Radarová iluze: co přesně stažená studie tvrdila

Stažený článek nepoužíval mionovou tomografii, jak se v mediálním oběhu často zaměňuje. Biondi s Malangou pracovali s takzvanou SAR Dopplerovou tomografií, metodou založenou na družicovém radaru se syntetickou aperturou, který zachycuje nepatrné pohyby povrchu pyramidy. Z těchto mikrovibrací odvozovali přítomnost dutin a chodeb hluboko pod vápencem. Ambice práce sahala daleko za cokoli, co dosavadní nedestruktivní průzkumy nabídly: autoři tvrdili, že dokážou rekonstruovat trojrozměrný obraz celého interiéru i podzemí.

Právě ta šíře záběru budila podezření. Když redakce Remote Sensing obdržela upozornění, zahájila přezkum a dospěla k závěru o „závažných metodologických nedostatcích a statistických chybách“. Sám rukopis přitom na jednom místě označoval výrazný cíl za „falešný poplach“ vyvolaný geometrií stavby. Přesto se efektní 3D vizualizace rozšířily po internetu jako důkaz skrytých prostor.

Virální „podzemní město“ pod Rachefovou pyramidou: příběh bez recenze

Do mediálního chaosu přilil olej motiv osmi šachet sahajících do hloubky asi 648 metrů a údajného podzemního města. Toto tvrzení se ovšem týkalo Rachefovy pyramidy, pocházelo z mimorecenzní prezentace stejného okruhu autorů z března 2025 a nikdy neprošlo standardním posuzovacím procesem odborného časopisu. Český fact-checkový web Nešiř To upozornil, že ještě 1. září 2026 kolovala preprintová verze staženého článku bez jakékoli zmínky o retrakci. Starý PDF soubor tak mohl dál fungovat jako zdánlivě platná vědecká práce.

ČT24 v září 2026 popsala, jak se téma začalo žít vlastním životem: z jednoho radarového článku o Cheopsově pyramidě vznikla směs tvrzení o podzemních komplexech pod jinou pyramidou, podpořená líbivými obrázky a absencí terénního ověření.

Miony versus radar: které nálezy v Cheopsově pyramidě obstály

Zatímco radarová interpretace se zhroutila, mionová tomografie jako metoda stojí pevně. Princip je elegantně jednoduchý: miony vznikají po srážkách kosmického záření s atmosférou, pronikají stovkami metrů kamene a detektor umístěný uvnitř pyramidy sleduje jejich směr i počet. Pokud v trase leží dutina, projde daným směrem více částic než přes plný vápenec. Z rozdílů se skládá mapa hustoty.

Právě tímto způsobem mezinárodní projekt ScanPyramids v roce 2017 ohlásil objev takzvaného Big Void, prostoru o minimální délce 30 metrů s průřezem blízkým Velké galerii. Klíčový detail: nález potvrdily tři oddělené detektorové přístupy, jak dokumentuje oficiální zpráva CEA.

V následujících letech přibyl další objev, severní koridor (North Face Corridor) o délce zhruba devíti metrů. Ten prošel ještě přísnějším sítem:

• Mionová tomografie lokalizovala anomálii.
• Georadar (GPR) a ultrazvuk (UST) upřesnily tvar a polohu.
• Elektrická odporová tomografie (ERT) dodala nezávislé potvrzení.
• Multimodální fúze obrazových dat z roku 2025 sloučila všechna měření do jednotného obrazu.

Každá další metoda fungovala jako kontrolní vrstva. Právě tato vícenásobná verifikace odlišuje solidní nález od efektního obrázku.

Proč retrakce trvala čtyři roky a co prozrazuje o recenzním systému

Článek vyšel 18. října 2022, redakce jej stáhla 10. srpna 2026. Téměř čtyři roky bez zásahu. Veřejné záznamy prozrazují jen to, že vyšetřování začalo až po podnětu externího čtenáře; žádný dřívější formální krok zdokumentovaný v dostupných zdrojích neexistuje.

Opatrná redakční dedukce: kombinace velmi nepřímé metody, složité radarové inverze a absence rychlého terénního ověření mohla oddálit veřejné zpochybnění. Satelitní radar nedokáže jednoduše prověřit terénní sondou, zda interpretace odpovídá realitě, na rozdíl od mionografie, kde lze detektor přesunout a měření zopakovat z jiného úhlu. Recenzní systém v tomto případě selhal v první linii, ale nakonec se opravil sám.

Budoucnost průzkumu Gízy: nové detektory míří k Rachefově pyramidě

Retrakce radarové práce nezastavila výzkum pyramid, jen vyčistila pole od nespolehlivé metody. Projekt ScIDEP připravuje specializované mionové detektory určené přímo pro Rachefovu pyramidu, tedy pro tu stavbu, kolem níž kolovala nerecenzovaná tvrzení o podzemním městě. Tentokrát ovšem s přístrojovou výbavou navrženou na míru a s jasným plánem nezávislého ověření.

Na oficiální stránce ScanPyramids přibyly v letech 2025–2026 další publikace zahrnující ERT, ultrazvukové průzkumy i pokročilou fúzi obrazových dat. Seriózní výzkum Gízy pokračuje a opírá se o metody, které unesly opakovanou kontrolu. Každý nový nález musí projít sítem, jímž radarová studie Biondiho a Malangy neprošla.

