Stárnutí a zvířecí oči

Skoro 94 % viditelných vrásek a stárnutí kolem očí je způsobeno tím, jak nám obličej poškozuje UV záření. Oblíbené varování, že si čtením v šeru zkazíme oči, je mýtus. Jediné, co se může stát, je, že budou naše oči unavené. Psi neumí zrakem rozlišit červenou a zelenou barvu, oči pštrosů jsou zase o něco větší než jejich mozek. Rohovka žraloka se používá při očních operacích a z celé zvířecí říše je naší vlastní rohovce nejpodobnější. Kolik očí už takhle asi žraloci zachránili?

Škorpioni mohou mít až 12 očí a čtyřhranky – druh medúzy – dokonce 24. Řasy velblouda mohou dosahovat délky až 10 centimetrů a chrání zrak zvířete před pískem a nečistotou pouště. Kromě toho mají tato zvířata také trojitá oční víčka, opět jako ochranu před pískem. Včely mají 5 očí. Oči chameleonů jsou na sobě navzájem nezávislé, takže se ještěr může koukat do dvou směrů najednou. Gekoni vidí i v šeru barvy 350krát lépe než jakýkoli člověk.

Od hadů po vážky

Rohovka je jediná tkáň v celém lidském těle, která neobsahuje cévy. Věděli jste, že delfíni spí s jedním okem otevřeným? Majitelkou největšího oka na světě je obří oliheň, tento orgán u ní má průměr 27 centimetrů. Hadi mají zase dvě sady očí – jedna slouží k normálnímu vidění, druhý pár detektuje teplo a pohyb. Vážka má v očích 30 000 čoček. Ty slouží hlavně k detekci pohybu a jakýmkoli predátorům velmi komplikují snahy tento hmyz chytit.

Ryby, které mají čtvero očí, dovedou vidět najednou dění pod hladinou i nad hladinou. Hadi zase nemají oční víčka, jen tenkou membránu, která oko překrývá. Kozy mají obdélníkové zorničky, které jim dovolují zabrat mnohem větší zorné pole. Sovy jsou jediným druhem ptáka, který může vidět modrou barvu. Většina křečků mrká najednou jen jedním okem. Tak co, kolik rozdílů v sekvenčních obrázcích jste našli? Jak je na tom vaše pozornost?

Zdroj: BrightSide

Článek Jaká myška na obrázek nepatří? Najděte ji do 5 sekund a zařaďte se mezi 6 % bystrých Čechů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Testování upřených pohledů

Italský psycholog Giovanni Caputo provedl na univerzitě v Urbinu studii, při které ho zajímal právě tento efekt. Tedy co se stane s lidským mozkem, když se dva lidé navzájem upřeně dívají do očí po delší čas. Spolu se svým týmem nabral 40 zdravých dospělých a rozdělil je do dvou skupin. Dvacítka se spojila s dalšími účastníky a přesunuli se do pokoje s tlumeným osvětlením. Zbývající se pak měli upřeně dívat na prázdnou zeď.

Ani jedna skupina přitom dopředu netušila, o co badatelům vlastně jde. Po ukončení hromadného zírání měli účastníci studie vyplnit dotazník, aby tým zjistil, čím vším si prošli. Ukázalo se, že ti, kteří se dlouho dívali do cizích očí, zažili určité symptomy odloučení, jako odpojení se od vlastního těla a okolní reality. Vyskytly se také změny ve vnímání barev a zvuků, stejně jako odlišné pojetí ubíhajícího času.

Dokonce zažili i halucinace

Ještě zajímavější je, že většina účastníků zakusila halucinace. Asi 90 % jich uvedlo, že se během 10 minut tvář protějšku 2 – 4krát překlopila. Jiní uvedli proměnu v monstrum nebo zvířecí tvář. U dalších se pak neznámý člověk změnil do podoby kamaráda nebo rodinného příslušníka, případně dokonce do jejich vlastní. Jaké hry to s námi tedy náš vlastní mozek hraje? Ani Caputo nemá konečnou odpověď na důvod výskytu halucinací.

Podle něj může jít ale nejspíš o smyslovou deprivaci, tedy pauzu v používání ostatních smyslů. Věří, že jde o produkt vlastního mozku, který promítá do okolí (tedy na tvář) podvědomé obrazy, když se připojuje zpátky k realitě, od které byl odloučen. To se shoduje s předchozí studií, která dospěla k podobnému závěru při dlouhém zírání na neživé objekty. Otázkou je, zda je možné tohle zažít se znalostí toho, co pozorovatele čeká.

Kdy jste na něco upřeli zrak tak, že jste přestali vnímat cokoli kolem?

Zdroj: BrightSide

Článek Zkuste se upřeně dívat do očí po dobu 10 minut. To, co se stane, vás šokuje se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Co se to skrývá v obrazech?

Psi nedovedou svým zrakem rozlišit mezi červenou a zelenou, ale perfektně zachytí pohybující se objekty, a to i za šera. Lidé postižení slepotou jsou schopni vidět své sny. Tedy za podmínky, že se jako slepí nenarodili, ale zrak ztratili až během života. Mimochodem spánek není zdaleka jedinou dobou, kdy máme jako lidé zavřené oči. Se spuštěnými víčky trávíme dokonce 10 % bdělého času. Jaké číslo se skrývá v tomto obrázku?

