<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>rakovina &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/rakovina/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Mon, 09 Nov 2026 07:30:13 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>rakovina &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Viagra zablokovala v nádorových buňkách vývoz cholesterolu. Bez něj ztratily energii a přestaly migrovat</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/sildenafil-viagra-metastaze-cholesterol-vyzkum/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Nov 2026 14:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220900</guid>

					<description><![CDATA[<p>Sildenafil, účinná látka Viagry, uvěznil v nádorových buňkách cholesterol. V pokusech na myších se pak metastázy šířily do plic výrazně hůř.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V laboratoři Ayelet Erezové na Weizmannově institutu v izraelském Rechovotu hledali vědci slabinu, kterou zhoubné buňky potřebují ve chvíli, kdy opouštějí původní ložisko a vydávají se tělem dál. Našli ji na nečekaném místě: v zacházení s cholesterolem. Sildenafil, známý především jako tabletka na erektilní dysfunkci, zasáhl buněčnou logistiku tak, že tuk potřebný ke stavbě membrán i k výrobě energie zůstal zamčený v lysozomech, buněčných „skladištích“. Cholesterol uvnitř buňky fyzicky byl, jen se k němu nedalo dostat. Nádorové buňky pak hůř migrovaly a myším ubylo metastáz. Na Viagře je tu zajímavá jediná věc: zasahuje metabolickou závislost, bez které se metastazující buňka neobejde.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cholesterol pod zámkem: jak sildenafil zablokoval buněčný sklad</h2>



<p>Sildenafil normálně tlumí enzym PDE5A. Ten rozkládá signální molekulu cGMP, takže když enzym zpomalí, cGMP v buňce přibývá. U erekce tím uvolní hladké svalstvo cév. Tým kolem Erezové ale zjistil, že nadbytečný cGMP dělá v nádorové buňce ještě něco dalšího. Váže se na NPC1, transportér v membráně lysozomů, který má za úkol vyvážet cholesterol ven do zbytku buňky.</p>



<p>Studie publikovaná v časopise <a rel="nofollow noopener" href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/42446922/" target="_blank">Cancer Research</a> popisuje celý řetězec jako nekanonickou, tedy dosud neznámou dráhu závislou na cGMP. Zjednodušeně probíhá takto:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>PDE5A</strong> je zablokovaný sildenafilem,</li>



<li><strong>cGMP</strong> se hromadí a přisedá na transportér NPC1,</li>



<li><strong>NPC1</strong> přestává spolehlivě vyvážet cholesterol z lysozomů,</li>



<li><strong>cholesterol</strong> uvízne uvnitř a buňce chybí tam, kde ho potřebuje,</li>



<li><strong>mitochondrie a lipidové rafty</strong> strádají,</li>



<li><strong>migrace</strong> buněk se zpomalí.</li>
</ul>



<p>Na mechanismu je pozoruhodná jeho nenápadnost. Lék nádorovou buňku přímo nezabíjí, pouze jí odepře přístup k surovině, kterou má po ruce. Připomíná to plnou spíž, od níž někdo schoval klíč.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Metastázám dochází palivo i schopnost pohybu</h2>



<p>Proč by buňka bez dostupného cholesterolu měla zpomalit? Cholesterol tvoří kostru buněčných membrán a hlavně jejich specializovaných ostrůvků zvaných lipidové rafty. Právě v nich sedí receptory a signální molekuly, které řídí přichycování k okolí, změnu tvaru a pohyb. Když se rafty rozpadnou, buňka ztrácí orientaci i trakci.</p>



<p>Druhým zásahem je energie. Sekundární rozbor studie, který zveřejnil Williams Cancer Institute, uvádí pokles tvorby ATP, hlavní energetické měny buňky, a nárůst stresu v mitochondriích. Metastazující buňka přitom spotřebuje hodně: musí se protahovat tkání, prorážet bariéry, přežít cestu krevním řečištěm a uchytit se v cizím prostředí. S oslabenými elektrárnami na takovou výpravu jednoduše nemá.</p>



<p>Autoři efekt ověřovali na celé řadě modelů. Pracovali s myšími nádory prsu (4T1), plic (LLC) a tlustého střeva (MC38), s buňkami odebranými pacientkám s triple-negativním karcinomem prsu, tedy jedním z nejagresivnějších typů, a v části s kombinovanou léčbou také s modely prostaty. V buněčných testech klesla schopnost migrace, u zvířat ubylo metastatických ložisek v plicích.</p>



<p>Jeden detail stojí za pozornost. Sildenafil podle studie výrazněji ovlivnil šíření nádoru než růst primárního ložiska. Podle nás to dává smysl: původní nádor si vystačí s pomalejším tempem, zatímco buňka na cestě potřebuje každou molekulu energie. Lék tak míří spíš na fázi, která pacienty zabíjí nejčastěji, protože za většinu úmrtí na rakovinu odpovídají právě metastázy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Statiny jako druhá brzda a stopa v datech desítek tisíc pacientů</h2>



<p>Kde sildenafil uzavírá sklad, tam statiny zastavují výrobu. Tyto běžné léky na snížení cholesterolu brzdí jeho biosyntézu v buňce. Kombinace tak v modelech útočí ze dvou stran: na distribuci cholesterolu, který už v buňce je, i na tvorbu nového. Studie mluví o aditivním antimetastatickém účinku, tedy o tom, že se efekty obou léků sčítají.</p>



<p>Vědci pak sáhli do zdravotních záznamů izraelské pojišťovny Clalit, která pokrývá zhruba pět milionů lidí. Vybrali 40 567 mužů ve věku 35 až 65 let, u nichž byla v letech 2008 až 2017 diagnostikována rakovina. Podle sekundárního rozboru vypadala čísla takto:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Skupina pacientů</th><th>Riziko úmrtí do 5 let</th></tr></thead><tbody><tr><td>Uživatelé statinů s 1 až 2 výdeji sildenafilu</td><td>o 17 % nižší</td></tr><tr><td>Uživatelé statinů se 3 a více výdeji sildenafilu</td><td>o 31 % nižší</td></tr><tr><td>Pacienti s diabetem 2. typu a rakovinou, statiny + 3 a více výdejů sildenafilu</td><td>o 41 % nižší</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Čím víc výdejů, tím silnější souvislost. Takový dávkový gradient patří mezi signály, které epidemiologové berou vážně. Přesto jde jen o statistickou souvislost. Záznamy nemohly zachytit soukromé ani internetové nákupy Viagry, chyběly úplné údaje o stadiu nádoru a o protinádorové léčbě. Muži, kteří si sildenafil opakovaně vyzvedávají, mohou být navíc v lepší kondici, aktivnější nebo pečlivější ve vztahu ke zdraví. Retrospektivní data takové zkreslení vyloučit nedokážou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Od myších plic k onkologické ordinaci vede dlouhá cesta</h2>



<p>Argument pro sildenafil dnes stojí na souběhu tří vrstev: buněčných kultur, myších modelů a zpětné analýzy pacientských dat. Chybí čtvrtá, rozhodující: prospektivní klinická studie, v níž by pacienti po diagnóze dostali sildenafil se statinem a lékaři sledovali, zda se jim metastázy objeví později, nebo vůbec.</p>



<p>Výhodou starých léků je známý bezpečnostní profil. Fáze I, první testování na lidech zaměřené na snášenlivost, dávku a načasování, tak může proběhnout rychleji. Nová indikace, nová kombinace a křehcí onkologičtí pacienti však vlastní ověření vyžadují vždy.</p>



<p>Jak mohou takové příběhy dopadnout, ukazují dva předchůdci. Metformin, lék na cukrovku, budil v onkologii podobné naděje. Randomizovaná studie MA.32 s 3 649 pacientkami s rizikovým karcinomem prsu však významné zlepšení přežití bez návratu nemoci nepřinesla. Aspirin podávaný 1 550 pacientům po léčbě kolorektálního karcinomu ve studii ASCOLT pětileté přežití bez nemoci také výrazně neposunul. Sildenafil se dnes nachází tam, kde oba kandidáti stáli před lety: má elegantní mechanismus a povzbudivá data, tvrdá zkouška ho teprve čeká.</p>



<p>V otevřeném evropském registru CTIS jsme pro sildenafil dohledali čtyři studie. Týkaly se kožních vředů u systémové sklerózy, erektilní dysfunkce, vlivu léčby štítné žlázy na erekci a onemocnění tepen dolních končetin. Kombinaci se statinem proti metastázám mezi nimi nenajdete. V americkém registru ClinicalTrials.gov figuruje dokončená onkologická studie se sildenafilem u gliomu, ovšem ve spojení se sorafenibem a kyselinou valproovou. Na cholesterol se zatím nikdo klinicky nezaměřil.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Viagra na předpis a mimo indikaci: proč ji pacient nemá zkoušet sám</h2>



<p>Viagra je v celé Evropské unii lékem vázaným na předpis. Podle přehledu <a rel="nofollow noopener" href="https://www.ema.europa.eu/en/medicines/human/EPAR/viagra" target="_blank">Evropské lékové agentury</a> je schválená pro léčbu erektilní dysfunkce u dospělých mužů. Rakovina mezi indikacemi nefiguruje. Lékař by ji onkologickému pacientovi mohl předepsat jen v režimu takzvaného off-label použití, které česká legislativa připouští za přesně daných podmínek. Jak vysvětluje <a rel="nofollow noopener" href="https://sukl.gov.cz/faq/muze-lekar-pouzit-nejaky-lek-neschvalenym-zpusobem/" target="_blank">SÚKL</a>, lékař musí pacienta informovat a za případnou újmu odpovídá zdravotnické zařízení. Realističtější cestou zůstává zapojení do klinické studie, jakmile nějaká vznikne.</p>



<p>Samoléčba je přitom riskantní. Sildenafil snižuje krevní tlak a nebezpečně reaguje s nitráty, které užívají lidé se srdečními potížemi, i s riociguátem. Nehodí se po nedávné mrtvici či infarktu, při velmi nízkém tlaku, závažných onemocněních srdce ani u některých očních diagnóz. Statiny vyžadují individuálně nastavenou dávku a kontrolu jaterních testů, mohou způsobit bolesti svalů, vzácně i jejich rozpad, a atorvastatin se potýká s interakcemi přes jaterní enzym CYP3A4. U člověka podstupujícího chemoterapii či imunoterapii se tyto vlivy mohou nepředvídatelně sčítat s protinádorovou léčbou.</p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/sildenafil-viagra-metastaze-cholesterol-vyzkum/">Viagra zablokovala v nádorových buňkách vývoz cholesterolu. Bez něj ztratily energii a přestaly migrovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>V září 1953 se spotřeba cukru v Británii zdvojnásobila. Děti narozené před a po datu se liší rizikem pěti typů rakoviny</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/omezeni-cukru-diti-nizsi-riziko-rakoviny-studie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 09 Nov 2026 04:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[válka]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220903</guid>

					<description><![CDATA[<p>Když Británie 26. září 1953 zrušila příděly cukru, jeho spotřeba vyletěla na dvojnásobek. Ročníky narozené těsně předtím mají dnes nižší riziko pěti typů nádorů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na podzim 1953 se britské domácnosti poprvé po čtrnácti letech mohly do sytosti zásobit cukrem. Dospělý Brit předtím snědl zhruba 41 gramů cukru denně, po uvolnění přídělů se jeho spotřeba vyšplhala přibližně na 80 gramů. Z obyčejného politického rozhodnutí se tak nechtěně stal jeden z nejcennějších pokusů v dějinách výživy. Ekonomové Chen Zhu a Weilong Zhang teď v časopise <a rel="nofollow noopener" href="https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2610287123" target="_blank">PNAS</a> ukázali, že lidé, jejichž první tisícovka dní života připadla na dobu přídělů, mají v dospělosti výrazně nižší riziko rakoviny jater, prostaty, plic, konečníku a prsu. Jejich buňky navíc podle všeho stárnou pomaleji. Sladká chuť z kolébky tak zjevně vrhá stín na celá desetiletí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Konec cukrových přídělů: den, kdy Británie zesládla</h2>



<p>Příděly stolního cukru skončily přesně 26. září 1953. Datum zaznamenává i dobová vládní zpráva <a rel="nofollow noopener" href="https://assets.publishing.service.gov.uk/government/uploads/system/uploads/attachment_data/file/549145/Domestic_Food_Consumption_and_Expenditure_1953.pdf" target="_blank">National Food Survey</a> za rok 1953, která popisuje, jak domácnosti po odstranění limitů okamžitě změnily nákupní chování. Do té doby měla každá rodina pevně stanovenou dávku. Pak ji nic neomezovalo.</p>



<p>Pro vědce je klíčové, že se celý skok týkal hlavně cukru. Ostatní velké skupiny potravin se podle navazujících analýz měnily mnohem méně a cukr představoval víc než tři čtvrtiny nárůstu přijímaných kalorií. Zajímavý detail: přídělový režim držel příjem přibližně v mezích, které dnes doporučuje Světová zdravotnická organizace. Po jeho skončení se Britové ocitli na dvojnásobku.</p>



<p>Podobnou kapitolu zná i české prostředí. Československo zrušilo lístkový systém na potraviny 1. června 1953, tedy jen pár měsíců před Brity. Šlo ovšem o součást měnové reformy a celkové proměny zásobování, takže jako čistý cukrový experiment poslouží hůř. Výzkum, který by české ročníky z té doby propojil s pozdějším výskytem rakoviny, zatím chybí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Pět typů rakoviny a čísla, která překvapí</h2>



<p>Autoři pracovali s daty britské biobanky UK Biobank, rozsáhlé databáze se zdravotními údaji zhruba půl milionu lidí. Vybrali z ní 64 761 účastníků narozených mezi lety 1951 a 1956 a rozdělili je podle toho, kolik ze svých prvních 1 000 dnů prožili v době přídělů. Srovnávací skupinu tvořili lidé počatí až po konci regulace a narození od července 1954.</p>



<p>Výsledky vyjádřené takzvaným poměrem rizik vypadají takto:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Typ nádoru</th><th>Poměr rizik (HR)</th><th>Nižší relativní riziko zhruba o</th></tr></thead><tbody><tr><td>Játra a nitrojaterní žlučové cesty</td><td>0,31</td><td>69 %</td></tr><tr><td>Prostata</td><td>0,48</td><td>52 %</td></tr><tr><td>Plíce</td><td>0,59</td><td>41 %</td></tr><tr><td>Konečník</td><td>0,60</td><td>40 %</td></tr><tr><td>Prso</td><td>0,64</td><td>36 %</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Studie navíc sledovala délku telomer, ochranných čepiček na koncích chromozomů, které se s každým dělením buňky zkracují. Lidé z přídělových ročníků je měli delší, což autoři převádějí přibližně na 2,2 roku pomalejšího biologického stárnutí. Nádory i telomery tedy ukazují stejným směrem.</p>



<p>Navazuje to na starší zjištění týmu publikované v Science. Rané vystavení cukrovým přídělům tam souviselo s rizikem cukrovky 2. typu nižším zhruba o 35 % a s rizikem vysokého tlaku nižším o 20 %, přičemž obě nemoci se u přídělových ročníků objevovaly později.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč je britský přirozený experiment tak přesvědčivý</h2>



<p>Většina výzkumů výživy naráží na stejný problém: rodiny, které jedí méně sladkého, se od ostatních liší i v mnoha dalších ohledech. Mají jiné příjmy, vzdělání, zvyky. Britský případ tuhle past elegantně obchází. O tom, kolik cukru dítě dostalo, nerozhodovali rodiče, nýbrž datum v kalendáři a vládní nařízení platné pro celou zemi.</p>



<p>Podle nás právě tady leží nejpevnější opora celého zjištění. Srovnávají se děti ze stejného prostředí, které od sebe dělí jen pár měsíců narození. Výsledky navíc vykazují dávkovou závislost: čím déle člověk v raném věku žil v přídělovém režimu, tím nižší riziko. Takový vzorec náhoda produkuje jen velmi neochotně.</p>



<p>Proč zrovna první tisícovka dní? Jde o období od početí do druhých narozenin, které UNICEF označuje za nejkritičtější pro výživu. Mozek se tehdy proměňuje rychleji než kdykoli později, formuje se imunita, metabolismus i chuťové preference. Autoři zmiňují několik možných cest k pozdějším nádorům: inzulinovou rezistenci, chronický zánět, ztučnění jater vlivem fruktózy či hormonální signály spojené s inzulinem a růstovým faktorem IGF-1. Přídělové ročníky navíc i v dospělosti jedly méně cukru a pestřeji. Rané prostředí tedy možná vtisklo návyky na celý život.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co studie o cukru znamená pro dnešní batolata</h2>



<p>Relativní pokles o desítky procent neznamená osobní pojistku. Jaterní nádor se ve sledovaném souboru objevil jen u 115 lidí, rakovina prsu u necelých 2 500. U vzácné nemoci může velký relativní rozdíl představovat pro jednotlivce jen malou změnu absolutní pravděpodobnosti. Pro srovnání: kouření v Británii stojí za zhruba 15 % všech nádorů, nadváha a obezita za přibližně 6 %.</p>



<p>Pro rodiče z toho přesto plyne srozumitelné poselství, které se kryje s oficiálními doporučeními. Česká zdravotnická platforma <a rel="nofollow noopener" href="https://www.nzip.cz/clanek/2117-sladkosti-v-detskem-jidelnicku" target="_blank">NZIP</a> uvádí pro děti do dvou let nulový příjem přidaného cukru, pro věk 2 až 4 roky nejvýše 16 gramů denně a pro 4 až 7 let maximálně 20 gramů. Státní zdravotní ústav dodává, že starší české děti mezi 6 a 15 lety získávají z přidaných cukrů průměrně 14 % energie, tedy víc, než WHO považuje za rozumné.</p>



<p>V praxi pomáhá několik jednoduchých kroků:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>nesladit kaše, příkrmy ani pití,</li>



<li>jako běžný nápoj podávat vodu, džusy jen výjimečně,</li>



<li>místo ochucených jogurtů volit bílé,</li>



<li>sladkou chuť dopřávat v podobě celého ovoce, sušenky a kapsičky se sirupem omezit,</li>



<li>na etiketách hledat údaj o přidaných cukrech.</li>
</ul>



<p>Změna jídelníčku má v dospělosti smysl kvůli obezitě, cukrovce i zánětu. Že by dokázala zcela vymazat stopu prvních dvou let, ale zatím nikdo nedoložil.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/omezeni-cukru-diti-nizsi-riziko-rakoviny-studie/">V září 1953 se spotřeba cukru v Británii zdvojnásobila. Děti narozené před a po datu se liší rizikem pěti typů rakoviny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jedna limonáda denně, 2,45× vyšší riziko rakoviny žaludku. Umělá sladidla jsou ale mimo podezření</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/jedna-limonada-denne-245x-vyssi-riziko-rakoviny-zaludku-umela-sladidla-jsou-ale-mimo-podezreni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 13 Oct 2026 12:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=219299</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kdo podle rozsáhlé americké studie vypil denně víc než jednu porci slazeného nápoje, měl 2,45krát vyšší riziko rakoviny žaludku. U nápojů s umělými sladidly se takový vztah neobjevil.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>V roce 1986 začaly tisíce amerických zdravotních sester a lékařů vyplňovat dotazníky o tom, co jedí a pijí. Odpovídali pravidelně celé desítky let a vědci z Mass General Brigham a Harvardu jejich odpovědi nyní propojili s diagnózami. Ze 112 284 účastníků onemocnělo 278 lidí žaludečním adenokarcinomem, tedy nejčastější formou rakoviny žaludku. V jedné skupině se případy vyskytovaly zřetelně častěji: u lidí, kteří si slazený nápoj dopřávali každý den. Ve srovnání s těmi, kdo ho pili méně než jednou za měsíc, u nich vědci po zohlednění dalších faktorů vypočítali poměr rizik 2,45. Analýza vyšla online 17. srpna 2026 v odborném časopise Gastro Hep Advances a její sdělení je nepříjemně jednoduché: malý každodenní zvyk může zanechat v těle větší stopu, než se na první pohled zdá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Porce 2,37 dl: kolik limonády stačí k vyššímu riziku rakoviny žaludku</h2>