Článek Studie slibovala obří dutiny pod Cheopsovou pyramidou. Po čtyřech letech ji stáhli, chyba byla v tom, jak interpretovali kosmické záření se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Frekvenční mapa, která odhalila dvojí štít pyramidy

Vědci vedení Asemem Salamou z egyptského Národního ústavu pro astronomický a geofyzikální výzkum (NRIAG) provedli tři terénní kampaně. Na každém ze 37 bodů zaznamenávali ambientní šum po dobu patnácti minut přenosným seismometrem McSEIS-MT NEO, a vždy v době, kdy uvnitř pyramidy nepobýval jediný turista. Metoda HVSR (poměr horizontální a vertikální složky spektra) jim umožnila vyčíslit, na jakých frekvencích jednotlivé části stavby rezonují.

Výsledná mapa vypadá jako výškový profil odolnosti. V sestupné chodbě a podzemní partii se frekvence pohybují kolem 1,3–1,4 Hz. Al-Mamúnův průchod vykazuje podobné hodnoty. U Královniny komory čísla stoupají na 2,1–2,3 Hz a v pasáži ke Královské komnatě i v ní samotné dosahují 2,3–2,6 Hz. Obecný trend: čím výš, tím vyšší relativní zesílení otřesů.

Jenže právě tady přichází překvapení. Nad Královskou komnatou, v pásmu 48,86 až 61,07 metru, se rozprostírá pět odlehčovacích komor. A v nich amplifikace klesá, z maxima kolem 4 zpět na přibližně 3. Přestože jde o nejvyšší měřenou část interiéru, vibrace tam ztrácejí sílu. Odlehčovací komory tak fungují jako jakýsi pasivní tlumič, který chrání nejcennější prostor celé stavby.

Proč pyramida přežila otřesy, které zničily tisíce novějších budov

Region kolem Gízy zasáhla v moderní historii řada zemětřesení. Dvě z nich, v letech 1847 a 1992, způsobila rozsáhlé škody na okolní zástavbě. Při otřesech roku 1992 o síle 5,8 stupně Richterovy škály zahynulo přes pět set lidí a tisíce budov v Káhiře utrpěly vážné poškození. Hlavní těleso Chufuovy pyramidy přitom zůstalo bez zásadního narušení. Jediným doloženým následkem byl pád jednoho kamene z vnějšího pláště, jak ve svém autorském komentáři na platformě Springer Nature připomíná Salama.

Studie nabízí vysvětlení skrze souhru několika faktorů:

• Frekvenční oddělení – pyramida kmitá v pásmu 2,0–2,6 Hz, podloží kolem 0,6 Hz, takže rezonance mezi zemí a stavbou prakticky nenastává.
• Tvrdý vápencový podklad – index seismické zranitelnosti podloží Kg dosahuje pouhých 8,2, což svědčí o mimořádně stabilním geologickém základu.
• Geometrie a rozložení hmoty – široká základna o straně 230 metrů, nízké těžiště a klesající podíl materiálu směrem k vrcholu přirozeně stabilizují celou soustavu.
• Vnitřní členění – odlehčovací komory nad Královskou komnatou aktivně snižují přenos otřesů do nejcitlivějšího prostoru.
• Kontakty mezi bloky – miliony spár mezi kamennými kvádry pohlcují část kinetické energie, podobně jako moderní disipační spoje.

Tři ze čtyř měření na vnějších kamenech navíc vykázaly frekvenci kolem 2 Hz. Dynamická odezva celé stavby je tedy mimořádně homogenní; pyramida se chová jako jeden soudržný celek, který kmitá v úzkém frekvenčním rozmezí.

Starověký empirismus versus moderní seismické inženýrství

Nabízí se lákavá představa, že faraonovi architekti vědomě navrhovali protiseismickou konstrukci. Reuters citují Salamu opatrněji: šlo o řešení vzniklá dlouhým pokusem a omylem, o empiricky ověřené postupy zakládání, rozložení hmoty a přenosu zatížení. Záměrnou seismickou optimalizaci z naměřených dat prokázat nelze, ale výsledek mluví sám za sebe.

Moderní protiseismické stavitelství pracuje s principy, které pyramida naplňuje pasivně. Norma ISO 23618:2022 definuje zásady seismicky izolovaných konstrukcí, jejichž cílem je omezit přenos zemního pohybu do nadzemní části budovy; přesně to, co Chufuova pyramida dělá díky frekvenčnímu nesouladu s podložím. Laděné hmotnostní tlumiče, dnes běžné v mrakodrapech od Tokia po San Francisco, disipují energii otřesů uvnitř stavby, a odlehčovací komory plní analogickou roli. Egypťané dosáhli podobné logiky bez ocelových pružin, hydraulických tlumičů a počítačových simulací. Jen s vápencem, žulou a generacemi zkušeností.

Článek 37 senzorů uvnitř Cheopsovy pyramidy odhalilo, proč přežila zemětřesení. Komory ve výšce 61 metrů brzdí vibrace shora se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Třicet sedm bodů, patnáct minut ticha

Tým vedený egyptskými geofyziky z institutu NRIAG a Suezské univerzity spolu s japonským partnerem z Higashi Nippon International University rozmístil po pyramidě 37 měřicích bodů. Přístroje McSEIS-MT NEO zaznamenávaly přirozený vibrační šum metodou HVSR, tedy poměrem horizontální a vertikální složky kmitání. Měřilo se v Královnině komoře, Královské komoře, v odlehčovacích komorách nad ní, v podzemní komoře, na vnějších kamenech i v okolní půdě. Klíčová podmínka: žádní turisté, žádná lidská aktivita. Patnáct minut čistého ticha v každém bodě.