Životní pouť průměrné oční řasy trvá 5 měsíců. Zbytek porostu na hlavě – tedy vlasy – vydrží 2–4 roky. Existují lidé, kteří mají každé oko v jiné barvě. Jde o genetickou odchylku zvanou heterochromie. Oko je komplexní orgán, složitější už je jen lidský mozek. Proto ho kreacionisté tak rádi používají jako zdůvodnění božího zásahu. Rohovka člověka je prakticky identická s rohovkou žraloka a skrze oko přichází 80 % toho, co se naučíme.

Zaměřování a plamen svíce

Zní to možná divně, ale i oko se může spálit od slunce. Oční svaly jsou nejvytíženější v celém těle, a pokud by oko byla digitální kamera, bude mít rozlišení 576 megapixelů. Náš zrak dovede rozlišit přibližně 10 milionů odlišných odstínů barev. A každou sekundu se zvládneme soustředit na 50 odlišných objektů. Plamen svíčky dokážeme zachytit na vzdálenost téměř 3 kilometrů. Podívejte se pozorně na obrázek. Najdete v něm siluetu?

Otisky prstů, které jsou běžným nástrojem identifikace zločinců, mají 40 jedinečných charakteristik. Oční duhovka jich má 256, a zatímco naše uši a nos po celý život rostou, oko zůstává po celou tuto dobu stále stejně veliké, tedy už od narození. Obsahuje také 107 milionů citlivých buněk. Štve vás, že máte jen jednu vrstvu víčka? Netopýři, psi a kočky mají víčka hned tři. Existuje dokonce i strach z očí, kterému se říká ommatofobie.

Neplatnost mýtu, proces stárnutí

Jestli používáte kontaktní čočky, nemusíte se bát. Existuje populární mýtus, že se mohou ztratit a „zajet“ za oko. Struktura oka toto ovšem vůbec nedovoluje. Viditelná je pouze 1 šestina celého oka. Ovšem čím víc stárnete, tím méně slz jste schopni produkovat. A to přesto, že každou minutu asi 15–20krát zamrkáte. Jediná lastura má očí asi stovku. Jestli si chcete prověřit zrak ještě jednou, najděte na dalším obrázku ještě jednu siluetu.

V případě, že stále mhouříte oči a snažíte se ve vzorcích něco najít, je tu řešení. První obrázek skrývá číslo 4018. V záplavě krásných modrých linek se ukrývá silueta tanečnice, nebo asi spíše baletky. Stojí na špičkách a rukama se ladně natahuje do vzduchu. Třetí kresba skrývá krásného koně zachyceného v běhu. Vlaje mu hříva i ohon a kopyty pluje nad zemí. Dovednost siluety zachytit jen potvrzuje úžasnost tohoto orgánu.

Kolik obrazů jste správně určili?

Zdroj: Science

Článek Troufnete si na iluze, které odhalí jen orlí oko? V obrázcích jsou ukrytá čísla a siluety, které najdou jen ti nejlepší se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oční statistika ve vztahu k srdci

Průměrný věk účastníků této studie byl 67 let, 37 % z nich tvořily ženy. Následně byli účastníci rozděleni na osoby s menšími zorničkami a ty s většími. Z bádání vyšlo najevo, že osoby s menšími zorničkami mají pravděpodobnost úmrtí dokonce dvakrát vyšší. A 47 % takových pacientů bylo také s akutním srdečním selháním přijato v nemocnici opakovaně. U osob s většími očními zorničkami došlo k opakované hospitalizaci jen v 28 % případů.

Autor studie Dr. Kohei Nozaki prohlásil, že právě velikost zorniček se tak stává novým způsobem, jak včas identifikovat kardiaky se zvýšeným rizikem úmrtí. Na celém světě žije s diagnózou srdečního selhání asi 26 milionů lidí. Jedná se o celkově velmi nebezpečný stav, kdy srdce člověka není schopno pumpovat dostatek krve na to, aby pokrylo všechny tělesné potřeby. Až 45 % pacientů přijatých takto do nemocnice zemře do 1 roku od hospitalizace.

Dysfunkce autonomního systému

Jednou z příčin exacerbace, tedy nového vypuknutí nemoci nebo jejího zhoršení, je dysfunkce autonomního systému těla. Ten řídí srdeční frekvenci, stejně tak i dýchání, trávení a další běžné systémy tělesné obsluhy. Analýza autonomních funkcí se obvykle provádí právě pomocí měření změn srdeční frekvence. Tento postup je však neúčinný, pokud pacienti trpí abnormálním srdečním rytmem nebo jinými poruchami, které tuto míru zasahují.

Abnormalita tepu je běžnou skutečností právě u lidí se srdečním selháním – tedy těch, které je potřeba takto měřit nejvíc. Oblast oční zorničky už se stala dalším způsobem hodnocení autonomních funkcí. Používá se například u pacientů s Parkinsonovou chorobou nebo cukrovkou. Diagnostika pro srdeční selhání i další problémy se tak přidává k dosavadnímu využití zorniček a dost možná se objeví ještě další informace.

Kdy jste naposledy byli na očním a s čím?