<p>Výzkumníci počítali v porcích o objemu 237 mililitrů. Odpovídá to menší sklenici, zhruba třem čtvrtinám běžné třetinkové plechovky. Plechovka o objemu 330 ml tedy představuje asi 1,4 porce. Kdo si k obědu otevře jednu kolu, do rizikové skupiny se tím dostane.</p>



<p>Za nápoje slazené cukrem autoři podle <a rel="nofollow noopener" href="https://news.massgeneralbrigham.org/en/daily-sugar-sweetened-beverages-higher-risk-of-stomach-cancer" target="_blank">Mass General Brigham</a> považovali sycené limonády, ovocný punč, citronády a sportovní nápoje. Uměle slazenou skupinu tvořily nízkokalorické sycené nápoje typu light a zero. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojímá kategorii slazených nápojů ještě šířeji. Zahrnuje do ní také energetické nápoje, ochucené vody a kávu nebo čaj s přidaným cukrem.</p>



<p>Výsledky se lišily podle pohlaví. U žen vyšel poměr rizik 3,04, u mužů 1,99. Souvislost se ukázala v obou kohortách, intervaly spolehlivosti jsou však široké. U mužů se dolní hranice dotýká jedničky, tedy hodnoty, která by znamenala žádný rozdíl. Vyšší odhad u žen proto bude potřebovat další ověření.</p>



<p>Studie míří na rutinu. Sklenice limonády na narozeninové oslavě v jejích datech nijak nefiguruje, protože referenční skupina pila sladké nápoje méně než jednou měsíčně a riziková skupina je měla na stole každý den. Právě tahle každodennost je v celém příběhu podstatná.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Relativní a absolutní riziko: co číslo 2,45 znamená pro běžného člověka</h2>



<p>Číslo 2,45 zní dramaticky. Abychom ho mohli posoudit, je potřeba ho položit vedle absolutních hodnot. Žaludeční adenokarcinom patří mezi vzácnější nádory. V celé kohortě připadalo na 100 000 osoboroků přibližně 8,7 případu. Osoborok označuje jednoho člověka sledovaného jeden rok.</p>



<p>Mezi nejvášnivějšími pijáky slazených nápojů zaznamenali vědci 31 případů během 190 674 osoboroků. V referenční skupině to bylo 57 případů během 744 034 osoboroků. Po přepočtu vychází zhruba 16 případů proti 8 na 100 000 osoboroků. Riziko se tedy přibližně zdvojnásobilo, ovšem z nízkého základu.</p>



<p>Zjednodušeně: kdyby 100 000 lidí pilo slazený nápoj denně po dobu jednoho roku, onemocnělo by z nich zhruba šestnáct. Mezi stejným počtem lidí, kteří limonádu téměř nepijí, by to bylo osm. Rozdíl působí skromně, na úrovni celé populace a desítek let se ale sčítá.</p>



<p>Autoři sami připomínají, že jde o observační studii. Ukazuje souvislost, příčinu prokázat neumí. Lidé, kteří pijí víc limonád, se mohou lišit i jinak, třeba stravou, hmotností nebo jinými návyky. Výzkumníci řadu těchto proměnných statisticky zohlednili, zbytkové zkreslení ale vyloučit nelze. Chybí také podrobná data o rodinné anamnéze, endoskopických vyšetřeních a přesném umístění nádorů.</p>



<p>Jedno z nabízejících se vysvětlení studie oslabuje. Bakterie Helicobacter pylori, kterou Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny řadí mezi lidské karcinogeny už od roku 1994, je nejpevněji doloženou příčinou rakoviny žaludku. Vědci ji otestovali v podskupině 940 účastníků. Protilátky mělo zhruba 37 % žen a 34 % mužů, přičemž konzumace slazených nápojů s infekcí nesouvisela. Představa, že pijáci limonád byli jednoduše častěji nakažení, tím ztrácí oporu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tekutý cukr bez sytící brzdy: proč by sladké pití mohlo škodit žaludku</h2>



<p>Proč by zrovna nápoj měl hrát roli? Autoři si všimli, že se zvýšeným rizikem souvisel také celkový příjem fruktózy, hlavního sladidla amerických limonád. U uměle slazených variant se po úpravě na další faktory vztah neobjevil. Pozornost se tak stáčí ke cukru samotnému, nikoli k bublinkám, barvivům nebo kofeinu.</p>



<p>Jako možné mechanismy uvádějí autoři přibývání na váze, inzulinovou rezistenci, nerovnováhu steroidních hormonů, chronický zánět, poškození DNA a změny střevního mikrobiomu. Žádný z nich studie přímo neměřila. Všechny však zapadají do známého obrazu toho, co dlouhodobý nadbytek cukru s organismem provádí.</p>



<p>Podle nás je tu klíčová forma, v jaké cukr do těla vstupuje. Jablko obsahuje cukr, ale zároveň vlákninu, kterou je potřeba rozkousat a strávit. Ta zpomaluje vstřebávání a dává tělu signál sytosti. Limonáda žádnou podobnou brzdu nemá. Podle harvardské databáze The Nutrition Source se nápoje bez vlákniny tráví rychleji, méně zasytí a snadno se jimi „přepije“ o stovky kilokalorií navíc. Cukr se do krve dostane rychle, svačinu nenahradí a nepřinese ani bílkoviny, ani vitaminy či minerální látky.</p>



<p>Proto denní limonáda vychází jako nenápadný zvyk s nepoměrně velkým metabolickým otiskem. Jedna 237mililitrová porce běžné limonády obsahuje orientačně kolem 28 gramů cukru. Světová zdravotnická organizace doporučuje držet volné cukry pod 10 % denního energetického příjmu, ideálně kolem 5 %. Při 2 000 kilokaloriích denně to odpovídá zhruba 25 gramům. Jediná malá sklenice tak ideální denní strop sama o sobě přesahuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Češi a limonády: statisticky vypijeme téměř porci denně</h2>



<p>Americká data mají k českým konzumentům blíž, než by se mohlo zdát. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://csu.gov.cz/docs/107508/0d4b011d-0f8d-28cf-5155-e189d7061c70/2701392501.pdf?version=1.0" target="_blank">Českého statistického úřadu</a> vypil průměrný obyvatel v roce 2023 téměř 83 litrů limonád, v roce 2024 už skoro 86 litrů. Po vydělení počtem dní v roce vychází zhruba 0,96 porce o objemu 237 ml denně, v roce 2024 dokonce téměř přesně jedna.</p>



<p>Jde o orientační přepočet. Statistika sleduje litry, kdežto americká studie frekvenci pití. Do limonád patří i méně slazené varianty a průměr zahrnuje děti, seniory i lidi, kteří sladké nápoje vůbec nepijí. Spotřeba se proto mezi jednotlivci výrazně liší. Pro část populace však limonáda znamená pravidelný návyk, který odpovídá právě rizikové skupině ze studie.</p>



<p>Rakovina žaludku přitom v Česku není zanedbatelnou diagnózou. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.svod.cz/res/file/karty-diagnoz/c16.pdf" target="_blank">Národního onkologického registru</a> přibylo v letech 2018 až 2022 průměrně 1 474 nových případů ročně, tedy 13,8 na 100 000 obyvatel. Častěji onemocní muži (17,0 na 100 000) než ženy (10,8 na 100 000) a medián věku při diagnóze se pohybuje mezi 70 a 72 lety.</p>



<p>Americkou kohortu tvořili převážně bílí zdravotníci ve věku 30 až 75 let. Přenos jejích výsledků na českou populaci je biologicky věrohodný, epidemiologicky ale nepřímý. Česká populace se liší výskytem helikobakterové infekce, solením, kouřením i pitím alkoholu. Právě tyto faktory řadí Světový fond pro výzkum rakoviny mezi ustálené příčiny rakoviny žaludku. Slazené nápoje se k nim zatím přidávají jako nový observační signál, nikoli jako doložená příčina srovnatelné váhy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čím nahradit kolu: praktické alternativy bez paniky</h2>



<p>Studie žádný „bezpečný limit“ nestanovuje. Porovnávala dva extrémy: téměř nulovou konzumaci a každodenní pití. Kdo si limonádu dá několikrát do roka, z těchto dat žádné měřitelné osobní riziko nevyčte. Smysl má zaměřit se na denní rutinu, ne na výjimky.</p>



<p>Uměle slazené nápoje vyšly v tomto konkrétním srovnání lépe. Studie však nebyla navržena jako obecný verdikt o bezpečnosti sladidel a WHO nedoporučuje spoléhat se na ně jako na hlavní strategii omezování cukru. Kola bez cukru tak může posloužit jako přechodný krok, cílem by ale měla být změna chuťových návyků.</p>



<p>Rozumné alternativy:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Voda z kohoutku</strong>, v Česku levná, kvalitní a dostupná prakticky všude</li>



<li><strong>Perlivá nebo sodová voda bez cukru</strong>, pokud vám chybí bublinky</li>



<li><strong>Voda s plátky citronu, limetky, okurky nebo snítkou máty</strong>, která dodá vůni bez kalorií</li>



<li><strong>Neslazený čaj</strong>, horký i vychlazený, s bylinkami nebo ovocem</li>



<li><strong>Káva bez cukru</strong>, případně postupně méně oslazená</li>
</ul>



<p>Stoprocentní džusy stojí mimo kategorii nápojů s přidaným cukrem, WHO je ale přesto řadí mezi zdroje volných cukrů. Harvardští odborníci doporučují omezit je na malou sklenici a dát přednost celému ovoci, které si vlákninu ponechává.</p>



<p>Nejjednodušší strategie spočívá v nenápadné výměně. Plechovka k obědu se dá nahradit sodovkou s citronem a odpolední energetický nápoj neslazeným ledovým čajem. Během několika týdnů se chuťové pohárky přizpůsobí a původní limonáda začne připadat přeslazená.</p>



<p>Za 35 let dotazníků se z jedné sklenice denně stalo více než dvanáct tisíc sklenic na každého pravidelného pijáka. Organismus si takovou sumu pamatuje, i když jednotlivé doušky dávno zapomeneme.</p>



<p>Pro přesnost doplňujeme několik poznámek. Nejvyšší riziková skupina ve studii pila více než jednu porci denně, nikoli přesně jednu. Hodnota 2,45 platí pro obě pohlaví dohromady, u mužů vyšla 1,99 a u žen 3,04. Porce o objemu 237 ml je menší než běžná plechovka. Studie navíc popisuje statistickou souvislost, neprokazuje však, že by limonáda rakovinu přímo způsobovala.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/jedna-limonada-denne-245x-vyssi-riziko-rakoviny-zaludku-umela-sladidla-jsou-ale-mimo-podezreni/">Jedna limonáda denně, 2,45× vyšší riziko rakoviny žaludku. Umělá sladidla jsou ale mimo podezření</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nádor zabíral 52 % mozku. Po léčbě cukrovými nanočásticemi zbyla 2,3 %. Klíčem je přenašeč, který mozek používá pro glukózu</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/nador-zabiral-52-mozku-po-lecbe-cukrovymi-nanocasticemi-zbyla-23-klicem-je-prenasec-ktery-mozek-pouziva-pro-glukozu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Aug 2026 03:52:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[glioblastom]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[Výzkum]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216401</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Lipidové nanočástice potažené cukrem dokázaly v myším modelu zmenšit glioblastom na zlomek původní velikosti. Využily k tomu přirozený transportní systém mozku.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Mozek si svou glukózu hlídá. Na povrchu cév, které ho zásobují, sedí přenašeč GLUT1, molekulární brána, která propouští cukr z krve do nervové tkáně. Tým z Oregon State University přišel na to, jak tuto bránu přesvědčit, aby vpustila i něco jiného: nanočástice nesoucí genetickou instrukci proti nejagresivnějšímu mozkovému nádoru. Výsledky, publikované v červnu 2026 v časopise <em>Journal of Controlled Release</em>, ukazují v myším modelu glioblastomu zhruba šestinásobné snížení nádorové zátěže a prodloužení mediánu přežití ze 33 na 49 dní. Podle sekundárního shrnutí studie to znamená pokles průměrné nádorové zátěže z 52 % objemu mozku na 2,3 %. Čísla jsou silná. </p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak cukrový obal oklame mozkovou bariéru</h2>



<p>Hematoencefalická bariéra je jeden z nejpřísnějších kontrolních bodů v těle. Většina léků, které fungují ve zkumavce, se přes ni jednoduše nedostane. Právě proto je glioblastom tak těžko léčitelný; i když chirurg odstraní viditelný nádor, systémová chemoterapie k mikroskopickým zbytkům proniká jen omezeně.</p>



<p>Oregonský tým vsadil na mannózu, jednoduchý cukr příbuzný glukóze. Chemicky ji navázal na cholesterol, jednu z přirozených složek lipidových nanočástic (LNP), a tím vytvořil povrch, který GLUT1 rozpozná jako „svůj náklad&#8220;. Klíčový problém přitom nebyla samotná mannóza, tu zkoušeli i jiní. Problém byla hustota. V krevním řečišti koluje obrovské množství glukózy, která o stejný přenašeč soutěží. Běžné metody, kdy se cukr připojuje přes PEG řetězce, nedokážou na povrch částice dostat dost ligandu, aby v téhle soutěži obstál.</p>



<p>Vazba přes cholesterol to změnila. Autoři uvádějí, že povrchové pokrytí mannózou vzrostlo zhruba šestkrát oproti konvenčním přístupům, na přibližně 30 mol %. Navíc přidali kationtový cholesterol, který stabilizoval vnitřní náklad: mRNA se zapouzdřila s účinností přes 90 %. Ve zdravých myších vedly takto upravené částice k 9,9násobně vyšší akumulaci v mozku než necílené formulace. Jeden ligand, dva kroky: přes bariéru a rovnou do nádoru.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč zrovna glioblastom a proč zrovna PTEN</h2>



<p>Glioblastom není jen agresivní. Je metabolicky nenasytný. Nádorové buňky potřebují obrovské množství glukózy, a proto na svém povrchu nesou výrazně více přenašečů GLUT1 než zdravá mozková tkáň. Podle přehledových dat je exprese GLUT1 u glioblastomu vyšší než u méně agresivních gliomů nižších stupňů. To, co nádoru pomáhá růst, se v tomto přístupu obrací proti němu: částice se po průniku přes bariéru přednostně hromadí právě tam, kde je GLUT1 nejvíc.</p>



<p>Uvnitř nanočástic je mRNA kódující protein PTEN. Jde o jednu z buněčných brzd růstu, tumor-supresor, který tlumí signální dráhu PI3K/Akt. Když v glioblastomu chybí, a chybí často, nádor snáz proliferuje a uniká buněčné smrti. Doručená mRNA se v cytoplazmě přeloží do funkčního proteinu PTEN a dočasně obnoví chybějící brzdu. Na rozdíl od genové terapie upravující DNA se mRNA neintegruje do genomu: efekt je přechodný a dávkově řízený, což znamená menší riziko trvalých nežádoucích změn, ale pravděpodobně i nutnost opakovaného podávání.</p>



<p>V Česku je ročně diagnostikováno zhruba tři sta nových případů glioblastomu. Přibližně čtvrtina pacientů přežívá dva roky, pětiletého přežití se dočká jen 5–10 %. Současný standard léčby (operace, souběžná radioterapie s temozolomidem a následná chemoterapie) se v základním schématu nezměnil roky. Od podzimu 2025 je v Česku ve čtyřech centrech hrazená léčba elektrickými poli (TTF), ale i ta přidává měsíce, ne roky. Každý nový přístup, který dokáže systémově doručit terapeutikum přes mozkovou bariéru, proto budí oprávněnou pozornost.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/lekar-foto-vededc.jpg"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/lekar-foto-vededc-1024x538.jpg" alt="" class="wp-image-211064 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/lekar-foto-vededc-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/lekar-foto-vededc-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/lekar-foto-vededc-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/lekar-foto-vededc-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/lekar-foto-vededc.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Co odlišuje tento přístup od jiných pokusů</h2>



<p>Překonat hematoencefalickou bariéru se snaží celá řada týmů. Fokusovaný ultrazvuk s mikrobublinami ji dočasně otevírá mechanicky; jedna taková <a href="https://clinicaltrials.gov/study/NCT06496971" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">studie s bevacizumabem</a> u rekurentního glioblastomu běží právě teď. Jiné projekty používají nanočástice ze zlata nebo gadolinia v kombinaci s ozařováním. RNA-lipidové vakcíny proti glioblastomu už vstoupily do <a href="https://clinicaltrials.gov/study/NCT04573140" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">klinických studií</a>, ale s jiným mechanismem cílení.</p>



<p>Oregonská platforma se od nich liší tím, že bariéru nerozbíjí ani neobchází katétrem. Využívá její vlastní dopravní infrastrukturu. A jedním ligandem řeší dva problémy naráz: vstup do mozku i preferenční akumulaci v nádoru. Mechanicky je to čistší řešení. Zároveň je ale nejmladší; v registrech klinických studií se tato konkrétní platforma GLUT1/PTEN zatím neobjevuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy by se z myšího výsledku mohl stát lék</h2>



<p>Cesta od laboratorního průlomu k nemocničnímu lůžku je u onkologických přípravků notoricky dlouhá. Podle <a href="https://www.fda.gov/drugs/investigational-new-drug-ind-application/drug-development-and-review-definitions" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">FDA</a> trvá studium a testování nového léku před schválením v průměru kolem osmi a půl roku. NIH rozpočítává orientačně dva až pět let neklinického vývoje, dva až deset let klinických studií a dalších šest měsíců až dva roky na regulační posouzení.</p>



<p>Před první studií u lidí musí oregonský tým prokázat bezpečnost v preklinické toxikologii, vyřešit konzistentní výrobu nanočástic a podat regulační žádost. Pak teprve přijde fáze I, obvykle na desítkách pacientů. Překážky nejsou jen byrokratické:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li>Myší a lidská hematoencefalická bariéra se liší.</li>



<li>Lidský glioblastom je heterogenní, každý nádor je trochu jiný.</li>



<li>Opakované podávání lipidových nanočástic může vyvolat imunitní reakci.</li>



<li>Efekt v myši nebyl vyléčení: medián přežití stoupl o 48 %, ale zvířata nakonec nádoru podlehla.</li>
</ul>



<p>Pro české pacienty by nejreálnější cestou k této terapii byla účast v mezinárodní klinické studii fáze I nebo II, pokud platforma skutečně postoupí. To je horizont let, ne měsíců.</p>



<p>Přesto je na studii z <a href="https://news.oregonstate.edu/news/sugar-coated-nanoparticles-show-promise-treating-most-aggressive-form-brain-cancer" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Oregon State University</a> něco, co stojí za pozornost i mimo laboratoř: ukázala, že mozek má ve své vlastní infrastruktuře slabinu, kterou lze využít ve prospěch pacienta. Nikoli násilným otevřením bariéry, ale tím, že se terapie převlékne za glukózu a nechá se pozvat dovnitř.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/nador-zabiral-52-mozku-po-lecbe-cukrovymi-nanocasticemi-zbyla-23-klicem-je-prenasec-ktery-mozek-pouziva-pro-glukozu/">Nádor zabíral 52 % mozku. Po léčbě cukrovými nanočásticemi zbyla 2,3 %. Klíčem je přenašeč, který mozek používá pro glukózu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Změna velikosti, tvaru nebo barvy znaménka může patřit mezi příznaky melanomu</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/zmena-velikosti-tvaru-nebo-barvy-znamenka-muze-patrit-mezi-priznaky-melanomu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 13 Aug 2026 03:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=216397</guid>