Výsledek? Naprostá většina měřených míst uvnitř pyramidy vykazuje dominantní vlastní frekvenci v rozmezí 2,0 až 2,6 Hz, s průměrem kolem 2,3 Hz. Okolní půda přitom kmitá na zhruba 0,6 Hz. Tento rozdíl je zásadní.

Tři mechanismy, které chrání jádro

Seismická odolnost pyramidy nestojí na jednom triku. Studie identifikuje souhru tří faktorů:

• Frekvenční oddělení od podloží. Když se stavba a půda pod ní rozkmitají na výrazně odlišných frekvencích, riziko rezonance, tedy vzájemného zesilování kmitů, dramaticky klesá. Pyramida s 2,3 Hz a podloží s 0,6 Hz jsou v tomto ohledu téměř ideálně rozladěné. Index zranitelnosti podloží Kg dosáhl hodnoty pouhých 8,2, což je velmi nízké číslo.
• Homogenita vnitřního chování. Jednotlivé části pyramidy nekmitají každá po svém. Frekvence jsou napříč 37 body pozoruhodně vyrovnané; stavba se chová jako jeden celek, ne jako soustava nezávislých bloků.
• Tlumení v odlehčovacích komorách. S rostoucí výškou amplifikace vibrací obecně roste, jak by se dalo čekat. Jenže v odlehčovacích komorách nad Královskou komorou, ve výšce 48,86 až 61,07 metru, se tento trend láme a amplifikace klesá. Komory, které egyptologové tradičně chápali jako statický prvek pro roznesení tíhy nadloží, zřejmě fungují i dynamicky: lámou přenos vibrací směrem k vrcholu.

Zajímavý detail přidává al-Ma’múnův průchod, tunel, který do pyramidy v 9. století prorazil abbásovský chalífa. Jeho frekvence se pohybují kolem 1,3–1,4 Hz, výrazně mimo rozmezí zbytku stavby. Původní konstrukce se v dynamickém chování chová soudržněji než pozdější zásahy. Jako by pyramida sama prozrazovala, co k ní patří a co ne.

Co Egypťané věděli, a co nevíme

Tady je studie poctivě opatrná. V abstraktu mluví o „hlubokém geotechnickém porozumění“ starověkých stavitelů. V diskusi ale výslovně dodává, že úmyslnou seismickou optimalizaci nelze z geofyzikálních měření samotných prokázat. Autoři netvrdí, že stavitelé Chufuovy pyramidy počítali rezonanční frekvence.

Podle nás je nejpřesnější rámec někde uprostřed: nešlo o náhodu, ale ani o vědomou aplikaci teorie, kterou formulovala až moderní fyzika. Spíš o výsledek generační stavební zkušenosti, empirické inženýrské evoluce, která metodou pokusů a korekcí dospěla k řešení, jež dnes dokážeme popsat rovnicemi. Korespondenční autor studie Asem Salama v e-mailové odpovědi citované Live Science naznačil, že podobné principy pyramidálního tvaru pravděpodobně pomáhají i ostatním pyramidám v Gíze, ale přímá srovnávací měření zatím chybějí.

Pyramida versus moderní Káhira

Kontext dodává zemětřesení z 12. října 1992 o magnitudě 5,8. Pyramidě spadlo několik obkladových kamenů z horních partií. V širší oblasti kolem Káhiry přitom otřes těžce poškodil stovky budov, hlavně staré nevyztužené zdivo a neprojektované železobetonové konstrukce. Zřítila se čtrnáctipatrová budova. Studie z roku 2009 dává tehdejší ztráty do souvislosti s nedostatečnou boční odolností staveb navržených primárně na svislá zatížení.

Pyramida přitom stojí v oblasti, kde historické záznamy dokládají i silnější otřesy: zemětřesení u El-Fajjúmu v roce 1847 s odhadovanou magnitudou 6,8 nebo otřes v roce 1303 o magnitudě kolem 6,5, který podle odborné literatury uvolnil vnější obklad. Jádro ale vydrželo.

Co z toho plyne pro dnešní stavby

Moderní seismické inženýrství už pracuje se všemi principy, které studie na pyramidě identifikovala, s kontrolou vlastního kmitání konstrukce, s modelováním interakce stavby a podloží, s rozložením hmoty. Publikace amerického NIST výslovně uvádí, že modelování společné odezvy konstrukce, základů a okolní zeminy je klíčové pro seismické navrhování. Pyramida tedy moderní inženýry ničemu novému nenaučí. Ale ukazuje něco jiného: že kombinace těchto principů fungovala spolehlivě už čtyři a půl tisíciletí předtím, než je někdo dokázal spočítat.

Článek Výzkum vysvětluje, proč Velká pyramida v Gíze přetrvala tisíce let se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šachta, kterou neprojde ani dítě

Jižní šachta Královniny komnaty patří k nejzáhadnějším prvkům Velké pyramidy. Její vstupní průřez měří přibližně 210 × 210 milimetrů, zhruba jako formát A4 položený na výšku. Po krátkém vodorovném úseku prudce stoupá, obsahuje boční posun a čtyřcentimetrový schod. Člověk tudy neprojde. Problém měli i roboti.

Prvním strojem, který se vydal do šachty, byl Upuaut-2 německého inženýra Rudolfa Gantenbrinka. V roce 1993 po zhruba 53 metrech narazil na hladkou vápencovou desku se dvěma drobnými měděnými prvky. Objev vyvolal vlnu spekulací o skryté komoře, ale technologie devadesátých let nedokázala jít dál. Gantenbrinkův robot prostě neměl čím překážku překonat.

