Velryby a delfíni odolávají díky své DNA jednomu z nejvážnějších onemocnění

Zvířecí říše nám ukazuje mnoho zajímavých věcí včetně odolnosti vůči chorobám, které jsou velkým problémem pro lidský druh.

i Zdroj fotografie: Depositphotos
                   

Velryby spolu s delfíny dokáží odolávat rakovině a jejich DNA nám odhaluje přesné příčiny toho, proč tomu tak je a proč nemoc, která nám způsobuje tolik problémů, nechává tyto mořské tvory v zásadě chladnými. Vzhledem k pokračujícím výzkumům a rozborům jsme stále blíž k porozumění mechanismu, skrze který jsou kytovci schopni se zákeřnou nemocí bojovat s o tolik lepšími výsledky než naše dosavadní lékařství.

Inspirace od dlouhověkých kytovců

Obecně vzato jsou kytovci nejdéle žijícími savci, z nichž se některé druhy dožívají až 200 let. Jak je tohle vůbec možné, je záhada, pokud vezmeme v úvahu, že díky své obrovské velikosti mají tito savci mnohonásobně více buněk než jakékoli lidské tělo. „Pokud má organismus více buněk, znamená to vyšší riziko, že se jedna z těch buněk stane rakovinnou“, podotýká Daniela Tejada-Martinez z Australské univerzity v Chile.

iZdroj fotografie: Unsplash

Z toho zkrátka plyne, že obrovské tělo žijící až stovky let má tisíce a miliony buněk, které se mohou stát pro celý tento organismus potenciálně škodlivými.  Místo toho mají ovšem tito kytovci mnohem menší riziko rakoviny než jakýkoli jiný druh savce a to včetně nás, lidí. Tento fakt je také znám jako Petův paradox, kdy počet buněk obsažených v těle není spojen s vyšším rizikem rakoviny, v tomto případě je riziko obrácené.

Druhy, které si z pravděpodobnosti dělají legraci

Existuje vědecký vtip o tom, že velryby by se měly s rakovinou rodit a neměly by ani být schopné existovat, protože jsou zkrátka z tohoto pohledu moc velké. Jednoduchou odpovědí je skutečnost, že si prostě vyvinuly lepší ochranu, kterou potřebujeme odhalit. Tejada-Martinez proto prozkoumala evoluci 1077 genů potlačujících nádory a dále evoluci genů u 15 druhů savců včetně sedmi druhů kytovců.

iZdroj fotografie: Depositphotos

U kytovců byly úspěšně nalezeny geny regulující poškození DNA a šíření nádorů. Výhled do budoucna neznamená extrakci genů velryb a jejich předání člověku. Ale pokud se dají nalézt geny odpovědné za potlačení nádorů v ostatních zvířatech a je možné odhalit, co v těle provádí, je tu možnost napodobit tento mechanismus a použít jej poté u člověka.

Zdroj: NewScientist

Diskuze Vstoupit do diskuze
148 lidí právě čte
Zobrazit další články
JakZdravě.cz
JakZdravě.cz
Kopřivu dvoudomou znali už staří Egypťané. Její pozitivní účinky na artritidu potvrdila i věda
Události247.cz
Události247.cz
,,Hrozba jaderného konfliktu nepominula. Naopak se zvýšila,“ říká exprezident Ruska Medveděv
ArmádníZpravodaj.cz
ArmádníZpravodaj.cz
Video: účinný protivzdušný komplet Alvis Stormer nečekaně prohrál se sebevražedným dronem, měl mj. nejrychlejší MANPADS světa
adbz.cz
adbz.cz
Scvrklý svetr už nemusí letět do koše. Zachránit se dá mrazem nebo pomocí alobalu