					<description><![CDATA[<p>Většina z nás má na těle desítky znamének a nikdy se z nich nic nestane. Americký Národní onkologický institut připomíná, že z běžného znaménka vzniká melanom jen vzácně.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Jenže právě ta vzácnost uspává pozornost. Problém není mít hodně znamének, problém je přehlédnout jedno, které se začalo chovat jinak než ostatní. A léto, kdy je kůže vystavená nejsilnějšímu UV záření, je období, kdy se vyplatí dívat pozorněji.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně znamená „změna&#8220;, pravidlo ABCDE v praxi</h2>



<p>Dermatologové po celém světě pracují s pěti orientačními znaky, které si lze zapamatovat pod zkratkou ABCDE. Podle <a href="https://www.aad.org/public/diseases/skin-cancer/find/at-risk/abcdes" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">American Academy of Dermatology</a> jde o tyto body:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>A, asymetrie.</strong> Když si znaménkem vedete pomyslnou čáru, obě poloviny by měly vypadat přibližně stejně. Pokud jedna polovina neodpovídá druhé, je to varovný signál.</li>



<li><strong>B, okraj.</strong> Běžné znaménko má jasnou, hladkou hranici. Nepravidelný, zubatý nebo rozmazaný okraj patří mezi podezřelé znaky.</li>



<li><strong>C, barva.</strong> Jedno znaménko, jedna barva, tak vypadá norma. Směs odstínů hnědé, černé, ale i bílé, červené, růžové nebo modré v jednom útvaru je důvod ke kontrole.</li>



<li><strong>D, průměr.</strong> Orientační hranice je 6 mm, zhruba velikost gumy na tužce. Ale pozor: melanom může být zachycen i při menší velikosti. Samotné číslo nestačí, podstatné je, jestli znaménko roste.</li>



<li><strong>E, vývoj.</strong> Nejdůležitější písmeno z celé abecedy. Jakákoli změna velikosti, tvaru, barvy, povrchu nebo chování znaménka v čase, ať už během týdnů, nebo měsíců, si zaslouží pozornost lékaře.</li>
</ul>



<p>Klíčová věc, kterou <a href="https://www.cancer.org/cancer/types/melanoma-skin-cancer/detection-diagnosis-staging/signs-and-symptoms.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">American Cancer Society</a> zdůrazňuje: k návštěvě dermatologa může stačit i jediný z těchto znaků. Nemusíte čekat, až se sejdou všechny. A některé melanomy se do pravidla ABCDE nevejdou vůbec, proto je důležité sledovat i takzvané „ošklivé káčátko&#8220;, znaménko, které se prostě liší od všech ostatních na vašem těle.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy je změna normální a kdy ne</h2>



<p>Ne každá proměna znaménka znamená melanom. U dětí je běžné, že znaménka s růstem těla zvětšují a mohou tmavnout nebo světlat. I u dospělých se znaménko občas mírně změní odstínem po opalování. Důležitý je kontext a rychlost.</p>



<p>Znepokojit by měla rychlá změna u dospělého člověka, jehož znaménka se roky neměnila. Krvácení, svědění, tvorba strupu nebo otevřený, nehojící se povrch, to všechno jsou signály, které nemají s běžným chováním znaménka nic společného. Stejně tak nový tmavý útvar, který se objeví zdánlivě odnikud na dříve čisté kůži. Národní onkologický institut upozorňuje, že melanom často vzniká právě v místě normálně vypadající kůže, ne nutně z existujícího znaménka.</p>



<p>Pro srovnání: jiné kožní nádory (bazaliom a spinocelulární karcinom) se projevují odlišně. Typicky jde o nehojící se ránu, lesklý nebo perleťový hrbolek, červené šupinaté ložisko či opakovaně krvácející místo. Ne každý kožní nádor tedy vypadá jako „ztmavlé znaménko&#8220;.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Melanom v českých číslech</h2>



<p>Podle epidemiologického přehledu <a href="https://www.svod.cz/news-detail/cs/10-kveten-mesic-povedomi-rakovina-zhoubny-nador-kuze-melanom-epidemiologie/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">SVOD</a> bylo v roce 2022 v Česku diagnostikováno 2 818 nových případů zhoubného melanomu kůže, to je 26,2 případu na 100 000 obyvatel. Zemřelo 446 lidí a k poslednímu dni roku 2022 žilo v zemi téměř 34 000 osob s touto diagnózou. Incidence dlouhodobě výrazně narůstá.</p>



<p>Ministerstvo zdravotnictví spolu s Národním screeningovým centrem v roce 2026 rozvíjí pilotní projekt časného záchytu kožních nádorů, který využívá i telemedicínu a umělou inteligenci. Nejde zatím o plošný screening, ale o signál, že téma je v českém zdravotnictví prioritou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co dělat, když si změny všimnete, a co nedělat</h2>



<p>Při změně velikosti, tvaru nebo barvy znaménka, při krvácení, svědění nebo bolesti se objednejte k dermatologovi. Podle VZP je při těchto obtížích vyšetření kožním lékařem hrazené z veřejného pojištění i bez doporučení praktického lékaře. Dermatolog kůži vyšetří klinicky, obvykle použije dermatoskop, speciální přístroj, který umožňuje vidět struktury pod povrchem.</p>



<p>Pokud je znaménko podezřelé, následuje chirurgické odstranění a odeslání tkáně na histologické vyšetření. Právě tady je zásadní detail, který bývá v podobných textech vynechán: <strong>podezřelé znaménko se neodstraňuje laserem.</strong> Laser tkáň zničí a patolog pak nemá co vyšetřit. Správný postup je skalpel a histologie, jedině tak se potvrdí nebo vyloučí melanom a určí se jeho hloubka.</p>



<p>VZP navíc v roce 2026 přispívá až 500 Kč na preventivní dermatoskopické vyšetření znamének, a to i pro děti prostřednictvím zákonného zástupce.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak si znaménka kontrolovat sami</h2>



<p>Odborníci doporučují samovyšetření jednou měsíčně. Postup je jednoduchý: projděte celé tělo systematicky, obličej, krk, hrudník, břicho, paže včetně podpaží a dlaní, nohy včetně plosek a meziprstí, záda a hýždě s pomocí druhého zrcadla, nehty a vlasatou část hlavy. Užitečné je fotografovat si znaménka, abyste měli srovnání v čase.</p>



<p>A ochrana? Kombinace, ne jedna věc: stín při silném UV, kryjící oblečení, klobouk se širokou krempou, sluneční brýle, opalovací krém se širokospektrální ochranou SPF 30 a vyšší, žádná solária. Opálení není známka zdraví, je to známka poškozené DNA v kožních buňkách.</p>



<p>Největší chyba, kterou můžete v létě udělat, není zapomenout krém. Je to říct si „počkám, až se vrátím z dovolené&#8220;. Melanom nečeká. A když ho zachytíte v rané fázi, prognóza je výrazně lepší než u pokročilého nálezu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/zmena-velikosti-tvaru-nebo-barvy-znamenka-muze-patrit-mezi-priznaky-melanomu/">Změna velikosti, tvaru nebo barvy znaménka může patřit mezi příznaky melanomu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Nová metoda CRISPR dokázala cíleně ničit buňky s rakovinnou mutací</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/nova-metoda-crispr-dokazala-cilene-nicit-bunky-s-rakovinnou-mutaci/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 26 Jun 2026 02:26:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[CRISPR]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=210334</guid>

					<description><![CDATA[<p>CRISPR poprvé neslouží k opravě genu, ale k naprogramované likvidaci buněk nesoucích konkrétní rakovinnou mutaci, a rozlišuje ji s přesností na jediný nukleotid.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Studie publikovaná 6. května 2026 v časopise&nbsp;<a href="https://www.nature.com/articles/s41586-026-10466-y" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Nature</a>&nbsp;představuje technologii, která mění dosavadní logiku genových nůžek. Zatímco klasický CRISPR-Cas9 stříhá DNA na přesném místě a snaží se gen opravit, nový systém založený na enzymu Cas12a2 funguje jinak: rozpozná mutantní RNA uvnitř buňky, aktivuje se a spustí rozsáhlé ničení DNA, které buňku zabije. Nejde o chirurgický zásah do jednoho místa v genomu. Jde o programovatelnou exekuci, a právě ta přesnost, s jakou dokáže odlišit nemocnou buňku od zdravé, je na celém výzkumu nejpozoruhodnější.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak molekulární poprava funguje</h2>



<p>Princip je překvapivě elegantní. Do buňky se doručí dva komponenty: enzym Cas12a2 a krátká naváděcí RNA, která odpovídá konkrétnímu mutantnímu transkriptu, například onkogenní variantě KRAS<sup>G12C</sup>, jedné z nejčastějších řídících mutací u plicních nádorů. Pokud Cas12a2 narazí na přesně odpovídající RNA sekvenci, odemkne se jeho katalytické centrum a spustí kolaterální štěpení. Ne jeden střih, ale lavinu dvojvláknových zlomů napříč DNA i RNA v celé buňce.</p>



<p>Výsledek je devastující pro nemocnou buňku. Výzkumníci naměřili více než pětinásobný nárůst markerů dvojvláknových zlomů DNA a zhruba 40 procent zasažených buněk vykazovalo po 48 hodinách známky apoptózy, tedy řízené buněčné smrti. Zdravé buňky s normální verzí genu KRAS přitom zůstaly nedotčené. Žádná měřitelná deplece, žádné detekovatelné poškození DNA. Systém rozlišuje jednonukleotidový rozdíl, jedinou „překlepovou&#8220; změnu v genetickém kódu, a podle ní rozhoduje o osudu buňky.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Od bakteriální obrany k protinádorové zbrani</h2>



<p>Cas12a2 není nový objev. V roce 2023 dva nezávislé týmy popsaly v Nature jeho přirozenou roli: jde o bakteriální obranný mechanismus, který po rozpoznání virové RNA zničí vlastní DNA bakterie a tím zabrání šíření infekce. Bakterie se obětuje, aby zachránila kolonii. Tento princip (RNA rozpoznání spouští destrukci DNA) zůstával ale omezený na bakterie.</p>



<p>Tým vedený Ryanem Jacksonem z Utah State University a Chasem Beiselem z Helmholtzova institutu ve Würzburgu ukázal, že totéž funguje i v lidských buňkách. To je ten zlom. Dosavadní systémy CRISPR typu Cas9 v eukaryotických buňkách obvykle nevedou ke smrti buňky, protože opravné mechanismy zlomy zacelí. Cas13 zase degraduje RNA, ale spolehlivou buněčnou smrt nespouští. Cas12a2 obě limitace obchází: aktivuje se přes RNA, ale ničí DNA tak masivně, že opravná mašinérie buňky nestíhá.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně data ukazují, a co zatím ne</h2>



<p>Tady je důležité rozlišovat dva typy důkazů, které studie přináší. Mutačně selektivní zásah proti KRAS<sup>G12C</sup> byl prokázán v lidských buněčných liniích: v laboratorním modelu dosáhla deplece mutantních buněk 62 procent, v přirozeně KRAS<sup>G12C</sup>-pozitivní plicní linii NCI-H23 pak 50 procent. Kombinace s lékem sotorasibem, který se už klinicky používá u pacientů s touto mutací, vyhnala účinnost přes 85 procent. Samotný sotorasib přitom dosáhl 65 procent. Cas12a2 tedy v těchto datech funguje spíš jako silný doplněk cílené terapie než její náhrada.</p>



<p>Myší experimenty in vivo se ale týkaly jiného modelu, HPV16-pozitivního nádoru hlavy a krku. Tam výzkumníci podali lipidové nanočástice s mRNA a naváděcí RNA přímo do nádoru a podle oficiální komunikace&nbsp;<a href="https://attheu.utah.edu/health-medicine/new-kind-of-crispr-could-treat-viral-infection-and-cancer-by-shredding-sick-cells-dna/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">University of Utah</a>&nbsp;dosáhli signifikantního zpomalení růstu. Důkaz, že mutačně cílené ničení funguje i v živém organismu u konkrétní bodové mutace typu KRAS, zatím chybí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cesta k pacientům je dlouhá, ale směr je jasný</h2>



<p>Technologie je v jasně preklinické fázi. Žádná klinická studie na lidech není oznámena. Autoři sami pojmenovávají otevřené otázky: jak zajistit doručení do vzdálených nádorů místo přímé injekce, jak se systém chová v různých tkáních, co se děje s buňkami, které zásah přežijí, a zda se neobjeví nečekané nežádoucí účinky mimo cíl. V laboratorních testech se sice jeden kandidátní necílový zásah s mírnou aktivací objevil, ale v buněčných modelech se neprokázala měřitelná nežádoucí deplece.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="CRISPR gene editing will transform cancer treatment" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/4HlPUHi9GpQ?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Zajímavý je i širší potenciál platformy. Cas12a2 v téže studii posloužil jako nástroj pro takzvanou kontraselekci při genových editacích, po zásahu zvýšil frekvenci cílených úprav až 4,3krát. Nejde tedy jen o protinádorový trik, ale o univerzálnější princip selektivního odstraňování buněk podle jejich RNA identity. Firma&nbsp;Akribion Therapeutics, která z výzkumu vzešla, plánuje jako první program právě HPV-pozitivní nádory hlavy a krku. Ve veřejně dostupných zdrojích jsme české zapojení do tohoto výzkumu nedohledali.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč je to důležité i bez klinických dat</h2>



<p>Největší posun nespočívá v dalším vylepšení genové editace. Spočívá v tom, že CRISPR se poprvé mění z nástroje na opravu v nástroj na rozhodování o životě a smrti buňky, a to rozhodování řídí RNA, tedy aktuální stav buňky, ne jen její genom. Pokud buňka exprimuje mutantní transkript, zemře. Pokud ne, nic se jí nestane.</p>



<p>Mezi laboratorní miskou a infuzí v onkologické ambulanci leží roky práce, regulatorních překážek a nezodpovězených otázek. Ale princip, naprogramovat molekulární gilotinu na jedinou písmenkovou změnu v genetickém kódu, funguje. A to je víc, než co kterýkoli předchozí systém CRISPR v lidských buňkách dokázal.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/nova-metoda-crispr-dokazala-cilene-nicit-bunky-s-rakovinnou-mutaci/">Nová metoda CRISPR dokázala cíleně ničit buňky s rakovinnou mutací</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/4HlPUHi9GpQ" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/4HlPUHi9GpQ" />
			<media:title type="plain">CRISPR gene editing will transform cancer treatment</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Gene-editing technique CRISPR-cas works like a pair of scissors to cut DNA, inserting or reordering bits of genetic code with remarkable, science-fiction-lik...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/crispr-gene-editing-will-transfo.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Testování nové metody odhalení rakoviny z krve. Velká britská studie detekuje desítky typů nádorů v předstihu</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/testovani-nove-metody-odhaleni-rakoviny-z-krve-velka-britska-studie-detekuje-desitky-typu-nadoru-v-predstihu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 25 Jun 2026 03:46:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=210397</guid>

					<description><![CDATA[<p>Jediný odběr krve, více než 50 typů nádorů, přes 142 tisíc testovaných. Britská studie právě zveřejnila první plné výsledky, které jsou slibné i rozporuplné zároveň.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>30. května 2026 se na výroční konferenci Americké společnosti klinické onkologie objevila čísla, na která onkologický svět čekal pět let. Britská randomizovaná studie NHS-Galleri, dosud největší svého druhu na světě, poprvé ukázala, co dokáže krevní test Galleri v reálné populaci lidí bez jakýchkoli příznaků rakoviny. Výsledky přinesly důvod k opatrnému optimismu: méně diagnóz v nejpokročilejším stadiu, více časných záchytů. Současně ale hlavní cíl studie, prokazatelné snížení souhrnu stadií III a IV, splněn nebyl. Příběh tohoto testu tak není triumfální fanfára, ale něco možná cennějšího: první tvrdá populační data o technologii, která by jednou mohla změnit způsob, jakým rakovinu hledáme.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Jak funguje test, který čte metylační vzorce</h2>



<p>Galleri není klasický genetický test. Nehledá konkrétní mutace, ale analyzuje takzvané metylační vzorce volně cirkulující DNA v krvi. Nádorové buňky uvolňují do krevního oběhu fragmenty své DNA a tyto fragmenty nesou chemické „značky&#8220; (metylové skupiny), které se liší podle toho, zda pocházejí ze zdravé, nebo z nádorové tkáně. Algoritmus testu tyto vzorce vyhodnotí a v případě pozitivního nálezu odhadne, ze které tkáně nebo orgánu signál pravděpodobně pochází. Právě tato schopnost lokalizace je klíčová: bez ní by pozitivní výsledek znamenal jen informaci „někde ve vašem těle je problém&#8220; a následovalo by nákladné a zatěžující hledání naslepo. Podle výrobce, americké společnosti GRAIL, dosahuje přesnost odhadu místa původu signálu přes 90 %.</p>



<p>Test přitom necílí na jeden orgán jako mammografie nebo kolonoskopie.&nbsp;Galleri&nbsp;pokrývá více než 50 typů nádorů, včetně těch, pro které žádný standardní screening neexistuje: rakoviny slinivky, žaludku, jícnu nebo vaječníků. Právě u těchto diagnóz bývá pozdní záchyt nejčastější příčinou špatné prognózy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co ukázala největší studie svého druhu</h2>



<p><a href="https://www.nhs-galleri.org/trial-updates/nhs-galleri-trial-reports-fewer-diagnoses-of-the-most-advanced-cancers" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NHS-Galleri</a>&nbsp;začala v roce 2021 a zapojila přes 142 tisíc dobrovolníků ve věku 50 až 77 let z osmi oblastí Anglie. Žádný z nich neměl v posledních třech letech diagnózu ani léčbu rakoviny. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin: jedna podstoupila tři krevní odběry v ročních intervalech, druhá sloužila jako kontrolní. Šlo o první randomizovanou populační studii testu tohoto typu na světě.</p>



<p>Klíčová čísla z květnových výsledků:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Stadia IV klesla.</strong>&nbsp;Ve druhém a třetím kole screeningu bylo ve skupině s testem diagnostikováno o více než 20 % méně nádorů v nejpokročilejším stadiu.</li>



<li><strong>Časné záchyty vzrostly.</strong>&nbsp;Diagnóz ve stadiu I a II přibylo o 16 %.</li>



<li><strong>Hlavní cíl splněn nebyl.</strong>&nbsp;Souhrnné snížení stadií III a IV, tedy primární endpoint studie, se statisticky neprokázalo.</li>



<li><strong>Pozitivní test vyšel u 0,91 % testovaných.</strong>&nbsp;Z nich mělo potvrzenou rakovinu 52 %. Zhruba řečeno: na 200 testovaných připadly dva pozitivní výsledky a jedna skutečná diagnóza.</li>



<li><strong>Citlivost dosáhla 30,7 %.</strong>&nbsp;Přibližně třetina lidí, kteří rakovinu skutečně měli, dostala pozitivní výsledek. Specificita činila 99,55 %, falešný poplach se týkal méně než půl procenta testovaných.</li>
</ul>



<p>Třicetiprocentní citlivost může na první pohled působit nízce. Jenže u screeningu asymptomatické populace je důležitější specificita, tedy to, aby test zbytečně neděsil zdravé lidi. A ta je u Galleri mimořádně vysoká. Problém je jinde: dvě třetiny skutečných nádorů test nezachytil. Pro jednotlivce to znamená, že negativní výsledek není zárukou zdraví.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Proč je to přesto velká věc</h2>