Pyramid Rover: 12 centimetrů šířky, desítky beden dílů

O devět let později dorazil do Gízy tým National Geographic s novým strojem. Pyramid Rover měl ve stlačeném stavu pouhých 12 centimetrů na šířku, 11 na výšku a 30 na délku. Dvě pásové jednotky se rozpínaly mezi podlahou a stropem šachty jako miniaturní horolezec v komíně. Nesl HD kamery, osvětlení a speciální senzor Impact Echo, který dokázal změřit tloušťku kamenné blokace bez jediného dotyku.

Právě toto měření rozhodlo o dalším postupu. Senzor ukázal tloušťku pouhých 6,35 centimetru, což bylo dost málo na to, aby si tým troufl vyvrtat co nejmenší otvor, aniž by riskoval poškození případného prostoru za deskou. Do Gízy přivezli desítky beden náhradních dílů i frézu. Rover byl průběžně upravován přímo na místě, protože každý centimetr šachty přinášel nové komplikace.

Co kamera ukázala za deskou

Vláknová kamera pronikla otvorem a odhalila komůrku o hloubce asi 20 centimetrů se stejným profilem jako šachta. Na jejím konci se nacházela druhá vápencová deska, hrubší, neošetřená, bez měděných prvků. Žádný poklad, žádný sarkofág.

Cenné bylo něco jiného. Na podlaze a stěnách komůrky kamera zachytila:

• Podélnou červenou okrovou čáru vedenou souběžně s osou šachty
• Černou značku v místě dotyku s druhou vápencovou deskou
• Tři červené okrové figury po pravé straně, nanesené přibližně pod úhlem 45 stupňů

Nešlo o hieroglyfy ani o dekorativní malbu. Odborná literatura je označuje jako pracovní značky stavitelů, možná měřické indikace, možná řezné linie, možná referenční body pro osazování bloků. Jejich přesný význam nebyl dodnes spolehlivě objasněn. Jisté je jediné: poprvé po čtyřech a půl tisíciletích byly vidět autentické stopy lidských rukou v prostoru, kam se člověk fyzicky nedostane.

Po úspěchu v jižní šachtě Pyramid Rover vystoupal i šachtou severní. Překonal její ostré zalomení a ve vzdálenosti asi 63 metrů od vstupu našel obdobnou blokaci. Symetrie nálezu jen prohloubila otázky.

Od robota k muonům: pyramida stále překvapuje

Pyramid Rover ukázal možnosti i hranice tehdejší technologie: umožnil přímý fyzický průnik do jedné konkrétní šachty. V roce 2011 ho následoval robot Djedi s otočnou kamerou, který pořídil detailnější snímky značek i zadní strany měděných prvků. Ale ani Djedi nedokázal odpovědět na základní otázku: proč šachty vůbec vznikly.

Novou kapitolu otevřela až neinvazivní muonová radiografie projektu ScanPyramids. V roce 2017 odhalila nad Velkou galerií obří dutinu o minimální délce 30 metrů, takzvaný Big Void. O šest let později tým v Nature Communications zpřesnil koridorovou strukturu za severním chevronem u původního vstupu. Muony neukáží pigment na stěně ani stopu štětce, ale dokážou prozářit celé těleso pyramidy a najít hustotní anomálie, o kterých žádný rover neměl tušení.

Článek Robotický průzkum Velké pyramidy odhalil v nepřístupné šachtě okrové stavební značky se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Město, které živilo stavbu

Jižně od Sfingy, na ploše přes sedm hektarů, stálo účelově vybudované město. Ne osada, ne tábor, ale město s ulicemi, dílnami, pekárnami, kuchyněmi, sklady a domy správců. AERA ho nazývá Lost City of the Pyramid Builders a jeho rozsah prozrazuje, jak komplexní aparát za stavbou pyramid stál.

Velké královské sýpky distribuovaly obilí, ze kterého se pekl chléb a vařilo pivo, základní „plat“ pracovníků. Písaři evidovali zásoby. Dozorci koordinovali směny. Řemeslníci opracovávali kámen, vyráběli nástroje, udržovali infrastrukturu. Nebyla to beztvará masa otroků, jak si představovalo devatenácté století. Byl to řízený provoz s jasnou dělbou práce, fyzicky přimknutý ke stavbě, kterou obsluhoval.

Podle nás je právě tohle na pyramidách nejpůsobivější. Ne hotový monument, ale organizační stroj za ním – stát, který dokázal před čtyřmi a půl tisíci lety soustředit pracovní sílu, zásobovat ji, specializovat a řídit v měřítku, které by nebylo cizí ani modernímu stavebnímu projektu.

Stopy, které zůstaly v podloží

Pyramida samotná je viditelná z desítek kilometrů. Méně viditelné, ale pro archeology stejně výmluvné jsou stopy, které stavitelé zanechali v podloží a dlažbě kolem komplexu. Výroční zpráva AERA za rok 2023–2024 popisuje nové mapování stavebních značek, otvorů po kůlech a kapes pro páky v okolí Chufuova pyramidového komplexu. Jsou to zákulisní stopy procesu, důkazy, že tu lidé plánovali, měřili, manipulovali s bloky a organizovali prostor.

K tomu přidejme volbu samotného místa. Jak uvádí UCL Digital Egypt, Chufuova pyramida stojí na pevné vápencové plošině a nepotřebovala zvláštní hluboké základy. Stavitelé nevybírali místo náhodně. Využili geologii, která jim práci usnadnila: tvrdá skála jako základ, měkčí vrstvy jako zdroj bloků. Racionální volba, ne mystérium.