Zdroj: OnlineLibrary

Článek Oči jsou oknem do duše, ale nejen to. Například velikost zorniček dokáže predikovat riziko předčasného úmrtí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Žádné barvy neexistují

Z tohoto pohledu najednou dávají smysl všechny ty rodinné hádky o tom, zda je ten svetr růžový nebo oranžový. Vnímaní barev je subjektivní schopnost, která se odvíjí od množství a citlivosti specializovaných očních buněk, kterým se odborně říká čípky. Příště tedy můžete podobný argument vyhrát tvrzením, že žádné barvy ve skutečnosti neexistují.

Dále se citlivost na vnímání barev rozlišuje podle pohlaví. Může za to chromozom X, který je v ženských buňkách zastoupen dvakrát, zatímco muži mají pouze jeden. Právě proto jsou ženy obecně citlivější na rozlišování většího spektra barev než muži. Obecně lze říct, že kdybychom tyto oční buňky neměli, celý svět bychom vnímali v odstínech černobílé. Takové vnímaní vědci zjistili u některých živočichů.

Jak to tedy celé funguje?

Naše vnímání barev ve velkém ovlivňuje sluneční záření. Přesněji řečeno se jedná o mikro částečky, které sluneční záření obsahuje – fotony. Jeden sluneční paprsek obsahuje několik fotonů různých frekvenčních délek, které různě reagují s různými předměty. Podívejme se například na takovou borůvku. Borůvky mívají výraznou temně modrou až fialovou barvu.

Když na ně dopadne sluneční světlo, samotná borůvka podle své konzistence pohltí některé frekvenční délky fotonů a jiné naopak odrazí. Odražené fotony následně snímá naše oko. Barvu ovoce nebo jiných předmětů následně určuje to, jakou frekvenční délku fotonů odrazí do našeho oka, kde fotony reagují s konkrétní skupinou čípků. Pro samotný předmět však žádné barvy neexistují.

Za vším hledejme evoluci

Jak už bylo zmíněno výše, někteří živočichové nemají vyvinutou schopnost vnímání barev a pro ně barvy skutečně neexistují. Závisí to na evoluci, která každého živočicha vybavila potřebnými nástroji k přežití. Živočichové, kteří mají citlivěji vyvinutý čich než lidé, schopnost rozpoznávání barev vlastně nepotřebují. Pro člověka je naopak životně důležitá.

Redakce VědaŽivě

20 září, 2025

Jak psi vidí svět: Umí rozpoznat barvy či nikoliv? Jejich zrak funguje jinak než ten náš

Podle barvy rozeznáme, zda je ovoce či zelenina zralá nebo ne. Podle zbarvení kůže v obličeji můžeme lépe číst lidské emoce nebo odhadnout, zda je druhý člověk nemocný. Rozpoznávání barev také určuje rytmus našich životů podle toho, zda je venku světlo nebo tma. Tuto schopnost také využíváme v moderním světě k různé signalizaci, která dovoluje například řídit provoz ve městech.

Článek Žádné barvy neexistují, prý si je vymýšlí náš mozek, tvrdí vědci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oko č. 1

Význam tohoto symbolu je především láska a opravdové přátelství. Velmi si zakládáte na svých vztazích a toužíte po pravé a nehynoucí lásce. Vaší předností je sebedůvěra, kterou si dokážete podmanit téměř kohokoliv. Lákají vás nová dobrodružství a zážitky plné adrenalinu a emocí. Jste velmi ambiciózní a jen tak něco vás před dosažením vytyčeného cíle neodradí.

Oko č. 2

Tento výběr o vás prozrazuje, že pro vás důležitou roli hraje krása. Svému zevnějšku věnujete pečlivou pozornost a dáváte si záležet, jak vystupujete a působíte na své okolí. Svou image doplňujete důkladným výběrem svých zájmových činností a koníčků. Váš profesní život je pro vás stejně důležitý jako ten osobní. Rádi ale trávíte čas i v přírodě, cestováním a objevováním nových míst.

Oko č. 3

Tento symbol odráží vaši touhu po osobní svobodě a volnosti. Nechcete se nechat spoutat nesmyslnými pravidly a příkazy, které by vás mohly připravit o kus sama sebe. Mnohem lépe se cítíte, když můžete létat životem volně jako ptáci. Svou podnikavost a nápaditost snadno využijete i při zaměstnání nebo podnikání. Pokud po něčem opravdu toužíte, dokážete se motivovat a podat ten nejlepší výkon.

Redakce VědaŽivě

24 července, 2023

Test osobnosti: Způsob, jakým používáte zubní pastu, odhalí děsivé skutečnosti o vašem charakteru

Oko č. 4

Tato symbolika poukazuje na jemnost a čistotu vaší duše. Nepotřebujete okázalá pozlátka ani velká gesta, abyste byli šťastní. Dokážete si užívat krásu přítomného okamžiku a ocenit i všední obyčejné zázraky. Díky tomu je pro vás život plnější a bohatší ve všech směrech. Vaše přímost a upřímnost by však mohly některé lidi zranit a urazit, proto byste měli být opatrní, jak jednáte se svými blízkými i lidmi v okolí.

Oko č. 5

Tento výběr o vás prozrazuje, že jste v životě často vystavování různým překážkám. Právě v jejich pokoření se však ukrývá vaše síla, která s každou další zdolanou nástrahou roste. I když se může zdát, že je váš život plný strastí a neúspěchů, nevzdávejte se a vytrvejte na své cestě. Zaměřte se vždy jen na další krok a začněte vnímat krásu kolem, která vám v případě potřeby dodá sílu.

