<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>2. světová válka &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/2-svetova-valka/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 20 Jul 2026 21:55:29 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>2. světová válka &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Elizebeth Friedman rozlouskla 12 000 šifer tužkou a papírem. Americká vláda její jméno tajila desítky let</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/elizebeth-friedman-rozlouskla-12-000-sifer-tuzkou-a-papirem-americka-vlada-jeji-jmeno-tajila-desitky-let/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 21 Jul 2026 02:50:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Nacisté]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=214390</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Elizebeth Smith Friedman rozluštila za kariéru přes 16 000 šifrovaných zpráv, většinu ručně, bez dešifrovacích strojů. Její jméno přitom zůstalo utajené 62 let.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V březnu 1942 zachytil tým vedený Elizebeth Friedman sérii šifrovaných depeší nacistických agentů v Jižní Americe. Zprávy popisovaly pohyb lodi RMS Queen Mary u brazilského pobřeží a mířily ke štábům německých ponorek. Na palubě bylo 8 398 amerických vojáků. Varování se dostalo ke kapitánovi včas; loď provedla vyhýbací manévry a ponorky ji minuly. Friedman v té době pracovala s malým týmem, bez elektromechanických strojů, které měl k dispozici slavný britský Bletchley Park. Jejími zbraněmi byly tužka, papír a systematická analýza vzorců v zachycených textech. A přesto dokázala lámat šifry agenturních verzí Enigmy používaných nacistickými okruhy v západní hemisféře.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Školné s šestiprocentním úrokem</h2>



<p>Elizebeth Smithová se narodila v roce 1892 v Indianě jako nejmladší z deseti dětí. Její otec další vzdělávání žen neschvaloval. Neposlal ji pryč s prázdnýma rukama, ale školné jí nepokryl darem. Půjčil jí ho. Se šestiprocentním úrokem. Na studium si musela vydělat a půjčku splatit do posledního centu. Studovala na Wooster College a studium dokončila na Hillsdale College.</p>



<p>Zlom přišel v roce 1916, kdy nastoupila do Riverbank Laboratories v Illinois. Původně měla hledat skryté kódy v Shakespearových hrách, excentrický projekt mecenáše George Fabyena. Jenže právě tam se naučila pracovat s šiframi a kódy systematicky. Sama později řekla, že baconovské šifry vedly „logicky a přijatelně&#8220; k moderním vojenským šifrám. Za první světové války se z Riverbanku stal inkubátor americké kryptografie a Elizebeth spolu s budoucím manželem Williamem Friedmanem vedla první významné dešifrovací práce pro americkou vládu. Společně vydali osm metodických sešitů, které se podle <a href="https://www.usni.org/magazines/naval-history-magazine/2022/april/mother-cryptology" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">U.S. Naval Institute</a> staly základem moderní kryptologie.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tužka proti pašerákům i nacistům</h2>



<p>Ve dvacátých letech přešla Friedman k pobřežní stráži. Její kryptanalytická jednotka vypadala spíš jako improvizace než vládní útvar: jedna šifrantka a jedna úřednice, žádné stroje, žádný rozpočet na techniku. Přesto do roku 1931 vybudovala sedmičlennou sekci, která během prohibice rozluštila přes 12 000 šifrovaných zpráv pašeráků alkoholu. <a href="https://www.nsa.gov/History/Cryptologic-History/Historical-Figures/Historical-Figures-View/Article/1623028/elizebeth-s-friedman/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NSA</a> ji dnes označuje za průkopnici oboru.</p>



<p>Pak přišla válka a s ní jiný protivník. Nacistické zpravodajské služby provozovaly v Latinské Americe desítky tajných rádiových okruhů. Friedman a její tým, stále menší než dvacet lidí, rozbili 48 tajných sítí a rozluštili kolem 4 000 agenturních zpráv. Pracovali proti třem různým variantám Enigmy, které PBS označuje za „téměř stejně složité&#8220; jako ty, s nimiž bojoval Bletchley Park. Rozdíl byl v prostředcích: zatímco Turingův tým měl k dispozici elektromechanické bomby a stovky analytiků, Friedman luštila rotorové šifry ručně. Využívala frekvenční analýzu, rozpoznávání jazykových vzorců a techniku zvanou řešení „in depth&#8220;: když protivník udělal chybu a vyslal více zpráv stejným klíčem, skládala texty pod sebe a hledala opakující se pozice.</p>



<p>Epizoda s Queen Mary nebyla ojedinělá. Její práce chránila spojenecké atlantské trasy, po nichž proudily zásoby i vojáci do válkou zasažené Evropy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Vyznamenání pro někoho jiného</h2>



<p>Po převzetí její jednotky námořnictvem se formálním velitelem stal důstojník Leonard Jones, muž, kterého Friedman sama vycvičila. Jones dostal Legion of Merit a britský Řád britského impéria. Friedman dostala zvýšení platu ze 4 200 na 5 390 dolarů ročně.</p>



<p>Jako civilistka stála mimo vojenskou hierarchii. Její jméno se na oficiálních záznamech často vůbec neobjevovalo. Dokumenty o práci její jednotky, Coast Guard Unit 387, zůstaly utajené. Šedesát dva let. Odtajněny byly až v roce 2008. Mezitím se veřejným symbolem americké kryptologie stal její manžel William, prezentovaný jako „otec NSA&#8220;.Elizebeth spoluvytvářela základy téhož oboru, ale v oficiálních záznamech zůstala skryta pod iniciálami „ESF&#8220; uváděnými pod dešifrovanými zprávami.</p>



<p>Nebyla přitom jedinou ženou, kterou americká kryptologie využila, ale jejíž zásluhy zapomněla uznat. Agnes Meyer Driscollová byla klíčovou postavou námořní kryptanalýzy a Genevieve Grotjan Feinsteinová pomohla rozbít japonský systém Purple. <a href="https://www.nsa.gov/History/Cryptologic-History/Historical-Figures/1000/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NSA</a> uvádí, že během druhé světové války pracovaly v americké kryptologii tisíce žen. Většina zůstala neznámá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pozdní spravedlnost z archivu</h2>



<p>Uznání přicházelo po kapkách. V roce 1999 ji NSA zařadila do Síně slávy kryptologie. Pobřežní stráž po ní pojmenovala budoucí hlídkovou loď. Její jméno nese i společná budova Friedmanových v areálu NSA. Ale skutečný zlom nastal teprve po roce 2008, kdy se badatelé a novináři dostali k odtajněným spisům a mohli poprvé popsat plný rozsah její válečné práce. Dokument <a href="https://www.pbs.org/video/the-codebreaker-dcbakk/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">PBS <em>The Codebreaker</em></a>, který vychází z knihy Jasona Fagonea, patří dnes k nejpřístupnějším zpracováním jejího příběhu; české vydání se nám zatím nepodařilo dohledat.</p>



<p>Příběh Elizebeth Friedman není jen o ženě, která lámala šifry bez strojů. Je o tom, jak snadno instituce přepíše zásluhy člověka, který nepasuje do jejího obrazu hrdiny. Stačí, aby šlo o civilistku stojící mimo velitelskou linii, a šedesát dva let se o ní nikdo nedozví.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/elizebeth-friedman-rozlouskla-12-000-sifer-tuzkou-a-papirem-americka-vlada-jeji-jmeno-tajila-desitky-let/">Elizebeth Friedman rozlouskla 12 000 šifer tužkou a papírem. Americká vláda její jméno tajila desítky let</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nacista John Rabe zachránil v Nankingu 250 tisíc Číňanů. Doma ho zatklo gestapo a skončil bez peněz</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nacista-john-rabe-zachranil-v-nankingu-250-tisic-cinanu-doma-ho-zatklo-gestapo-a-skoncil-bez-penez/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 19 Jul 2026 02:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[čína]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=213678</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>19. prosince 1937 křičel německý obchodník John Rabe na šest japonských vojáků u své zahrady v Nankingu a mával jim před očima páskou s hákovým křížem. Ustoupili.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ten hákový kříž nebyl rekvizitou. Rabe byl šéfem místní odbočky NSDAP v Nankingu, řádným členem strany a funkcionářem nacistického aparátu v zahraničí. A zároveň člověk, který v těch týdnech organizoval záchranu přibližně dvou set padesáti tisíc čínských civilistů před jedním z nejbrutálnějších masakrů dvacátého století. Příběh, který se nedá vyprávět bez obou těchto faktů najednou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Třicet let v Číně a stranická legitimace jako štít</h2>



<p>John Rabe přijel do Číny poprvé v roce 1908. Pracoval pro Siemens, postupně se usadil v Nankingu a strávil tam s přestávkami téměř tři desetiletí. Mluvil čínsky, měl čínské přátele, jeho děti chodily do místních škol. Když se v Německu chopili moci nacisté, vstoupil do NSDAP a převzal vedení stranické buňky v Nankingu, podle všeho bez ideologického zápalu, spíš z profesních důvodů pro německého obchodníka v zahraničí.</p>



<p>Jenže právě ta stranická legitimace se v prosinci 1937 proměnila v něco nečekaného. Japonská armáda obklíčila Nanking a chystala se město dobýt. Siemens nařídil zaměstnancům odjezd. Rabe zůstal. A jeho nacistická páska, symbol režimu, který s Japonskem budoval spojenectví, se stala ochranným štítem pro lidi, které nacistická ideologie sama nepovažovala za sobě rovné.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Bezpečnostní zóna: ne hrdina, ale předseda výboru</h2>



<p>Záchrana čtvrt milionu lidí nebyla sólová akce jednoho muže. Už 22. listopadu 1937 předložila skupina cizinců japonským i čínským úřadům <a href="https://history.state.gov/historicaldocuments/frus1937v03/d776" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">návrh na zřízení mezinárodní bezpečnostní zóny</a>. Rabe se stal předsedou patnáctičlenného Mezinárodního výboru, který od 1. prosince převzal faktickou správu území o rozloze zhruba čtyř kilometrů čtverečních uprostřed města.</p>



<p>Co to znamenalo v praxi:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>organizace hlídek a blokád vstupů do zóny,</li>



<li>provoz uprchlických táborů, příděly jídla, pitná voda,</li>



<li>hygienická opatření a nemocniční péče,</li>



<li>neustálé protesty u japonského velení proti násilí na civilistech.</li>
</ul>



<p>V Nankingu zůstaly asi dvě desítky cizinců. Americký misionář John Magee natáčel filmové důkazy o zvěrstvech a pašoval je ven. Lewis Smythe dokumentoval škody. Lékaři a misionáři obsluhovali tábory. Rabe byl nejviditelnější tváří, mimo jiné proto, že jeho nacistická páska japonské vojáky skutečně zastavovala, ale výsledek byl kolektivní. Ve své zahradě a domě přitom ukrýval asi šest set padesát uprchlíků osobně. V nejkritičtějších dnech se v zóně tísnilo podle různých odhadů dvě stě až téměř tři sta tisíc lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Přednášky, dopis Hitlerovi a konfiskovaný film</h2>



<p>V únoru 1938 se Rabe vrátil do Berlína. A udělal něco, co režim nemohl tolerovat: začal přednášet. Ukazoval fotografie, zprávy, Mageeho filmové záběry. Psal Hitlerovi osobně, žádal ho, aby využil vliv na Japonsko a zastavil zvěrstva.</p>



<p>Dopis podle dohledatelných pramenů nebyl Hitlerovi doručen. Věc převzalo gestapo. Rabeho zadrželo, vyslýchalo, zabavilo mu film a zakázalo mu o Nankingu dál veřejně mluvit i publikovat. Problémem nebyla záchrana Číňanů sama o sobě. Problémem bylo veřejné kompromitování japonského spojence Třetí říše.</p>



<p>Důležité zpřesnění: gestapo Rabeho nezavřelo do vězení na dlouhé měsíce. Šlo o zadržení, výslech a systematické umlčení. Efekt byl ale totální: Rabe zmizel z veřejného prostoru.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Stigma, hlad a brambory za koberce</h2>



<p>Po válce se karty obrátily, ale ne v Rabeho prospěch. Sovětské i britské úřady ho vyslýchaly kvůli členství v NSDAP. Denacifikační proces mu znemožnil normální kariéru. Siemens ho sice formálně zaměstnal, ale jeho pozice byla marginální. Rodina byla na konci války vybombardována.</p>



<p>Rabe, diabetik, dělal těžkou fyzickou práci. V deníku psal o hladu. Směňoval čínské koberce a zařízení bytu za brambory a jídlo. Muž, kterému v Nankingu říkali „živý Buddha&#8220;, žil v Berlíně v materiální nouzi, kterou si většina jeho někdejších chráněnců nedovedla představit.</p>



<p>Jenže v Nankingu na něj nezapomněli. V roce 1948, když se zpráva o jeho bídě dostala do Číny, organizovali obyvatelé města sbírku a posílali mu jídlo i peníze přes oceán. Lidé, kteří sami žili v poválečném chaosu čínské občanské války, pomáhali Němci s nacistickou minulostí, protože si pamatovali konkrétního člověka, ne stranickou legitimaci.</p>



<p>Rabe zemřel 5. ledna 1950 v Berlíně. Bylo mu sedmašedesát.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Padesát let ticha, pak deníky</h2>



<p>Rabeho jméno zmizelo z veřejné paměti na téměř půl století. Nankingské deníky přežily v rodině; v roce 1996 je jeho vnučka Ursula Reinhardtová zveřejnila v New Yorku. Publikace spustila vlnu zájmu. <a href="https://rabe.nju.edu.cn/People/JohnRabe/LifeStory/index.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Rabeho dům v Nankingu</a> byl obnoven a od roku 2006 slouží jako památník. Osm originálních svazků deníků bylo v roce 2016 předáno Ústřednímu archivu Číny, o rok později vyšlo jejich faksimile. Berlín eviduje Rabeho hrob jako <a href="https://www.berlin.de/sen/uvk/natur-und-gruen/stadtgruen/friedhoefe-und-begraebnisstaetten/ehrengrabstaetten/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">čestný hrob spolkové země Berlín</a>.</p>



