Velryby a delfíni odolávají díky své DNA jednomu z nejvážnějších onemocnění

Zvířecí říše nám ukazuje mnoho zajímavých věcí včetně odolnosti vůči chorobám, které jsou velkým problémem pro lidský druh.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Velryby spolu s delfíny dokáží odolávat rakovině a jejich DNA nám odhaluje přesné příčiny toho, proč tomu tak je a proč nemoc, která nám způsobuje tolik problémů, nechává tyto mořské tvory v zásadě chladnými. Vzhledem k pokračujícím výzkumům a rozborům jsme stále blíž k porozumění mechanismu, skrze který jsou kytovci schopni se zákeřnou nemocí bojovat s o tolik lepšími výsledky než naše dosavadní lékařství.

Inspirace od dlouhověkých kytovců

Obecně vzato jsou kytovci nejdéle žijícími savci, z nichž se některé druhy dožívají až 200 let. Jak je tohle vůbec možné, je záhada, pokud vezmeme v úvahu, že díky své obrovské velikosti mají tito savci mnohonásobně více buněk než jakékoli lidské tělo. „Pokud má organismus více buněk, znamená to vyšší riziko, že se jedna z těch buněk stane rakovinnou“, podotýká Daniela Tejada-Martinez z Australské univerzity v Chile.

iZdroj fotografie: Unsplash

Z toho zkrátka plyne, že obrovské tělo žijící až stovky let má tisíce a miliony buněk, které se mohou stát pro celý tento organismus potenciálně škodlivými.  Místo toho mají ovšem tito kytovci mnohem menší riziko rakoviny než jakýkoli jiný druh savce a to včetně nás, lidí. Tento fakt je také znám jako Petův paradox, kdy počet buněk obsažených v těle není spojen s vyšším rizikem rakoviny, v tomto případě je riziko obrácené.

Druhy, které si z pravděpodobnosti dělají legraci

Existuje vědecký vtip o tom, že velryby by se měly s rakovinou rodit a neměly by ani být schopné existovat, protože jsou zkrátka z tohoto pohledu moc velké. Jednoduchou odpovědí je skutečnost, že si prostě vyvinuly lepší ochranu, kterou potřebujeme odhalit. Tejada-Martinez proto prozkoumala evoluci 1077 genů potlačujících nádory a dále evoluci genů u 15 druhů savců včetně sedmi druhů kytovců.

iZdroj fotografie: Depositphotos

U kytovců byly úspěšně nalezeny geny regulující poškození DNA a šíření nádorů. Výhled do budoucna neznamená extrakci genů velryb a jejich předání člověku. Ale pokud se dají nalézt geny odpovědné za potlačení nádorů v ostatních zvířatech a je možné odhalit, co v těle provádí, je tu možnost napodobit tento mechanismus a použít jej poté u člověka.

Zdroj: NewScientist

Diskuze Vstoupit do diskuze
57 lidí právě čte
Zobrazit další články