, že starověcí vědci tento výbuch popisovali.

Jedná se o ojedinělý případ

Nový objev je průlomový v tom, že vědci ve skutečnosti obdrželi první archeologický důkaz události SN 1054 zaznamenané křesťanským světem. Až dosud byly popisy této exploze nalezeny ve východních zdrojích. Hodně o něm napsali například astronomové v Číně a Japonsku. Vědci navíc poprvé našli důkazy o vesmírné katastrofě na mincích, ne v rukopisech.

Popis archaické mince

Zajímavé je, že obyčejné sériové mince Konstantina IX. zobrazují jednu hvězdu. Vědci se domnívají, že to byla Venuše, kterou lidé v té době nazývali ranní hvězda. Hlava císaře zosobňovala Slunce. Dvě hvězdy byly vyobrazeny pouze na mincích ze speciální emise. Učenci se domnívají, že byly raženy mezi létem roku 1054 a jarem 1055. Tou druhou hvězdou by dle vědců měla být právě supernova z roku 1054. Mimochodem, je jen jednou z osmi zaznamenaných supernov v historii Mléčné dráhy.

Článek Na mincích z roku 1054 byl nalezen obraz kosmické katastrofy. Jedná se o zcela unikátní archeologický objev se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Červi jako nedostatkové zboží

Místo obvyklých červíků, bobulí a hmyzu musela být zvířata mnohem vynalézavější, pokud chtěla tuhou dobu přežít. Jeden z nešťastných jezevců tak pátral i v další jeskyni, kde ale nenarazil na jídlo, nýbrž na hromadu kovu. Pátrání bylo bezvýsledné pro hladové zvíře, nikoli však pro dva archeology a jednoho místního obyvatele, kteří následně opuštěný poklad nalezli. Jezevec jim odhrabal hlínu na podlaze jeskyně.

„Na podlaze jeskyně, v písku nejspíš odhrabaném právě jezevcem, u patu jeho doupěte, jsme našli mince a uvnitř ještě další kousky,“ uvedli badatelé v příspěvku. Mince samotné jsou hlavně ze severního s východního Středomoří. To vytváří linii Antiochie, Konstantinopole (dnešní Istanbul v Turecku) a Soluně. Nicméně to vypadá, že mince pocházejí z Londýna. Nejspíš jde totiž o část větší sady, která zmizela.

Přesun peněz do Španělska

Pokud jde o jejich cestu do této jeskyně, mohou archeologové pouze spekulovat. Dost možná byly přesunuty, nebo dokonce ukryty kvůli nejistým časům či obavě z krádeže. Navrhují také, že podobné jeskyně mohly dobře sloužit jako starověké banky. Lidé si zde mohli peníze ukládat stejně pohodlně, jako vybírat. V 5. století byla tato část Španělska napadená Svéby, germánským kmenem z Německa a České republiky.

Právě tyto nájezdy by mohly být důvodem místní politické nestability, které lokální obyvatele vedla i k těmto krokům. „Ať už je to jakkoli, množství nalezených mincí i zajímavost ohledně jejich možného posunu dělá z celé věci velmi zajímavý nález. A také další střípek ve skládačce středověkého vývoje tohoto i dalších regionů,“ podotýká autor studie. To rozhodně není špatný výsledek na jednoho jezevce, který hledal něco k jídlu.

Kdy jste naposled našli někde nečekaně peníze?

Zdroj: IFLScience

Článek Hladový jezevec našel obrovský poklad z doby římského impéria, když zoufale hledal jídlo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Hoax s nedovřenou klikou

Tento „zaručený“ způsob krádeže měl spočívat v tom, že zloděj, který si auto vybral, zasune do kliky minci tak, aby byla trošku povytažená. Je jasné, že při běžném použití nekontrolujete všechny kliky auta. Podle opakujících se zpráv měly zůstat dveře s mincí odemčené i po elektronickém zamknutí vozidla. Vůz by tak dveře vnímal stále jako otevřené a zloděj by mohl následně proniknout dovnitř, jakmile by se majitel vzdálil.

Tohle je ovšem principiálně nesmysl. Drobné zvednutí kliky pomocí mince totiž nestačí na to, aby vůz dveře vnímal jako otevřené a ony se běžným způsobem nezamknuly. K tomu dochází jen při plném vytažení kliky. A to mince rozhodně nezvládne, musela by být opravdu hodně tlustá. Takovou by na svém voze už nejspíš nikdo nepřehlédl. Takže buďte opravdu v klidu, žádné „nové a zaručené“ metody se nemusíte obávat.

Mincí auto nevykradete, prokázáno

Trik s mincí zkrátka a jednoduše neexistuje, dají se najít i videa, která jeho funkčnost spolehlivě vyvrací. Původní stopáž pochází z USA, kde hoax vznikl. Jde sice o notně amatérský videoklip, ale na třech vozidlech různých značek ukazuje, že lehké povytažení kliky zamykání vozu rozhodně nezmate. Zavřené dveře se zkrátka normálně zamknou. Pokud přece jen na minci narazíte, prostě si ji dejte do kapsy.

Pokud byste ji však ve dveřích vozu našli, dávejte si raději pozor. Možná vás někdo sleduje a na auto cílí v nevědomí, že konkrétní trik nefunguje. Pokud to zjistí, možná se nevzdá a najde si jinou cestu, jak váš vůz vykrást nebo poškodit. Jestli vlastníte drahé auto, opatrnosti není nikdy dost. Ale obcházet stále svůj vůz v paranoie z nalezené mince je další extrém. Přejeme klidnou jízdu a mince jen ty ve vaší kapse.

Zdroj: Drivenn

Článek Je třeba se obávat mince v klice u auta? Pravděpodobně jste ještě neslyšeli o nové technice zlodějů aut se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.