<p>Ani dnes ale není Rabeho odkaz jednoznačně uzavřený. V roce 2023 se v berlínském městském obvodu Mitte vedla debata o tom, jak ho veřejně připomínat; zaznívaly výhrady kvůli členství v NSDAP a nevyjasněným koloniálním vazbám. V Česku je jeho příběh znám spíš okrajově, hlavně přes výroční publicistiku k nankingskému masakru a přes film uvedený pod názvem&nbsp;<em>Ctihodný občan Třetí říše</em>.</p>



<p>Rabeho nelze ani očistit od nacismu, ani vyškrtnout z dějin záchrany civilistů. Obojí je současně pravda, a právě tato nepohodlná souběžnost z něj dělá jednu z nejsložitějších postav druhé světové války.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nacista-john-rabe-zachranil-v-nankingu-250-tisic-cinanu-doma-ho-zatklo-gestapo-a-skoncil-bez-penez/">Nacista John Rabe zachránil v Nankingu 250 tisíc Číňanů. Doma ho zatklo gestapo a skončil bez peněz</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Irena zachránila děti z varšavského ghetta. Riskovala mučení, zradu i vlastní smrt</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/irena-zachranila-deti-z-varsavskeho-ghetta-riskovala-muceni-zradu-i-vlastni-smrt/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Jul 2026 03:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=211320</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Polská sociální pracovnice Irena Sendlerová vybudovala uprostřed okupované Varšavy záchrannou síť, která z ghetta vyvedla stovky židovských dětí.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Nebyla to jedna odvážná akce, ale promyšlený systém s desítkami spolupracovníků, několika paralelními trasami a přechodovými stanicemi, kde děti dostávaly novou identitu. Sendlerová vstupovala do ghetta legálně, s povolením k sanitárním kontrolám a každý den riskovala život na samé hranici nacistického dohledu. Když ji gestapo v říjnu 1943 zatklo, odmítla prozradit jedinou adresu. Její příběh ale není jen o osobní statečnosti. Je o tom, jak se z improvizované pomoci dala vytvořit opakovatelná logistika záchrany v podmínkách, kde za ukrytí Žida hrozil trest smrti.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Povolení ke vstupu a systém tras</h2>



<p>Varšavské ghetto uzavřeli Němci na podzim 1940. Na ploše několika čtverečních kilometrů soustředili více než 400 tisíc lidí. Sendlerová, zaměstnankyně varšavského sociálního odboru, získala propustku k sanitárním kontrolám, oficiálně měla dohlížet na šíření tyfu. Ve skutečnosti začala organizovat vyvádění dětí.</p>



<p>Trasy se lišily podle věku. Nemluvňata a batolata putovala v pytlích, dřevěných bednách nebo v sanitce, někdy utlumená sedativem, aby pláčem neprozradila úkryt. Starší děti procházely soudní budovou na ulici Leszno, která měla vstup z ghetta i výstup na „árijskou&#8220; stranu. Další se vmísily mezi pracovní brigády vycházející za zdi pod dohledem okupantů. Využívaly se i sklepy domů přiléhajících ke zdi ghetta a kanalizační šachty. Motiv rakve, který zlidověl v pozdějších převyprávěních, se v nejsilnějších institucionálních zdrojích přímo neobjevuje, doložené jsou právě pytle, bedny a sanitka. Podstatné ale je, že nešlo o jednu „spektakulární fintu&#8220;. Síla sítě spočívala v tom, že fungovala paralelně na více trasách najednou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Nová identita za zdí</h2>



<p>Vyvedení z ghetta bylo teprve první krok. Na „árijské&#8220; straně čekaly spojky, které dítě převzaly a odvezly do jedné z deseti přechodných opatroven. Tam proběhla aklimatizace, děti se učily nové jméno, nový příběh, někdy i katolické modlitby. Falešné doklady se vyráběly podle údajů skutečných zemřelých polských dětí, aby obstály při kontrole.</p>



<p>Sendlerová vedla kódovanou kartotéku na úzkých proužcích papíru: nové „árijské&#8220; jméno, původní židovské jméno, místo ukrytí. Proužky ukryla do sklenic a zakopala pod jabloní v zahradě spolupracovnice. Byla jedinou osobou, která znala přesné umístění. Konečné úkryty zajišťovaly polské rodiny, sirotčince i řeholní ústavy. Síť kolem Sendlerové nebyla sólová akce jedné ženy; <a href="https://www.jhi.pl/artykuly/109-rocznica-urodzin-ireny-sendlerowej%2C439" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Židovský historický institut</a> jmenuje desítky spolupracovníků včetně Stanisławy Bussoldové, Jadwigy Piotrowské, Izabely Kuczkowské nebo Wincentého Ferstera. Celá operace spadala pod Żegotu, podzemní Radu pro pomoc Židům napojenou na polský odboj.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cena záchrany</h2>



<p>Mezi červencem a zářím 1942 Němci deportovali z varšavského ghetta do vyhlazovacího tábora Treblinka asi 265 tisíc lidí. V září zůstávalo v ghettu zhruba 60 tisíc osob. Každý den, kdy dítě zůstalo za zdí, se horizont přežití zužoval.</p>



<p>Přesto řada rodičů váhala. Některé matky pomoc odmítly. Jiné souhlasily až po dlouhém a bolestném váhání, s vědomím, že své dítě možná vidí naposledy. Tento rozměr příběhu bývá v heroickém vyprávění přehlížen, ale Sendlerová na něj sama ve svých pozdějších svědectvích opakovaně upozorňovala. Tragédii rodičů považovala za nejtěžší část celé operace.</p>



<p>Typický je osud Elżbiety Ficowské. Z ghetta ji jako půlroční vynesli v červenci 1942 v truhlářské bedně. Její matka zahynula v táboře Poniatowa, otec byl zastřelen na Umschlagplatzu. O svém židovském původu se Ficowská dozvěděla až v sedmnácti letech. Podle profilu v <a href="https://kolekcje.polin.pl/en/ficowska-elzbieta" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">muzeu POLIN</a> se stala jednou z nejvýraznějších svědkyň celé záchranné akce.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zatčení, mučení a spor o čísla</h2>



<p>Dne 20. října 1943 gestapo Sendlerovou zatklo. Ve věznici Pawiak ji brutálně mučili, zlámali jí obě nohy a chodidla. Neprozradila ani jedno jméno, ani jednu adresu. Byla odsouzena k smrti. Żegota ale dokázala prostřednictvím úplatku zajistit její propuštění v únoru 1944. Od té chvíle žila v ilegalitě pod falešnou identitou a v práci pokračovala až do konce války.</p>



<p>V roce 1945 byla kartotéka vykopána. Umožnila návrat části dětí k přeživším příbuzným, pokud nějací zbyli.</p>



<p>Kolik dětí síť skutečně zachránila? V prohlášení Sendlerové a tří spolupracovnic z roku 1979 padl odhad 2 500. Toto číslo zlidovělo a dodnes se opakuje. Jenže <a href="https://wwv.yadvashem.org/yv/en/exhibitions/righteous-women/sendler.asp" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Yad Vashem</a> i Židovský historický institut upozorňují, že přesný počet neznáme. Část historiků pracuje s výrazně nižším počtem přímo doložených případů, zhruba kolem pěti set. Bezpečné je říct „stovky&#8220; a číslo 2 500 uvést jako pozdější odhad samotné sítě, ne jako ověřený fakt.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Odkaz za hranicí legendy</h2>



<p>Yad Vashem uznal Sendlerovou jako Spravedlivou mezi národy 19. října 1965. Širší veřejné ocenění v Polsku přišlo až po pádu komunismu a skutečný mediální zájem vzrostl po roce 2000, kdy americké středoškolačky z Kansasu napsaly o jejím příběhu divadelní hru.</p>



<p>V českém kontextu bývá Sendlerová srovnávána s Přemyslem Pittrem, který s Olgou Fierzovou ukrýval židovské děti v Milíčově domě v Praze a po válce vedl „Akci zámky&#8220; pro děti z Terezína. Organizační podoba se ale lišila: Pitter pracoval spíš s modelem ukrývání a následné péče, zatímco Sendlerová musela děti nejprve fyzicky dostat přes zeď uzavřeného ghetta. Právě v tom je její příběh výjimečný: propojila pašování, výrobu falešných identit a dlouhodobé ukrytí do jedné souvislé operace, která fungovala i pod bezprostředním dohledem okupantů.</p>



<p>Irena Sendlerová zemřela 12. května 2008 ve Varšavě. Sklenice s kartotékou, kterou zakopala pod jabloní, se stala jedním z nejsilnějších symbolů holokaustu; ne proto, že by obsahovala přesná čísla, ale proto, že každý proužek papíru uvnitř znamenal dítě, které mělo šanci žít dál.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/irena-zachranila-deti-z-varsavskeho-ghetta-riskovala-muceni-zradu-i-vlastni-smrt/">Irena zachránila děti z varšavského ghetta. Riskovala mučení, zradu i vlastní smrt</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Přednosta stanice se v Horní Bříze postavil esesákům. Zachránil tím tři tisíce lidí z vlaku smrti</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/desetidenni-miminko-v-otevrenem-uhlaku-otresne-svedectvi-z-vlaku-smrti-ktery-necekane-zastavil-v-zapadnich-cechach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 12 Jun 2026 02:01:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=208297</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Dne 21. dubna 1945 ve 20:58 zastavila na nádraží v Horní Bříze souprava s asi třemi tisíci vězni. V jednom z patnácti otevřených uhláků ležela desetidenní Hanička.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Narodila se 12. dubna 1945 ve Freibergu v Sasku, v pobočce koncentračního tábora Flossenbürg, kde její matka Priska Löwenbeinová-Lomová pracovala jako nuceně nasazená v muniční výrobě. O dva dny později SS nařídila evakuaci. Priska s novorozenou dcerou skončila v otevřeném vagonu na uhlí, bez střechy, bez přikrývky, v dubnovém dešti. Nebyla sama: v transportu byly ještě dvě další ženy v šestinedělí s nemluvňaty. Souprava o pětačtyřiceti vozech bloudila přes Sasko a severní Čechy směrem na Mauthausen. Mrtví se vynášeli při každé zastávce. Pak vlak uvízl v malém městě na plzeňské trati a na necelé dva dny se stalo něco, co archivní záznamy zachytily s neobvyklou přesností.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč vlak zastavil tam, kde neměl</h2>



<p>Spojenecké bombardování plzeňského nádraží 17. a 18. dubna 1945 přerušilo trať. Souprava, která projela přes Teplice, Most, Chomutov, Žatec a Blatno, narazila na neprůjezdný úsek a byla odstavena v Horní Bříze, částečně přímo na nádraží, částečně na seřaďovacím nádraží Západočeských kaolinek. Neplánovaná zastávka trvala do 23. dubna, kdy vlak v 6:21 ráno pokračoval dál.</p>



<p>Právě ta dvoudenní prodleva vytvořila prostor, který by za normálních okolností neexistoval. Přednosta stanice Antonín Pavlíček stál na perónu a viděl, co je ve vagónech. A rozhodl se jednat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co dokázal jeden přednosta a desítky místních za 34 hodin</h2>



<p>Pavlíčkův poválečný dopis z 21. června 1945, adresovaný Národnímu výboru a dnes zveřejněný v <a href="https://www.hornibriza.eu/mesto/kronika/aktuality-kronikare/petactyricaty-rok-v-horni-brize-2-cast-8439cs.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">městské kronice Horní Břízy</a>, je jedním z nejpodrobnějších civilních svědectví o pomoci během transportů smrti. Pavlíček v něm popisuje, co viděl: vyhladovělé, promoklé postavy v otevřených uhláčcích, tři matky s novorozenci, mrtvá těla.</p>



<p>Přednosta vyjednal s velitelem transportu, Unterscharführerem Richardem Beckem, přesun žen z otevřených vozů do krytých. Pak zmobilizoval město. Jména, která dopis zachoval, stojí za to vypsat:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Josef Zoubek</strong>, ředitel kaolinek, uvolnil prostory a zásoby</li>



<li><strong>Antonín Wirth</strong>, hostinský, vařil pro vězně</li>



<li><strong>Jan Rajšl</strong>, učitel, organizoval sběr potravin</li>



<li><strong>Mlynáři Kovář a Kesl</strong>, dodali mouku</li>



<li><strong>Řezník Kočandrle</strong>, maso</li>



<li><strong>Ženy Rothová, Benešová a Krahulíková</strong>, šily výbavičku pro novorozence</li>
</ul>



<p>Celkem místní připravili kolem pěti tisíc porcí jídla. Rozdávali chléb, kávu, ovoce, vejce. Pro tři nemluvňata, včetně Haničky, sháněli pleny a oblečení. Pavlíček nabídl Beckovi, aby sám uprchl a vězně nechal v Horní Bříze. Velitel odmítl. Podle Pavlíčkova dopisu prohlásil, že je „rozhodnut plnit svou povinnost až do samého konce&#8220;. O mrtvých řekl, že „pro svět jako lidé nic neznamenají&#8220;.</p>



<p>Osmadvacet těl, devatenáct mužů a devatenáct žen, bylo pohřbeno u nádraží. Dnešní pomník na hornobřízském hřbitově uvádí číslo 35; rozdíl mezi dobovým hlášením a pozdější paměťovou fixací se nepodařilo spolehlivě vysvětlit.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kontrast, který definuje výjimečnost Horní Břízy</h2>



<p>Vězeňkyně Lisa M., jejíž svědectví cituje <a href="https://encyclopedia.ushmm.org/content/en/article/flossenbuerg-freiberg" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">US Holocaust Memorial Museum</a>, vzpomíná na zimu, déšť a dlouhou zastávku v Horní Bříze, kde dostaly jídlo od místních. Vzpomíná ale i na Mauthausen, kam transport nakonec dorazil 29. dubna; tam místní ženy od fontány odháněli a házeli po nich kameny.</p>



<p>Evakuační transporty jara 1945 měly společné rysy: hlad, vyčerpání, ozbrojená brutalita SS, vysoká úmrtnost cestou. Nacisté přesouvali vězně proto, aby nepadli živí do rukou spojenců. Civilní zásah byl riskantní a vzácný. Horní Bříza vyčnívá nejen rozsahem pomoci, ale tím, že Pavlíček měl na místě reálnou železniční autoritu a využil ji v plném rozsahu. Dvoudenní zdržení navíc poskytlo čas, jaký jiné zastávky nedávaly. Několik hodin iniciativy jednoho přednosty a desítek sousedů: to je přesně ten moment, kdy se abstraktní otázka „co by člověk udělal&#8220; mění v konkrétní odpověď se jmény, daty a pěti tisíci porcemi polévky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Hanička přežila. A vrátila se</h2>



