Testování nové metody odhalení rakoviny z krve. Velká britská studie detekuje desítky typů nádorů v předstihu

Jediný odběr krve, více než 50 typů nádorů, přes 142 tisíc testovaných. Britská studie právě zveřejnila první plné výsledky, které jsou slibné i rozporuplné zároveň.

Foto: Public Domain Pictures

30. května 2026 se na výroční konferenci Americké společnosti klinické onkologie objevila čísla, na která onkologický svět čekal pět let. Britská randomizovaná studie NHS-Galleri, dosud největší svého druhu na světě, poprvé ukázala, co dokáže krevní test Galleri v reálné populaci lidí bez jakýchkoli příznaků rakoviny. Výsledky přinesly důvod k opatrnému optimismu: méně diagnóz v nejpokročilejším stadiu, více časných záchytů. Současně ale hlavní cíl studie, prokazatelné snížení souhrnu stadií III a IV, splněn nebyl. Příběh tohoto testu tak není triumfální fanfára, ale něco možná cennějšího: první tvrdá populační data o technologii, která by jednou mohla změnit způsob, jakým rakovinu hledáme.

Jak funguje test, který čte metylační vzorce

Galleri není klasický genetický test. Nehledá konkrétní mutace, ale analyzuje takzvané metylační vzorce volně cirkulující DNA v krvi. Nádorové buňky uvolňují do krevního oběhu fragmenty své DNA a tyto fragmenty nesou chemické „značky“ (metylové skupiny), které se liší podle toho, zda pocházejí ze zdravé, nebo z nádorové tkáně. Algoritmus testu tyto vzorce vyhodnotí a v případě pozitivního nálezu odhadne, ze které tkáně nebo orgánu signál pravděpodobně pochází. Právě tato schopnost lokalizace je klíčová: bez ní by pozitivní výsledek znamenal jen informaci „někde ve vašem těle je problém“ a následovalo by nákladné a zatěžující hledání naslepo. Podle výrobce, americké společnosti GRAIL, dosahuje přesnost odhadu místa původu signálu přes 90 %.

Test přitom necílí na jeden orgán jako mammografie nebo kolonoskopie. Galleri pokrývá více než 50 typů nádorů, včetně těch, pro které žádný standardní screening neexistuje: rakoviny slinivky, žaludku, jícnu nebo vaječníků. Právě u těchto diagnóz bývá pozdní záchyt nejčastější příčinou špatné prognózy.

Co ukázala největší studie svého druhu

NHS-Galleri začala v roce 2021 a zapojila přes 142 tisíc dobrovolníků ve věku 50 až 77 let z osmi oblastí Anglie. Žádný z nich neměl v posledních třech letech diagnózu ani léčbu rakoviny. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou skupin: jedna podstoupila tři krevní odběry v ročních intervalech, druhá sloužila jako kontrolní. Šlo o první randomizovanou populační studii testu tohoto typu na světě.

Klíčová čísla z květnových výsledků:

• Stadia IV klesla. Ve druhém a třetím kole screeningu bylo ve skupině s testem diagnostikováno o více než 20 % méně nádorů v nejpokročilejším stadiu.
• Časné záchyty vzrostly. Diagnóz ve stadiu I a II přibylo o 16 %.
• Hlavní cíl splněn nebyl. Souhrnné snížení stadií III a IV, tedy primární endpoint studie, se statisticky neprokázalo.
• Pozitivní test vyšel u 0,91 % testovaných. Z nich mělo potvrzenou rakovinu 52 %. Zhruba řečeno: na 200 testovaných připadly dva pozitivní výsledky a jedna skutečná diagnóza.
• Citlivost dosáhla 30,7 %. Přibližně třetina lidí, kteří rakovinu skutečně měli, dostala pozitivní výsledek. Specificita činila 99,55 %, falešný poplach se týkal méně než půl procenta testovaných.

Třicetiprocentní citlivost může na první pohled působit nízce. Jenže u screeningu asymptomatické populace je důležitější specificita, tedy to, aby test zbytečně neděsil zdravé lidi. A ta je u Galleri mimořádně vysoká. Problém je jinde: dvě třetiny skutečných nádorů test nezachytil. Pro jednotlivce to znamená, že negativní výsledek není zárukou zdraví.

Proč je to přesto velká věc

Nesplněný hlavní endpoint zní jako neúspěch. V kontextu onkologického výzkumu je ale realita složitější. Dosud neexistovala žádná randomizovaná populační studie, která by test na desítky nádorů z krve vůbec zkoušela v tak velkém měřítku. Všechna předchozí data pocházela buď z menších kohort, nebo z nerandomizovaných pozorování. Severoamerická studie PATHFINDER 2 s necelými 36 tisíci účastníky například ukázala 6,5násobné zvýšení počtu screeningově zachycených nádorů při přidání Galleri k běžným vyšetřením, ale šlo o jiný typ studie bez kontrolní skupiny.

Pokles stadií IV o více než pětinu ve druhém a třetím kole je klinicky významný. Právě pozdní stadia jsou u mnoha nádorů synonymem pro omezenou léčbu a špatnou prognózu. Posun k časnějšímu záchytu, byť zatím ne u všech typů, je přesně to, co onkologie od screeningu potřebuje. Výzkumníci navíc upozorňují, že studie sledovala předem definovanou skupinu dvanácti „nejsmrtelnějších“ diagnóz, od rakoviny plic přes pankreas po lymfomy, a právě u nich byl posun stadií nejzřetelnější.

Další analýzy pokračují. Tým kolem NHS-Galleri bude ještě měsíce až roky vyhodnocovat nákladovou efektivitu, psychologický dopad pozitivních výsledků na pacienty a především to, zda se časnější záchyt promítne do snížení úmrtnosti. Právě mortalitní data budou rozhodující pro případné zavedení testu do praxe.

Kdy se test dostane do nemocnic, a co Česko

K červnu 2026 není Galleri dostupný v britských nemocnicích ani k zakoupení ve Spojeném království. Výsledky studie teprve procházejí institucionálním posouzením a cesta k případnému zařazení do screeningového programu NHS vede přes důkaz klinického přínosu, proveditelnosti a nákladové efektivity. Pevný termín zavedení nikdo neoznámil.

V Česku je situace ještě vzdálenější. Národní onkologický plán ČR 2030 vyžaduje, aby každý nový screeningový program stál na důkazech z kontrolovaných studií a prošel pilotní fází. Současné české programy pokrývají screening prsu, kolorekta, děložního čípku a pilotně plic. Multirakovinný krevní test v nich nefiguruje. Ani evropská doporučení Rady EU zatím MCED testy mezi standardní screeningové programy nezařadila. Domácí výzkum v oblasti tekuté biopsie přitom existuje: tým CEITEC Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno například publikoval práci, kde analýza cirkulující nádorové DNA u lymfomů centrálního nervového systému dosáhla 90% úspěšnosti detekce. Jde ale o diagnostiku konkrétních nádorů, nikoli o plošný screening zdravé populace.