Na zahradě vykopete krabici plnou mincí za miliony. Zákon rozhodne, zda si je necháte, podle jednoho kritéria: stáří nálezu

Soubor 1 669 stříbrných denárů z konce 10. století odborníci ocenili na 23,5 milionu korun. Nálezce obdržel dva miliony, a ještě šlo o mimořádnou odměnu.

Foto: Pixnio

Začátek prosince 2015, pole u obce Chýšť nedaleko Pardubic. Muž s detektorem kovů narazí na první stříbrné mince. Během následujících hodin jich shromáždí 780 a odnese je do Východočeského muzea v Pardubicích. Profesionální dohledávky v létě 2016 a ještě na podzim 2018 rozšíří soubor na 1 669 mincí a mincovních zlomků roztažených orbou na ploše zhruba 30 × 60 metrů. Znalecký posudek stanoví kulturně-historickou hodnotu depotu na 23,5 milionu korun. Pardubický kraj přizná nálezci mimořádnou odměnu dva miliony.

Proč 23,5 milionu neznamená 23,5 milionu pro nálezce

Klíčový paradox celého případu spočívá v tom, jak zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, zachází s archeologickými nálezy z drahých kovů. Odměna se u takových předmětů odvíjí od ceny materiálu, tedy od tržní hodnoty stříbra podle hmotnosti. Kulturně-historický význam souboru, jeho unikátnost, stav dochování ani vědecká výpověď do zákonného výpočtu nevstupují.

Částka 23,5 milionu korun proto představuje odborné ocenění historické a numismatické váhy depotu, zatímco zákonný nárok nálezce by se opíral výhradně o kilogramy stříbra. Přesný materiálový přepočet u chýšťského souboru oficiální zdroje nezveřejnily, jisté však je, že by výsledek byl řádově nižší. Pardubický kraj proto sáhl k mimořádnému rozhodnutí a vyplatil dva miliony korun; sám tuto sumu označil za nadstandardní.

Jak správně postupovat, když na poli objevíte stříbrný depot

Představte si, že na vlastní zahradě nebo pronajatém poli narazíte na staré mince. Zákon rozlišuje dvě roviny: oznamovací povinnost a nárok na odměnu.

• Oznámení: Kontaktujte Archeologický ústav AV ČR, nejbližší muzeum nebo alespoň obecní úřad. Lhůta činí nejpozději druhý den po nálezu.
• Ochrana naleziště: Místo ponechte beze změny minimálně pět pracovních dnů, aby je mohli odborníci zdokumentovat.
• Žádost o odměnu: Písemně ji adresujte krajskému úřadu, a to do jednoho roku od odevzdání nálezu.
• Soukromý pozemek: Vlastnictví parcely pravidla zásadně nemění. Oznamovací povinnost i režim ochrany platí stejně na poli, zahradě i stavební parcele.

Důležitý detail: nárok na nálezné vzniká pouze u náhodného objevu. Kdo systematicky prohledává terén detektorem kovů bez oprávnění k archeologickému výzkumu, riskuje přestupek s pokutou až čtyři miliony korun.

Zvičina versus Chýšť: kdy odměna vyskočí do milionů

Letošní případ zlatého pokladu ze Zvičiny nabízí výmluvné srovnání. Dva nálezci tam podle iROZHLAS obdrželi téměř 11,7 milionu korun. Rozdíl oproti Chýšti tkví v kovu: zlato má mnohonásobně vyšší tržní cenu za gram než stříbro, a tak samotná materiálová hodnota zvičinského nálezu dosáhla astronomické úrovně. Zákonný mechanismus tedy tentokrát pracoval ve prospěch nálezců, aniž kraj musel sahat k mimořádnému rozhodnutí.

U chýšťského depotu stříbrných denárů Boleslava II. situace vypadala opačně. Historická a numismatická výjimečnost souboru (jde o jeden z nejrozsáhlejších raně středověkých mincovních nálezů v Česku) dalece převyšovala hodnotu samotného kovu. Bez vstřícnosti Pardubického kraje by odměna zůstala zlomkem i těch dvou milionů.

Kde dnes chýšťský poklad spatříte na vlastní oči

Celý soubor vlastní Pardubický kraj a spravuje ho Východočeské muzeum v Pardubicích. Denáry tvoří jádro stálé numismatické expozice nazvané Peníze si do hrobu nevezmeš, umístěné na pardubickém zámku. Otevřeno je celoročně kromě pondělí, standardně od desíti do šesti večer. V roce 2020 byl depot prohlášen kulturní památkou, formální potvrzení toho, co numismatici věděli od prvního dne: že skutečná cena tohoto pokladu se nedá vyjádřit váhou stříbra na burzovních trzích.