<p>Z desetidenního miminka v uhláku vyrostla Hana Berger Moranová. V roce 1975 poslala do Horní Břízy děkovný dopis, který je součástí městské kroniky. V roce 2016 přijela osobně, společně s dalšími dvěma „sourozenci srdce&#8220;, Markem a Evou, dětmi narozenými během téhož transportu, jejichž příběhy propojila britská spisovatelka Wendy Holdenová kombinací archivní práce a rodinných materiálů do knihy&nbsp;<em>Narodili se, aby přežili</em>. Česky vyšla podruhé v roce 2021 u Mladé fronty.</p>



<p>Horní Bříza příběh drží v živé paměti. Místní škola realizovala projekty „Kolébka ve vlaku&#8220; a „Novorozeně z transportu smrti zavítá do Horní Břízy&#8220;, připomínka vstoupila do naučné stezky a 7. května 2026 město uctilo 81. výročí konce války. Památník na <a href="https://zapomnicky.pamatnik-terezin.cz/index.php/hroby-kategorie-test/127-horni-briza" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">hornobřízském hřbitově</a> stojí dodnes, volně přístupný. Pamětní deska na nádraží, kde Pavlíček stál, tam ale zatím není.</p>



<p>Třicet čtyři hodin mezi příjezdem a odjezdem vlaku. Tolik času stačilo, aby jedno malé město na plzeňské trati zanechalo v dějinách holokaustu stopu, která se dá přečíst jméno po jménu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/desetidenni-miminko-v-otevrenem-uhlaku-otresne-svedectvi-z-vlaku-smrti-ktery-necekane-zastavil-v-zapadnich-cechach/">Přednosta stanice se v Horní Bříze postavil esesákům. Zachránil tím tři tisíce lidí z vlaku smrti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Filadelfský experiment aneb Jak chtěli Američané vytvořit plášť neviditelnosti</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/filadelfsky-experiment-se-nestal/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 11 May 2025 02:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Amerika]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=189926</guid>

					<description><![CDATA[<p>Filadelfský experiment děsí lidi dodnes. Američané se snažili vytvořit plášť neviditelnosti, místo toho zmasakrovali celou posádku lodi. Jak k tomu vlastně došlo?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Druhá světová válka znamenala značný technologický skok dopředu, především v odvětví vojenské techniky a zbraní. Motivace byla jasná &#8211; kdo bude mít lepší zbraně, ten tuto hroznou válku vyhraje a ukončí. Právě v tomto období vzniká první jaderná bomba, která navždy změní pohled na mezinárodní válečný konflikt a <strong>zapříčiní desetiletí trvající studenou válku mezi Amerikou a Sovětským svazem.</strong> Jsou to právě Američané, kdo si za jadernou bombu mohou připsat prvenství. Ambiciózní velmoc však chtěla jít ještě dál &#8211; chtěla se k nepříteli dostat nepozorovaně v neviditelných strojích, které měl vytvořit takzvaný Filadelfský experiment.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-filadelfsk-experiment-t-m-nikdo-nep-e-il">Filadelfský experiment téměř nikdo nepřežil</h2>



<p>Lidé v americkém přístavu Norfolk, který se nachází ve státě Virginie, zažili 22. července 1943 nevšední podívanou. Ve vodách přístavu <strong>se z ničeho nic zhmotnila válečná loď plná zmasakrovaných těl.</strong> Podle některých svědectví byla těla námořníků zapuštěna do trupu lodi, jiní byli doslova rozcupováni a ojedinělí přeživší nejsou schopni slova. Právě se odehrála událost, kterou celý svět zná pod názvem Filadelfský experiment. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/albert-einstein-1165218-1024x538.jpg" alt="Filadelfský experiment" class="wp-image-189928 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/albert-einstein-1165218-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/albert-einstein-1165218-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/albert-einstein-1165218-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/albert-einstein-1165218-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/albert-einstein-1165218.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Filadelfského experimentu se měl účastnit i Albert Einstein.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-touha-po-neviditelnosti">Touha po neviditelnosti</h2>



<p>Filadelfský experiment měl představovat snahu Američanů o <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Filadelfsk%C3%BD_experiment" target="_blank">vytvoření neviditelného maskování</a>. Princip měl spočívat ve vytvoření silného elektromagnetického pole, od kterého se bude odrážet sluneční světlo a maskovaná loď tak bude pro okolí neviditelná. Údajně na experimentu pracovali přední vědci té doby, jako je <strong>Albert Einstein nebo Nikola Tesla</strong>. Oba velikáni fyziky měli princip celého experimentu vymyslet a uvést v praxi. </p>



<p>Provedení experimentu se však vymklo kontrole a skončilo naprostou katastrofou, kterou přežila jen hrstka námořníků. Přeživší experimentu prý <strong>dočista zešíleli a nebyli schopni popsat, co se s maskovaným plavidlem vlastně stalo</strong>. Podle některých teorií loď pouze na chvíli zmizela a následně se zhmotnila na stejném místě. Jiné teorie naopak tvrdí, že plavidlo cestovalo do budoucnosti, než se opět zhmotnilo o pár kilometrů dál.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-09-18T06:52:00+02:00">
                    18 září, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/princip-fungovani-modernich-jadernych-zbrani/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Kdyby vypukla jaderná válka, jak by to vypadalo? Rusko může vyslat 1 600 takových raket, a to až 5 500 km daleko            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/princip-fungovani-modernich-jadernych-zbrani/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/zbrane-hromadneho-niceni-450x300.jpg" alt="Kdyby vypukla jaderná válka, jak by to vypadalo? Rusko může vyslat 1 600 takových raket, a to až 5 500 km daleko" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/princip-fungovani-modernich-jadernych-zbrani/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-skute-n-k-experimentu-do-lo">Skutečně k experimentu došlo?</h2>



<p>Záhadologové se dnes přou, jestli Filadelfský experiment vůbec kdy proběhl. Samotná americká <strong>vláda popírá, že by k podobnému experimentu někdy došlo</strong>. Proti hovoří i několik faktických podrobností. Například zmiňovaná účast Nikoly Tesly na přípravě experimentu je více než sporná. Nikola Tesla umírá v lednu roku 1943, zatímco k experimentu mělo údajně dojít až o půl roku později. Co tedy dalo vzniknout historkám o <a rel="nofollow noopener" href="https://www.esd.whs.mil/Portals/54/Documents/FOID/Reading%20Room/UFOsandUAPs/onr_ph1.pdf?ver=2017-05-22-113513-680" target="_blank">Filadelfském experimentu</a>?</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/filadelfsky-experiment-se-nestal/">Filadelfský experiment aneb Jak chtěli Američané vytvořit plášť neviditelnosti</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Dosud nevysvětlený nankingský incident: 3000 čínských vojáků šlo bránit město, pak ale záhadně zmizeli</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/dosud-nevysvetleny-nankingsky-incident/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 09 Oct 2024 02:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Nankingský incident]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=194481</guid>

					<description><![CDATA[<p>Během 2. světové války došlo k řadě zvláštních incidentů. Příkladem je zmizení 3 000 čínských vojáků, kteří se snažili bránit město Nanking.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p><a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_o_Nanking_(1937)" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Nankingský incident</a> se odehrál pár měsíců po začátku druhé světové války, během čínsko-japonského střetu. Tehdy mělo bránit na 3 000 Číňanů most&nbsp;<strong>vedoucí přes řeku Jang-c’-ťiang, aby nepříteli znemožnili přístup do hlavního města</strong>. Jenže když dorazili na místo a začali hlídkovat, po pár hodinách z ničeho nic zmizeli. Nezanechali za sebou ani stopu.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hadn-zmizen-nsk-ho-vojska">Záhadné zmizení čínského vojska&nbsp;</h2>



<p>Japonci obklíčili tehdejší hlavní město Čínské republiky <a rel="nofollow noopener" href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-nankingsky-masakr-hruza-muze-kdykoli-vtrhnout-do-ulic-naseho-sveta-183215" target="_blank">Nanking</a> dne 7. prosince. Aby však domácí jednotky ochránili&nbsp;<strong>svou půdu, začaly se strategicky rozmisťovat na okolních kopcích</strong>. Jedno mužstvo v čele s velitelem Li Fu Siena ovšem muselo vyrazit hlídat důležitý most přes řeku Jang-c’-ťiang. Bezmála 3000 vojáků však z ničeho nic zmizelo.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-10-02T06:34:00+02:00">
                    2 října, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/desatnik-wojtek-medved-pribeh-valka/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Desátník Wojtek: Medvěd, který vojákům nosil munici, spal s nimi ve stanu a pil s nimi pivo            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/desatnik-wojtek-medved-pribeh-valka/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/10/navrh-bez-nazvu-3-450x236.jpg" alt="Desátník Wojtek: Medvěd, který vojákům nosil munici, spal s nimi ve stanu a pil s nimi pivo" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/desatnik-wojtek-medved-pribeh-valka/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="The Unspeakable Things That Happened At The &quot;Nanking&quot; Event" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/irYvipsIJYQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Ještě předtím Li Fu Sien pečlivě vojáky kontroloval a ujišťoval se, že jsou všechna stanoviště připravena na případný útok. Poté si šel na pár hodin&nbsp;<strong>odpočinout, dokud ho neprobudil zástupce s děsivou zprávou</strong>. Obranná linie prý nereagovala na žádné signály ani volání, ovšem hlídky z kopců přitom nezaznamenaly naprosto žádný incident.&nbsp;</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mohli-je-un-st-i-mimozem-an">Mohli je unést i mimozemšťané&nbsp;</h2>



<p>Když se tam poté vyjel podívat průzkumný tým, nemohli uvěřit svým očím. Nikde nikdo nebyl a z ničeho nic tak zmizelo několik tisíc mužů. O přepadení se přitom jednat&nbsp;<strong>nemohlo, nikde nebylo žádné tělo, žádná krev a ani další stopy boje</strong>. Po vojácích zůstaly akorát osobní věci, zbraně, a dokonce ještě teplý čaj. Velitel si chvíli myslel, že jednotka dezertovala, ale to by byl pro ně konec. Navíc k Japoncům vedla jediná cesta, a to přes most.&nbsp;</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-09-22T08:14:00+02:00">
                    22 září, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/technika/mozna-podoba-svetove-valky/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Co kdyby zítra vypukla 3. světová válka? Jednalo by se o největší válečný střet, jaký tato planeta kdy zažila            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/technika/mozna-podoba-svetove-valky/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/jaderny-vybuch-mesto-450x253.jpg" alt="Co kdyby zítra vypukla 3. světová válka? Jednalo by se o největší válečný střet, jaký tato planeta kdy zažila" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/technika/mozna-podoba-svetove-valky/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/vojak-bazuka-silueta.jpg" alt="" class="wp-image-90426 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/vojak-bazuka-silueta.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/vojak-bazuka-silueta-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/vojak-bazuka-silueta-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/vojak-bazuka-silueta-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/05/vojak-bazuka-silueta-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /><figcaption>Během čínsko-japonského střetu náhle zmizelo 3 000 vojáků </figcaption></figure>



<p>Pokud by se tedy rozhodli kamkoli utéct, hlídky by si jich prostě všimly. Navíc jich bylo bezmála 3 000, což není zrovna malý počet. Jak poté uvádí server <a href="https://enigmaplus.cz/nevyjasnene-otazky-nankingskeho-incidentu-kam-zmizely-tisice-vojaku/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Enigmaplus</a>, podle&nbsp;<strong>některých stály za zmizením jednotky mimozemšťané</strong>. Dokonce na téže oblasti bylo později zpozorováno několikrát ufo. To je ovšem další spekulace, která nemusí být pravdivá. Dále pak kolují zmínky o tom, že se událost vlastně nikdy nestala.&nbsp;</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/dosud-nevysvetleny-nankingsky-incident/">Dosud nevysvětlený nankingský incident: 3000 čínských vojáků šlo bránit město, pak ale záhadně zmizeli</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/irYvipsIJYQ" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/irYvipsIJYQ" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma 2. světová válka - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/10/bitva-utok.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Osudy potomků elitních nacistů: Z Gudrun Himmlerové se stala panovačná stařena, Heider Heydrich žije dodnes</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/deti-elitnich-nacistu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 29 Sep 2024 02:48:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[děti]]></category>
		<category><![CDATA[Nacisté]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193860</guid>

					<description><![CDATA[<p>Osudy potomků elitních nacistů. Z Gudrun Himmlerové se stala panovačná stařena, Heider Heydrich žije dodnes a podniká. Jejich dospívání však provázely problémy a šikana.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Druhá světová válka je stále temnou skvrnou v moderní historii. Jednalo se o nejkrutější konflikt, jaký lidstvo do té doby zažilo. <strong>Hitler a jeho pohlaváři se neštítili ničeho, aby dosáhli svého snu o nadřazené rase a mocné Třetí říši</strong>. Jedná se o stigma, se kterým se celé Německo vyrovnává dodnes, především proto, že stále žijí nebo do nedávna žily děti elitních nacistů, které se s odkazem svých otců museli nějak vypořádat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nesporn-psychologick-dopad">Nesporný psychologický dopad</h2>



<p>Je dokázáno, že uvěznění nebo poprava rodičů má velmi silný psychologický dopad na jejich děti. Většina z nás si nedokáže představit, co asi prožívaly děti elitních nacistů, které se o činech svých otců často dozvěděly až po válce. <strong>Do té doby žily ve spořádaných rodinách, mnohdy v luxusu a pohodlí a hrůzy okolního světa se jim vyhýbaly.</strong> Konec války pak pro ně představoval nepříjemné prozření. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-06-27T06:40:00+02:00">
                    27 června, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-bundesarchiv-bild-146-1972-039-44-heydrich-attentat-450x236.jpg" alt="Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/bundesarchiv-bild-146-1969-052-27-kinder-begrussen-heinrich-himmler-u-a-1024x538.jpg" alt="elitních nacistů" class="wp-image-193862 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/bundesarchiv-bild-146-1969-052-27-kinder-begrussen-heinrich-himmler-u-a-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/bundesarchiv-bild-146-1969-052-27-kinder-begrussen-heinrich-himmler-u-a-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/bundesarchiv-bild-146-1969-052-27-kinder-begrussen-heinrich-himmler-u-a-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/bundesarchiv-bild-146-1969-052-27-kinder-begrussen-heinrich-himmler-u-a-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/bundesarchiv-bild-146-1969-052-27-kinder-begrussen-heinrich-himmler-u-a.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Děti elitních nacistů se musely vypořádat s činy svých otců.</figcaption></figure></div>