Oko č. 6

Pokud vás nejvíc zaujal právě tento symbol, pak to vypovídá o vaší bezohlednosti. Až moc často dáváte sebe na první místo a neslyšíte tak názory ani potřeby druhých. Svou schopnost argumentovat a diskutovat skvěle využijete v práci, méně pak při navazování vztahů. Zvláště pokud se nenaučíte být lepší posluchač. Podívejte se dál než na špičku svého nosu a začněte doceňovat lidi a přátele, které ve svém životě máte.

Článek Psychologický test podle tibetské kartářky: Vyberte si oko a ona vám s přesností 98 % prozradí, jaký jste člověk se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stimulace světlem, které nepřichází

V zásadě jde o optický jev způsobený mechanickým stimulem, konkrétně tlakem na oko. K němu dochází v momentě, kdy je oko překryto víčkem. Podle Wexner Medical Centre dojde k fosfénům poté, co jsou naše zorničky stimulovány tak, že dojde ke vzniku elektrického signálu. Ten si pak popsaným způsobem vyloží mozek. Jakmile se tuto informaci dověděli uživatelé z postu na Redditu, byli naprosto ohromeni. „To je úžasné,“ zněla častá reakce.

Další uživatel poznamenal, že „se naučil víc právě na Redditu než za celou vysokou školu“. Když už jsme u úžasných věcí spojených s okem, stojí za to zmínit jedno bionické. Tento revoluční implantát totiž dovolil slepé ženě opět vidět. Šlo o skutečně přelomový lékařský zákrok i postup léčby. Francouzská společnost Pixium Vision ho voperovala 88leté ženě. Ta pak dokázala – respektive její mozek – interpretovat jím přijaté elektrické signály.

Bionické oči, bowling a zahradničení

Jakožto jednu z částí tohoto postupu dostala žena pod svou zorničku 2 milimetry široký mikročip a musí nosit speciální brýle. Ty jsou připojené na počítač na jejím zápěstí. Čip zachytává signály z brýlí a přenáší je do počítače. Ten pak pomocí algoritmů umělé inteligence vytváří objekty. Současně dává brýlím instrukce, na co se mají soustředit. Brýle pak promítají výhled skrze oko a mikročip v infračerveném paprsku.

Ten je čipem převáděn na elektrické signály, které jsou zase zpracovány mozkem. Díky tomuto implantátu vidí žena opět skrze oko, které osleplo následkem AMD, tedy makulární degenerace. „Ztráta zraku v levém oku kvůli degeneraci mi znemožnila dělat spoustu věcí, které miluju. Jako zahradničení a také indoor bowling,“ řekla pacientka v lednu. „A jsem hrozně ráda, že jsem první ženou, která má tohle zařízení, a můžu své koníčky znovu provozovat.“

Možná cesta pro obnovu zraku

Jediní lidé, kteří fosfény nikdy neuvidí, jsou osoby trpící slepotou od narození. Pokud ovšem jedinec přijde o zrak kvůli nemoci nebo úrazu, tuto vizuální schopnost obvykle neztrácí. Protože fosfény mohou pocházet z různých částí našeho vizuálního systému, pak teoreticky všichni slepí, kteří kdysi viděli, si mohou tento projev uchovat. Vědci také zkoumají způsoby, jak fosfény cíleně spustit ve slepém oku. Znalost mechanismu by totiž mohla být i cestou k návratu zraku.

Pokud by totiž objevili způsob, jak lidé od narození slepí mohou něco takového spatřit, mohla by jim podobná technologie umožnit vidět skutečné obrazy. Až se tedy příště zavrtáte do postele a zavřete oči, užívejte si víry a barevné čáry či cokoli podobného. Teď, když víte, o co jde, můžete si je vychutnat zcela novým způsobem. A jestli někdy – nikomu to nepřejeme – přijdete o zrak, mohou být dokonce nadějí na jeho obnovu.

Článek Proč vidíme barvy, když zavřeme oči: Zorničky jsou stimulovány tak, že dojde k elektrickému signálu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jev, se kterým se setkává skoro každý

Když pak odvrátíte zrak někam do tmavšího prostředí, je to, jako kdyby vám tam původní obraz zůstal. To samé při pohledu na slunce. Jistá je jedna věc. Asi 76 % lidí bez jakéhokoli zrakového postižení zažívá jev zvaný zákal sklivce. Medicína mu latinsky říká muscae volitantes, což v překladu velmi trefně znamená „létající mouchy“. Nejedná se však o hmyz ani žádnou optickou iluzi a není na vině ani prudké světlo v našem okolí.

Proč se tedy tyto skvrny objevují a co se s nimi dá dělat? Malé flíčky často podlouhlého tvaru, které se nám někdy pohybují před očima, jsou příznakem prostého stárnutí. Většina lidí je zažívá až po 50. narozeninách. Většinou se nejedná o nic nebezpečného, někdy může jít ale o příznak poměrně vážných stavů. V takových případech se to týká hlavně problémů se sítnicí, případně krvácení do oka. V zásadě se vše odvíjí od toho, v jaké situaci jste se s jevem setkali.

