Chemoterapie může u budoucích generací zvýšit náchylnost k nemocem. Na vině je ifosfamid, který se dříve používal jako zbraň

Tato metoda v první řadě ničí rakovinné buňky a dále brání jejich množení. Nicméně se nevyhne celé řadě vedlejších účinků a vypadá to, že vědci právě objevili další.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Ukazuje se totiž, že běžně používané chemoterapeutické léky mohou ovlivnit zdraví potomků člověka, jehož uzdravily. Tento efekt se může projevit nejen na jedné generaci. Badatelé z Washingtonské univerzity přišli na to, jaké vedlejší účinky může mít ifosfamid, který se coby chemoterapeutikum používá naprosto standardně. Konkrétně jde o derivát dusíkatého yperitu, který byl jedovatým bojovým prostředkem používaným ve válkách.

Přenos změn na další generace

A protože tato látka působí na celé tělo, nevyhnutelně ovlivňuje i reprodukční systém léčeného. „Naše zjištění ukazují, že pokud pacient podstoupí chemoterapii a následně má děti, mohou mít jejich vnoučata, či dokonce i pravnoučata zvýšenou náchylnost k nemocem. To všechno právě v důsledku vystavení předků chemoterapii,“ uvedl Michael Skinner, biolog z Washington State University. Je však třeba zdůraznit několik dalších aspektů.

iZdroj fotografie: Depositphotos

V první řadě nejde podle expertů o chemoterapii obecně. V tomto případě se jedná o konkrétní lék, který tato metoda používá, tedy ifosfamid. Experimenty provedené na laboratorních potkanech ukázaly, že pokud jej někdo dostává během puberty, mají jeho potomci zvýšenou náchylnost k chorobám. Do ohrožení se takto dostala i potkaní pravnoučata. Bylo to zjištěno křížením simulovaných samců potkanů s neléčenými samicemi téhož druhu.

Procesy na molekulární úrovni

V další generaci pak došlo ke křížení s jedinci, kteří s nimi neměli žádný kontakt. V případě laboratorních potkanů bylo riziko přenosu na potomky vysvětleno tím, že bylo látce vystaveno sperma otců. Z čeho ovšem plyne vyšší riziko pro další generace? Tady se badatelé museli do problému ponořit hlouběji, a odpověď skutečně přišla. Konkrétně je zde zapojen epigenom. Jde o molekulární procesy nezávislé na sekvenci DNA, jež dovedou ovlivnit geny, které zapnou nebo vypnou.

iZdroj fotografie: Depositphotos

Už předchozí výzkumy ukázaly, že právě vystavení toxickým látkám může způsobit epigenetické změny. A ty mohou přejít i na další generaci skrze spermie a vajíčka. Právě takové odlišnosti experti našli u dvou po sobě jdoucích generací potkanů, na kterých zmíněné chemoterapeutické činidlo testovali. Konkrétněji jde především o onemocnění ledvin a varlat, respektive náchylnost k chorobám týkajícím se těchto dvou orgánů.

Počátek pro další možnosti detekce

Takto geneticky postižení jedinci mohou také později dospívat. Krom toho mohou cítit menší míru strachu a úzkosti, což vede k chybnému hodnocení potenciálních rizik. Měli by se tedy současní pacienti chovat nějak jinak? V první řadě by se nikdo neměl vzdávat chemoterapie jako metody léčby. Vědci z WSU doporučují speciální opatření pro pacienty, kteří plánují v blízké době potomstvo. Tehdy je dobré předem zmrazit spermie a vajíčka.

Výsledky těchto výzkumů jsou unikátní v tom, že jdou daleko nad rámec předvídání možných onemocnění pro samotného pacienta. Nicméně už dříve publikované výsledky tuto možnost potvrzovaly. Momentálně je zcela klíčové provést další výzkumy na lidech, což povede k možnosti identifikace pacientů potenciálně zranitelných. Šlo by tak je i další varovat před nemocemi, ke kterým mají větší tendence. A tedy i určit, co může ohrozit jejich potomky.

Kolik lidí s rakovinou ve svém okolí znáte?

Zdroj: Cell
Diskuze Vstoupit do diskuze
50 lidí právě čte
Zobrazit další články