A proč jsou starší pyramidy v lepším stavu než mladší? I to má prozaické vysvětlení. Ve Staré říši se pro královské monumenty používal masivní kámen. O staletí později, ve Střední říši, už pyramidy faraonů jako Senusreta II. měly jádro z nepálených cihel s pouhým vápencovým opláštěním. Jakmile plášť opadal, cihlové jádro podlehlo erozi. Rozdíl v zachování není důkazem ztracené technologie, je důkazem změny stavební strategie.

Gíza není jediná, ale je výjimečná

Starověké monumentální stavby bez moderní techniky najdeme po celém světě. Stonehenge vznikal bez kovových nástrojů a bez kola, přesto jeho stavitelé dopravili sarseny vážící desítky tun na vzdálenost přes třicet kilometrů a spojili je truhlářskými čepy. Sacsayhuamán u peruánského Cusca ohromuje polygonálním zdivem z obřích nepravidelných kamenů skládaných jako puzzle. Obě lokality jsou předmětem běžného odborného výzkumu, ne nevyřešenou záhadou.

Co dělá Gízu specifickou, je kombinace tří věcí:

• Objem – miliony kubíků kamene zpracované v relativně krátkém čase.
• Standardizace – bloky jádra pyramidy jsou sice různě velké, ale těžební a transportní proces byl opakovatelný a škálovatelný.
• Dochované zázemí – dělnické město, lom, sýpky, dílny a administrativní stopy tvoří ucelený obraz průmyslového provozu, ne jen osamělý monument.

Proč mimozemšťané stále přitahují

Knihy Ericha von Dänikena vycházejí v češtině desítky let, Den, kdy přišli bohové má několik českých vydání. Pořady typu Ancient Aliens běží v televizi po celém světě. Society for American Archaeology ve svém otevřeném dopise výslovně upozorňuje, že takové formáty šíří nepravdivá tvrzení o dávné minulosti a berou zásluhy původním kulturám za jejich vlastní dílo.

Přitažlivost „mimozemského“ výkladu stojí na třech pilířích: psychologickém kouzlu velkého tajemství, mediálním formátu, který zábavu vydává za dokument, a sklonu vysvětlovat monumentální díla zkratkou místo studia detailů. Jenže čím víc fyzických stop po lidech se v Gíze nachází (lomy, dílny, sýpky, stavební značky, kapsy pro páky), tím méně prostoru zbývá pro „neznámé pomocníky“.

Kde se dozvědět víc

Kdo chce vidět kontext stavitelů pyramid na vlastní oči, má dnes nejpraktičtější zastávku v Grand Egyptian Museum u Gízy; vstup zahrnuje hlavní galerie i muzeum Chufuových lodí. V českém prostředí téma dlouhodobě zpracovává Český egyptologický ústav, který ve spolupráci s Národním muzeem připravil mimo jiné výstavu Kings of the Sun. Stálou expozici zaměřenou přímo na stavbu pyramid v Gíze české muzejnictví zatím nenabízí, ale program Národního muzea i Náprstkova muzea pravidelně přináší egyptologické projekty.

Pyramidy v Gíze nepotřebují mimozemšťany, aby byly ohromující. Stačí si uvědomit, že před čtyřmi a půl tisíciletími existoval stát, který uměl postavit město jen proto, aby z něj mohl postavit horu.

Článek Záhada stavby pyramid slábne. Obrovský lom ležel přímo vedle nich se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ne pod pyramidou, ale v rezervoáru

Ne pod chrámem, ale v nádrži. To je klíč k celému objevu. Titulek může svádět k představě vykopaného zařízení, jenže vědci četli neporušené sedimenty rezervoáru Corriental a jejich minerální složení určovali pomocí XRD analýz vzorků z jader i výkopů.

Právě tam našli zeolit, nikoli v nějaké skryté komoře. Studie Zeolite water purification at Tikal, an ancient Maya city in Guatemala, zveřejněná 22. října 2020, sama označuje Corriental za důležitý zdroj pitné vody pro město.

Právě v tom podle redakce VědaŽivě leží skutečný význam titulku. Ne v senzaci, ale v doložené technologii přežití. A teprve podmínky v samotném Tikalu ukazují, proč je to tak silné.

Město bez řeky a voda, o kterou se bojovalo

Měřítko překvapí okamžitě. Kolem roku 830 n. l. žilo v Tikalu podle odhadů 40 až 62 tisíc lidí. Město přitom nemělo stálou řeku ani jezero, takže rezervoáry nebyly okrasou, ale podmínkou života.

Jenže ani voda v nich nemusela být bezpečná. Sedimenty z Temple a Palace Reservoir podle studie ve Scientific Reports ukázaly vysoké hodnoty rtuti a zvýšené fosfáty. DNA analýzy tam navíc doložily sinice rodů Planktothrix a Microcystis.

• vysoké hodnoty rtuti
• zvýšené fosfáty
• sinice, jejichž mikrocystiny podle studie odolávají i převaření

Najednou tak nešlo jen o to vodu shromáždit. Šlo o to ji vyčistit chytřeji než ostatní. A právě tady vstupuje do hry řešení, které z dnešního pohledu působí překvapivě moderně.

Filtr, který nebyl náhoda

Řešení nepřinesl rituál, ale filtr. Autoři popisují směs clinoptilolitu, mordenitu a hrubého až velmi hrubého euhedrálního křemene. Tedy konkrétní filtrační systém v Corrientalu, ne vágní domněnku.