Tvary, flíčky a světlo v oku

Malé, tmavé skvrny, které vypadají jako kousky nití nebo tečky ve vidění. Měnící se tvary, které zůstávají na sítnici a pohybují se s vaším zrakem. Tvary pohybující se dolů nebo do stran směrem z vašeho dohledu. Fleky, které se jeví ostřejší na světlém pozadí či v jasně osvětleném prostoru. Jak stárneme, dochází k postupnému zmenšování rosolovité hmoty uvnitř naší oční bulvy. Ve sklivci se pak tvoří uzliny či drobné provázky.

Jakmile do oka vstoupí světlo, tyto vnitřní tvary vrhají na sítnici stíny, které pak vidíte jako tyto plovoucí flíčky. Ve valné většině případů není třeba žádného zákroku. „Postupem času dojde k rozpuštění, případně si na ně zvyknete a nevnímáte je,“ uvádí Dr. Shameema Skider, profesorka z Johns Hopkins University. Jsou-li však s nimi spojeny problémy s viděním, není od věci vyzkoušet některé druhy léčby. Skvrny pak mohou trvale zmizet.

Když jde o něco vážnějšího

„Při drobné trhlině nebo odchlípnutí mohou snadno prasknout drobné cévy. V očích se tak nalézají kapičky krve a způsobují přesně tohle,“ upozorňuje Skider. Pak se setkáte s „rojem včel“ či přímo hejnem takových teček. Výraznější natržení sítnice nebo oddělení od zadní části oka vyžaduje okamžitou oční pohotovost. Při absenci profesionálního zákroku hrozí postiženému slepota. Dalšími možnostmi jsou poranění nebo oční infekce.

Při stavech, jako je cukrovka nebo vysoký krevní tlak, se stává, že jsou cévy v oku oslabené. Krev pak může po kapkách prosakovat do sklivce a vytváří malé tečky nebo pruhy. K lékaři se vypravte tehdy, pokud u vás dochází k postupnému zhoršení zraku. Známkou poškozené sítnice může být také shluk blikajících světel, bolest či zarudnutí očí. Pokud tedy mžitky nejsou občasná, ale pravidelná záležitost, rozhodně je nepodceňujte.

Článek Co jsou ty podivné plovoucí skvrny před očima? V malém množství je to banalita, ve větším se jedná o akutní problém se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vývoj barvy oční duhovky

Duhovka je prostřední částí oka s barevným odstínem. Lze ji najít v:

• Hnědé
• Černé
• Zelené
• Modré
• Oříškové
• Směsi těchto odstínů

Barvu určují geny obou rodičů a kvůli obrovskému množství kombinací se může barva očí dítěte lišit od otce i matky. Je tedy téměř nemožné ji předvídat. Postupem času se přirozeně mění, ale jen lehce. Oči miminek většinou během prvních let života ztmavnou. Má to na svědomí melanin, který tělo produkuje.

Změny s věkem

Drobné změny způsobuje také adaptace duhovky, což se děje v několika případech. Když se člověk pohledem soustředí, při trávení času ve velmi tmavém, nebo vysoce světlém prostředí, případně při prožitku velmi silných emocí. Někdy si lidé všimnou, že jim oči s věkem světlají – je to přirozený proces a není důvod k obavám. Barvu očí lze krátkodobě změnit použitím vhodných kontaktních čoček, kdy je na výběr opravdu velké množství variant.

Trvalá změna barvy očí?

Operace duhovky z tohoto důvodu je dostupná jen v některých částech světa. Proces vznikl původně kvůli opravám nebo nahrazení duhovky po nemoci či úrazu. Protože ale poskytuje trvalou změnu, stává se populárním i u lidí, kteří chtějí čistě kosmetickou změnu. Nicméně autoři malé studie shledali, že lidé podstoupivší tento zákrok často zažili následující komplikace:

• Oční infekci
• Otok či zranění rohovky
• Zelený či šedý zákal
• Slepotu nebo částečnou ztrátu zraku

Recept s medem a vlažnou vodou

Někteří lidé doporučují použít vlažnou vodu s medem a pomocí ní změnit barvu oči postupně. Tuto metodu ale nepodporují žádné vědecké důkazy a není ani považována za bezpečnou. Kohoutková voda není sterilní a může snadno způsobit infekci.

Kdy navštívit očního lékaře?

Pokud u vás dojde k náhlé a výrazné změně barvy duhovky, rozhodně s návštěvou očaře neváhejte. Zvláště riziková je změna z hnědé na zelenou, případně z modré na hnědou. Výrazné změny duhovky mohou ohlašovat choroby jako Hornerův syndrom nebo více forem zákalů. Všechny potřebují odborný lékařský zásah a následnou péči. Užíváte-li barevné kontaktní čočky, měli byste lékaře navštívit při výskytu těchto symptomů:

• Přetrvávající bolest
• Zarudnutí oka
• Rozmazané vidění nebo ztráta zraku
• Výtok z oka

Co si z toho všeho odnést?

Nejbezpečnější a nejrychlejší cestou dočasné změny barvy duhovky jsou speciální kontaktní čočky. Nakupujte u prověřeného zdroje, nesnažte se za každou cenu ušetřit – jde o vaše zdraví. Nechte si je také navrhnout lékařem, který vás naučí i správný postup nasazování. Dobře o ně pečujte, snížíte tím případné problémy. Toužíte-li po kosmetickém zákroku, buďte si vědomí případných rizik. Zvažte tedy, zda takový krok stojí za to.

