První republika byla jednou z nejbohatších zemí na světě. O svou pozici přišla kvůli komunismu

První republika patřila až do nástupu komunismu mezi nejbohatší země Evropy. Komunisté však veškerý vývoj zastavili. Podaří se nám ještě někdy získat zašlou slávu?

Zdroj fotografie: Imrich (talk) 14:36, 26 July 2008 (UTC) / Creative Commons / CC BY-SA

Věděli jste, že Československo bylo v době první republiky jednou z nejbohatších zemí světa? První republika si svou pozici dokonce dokázala udržet i během velké hospodářské krize ve 30. letech a během druhé světové války. Úpadek HDP přepočteného na jednoho obyvatele tak nastal až s příchodem komunismu a vzpamatováváme se z něj ještě dnes.

Bohatá první republika

Přehledné srovnání ukazatelů HDP jednotlivých států na jednoho obyvatele přichystal youtubový kanál VGraphs. Někoho možná překvapí, že bývalá první republika v tomto srovnání vyšla poměrně dobře. Československu se dařilo především ve 20. letech minulého století, kdy se každoročně umisťovalo na 11. až 15. příčce nejbohatších zemí Evropy. V roce 1926 se dokonce vyšplhalo i do první dvacítky nejbohatších zemí světa. První skluz přišel s velkou hospodářskou krizí v roce 1929, která však negativně ovlivnila téměř celý svět.

Silný průmysl

K silnému ukazateli HDP na jednoho obyvatele v té době přispíval především těžký průmysl, který se více koncentroval v české části tehdejší republiky, zatímco Slovensko a Podkarpatská Rus byly spíše zemědělsky zaměřené. Dá se tedy říct, že české země v té době táhly celkový HDP nahoru. Významně tomu přispíval zbrojní průmysl, který byl v Česku značně vyspělý a rozvinutý.

Zapomenout ovšem nesmíme ani na Tomáše Baťu, který svým slavným obuvnickým průmyslem také značně přispíval ke státnímu bohatství. Zároveň se jednalo o průmysly, které fungovaly i ve chvíli, kdy první republika zanikla počátkem druhé světové války. V té době hrála významnou ekonomickou roli také tiskárna Steinbrener, která měla sklady po celém světě a vydávala desítky milionů knih ročně.

Nástup komunismu

Ukazatel HDP se po konci války začal opět pomalu zvedat. Šlo to však mnohem pomaleji a moc mu neprospívala politická nestabilita a nástup komunismu. Komunistický převrat znamenal naprostou reformu ekonomiky a centrálního plánování. Došlo k zestátnění všech velkých firem, které přispívaly k národnímu bohatství. Na počátku 50. let došlo k zásadní měnové reformě, která znehodnotila velké množství úspor.

Nejhorší období pak pro Československo představovala 70. a 80. léta, kdy veškerý průmysl v podstatě stagnoval. Vyrábělo se pouze tak, aby se plnily plány, ale nikdo neřešil efektivitu výroby nebo její inovace. Po sametové revoluci a divokých 90. letech se však začal ukazatel HDP opět pozvolna zvedat. Otázkou však zůstává, zda ještě někdy dosáhneme bohatství, které měla první republika.