<p>Nesplněný hlavní endpoint zní jako neúspěch. V kontextu onkologického výzkumu je ale realita složitější. Dosud neexistovala žádná randomizovaná populační studie, která by test na desítky nádorů z krve vůbec zkoušela v tak velkém měřítku. Všechna předchozí data pocházela buď z menších kohort, nebo z nerandomizovaných pozorování. Severoamerická studie PATHFINDER 2 s necelými 36 tisíci účastníky například ukázala 6,5násobné zvýšení počtu screeningově zachycených nádorů při přidání Galleri k běžným vyšetřením, ale šlo o jiný typ studie bez kontrolní skupiny.</p>



<p>Pokles stadií IV o více než pětinu ve druhém a třetím kole je klinicky významný. Právě pozdní stadia jsou u mnoha nádorů synonymem pro omezenou léčbu a špatnou prognózu. Posun k časnějšímu záchytu, byť zatím ne u všech typů, je přesně to, co onkologie od screeningu potřebuje. Výzkumníci navíc upozorňují, že studie sledovala předem definovanou skupinu dvanácti „nejsmrtelnějších&#8220; diagnóz, od rakoviny plic přes pankreas po lymfomy, a právě u nich byl posun stadií nejzřetelnější.</p>



<p>Další analýzy pokračují. Tým kolem NHS-Galleri bude ještě měsíce až roky vyhodnocovat nákladovou efektivitu, psychologický dopad pozitivních výsledků na pacienty a především to, zda se časnější záchyt promítne do snížení úmrtnosti. Právě mortalitní data budou rozhodující pro případné zavedení testu do praxe.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kdy se test dostane do nemocnic, a co Česko</h2>



<p>K červnu 2026 není Galleri dostupný v britských nemocnicích ani k zakoupení ve Spojeném království. Výsledky studie teprve procházejí institucionálním posouzením a cesta k případnému zařazení do screeningového programu NHS vede přes důkaz klinického přínosu, proveditelnosti a nákladové efektivity. Pevný termín zavedení nikdo neoznámil.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Multi-Cancer Early Detection Blood Tests | Oncologists Discuss the NHS-Galleri Trial" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/W9A5np8R5tM?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>V Česku je situace ještě vzdálenější.&nbsp;<a href="https://www.mzcr.cz/wp-content/uploads/2022/06/Narodni-onkologicky-plan-Ceske-republiky-2030.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Národní onkologický plán ČR 2030</a>&nbsp;vyžaduje, aby každý nový screeningový program stál na důkazech z kontrolovaných studií a prošel pilotní fází. Současné české programy pokrývají screening prsu, kolorekta, děložního čípku a pilotně plic. Multirakovinný krevní test v nich nefiguruje. Ani evropská doporučení Rady EU zatím MCED testy mezi standardní screeningové programy nezařadila. Domácí výzkum v oblasti tekuté biopsie přitom existuje: tým CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno například publikoval práci, kde analýza cirkulující nádorové DNA u lymfomů centrálního nervového systému dosáhla 90% úspěšnosti detekce. Jde ale o diagnostiku konkrétních nádorů, nikoli o plošný screening zdravé populace.</p>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/testovani-nove-metody-odhaleni-rakoviny-z-krve-velka-britska-studie-detekuje-desitky-typu-nadoru-v-predstihu/">Testování nové metody odhalení rakoviny z krve. Velká britská studie detekuje desítky typů nádorů v předstihu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/W9A5np8R5tM" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/W9A5np8R5tM" />
			<media:title type="plain">Multi-Cancer Early Detection Blood Tests | Oncologists Discuss the NHS-Galleri Trial</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Can a simple blood test detect cancer before symptoms appear? 🤔In this episode of Only Oncologists in the Building, oncologists discuss the groundbreaking N...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/06/multi-cancer-early-detection-blo.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Personalizovaná vakcína proti rakovině: Výrobci hlásí průlom, látka má zatím výborné výsledky</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rakovina-mrna-vakcina/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 02 Sep 2025 03:21:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[vakcína]]></category>
		<category><![CDATA[Vývoj]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=145902</guid>

					<description><![CDATA[<p>Firmy Moderna a Merck zaznamenaly další velký úspěch s výsledky výzkumu mRNA vakcín. Ty byly použity v boji proti covidu-19, technologie ale slibuje ještě další využití.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Testování proti rakovině dokázalo snížit riziko recidivy a úmrtnosti téměř na polovinu. Týkalo se to pacientů s&nbsp;melanomem ve 3. a 4. stádiu. Obě společnosti už delší dobu pracují na personalizované <strong>vakcíně proti rakovině na mRNA principu</strong>. Ta má připravit imunitní systém tak, aby tělo následně reagovalo na specifický typ rakoviny u daného pacienta. A podle všeho jde jejich testování podle plánu, což potvrzuje i ICR se sídlem v&nbsp;Londýně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-mrna-vakc-na-a-konkr-tn-l-k">mRNA vakcína a konkrétní lék</h2>



<p>Institut pro výzkum rakoviny pokládá nejnovější výsledky za „vzrušující“. Dle jeho stanoviska má právě technologie mRNA v&nbsp;boji proti nádorovým onemocněním velký potenciál. Obě firmy <strong>uvedly, že jejich vakcína mRNA-4157/V940 </strong>snižuje v&nbsp;kombinaci s&nbsp;moderním lékem na melanom a rakovinu plic riziko návratu rakoviny nebo úmrtí o 44 %. Tento lék má obchodní název Keytruda a sám o sobě této účinnosti rozhodně nedosahuje.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="500" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/virus-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-145900 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/virus-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/virus-koncept-320x160.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/virus-koncept-768x384.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/virus-koncept-720x360.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Efekt se týká hlavně pacientů s&nbsp;melanomem ve stadiu 3 a 4. Podle stanovisek jde o první prokázané účinky léčby pomocí mRNA technologie v&nbsp;randomizovaném klinickém testování. <em>„<strong>Dnešní</strong> <strong>výsledky jsou opravdu povzbudivé.</strong> mRNA vakcíny znamenaly průlom při léčbě covidu-19 a dnes jsme poprvé ukázali, že mohou mít dopad i na výsledky v&nbsp;klinických testech týkajících se melanomu,“</em> komentuje situaci ředitel Moderny Stephane Bancel.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vynikaj-c-v-kon-v-kombinaci">Vynikající výkon v kombinaci</h2>



<p><a href="/tag/vakcina/">Vakcína</a> mRNA-4157/V940 je navržena ke stimulaci odpovědi imunitního systému pomocí T-lymfocytů. A to na základě jedinečného mutačního složení nádoru konkrétního pacienta. Keytruda je pak <strong>imunoterapií, jejíž funkcí je posílení</strong> schopnosti imunitního systému detekovat rakovinné buňky a bojovat proti nim. Právě kooperace tohoto léku a nového typu vakcíny dává celé léčbě novou úroveň. Slibnost metody potvrzují i nezávislí specialisté.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="550" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kapka-strikacka.jpg" alt="" class="wp-image-145901 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kapka-strikacka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kapka-strikacka-320x176.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kapka-strikacka-768x422.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/kapka-strikacka-720x396.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ještě donedávna totiž pochybovali o tom, že by byla taková možnost vůbec proveditelná kvůli své složitosti. Konečné posouzení by ovšem mělo vyčkat na zveřejnění celého výzkumu. <em>„Poprvé jsme viděli personalizovanou <strong>vakcínu proti rakovině spolupracovat</strong> se standardní imunoterapií, která redukuje riziko recidivy u pacientů v&nbsp;časných fázích rakoviny kůže. Je to vzrušující objev a otevírá dveře pro další výzkumy melanomu i dalších typů rakoviny.“</em></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pravd-podobn-revoluce-i-pro-dal-typy">Pravděpodobná revoluce i pro další typy</h2>



<p>Ke stejnému názoru dospěla i samotná Moderna. Ta již výsledky testování také předložila regulačním úřadům. Je to potřeba k&nbsp;posunutí výzkumů do další, tedy třetí etapy. Teď společnost plánuje <strong>rozšířit testy i na další typy rakoviny</strong>. Využití vlastní dovednosti imunitního systému detektovat, rozeznat a ničit nádorové buňky dělá z&nbsp;personalizovaných vakcín skutečnou revoluci. Léčba mnoha druhů nádorů se tak může od základů změnit.</p>



<p>V&nbsp;Evropě je rakovina druhou nejčastější příčinou úmrtí. Boj proti nádorům je tak jednou z&nbsp;hlavních priorit Evropské unie v&nbsp;oblasti zdraví. Neznamená to však vždy rozsudek smrti, a dle odhadů <strong>lze až 40 % případů předejít</strong>. V&nbsp;roce 2020 se vyskytlo 2&nbsp;948&nbsp;396 nových případů. Na prvním místě byla rakovina prsu, druhé místo obsadila <a href="/tag/rakovina/">rakovina</a> tlustého střeva, třetí pak rakovina prostaty. Nádory na plicích mají čtvrtou pozici a pětici nejčastějších typů uzavírá močový měchýř.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rakovina-mrna-vakcina/">Personalizovaná vakcína proti rakovině: Výrobci hlásí průlom, látka má zatím výborné výsledky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Lék na rakovinu prsu se pomalu stává realitou. Bude aplikován formou očkování</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/testovani-vakciny-rakovina-prsu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 31 Aug 2025 05:44:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[vakcína]]></category>
		<category><![CDATA[žena]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=66803</guid>

					<description><![CDATA[<p>Vakcína proti rakovině prsu, první svého druhu, se dostává do fáze klinických zkoušek. Otestují očkování proti trojitě negativní formě, tedy nejhoršímu typu choroby.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Právě z&nbsp;tohoto důvodu jde o velmi pečlivě sledovanou studii. <em>„V dlouhodobém horizontu skutečně očekáváme, že se bude jednat o opravdu funkční vakcínu, kterou bude možné podat <strong>zdravým ženám jako prevenci proti této variantě</strong>. Na trojitě negativní typ totiž současné možnosti léčby zabírají nejméně,“</em> <a href="https://newsroom.clevelandclinic.org/2021/10/26/cleveland-clinic-launches-first-of-its-kind-preventive-breast-cancer-vaccine-study/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uvedl v&nbsp;prohlášení Dr. G. Thomas Budd</a>, hlavní badatel této studie, jenž je klíčovou osobností výzkumu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dv-dek-dy-pr-ce-v-laborato-i">Dvě dekády práce v laboratoři</h2>



<p>Klinika v&nbsp;Clevelandu oznámila zahájení zkoušek v&nbsp;úterý, jakmile FDA (Úřad pro kontrolu potravin a léčiv) vakcínu schválil právě pro testovací použití. Preparát je výsledkem dvou dekád laboratorní práce a zkoušení na zvířatech. <strong>Účastnicemi studie jsou ženy ve věku 18–24 let</strong>, které přežily první fázi této varianty rakoviny, a tudíž u nich hrozí riziko opětovného propuknutí. Dalším krokem má být <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/moderna-testuje-vakcina-proti-hiv/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">testování</a> na zdravých lidech s&nbsp;vysokým rizikem výskytu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamograf-laborator.jpg" alt="" class="wp-image-67812 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamograf-laborator.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamograf-laborator-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamograf-laborator-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamograf-laborator-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamograf-laborator-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure>



<p>V&nbsp;první řadě, a to je také cílem momentální fáze, je třeba stanovit nejvyšší přípustnou dávku pro organismus a optimalizovat reakci imunitního systému. V&nbsp;rámci toho dostávají účastnice tři dávky s&nbsp;odstupem dvou týdnů. <strong>Startuje se s&nbsp;malým množstvím a několika pacienty</strong>, postupně narůstá objem i počet. Ženy poté budou sledovány po dobu 84 dnů po podání poslední dávky, a tak se podchytí všechny případné vedlejší efekty.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spojitost-mno-stv-a-reakce">Spojitost množství a reakce</h2>



<p><em>„Jakmile zjistíme, kolik dávky lze podat, budeme sledovat reakci imunity organismu. Takto stanovíme, jestli vakcína provádí to, co od ní očekáváme. Následně můžeme množství upravit,“ </em>vysvětluje Budd. <strong>Tento druh rakoviny prsu se vyskytuje ve&nbsp;12–15 % případů</strong>, jde ovšem o nejsmrtelnější podtyp. Zemře na něj asi čtvrtina pacientů, a to do 5 let po zjištění diagnózy. Je také velmi náročný na léčení hormonální terapií.</p>



<p>Další cílené léky jsou navíc neefektivní, takže jediným účinným způsobem je mastektomie, tedy odstranění prsu. Mléčný protein lactalbumin se u pacientek s&nbsp;tímto typem objevuje výrazně více, až v&nbsp;70–80 % případů. <strong>Právě na něj se vakcína zaměřuje</strong>, aby nakopla imunitu k&nbsp;likvidaci buněk, které jej vytváří. Preparát také obsahuje látku upozorňující imunitní systém na tento protein, proto na něj bude organismus silněji reagovat.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-v-hledy-ze-studi">Další výhledy ze studií</h2>



<p>Momentální fáze má skončit v&nbsp;září 2022. Jestli bude úspěšná, budou vědci vakcínu dále optimalizovat a chtějí pokrýt i další typy <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/pasivni-koureni-rakovina-prsu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">rakovin</a>. <em>„Tato očkovací strategie má <strong>potenciál pro použití i na jiné druhy nádorů</strong>,“</em> prohlásil Dr. Vincent Tuohy, hlavní vynálezce vakcíny. <em>„Náš výzkum se zaměřuje na vývoj vakcín proti chorobám, se kterými bojujeme během přirozeného stárnutí, tedy prsou, vaječníků a dělohy.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamografie-vysetreni-1.jpg" alt="" class="wp-image-66809 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamografie-vysetreni-1.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamografie-vysetreni-1-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamografie-vysetreni-1-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamografie-vysetreni-1-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/mamografie-vysetreni-1-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pokud bude další vývoj úspěšný, je to naděje pro kompletní transformaci způsobu, jakým pracujeme právě s&nbsp;těmito rakovinami. Lze tak prodloužit očekávatelnou délku života stejným způsobem, <strong>jak to dokázal tentýž program na očkování dětí</strong>. Je pravda, lékaři to připouštějí, že&nbsp;tato cesta může trvat ještě roky. Vždy je však potřeba někde začít, celý tým je z&nbsp;procesu tohoto prvního kroku velmi nadšený a vkládá do něj silné naděje.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Kdo z&nbsp;vašeho okolí prošel rakovinou a jakého typu?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-newsroomclevelandclinic">Zdroj: <a href="https://newsroom.clevelandclinic.org/2021/10/26/cleveland-clinic-launches-first-of-its-kind-preventive-breast-cancer-vaccine-study/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewsroomClevelandclinic</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/testovani-vakciny-rakovina-prsu/">Lék na rakovinu prsu se pomalu stává realitou. Bude aplikován formou očkování</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pět nejtěžších variant rakoviny je důkazem, že tato nemoc patří mezi největší zabijáky na světě. Prakticky se z nich nelze zotavit</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rakovina-pet-nejtezsich-forem/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 31 Aug 2025 03:47:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[organismus]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=68286</guid>

					<description><![CDATA[<p>Co se týče počtu celosvětových úmrtí, konkuruje rakovina kardiovaskulárním chorobám. Existuje pět nejtěžších variant, ze kterých je prakticky nemožné se zotavit.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Rakovina či nádorové onemocnění je označení pro dosti různorodou skupinu chorob. Jejich společným znakem je však to, že se v&nbsp;organismu vymknou kontrole jeho vlastní buňky. Ty pak začnou růst zcela autonomně. <strong>V&nbsp;mnoha případech jsou buňky schopné takovou mutaci detekovat</strong> a tělo se jich zbaví vlastními prostředky. Za projev rizikovosti (tzv. zhoubnosti) je brán stav, při kterém rakovinné buňky infiltrují i svoje okolí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rakovina-slinivky-b-i-n">Rakovina slinivky břišní</h2>



<p>Jakmile je tento druh diagnostikován, je šance nemocného na přežití následujících 5 let jen 10,8 %, <a class="transfer-szn-utm" href="https://jakzdrave.cz/zdravi/jak-dlouho-je-rakovina-bezpriznakova/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">včasným rozpoznáním symptomů</a> ji ale můžete zvýšit. Tato rakovina začíná uvnitř tkání orgánu a ovlivňuje znatelně proces trávení. Jakékoli <strong>nádorové onemocnění trávicího traktu je obecně smrtelné</strong>. Varianta slinivky je ovšem z&nbsp;této skupiny suverénně nejnebezpečnější. Většina případů je totiž exokrinních, postižení se tedy vyskytuje právě v&nbsp;buňkách, které pro tělo vytváří trávicí enzymy.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="662" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/onkologicka-pacientka.jpg" alt="" class="wp-image-68291 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/onkologicka-pacientka.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/onkologicka-pacientka-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/onkologicka-pacientka-768x509.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/onkologicka-pacientka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/onkologicka-pacientka-720x477.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p>Existují ještě případy v&nbsp;endokrinních buňkách, které vytváří hormony, například inzulin. Tato varianta se také nazývá neuroendokrinní nádor slinivky břišní. <strong>Celkově ale tyto případy tvoří pouhá 2 % veškerých případů</strong> rakoviny slinivky. Prognóza na přežití je ovšem u takových pacientů výrazně lepší než u exokrinní varianty. Rakovinu slinivky břišní měl například Steve Jobs, spoluzakladatel firmy Apple.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-riziko-mezoteliomu">Riziko mezoteliomu</h2>



<p>Mezotel je vrstvou buněk, které fungují jako výstelka některých tělesných dutin a obepínají také vnitřní orgány. Mezoteliom je pak nádor tvořený právě těmito buňkami. <strong>Tři čtvrtiny těchto nádorů vzniknou ve výstelce plic</strong> zvané „pleura“. Pak jde o pleurální mezoteliom. Druhým velmi běžným typem je výskyt v&nbsp;pobřišnici, tkáni obklopující břicho a mnoho souvisejících orgánů. Vztahuje se tedy například na žaludek a játra.</p>



<p>Tento typ nádorového onemocnění se jmenuje peritoneální mezoteliom. O dosti vzácněji se postižení vyskytuje v&nbsp;tkáních kolem srdce a také varlat. Hlavní příčinou těchto nádorů je <strong>dlouhodobé vystavení organismu azbestu a dalším minerálním vláknům</strong>. I praní oblečení člověka, který je s těmito materiály v kontaktu, je zdraví škodlivé. Na rozdíl od rakoviny plic není ovšem souvislost mezi touto formou rakoviny a kouřením tabáku.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-rakovina-lu-n-ku-j-cnu-a-jater">Rakovina žlučníku, jícnu a jater</h2>



<p>Tato forma rakoviny trávicího traktu začíná ve žlučníku. Ten se nachází pod játry, kde ukládá a koncentruje žluč, která pomáhá během trávení. Výskyt žlučových kamenů riziko rozvoje <a class="transfer-szn-utm" href="https://jakzdrave.cz/tag/rakovina/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">rakoviny</a> výražně zvyšuje. <strong>Jde o malá tvrdá ložiska složená z&nbsp;cholesterolu a dalších látek.</strong> S&nbsp;trávením souvisí také jícen, tedy trubice, která dopravuje potravu z&nbsp;krku do žaludku. Rizikovými faktory u rakoviny jícnu jsou vyšší věk, mužské pohlaví, kouření a také kyselý reflux.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/doktorka-s-rentgenem.jpg" alt="" class="wp-image-68288 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/doktorka-s-rentgenem.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/doktorka-s-rentgenem-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/doktorka-s-rentgenem-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/doktorka-s-rentgenem-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/doktorka-s-rentgenem-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Při něm se žaludeční kyselina dostává zpátky do jícnu. Terapie závisí na stádiu choroby, pětileté přežití pacientů je zhruba 20 %. Rakovina jater je celkově vzácná, <strong>v&nbsp;poslední době však těchto případů začíná přibývat</strong>. Hlavním faktorem jsou chronické infekce jako hepatitida B nebo C. Obě se přitom přenáší tělními tekutinami, jako je krev nebo sperma. U tohoto typu rakoviny je šance pětiletého přežití u pacientů asi 20,3 %.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Postihla rakovina někoho z vašeho okolí? O jaký typ šlo?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-livescience">Zdroj: <a href="https://www.livescience.com/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">LiveScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rakovina-pet-nejtezsich-forem/">Pět nejtěžších variant rakoviny je důkazem, že tato nemoc patří mezi největší zabijáky na světě. Prakticky se z nich nelze zotavit</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jednonohý hrdina Terry Fox: Uběhl 5 373 kilometrů, aby vybral peníze na výzkum rakoviny</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/terry-fox-zabehl-maraton/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 29 Sep 2024 02:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[běh]]></category>
		<category><![CDATA[Kanada]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=193854</guid>