<p>V útlém věku od nich byli odtrženi jejich milující otcové, kteří byli buď doživotně uvězněni, popraveni, nebo spáchali sebevraždu. Navíc musely tyto děti vyrůstat se stigmatem, které na nich činy jejich otců zanechaly. <strong>Díky svému příjmení pak čelily šikaně, problémům na školách a mnohdy měly také problém najít práci. </strong>Každý z nich tak musel najít vlastní cestu, <a href="https://www.stoplusjednicka.cz/potomci-bormanna-heydricha-himmlera-kde-skoncily-deti-elitnich-nacistu" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">jak se s tímto osudem vypořádat</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-osudy-d-t-elitn-ch-nacist">Osudy dětí elitních nacistů</h2>



<p>Celkem dobře se se svým údělem vypořádal <strong>Heider Heydrich, syn kata českého národa, Reinharda Heydricha</strong>. Ten se narodil v roce 1934 a dodnes žije nedaleko Mnichova. To, že je synem jednoho z elitních nacistů jednoduše přijal jako svůj osud a pouze se zasadil o to, aby tento odkaz zemřel s ním a nepřenášel se dál na jeho potomky. Dlouhá léta působil jako obchodní vedoucí letecké firmy a jako výkonný ředitel sdružení, které pečovalo o penzisty této firmy. </p>



<p><strong>Podobně svůj osud přijal také syn vedoucího kancléře Martina Bormanna</strong>, který nese jméno svého otce. Byl dokonce kmotřencem samotného vůdce, ale po vstupu do církve si nechal druhé jméno Adolf úředně zrušit. Nechal se vysvětit na kněze a často se účastnil nebezpečných misií v Africe. Zemřel v roce 2013.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-08-06T10:06:00+02:00">
                    6 srpna, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nacisticky-program-lebensborn/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                „Dejte dítě Führerovi“ aneb Jak fungoval nacistický program Lebensborn, který vychovával „pravé Árijce“            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nacisticky-program-lebensborn/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/06/vychova-arijcu-450x254.jpeg" alt="„Dejte dítě Führerovi“ aneb Jak fungoval nacistický program Lebensborn, který vychovával „pravé Árijce“" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/nacisticky-program-lebensborn/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/himmler-bambina-ariana-1024x538.jpg" alt="elitních nacistů" class="wp-image-193863 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/himmler-bambina-ariana-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/himmler-bambina-ariana-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/himmler-bambina-ariana-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/himmler-bambina-ariana-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/himmler-bambina-ariana.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Dcera šéfa SS Heinricha Himmlera nedala na svého otce dopustit a zarytě ho bránila.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obh-jci-sv-ch-rodi">Obhájci svých rodičů</h2>



<p>Některé děti elitních nacistů však později sdílely přesvědčení svých rodičů a snažily se jejich činy hájit. <strong>Jednou z nich byla také dcera šéfa SS Heinricha Himmlera, Gudrun Himmlerová.</strong> Když její otec spáchal sebevraždu, bylo jí patnáct let. Po válce se vyučila krejčovou, ale kvůli svému příjmení měla problém sehnat práci. Odmítala se ho však zříct a svého otce zarytě bránila. Stala se z ní sympatizantka neonacistické strany NPD a v roce 2018 zemřela jako zatrpklá a panovačná stařena. </p>



<p><strong>Podobně se k věci stavěl také Wolf Rüdiger Hess, syn Rudolfa Hesse</strong>. Ten si se svým otcem dopisoval celou dobu jeho věznění a zarytě ho obhajoval. Nikdy nepřipustil, že by se dopustil něčeho strašného a stal se zarytým popíračem holokaustu. Zemřel v roce 2001.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/deti-elitnich-nacistu/">Osudy potomků elitních nacistů: Z Gudrun Himmlerové se stala panovačná stařena, Heider Heydrich žije dodnes</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Československý zlatý poklad: Ukradli ho nacisté, zpět ho už ale nevrátili a dodnes není jasné, kde skončil</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/ceskoslovensky-zlaty-poklad/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 23 Sep 2024 02:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Poklad]]></category>
		<category><![CDATA[zlato]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193654</guid>

					<description><![CDATA[<p>Československý zlatý poklad. Nacisté ho ukradli a už ho nikdy nevrátili. O tom, kde je dnes, se vedou jen pouhé spekulace. Ztráta takového bohatství nás poznamenala dodnes.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Není to tak dávno, co se státní bohatství odvíjelo od množství vlastněného zlata. Tato vzácná komodita představovala nezávislost a soběstačnost daného státu. <strong>Ztráta zlatých rezerv poté znamenala brutální zásah do suverenity země</strong>. Krásně to demonstruje Československý zlatý poklad, se kterým bylo v průběhu 20. století nakládáno všelijak a jedná se o další temnou stránku našich dějin.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-eskoslovensk-zlat-poklad">Československý zlatý poklad</h2>



<p>Československý zlatý poklad začal vznikat hned po první světové válce. Vytvoření státního bohatství ve zlatě představovalo důležitý krok k upevnění nezávislého Československa po rozpadu Rakouska-Uherska. <strong>Významně se o něj tehdy zasloužil ministr financí Alois Rašín, kterému se podařilo shromáždit 12 tun zlata. </strong>Další významnou komoditu tvořily příspěvky českých a slovenských vlastenců. Během dvaceti let se tento poklad rozrostl na 95 tun zlata, díky kterému jsme si v Evropě vydobyli přední místo. To však nemělo mít dlouhého trvání.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-06-04T19:29:04+02:00">
                    4 června, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/pr-clanky/nejsilnejsim-bojovnikem-proti-inflaci-je-zlato-porazi-i-nemovitosti/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Nejsilnějším bojovníkem proti inflaci je zlato. Poráží i nemovitosti            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/pr-clanky/nejsilnejsim-bojovnikem-proti-inflaci-je-zlato-porazi-i-nemovitosti/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/06/zlato-450x225.jpg" alt="Nejsilnějším bojovníkem proti inflaci je zlato. Poráží i nemovitosti" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/pr-clanky/nejsilnejsim-bojovnikem-proti-inflaci-je-zlato-porazi-i-nemovitosti/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-118457642-s-1024x538.jpg" alt="Československý zlatý poklad" class="wp-image-193655 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-118457642-s-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-118457642-s-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-118457642-s-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-118457642-s-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-118457642-s.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Veškeré státní zlato nám vzali nacisté a už ho nikdy nevrátili.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-protektor-t-echy-a-morava">Protektorát Čechy a Morava</h2>



<p>Už se nejspíš nikdy nedozvíme, jaké by to bylo, kdyby nebyl v březnu 1939 vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Ačkoliv Hitlerovy mocenské ambice byly založeny především na ideologickém přesvědčení, <strong>lehce získaným bohatstvím rozhodně nepohrdl.</strong> Československý zlatý poklad mu tak v podstatě bez jakékoliv námahy doslova spadl do klína. </p>



<p>Českoslovenští představitelé se snažili uchovat státní poklad v bankách jiných evropských zemí. Tato snaha však byla marná. <strong>Veškeré zlato tak připadlo nacistům, kteří jím mohli financovat svou vojenskou agresi</strong>. Dokonce i samotný britský premiér Winston Churchill označil tento akt za „<a href="https://www.zlato.cz/zlato/jak-ceskoslovensko-prislo-o-predvalecny-zlaty-poklad/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">finanční Mnichov</a>“.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-06-26T06:36:00+02:00">
                    26 června, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zlato-jako-nastroj-krutych-poprav/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Zlato v hrdle, ale doslova: Takzvané čínské zlato bylo jedním z nejhorších druhů poprav            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zlato-jako-nastroj-krutych-poprav/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/gold-nugget-australia-4-16848647509-450x236.jpg" alt="Zlato v hrdle, ale doslova: Takzvané čínské zlato bylo jedním z nejhorších druhů poprav" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/zlato-jako-nastroj-krutych-poprav/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-6980108-s-1024x538.jpg" alt="Československý zlatý poklad" class="wp-image-193656 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-6980108-s-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-6980108-s-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-6980108-s-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-6980108-s-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/depositphotos-6980108-s.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Evropské banky odmítly československé zlato uschovat.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-eskoslovensk-bohatstv-se-u-nikdy-nevr-tilo">Československé bohatství se už nikdy nevrátilo</h2>



<p>Mnozí doufali, že se po konci druhé světové války Československý zlatý poklad zase vrátí. <strong>Místo toho však nastal táhlý a nelítostný diplomatický boj se západními mocnostmi</strong>. <a href="https://zoom.iprima.cz/zajimavosti/ceskoslovensky-zlaty-poklad-naciste" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Amerika a Anglie</a> požadovaly, aby byly zlatem splacené výdaje na vojenskou výpomoc a znárodněný majetek. Diplomatická pře trvala několik desetiletí. Teprve v roce 1982 se do Československa vrátilo 18,4 tun zlata, což byl pouhý zlomek jeho původního množství.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ceskoslovensky-zlaty-poklad/">Československý zlatý poklad: Ukradli ho nacisté, zpět ho už ale nevrátili a dodnes není jasné, kde skončil</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhadné labyrinty pod Berlínem: Někteří věří, že staré tunely jsou plné duchů</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/labyrinty-pod-berlinem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 03 Sep 2024 02:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[Studená válka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192984</guid>

					<description><![CDATA[<p>Záhadné labyrinty pod Berlínem. Místo, kde se prastaré duchařské legendy stávají realitou. Z některých příběhů dodnes mrazí a v tunelech dále panuje hrůzostrašná atmosféra.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Historie je plná tragických událostí, které po sobě dokáží zanechat nesmazatelné stopy. <strong>Místa, která poznamenaly četné tragédie, v sobě mají jistou strašidelnou energii a posilují jejich neblahou pověst.</strong> Mezi taková místa patří také paranormálními jevy prolezlé labyrinty pod Berlínem, které si svou dávku tragédií prožily jak během druhé světové války, tak v období studené války. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-hadn-labyrinty-pod-berl-nem">Záhadné labyrinty pod Berlínem</h2>



<p>Jako každé větší evropské město, také pod Berlínem se dá najít spletitý <a href="https://originalberlintours.com/discover-the-eerie-secrets-of-haunted-berlin-a-ghost-walking-tour/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">komplex podzemních chodeb</a>. <strong>Kdysi sloužily jako tajná skrýš, dnes vypráví tragický příběh Berlína a jeho obyvatel.</strong> Záhadné labyrinty pod Berlínem dokonce patří mezi vyhledávanou turistickou zastávku, kterou si užije každý milovník historie a paranormálních jevů. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-02-24T05:40:00+01:00">
                    24 února, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/bohnicky-hrbitov-blaznu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Bohnický hřbitov bláznů: Duchové, podivný chlad a zvláštní energie            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/bohnicky-hrbitov-blaznu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/02/bez-nazvu-2024-02-23t190652975-450x236.jpg" alt="Bohnický hřbitov bláznů: Duchové, podivný chlad a zvláštní energie" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/bohnicky-hrbitov-blaznu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-5-1024x538.jpg" alt="labyrinty pod Berlínem" class="wp-image-192986 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-5-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-5-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-5-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-5-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-5.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Lidé se v podzemí během druhé světové války ukrývali i několik hodin.</figcaption></figure></div>



<p>Během prohlídky se od místního průvodce dozvíte dosud neznámé příběhy lidí, kteří v podzemí Berlína našli svůj tragický konec. <strong>Místní věří, že duše těchto lidí labyrint nikdy neopustily</strong> a při troše štěstí dokonce můžete jednoho nebo dva duchy osobně potkat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kryt-p-ed-bombardov-n-m">Úkryt před bombardováním</h2>



<p>Stejně jako v jiných hlavních městech, také labyrinty pod Berlínem sloužily během druhé světové války k úkrytu před bombardováním. <strong>Při vyhlášení pohotovosti se zde schovávalo civilní obyvatelstvo ze všech koutů Berlína a ochranu jim poskytovalo pár vojáků. </strong>Hluboké tunely je dokázaly spolehlivě ochránit před bombami, které na povrchu ničily jejich domovy. Mnohdy se zde skrývali dlouhé hodiny, často bez jídla a vody. </p>



<p>Nebylo nijak neobvyklé, že po ukončení bombardování v tunelech zůstalo pár nešťastníků, kteří byli v panice ušlapáni nebo jednoduše nevydrželi všechen ten nápor. <strong>K opravdové tragédii však došlo v květnu 1945, kdy jednu část podzemí zatopila voda.</strong> Tehdy v tunelech zahynulo několik desítek lidí, kteří před vodou neměli kam utéct.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-03-12T05:37:00+01:00">
                    12 března, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/hororova-povest-ostrova-poveglia/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Chmurná pověst ostrova Poveglia: Ne nadarmo se mu přezdívá ostrov duchů            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/hororova-povest-ostrova-poveglia/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-poveglia-2-450x236.jpg" alt="Chmurná pověst ostrova Poveglia: Ne nadarmo se mu přezdívá ostrov duchů" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/hororova-povest-ostrova-poveglia/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-1-1024x538.jpg" alt="labyrinty pod Berlínem" class="wp-image-192987 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-1-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-1-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-1-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-1-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/berliner-unterwelten-1.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Berlínské podzemí vypráví neslavnou historii.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nikov-cesta-do-z-padn-ho-berl-na">Úniková cesta do Západního Berlína</h2>



<p>Další neslavné období zažily labyrinty pod Berlínem během studené války. Tehdy byl celý svět rozdělen na dvě poloviny – demokratický západ a sovětský východ. <strong>Rozdělení se nevyhnulo ani samotnému Berlínu, který od roku 1961 rozdělovala kamenná zeď. </strong>Nekompromisně tak od sebe na dalších více než 25 let oddělila rodiny a přátele. </p>