Jaké kontaktní čočky jste kdy použili?

Zdroj: TheScientist

Článek Libovolná změna barvy očí není sci-fi. Může proběhnout dočasně, ale i natrvalo. Jak na to? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mrkání umožňuje mozku odpočívat

Většina lidí je přesvědčená, že hlavním úkolem mrkání je zvlhčovat povrch oka, a tím napomáhat vidění. Vědci nicméně v rámci experimentů zjistili, že četnost mrkání je mnohonásobně větší, než je k tomuto účelu potřebné. Rozhodli se proto význam mrkání podrobit hlubší analýze. V roce 2012 publikovali japonští neurovědci z Ósacké univerzity studii, která přinesla zajímavé zjištění. Mrkání mj. umožňuje mozku odpočívat. Je jakýmsi spouštěčem, díky němuž mozek přechází ze stavu soustředění do stavu uvolněné pozornosti.

Mrkání vám tedy umožňuje uvolnit nebo odklonit pozornost jiným směrem, než kterým se dosud ubírala. Tamami Nakano, který vedl výzkumný tým, podotknul, že v situacích, kdy chtějí lidé udržet pozornost dlouhou dobu, mrkají významně méně. Toho využívají např. vyšetřovatelé, kteří vyslýchají podezřelé – ti, když lžou, mrkají méně, jelikož se snaží urputně soustředit. Za zajímavý považuje i fakt, že např. při sledování filmu se mrkání diváků synchronizuje – je četnější u částí děje, které nevyžadují plnou pozornost.

Bez mrkání byste oslepli

Některé činnosti, jako je dlouhodobá práce na počítači, způsobují, že mrkáte méně, než potřebujete ke zvlhčení rohovky a spojivky. Často se pak potýkáte s tzv. syndromem suchého oka, při němž jsou vaše oči suché, zanesené nečistotami a vystaveny infekcím, alergenům a škodlivinám z prostředí. Kdybyste – hypoteticky – pokračovali v nemrkání, brzy byste pocítili až nesnesitelnou bolest a zakusili problémy s viděním. V důsledku absence ochranného slzného filmu a zanesení nečistotami byste začali vidět rozmazaně.

Již po několika minutách bez mrkání by v důsledku absence ochranného slzného filmu a zanesení nečistotami nemohlo světlo bezproblémově procházet zorničkou, takže byste začali vidět rozmazaně. V případě, že byste byli venku, by mohlo dojít k popálení rohovky slunečními paprsky. To by vám mohlo způsobit dočasnou slepotu až na 48 hodin. Bez mrkání byste se rovněž nevyspali a v důsledku nedostatečného přísunu kyslíku pro správný metabolismus oka by se u vás rozvinula hypoxie rohovky.

Jestliže byste pokračovali v nemrkání několik dní, vaše oči by otekly a mohly by se dlouhodobě poškodit. Pokud byste následně zamrkali, čekala by vás ukrutná bolest, kterou by způsobila špína a nečistoty, jež by vám poškrábaly rohovku a povrch oka. Nakonec by vás ale problémy s viděním nemusely trápit – jelikož mrkání umožňuje mozku rozptýlit pozornost a odpočinout si, po několikadenním nepřetržitém soustředění byste se mohli i zbláznit.

Jak dlouho vydržíte nemrkat?

Zdroj: Science 

Článek Co když týden nebudete mrkat? Může se to zdát banální, ale dočista byste se z toho zbláznili se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Méně než 20 barev

Jste dichromatický člověk a neberte to jako pejorativum. Znamená to jednoduše skutečnost, že máte pouze dva typy barevných receptorů. Není to ovšem neobvyklé, toto nastavení má celá čtvrtina populace. Váš zrak je vlastně podobný psímu. Podle Diany Derval mají lidé s tímto počtem buněk tendenci nosit tmavší barvy.

Rozlišíte 20–32 barev

Z předchozího vyplývá, že při takovémto počtu jste trichromatická osoba, vaše oči tudíž disponují třemi typy buněk barevného receptoru. Do tohoto spektra patří polovina světové populace, která dokáže rozlišit stejný počet barevných odstínů. Obvykle vidíte lépe modrou, fialovou, červenou a zelenou.

Rozlišení 32–39 barevných odstínů

Jste tetrachromatický člověk, což se shoduje s barevným nastavením u včel. Máte čtyři typy barevných receptorových buněk.

Více jak 39 odstínů barev

Existují dvě možnosti. Buď jste barvy špatně spočítali, nebo se na obrázek dívá některý z korýšů. Na přítomné barevné škále je totiž pouze 39 proužků, které jsou viditelné lidským okem. Pro většinu je dokonce velmi obtížné vidět více jak 35 odstínů.

Podle La Voze de Muro je toto další obrázek, který dokazuje nekončící zázraky lidského těla. Naše oči jsou orgány se sníženým spektrem vidění. Jako lidé jsme tudíž schopni vidět jen odstíny mezi ultrafialovými a infračervenými paprsky. Což nám k rozlišení barev a textur v běžném životě bohatě stačí.