					<description><![CDATA[<p>Příběh jednonohého hrdiny. Terry Fox uběhl 5 373 kilometrů, vybral díky tomu přes 750 milionů na výzkum rakoviny. Jeho odkaz žije dodnes a Terry patří mezi nejvýznamnější osobnosti Kanady.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Uběhnout maraton vyžaduje velké úsilí a píli. Mnohdy o výsledku kromě důkladného tréninku rozhoduje také duševní rozpoložení. Je to osamělá činnost, při které si člověk sáhne na dno svých fyzických i psychických sil. <strong>Ještě více to platí v případě, pokud má běžec amputovanou jednu nohu.</strong> Moderní protézy umožňují slušné sportovní výkony všem lidem bez ohledu na míru postižení. V 80. letech, kdy Terry Fox svůj ambiciózní závod začínal, však byla situace jiná. Přesto zvládl uběhnout neuvěřitelných 5 373 kilometrů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-jednonoh-hrdina-terry-fox">Jednonohý hrdina Terry Fox</h2>



<p>Terry Fox byl na první pohled nenápadný chlapec s hustou kšticí kudrnatých vlasů. Na škole chtěl hrát basketbal, ale svou první sezónu celou proseděl na lavičce. <strong>Co mu však scházelo na talentu, to bohatě vynahradil svou pílí a úsilím při pravidelném tréninku. </strong>V dalším roce se tak už hravě dostal do základní školní sestavy a o dva roky později byl dokonce vyhlášen nejlepším sportovcem školy. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2023-01-05T05:48:00+01:00">
                    5 ledna, 2023                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejpodivnejsi-olympijske-hry/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Vítěz maratonu ujel 18 km autem, sportovci dopovali při běhu a jiní spali u silnice: Olympiáda v roce 1904            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejpodivnejsi-olympijske-hry/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/prehlidka-bezcu-450x300.jpg" alt="Vítěz maratonu ujel 18 km autem, sportovci dopovali při běhu a jiní spali u silnice: Olympiáda v roce 1904" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/nejpodivnejsi-olympijske-hry/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/2017-10-07-01-terry-fox-statue-at-mile-0-st-johns-nl-canada-1024x538.jpg" alt="Terry Fox" class="wp-image-193855 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/2017-10-07-01-terry-fox-statue-at-mile-0-st-johns-nl-canada-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/2017-10-07-01-terry-fox-statue-at-mile-0-st-johns-nl-canada-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/2017-10-07-01-terry-fox-statue-at-mile-0-st-johns-nl-canada-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/2017-10-07-01-terry-fox-statue-at-mile-0-st-johns-nl-canada-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/2017-10-07-01-terry-fox-statue-at-mile-0-st-johns-nl-canada.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Píle a houževnatost mladého sportovce dodnes inspiruje mladé lidi.</figcaption></figure></div>



<p>Bylo mu šestnáct a zdálo se, že je na vrcholu. Jednou po tréninku ho však začalo bolet koleno tak silně, že málem nedokázal dojít domů. Rentgen pak odhalil krutou zprávu. <strong>V kostní tkáni odhalil zhoubný nádor</strong>. Terryho tak čekala okamžitá amputace a dlouhé týdny chemoterapie, aby se rakovina nerozšířila dál.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-st-et-s-krutou-realitou">Střet s krutou realitou</h2>



<p>Už pár týdnů po amputaci prokázal Terry Fox svou běžnou houževnatost. Velmi rychle se naučil chodit s protézou, ale svůj boj ještě nevyhrál. <strong>Chemoterapie pro něj byla fyzicky i psychicky velmi náročná</strong>. S rostoucím zoufalstvím sledoval utrpení ostatních pacientů, mezi kterými nebylo jednoduché najít si kamarády. </p>



<p>Viděl, kolik životů dokázala moderní medicína zachránit, ale také viděl, kolik pacientů svůj boj prohrálo a nikdo jim nemohl nijak pomoci. <strong>Tehdy se rozhodl, že pro to musí něco udělat. </strong>Hned, jak to bylo možné, začal pravidelně běhat, aby mohl <a href="https://www.idnes.cz/sport/atletika/terry-fox-vzpominka-stalo-se-pred-lety-beh-terryho-foxe.A200411_165604_atletika_rou" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">uběhnout maraton naděje</a>, jak začal svému projektu říkat. Začal na východním pobřeží Kanady a jeho cíl byl na tom západním. Každý den pak bez ohledu na terén nebo počasí uběhl 42 kilometrů.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-11-19T05:54:00+01:00">
                    19 listopadu, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/clovek/zdravi-cervene-vino/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Červené víno a rakovina prsu: Jeho konzumace má dle bádání řadu přínosů, dokáže bojovat i proti demenci            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/clovek/zdravi-cervene-vino/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/cervene-vino-zdravi-450x236.jpg" alt="Červené víno a rakovina prsu: Jeho konzumace má dle bádání řadu přínosů, dokáže bojovat i proti demenci" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/clovek/zdravi-cervene-vino/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ufv-chandigarhs-terry-fox-run-6852724247-1024x538.jpg" alt="Terry Fox" class="wp-image-193857 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ufv-chandigarhs-terry-fox-run-6852724247-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ufv-chandigarhs-terry-fox-run-6852724247-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ufv-chandigarhs-terry-fox-run-6852724247-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ufv-chandigarhs-terry-fox-run-6852724247-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/09/ufv-chandigarhs-terry-fox-run-6852724247.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Každý rok se na jeho počest pořádá charitativní maraton.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zoufalstv-a-nad-je">Zoufalství a naděje</h2>



<p>Na cestě ho doprovázel jeho kamarád, který za ním jel v dodávce. Jednadvacetiletý Terry Fox si kromě přeběhnutí celé Kanady vytyčil ještě jeden cíl. <strong>Chtěl tímto činem vybrat milion dolarů na výzkum léku na rakovinu</strong>. Zpočátku se zdálo, že se jedná o marnou snahu. Terry často propadal zoufalství, jelikož lidé si ho vůbec nevšímali. Vše se však změnilo, když doběhl do Montrealu, kde ho vítaly stovky lidí. Od té chvíle se z něj stala celebrita, kterou vítali v každém městě a lidé mu ochotně dávali své peníze. </p>



<p>Zapojili se také podnikatelé, kteří přislíbili dotaci za každou uběhnutou míli. Terrymu však nebylo souzeno tento ambiciózní závod dokončit. <strong>Zhruba ve dvou třetinách cesty ho ukončil kašel a potíže s dýcháním</strong>. Nejednalo se však o nachlazení. Terrymu se vrátila rakovina, které o devět měsíců později podlehl. Jeho maraton naděje však splnil svůj účel. V době jeho smrti bylo vybráno 23 milionů dolarů. Od té doby jeho odkaz dokázal na léčbu rakoviny vybrat neuvěřitelných 750 milionů dolarů.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/terry-fox-zabehl-maraton/">Jednonohý hrdina Terry Fox: Uběhl 5 373 kilometrů, aby vybral peníze na výzkum rakoviny</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Svítá nová naděje na léčbu závažně nemocných: Vakcína proti rakovině a srdečním chorobám může být už během desetiletí</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/injekcni-lecba-rakoviny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 07 May 2023 02:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[predikce]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[vakcína]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=149918</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podle expertů mohou být nové průkopnické vakcíny pro řadu nemocí připraveny do roku 2030. Mají působit na mnoho nemocí včetně rakoviny, zachrání tedy miliony životů.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Je tedy skutečně možná vakcína proti rakovině? Podle vědců absolutně a odborníci ze společnosti Moderna jim přikyvují. Firma, která uspěla na poli vakcíny proti koronaviru SARS-CoV-2, věří, že bude schopna <strong>nabídnout podobný typ vakcíny</strong> ve <em>„všech typech a oblastech onemocnění“. </em>Týká se to i cílených vakcín proti různým typům rakoviny, srdečním chorobám a autoimunitním onemocněním. To vše do konce této dekády.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-koronavirus-umo-nil-pokrok-technologie">Koronavirus umožnil pokrok technologie</h2>



<p>Podle názoru expertů je tento pokrok dílem právě <a href="/tag/vakcina/">vakcíny</a> proti covidu-19. Ta během 12–18 měsíců zkoncentrovala skoro 2 dekády výzkumu. Hlavní lékař společnosti Moderna <a href="https://www.linkedin.com/in/paul-burton-67790321" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Paul Burton</a> v&nbsp;prohlášení pro The Guardian také <strong>vysvětlil, že mnoho respiračních nemocí </strong>se bude dát „léčit“ jednou injekcí. Zranitelné skupiny se tak budou moci jedním nástrojem chránit před covidem-19, chřipkou i respiračním syncytiálním virem neboli RSV.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/zena-rakovina-preziti.jpg" alt="" class="wp-image-149922 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/zena-rakovina-preziti.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/zena-rakovina-preziti-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/zena-rakovina-preziti-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/zena-rakovina-preziti-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/zena-rakovina-preziti-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Existuje i terapie pro vzácná onemocnění, proti kterým jsou současné léky bezbranné. <em>„Budeme mít tuto vakcínu, která bude velmi účinná, a zachrání tím pádem stovky tisíc, možná dokonce miliony životu. <strong>Myslím si, že budeme schopni nabídnout</strong> lidem po celém světě zcela personalizované vakcíny proti mnoha různým druhům rakoviny,“</em> vysvětluje Burton. Stejně jako u covidu-19 budou i další typy obsahovat tzv. genetický plán.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-kazy-pro-organismus">Příkazy pro organismus</h2>



<p>Jde o specifické pokyny pro lidský <a href="/tag/imunita/">imunitní</a> systém, jak má bojovat se škodlivými buňkami. To ovšem mimo jiné předpokládá identifikaci proteinových fragmentů na povrchu rakovinných buněk. <strong>Ty totiž zdravým buňkám chybí</strong>, takže proteinovou reakci nespustí. Podstatou je naučit organismus likvidovat jen rakovinné buňky. To je v&nbsp;případě chemoterapie nebo radioterapie prakticky nedosažitelné, stejně jako se u nich vyskytují další nežádoucí efekty.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="999" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/rakovina-diagnostika.jpg" alt="" class="wp-image-149920 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/rakovina-diagnostika.jpg 999w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/rakovina-diagnostika-320x214.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/rakovina-diagnostika-768x513.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/rakovina-diagnostika-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/04/rakovina-diagnostika-720x481.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 999px) 100vw, 999px" /></figure>



<p><em>„Myslím si, že to, co jsme se tu naučili během posledních měsíců, je, že mRNA vakcíny rozhodně nejsou jen pro jeden typ nemoci. Není to ani jen pro covid-19, ani jen pro infekční choroby. <strong>Tento postup může být aplikován</strong> na všechny typ onemocnění. Jsme tedy u rakoviny, infekčních nemocí, kardiovaskulárních chorob, autoimunitních nemocí i vzácných nemocí. Ve všech těchto oblastech probíhají naše výzkumy,“</em> uzavírá Burton.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-smutn-statistiky">Smutné statistiky</h2>



<p>S&nbsp;lehkou nadsázkou lze prohlásit, že s&nbsp;nějakou formou nádorového onemocnění se tím či oním způsobem setkáme během života úplně všichni. Nikdo z&nbsp;nás si totiž nemůže dovolit prohlášení, že se ho tento druh nemocí netýká. Zhoubný<strong> nádor se dá vypátrat prakticky v&nbsp;každé širší rodině</strong>. A riziko jeho výskytu stoupá s&nbsp;věkem. Zjednodušeně řečeno se tak opravdu hodně lidí nádoru jednoduše „dožije“. Ročně v&nbsp;ČR onemocní v&nbsp;průměru 87&nbsp;000 lidí.</p>



<p>Taková je statistika diagnostiky zhoubného novotvaru. Každoročně s&nbsp;ním pak umírá na 27&nbsp;000 pacientů. Celkem s&nbsp;nádorem momentálně v&nbsp;Česku žije asi 600&nbsp;000 lidí. Rostoucí počet hlášených případů <strong>lze dát do souvislosti se&nbsp;stárnutím populace</strong>. Věk je totiž hlavním faktorem výskytu zhoubného bujení, mimo jiné kvůli kumulativnímu vlivu dalších rizik. Není proto dobré podceňovat pravidelné prohlídky. Včasná diagnostika poskytuje rozhodně výhodu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/injekcni-lecba-rakoviny/">Svítá nová naděje na léčbu závažně nemocných: Vakcína proti rakovině a srdečním chorobám může být už během desetiletí</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Chemoterapie může u budoucích generací zvýšit náchylnost k nemocem. Na vině je ifosfamid, který se dříve používal jako zbraň</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/riziko-leku-na-rakovinu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 Feb 2023 03:39:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Léčba]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=139520</guid>

					<description><![CDATA[<p>Tato metoda v první řadě ničí rakovinné buňky a dále brání jejich množení. Nicméně se nevyhne celé řadě vedlejších účinků a vypadá to, že vědci právě objevili další.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Ukazuje se totiž, že běžně používané chemoterapeutické léky mohou ovlivnit <a href="https://www.cell.com/iscience/fulltext/S2589-0042(22)01842-9?_returnURL=https%3A%2F%2Flinkinghub.elsevier.com%2Fretrieve%2Fpii%2FS2589004222018429%3Fshowall%3Dtrue" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">zdraví potomků</a> člověka, jehož uzdravily. Tento efekt se může projevit nejen na jedné generaci. Badatelé z&nbsp;Washingtonské univerzity přišli na to, <strong>jaké vedlejší účinky může mít ifosfamid</strong>, který se coby chemoterapeutikum používá naprosto standardně. Konkrétně jde o derivát dusíkatého yperitu, který byl jedovatým bojovým prostředkem používaným ve válkách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-enos-zm-n-na-dal-generace">Přenos změn na další generace</h2>



<p>A protože tato látka působí na celé <a href="/tag/telo/">tělo</a>, nevyhnutelně ovlivňuje i reprodukční systém léčeného. <em>„Naše zjištění ukazují, že pokud pacient podstoupí chemoterapii a následně má děti, mohou mít jejich vnoučata, či dokonce i<strong> pravnoučata zvýšenou náchylnost k&nbsp;nemocem</strong>. To všechno právě v&nbsp;důsledku vystavení předků chemoterapii,“</em> uvedl <a href="https://sbs.wsu.edu/michael-skinner/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Michael Skinner</a>, biolog z&nbsp;Washington State University. Je však třeba zdůraznit několik dalších aspektů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/rakovina-pacientka.jpg" alt="" class="wp-image-139524 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/rakovina-pacientka.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/rakovina-pacientka-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/rakovina-pacientka-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/rakovina-pacientka-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/02/rakovina-pacientka-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;první řadě nejde podle expertů o chemoterapii obecně. V&nbsp;tomto případě se jedná o konkrétní lék, který tato metoda používá, tedy ifosfamid. Experimenty provedené na laboratorních potkanech ukázaly, že<strong> pokud jej někdo dostává během puberty</strong>, mají jeho potomci zvýšenou náchylnost k&nbsp;chorobám. Do ohrožení se takto dostala i potkaní pravnoučata. Bylo to zjištěno křížením simulovaných samců potkanů s&nbsp;neléčenými samicemi téhož druhu.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-procesy-na-molekul-rn-rovni">Procesy na molekulární úrovni</h2>



<p>V&nbsp;další generaci pak došlo ke křížení s&nbsp;jedinci, kteří s&nbsp;nimi neměli žádný kontakt. V&nbsp;případě laboratorních potkanů bylo riziko přenosu na potomky vysvětleno tím, že bylo látce vystaveno sperma otců. <strong>Z&nbsp;čeho ovšem plyne vyšší</strong> <strong>riziko </strong>pro další generace? Tady se badatelé museli do problému ponořit hlouběji, a odpověď skutečně přišla. Konkrétně je zde zapojen epigenom. Jde o molekulární procesy nezávislé na sekvenci DNA, jež dovedou ovlivnit geny, které zapnou nebo vypnou.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mys-domaci-schovana.jpg" alt="" class="wp-image-75632 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mys-domaci-schovana.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mys-domaci-schovana-320x219.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mys-domaci-schovana-768x525.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mys-domaci-schovana-511x350.jpg 511w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/03/mys-domaci-schovana-720x492.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Už předchozí výzkumy ukázaly, že právě vystavení toxickým látkám může způsobit epigenetické změny. A ty mohou přejít i na další generaci skrze spermie a vajíčka.&nbsp;Právě takové odlišnosti experti<strong> našli u dvou po sobě jdoucích generací potkanů</strong>, na kterých zmíněné chemoterapeutické činidlo testovali. Konkrétněji jde především o onemocnění ledvin a varlat, respektive náchylnost k&nbsp;<a href="/tag/choroba/">chorobám</a> týkajícím se těchto dvou orgánů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-po-tek-pro-dal-mo-nosti-detekce">Počátek pro další možnosti detekce</h2>



<p>Takto geneticky postižení jedinci mohou také později dospívat. Krom toho mohou cítit menší míru strachu a úzkosti, což vede k&nbsp;chybnému hodnocení potenciálních rizik. Měli by se tedy současní <strong>pacienti chovat nějak jinak</strong>? V&nbsp;první řadě by se nikdo neměl vzdávat chemoterapie jako metody léčby. Vědci z&nbsp;WSU doporučují speciální opatření pro pacienty, kteří plánují v&nbsp;blízké době potomstvo. Tehdy je dobré předem zmrazit spermie a vajíčka.</p>



<p>Výsledky těchto výzkumů jsou unikátní v&nbsp;tom, že jdou daleko nad rámec předvídání možných onemocnění pro samotného pacienta. Nicméně už dříve publikované výsledky tuto možnost potvrzovaly. Momentálně je <strong>zcela klíčové</strong> <strong>provést další výzkumy </strong>na lidech, což povede k&nbsp;možnosti identifikace pacientů potenciálně zranitelných. Šlo by tak je i další varovat před nemocemi, ke kterým mají větší tendence. A tedy i určit, co může ohrozit jejich potomky.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/riziko-leku-na-rakovinu/">Chemoterapie může u budoucích generací zvýšit náchylnost k nemocem. Na vině je ifosfamid, který se dříve používal jako zbraň</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Průlom v léčbě rakoviny: Vědcům se úspěšně povedlo zabít rakovinné buňky pomocí zvukových vln</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/rakovina-jater-potkani-ultrazvuk-lecba/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 12 Dec 2022 03:55:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[játra]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=129645</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zvukové vlny si nachází místo i v léčbě rakoviny. Při testech na potkanech se zatím ukazuje, že by mohlo jít o velmi dobrou, a přitom neinvazivní metodu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Potkani postižení <a href="https://www.mdpi.com/2072-6694/14/7/1612/htm" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">rakovinou jater</a> ukázali efektivitu fascinujícího a neinvazivního způsobu léčby. Za použití velmi přesně zaměřeného ultrazvuku se vědcům podařilo zničit téměř 75 % celkového <strong>objemu přítomného nádoru</strong>. Tento zásah taky podle všeho spustil u potkanů imunitní reakci. Jejich imunita pak kompletně odstranila zbytek. U 80 % zvířat, kde se toto povedlo, se navíc nevyskytly metastázy nebo návrat nádoru během 3 měsíců sledování.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-metoda-slibuj-c-p-ekon-n-limit">Metoda slibující překonání limitů</h2>