<p>Zeď byla dnem i nocí ostražitě hlídaná. <strong>Během let došlo k několika pokusům o útěk z Východního Berlína do Západního</strong>. Právě k těmto útokům sloužily také <a href="https://www.berliner-unterwelten.de/en/guided-tours/public-tours/under-the-berlin-wall.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">podzemní tunely</a>. Některé z nich byly úspěšné, jiné bohužel ne. Duše nešťastníků, kterým se nepodařilo dostat na svobodu, tam zůstávají dodnes.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/labyrinty-pod-berlinem/">Záhadné labyrinty pod Berlínem: Někteří věří, že staré tunely jsou plné duchů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>I ženské dozorkyně dokázaly páchat zlo: Maria Mandel a Irma Grese byly pro vězně v Osvětimi noční můrou</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/krute-zenske-dozorkyne/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 24 Aug 2024 02:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[nacismus]]></category>
		<category><![CDATA[vězení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192661</guid>

					<description><![CDATA[<p>Maria Mandel a Irma Grese. Ženské dozorkyně, jejichž zločiny v koncentračních táborech otřásly celým světem. Svých činů však nelitovaly ani před popravčí komorou.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Druhá světová válka předvedla světu doposud nepoznané hrůzy, kterých je lidská rasa schopna. Ta největší zvěrstva byla přitom páchána na židovských a jiných vězních v koncentračních táborech. <strong>Za jejich branami ztratili vězni titul člověka a mnohdy se s nimi zacházelo hůře než se zvířaty. </strong>Kromě vysilující práce, nedostatku jídla a vhodných podmínek pro život se museli potýkat například se šikanou a mučením ze strany fanatických dozorců. Mnohdy se přitom jednalo o ženské dozorkyně, které se v tom až příliš vyžívaly. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nel-tostn-ensk-dozorkyn">Nelítostné ženské dozorkyně</h2>



<p>V lidské společnosti jsou muži vnímáni jako ti silní jedinci, kteří jsou schopni nepředstavitelného násilí. Ve skutečnosti se však sklony k násilí nevyhýbají ani ženám, které dokáží být mnohdy ještě krutější. Důkazy můžeme nalézt například v nacistických koncentračních táborech, <strong>kde byly ženské dozorkyně hrůznější než jejich mužští kolegové</strong>. Takto neslavně se do historie vepsaly zejména dvě dozorkyně z Osvětimi – Maria Mandel a Irma Grese. Obě si během svého působení vysloužily přezdívku „Bestie“ a obě byly za své zločiny proti lidskosti po válce popraveny.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-05-10T06:39:00+02:00">
                    10 května, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/lidice-prezilo-par-deti/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Děti, které přežily Lidice: Život si zachránily, následky si však nesly do konce života            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/lidice-prezilo-par-deti/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/lidice-memorial-0088-450x236.jpg" alt="Děti, které přežily Lidice: Život si zachránily, následky si však nesly do konce života" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/lidice-prezilo-par-deti/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/lossless-page1-640px-maria-mandl-1947tiff-1024x538.png" alt="ženské dozorkyně" class="wp-image-192663 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/lossless-page1-640px-maria-mandl-1947tiff-1024x538.png 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/lossless-page1-640px-maria-mandl-1947tiff-320x168.png 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/lossless-page1-640px-maria-mandl-1947tiff-768x403.png 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/lossless-page1-640px-maria-mandl-1947tiff-720x378.png 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/lossless-page1-640px-maria-mandl-1947tiff.png 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Maria Mandel během soudu prohlásila, že by na svých skutcích nic neměnila.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bestie-maria-mandel">„Bestie“ Maria Mandel</h2>



<p><a href="https://allthatsinteresting.com/maria-mandl" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Maria Mandel</a> se narodila v roce 1912 a celý život strávila v zapadlé rakouské vesničce. Maria projevila zájem o nacistické hnutí hned po připojení Rakouska k Německé říši. <strong>Začala pracovat v koncentračním táboře Lichtenberg a krátce na to vstoupila do NSDAP.</strong> Svému vůdci a své práci byla plně oddána a velice rychle si získala oblibu u svých nadřízených. Nějakou dobu patřila mezi ženské dozorkyně v Ravensbrücku, až nakonec získala post vrchní dozorkyně v táboře Auschwitz II. </p>



<p>Poslední dva roky války pak velela ženskému oddílu v Osvětimi, kde každý den rozhodovala o tom, kdo půjde do plynové komory. <strong>Ve všech svých působištích byla vězni označována za Bestii, jelikož si až příliš užívala utrpení ostatních.</strong> Po válce se zkusila skrýt ve své rodné vesnici, kde ji však zajala americká armáda a převezla ji do Polska. Zde byla souzena za zločiny proti lidskosti, nad kterými neprojevila žádnou lítost a nakonec byla v roce 1948 popravena.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-06-27T06:40:00+02:00">
                    27 června, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-bundesarchiv-bild-146-1972-039-44-heydrich-attentat-450x236.jpg" alt="Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irma-grese-during-belsen-trial-1024x538.jpg" alt="ženské dozorkyně" class="wp-image-192664 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irma-grese-during-belsen-trial-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irma-grese-during-belsen-trial-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irma-grese-during-belsen-trial-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irma-grese-during-belsen-trial-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irma-grese-during-belsen-trial.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Irma Grese (uprostřed) měla z týrání lidí sexuální potěšení.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kr-sn-bestie-irma-grese">Krásná bestie Irma Grese</h2>



<p>Možná ještě hrůznější byla <a href="https://warfarehistorynetwork.com/article/irma-grese-the-blonde-beast-of-birkenau-and-belsen/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Irma Grese</a>, která byla podřízenou Marie Mandel. Irma se narodila v roce 1923 a od mládí se potýkala s nepřijetím a šikanou.<strong> Byla vnímána jako krásná, ale podprůměrně inteligentní dívka, která své místo našla až v dívčí nacistické organizaci.</strong> Její otec byl příznivcem nacistického hnutí a člen NSDAP. Irma svou kariéru začala jako zdravotní sestra a nějakou dobu pracovala v sanatoriu pro zraněné vojáky SS. </p>



<p>V roce 1942 se pak dostala mezi ženské dozorkyně v Osvětimi, do oddílu Marie Mandel. <strong>Kvůli její kráse a krutosti se jí přezdívalo Krásná bestie.</strong> Měla silné násilnické sklony a ráda vězeňkyně do krve bičovala. Násilí v ní vyvolávalo až sexuální stimulaci a často ji museli její nadřízení krotit. Ani Irma svých činů během soudu proti lidskosti nelitovala a byla popravena hned v prosinci 1945.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/krute-zenske-dozorkyne/">I ženské dozorkyně dokázaly páchat zlo: Maria Mandel a Irma Grese byly pro vězně v Osvětimi noční můrou</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Hrdinka Irena Sendlerová: Díky svému geniálnímu nápadu zachránila 2 500 židovských dětí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/hrdinka-irena-sendlerova/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 03 Aug 2024 02:43:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Německo]]></category>
		<category><![CDATA[Polsko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192059</guid>

					<description><![CDATA[<p>Hrdinka Irena Sendlerová. Zachránila přes 2 500 židovských dětí, vše díky geniálnímu nápadu, který si žádal obrovskou odvahu. Přesto se na její příběh téměř zapomnělo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Irena Sendlerová je jedna z nejméně známých hrdinek druhé světové války. <strong>Žena, která úspěšně zachránila 2 500 židovských dětí z Varšavského ghetta. </strong>Sama kvůli tomu čelila jisté smrti, ale její kuráž a odvaha byly neobyčejné. Její příběh připomíná dobro, které se v lidech skrývá a dokáže pomáhat i v těch nejhorších časech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-irena-sendlerov-zachra-ovala-d-ti">Irena Sendlerová zachraňovala děti</h2>



<p>Irena Sendlerová se narodila v roce 1910 v malém městečku nedaleko Varšavy. V dospělosti se z ní stala zdravotní sestra a celý život se snažila pomáhat potřebným. <strong>Polským židům začala pomáhat krátce po německé invazi do Polska v roce 1939. </strong></p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-06-27T06:40:00+02:00">
                    27 června, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/640px-bundesarchiv-bild-146-1972-039-44-heydrich-attentat-450x236.jpg" alt="Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/640px-irena-sendler-sculpture-at-irena-sendler-school-hamburg-germany-1024x538.jpg" alt="Irena Sendlerová" class="wp-image-192063 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/640px-irena-sendler-sculpture-at-irena-sendler-school-hamburg-germany-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/640px-irena-sendler-sculpture-at-irena-sendler-school-hamburg-germany-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/640px-irena-sendler-sculpture-at-irena-sendler-school-hamburg-germany-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/640px-irena-sendler-sculpture-at-irena-sendler-school-hamburg-germany-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/640px-irena-sendler-sculpture-at-irena-sendler-school-hamburg-germany.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Příběh Ireny Sendlerové se dnes připomíná po celém světě.</figcaption></figure></div>



<p>Pomohla vytvořit falešné doklady pro více než 3 tisíce židovských rodin, které se díky tomu vyhnuly koncentračním táborům. Později se přidala k polskému odboji zvanému <a href="https://www.amightygirl.com/blog?p=23101" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Žegota</a>. <strong>V roce 1943 působila jako vedoucí dětského oddělení Žegoty. </strong>Díky tomu dokázala ve Varšavském ghettu zajistit potřebnou lékařskou péči. V tom samém roce začala z ghetta pašovat židovské děti.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-sp-n-propa-ovala-2-500-d-t">Úspěšně propašovala 2 500 dětí</h2>



<p>Irena Sendlerová byla při své činnosti značně vynalézavá. Děti z ghetta pašovala v sanitkách s falešným dnem, v košících na ovoce, rakvích nebo dokonce v pytlích s bramborami. <strong>Jakmile se děti dostaly za hranice ghetta, Irena jim zajistila novou identitu a umístila je do spřátelených polských rodin</strong>. Důkladně si pravou identitu každého dítěte zapsala a připojila k němu informace o nové identitě a rodině. Věřila, že se většina dětí po válce vrátí ke svým rodinám. </p>



<p>Tyto nebezpečné záznamy uchovávala v zavařovacích sklenicích, které pečlivě ukryla na tajné místo. Nikdo jiný netušil, kde se záznamy nachází. <strong>Když zachránila přesně 2 500 dětí, dostala se do rukou gestapa</strong>. Ani během mučení však neprozradila umístění a totožnost dětí. Nakonec byla odsouzena k trestu smrti.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-10-02T07:05:00+02:00">
                    2 října, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/co-kdyby-hitler-vyhral-valku/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Jakým směrem by se ubíraly naše dějiny, kdyby Hitler vyhrál válku aneb Co se mohlo stát, ale nestalo?            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/co-kdyby-hitler-vyhral-valku/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/09/braniborska-brana-e1632265582335-450x300.jpg" alt="Jakým směrem by se ubíraly naše dějiny, kdyby Hitler vyhrál válku aneb Co se mohlo stát, ale nestalo?" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/co-kdyby-hitler-vyhral-valku/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irena-sendlerowa-2005-02-13-1024x538.jpg" alt="Irena Sendlerová" class="wp-image-192061 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irena-sendlerowa-2005-02-13-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irena-sendlerowa-2005-02-13-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irena-sendlerowa-2005-02-13-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irena-sendlerowa-2005-02-13-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/08/irena-sendlerowa-2005-02-13.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Irena Sendlerová zemřela ve věku 98 let.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-po-v-lce-upadla-v-zapom-n">Po válce upadla v zapomění</h2>



<p>Trestu smrti se naštěstí vyhla. Žegota byla schopná uplatit německé vojáky, aby Irenu propustili. Po zbytek války se však musela držet v ústraní a nemohla dál pomáhat. <strong>Irena Sendlerová se znovu pustila do práce hned po konci války</strong>. Aktivně se snažila navrátit ztracené děti jejich pravým rodinám. Většina z nich však své rodiče už znovu neviděla. Děti však válku přežily, a to bylo to nejdůležitější. </p>



<p>Na samotnou Irenu a její příběh se však po válce téměř zapomnělo. Do povědomí lidí se znovu dostala až v roce 1999, kdy se jejím příběhem zabývaly tři americké studentky. <strong>V roce 2007 byla dokonce nominována na Nobelovou cenu míru, ale kvůli dlouhým desetiletím prodlevy ji nemohla získat</strong>. Irena Sendlerová zemřela v roce 2008 ve věku 98 let.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/hrdinka-irena-sendlerova/">Hrdinka Irena Sendlerová: Díky svému geniálnímu nápadu zachránila 2 500 židovských dětí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 27 Jun 2024 02:40:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Smrt]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=190970</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vážně atentát na Heydricha proběhl tak, jak se říká? Uběhlo od něj už 82 let, kolem příběhu však panuje spousta nejasností. O významu celé akce však nemůže být pochyb.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Atentát na Heydricha, který je jinak znám jako operace Anthropoid, byl největší odbojovou akcí, která se na území Protektorátu Čechy a Morava během druhé světové války odehrála. <strong>Z dnešního pohledu lze akci hodnotit jako úspěšnou.</strong> Zároveň si však vyžádala tisíce lidských životů. Letos už od provedení akce uběhlo 82 let. Některé podrobnosti jsou však dodnes nejasné.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-chystan-atent-t-na-heydricha">Chystaný atentát na Heydricha</h2>



<p>Reinhard Heydrich byl zastupující říšský protektor, který v Protektorátu Čechy a Morava působil od roku 1941. Už v prvních týdnech svého působení dal českému národu jasně najevo, jak bude jeho správa země vypadat. Tvrdě se snažil potlačit český odboj. Nemilosrdně mučil a popravil několik studentů, kteří byli podezření z účasti v odboji. <strong>Nakonec si našel cestu k předním důstojníkům českého odboje, které nechal popravit.</strong> Tento akt však probudil exilovou vládu, která se rozhodla český odboj podpořit. <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Anthropoid" target="_blank">Operace Anthropoid</a> měla jeden jediný cíl &#8211; atentát na Heydricha.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-kladn-pl-nov-n-zaru-sp-ch-akce">Důkladné plánování zaručí úspěch akce</h2>