Právě v tom leží mayský náskok. V praktickém inženýrství, ne v legendě. Studie jako pravděpodobný zdroj uvádí hrubě krystalický tuf v oblasti Bajo de Azúcar asi 30 kilometrů severovýchodně od Tikalu, kde vyvěrá pitná voda. Když redakce VědaŽivě skládá obraz dohromady, vychází z něj infrastruktura, ne náhoda ani jednorázový pokus.

Čas ten dojem ještě zesiluje. Šest AMS radiokarbonových dat z Corrientalu dává intervalu 2185 až 965 cal yr BP pevné ukotvení, takže systém fungoval od pozdně předklasického do raně poklasického období. Poslední sci-fi iluze tady mizí, zůstává dlouhá technická disciplína. A když se k tomu přidá velikost celé nádrže, dostává nález ještě větší váhu.

Starověká vodárna, ne kuriozita

Corriental nehrál vedlejší roli. Podle Scientific Reports patřil k největším nádržím v Tikalu a pojal asi 58 milionů litrů vody. To už nepřipomíná experiment pro hrstku vyvolených, ale obří vodní infrastrukturu, která nesla každodenní život města.

Výjimečnost jde ještě dál. Tentýž článek uvádí, že zeolit v Corrientalu zajišťoval bezpečnou pitnou vodu déle než 1000 let a představuje nejstarší známé použití zeolitu v západní hemisféře. Autoři zároveň mluví o nejstarším známém využití zeolitu k dekontaminaci pitné vody na světě.

Moderní jazyk pro tenhle dávný nápad nabídla 17. října 2023 studie Lisy J. Lucero v PNAS. Navrhuje, že mayské rezervoáry fungovaly podobně jako dnešní constructed wetlands, tedy uměle vytvářené mokřady pro čištění vody, a staví ten výklad na vykopávkách, sídelních mapách, sedimentech i dnešních mokřadech.

Verdikt redakce VědaŽivě proto zní střízlivě. Mayové nepředběhli dobu magií ani tajnou technikou pod pyramidou, ale promyšleným čištěním a ukládáním vody, které moderní výzkum umí číst i dnešním jazykem. A právě proto tenhle objev nepůsobí jako kuriozita, ale jako otázka, která v hlavě zůstává i po dočtení.

Článek Pod mayskou pyramidou objevili překvapivou technologii. Mayové předběhli dobu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pyramidy mohou být staré desítky tisíc let 

S myšlenkou přišel inženýr Alberto Donini, který se na pyramidy nepodíval očima archeologa, ale matematika. Zaměřil se především na stopy zvětrávání kamene a pokusil se podle nich určit skutečné stáří stavby. Vycházel přitom z předpokladu, že pyramidy byly původně pokryté hladkým vápencovým obkladem, který se během staletí ztratil. „Je tedy pravděpodobné, že faraon pyramidu pouze opravil a přivlastnil si její autorství,“ uvádí ve své práci. Podle jeho modelu by tak stavba mohla pocházet až z období dávno před vznikem starověkého Egypta.

Nové výpočty brzy vyvolaly obrovský rozruch hlavně mezi fanoušky záhad a alternativní historie. Pokud by měly být správné, znamenalo by to existenci neznámé vyspělé civilizace v době, kdy se po Evropě pohybovali lovci mamutů. Jenže právě zde podle odborníků začínají problémy. Donini totiž počítá s tím, že eroze kamene probíhala po tisíciletí stále stejně, což podle klimatologů jednoduše neodpovídá realitě.

Archeologové s novými výpočty nesouhlasí 

Dnešní Egypt je sice suchou pouští, ale v dávné minulosti vypadal úplně jinak. Sahara bývala zelenější a mnohem vlhčí, což by výrazně urychlilo rozpad kamene. Některé části pyramid byly navíc dlouhá staletí zasypané pískem a chráněné před větrem. Své sehrála i moderní doba – znečištěné ovzduší a miliony turistů urychlily poškozování kamene více než celé předchozí věky. 

Archeologové navíc disponují mnohem přesnějšími metodami datování. V maltě mezi kameny se našly organické zbytky, například uhlíky či semena, které lze analyzovat radiokarbonovou metodou. Výsledky opakovaně ukazují na období kolem roku 2600 před naším letopočtem, tedy dobu vlády faraona Chufua. „Historie do sebe zapadá jako skládačka,“ připomínají egyptologové, kteří upozorňují i na návaznost vývoje egyptských staveb od jednoduchých hrobek až po monumentální pyramidy. 

Článek Pyramidy mohou být podle nových výpočtů mnohem starší. Italský vědec přepisuje učebnice dějepisu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Skryté komnaty ve Velké pyramidě v Gíze

V roce 1993 objevilo vozítko Upuaut 2 uvnitř jihovýchodní šachty pyramidy malá dvířka. Za nimi se nacházel prázdný prostor a později byla objevena další dvířka. V roce 2010 pořídil vylepšený robot Jedy několik fotek zpoza prostoru prvních dvířek. Ukázal tak mosazné kliky a okrové malby. A navzdory skutečnosti, že do těchto prostor nikdo nevstoupil po celých 9 let, objevily se na zdi i stropě čerstvé škrábance.

Jaký je skutečný věk Velké pyramidy?

Stéla nalezená ve Velké pyramidě během 19. století uvádí, že faraon Chufu přikázal rekonstrukci Sfingy, nikoli samotnou stavbu. To, spolu s brázdami na jejím těle, které jsou jasným důkazem eroze trvající přibližně 8 000 let, vrhá pochybnosti na odhadovaný věk Velké pyramidy v Gíze. Sfinga je považována za mladší monument.

