Elizebeth Friedman rozlouskla 12 000 šifer tužkou a papírem. Americká vláda její jméno tajila desítky let
Elizebeth Smith Friedman rozluštila za kariéru přes 16 000 šifrovaných zpráv, většinu ručně, bez dešifrovacích strojů. Její jméno přitom zůstalo utajené 62 let.
Obsah článku
V březnu 1942 zachytil tým vedený Elizebeth Friedman sérii šifrovaných depeší nacistických agentů v Jižní Americe. Zprávy popisovaly pohyb lodi RMS Queen Mary u brazilského pobřeží a mířily ke štábům německých ponorek. Na palubě bylo 8 398 amerických vojáků. Varování se dostalo ke kapitánovi včas; loď provedla vyhýbací manévry a ponorky ji minuly. Friedman v té době pracovala s malým týmem, bez elektromechanických strojů, které měl k dispozici slavný britský Bletchley Park. Jejími zbraněmi byly tužka, papír a systematická analýza vzorců v zachycených textech. A přesto dokázala lámat šifry agenturních verzí Enigmy používaných nacistickými okruhy v západní hemisféře.
Školné s šestiprocentním úrokem
Elizebeth Smithová se narodila v roce 1892 v Indianě jako nejmladší z deseti dětí. Její otec další vzdělávání žen neschvaloval. Neposlal ji pryč s prázdnýma rukama, ale školné jí nepokryl darem. Půjčil jí ho. Se šestiprocentním úrokem. Na studium si musela vydělat a půjčku splatit do posledního centu. Studovala na Wooster College a studium dokončila na Hillsdale College.
Zlom přišel v roce 1916, kdy nastoupila do Riverbank Laboratories v Illinois. Původně měla hledat skryté kódy v Shakespearových hrách, excentrický projekt mecenáše George Fabyena. Jenže právě tam se naučila pracovat s šiframi a kódy systematicky. Sama později řekla, že baconovské šifry vedly „logicky a přijatelně“ k moderním vojenským šifrám. Za první světové války se z Riverbanku stal inkubátor americké kryptografie a Elizebeth spolu s budoucím manželem Williamem Friedmanem vedla první významné dešifrovací práce pro americkou vládu. Společně vydali osm metodických sešitů, které se podle U.S. Naval Institute staly základem moderní kryptologie.
Tužka proti pašerákům i nacistům
Ve dvacátých letech přešla Friedman k pobřežní stráži. Její kryptanalytická jednotka vypadala spíš jako improvizace než vládní útvar: jedna šifrantka a jedna úřednice, žádné stroje, žádný rozpočet na techniku. Přesto do roku 1931 vybudovala sedmičlennou sekci, která během prohibice rozluštila přes 12 000 šifrovaných zpráv pašeráků alkoholu. NSA ji dnes označuje za průkopnici oboru.
Pak přišla válka a s ní jiný protivník. Nacistické zpravodajské služby provozovaly v Latinské Americe desítky tajných rádiových okruhů. Friedman a její tým, stále menší než dvacet lidí, rozbili 48 tajných sítí a rozluštili kolem 4 000 agenturních zpráv. Pracovali proti třem různým variantám Enigmy, které PBS označuje za „téměř stejně složité“ jako ty, s nimiž bojoval Bletchley Park. Rozdíl byl v prostředcích: zatímco Turingův tým měl k dispozici elektromechanické bomby a stovky analytiků, Friedman luštila rotorové šifry ručně. Využívala frekvenční analýzu, rozpoznávání jazykových vzorců a techniku zvanou řešení „in depth“: když protivník udělal chybu a vyslal více zpráv stejným klíčem, skládala texty pod sebe a hledala opakující se pozice.
Epizoda s Queen Mary nebyla ojedinělá. Její práce chránila spojenecké atlantské trasy, po nichž proudily zásoby i vojáci do válkou zasažené Evropy.
Vyznamenání pro někoho jiného
Po převzetí její jednotky námořnictvem se formálním velitelem stal důstojník Leonard Jones, muž, kterého Friedman sama vycvičila. Jones dostal Legion of Merit a britský Řád britského impéria. Friedman dostala zvýšení platu ze 4 200 na 5 390 dolarů ročně.
Jako civilistka stála mimo vojenskou hierarchii. Její jméno se na oficiálních záznamech často vůbec neobjevovalo. Dokumenty o práci její jednotky, Coast Guard Unit 387, zůstaly utajené. Šedesát dva let. Odtajněny byly až v roce 2008. Mezitím se veřejným symbolem americké kryptologie stal její manžel William, prezentovaný jako „otec NSA“.Elizebeth spoluvytvářela základy téhož oboru, ale v oficiálních záznamech zůstala skryta pod iniciálami „ESF“ uváděnými pod dešifrovanými zprávami.
Nebyla přitom jedinou ženou, kterou americká kryptologie využila, ale jejíž zásluhy zapomněla uznat. Agnes Meyer Driscollová byla klíčovou postavou námořní kryptanalýzy a Genevieve Grotjan Feinsteinová pomohla rozbít japonský systém Purple. NSA uvádí, že během druhé světové války pracovaly v americké kryptologii tisíce žen. Většina zůstala neznámá.
Pozdní spravedlnost z archivu
Uznání přicházelo po kapkách. V roce 1999 ji NSA zařadila do Síně slávy kryptologie. Pobřežní stráž po ní pojmenovala budoucí hlídkovou loď. Její jméno nese i společná budova Friedmanových v areálu NSA. Ale skutečný zlom nastal teprve po roce 2008, kdy se badatelé a novináři dostali k odtajněným spisům a mohli poprvé popsat plný rozsah její válečné práce. Dokument PBS The Codebreaker, který vychází z knihy Jasona Fagonea, patří dnes k nejpřístupnějším zpracováním jejího příběhu; české vydání se nám zatím nepodařilo dohledat.
Příběh Elizebeth Friedman není jen o ženě, která lámala šifry bez strojů. Je o tom, jak snadno instituce přepíše zásluhy člověka, který nepasuje do jejího obrazu hrdiny. Stačí, aby šlo o civilistku stojící mimo velitelskou linii, a šedesát dva let se o ní nikdo nedozví.