<p>Pro akci Anthropoid bylo vybráno několik československých parašutistů, kteří podstoupili speciální výcvik. Na území Protektorátu seskočili 28. prosince 1941. Členy výsadku byli také Jozef Gabčík a Jan Kubiš, kteří celou akci nakonec zdárně provedou. <strong>Následujících několik měsíců zasvětili detailnímu zkoumání Heydrichova harmonogramu</strong>. Už při výcviku bylo stanoveno, že nejlepší příležitost, kdy atentát na Heydricha provést, představuje jeho cesta ze zámečku v Panenských Břežanech na Pražský hrad. Ideální místo našli v zatáčce na ulici v Holešovičkách, kde muselo auto s říšským protektorem zpomalit. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anthropoid-27-may-1942-1024x538.jpg" alt="atentát na Heydricha" class="wp-image-190972 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anthropoid-27-may-1942-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anthropoid-27-may-1942-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anthropoid-27-may-1942-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anthropoid-27-may-1942-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anthropoid-27-may-1942.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>K atentátu došlo v pražských Holešovičkách.</figcaption></figure></div>



<p><strong>Po dlouhém plánování tak 27. května 1942 nastává osudný den</strong>. Údajně se nejdříve snaží Gabčík Heydricha zastřelit samopalem, který se mu však nejspíš zasekne. Následně tedy zpoza rohu vybíhá Kubiš a hází na auto nachystanou výbušninu. Tato posloupnost je však dodnes nejasná. Jisté však je, že je Reinhard Heydrich vážně zraněn a o pár dní později umírá. Akce Anthropoid je tedy úspěšná.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-nast-v-krut-odplata">Nastává krutá odplata</h2>



<p><a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=VCKmSEZrLlI" target="_blank">Smrt Reinharda Heydricha</a> však nezůstane nepovšimnuta a nese s sebou hned několik následků. Negativní dopad představuje následující krutá odplata, která se do historie zapíše jako takzvaná Heydrichiáda. <strong>Odstartuje jí útok německých jednotek na kostel, ve kterém se českoslovenští parašutisté ukrývají. </strong>Žádný z nich útok nepřežije. Němcům to však nestačí a pokračují v masivním vyhlazování českého obyvatelstva. Součástí Heydrichiády je také vyhlazení vesnic Lidice a Ležáky. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-05-11T06:40:00+02:00">
                    11 května, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/slavna-rodina-kennedyu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Smutné osudy rodiny Kennedyů: Někteří věří, že za atentáty a nemoci může kletba            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/slavna-rodina-kennedyu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/jfk-limousine-450x236.png" alt="Smutné osudy rodiny Kennedyů: Někteří věří, že za atentáty a nemoci může kletba" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/slavna-rodina-kennedyu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Atentát na Heydricha však přinese i několik pozitivních následků. <strong>Získá si uznání u západních mocností, které zruší Mnichovskou dohodu a navrátí Česku jeho původní hranice. </strong>Akce zároveň posílí český odboj a zasadí krutou ránu německému velení. O jejím historickém významu tak nemůže být pochyb.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyznamny-atentat-na-heydricha/">Atentát na Heydricha: Uběhlo již 82 let, kolem provedení však panuje mnoho nejasností</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Poklad německých vojáků má mít hodnotu až 830 miliard korun, zatím se ho ale nepodařilo najít</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/ukryty-poklad-nemeckych-vojaku/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 19 Jun 2024 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Poklad]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=190725</guid>

					<description><![CDATA[<p>Ukrytý poklad německých vojáků. Má hodnotu 830 miliard korun, stále se ho však nedaří najít. Vědci spekulují nad tím, kde může být. Skrýší má prý být dohromady jedenáct.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Druhá světová válka byla plná bezpráví, které bylo mířeno především proti Židům a dalším nepohodlným menšinám. Posedlost čistou árijskou rasou však nebyla jediná posedlost, která Hitlera a jeho důstojníky poháněla. <strong>Velkou motivaci představovaly také peníze a především zlato, které mohli v okupovaných územích nakrást.</strong> Mnoho okupovaných zemí tak přišlo kromě zlata a drahocenných kovů také o vzácná umělecká díla. Poklad německých vojáků se dodnes nepodařilo kompletně najít.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ztracen-poklad-n-meck-ch-voj-k">Ztracený poklad německých vojáků</h2>



<p>Už na počátku druhé světové války dostali němečtí vojáci jasný rozkaz &#8211; veškeré zlato a cennosti je nutné zkonfiskovat. Němci tak během několik let kruté války nakradli několik miliard dolarů ze všech okupovaných zemí Evropy. <strong>Poklad německých vojáků mělo tvořit především několik desítek tun zlata a dalších drahých kovů, drahé kameny a cenná umělecká díla.</strong> Němci tak doslova vzali vše cenné, co jim přišlo pod ruku. Zlaté a drahé kameny konfiskovali především Židům, které odváděli do koncentračních táborů. Připravili je dokonce i o zlaté zubní náhražky. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/schachtanlage-merkers-1024x538.jpg" alt="poklad německých vojáků" class="wp-image-190726 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/schachtanlage-merkers-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/schachtanlage-merkers-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/schachtanlage-merkers-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/schachtanlage-merkers-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/schachtanlage-merkers.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>V solném dole Merkers byly nelezny řady pytlů se zlatými cihlami.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zlat-d-l-v-n-meck-m-merkers">Zlatý důl v německém Merkers</h2>



<p>Historická data udávají, že se ve střední Evropě nachází okolo <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=RR5eZ-lUkbE" target="_blank">jedenácti tajných skrýší</a>, kde se může ztracený poklad německých vojáků nacházet. Jedním z nich byl i solný důl v Merkers nedaleko Frankfurtu. <strong>Dodnes se jedná o jedinou skrýš, kterou se spojencům zatím podařilo odhalit.</strong> Stalo se tak v dubnu roku 1945, když spojenecká vojska postupně osvobozovala okupovanou Evropu. V dole byla nalezena rozlehlá místnost zabezpečená železnými dveřmi plná nacistického zlata, které bylo v pytlích vyskládáno do nekonečných řad. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-01-31T05:29:00+01:00">
                    31 ledna, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/hledaci-pokladu-sili-z-mapy-pokladu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Hledači pokladů šílí na nizozemském venkově. Stará mapa možná označuje poklad zakopaný při ústupu německých vojáků            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/hledaci-pokladu-sili-z-mapy-pokladu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/01/hledaci-pokladu-detektor-450x253.jpg" alt="Hledači pokladů šílí na nizozemském venkově. Stará mapa možná označuje poklad zakopaný při ústupu německých vojáků" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/hledaci-pokladu-sili-z-mapy-pokladu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-velk-st-pokladu-st-le-chyb">Velká část pokladu stále chybí</h2>



<p>V solném dole <a rel="nofollow noopener" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Merkers-Kieselbach" target="_blank">Merkers</a> se však nacházel pouze zlomek toho, co Nacisté během let války nakradli. Podle posledních odhadů stále velká část pokladu chybí. Chybějící poklad německých vojáků by dnes měl hodnotu neuvěřitelných 830 miliard korun. <strong>Nacistický poklad je tak stále velmi oblíbený v okruhu amatérských hledačů pokladů</strong>. Badatelé i historici předpokládají, že většina chybějícího pokladu se stále skrývá v četných skrýších. Němečtí důstojníci neměli totiž po konci války většinou šanci si nakradený poklad užít. Většina z nich buď spáchala sebevraždu nebo čelili spravedlivému trestu při Norimberském tribunálu. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/ukryty-poklad-nemeckych-vojaku/">Poklad německých vojáků má mít hodnotu až 830 miliard korun, zatím se ho ale nepodařilo najít</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Smutný příběh Anny Frankové: Dodnes není jisté, kdo zařídil zpečetění osudu její rodiny</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/smutny-pribeh-anny-frankove/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 18 Jun 2024 02:31:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Nacisté]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=190716</guid>

					<description><![CDATA[<p>Smutný příběh Anny Frankové. Úspěšně se schovávala, pak přišla zrada. Dodnes není jasné, kdo rodinu udal a vyzradil okupačnímu vojsku její úkryt.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Deník Anny Frankové představuje jedinečné okénko, které představuje hrůzy druhé světové války z pohledu mladé dívenky. <strong>Z knihy, jejíž první vydání bylo publikováno hned dva roky po konci války, se stal celosvětový bestseller</strong>. Na jejím základě následně vznikla kritiky uznávaná divadelní hra a několikrát byla i zpracována do filmu. Samotná Anna se však konce války a následného úspěchu bohužel nedožila. Dodnes není jasné, kdo nacistům vyzradil místo jejich úkrytu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-smutn-p-b-h-anny-frankov">Smutný příběh Anny Frankové</h2>



<p>Příběh Anny Frankové se začíná psát 12. června 1942, kdy ke svým třináctým narozeninám dostane svůj první deník. Ihned do něj začne zaznamenávat své zážitky a úvahy a <strong>nepřestává ani ve chvíli, kdy se musí s celou rodinou ukrýt před nacistickým běsněním</strong>. Dne 6. července 1942 obdrží její starší sestra Marget příkaz k deportaci do koncentračního tábora. </p>



<p>Jelikož byli Frankové židovská rodina, nemohli podobnému příkazu nijak uniknout. <strong>Rodina se tedy rozhodla ukrýt v zadním domě původní firmy jejich otce Otty Franka.</strong> Zde rodina žila více než dva roky v naprostém utajení a tichosti tak, aby na sebe nijak neupozornili.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anne-frank-passport-photo-may-1942-1024x538.jpg" alt="Anny Frankové" class="wp-image-190717 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anne-frank-passport-photo-may-1942-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anne-frank-passport-photo-may-1942-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anne-frank-passport-photo-may-1942-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anne-frank-passport-photo-may-1942-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/06/anne-frank-passport-photo-may-1942.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Deník Anny Frankové dodnes podává důležité svědectví o krutostech druhé světové války.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-odhalen-krytu">Odhalení úkrytu</h2>



<p>Dodnes není jasné, jestli k odhalení úkrytu Anny Frankové a její rodiny došlo záměrně nebo náhodou. Jelikož se ale úspěšně ukrývali více než dva roky, pravděpodobně museli nacisté od někoho dostat tip, kde židovskou rodinu hledat. K odhalení úkrytu došlo<a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Den%C3%ADk_Anne_Frankov%C3%A9" target="_blank"> 4. srpna 1944.</a> <strong>V té době už v sobě rodina budovala silné naděje na vysvobození, které slibovalo úspěšné vylodění v Normandii.</strong> Když do jejich úkrytu vrazili vojáci, v první chvíli si tudíž mysleli, že přichází spojenci. </p>



<p>Bohužel se však jednalo o nacistické vojáky, kteří od sebe jednotlivé členy rodiny násilně odtrhli. <strong>Nejprve je deportují do koncentračního tábora Westerbork a poté do Osvětimi, kde v záři 1944 umírá Annina matka Edith</strong>. Anna se svou sestrou Marget jsou následně deportovány do tábora Bergen-Belsen, kde obě dívky v březnu 1945 umírají při epidemii tyfu. Ironií osudu je, že jen o měsíc později tábor osvobodí spojenecké vojsko. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-05-19T07:55:00+02:00">
                    19 května, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/4-nejpodivnejsi-veci-ktere-kdy-naciste-provadeli-aneb-obycejne-miminko-ktere-se-stalo-celosvetove-zname/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                4 nejpodivnější věci, které kdy Nacisté prováděli aneb obyčejné miminko, které se stalo celosvětově známé            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/4-nejpodivnejsi-veci-ktere-kdy-naciste-provadeli-aneb-obycejne-miminko-ktere-se-stalo-celosvetove-zname/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/02/swastikas-906653-1280-450x300.jpg" alt="4 nejpodivnější věci, které kdy Nacisté prováděli aneb obyčejné miminko, které se stalo celosvětově známé" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/4-nejpodivnejsi-veci-ktere-kdy-naciste-provadeli-aneb-obycejne-miminko-ktere-se-stalo-celosvetove-zname/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-jej-d-lo-ije-d-l">Její dílo žije dál</h2>



<p>Jediný, kdo se dožije konce války, je otec rodiny <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=MiVehITTbkk" target="_blank">Otto Frank</a>. Ten se taky následně zaslouží o vydání deníku Anny Frankové, který před nacisty ukryli rodinní přátelé. <strong>Deník obsahuje autentické vnímání reality války pohledem mladé dívenky</strong>. Dodnes se jedná o velmi emotivní čtení, které dokáže nejednoho čtenáře dohnat k slzám. Jedná se o důležité svědectví hrůz, které jsou lidé schopni páchat ve jménu zfanatizované ideje.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/smutny-pribeh-anny-frankove/">Smutný příběh Anny Frankové: Dodnes není jisté, kdo zařídil zpečetění osudu její rodiny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhada okolo Jana Masaryka: Nevědomky konzumoval omamující léky, kolegové mu šli po krku</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/smrt-jana-masaryka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 30 May 2024 02:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[politika]]></category>
		<category><![CDATA[vražda]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=189788</guid>

					<description><![CDATA[<p>Skutečná pravda ohledně Jana Masaryka. Kolegové se ho chtěli za každou cenu zbavit, do kávy mu sypali omamující látky a vyhodili ho z okna. Tak skončil nejoblíbenější politik své doby.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Úmrtí Jana Masaryka je dodnes obestřeno nevyjasněnými okolnostmi. Smrt, kterou komunisté automaticky označili za sebevraždu, byla po sametové revoluci vyšetřována jako vražda. Dodnes však můžeme jen spekulovat o tom, co se v ten <strong>osudný večer 10. března 1948 skutečně odehrálo</strong>. Mohli za smrtí významného českého politika stát komunisté, kteří chtěli zabránit jeho emigraci? Nebo mu šli po krku jeho kolegové, kteří ho už nevnímali jako oddaného demokrata?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podivn-mrt-jana-masaryka">Podivné úmrtí Jana Masaryka</h2>