Termální záhada Velké pyramidy

Termografický průzkum z roku 2016 odhalil pod Velkou pyramidou nevysvětlitelné prázdné prostory. To samé se týkalo jejího vrcholu. Badatelé předpokládají, že spodní prolákliny představují buď stále neobjevené komory pyramidy, nebo podzemní tunel. Egyptské ministerstvo kultury a starožitností tuto skutečnost nijak nekomentovalo.

Technologie stavby pyramid

Chemik Joseph Davidovits tvrdí, že bloky byly stavěny jeden na druhý, což vysvětluje váhu a absenci mezer mezi jednotlivými kusy. Geologové a paleontologové nicméně namítají, že bloky jsou předělané sedimentární skály, což Davidovitsovu teorii vyvrací. Zatím v tomto ohledu neexistuje jednotná hypotéza, natož teorie.

Prokletí hrobky faraona Tutanchamona

Během svého průzkumu hrobky narazil Howard Carter spolu se svým týmem v roce 1922 na plakety s textem o hrozném trestu. Ten měl stihnout kohokoli, kdo se opovážil hrobku otevřít. Carter tomu sám nevěřil, ovšem do roku 1930 se objevily zprávy o 22 úmrtích z řad těch, kteří byli přítomni otevření hrobky, případně skonal někdo blízký z jejich rodiny.

Co se vám na egyptské civilizaci líbí nejvíce?

Zdroj: ScienceDirect

Článek 5 záhad starověkého Egypta, které sužují i ty nejlepší egyptologické mozky. Některé objevy jsou poměrně čerstvé se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Neznámé místo ve struktuře

Mezinárodní vědecký tým použil sofistikovanou metodu zobrazování založenou na vesmírné radiaci. Chtěli se dostat dovnitř pyramidy a zmapovat její vnitřní strukturu. Teď, dva roky po zahájení této studie, našli v mapách nitra pyramidy záhadný prázdný prostor vznášející se hned nad velmi působivou Velkou Galerií pyramidy. Galerie je něco jako katedrála, prostor procházející centrem pyramidy spojující Královskou a pohřební komnatu.

Badatelé se domnívají, že nově objeven prostor má podobné proporce jako samotná galerie, která měří skoro 50 metrů na délku a 8 metrů na výšku. Nejsou si ale jistí v tom, zda jde jednoduše o strukturní způsob, jak odebrat váhu nad galerií, nebo jestli tento prostor slouží nějakému – dost možná mnohem důležitějšímu – účelu. Počítačem vygenerovaný obraz ukazuje něco podobného v Cheopsově pyramidě poblíž Gízy.

Není jediná, podobné jsou i jinde

Dutina v Cheopsově pyramidě má podobnou velikost i směrování. Faraonové 4. Dynastie jako Khufu nebo právě Cheops, postavili svoje pyramidy během své vlády, která trvala mezi lety 2509 do 2483 před Kristem. Vykopávky započaté po roce 1800 odhalily tři komory v pyramidě vysoké 140 metrů. Jednalo se o suterénní komory v základech, Královninu komoru ve středu a Královu komoru umístěnou nad ní.

Ve Velké Pyramidě nebyly nalezený žádné mumie, což vede ke spekulacím, že celá pyramida nebyla vůbec zamýšlena jako hrobka. Mnoho egyptologů se ovšem domnívá, že mnoho dřívějších vykradačů prostě odstranilo Khufuovu mumii spolu s pohřbeným bohatstvím faraona, k čemuž došlo ještě dlouho před zahájením prvních archeologických vykopávek. Ačkoli studium pyramid probíhá už stovky let, stále o nich víme velmi málo – což nám pravidelně dokazují.

Zdroj: History

Článek Kosmické paprsky odkryly záhadnou komnatu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Datace posunuta o více než 400 let dozadu

Dřívější analýzy ukazovaly na stáří asi 11 500 let, ovšem momentální výzkum naznačil, že byla vytvořena v době před 12 100 lety, tedy ještě o 6 století dříve. To je opravdu hodně staré. V takovém případě by socha „viděla“ i vyhynutí druhů před zhruba 10 000 lety, kdy zmizely živočišné druhy z doby ledové, jako například zimní nosorožci. Takové Stonehenge bylo postaveno před 5 000 lety a Velká Pyramida v Gíze „jen“ před 4 500 lety.

V době svého „zrodu“ byla socha vysoká 5,3 metru a geometrickými motivy a několika vyrytými lidskými tvářemi na povrchu. Určené datum z ní děla „nejdříve vyrobenou monumentální dřevěnou sochu na světě“. Tým vědců došel k novému údaji o stáří opětovnou analýzou pomocí uhlíkové metody. Vzorky uvedené v původní zprávě z roku 2018 měly stáří v rozmezí 12 500 až 8 600 let, což vytvářelo průměrný věk okolo 11 500 let.

Nová analýza a vosk na povrchu

Při podrobné prohlídce povrchu modly našel tým stopy vosku, který byl během posledních 120ti let použit na opravdu a rekonstrukci povrchu. Radiokarbonová metoda spoléhá na poločas rozpadu konkrétních radioaktivních isotopů uhlíku, jejichž tempo rozpadu je známo. Podle vědců použití vosku a dřevěného pigmentu kvůli opravám mohlo ovlivnit původní analýzu některých vzorků, z čehož vzešla datace mladší, než modla ve skutečnosti je.