Anatomie lidského čípku

Čípky vznikly modifikací nervových buněk a skládají se ze dvou částí. Vnější míří ven z oka, vnitřní směřuje do sklivce. Obě části jsou odděleny tzv. konstrikcí, neboli zúženinou. Každá lidská sítnice obsahuje asi 6 milionů těchto čípků, tedy mnohem méně než tyčinek. Máme ovšem tři funkční typy, které se specializují na určitou část spektra. Jeden na zelenou barvu, druhý na modrou a třetí na červenou. Ke své práci potřebují poměrně hodně světla.

Kolik odstínů jste dokázali rozeznat?

Zdroj: Science

Článek Kolik odstínů vidíte, tolik máte typů buněk barevných receptorů. Řadíte se mezi nejlepší – tetrachromatické lidi? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Predikce stáří pomocí algoritmů hodnotících sítnici

Modely a simulace se momentálně učí predikovat vývoj zbývajícího života člověka pouhým pohledem na jeho sítnici. To je tkáň nacházející se na zadní straně oka. Tento algoritmus je natolik přesný, že dokázal v Británii zjistit věk skupiny skoro 47 000 lidí středního a pokročilého věku. To všechno s odchylkou maximálně 3,5 roku. Během dekády po provedení těchto skenů zemřelo 1 871 lidí, přičemž s větší pravděpodobností umírali lidé, kterým byl na základě obrazu sítnice odhadován vyšší věk.

Algoritmus například předpověděl, že sítnice konkrétního člověka byla o rok starší než jeho oficiální věk. Riziko smrti z jakékoli příčiny během dalších 11 let se pak zvýšilo o 2 %. Zároveň se riziko úmrtí z jiných příčin než rakoviny nebo kardiovaskulární choroby zvýšilo o 3 %. Tyto nálezy pocházejí čistě z pozorování. Nevíme tudíž, jak funguje tento vztah na biologické úrovni a co ho ovlivňuje.

Rozsáhlá diagnostika na jednom místě

Tak jako tak ale výsledky podporují rostoucí počet důkazů, že právě sítnice je vysoce citlivá na jakékoli poškození způsobené stárnutím. Tato viditelná tkáň obsahuje mnoho cév i nervových vláken, tudíž nese velké množství informací o zdraví srdečním i mozkovém. Předešlé studie naznačily, že právě buňky na pozadí lidského oka mohou pomoci predikovat výskyt srdečních chorob i například problémů s ledvinami, stejně jako další znaky stárnutí.

„Značná spojitost mezi věkem sítnice a úmrtností z jiných příčin než rakoviny a srdečních problémů, společně s přibývajícími důkazy spojení oka a mozku, podporují myšlenku, že právě sítnice je oknem neurologických onemocnění,“ uvádí autoři studie. Protože v rámci studie zemřelo na demenci jen 20 lidí, nebyli badatelé schopni spojit konkrétní poruchu v mozkové oblasti s jasným rysem zdraví zachyceným v sítnici.

Potenciálně velmi užitečný nástroj pro lékaře

Poukázali rovněž na to, že úmrtí v důsledku kardiovaskulárních onemocnění v posledních letech ubývají. Medicíně se totiž daří zabránit rozvoji toho, co by jinak byly naprosto fatální případy. Předchozí studie například ukázaly, že fotografie sítnice mohou pomoci určit rizikové faktory právě pro tyto choroby. „Jádro této práce podporuje hypotézu, že právě sítnice hraje velmi podstatnou roli v celém procesu stárnutí.“

„Je vysoce citlivá na kumulované poškození v důsledku stárnutí, které zvyšuje riziko úmrtí,“ uvádí autoři. Existují i další ukazatele biologického věku, jen nejsou tak přesné jako sken oční sítnice. Navíc jsou náročné na čas i finance a většinou bolestivé. Sítnici lze nasnímat během 5 minut. Jakmile zjistíme, jak je tato tkáň propojena se zbytkem těla, budou mít všichni lékaři v rukách nový, velmi mocný a velmi spolehlivý nástroj.

V rámci jakého zákroku vám kdy prováděli sken oka?

Zdroj: Science

Článek Oko je nejen oknem do duše –⁠ lékaři pomocí jeho nasnímání dokáží zjistit, zda vám nehrozí předčasná smrt se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Slzy smutku a vnímání barev

Obecný účel slz je udržovat naše oči čisté a taky vlhké. Vědci proto stále nerozumí tomu, proč pláčeme při vypjatých situacích. Jedna oční bulva váží asi 28 gramů. Kouření snižuje schopnost nočního vidění. Každý člověk má jedno oko o trochu silnější než druhé. Každou hodinu zpracují oči 36 000 informací. Přímo za zornicí je čočka, která je kulatá, plochá a směrem ke středu zesílená. Svaly našeho oka jsou 100krát silnější, než je potřeba na operace, které neustále provádějí.

Během života průměrného člověka uvidí jeho oči 24 milionů odlišných obrazů. Naše oči vidí jen tři barvy – zelenou, modrou a červenou. Veškeré další vznikají až jejich kombinací. Lidské oko dovede rozeznat 500 odstínů šedé, takže E. L. Jamesová má ve svých knihách ještě co dohánět. Oko má dokonce slepou skvrnu. Je v místě, kde sítnicí prochází optický nerv. Náš mozek používá informace z druhého oka, aby toto slepé místo vyrovnal.