<p>Je brzké ráno 10. března 1948 a tělo Jana Masaryka je nalezeno na nádvoří Černínského paláce. O pár dní později <strong>je případ komunisty uzavřen jako sebevražda. </strong>Jan Masaryk dlouhodobě trpěl depresemi, takže se jednalo o poměrně logické východisko z jeho bezvýchodné situace. Přesto se už v té době objevily názory, že mohl smrt někdejšího ministra zahraničí <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=37gwcmN_GKc" target="_blank">zapříčinit někdo jiný</a>. </p>



<p>Pozice, v jaké bylo tělo nalezeno, neodpovídá pozici, v jaké by se v takovém případě nacházelo tělo sebevraha. Za nehty měl mít údajně omítku, která by poukazovala na snahu zachytit se a v bytě byly nalezeny nedopalky tří druhů cigaret. Vše tak naznačuje, že se <strong>nerozhodl se svým životem skoncovat dobrovolně</strong>. Údajně mu měly být do kávy přimíchány omamující léky předtím, než ho neznámi pachatelé vyhodili z okna. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-laurence-steinhardt-a-jan-masaryk-1024x538.jpg" alt="Jana Masaryka" class="wp-image-189802 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-laurence-steinhardt-a-jan-masaryk-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-laurence-steinhardt-a-jan-masaryk-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-laurence-steinhardt-a-jan-masaryk-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-laurence-steinhardt-a-jan-masaryk-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-laurence-steinhardt-a-jan-masaryk.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Jan Masaryk našel své poslání jako český ministr zahraničí.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ivot-v-rodin-masaryk">Život v rodině Masaryků</h2>



<p>Život Jana Masaryka nikdy nebyl procházkou růžovým sadem, jak by se u tak významné rodiny mohlo předpokládat. Přísný až pedantský otec měl na své děti <a rel="nofollow noopener" href="https://artsandculture.google.com/story/tAXxEG5L9FXD5Q?hl=cs" target="_blank">velmi vysoké nároky</a> a máloco dokázal prominout. Poměrně bezprostřední Jan tak do rodiny intelektuálů moc nezapadal. <strong>Jeho školní prospěch byl mizerný a pro nic se nedokázal nadchnout</strong>. Na počátku 20. století je proto poslán k příbuzným do Ameriky takzvaně na převýchovu. I zde se však protlouká, jak jen může, a dokonce stráví několik týdnů v zařízení pro duševně nestabilní jedince. Sklon k depresím nejspíš zdědil po své matce, stejně jako všichni jeho sourozenci. </p>



<p>Do Čech se vrací až těsně před vypuknutím první světové války a narukuje do rakouské armády. Je tak protipólem svého otce, který mezitím v exilu buduje republiku. <strong>V nově vzniklém státě se pak chopí úřadu ministra zahraničí</strong>, ve kterém se konečně najde. Vyniká především svými řečnickými schopnostmi, díky kterým si získá oblibu u svých kolegů i širší veřejnosti. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/minister-jan-masaryk-a-statny-tajomnik-vladimir-clementis-na-slavnostnom-obede-1024x538.jpg" alt="Jana Masaryka" class="wp-image-189804 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/minister-jan-masaryk-a-statny-tajomnik-vladimir-clementis-na-slavnostnom-obede-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/minister-jan-masaryk-a-statny-tajomnik-vladimir-clementis-na-slavnostnom-obede-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/minister-jan-masaryk-a-statny-tajomnik-vladimir-clementis-na-slavnostnom-obede-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/minister-jan-masaryk-a-statny-tajomnik-vladimir-clementis-na-slavnostnom-obede-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/minister-jan-masaryk-a-statny-tajomnik-vladimir-clementis-na-slavnostnom-obede.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Jan Masaryk vynikal svým řečnickým nadáním.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ne-ekan-sympatie-k-rusku">Nečekané sympatie k Rusku</h2>



<p>Jméno Jana Masaryka v naších zemích dlouho působilo jako synonymum ke slovu demokracie. Mnozí kolegové proto nemohli rozdýchat jeho nečekané sympatie k Rusku, které začal vykazovat během a po konci druhé světové války. Podle všeho <strong>se nemohl vyrovnat se zradou západních mocností při podpisu Mnichovské dohody</strong>. Od té doby tak začne společně s prezidentem Benešem stranit Stalinovu Rusku a oba tak napomohou posílit moc KSČ.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2024-04-30T06:37:00+02:00">
                    30 dubna, 2024                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/prvni-republika-nejbohatsi-zeme/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                První republika byla jednou z nejbohatších zemí na světě. O svou pozici přišla kvůli komunismu            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/prvni-republika-nejbohatsi-zeme/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/masaryk-beth-alfa1-450x236.jpg" alt="První republika byla jednou z nejbohatších zemí na světě. O svou pozici přišla kvůli komunismu" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/prvni-republika-nejbohatsi-zeme/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Přesto zůstává Jan Masaryk <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Masaryk" target="_blank">přesvědčeným demokratem</a> a tento vnitřní rozpor v něm vyvolává mnohem častější deprese. Z toho důvodu se dlouhou dobu <strong>věřilo, že jednoduše spáchal sebevraždu.</strong> Přesto to nelze tvrdit s jistotou a nové poznatky neustále dokazují opak. Kdo však ve skutečnosti stál za skonem Jana Masaryka se už nejspíš nikdy nedozvíme.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/smrt-jana-masaryka/">Záhada okolo Jana Masaryka: Nevědomky konzumoval omamující léky, kolegové mu šli po krku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Děti, které přežily Lidice: Život si zachránily, následky si však nesly do konce života</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/lidice-prezilo-par-deti/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 10 May 2024 02:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Nacisté]]></category>
		<category><![CDATA[tragédie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=188872</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tragédie, která postihla Lidice, je jednou z nejhrůznějších kapitol 2. světové války. Pouze pár dětí dostalo šanci na nový život. Trpěly za to do konce života.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Lidice dodnes zůstávají smutnou připomínkou lidské krutosti. Rozkaz zněl jasně &#8211; muže a chlapce na místě zabít, ženy odvést do koncentračního tábora a děti, které se nehodí na německou převýchovu, vyhladit. <strong>Samotná vesnice měla být smazána z povrchu země</strong> i z mapy Protektorátu Čechy a Morava. Nacisté tento rozkaz splnili do puntíku. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-atent-t-na-heydricha">Atentát na Heydricha</h2>



<p>Smutný příběh Lidic se začíná psát už 27. května 1942, kdy je československými parašutisty spáchán <a rel="nofollow noopener" href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Vyhlazen%C3%AD_Lidic" target="_blank">atentát na říšského protektora</a> Reinharda Heydricha. Atentát proti vůdci Protektorátu Čechy a Morava je úspěšný, ale následky jsou více než tragické. <strong>Hlavním cílem nacistické pomsty se přitom stávají právě Lidice</strong>. Jednotky Wehrmachtu nic netušící vesnici obklíčí večer 9. června. Pravý masakr začíná následující den ráno. </p>



<p>Obyvatelé jsou vyvlečeni ze svých domovů a nahnáni na jedno místo. Ženy s dětmi následně odváží autobus do kladenského gymnázia, kde se rozhodne o jejich dalším osudu. <strong>Muži a chlapci od 15 let věku jsou po skupinkách vyváděni ke stodole</strong> a hromadně popraveni. Celkově je popraveno 173 mužů a chlapců a nejmladšímu z nich ještě nebylo ani 15 let. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-lidice-memorial-bas-relief-of-massacre-of-males-near-prague-czech-republic-02-1024x538.jpg" alt="Lidice" class="wp-image-188875 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-lidice-memorial-bas-relief-of-massacre-of-males-near-prague-czech-republic-02-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-lidice-memorial-bas-relief-of-massacre-of-males-near-prague-czech-republic-02-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-lidice-memorial-bas-relief-of-massacre-of-males-near-prague-czech-republic-02-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-lidice-memorial-bas-relief-of-massacre-of-males-near-prague-czech-republic-02-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/640px-lidice-memorial-bas-relief-of-massacre-of-males-near-prague-czech-republic-02.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Památník zesnulým v Lidicích</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-smutn-osudy-obyvatel">Smutné osudy obyvatel</h2>



<p>Ženy jsou násilně odtrženy od svých dětí. Všude je plno křiku a pláče, nikdo nechápe, co se vlastně děje. Němečtí důstojnici slibují, že se děti a matky za hodinku zase shledají. Nikdo jim ale nevěří. <strong>Ženy jsou odvezeny do koncentračního tábora v Ravensbrücku</strong>. Děti ve věku do 16 let jsou následně souzeny a sedm z nich je vybráno k převýchově v německých rodinách. Zbylých jednaosmdesát dětí míří do vyhlazovacího tábora v Chelmnu, kde je čeká jistá smrt. Samotné Lidice jsou <a rel="nofollow noopener" href="https://www.youtube.com/watch?v=j-V-wUkgeQw" target="_blank">do základů vypáleny</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-d-ti-kter-p-e-ily-lidice">Děti, které přežily Lidice</h2>



<p>Emilka Frejová,&nbsp;Eva Kubíková,&nbsp;Maruška Doležalová,&nbsp;Věrka Vokatá, sestry Anna a Marie Hanfové, Hanička Špotová a Vašík Zelenka. Jen těchto <a rel="nofollow noopener" href="https://epochaplus.cz/lidicke-deti-mozna-dosud-ziji-svou-identitu-ale-neznaji/" target="_blank">pár dětí</a> bylo před krutý osudem vyhlazovacího tábora ušetřeno. Splňovaly správné rasové předpoklady a byly poslány do dětského domova kousek od Poznaně, kde <strong>měly být převychovány na téměř čistokrevné Němce.</strong> Děti si musely rychle osvojit nový &#8222;rodný&#8220; jazyk &#8211; němčinu. Do dětského domova následně přicházely německé adoptivní rodiny. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-12-14T05:34:00+01:00">
                    14 prosince, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyhlazeni-lidic-historie/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Utrpení a muka: Od vyhlazení obce Lidice uběhlo 81 let, z dochovaných svědectví dodnes mrazí            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyhlazeni-lidic-historie/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/12/bez-nazvu-2023-12-13t210629256-450x236.jpg" alt="Utrpení a muka: Od vyhlazení obce Lidice uběhlo 81 let, z dochovaných svědectví dodnes mrazí" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/vyhlazeni-lidic-historie/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Děti ve věku tří nebo pěti let tak přijímají úplně novou identitu a několik let žijí podle nových pravidel. Většina z nich si na Lidice ani své pravé rodiče vůbec nepamatuje. Po válce se většinu z nich daří najít a časem se všichni do rodné země vrátí. <strong>Se svými pravými rodiči se však už nikdy neshledají</strong> a jako &#8222;bývalí Němci&#8220; prožívají v Česku poměrně kruté dětství.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/lidice-prezilo-par-deti/">Děti, které přežily Lidice: Život si zachránily, následky si však nesly do konce života</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jel na koncert a už ho nikdy nikdo neviděl: Kolem zmizení Glenna Millera je spoustu podivných teorií</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/zahadne-zmizeni-glenna-millera/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 22 Mar 2024 03:32:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[anglie]]></category>
		<category><![CDATA[osvobození]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=186197</guid>

					<description><![CDATA[<p>Záhadné zmizení a smrt oblíbeného jazzmana Glenna Millera stále zůstává záhadou. Zabila ho vlastní armáda nebo špatné počasí? Tato otázka zůstane nejspíš navždy nezodpovězená.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Legendární jazzman, který se kromě svých chytlavých písní proslavil především svým záhadným úmrtím. Glenna Millera čekal slavnostní koncert v Paříži, kde měl oslavit její osvobození od německé okupace. Místo toho našel svůj konec někde ve vodách Lamanšského kanálu. Stála za jeho tragickou smrtí poslední německá ofenziva, nešťastná náhoda nebo špatné počasí? Otázku si položila i redakce webu <a href="https://epochaplus.cz/podivna-smrt-popularniho-jazzmana/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">EpochaPlus</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-osobnost-glenna-millera">Osobnost Glenna Millera</h2>



<p>Když vypukla druhá světová válka, byl Glenn Miller už známým muzikantem. Nejdříve dobyl jazzovou scénu v Chicagu a následně si svou oblibu získal v celé Americe. Po útoku na Pearl Harbor, který znamenal vstup Ameriky do světového konfliktu, lákala vojenská kariera i jeho. Po neúspěšném začlenění se k námořnictvu <strong>našel své místo u letectva</strong>. Nikdy však aktivně nebojoval. Získaná hodnost majora, jeho osobnost a veselé písně sloužily jako nástroj k pozvednutí morálky mezi mužstvem. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jazz-jako-boj-proti-nacismu">Jazz jako boj proti nacismu</h2>



<p>Jeho rytmické hudební kousky se těšily velké oblibě u letců i civilního obyvatelstva. Společně s letci odletěl do Anglie, kde <strong>míval i 35 koncertů měsíčně</strong>. Pozvedával morálku, rozptyloval raněné vojáky a všem dohromady poskytoval možnost alespoň krátkého úniku před hrůzami, které prožívali. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/glenn-miller-band-1024x538.jpg" alt="Záběr z koncertu slavného jazzmana" class="wp-image-186222 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/glenn-miller-band-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/glenn-miller-band-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/glenn-miller-band-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/glenn-miller-band-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/glenn-miller-band.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Záběr z koncertu slavného jazzmana</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-osudn-let-do-pa-e">Osudný let do Paříže</h2>