<p>Tento způsob léčby zvaný histotripsie je aktuálně <a href="/tag/testovani/">testován</a> na lidské rakovině jater. <em>„Histotripsie je slibnou volbou, která může překonat omezení současných způsobů odstranění nádorů. Poskytuje tak <strong>bezpečnou a velmi šetrnou metodu</strong> odstranění nádoru v&nbsp;játrech,“</em> říká inženýr biomedicíny <a href="https://bme.umich.edu/people/tejaswi-worlikar/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Tejaswi Worlikar</a> z&nbsp;University of Michigan. <em>„Doufáme, že informace z&nbsp;této studie budou motivací k&nbsp;budoucím předklinickým testům a další adaptaci metody.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="563" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/lidska-jatra-modelace.jpg" alt="" class="wp-image-129650 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/lidska-jatra-modelace.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/lidska-jatra-modelace-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/lidska-jatra-modelace-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/lidska-jatra-modelace-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/lidska-jatra-modelace-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/lidska-jatra-modelace-800x450.jpg 800w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Tato metoda vypadá jako nová naděje pro pacienty s&nbsp;jednou z&nbsp;nejsmrtelnějších forem rakoviny. Šance na přežití aspoň 5 let je u tohoto typu momentálně méně než 18 %, alespoň tedy v&nbsp;USA. <strong>Technologie zahrnuje ultrazvukový převodník</strong>, který ale nemá zobrazovat vnitřní struktury, nýbrž fyzicky narušit rakovinné buňky. Funguje na principu ultrazvukové kavitace, který se používá i pro likvidaci tukových <a href="/tag/bunky/">buněk</a> v&nbsp;hubnoucích programech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-limitace-odv-jej-c-se-od-povahy-n-doru">Limitace odvíjející se od povahy nádoru</h2>



<p>Většinou není možné zaměřit se na celý nádor. Bezpečnost kompletního použití histotripsie ovlivňuje hlavně velikost nádoru, jeho umístění a <a href="https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33827375/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">celkové rozložení</a>. Ale i částečná léčba tímto <strong>postupem ukázala kompletní ústup</strong> v&nbsp;81 % případů u potkanů. Pro srovnání 100 % kontrolních potkanů ukázalo naopak postup nádoru. <em>„Generátor vysílá vysokofrekvenční pulsy dlouhé jednu mikrosekundu,“</em> uvedla <a href="https://bme.umich.edu/people/zhen-xu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Zhen Xu</a>, další inženýrka biomedicíny.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mys-v-kleci.jpg" alt="" class="wp-image-129653 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mys-v-kleci.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mys-v-kleci-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mys-v-kleci-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mys-v-kleci-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/mys-v-kleci-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p><em>„I když nemůžeme zaměřit celý nádor, stále můžeme způsobit jeho ústup a také snížit riziko budoucích metastáz.“</em> Pro účely výzkumu byla rakovina vložena do 22 laboratorních potkanů. Polovina byla <strong>ponechána jako kontrolní skupina</strong>, zbývajících 11 bylo léčeno ultrazvukem. Ten se zaměřil na 50–75 % objemu nádoru. Následně byli potkani zabiti a účinnost léčby odhalena během pitvy. Vědci hledali hlavně znaky růstu, metastáz a imunitní markery.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-srovn-n-obou-skupin-pokusn-ch-potkan">Srovnání obou skupin pokusných potkanů</h2>



<p>Prognóza u kontrolních potkanů byla strašná. Všech 11 vykazovalo známky růstu a metastáz. Během 3 týdnů dosáhly nádory maximální velikosti akceptovatelné etickými protokoly. Život zvířat byl proto ukončen. Ta <strong>léčená si ale vedla mnohem, mnohem lépe</strong>. Nejen, že se neprojevily žádné vedlejší efekty této léčby. Většina z nich, konkrétně 9 z&nbsp;11, vykazovala ústup nádorů. Bez nádoru přežila zvířata ještě celý zbývající čas výzkumu, tedy kolem 10 týdnů.</p>



<p>Předchozí výzkumy ukázaly, že tato léčba je efektivním nástrojem pro redukci velikosti nádoru. Nová práce ukazuje vynikající šance na následný život. <em>„Tento výzkum ukázal potenciál <strong>histotripsie pro úspěšné neinvazivní</strong> odstranění nádorů a prevenci lokálních metastáz. I při jen částečném odstranění se kompletní ústup ukázal u 9 z&nbsp;11 léčených potkanů. Další bádání ukáže efektivitu, bezpečnost a další biologické dopady.“</em></p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="What If We Find a Cure for Cancer?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/PGiNo3KnYU8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/rakovina-jater-potkani-ultrazvuk-lecba/">Průlom v léčbě rakoviny: Vědcům se úspěšně povedlo zabít rakovinné buňky pomocí zvukových vln</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/PGiNo3KnYU8" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/PGiNo3KnYU8" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma rakovina - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/12/rakovina-nador-mnozeni.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Dívky vystavené cigaretovému kouři mají zvýšené riziko rakoviny prsu. Každý rodič kuřák by se měl zamyslet</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/pasivni-koureni-rakovina-prsu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 12 Feb 2022 04:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Dětství]]></category>
		<category><![CDATA[kouření]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=64739</guid>

					<description><![CDATA[<p>Badatelé z Tromsø došli na základě kalkulací k děsivému závěru. Sedm procent žen by nemuselo vůbec mít rakovinu prsu, pokud by jejich rodiče nekouřili.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Už dlouho je známa skutečnost, že za rakovinou i infarkty stojí nejen aktivní kouření, ale také to pasivní. Tedy vystavení člověka kouři aktivního kuřáka. Vědci z&nbsp;UiT univerzity v&nbsp;<strong>Norsku teď přišli s&nbsp;dalšími děsivými důkazy</strong>. <a href="https://www.researchgate.net/publication/353634462_Never-smokers_and_the_fraction_of_breast_cancer_attributable_to_second-hand_smoke_from_parents_during_childhood_the_Norwegian_Women_and_Cancer_Study_1991-2018" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Podle studie profesorky Inger Torhild Gram mají totiž ženy</a>, které byly v&nbsp;dětství vystaveny cigaretovému kouři svých rodičů (či někoho jiného), vyšší riziko na vývoj rakoviny prsu. Právě dětství je kritickou dobou.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-citlivost-prsn-tk-n-na-cigaretov-kou">Citlivost prsní tkáně na cigaretový kouř</h2>



<p>Vzduch vdechovaný během pasivního kouření obsahuje řadu škodlivých substancí, které se dotyčné nevyhnutelně dostanou do organismu. <em>„Víme také, že právě prsní tkáň je velmi náchylná na karcinogeny, <strong>hlavně v&nbsp;období během puberty a před ní</strong>,“ </em>říká Inger Torhild Gram. V&nbsp;rámci výzkumu, zda pasivní kouření zvyšuje riziko rakoviny prsu, sledoval její tým po více jak dvě desítky let vzorek 46&nbsp;000 žen.</p>



<p>Celá studie probíhala na ženách, které v&nbsp;dotazníku uvedly, že samy nikdy <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/vliv-koureni-na-covid/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">nekouřily</a>. <em>„Zeptali jsme se jich, zda byly v&nbsp;dětství vystaveny pasivnímu kouření. To následně vedlo k&nbsp;jejich rozdělení do dvou skupin.“ </em><strong>Badatelé pak sledovali zdraví těchto žen od roku 1991 do roku 2018</strong>. Pomáhaly jim k&nbsp;tomu norské organizace sledující rakovinu prsu i záznamy o příčinách smrti. S&nbsp;rakovinou prsu bylo diagnostikováno celkem 2&nbsp;185 žen.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vliv-na-1-ze-14-p-pad">Vliv na 1 ze 14 případů</h2>



<p>Podle zjištění tato diagnóza jasně převažovala u žen, které byly kouři z&nbsp;cigaret vystaveny během svého dětství. <em>„Hlavním nálezem je, že jeden ze čtrnácti případů rakoviny prsu <strong>u všech žen ze studie se dá spojit s&nbsp;pasivním kouřením během dětství</strong>,“ </em>uvádí Gram. To koresponduje ze 7 % případů rakoviny prsu, protože tato forma rakoviny je dnes jednou z&nbsp;nejběžnějších. Tyto nálezy jsou dalším důvodem, proč před kouřem chránit především děti.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/miminko-krabicka-cigaret.jpg" alt="" class="wp-image-64746 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/miminko-krabicka-cigaret.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/miminko-krabicka-cigaret-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/miminko-krabicka-cigaret-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/miminko-krabicka-cigaret-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/miminko-krabicka-cigaret-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Ženy byly monitorovány po dobu 20 let, některé 27. Badatelé čekali až do teď, aby mohli identifikovat dostatek případů rakoviny potřebných pro dosažení statisticky přesných závěrů. Většina žen, u nichž se objevila rakovina prsu, <strong>byla ve věku 45–79 let, když jim byla nemoc diagnostikována</strong>. Ty, které byly vystaveny kouři od svých rodičů, dostaly rakovinu prsu krátce poté, co dosáhly 61 let věku. Jak se ale může zakouřené prostředí z&nbsp;dětství projevit v&nbsp;těle po tak dlouhé době?</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-citlivost-p-ed-prvn-m-d-t-tem">Citlivost před prvním dítětem</h2>



<p>Prsní tkáň je u ženy velmi citlivá v&nbsp;období před pubertou a také během ní. Obecně je velmi náchylná ke škodlivinám do té doby, než má žena <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/nenarozeny-plod-vnima-zvuky/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">první dítě</a>. Gram ovšem dodává, že zatím <strong>není jasné, která doba je konkrétně nejrizikovější</strong>. Závěr studie se podle ní dá ale interpretovat i pozitivním způsobem. <em>„V Norsku totiž umíme děti před kouřem účinně chránit, což je dobrá zpráva hlavně pro budoucnost a budoucí výskyt choroby,“</em> dodává.</p>



<p>Na světě pravidelně kouří méně než 10 % žen. Nicméně vysoké procento dívek i chlapců je v&nbsp;některých zemích kouři běžně vystaveno. Hlavní podíl na tom mají otcové kuřáci. Gram věří, že <strong>nálezy přimějí WHO ke zpřísnění příslušné legislativy a cílenější ochraně dětí</strong> před pasivním kouřením. Studie tak poskytuje rámcovou oporu dalším diskusím i konkrétním zákonným aplikacím určeným k&nbsp;ochraně zdraví nejmladších.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak často jste se v&nbsp;dětství dostaly do kontaktu s&nbsp;kuřáky?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenorway">Zdroj: <a href="https://sciencenorway.no/cancer-smoking/girls-exposed-to-second-hand-smoke-have-increased-risk-of-breast-cancer-as-adults/1923920" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNorway</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/pasivni-koureni-rakovina-prsu/">Dívky vystavené cigaretovému kouři mají zvýšené riziko rakoviny prsu. Každý rodič kuřák by se měl zamyslet</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>S lítostí vám oznamujeme, že pití alkoholu zvyšuje riziko rakoviny. Prozradila to inovativní metoda testu</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/souvislost-alkohol-konzumace-rakovina/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 09 Feb 2022 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Alkohol]]></category>
		<category><![CDATA[konzumace]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=64230</guid>

					<description><![CDATA[<p>I přiměřená konzumace alkoholu vede k zvýšenému riziku vývoje rakoviny. Rozsah náchylnosti záleží také na genetice a dalších faktorech.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Vypadá to, že stará výmluva ohledně toho, že trocha pití je dobrá pro zdraví, přece jen neplatí. Nikdo snad nepochybuje o škodlivosti nadměrné konzumace alkoholu, a to včetně rizika rakoviny. <strong>Dlouhodobě nicméně probíhá diskuse o vlivu mírného popíjení.</strong> <a href="https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1002/ijc.33917" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Novým příspěvkem je studie doktorky Pek Kei Im</a>. Alternativní teorie pak navrhují graf ve tvaru U, kdy příležitostný alkohol znamená riziko vyšší než alkoholismus či abstinence.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-hodn-studi-kter-si-v-ak-proti-e">Hodně studií, které si však protiřečí</h2>



<p>Na toto téma bylo během let provedeno mnoho výzkumů, které však často poskytly protichůdné závěry. Zčásti kvůli přítomnosti matoucích faktorů. Lidé, kteří nepijí vůbec, <strong>nejsou náhodná podmnožina populace a často se od umírněných konzumentů liší</strong>. Právě to může mít na jejich riziko značný vliv. Doktorka Pek Kei Im z&nbsp;Oxfordu se rozhodla podívat na specifickou skupinu abstinentů, kteří by přidružených faktorů měli mít méně.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="665" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/opilec-prazdna-lahev.jpg" alt="" class="wp-image-64232 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/opilec-prazdna-lahev.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/opilec-prazdna-lahev-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/opilec-prazdna-lahev-768x511.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/opilec-prazdna-lahev-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/opilec-prazdna-lahev-720x479.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Celkově vzato mají abstinující muži o 14 % nižší riziko rakoviny. Snížení rizika o 31 % spojily předchozí studie se specifickými rakovinami jako <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/vyznam-slepeho-streva-pro-zdravi/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">střeva</a>, jater a jícnu. Většina lidí, kteří nepijí vůbec, tak činí z&nbsp;náboženských důvodů <strong>nebo kvůli výskytu závislosti v&nbsp;blízkém okolí</strong>. Jejich zahrnutí do studií může pak zkreslit srovnání. Následně se tým podíval na vzorek Číňanů, kteří mají genetickou intoleranci na alkohol. Od zbytku populace se budou lišit méně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dva-geny-a-zpracov-n-alkoholu">Dva geny a zpracování alkoholu</h2>



<p>Existují dvě genové varianty (běžné ve východní Asii), které ovlivňují enzymy odpovědné za odbourávání alkoholu. Ty způsobují, že se acetaldehyd po konzumaci hromadí v&nbsp;krvi. Takto „vybavení“ <strong>lidé shledávají pití obzvláště nepříjemným</strong>, takže to dělají málo, nebo vůbec. Doktorka a její kolegové hledali tyto geny v&nbsp;DNA 150&nbsp;000 lidí uložených v&nbsp;čínské biobance. Srovnali je pak s&nbsp;dotazníkem ohledně alkoholických návyků a 11 lety zdravotních záznamů.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklenky-pripitek.jpg" alt="" class="wp-image-64235 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklenky-pripitek.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklenky-pripitek-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklenky-pripitek-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklenky-pripitek-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/sklenky-pripitek-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jen jedno procento mužů s&nbsp;jedním ze zmíněných&nbsp;genů pilo pravidelně. U skupiny s normálním genem to bylo 46 % a jejich riziko rakoviny bylo znatelně vyšší. Vypadá to však, <strong>že u lidí postrádajících enzymy na degradaci alkoholu</strong> zvyšuje acetaldehyd riziko rakoviny víc než u ostatních konzumentů. Nálezy naznačují, že <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/projevy-delsi-absence-alkoholu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">alkohol</a> přímo způsobuje několik druhů rakoviny, při zděděné nižší toleranci je riziko ještě větší. Dotyční ho totiž nedovedou dostatečně zpracovat.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jak jste na tom s&nbsp;konzumací alkoholu? Máte s&nbsp;ním problémy?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-iflscience">Zdroj: <a href="https://www.iflscience.com/health-and-medicine/we-regret-to-inform-you-that-alcohol-really-does-cause-cancer/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IFLScience</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/souvislost-alkohol-konzumace-rakovina/">S lítostí vám oznamujeme, že pití alkoholu zvyšuje riziko rakoviny. Prozradila to inovativní metoda testu</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Každý 5. člověk umírající na rakovinu je obézní. Tukové látky činí rakovinné buňky agresivnějšími, uvádí studie</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/pricinna-souvislost-obezity-rakoviny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 08 Feb 2022 04:05:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[Obezita]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=64067</guid>

					<description><![CDATA[<p>Hojnost tuku dělá rakovinné buňky agresivnějšími a schopnějšími formovat nádory. Takové jsou aspoň závěry vědců z univerzity v Bergenu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Badatelé už dlouho věděli, že obézní lidé mají vyšší riziko výskytu konkrétních typů rakoviny, jako tlustého střeva, jater nebo slinivky. Dosud ovšem nebylo přesně známo, proč <strong>nadváha způsobuje náchylnost k&nbsp;tomuto postižení</strong>. Výzkumný tým z&nbsp;oddělení biomedicíny na University of Bergen (UiB) se blíže podíval na základní mechanismy a objevil velmi zajímavou věc. <a href="https://sciencenorway.no/cancer-cancer-research-overweight/one-in-five-people-who-die-of-cancer-are-obese-now-researchers-can-tell-us-more-about-why/C/EBPB-dependent%20adaptation%20to%20palmitic%20acid%20promotes%20tumor%20formation%20in%20hormone%20receptor%20negative%20breast%20cancer." target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Jejich studie následně vyšla v&nbsp;magazínu <em>Nature Communications</em></a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-za-tek-pro-l-bu-u-itou-na-m-ru">Začátek pro léčbu ušitou na míru</h2>



<p><em>„Tento nález může být začátkem vývoje individuálněji přizpůsobené léčebné terapie právě pro obézní pacienty,“</em> uvedl Nils Henrik Halberg, profesor z&nbsp;UiB. Rakovina je způsobena genetickými změnami, <strong>které mají následně vliv na normální buněčný růst</strong>. <em>„Jednotlivá buňka s&nbsp;rakovinným potenciálem není sama o sobě nebezpečná. Většina z&nbsp;nás má takové v&nbsp;těle neustále a imunita je průběžně likviduje. Horší je, když zformují nádor.“</em></p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="900" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/dna-genetika-rakovina.jpg" alt="" class="wp-image-51970 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/dna-genetika-rakovina.jpg 900w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/dna-genetika-rakovina-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/dna-genetika-rakovina-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/dna-genetika-rakovina-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/dna-genetika-rakovina-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 900px) 100vw, 900px" /></figure>



<p>Společně s&nbsp;kolegy zkoumal Halberg tyto buňky v&nbsp;laboratoři, experimentoval na myších a stejně tak zkoumal tkáně přímo od pacientů. Zajímalo ho, v&nbsp;jakých podmínkách se rakovina objeví a jak bude agresivní. <strong>Začali s&nbsp;rakovinou prsu, která nezávisí na hormonech.</strong> Jde o variantu, k níž jsou náchylnější obézní <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/rozdily-starnuti-zen-a-muzu/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">ženy po menopauze</a>. Vystavili buňky hojnosti lipidů, nejdříve v&nbsp;laboratoři. Následně byly rakovinné buňky vpraveny do tlustých myší.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-bu-ky-p-inucen-k-v-t-agresivit">Buňky přinucené k&nbsp;větší agresivitě</h2>



<p>Rakovinné buňky měly desetkrát větší šanci na vytvoření nádoru u obézních myší než v&nbsp;prostředí, které nebylo na tuky tak bohaté. V&nbsp;tomto prostředí se zkrátka staly mnohem agresivnějšími, <strong>snadněji tedy vytvářely nebezpečné nádory</strong>. Důvodem, proč se jim tak daří u obézních lidí, ale není přemíra dostupných živin. <em>„Toto prostředí nutí rakovinné buňky se od základů změnit, aby mohly vůbec přežít,“ </em>vysvětluje Halberg.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/rakovinne-bunky.jpg" alt="" class="wp-image-64077 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/rakovinne-bunky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/rakovinne-bunky-320x192.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/rakovinne-bunky-768x461.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/rakovinne-bunky-720x432.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Bohaté prostředí vede totiž k&nbsp;selektivnímu tlaku a jen ty, které se na něj adaptují, v&nbsp;těchto podmínkách přežijí. Dochází k&nbsp;tomu formou epigenetiky. Ve stejnou chvíli se tyto adaptované buňky <strong>stávají bohužel rizikovějšími a snadněji tvoří nádory</strong>. Badatelé následně srovnali buňky adaptované a ty původní. Našli konkrétní protein, který prošel výraznou změnou, a stal se tak mnohem nebezpečnějším. Srovnání bylo provedeno na tkáních 90 pacientů.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ni-efektivita-l-by-p-i-nadv-ze">Nižší efektivita léčby při nadváze</h2>



