Šedivá mince z války nemusí být bezcenná. Vzácný kousek zinku může stát desetitisíce

Protektorátní zinkové mince většinou nemají vysokou hodnotu, protože se dochovaly ve velkém množství a často ve špatném stavu. Výjimkou je vzácná jednokoruna.

Foto: Jana Šrámčíková / VědaŽivě

Znáte ten pocit, když na staré chalupě prohrabáváte skříně a narazíte na starou zavařovačku plnou zašlých, šedivých mincí z války? Většina lidí nad nimi mávne rukou, protože zinek zkrátka nevypadá jako bůhvíjaký poklad. Než ale celou tu plechovou spoušť někam zašantročíte, pořádně zbystřete. Mezi tou hromadou obyčejného šrotu se totiž může ukrývat chyboražba, za kterou vám sběratelé rádi vysázejí balík na ruku.

Když se chudý zinek promění v investiční trhák

Tyto protektorátní koruny jsou sice mezi lidmi extrémně běžné a jejich běžná sběratelská hodnota je prakticky nulová, ale existuje jedna naprostá rarita. Ta z obyčejného šedého kolečka dělá numismatický svatý grál.

Během druhé světové války a německé okupace, tedy v dobách Protektorátu Čechy a Morava, byl drahých kovů obrovský nedostatek. Všechno stříbro a měď spolykal válečný průmysl, a tak se drobné mince s nominální hodnotou 10, 20, 50 haléřů a 1 koruna musely razit z velmi nekvalitního a levného zinku. Tyto mince v oběhu rychle oxidovaly, šedly a ztrácely lesk, což je důvod, proč dnes vypadají tak neatraktivně.

Většina těchto mincí, které lidé po válce zapomněli v krabičkách od tabáku, nemá valnou cenu. Sběratelé o ně nejeví zájem, protože jich jsou plné bazary. Všechno se ale radikálně mění v momentě, kdy otočíte minci na stranu s letopočtem a začnete zkoumat jednotlivé ročníky.

Tajemná koruna z roku 1944 a záhada zaměněného razidla

Absolutním unikátem, po kterém všichni numismatici bezhlavě pasou, je protektorátní jednokorunová mince s vyraženým rokem 1944. Oficiálně se totiž tyto zinkové koruny razily pouze v letech 1941, 1942 a 1943. V roce 1944 už byla jejich výroba kvůli postupující frontě a nedostatku materiálu v tehdejší provizorní mincovně v Lysé nad Labem zcela zastavena.

Přesto se na trhu objevilo extrémně malé množství kusů, které na sobě mají vyražený právě zakázaný rok 1944. Pravděpodobně šlo o tajnou zkušební ražbu nebo o klasickou chyboražbu, kdy dělník u lisu omylem použil zaměněné razidlo a pár desítek kusů se nepozorovaně dostalo mezi běžné lidi. Vzhledem k tomu, že jich obíhalo naprosté minimum, jde o neskutečně vzácný sběratelský artikl.

Jak poznat pravý válečný unikát a nezbláznit se

U této konkrétní mince platí víc než kde jinde, že stav zachovalosti diktuje výslednou sumu. Zinek je nevděčný materiál, který ve vlhku trpí takzvaným zinkovým morem, což minci dokáže úplně rozežrat. Najít kousek, který má ostré hrany, čitelný letopočet a není napadený korozí, je pro každého hledače pokladů životní úspěch.

Pokud doma v krabici se starými haléři takovou zinkovou korunu z roku 1944 objevíte, držíte v ruce hotové jmění. Za tyto vypracované starožitné kousky bez hlubokých vrypů a deformací jsou dnes zapálení sběratelé na trhu ochotni zaplatit bez mrknutí oka 50 000 až 100 000 Kč podle stavu zachovalosti. Když budete příště probírat staré rodinné dědictví, nezapomeňte vzít do ruky lupu a dívat se na ročníky.