Žádné barvy neexistují, prý si je vymýšlí náš mozek, tvrdí vědci

Žádné barvy neexistují, prý si je vymýšlí náš mozek. Vědci zkoumali, jakým způsobem fungují barvy, a došli k zajímavému zjištění, které jen dokazuje, jak je příroda dokonalá.

barvy neexistují i Zdroj fotografie: Chandrabindu Naskar / Creative Commons / CC BY-SA
                   

Náš svět je plný rozličných barev, které z něj dělají úžasnou podívanou. Stačí se na jaře projít přírodou a vnímat celou škálu barev na kvetoucích květinách nebo zrajícím ovoci. Podle vědců však žádné barvy neexistují. Jedná se pouze o způsob, jakým je vnímá náš mozek na základě množství slunečního záření, které se od předmětů odráží do našeho oka.

Žádné barvy neexistují

Z tohoto pohledu najednou dávají smysl všechny ty rodinné hádky o tom, zda je ten svetr růžový nebo oranžový. Vnímaní barev je subjektivní schopnost, která se odvíjí od množství a citlivosti specializovaných očních buněk, kterým se odborně říká čípky. Příště tedy můžete podobný argument vyhrát tvrzením, že žádné barvy ve skutečnosti neexistují.

Dále se citlivost na vnímání barev rozlišuje podle pohlaví. Může za to chromozom X, který je v ženských buňkách zastoupen dvakrát, zatímco muži mají pouze jeden. Právě proto jsou ženy obecně citlivější na rozlišování většího spektra barev než muži. Obecně lze říct, že kdybychom tyto oční buňky neměli, celý svět bychom vnímali v odstínech černobílé. Takové vnímaní vědci zjistili u některých živočichů.

barvy neexistují
iZdroj fotografie: Ahnaf Shahriyar / Creative Commons / CC BY-SA
Tito barevní papoušci jsou ve skutečnosti černobílí.

Jak to tedy celé funguje?

Naše vnímání barev ve velkém ovlivňuje sluneční záření. Přesněji řečeno se jedná o mikro částečky, které sluneční záření obsahuje – fotony. Jeden sluneční paprsek obsahuje několik fotonů různých frekvenčních délek, které různě reagují s různými předměty. Podívejme se například na takovou borůvku. Borůvky mívají výraznou temně modrou až fialovou barvu.

Když na ně dopadne sluneční světlo, samotná borůvka podle své konzistence pohltí některé frekvenční délky fotonů a jiné naopak odrazí. Odražené fotony následně snímá naše oko. Barvu ovoce nebo jiných předmětů následně určuje to, jakou frekvenční délku fotonů odrazí do našeho oka, kde fotony reagují s konkrétní skupinou čípků. Pro samotný předmět však žádné barvy neexistují.

Za vším hledejme evoluci

Jak už bylo zmíněno výše, někteří živočichové nemají vyvinutou schopnost vnímání barev a pro ně barvy skutečně neexistují. Závisí to na evoluci, která každého živočicha vybavila potřebnými nástroji k přežití. Živočichové, kteří mají citlivěji vyvinutý čich než lidé, schopnost rozpoznávání barev vlastně nepotřebují. Pro člověka je naopak životně důležitá.

Jak psi vidí svět: Umí rozpoznat barvy či nikoliv? Jejich zrak funguje jinak než ten náš

Podle barvy rozeznáme, zda je ovoce či zelenina zralá nebo ne. Podle zbarvení kůže v obličeji můžeme lépe číst lidské emoce nebo odhadnout, zda je druhý člověk nemocný. Rozpoznávání barev také určuje rytmus našich životů podle toho, zda je venku světlo nebo tma. Tuto schopnost také využíváme v moderním světě k různé signalizaci, která dovoluje například řídit provoz ve městech.

Diskuze Vstoupit do diskuze
145 lidí právě čte
Autor článku

Veronika Helmová

Zobrazit další články