<p>Kromě toho, že pacienti s&nbsp;nadváhou mají k&nbsp;rakovině větší dispozice, na ně také méně zabírá léčba. Ačkoli u myší zjistili při nadváze 10krát větší riziko, u lidí nejde o takovou míru. Stále ovšem platí, že rakovinné buňky se v&nbsp;<strong>tělech obézních lidí chovají jinak než u těch s normální tělesnou hmotností</strong>. To vysvětluje, proč stejná chemoterapie zabírá u každého pacienta trochu odlišně. Někdo zareaguje velmi dobře, jiný se zlepší, později se však nádory vrátí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zena-rakovina-satek.jpg" alt="" class="wp-image-64637 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zena-rakovina-satek.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zena-rakovina-satek-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zena-rakovina-satek-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zena-rakovina-satek-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zena-rakovina-satek-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Dřívější epidemiologické studie se spojením mezi obezitou a rakovinou prsu také zabývaly. Nepodařilo se jim však stanovit definitivní propojení příčiny a následku. <em>„Je vzrušující a skutečně <strong>užitečné mít v&nbsp;tomto ohledu více pevných dat z&nbsp;experimentů</strong>,“ </em>říká Therese Sørlie, bioložka z&nbsp;Oslo University Hospital. Tento výzkum je podle ní důležitý také vzhledem k&nbsp;nárůstu obezity v&nbsp;populaci napříč celým vyspělým světem.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-z-le-na-tom-kde-se-nach-z-tukov-z-soby">Záleží na tom, kde se nachází tukové zásoby?</h2>



<p>Během experimentů vyšlo najevo, že riziko vzniku nádorů se zvyšuje úměrně k&nbsp;indexu BMI (Body Mass Index). Jednoduše čím větší nadváha, tím větší riziko. Co se týče <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/destilaty-z-peckovic-zvysuji-riziko-vzniku-rakoviny/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">rakoviny</a> prsu, <strong>tak se prsa mnoha žen postupem věku zvětšují</strong>, přičemž jejich hmota je tvořena převážně tukem. Obecně však mají obézní lidé více lipidů nebo mastných kyselin v&nbsp;krvi. A rakovinné buňky se živí hlavně z&nbsp;krevního řečiště.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zeny-dieta.jpg" alt="" class="wp-image-64080 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zeny-dieta.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zeny-dieta-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zeny-dieta-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zeny-dieta-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/02/zeny-dieta-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Pro mnoho dalších variant rakoviny, kdy hraje tělesná váha a <a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/clovek/dopady-prebytecnych-kil/" target="_blank" rel="noreferrer noopener">obezita</a> roli, je zvláště rizikový břišní tuk. Velký obvod kolem pasu je také nebezpečný stran mnoha civilizačních chorob, jako je <strong>cukrovka druhého typu, vysoký krevní tlak a kardiovaskulární choroby</strong>. <em>„Tukové zásoby na stehnech, bocích a hýždích u žen na druhé straně tak rizikové nejsou. Ty slouží jako zásobárny energie,“</em> upřesňuje Halberg. Není zkrátka obezita jako obezita.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Jakou máte hodnotu <strong>BMI</strong> a jak se změnila během pandemie?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-sciencenorway">Zdroj: <a href="https://sciencenorway.no/cancer-cancer-research-overweight/one-in-five-people-who-die-of-cancer-are-obese-now-researchers-can-tell-us-more-about-why/1968207" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">ScienceNorway</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/pricinna-souvislost-obezity-rakoviny/">Každý 5. člověk umírající na rakovinu je obézní. Tukové látky činí rakovinné buňky agresivnějšími, uvádí studie</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Slivovice může vyvolat rakovinu, varují čeští vědci. Oblíbený český nápoj obsahuje nebezpečné látky</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/destilaty-z-peckovic-zvysuji-riziko-vzniku-rakoviny/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[David Mencl]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 19 Nov 2021 04:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[slivovice]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=43553</guid>

					<description><![CDATA[<p>Prokázanou spojitostí mezi konzumací alkoholu a vznikem rakoviny se zabývá celá řada vědců již mnoho let. Možná jste ale nevěděli, že stejně riziková je i konzumace slivovice.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud jde o doporučení, co je pro vaše zdraví nejprospěšnější, vědci se shodují na tom, že je to úplná abstinence. Na studiích zkoumajících vliv alkoholu na lidské zdraví spolupracuje i ředitelka centra pro prevenci rakoviny <a href="https://faculty.mdanderson.org/profiles/therese_bevers.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Therese Bartholomew Bevers, MD, FAAFP</a>. I ona trvá na tom, že <strong>pro lidský organismus je nejvhodnější abstinence, ale zároveň dodává</strong>, že tento krok je v&nbsp;globálním měřítku nereálný. Proto vznikla doporučení maximálního denního přídělu alkoholu, který ještě není pro zdraví tolik rizikový.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-konzumace-alkoholu-zvy-uje-riziko-vzniku-rakoviny">Konzumace alkoholu zvyšuje riziko vzniku rakoviny</h2>



<p>Zvýšenou míru konzumace alkoholu považuje za vysoce rizikovou především Americká onkologická společnost. Ta zdůrazňuje, že pro prevenci vzniku rakoviny (zejména rakoviny tlustého střeva, jícnu, dutiny ústní, hltanu, hrtanu a rakoviny prsu a jater) by <strong>ženy neměly pít více než 1 sklenici alkoholu denně</strong>. Muži pak ne více než 2 sklenice alkoholu denně. Pacienti, kteří se s&nbsp;rakovinou již léčí, by se ovšem měli vzdát alkoholu úplně. </p>



<figure class="wp-block-gallery has-nested-images columns-default is-cropped wp-block-gallery-1 is-layout-flex wp-block-gallery-is-layout-flex">
<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="649" loading="lazy" data-id="39824" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina.jpg" alt="" class="wp-image-39824 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-450x292.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-150x97.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-768x498.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-320x208.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-720x467.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" data-id="38571" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept.jpg" alt="" class="wp-image-38571 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/rakovina-koncept-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>
</figure>



<p>V&nbsp;případě, že jste konzumovali (či konzumujete) alkohol ve zvýšené míře, zvýšili jste si tím riziko vzniku rakoviny. Pokud byste se nicméně rozhodli váš denní přísun alkoholu snížit – nebo jste tak již učinili–, <strong>po nějaké době se vám sníží i avizované riziko</strong>. Vědci rovněž zdůrazňují, že zdravotní benefity, které jsou u určitých druhů alkoholu prokázané (například u červeného vína nebo slivovice), jsou výrazně nižší než riziko rozvoje onkologického onemocnění.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-slivovice-obsahuje-zdrav-nebezpe-n-ethylkarbam-t">Slivovice obsahuje zdraví nebezpečný ethylkarbamát</h2>



<p>Čeští vědci z&nbsp;Centra zdraví, výživy a potravin v&nbsp;Brně zveřejnili již v&nbsp;roce 2016 výsledky své rozsáhlé studie, která se zaměřovala na riziko vzniku rakoviny při pravidelné konzumaci destilátů z&nbsp;peckovic – zejména pak slivovice. Ačkoliv jsou závěry, jež<strong> odborníci přináší, přinejmenším znepokojivé, doposud nevyvolaly odpovídající celospolečenskou reakci</strong>. Ve studii je zkoumán obsah rakovinotvorných látek, konkrétně ethylkarbamátu (ETK), v&nbsp;jednotlivých druzích ovocných destilátů z peckovic.</p>



<figure class="wp-block-gallery has-nested-images columns-2 is-cropped wp-block-gallery-2 is-layout-flex wp-block-gallery-is-layout-flex">
<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="658" loading="lazy" data-id="43562" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik.jpg" alt="" class="wp-image-43562 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik-450x296.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik-768x505.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik-320x211.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik-710x467.jpg 710w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/tresne-kosik-720x474.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="635" loading="lazy" data-id="43556" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/merunky-strom.jpg" alt="" class="wp-image-43556 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/merunky-strom.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/merunky-strom-320x203.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/merunky-strom-768x488.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/merunky-strom-720x457.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="659" loading="lazy" data-id="43559" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocesane-svestky.jpg" alt="" class="wp-image-43559 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocesane-svestky.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocesane-svestky-320x211.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocesane-svestky-768x506.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocesane-svestky-710x467.jpg 710w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocesane-svestky-720x474.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/ocesane-svestky-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>
</figure>



<p>Nebezpečný ethylkarbamát vzniká z&nbsp;přirozeně se vyskytujících kyanogenních glykosidů v&nbsp;peckách a ve vyšších koncentracích může mít rakovinotvorné účinky. Výsledky studie prokázaly, že nejméně 50–60 % všech konzumentů slivovice (a dalších destilátů z&nbsp;peckového ovoce)<strong> je vystaveno zdraví nebezpečným dávkám ETK.</strong> Aby byla konzumace slivovice a jiných destilátů z&nbsp;peckovic bezpečná, musela by být dávka ETK stanovena na maximálně 0,05 miligramu/1 litr destilátu.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice.jpg" alt="" class="wp-image-43800 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice-720x478.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/11/panaky-slivovice-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Podle <a href="http://www.szu.cz/centrum-zdravi-vyzivy-a-potravin" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">prof. MVDr. Jiřího Rupicha, CSc.</a> je znepokojující, že v&nbsp;České republice neexistuje platná legislativa, na jejímž základě by bylo možné vymáhat alespoň Evropskou komisí doporučený limit ETK (limit uvedený v&nbsp;Doporučení Komise 2010/133/EU je 1,1 mg/litr). Až do roku 2012 nicméně <strong>Česká republika měla tento závazný kontrolní limit ETK stanovený</strong>. Byl dán formou hygienických limitů, které specifikovala Vyhláška č. 305/2004 Sb. Tyto limity byly stanovené na 0,03 – 0,4 mg/litr podle druhu potraviny.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Konzumujete ovocné pálenky pravidelně, nebo preferujete jiný druh alkoholu?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-szu-mdandersoncenter">Zdroj: <a href="http://www.szu.cz/uploads/CZVP/Ethylkarbamat_and_cancer_risk_2.pdf" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">SZU</a>, <a href="https://www.mdanderson.org/cancerwise/does-alcohol-cause-cancer.h00-159383523.html" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">MDAndersonCenter</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/destilaty-z-peckovic-zvysuji-riziko-vzniku-rakoviny/">Slivovice může vyvolat rakovinu, varují čeští vědci. Oblíbený český nápoj obsahuje nebezpečné látky</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Revoluce v boji s rakovinou: Lékaři uzdravili člověka s nevyléčitelným stavem. Pacienti mají nyní šanci na přežití</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/uspechy-nove-kombinace-imunoterapie/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 29 Oct 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[imunoterapie]]></category>
		<category><![CDATA[Léčba]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=38543</guid>

					<description><![CDATA[<p>Kombinace preparátů vedla u mnoha smrtelně nemocných lidí k vymizení nádorů. Šlo o případy rakoviny hlavy a krku a postup vypadá v klinických testech velmi slibně.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Během mezního klinického testu byl nasazen koktejl imunoterapie, který vybudil imunitní systém pacientů k&nbsp;tomu, aby zabíjel vlastní rakovinné buňky. U jednoho z&nbsp;pacientů se <strong>například očekávala smrt už před čtyřmi roky</strong>, ovšem jeho nádory zmizely krátce po zapojení do této studie. Muž ve věku 77 let je momentálně bez rakoviny a minulý víkend strávil na výletě se svou manželkou. Klinické zkoušky směsi látek tak vypadají vskutku slibně.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-posila-pro-vlastn-imunitn-syst-m">Posila pro vlastní imunitní systém</h2>



<p>Kombinace účinných látek nivolumabu a ipilimumabu vede k&nbsp;redukci nádorů hlavy a krku v&nbsp;terminálních stádiích. Došli k&nbsp;tomu vědci z&nbsp;Institutu pro léčbu rakoviny (ICR) v&nbsp;Londýně a z&nbsp;nadace Royal Marsden NHS. <strong>V některých případech nádor zcela vymizel a doktoři nenašli ani známku nemoci</strong>. Kombinace dvou látek v&nbsp;imunoterapii může být velmi efektivní postup u několika závažných forem rakoviny. Předchozí zkoušky už ukázaly něco podobného.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="600" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/latka-do-krve.jpg" alt="" class="wp-image-38568 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/latka-do-krve.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/latka-do-krve-320x192.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/latka-do-krve-768x461.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/latka-do-krve-720x432.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>V&nbsp;nich šlo o terminální stadium rakoviny kůže, ledvin a tlustého střeva. Kromě toho, že tento přístup zvyšuje dlouhodobé přežití pacientů, má také mnohem méně vedlejších efektů. <strong>To se projevuje hlavně ve srovnání s&nbsp;často děsivou </strong>formou extrémní chemoterapie. Ta je nabízena jako běžná procedura právě mnoha pacientům v&nbsp;konečných stádiích rakoviny. Tato přesně navržená forma by tak mohla agresivní přístup nahradit.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tis-ce-ekaj-c-ch-pacient">Tisíce čekajících pacientů</h2>



<p>Výsledky testovací fáze 3 zahrnovaly skoro 1 000 pacientů, kteří na rakovinu umírali. Ačkoli pozitivní efekt na dobu přežití těchto pacientů nedosáhl statisticky významné hladiny, jedná se přesto o velmi cenný soubor dat. Někteří jedinci žili o měsíce či roky déle a setkali se s&nbsp;minimem vedlejších účinků.<strong> Celkově jde o velmi slibné výsledky,</strong> které dělají z&nbsp;imunoterapie laskavější a mnohem chytřejší metodu léčby. S&nbsp;rakovinou hlavy a krku je každý rok diagnostikováno jen v&nbsp;Británii na 12&nbsp;000 lidí.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani.jpg" alt="" class="wp-image-38574 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/stroj-ovladani-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Mnoho z&nbsp;nich je pak odhaleno v&nbsp;pokročilém stadiu, a proto je nutná lepší a&nbsp;přístupnější léčba právě pro tyto pacienty. Něco, co je udrží naživu déle než aktuálně používané metody. Barry Ambrose byl ve věku 77 let diagnostikován s<strong>&nbsp;rakovinou hrdla, která se dle doktorů už rozšířila i do plic</strong>. Paliativní péče v&nbsp;nemocnici mu tak byla nabídnuta jako jediná možná varianta. Poté byl však pozván, aby se zúčastnil právě probíhající klinické studie.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-zm-na-zachr-nila-barrymu-ivot">Změna zachránila Barrymu život</h2>



<p>Tato možnost mu nakonec zachránila život. Když mu byla nabídnuta účast ve studii, neváhal ani na chvilku, protože nebylo co ztratit. Přestože musel kvůli léčbě často cestovat do vzdálené nemocnice, nepozoroval na sobě žádné vedlejší efekty léčby. <strong>Byl tak schopen normálního života a věnoval se dál svým koníčkům</strong>. Plachtění, jízdě na kole a trávení času se svou rodinou. Během osmi týdnů od začátku imunoterapie nové skeny odhalily, že rakovina v&nbsp;jeho krku už není.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="657" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vzorek-mikroskop.jpg" alt="" class="wp-image-38577 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vzorek-mikroskop.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vzorek-mikroskop-320x210.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vzorek-mikroskop-768x505.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vzorek-mikroskop-710x467.jpg 710w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vzorek-mikroskop-720x473.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/10/vzorek-mikroskop-150x100.jpg 150w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>I když měl stále nádory na plicích, efekt po pouhých dvou měsících procedur byl naprosto ohromující. Později podstoupil ještě chemoterapii a operaci a momentálně nemá žádné znaky probíhající rakoviny. Podle vědců je pravděpodobné, že <strong>další použití imunoterapie ukáže nové přínosy</strong> ve srovnání s&nbsp;agresivní chemoterapií. Průměrná doba přežití těchto pacientů byla 17,6 měsíce, nejvyšší průměr, kterého podobná skupina pacientů kdy dosáhla.</p>



<p class="has-text-align-center"><strong>Vstoupili byste také do klinické studie, pokud byste byli na Barryho místě?</strong></p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-icr-theguardian">Zdroj: <a href="https://www.icr.ac.uk/news-archive/immunotherapy-combination-could-be-alternative-to-extreme-chemotherapy-in-some-head-and-neck-cancers" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Icr</a>, <a href="https://www.theguardian.com/society/2021/oct/11/new-cancer-treatment-destroys-tumours-in-terminally-ill-finds-trial" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TheGuardian</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/uspechy-nove-kombinace-imunoterapie/">Revoluce v boji s rakovinou: Lékaři uzdravili člověka s nevyléčitelným stavem. Pacienti mají nyní šanci na přežití</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Jaká je šance, že právě vy onemocníte rakovinou? Pravděpodobnost zvyšují obyčejné návyky i prostředí, ve kterém žijete</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/jaka-je-pravdepodobnost-ze-onemocnite-rakovinou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 01 Aug 2021 03:23:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[návyky]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=18397</guid>

					<description><![CDATA[<p>Rakovina je postrachem dnešní doby a jen málokdo se s ní nesetkal osobně, například v blízké rodině. Riziko jejího rozvoje je totiž poměrně vysoké.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Čím dál tím pochmurnější statistiky, které rakovinu provázejí, vedou u dalších lidí k&nbsp;nevyhnutelné otázce, zda ji mohou dostat i oni. Ani odhady Americké společnosti pro rakovinu v&nbsp;tomto směru nepotěší. Ta konstatuje, že v&nbsp;roce 2018 <strong>zemřelo na tuto nemoc po celém světě asi 9,5 milionu lidí</strong>. A podle další statistiky si v USA během života projde rakovinou jedna z&nbsp;dvou žen a jeden ze tří mužů. Rakovina je tak něčím, čemu čelí celá populace.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-pravd-podobnost-vyvinut-rakoviny">Pravděpodobnost vyvinutí rakoviny</h2>



<p>Šance mezi jednotlivými pohlavími jsou poměrně vyrovnané. Muži mají celkově pravděpodobnost tohoto onemocnění 40,14 %, zatímco ženy 38,7 %. Pokud jde o <strong>specifické formy, muži mají 11,6 % šanci na rozvoj rakoviny prostaty</strong>. Ženy na druhé straně trápí rakovina prsu, která má pravděpodobnost 12,83 %. Všem druhům ovšem vévodí rakovina plic, která u žen vede statistiky ve všech rozvinutých zemích. A jaké je riziko úmrtí v&nbsp;důsledku této choroby?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="768" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/krevni-vzorek-1024x768.jpg" alt="" class="wp-image-18400 transfer-szn-utm"/></figure>



<p>Navzdory dosavadním poměrně alarmujícím číslům je tahle oblast přece jen o něco optimističtější. U mužů je riziko 21,34 % a u žen přibližně 18,33 %. <strong>Opět je vidět, že poměry nejsou zvlášť odlišné</strong>. Samotná čísla pocházejí ze screeningových programů počátečních stádií a odráží hlavně obrovský pokrok v&nbsp;chemoterapii a dalších léčebných postupech. Potom jsou tu ještě faktory absolutního a relativního rizika, protože samotná čísla nejsou tak vypovídající.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-r-zn-druhy-rizika-u-rakoviny">Různé druhy rizika u rakoviny</h2>