<p>Po osvobození Paříže od nacistické okupace nadšeně přislíbil svou účast na slavnostním koncertu. 15. prosince 1944 odlétal z letiště Twinwood, které se nachází nedaleko Bedfordu. <strong>Všude byla hustá mlha a teploty pod bodem mrazu</strong>. Glenna Millera přitom myšlenka na zrušení odletu ani nenapadla. Účast na koncertu pro něj byla skutečně důležitá. Do Francie však jednomotorové letadlo s jazzmanem na palubě <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonska-ponorka-prevazela-zlato/">nikdy nedorazilo</a>. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2025-08-10T10:04:00+02:00">
                    10 srpna, 2025                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Jak přežít pád letadla: Pravidlo „plus 3, minus 8“ vám může zachránit život, dobře si ho zapamatuje            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/07/havarie-letadla-horici-motor-450x254.jpg" alt="Jak přežít pád letadla: Pravidlo „plus 3, minus 8“ vám může zachránit život, dobře si ho zapamatuje" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/jak-prezit-pad-letadla/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Podle některých se stal obětí nepříznivého počasí, při kterém letadlo mohlo lehce ztratit orientaci a následně se kvůlil nedostatku paliva zřítit. Existují také dohady, <strong>že se letadlo stalo obětí nešťastné náhody</strong>. Toho dne měli na Lamanšským kanálem spojenci shazovat nepoužité bomby po nezdařeném náletu na německý Siegen. Je možné, že se malé civilní letadlo připletlo do cesty jedné ze spojeneckých bomb? Může snad za předčasnou smrt Glenna Millera stejné letectvo, u kterého roky sloužil?</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zahadne-zmizeni-glenna-millera/">Jel na koncert a už ho nikdy nikdo neviděl: Kolem zmizení Glenna Millera je spoustu podivných teorií</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Japonská ponorka I-52: Zmizela v roce 1944, o 50 let později byla nalezena na dně Atlantiku</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/japonska-ponorka-prevazela-zlato/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 21 Mar 2024 04:59:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[Japonsko]]></category>
		<category><![CDATA[ponorka]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=186112</guid>

					<description><![CDATA[<p>Japonská ponorka, která převážela tuny zlata do okupované Francie, byla v roce 1944 potopena. Ohromný úplatek německým spojencům tak stále čeká na své objevení.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Oceány a mořská dna skrývají spoustu záhad. Kvůli špatné dostupnosti ale stále neznáme všechna tajemství živočichů a rostlin, kteří v hlubinách žijí. Velká <strong>hloubka také komplikuje pátrání po vracích lodí, ponorek a letadel</strong>, které v průběhu času našly své pohřebiště právě na dně oceánu. Jednou z nich je i japonská ponorka I-52, které se dnes přezdívá Zlatá ponorka. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-prvn-a-posledn-plavba">První a poslední plavba</h2>



<p>Japonská ponorka se na svou jedinou plavbu vydává počátkem roku 1944. Byla postavená tak, aby uvezla velké množství nákladu a jejím cílem byly břehy okupované Francie. Jak uvádí například web EpochaPlus, Japonci prý <a href="https://epochaplus.cz/lezi-na-dne-atlantiku-ponorka-plna-zlata/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ponorku naložili především hromadou zlata</a> a několika tunami vzácného zboží, včetně wolframu, opia či kofeinu. Náklad měl posloužit jako <strong>platba německým spojencům</strong> za dodanou vojenskou techniku. Plavba měla zabrat několik měsíců a většina trasy vedla skrze vody ovládané spojenci.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-japonsk-ponorka-ter-em-toku">Japonská ponorka terčem útoku</h2>



<p>S odstupem času se dá říct, že osud japonské ponorky I-52 byl předem zpečetěný. Svou významnou historickou roli v tom sehrál britský vědec <strong>Alan Turing, který slavně prolomil šifrovací kód Enigmy</strong>. Tím značně ulehčil strategické plánovaní vojenských akcí spojenců a významně přispěl k porážce Německa a ukončení druhé světové války. Japonská ponorka I-52 byla díky dešifrování tajných zpráv v hledáčku spojenců od počátku své plavby. </p>



<p>K útoku na nepřátelské plavidlo došlo v červnu 1944 poblíž Karibských ostrovů. Přítomnost ponorky zde detekoval útočný americký letoun. Po krátké výměně informací s velitelskou základnou <strong>dostal letoun povolení k útoku</strong>. Japonská ponorka podlehla hned při druhém shození bomb a potopila se i s celým svým drahocenným nákladem a posádkou na dno oceánu, ze kterého nebyla dodnes vyzvednuta.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-1024x538.jpg" alt="potápěč zkoumá vrak lodi na mořském dně" class="wp-image-186135 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/03/640px-igo-submarine-169-wreck.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Osud japonské ponorky I-52 byl zpečetěný už od chvíle, kdy vyplula na cestu</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zlato-i-m-rov-smlouva">Zlato i mírová smlouva</h2>



<p>Krátce po konci druhé světové války se začaly kolem potopení Zlaté ponorky šířit různé konspirační teorie. Jedna z nich uvádí, že měla údajně <strong>převážet návrh mírové smlouvy</strong>, který měl mířit k americkému prezidentovi. Japonci si tak měli chystat půdu pro vlastní kapitulaci v době, kdy začínalo být pomalu jasné, že se konflikt nevyvíjí ve prospěch Německa. Tuto informaci se ale nikdy nepovedlo potvrdit a ani není známo, že by Japonsko v té době <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/kruta-valka-ciny-a-japonska/">vůbec o uzavření míru uvažovalo</a>.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-10-09T06:34:00+02:00">
                    9 října, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/horke-zlato-trest/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Poprava zlatem: Dvě různé varianty, jedna hrozivější než druhá            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/horke-zlato-trest/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/10/zazdeni-za-ziva-2-450x236.jpg" alt="Poprava zlatem: Dvě různé varianty, jedna hrozivější než druhá" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/horke-zlato-trest/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<p>Japonská ponorka své tajemství v dohledné době pravděpodobně nevydá. Poslední pokus o její vyzvednutí a nalezení zlatého nákladu proběhl v roce 1994. Tehdy se <strong>povedlo z moře vytáhnout pouze jednu bednu</strong> z celkového nákladu ponorky. Po otevření v ní badatelé nalezli jen opium. Tuny zlata, které ponorka převážela, tak stále čekají na své nálezce.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/japonska-ponorka-prevazela-zlato/">Japonská ponorka I-52: Zmizela v roce 1944, o 50 let později byla nalezena na dně Atlantiku</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Zachránil polovinu židovské populace Budapešti před smrtí a pro zraněnou ženu skočil do proudu Dunaje: Carl Lutz</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/svycarsky-diplomat-zachranil-desetitisice-zidu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 24 Mar 2023 03:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=147093</guid>

					<description><![CDATA[<p>V roce 1944 začali nacisté s masivními deportacemi maďarských židů. Úsilí diplomata Carla Lutze část jejich plánů na masové vraždění nakonec zmařilo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Během druhé světové války neměli židé v Maďarsku, jež bylo spojencem nacistického Německa, na růžích ustláno. Ovšem maďarský vládce regent Miklós Horthy je <strong>odmítal poslat na smrt do vyhlazovacích táborů</strong>. Vše se změnilo, když byl nacisty v roce 1944 svržen a noví vládci z fašistické Strany šípových křížů začali s deportacemi stovek tisíc židů. Postavil se proti tomu švýcarský diplomat Carl Lutz a desetitisíce lidí se mu nakonec před jistou smrtí ochránit podařilo.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-ma-arska-diplomat-pomohl-ut-ci-60-tis-c-m-lid">Z Maďarska diplomat pomohl utéci 60 tisícům lidí</h2>



<p>Již v prvních letech války se Carl Lutz, pracující na švýcarském velvyslanectví jako vicekonzul, snažil židům v Maďarsku pomáhat. Začal <strong>spolupracovat s Židovskou agenturou pro Izrael</strong>, aby se židé mohli dostat na Blízký východ. Ovšem když se v roce 1944 začala situace zhoršovat, musel svoji práci ještě více zintenzivnit. Odhaduje se, že nakonec díky němu z Maďarska odešlo kolem 60 tisíc lidí včetně 10 tisíc <a href="/tag/deti/">dětí</a>.</p>



<p>S Maďary a Němci se mu při zahájení deportací podařilo dojednat, že švýcarské velvyslanectví může vydat dopisy a dokumenty poskytující 8 tisícům židů ochranu a umožňující jim odejít. <strong>Lutz se svými spolupracovníky pojal povolení velmi specificky</strong> a opravdu dokumenty číslované 1 až 8 000 vydal, ale mnohé z nich opakovaně, další navíc byly falšovány. Akurátní Němci i Maďaři sice většinu těchto dokumentů s nevolí, ale přeci jen akceptovali.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zran-nou-idovku-vyt-hl-z-eky">Zraněnou židovku vytáhl z řeky</h2>



<p>Pokud se židé potřebovali skrýt, využívali domů pod švýcarskou <a href="/tag/ochrana/">ochranou</a>, v jednom okamžiku jich bylo plných 76. Jedním z nich byl i obchodní dům nazývaný Skleněný dům, kde našlo útočiště plných 3 tisíce židů. Známá je i historka, kdy<strong> </strong>maďarští <strong>fašisté ze Strany šípových křížů zabíjeli židy v ulicích Budapešti</strong> a Lutz osobně jednu zraněnu židovku vytáhl z proudu Dunaje. V listopadu 1944 následoval hromadný pochod židů do táborů smrti a ještě po cestě mnohým vydal doklady, a tak je zachránil.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/skleneny-dum-zide-fronta.jpg" alt="" class="wp-image-147087 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/skleneny-dum-zide-fronta.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/skleneny-dum-zide-fronta-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/skleneny-dum-zide-fronta-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/skleneny-dum-zide-fronta-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/skleneny-dum-zide-fronta-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Přes 60 tisíc židů byla zhruba polovina židovské populace Budapešti a činnost Lutze je někdy přirovnávána k Oskaru Schindlerovi, ale je mnohem méně známý. Po válce byl dokonce za své<strong> </strong>činy <strong>ve Švýcarsku kárán kvůli překračování svých pravomocí</strong> a možnému ohrožení neutrálního statutu země. Jeho činnost vlast přehodnotila až v roce 1958 a dnes se nakonec za své činy dočkal uznání a stal se prvním Švýcarem zapsaným na seznamu Spravedlivých mezi národy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/svycarsky-diplomat-zachranil-desetitisice-zidu/">Zachránil polovinu židovské populace Budapešti před smrtí a pro zraněnou ženu skočil do proudu Dunaje: Carl Lutz</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Němci měli věřit, že invaze v Normandii je jen zástěrka. Rozsáhlá operace Fortitude South byla nakonec nesmírně úspěšná</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/nemci-uverili-ze-normandie-je-zasterka/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 23 Feb 2023 03:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[2. světová válka]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=142798</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vylodění v Němci okupované Evropě bylo riskantní záležitostí. Úspěšnému provedení napomohla operace, která měla nepřítele přesvědčit, že hlavní útok nakonec přijde jinde.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Když Spojenci připravovali vylodění ve Francii, věděli, jaká rizika je čekají. Německá armáda měla ve Francii rozmístěné veliké síly včetně obávaných elitních tankových divizí. Pokud by se všechny vrhly na spojenecké jednotky, <strong>mohly by je doslova zahnat zpět do moře</strong>. Proto Spojenci vymysleli plán s názvem Fortitude South s cílem přesvědčit Němce, že Normandie je jen zastírací manévr a hlavní operace se uskuteční v Pas-de-Calais, aby si silné jednotky drželi v záloze a neposlali je proti vylodění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spojenci-pot-ebovali-v-normandii-z-skat-as">Spojenci potřebovali v Normandii získat čas</h2>



<p>Operace Fortitude South nebyla jediná, další byla i operace Fortitude North s cílem přesvědčit Německo o vylodění v Norsku a probíhalo i mnoho dalších akcí na oklamání nepřítele. Ale <strong>Fortitude South byla jednoznačně nejdůležitější</strong>, protože měla donutit vázat silné jednotky daleko od Normandie, kam by se jinak mohly relativně rychle přesunout dříve, než se Spojencům podaří oblast zabezpečit proti jakémukoli útoku.</p>



<p>Klamná operace začala již na konci roku 1943, i když její základy tajné služby položily během celé války. Měly na své straně několik výhod. Pas-de-Calais je nejblíže Velké Británii a <strong>jeho zvolení za místo invaze se zdálo logické</strong>. Také se odtud dalo snadno postupovat na Německo. <a href="/tag/adolf-hitler/">Hitler</a> a mnozí němečtí velitelé byli přesvědčeni, že invaze proběhne právě zde. Proto šlo hlavně o to jejich přesvědčení ještě posílit.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="709" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/falesne-cluny-anglie.jpg" alt="" class="wp-image-142794 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/falesne-cluny-anglie.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/falesne-cluny-anglie-320x227.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/falesne-cluny-anglie-768x545.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/falesne-cluny-anglie-287x203.jpg 287w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/falesne-cluny-anglie-720x510.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Spojenci proto doslova vybudovali falešnou invazní armádu v okolí Doveru, aby vzbudili dojem, že se zde připravuje k útoku. Do jejího čela postavili Němci obávaného generála George Pattona. U pobřeží postavili <strong>vojenská ležení s falešnými domy, vojenskou technikou </strong>nebo vyloďovacími čluny ze dřeva, překližky a plátna. Zároveň simulovali čilou komunikaci mezi falešnými jednotkami, aby vzbudili dojem, že se na něco připravují. Do karet jim hrála skutečnost, že Němci již téměř nebyli schopni posílat nad Velkou Británii letecký průzkum.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-n-me-t-agenti-pracovali-pro-brity">Němečtí agenti pracovali pro Brity</h2>



<p>Významnou roli hráli i dříve odhalení němečtí agenti, kteří začali pracovat pro britskou stranu. Němci netušili, že pracují pro Brity, v minulosti od nich dostávali i správné informace. Nyní začali hlásit pozorování jednotek a další <strong>údaje, které zapadaly do jiných informací</strong>. Spojenci také využívali řízených úniků z diplomatických kanálů. Jejich výhodou bylo, že uměli dešifrovat německou komunikaci, což Němci nevěděli, a mohli si tedy i kontrolovat, jak jejich lest vlastně funguje.</p>



<p>Důležitým prvkem bylo i ničení infrastruktury v okupované Francii. Letectvo útočilo na Normandii, ale na Pas-de-Calais a jeho okolí ještě silněji. Německo nakonec uvěřilo tomu, že vylodění v Normandii je jen operace s cílem <strong>odlákat silné tankové divize z Pas-de-Calais do Normandie</strong>, aby poté útok proběhl zde. Když za několik týdnů pochopili, že hlavní vylodění opravdu proběhlo v Normandii, bylo již pozdě. Spojenci měli na pobřeží dost sil a zásob a byli schopni německé jednotky porazit.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nemci-uverili-ze-normandie-je-zasterka/">Němci měli věřit, že invaze v Normandii je jen zástěrka. Rozsáhlá operace Fortitude South byla nakonec nesmírně úspěšná</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