Oči ve zvířecí říši

Morčata se rodí s otevřenýma očima, zatímco červi nemají vůbec žádné. Například sovy neumí s okem vůbec pohybovat. To vysvětluje, proč neustále trhaně otáčí hlavou, když se chtějí někam podívat. Jinou možnost zkrátka nemají. Sova je schopná zahlédnout pohybující se myš na vzdálenost 45 metrů. Mořské hvězdice mají jednoduché miskovité oči, na konci každého ramene jedno.

Fráze „Všechno je legrace, dokud někdo nepřijde o oko“ pochází ze starověkého Říma. Jediným pravidlem krvavých místních zápasů byl zákaz útoků na oči. Při pláči potřebujeme smrkat, protože slzy se nám dostanou i do nosních kanálků. Chraňte svoje oči, protože jakékoli jejich poškození je nenávratné. Vzhledem ke komplexnosti tohoto orgánu a citlivosti optického nervu je není možné transplantovat. Našli jste všechny rozdíly?

Zdroj: BrightSide

Článek Jak jste na tom s bystrostí? Jen 6 % Čechů dokáže zjistit, co je na obrázku divného. Patříte mezi výjimečné? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Oko, nejen do duše okno

Zorničky primárně slouží k regulaci množství světla, které se do oka dostává, a chrání tak sítnici. Právě pohlcování světla je důvodem, proč jsou zorničky černé. Krásně je můžete pozorovat například u koček, které je svírají do škvírek na denním světle a večer roztahují. I naše zorničky se mění podle situace, kromě věku jde ale hlavně o náš vnitřní emoční stav. Roztažení zorniček značí pozornost upřenou na konkrétní věc. U žen jde o jeden ze znaků projevu zájmu.

Studie provedená Technologickým institutem v Georgii srovnala 500 lidí ve věku 18 – 35 let ve městě Atlanta. Cílem bylo srovnání tři složek kognitivních funkcí – řešení problémů, soustředění a paměť. Řešení problémů souvisí s tzv. fluid intelligence, tedy uměním řešit problémy vyžadující znalosti, které nemáme. Během testů vědci zjistili, že lidé s většími zorničkami si právě v tomto ohledu vedli znatelně lépe.

Více složek inteligence

V testu soustředění byl výsledek obdobný. Lidé měli rozeznat písmeno a nenechat se rozhodit blikající hvězdičkou, která se pohybovala po obrazovce. Nakonec si měli na nějakou dobu zapamatovat konkrétní informaci. Opět se prokázala souvislost lepších výsledků v testu a větších zorniček účastníků. Všechny tři testy tedy dopadly poměrně jednoznačně, jenže co to vlastně znamená a jak to vysvětlit?

Podle další studie jsou zorničky napojeny na locus coeruleus, část mozku, která kontroluje vyšší kognitivní procesy. Což nahrává závěru, že čím funkčnější tato oblast mozku je, tím rozšíření se objeví právě v zorničce, tedy bude větší. Vlastně by to nemělo být tak překvapující, protože oči jsou v zásadě prodloužením mozku. A stejně jako on zpracovává podněty zachycené právě očima, projeví se jeho schopnosti i v druhém směru, kdy je zachytíme uprostřed oka.

Zdroj: BrightSide

Článek Větší oční zorničky jsou známkou vysoké inteligence, tvrdí vědci. Podívali jste se už do zrcadla? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vzácný dopad běžné menstruace

Oba případy jejího krvavého pláče byly ovšem v čase její menstruace, což uvedli i doktoři do nemocniční zprávy. Normálně probíhající menstruace může občas zapříčinit cyklické krvácení mimo dělohu, což je známo jako zprostředkovaná menstruace. Ženiny karmínové slzy nejspíš představovaly vysoce neobvyklou souhru dvou podmínek – zprostředkované menstruace a právě hemolakrie, což způsobilo tento typ slzení právě během menstruace.

Ačkoli tento stav vypadá velmi děsivě a nevyhnutelně ženu velmi vystresoval, když jí doktoři prohlédli obě oči, nenašli jakékoli poškození. Krvavé slzy také nebyly doprovázeny bolestmi hlavy, mdlobami nebo dalšími symptomy nebo zdravotními komplikacemi. Neobjevily se ani abnormality v dutinách, slzných kanálcích nebo slzách samotných. Běžné příčiny hemolakrie mohou být v infekci, lézích, nádorech, vysokém tlaku nebo srdečních problémech.

Skutečně žádné vedlejší problémy

Ovšem poté, co doktoři vyloučili možné příčiny tohoto jevu, identifikovali příčinu jako právě zprostředkovanou menstruaci. Ta může způsobit krvácení z nosu, uší, bradavek, plic nebo dokonce kůže. Žena navíc potvrdila, že během prvního případu krvácela také z nosu. O některých částech oka se ví, že jsou hormonálními změnami ovlivněny a může se tak měnit například jejich tloušťka právě během různých fází menstruace nebo těhotenství a kojení.

To by bylo dalším vysvětlujícím faktorem, proč právě menstruace měla tento doprovodný jev. Žena podstoupila hormonální terapii a po třech měsících už se tyto přídavky neopakovaly. Podle doktorů jde o velmi neobvyklá případ, který není v poslední době popsán v žádné vědecké literatuře. Je potřeba mu věnovat další výzkum pro řádné určení příčin a také stanovení účinného způsobu, jak lze takový stav dlouhodobě vyléčit.

Zdroj: Lvescience

Článek Žena během menstruace plakala krev se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.