<p>Absolutní riziko spočívá v&nbsp;šanci, že u konkrétního člověka vypukne rakovina v&nbsp;určitém období života. Například v průběhu jednoho roku nebo deseti let ve věku 70 let, případně během celého života. Na druhé straně<strong> relativní šance uvádí riziko u dvou rozdílných skupin </strong>lidí – například kuřáků a nekuřáků. Jde vlastně o adaptaci absolutního risku na specifické podmínky. Riziko rozvoje rakoviny je třeba pro kuřáky 25krát vyšší než pro nekuřáky.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="Aká je šanca, že dostaneš RAKOVINU?" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/euvYH31Xpz8?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>Celkově jsou ovšem podmínky spíš skryté a statistika nedovede odpovědět na klasickou otázku „Jak velká je šance, že konkrétně já dostanu rakovinu?“. Vědci dokáží identifikovat, <strong>jaké typy lidí nemoc postihla, co měli společného</strong> a jak se tento vzorek liší od ostatních. Riziko ovlivňuje věk, životní styl, návyky, rodinná historie, prostředí a taky genetika. Ale ani v&nbsp;takovém případě nelze nic konstatovat na 100 %.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-trugenx">Zdroj: <a href="https://trugenx.com/probability-of-getting-cancer/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">TruGenx</a></h4>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/jaka-je-pravdepodobnost-ze-onemocnite-rakovinou/">Jaká je šance, že právě vy onemocníte rakovinou? Pravděpodobnost zvyšují obyčejné návyky i prostředí, ve kterém žijete</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/euvYH31Xpz8" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/euvYH31Xpz8" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma rakovina - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/07/bunky-e1627206008666.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Velryby a delfíni odolávají díky své DNA jednomu z nejvážnějších onemocnění</title>
		<link>https://vedazive.cz/priroda-zvirata/velryby-a-delfini-odolavaji-diky-sve-dna-jednomu-z-nejvaznejsich-onemocneni/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 08 May 2021 03:02:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Příroda a zvířata]]></category>
		<category><![CDATA[genetika]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[velryba]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=8385</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zvířecí říše nám ukazuje mnoho zajímavých věcí včetně odolnosti vůči chorobám, které jsou velkým problémem pro lidský druh.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<div class="wp-block-group"><div class="wp-block-group__inner-container is-layout-flow wp-block-group-is-layout-flow">
<p>Velryby spolu s&nbsp;delfíny dokáží odolávat rakovině a jejich DNA nám odhaluje přesné příčiny toho, proč tomu tak je a proč nemoc, která nám způsobuje tolik problémů,<strong> nechává tyto mořské tvory v&nbsp;zásadě chladnými</strong>. Vzhledem k&nbsp;pokračujícím výzkumům a rozborům jsme stále blíž k porozumění mechanismu, skrze který jsou kytovci schopni se zákeřnou nemocí bojovat s o tolik lepšími výsledky než naše dosavadní lékařství.</p>
</div></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-inspirace-od-dlouhov-k-ch-kytovc">Inspirace od dlouhověkých kytovců</h2>



<p>Obecně vzato jsou kytovci nejdéle žijícími savci, z&nbsp;nichž se některé druhy dožívají až 200 let. Jak je tohle vůbec možné, je záhada, pokud vezmeme v&nbsp;úvahu, že díky své obrovské velikosti mají tito savci mnohonásobně více buněk než jakékoli lidské tělo. „<strong>Pokud má organismus více buněk, znamená to vyšší riziko, že se jedna z&nbsp;těch buněk stane rakovinnou</strong>“, podotýká Daniela Tejada-Martinez z&nbsp;Australské univerzity v&nbsp;Chile.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="800" height="533" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3.jpg" alt="" class="wp-image-8392 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-3-450x300.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 800px) 100vw, 800px" /></figure>



<p>Z&nbsp;toho zkrátka plyne, že obrovské tělo žijící až stovky let má tisíce a miliony buněk, které se mohou stát pro celý tento organismus potenciálně škodlivými. &nbsp;<strong>Místo toho mají ovšem tito kytovci mnohem menší riziko rakoviny</strong> než jakýkoli jiný druh savce a to včetně nás, lidí. Tento fakt je také znám jako Petův paradox, kdy počet buněk obsažených v&nbsp;těle není spojen s&nbsp;vyšším rizikem rakoviny, v&nbsp;tomto případě je riziko obrácené.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-druhy-kter-si-z-pravd-podobnosti-d-laj-legraci">Druhy, které si z&nbsp;pravděpodobnosti dělají legraci</h2>



<p>Existuje vědecký vtip o tom, že velryby by se měly s&nbsp;rakovinou rodit a neměly by ani být schopné existovat, protože jsou zkrátka z&nbsp;tohoto pohledu moc velké. Jednoduchou odpovědí je skutečnost, že<strong> si prostě vyvinuly lepší ochranu, kterou potřebujeme odhalit</strong>. Tejada-Martinez proto prozkoumala evoluci 1077 genů potlačujících nádory a dále evoluci genů u&nbsp;15 druhů savců včetně sedmi druhů kytovců.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="609" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-2.jpg" alt="" class="wp-image-8390 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-2.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-2-300x183.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-2-768x468.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-2-720x438.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/05/velryba-2-450x274.jpg 450w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>U kytovců byly úspěšně nalezeny geny regulující poškození DNA a šíření nádorů. Výhled do budoucna neznamená extrakci genů velryb a jejich předání člověku. Ale pokud se dají nalézt <strong>geny odpovědné za potlačení nádorů v ostatních zvířatech</strong> a je možné odhalit, co v těle provádí, je tu možnost napodobit tento mechanismus a použít jej poté u člověka.</p>



<h4 class="wp-block-heading" id="h-zdroj-newscientist">Zdroj: <a href="https://www.newscientist.com/article/2268865-whales-and-dolphins-can-resist-cancer-and-their-dna-reveals-why/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">NewScientist</a></h4>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/velryby-a-delfini-odolavaji-diky-sve-dna-jednomu-z-nejvaznejsich-onemocneni/">Velryby a delfíni odolávají díky své DNA jednomu z nejvážnějších onemocnění</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Příznaky rakoviny, které byste neměli ignorovat</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/priznaky-rakoviny-ktere-byste-nemeli-ignorovat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 11 Jan 2021 09:29:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[příznaky]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[riziko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=778</guid>

					<description><![CDATA[<p>Každý moderní člověk si dobře uvědomuje, že je potřeba, svému tělu věnovat co největší pozornost. Vývoj některých zhoubných nádorů je asymptomatický, což významně komplikuje včasnou detekci a účinnou léčbu nebezpečného onemocnění. Ne každý z nás si je vědom prvních příznaků rakoviny, a pokud je objevíte, měli byste okamžitě vyhledat lékaře. </p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Následující text je zaměřen převážně na typ rakoviny, který postihuje ženy.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Krvácení po menopauze</h2>



<p>Rakovina děložního čípku je jednou z nejčastějších rakovin postihujících ženské tělo, a to nejen v reprodukčním období, ale také po nástupu menopauzy. Vzhled krvavého výtoku během tohoto období je gynekology jednomyslně považován za jeden z nejzřejmějších a nejdůležitějších nebezpečných příznaků, což naznačuje pravděpodobnost vzniku rakoviny děložního čípku.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/mitosis-3876669_1280-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-791 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/mitosis-3876669_1280-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/mitosis-3876669_1280-300x169.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/mitosis-3876669_1280-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/mitosis-3876669_1280-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/mitosis-3876669_1280-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/mitosis-3876669_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Pozor na neobvyklé krvácení</figcaption></figure>



<p>Každá žena si musí pamatovat, že krvácení, které se objeví rok po poslední menstruaci, je důvodem pro naléhavé volání ke gynekologovi, protože v tomto případě je možné dosáhnout úspěchu v léčbě pouze včasným odhalením počátečního stadia onemocnění.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Neobvyklý výtok</h2>



<p>V případě výskytu nebezpečného výtoku, musí žena navštívit gynekologa, aby mohly být provedeny nezbytné testy. Jaké existují nezdravé výtoky:</p>



<ul class="wp-block-list"><li>Po pohlavním styku</li><li>Krvácení mimo období menstruace</li><li>Menstruace delší než deset dní</li><li>Vodnatý výtok</li></ul>



<p>I když opakovaně slýcháváte, že vaše kamarádky nebo známé mají období, která jsou vždy dlouhá a bolestivá, neměly byste si myslet, že je to pro vás také normou. Nejlepším řešením by v každém případě bylo ujistit se, že jste zdravé, a to vyšetřením u odborníka. Přítomnost výtoku může naznačovat, že trpíte počáteční fází rakoviny děložního čípku, ale může jít také o známku hormonální nerovnováhy nebo zánětu. Vždy je však možné zjistit skutečnou příčinu výtoku absolvováním cytologického vyšetření.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="682" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-1024x682.jpg" alt="" class="wp-image-782 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-1024x682.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/11/cavitacion-2894835_1280.jpg 1280w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Je na místě pozorovat různé změny</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Změny prsou</h2>



<p>Rakovina prsu je jedním z nejnebezpečnějších onkologických onemocnění, jehož úspěch závisí také na včasné diagnóze. Odborníci doporučují naučit se samostatně kontrolovat prsa. Tím, že to uděláte v určitý den menstruačního cyklu, dostanete příležitost zaznamenat sebemenší změny a vyhledat jakékoli abnormality.</p>



<ul class="wp-block-list"><li>Důvody pro návštěvu gynekologa jsou následující:</li><li>Pigmentové skvrny na hrudi</li><li>Změněný tvar bradavky nebo celého prsu</li><li>Odlupování kůže bradavky</li><li>Svědění</li></ul>



<h2 class="wp-block-heading">Bolest břicha</h2>



<p>Výskyt bolesti v dolní části břicha, který nemá nic společného s menstruací, je jedním ze znaků, které mohou naznačovat vývoj rakoviny vaječníků. Toto onemocnění není snadné identifikovat, protože jeho počáteční stádia nejsou doprovázena žádnými charakteristickými příznaky. Proto věnujte pozornost těmto příznakům:</p>



<ul class="wp-block-list"><li>Poruchy močení</li><li>Bolest ve střední nebo spodní části břicha</li><li>Únik moči</li></ul>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/priznaky-rakoviny-ktere-byste-nemeli-ignorovat/">Příznaky rakoviny, které byste neměli ignorovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Příznaky rakoviny, které by ženy neměly ignorovat</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/priznaky-rakoviny-ktere-by-zeny-nemely-ignorovat/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 12 Oct 2020 15:39:07 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[příznaky]]></category>
		<category><![CDATA[rakovina]]></category>
		<category><![CDATA[zdraví]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=706</guid>

					<description><![CDATA[<p>Každá moderní žena by si měla uvědomovat váhu svého zdraví. Vývoj některých zhoubných nádorů je asymptomatický, což významně komplikuje včasnou detekci a účinnou léčbu nebezpečného onemocnění. Ne každý z nás si je vědom prvních příznaků rakoviny, a pokud je najdete, měli byste okamžitě vyhledat lékaře. Navrhujeme, abyste si pročetli, jakým příznakům musíte věnovat pozornost, abyste včas identifikovali nebezpečné onemocnění.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<h2 class="wp-block-heading">Krvácení po menopauze</h2>



<p>Rakovina děložního čípku je jednou z nejčastějších rakovin postihujících ženské tělo, a to nejen v reprodukčním období, ale také po nástupu menopauzy. Vzhled krvavého výtoku během tohoto období je gynekology jednomyslně považován za jeden z nejzřejmějších a nejdůležitějších nebezpečných příznaků, což naznačuje pravděpodobnost vzniku rakoviny děložního čípku.</p>



<p>Každá žena si musí pamatovat, že krvácení, které se objeví rok po poslední menstruaci, je důvodem pro naléhavé odvolání ke gynekologovi, protože v tomto případě je možné dosáhnout úspěchu v léčbě pouze včasným odhalením počátečního stadia onemocnění.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1024" height="683" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-1024x683.jpg" alt="" class="wp-image-726 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-1024x683.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-300x200.jpg 300w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-1536x1024.jpg 1536w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-330x220.jpg 330w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-720x480.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-150x100.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920-450x300.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2020/10/cavitacion-2894835_1920.jpg 1920w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Ženy by neměly podceňovat jakékoli příznaky</figcaption></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Neobvyklý výtok mezi obdobími</h2>



<p>Je třeba poznamenat, že různé druhy výtoků u žen v reprodukčním věku, které jsou pozorovány mezi obdobími, jsou také velmi alarmující „zvonky“. Žena musí v případě výskytu navštívit gynekologa a složit nezbytné testy.</p>



<p>I když jste opakovaně slyšeli, že vaši přátelé nebo známí mají období, která jsou vždy dlouhá a bolestivá, neměli byste si myslet, že je to pro vás také normální. Nejlepším řešením by v každém případě bylo ujistit se, že jste zdraví, a to vyšetřením odborníkem. Přítomnost výtoku může naznačovat, že existuje počáteční fáze rakoviny přívěsků, endometria nebo děložního čípku, i když to může být také známkou hormonální nerovnováhy nebo zánětu. Je však možné zjistit skutečnou příčinu výtoku absolvováním analýzy (nátěru) pro cytologické vyšetření.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Změny v prsu nebo bradavce</h2>



<p>Rakovina prsu je jedním z nejnebezpečnějších onkologických onemocnění, jehož úspěch v léčbě závisí také na včasné diagnóze. Odborníci doporučují naučit se samostatně zkoumat prsa. Tím, že to provede v určitý den menstruačního cyklu, dostane žena příležitost zaznamenat sebemenší změny a v případě zjištění abnormalit se poradit s lékařem.</p>



<p><strong>Důvody pro návštěvu mamologa nebo gynekologa jsou: </strong></p>



<ul class="wp-block-list"><li>vaskulární síť nebo pigmentové skvrny na hrudi</li><li>změněný tvar bradavky nebo celého prsu</li><li>odlupování kůže bradavky, změna barvy dvorce (pokud to není způsobeno kojením nebo těhotenstvím)</li><li>vzhled výtoku z bradavky</li><li>jakékoli změny „reliéfu“ &#8211; například vzhled důlků</li><li>zvýšení teploty mléčné žlázy nebo její určité části</li></ul>



<h2 class="wp-block-heading">Jakékoli změny na genitáliích</h2>



<p>Ženské tělo je uspořádáno tak, aby nebyl ignorován jakýkoli nepříjemný stav, který se vyskytuje v oblasti stydkých pysků, který nelze ani zcela označit za bolestivý. Pocit svědění nebo jiných nepohodlí může být samozřejmě způsoben čímkoli, alergickou reakcí na nový gel pro intimní hygienu a jakoukoli infekcí.</p>



<p>Pokud však stav přetrvává a dokonce se zhoršuje, okamžitě vyhledáme lékaře. Je to rostoucí stav nepohodlí, podráždění, změna vzhledu kůže, které mohou být příznakem rakoviny pohlavních orgánů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Bolest v dolní části břicha</h2>



<p>Výskyt bolesti v dolní části břicha, který nemá nic společného s menstruací, je jedním ze znaků, které mohou naznačovat vývoj rakoviny vaječníků. Toto onemocnění není snadné identifikovat, protože jeho počáteční stádia nejsou doprovázena žádnými charakteristickými příznaky. Když se objeví bolest ve střední nebo dolní části břicha, poruchy močení, únik moči, pak má žena důvod k obavám.</p>



<p>Samozřejmě, každý z těchto příznaků stále nic neříká, ale pokud tyto příznaky nejen nezmizely, ale dokonce se zesílily, je důvod hledat radu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Trvalé zvyšování tělesné teploty</h2>



<p>Všichni dobře víme, že zvýšení tělesné teploty naznačuje průběh zánětlivého procesu, takto se tělo snaží chránit před patogenními mikroorganismy. Pokud však teplota stoupne, ale současně: </p>



<p>neexistují žádné známky nachlazení nebo infekčních onemocnění, nebyly identifikovány žádné chronické nemoci, které by se mohly změnit na akutní formu; </p>



<p>tato skutečnost slouží také jako důvod k návštěvě lékaře. Známkou onkologie je prodloužené zvýšení tělesné teploty, které neklesá po dobu jednoho až dvou týdnů, a to ani při užívání antipyretik.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zažívací potíže</h2>



<p>Nepravidelnosti ve fungování gastrointestinálního traktu, které se stávají chronickými, mohou být známkou rozvoje rakoviny konečníku. Jedná se především o záchvaty nevolnosti, nechutenství, sklony k zácpě nebo průjmu a přítomnost krve ve stolici. </p>



<p>Neměli bychom si myslet, že výskyt těchto problémů je jasným příznakem rakoviny. Souhrn problémů a jejich přetrvávající povaha však naznačují potřebu přezkoumání a provedení příslušných testů. V každém případě s takovými příznaky potřebujete kvalifikovanou pomoc odborníka.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Prudká změna tělesné hmotnosti</h2>



<p>Jedním z nepřímých příznaků vývoje maligního nádoru lze považovat prudký pokles tělesné hmotnosti. Pokud jste nezměnili svůj obvyklý životní styl, nesnažte se dodržovat přísnou stravu a nesportujete do vyčerpání v tělocvičně, ale vaše váha dramaticky poklesla, měli byste podstoupit vážné vyšetření. </p>



<p>Tento jev je typický pro pozdní stadia rakoviny, kdy přítomnost nádoru ovlivňuje průběh metabolických procesů, zbavuje tělo živin a vede jej do stavu úplného vyčerpání. Příležitostně s rakovinou může tělesná hmotnost dramaticky stoupat.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zvýšení objemu břicha</h2>



<p>Zvláštní zákeřnost tohoto příznaku u žen spočívá v tom, že tato skutečnost nezpůsobuje žádné zvláštní obavy, zvláště pokud k ní dojde během menopauzy. Ženy mají tendenci vysvětlovat takové změny v postavě z nějakých zcela přirozených důvodů, například změnou rychlosti metabolismu způsobenou hormonální nerovnováhou. Zvětšené břicho však může být výsledkem  růstu novotvarů, akumulace zánětlivé tekutiny, protahování střevních smyček způsobených neustálým nadýmáním.</p>



<p>To znamená, že výrazné zvýšení objemu pasu, stejně jako prudký úbytek hmotnosti, ke kterému dochází bez vlivu vnějších faktorů a změny životního stylu, vyžaduje návštěvu lékaře. Pokud máte pochybnosti o výběru specializovaného odborníka, má smysl navštívit rodinného lékaře, který vám předepíše komplexní vyšetření.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Zvýšená únava a ztráta energie</h2>



<p>Samozřejmě, pokud se vrátíte domů s pocitem únavy po náročném pracovním dni, po cestě veřejnou dopravou a po „posledním běhu“ obchodů, je to zcela normální. Prudký nárůst únavy, pocit neustálé slabosti a letargie však mohou naznačovat progresivní rakovinu. Tento jev je způsoben intoxikací těla a nedostatkem živin. Tento příznak lze považovat za zvláště alarmující, pokud je pozorován v kombinaci s dalšími příznaky maligního nádoru.</p>



<p>Zde je tedy seznam hlavních příznaků naznačujících pravděpodobnost vzniku maligního novotvaru. Každý z uvedených příznaků může být samozřejmě způsoben jinými důvody. To je přesně ten případ, kdy byste neměli odkládat návštěvu lékaře, zvláště pokud máte několik popsaných příznaků najednou. Samozřejmě bychom neměli zapomínat na prevenci rakoviny: vzdát se špatných návyků, zdravého stravování a samozřejmě pravidelné preventivní prohlídky u lékaře.<br></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/priznaky-rakoviny-ktere-by-zeny-nemely-ignorovat/">Příznaky rakoviny, které by ženy neměly ignorovat</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
	</channel>
</rss>