Tým tentokrát použil pouze vzorky, které se nacházely co nejdále od upravených míst, tedy v hlubších vrstvách sochy, takže nemohly být nijak upraveny. Analýza těchto vzorků poskytla stáří 12 250 let, dále byla vzata v potaz skutečnost, že dřevo pochází ze srdce stromu, který sám zemřel dlouho předtím, než pokácen a jeho dřevo použito na výrobu modly. To přidává původnímu stáří ještě asi 150 let a u organického materiálu je velmi podstatné vzít tyto faktory v úvahu.

Zdroj: Livescience

Článek Děsivá socha s lidskými tvářemi je ještě starší, než si experti mysleli se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Objev skleněné pyramidy

Anomální struktury, které se nacházejí v hloubce 2 000 metrů, identifikoval Dr. Verlag Meyer, německý oceánograf, a jeho tým, pomocí sonarového vybavení. Podle zpráv armáda zastavila všechna další vyšetřování. Dr. Meyer však pevně věří, že objev tajných a podivných pyramidálních struktur ve středu trojúhelníku by mohl být odpovědí na spoustu otázek. Týká se to samozřejmě zmizelých lodí a letadel spojených s bermudským trojúhelníkem.

Nedostatek vyspělé technologie

Pyramidy jsou údajně vyrobeny z nějakého druhu krystalu, což může být jedním z hlavních důvodů anomálních zmizení. Podle tvrzení ufologů a paranormálních badatelů zatím neexistují technologie ani prostředky, aby prozkoumaly pyramidy blíže. O těchto pyramidách se ale objevilo i několik zpráv a příspěvků na sociálních sítích. Naneštěstí většina z nich byla skeptiky vnímána jako propracované podvody.

Jak jsou přibližně velké?

Američtí oceánografové objevili tyto anomální struktury před více než 20 lety a došli k závěru, že povrch struktur byl plochý. Zároveň naznačovali, že byly vyrobeny ze skla nebo nějakého druhu krystalu. Jejich velikost je také překvapující. Tyto pyramidy, které se nikomu nepodařilo vyfotografovat, jsou údajně třikrát větší než Velká pyramida v Gíze.

Spojení s mimozemskou civilizací

Žádné další vyšetřování nelze provést, protože se předpokládá, že oblast je pod kontrolou americké armády. To je samozřejmě teorie, kterou zastávají ti, kteří chtějí věřit, že pod bermudským trojúhelníkem je něco tajemného. Pravda však může být velmi odlišná a ne tak vzrušující, jak si všichni přejí. Jedná se totiž o opravdu anomální oblast, kterou lze vysvětlit pouze zvážením všech možností. K tomu se pojí i oblíbená hypotéza mimozemské technologie. Ta ale daleko přesahuje naše současné chápání.

Až přespříliš záhad týkajících se bermudského trojúhelníku

Našla se spousta oceánografů, kteří označili výzkum za podvod, avšak odpověď není vůbec jasná. Nemůžeme jednoduše posoudit identitu těchto pyramid a potvrdit jejich existenci. Je však jasné, že bermudský trojúhelník má dlouhou historii plnou záhad, které nikdo nedokázal přesně vysvětlit. Už jenom tento fakt má něco do sebe.

Článek Hluboko pod vodou, v centru bermudského trojúhelníku, jsou ukryté 2 obří skleněné pyramidy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Anomálie reagující s pyramidami

Anomálie je to proto, že se nerozpouští ve volném kosmu, ale zaplétá se do sebe v jedné ohromné mase. Podle vědců dochází k přitahování zmagnetizovaného okolí k vlastnímu jádru. Badatelé také věří, že stejné zmagnetizované jádro je přitahováno naší Zemí, konkrétně pyramidami. Závěr vychází z toho, že se právě kolem těchto dávných staveb v poslední době děje stále více a více podivností, jak se mrak prachu blíží k Zemi.

Konkrétně mluvíme o solárních bouřích, kosmické aktivitě, a také podivně silných zemětřeseních. Působí samozřejmě také to, že se tímto mrakem pohybuje samotná Sluneční soustava. Kryje se přitom s oblastí kolem Slunce známou jako solární sousedství. Není ovšem jasné, zda je Slunce součástí lokálního mračna, nebo je v oblasti, kde lokální mračno interaguje se sousedním G-Cloudem. Jde o další oblasti mezihvězdného prostředí.

Prostředí mezi hvězdami a vítr

Tento termín popisuje prostor i hmotu, která se nachází mezi jednotlivými hvězdami v naší galaxii. Jeho součástí je jak mezihvězdná hmota, tak přítomné elektromagnetické záření a galaktické magnetické pole. Samotnou hmotu tvoří neutrální a ionizovaný plyn, dále pak prachové částice. Všechny složky hrají důležitou roli v astrofyzice, protože právě tato hmota je materiálem, ze kterého vznikají nové hvězdy.

Z nich se následně zase vrací do prostoru působením hvězdného větru a také výbuchy, tedy supernovami. Mezihvězdná hmota je také důvodem mezihvězdného pohlcování světla. Hvězdný vítr je pak ustálený proud částic plynoucí z povrchu hvězd do mezihvězdného prostředí. Právě jeho prostřednictvím přichází hvězda často o podstatnou část vlastní hmotnosti. Konkrétně rozlišujeme koronální vítr, urychlovaný čarami a prachem.

Supernova a vlastní gravitace

Supernova označuje několik typů hvězdných explozí. Vznikají tak extrémně jasné objekty složené z plazmatu. Počáteční jasnost výrazně klesá během několika týdnů až měsíců. K supernově mohou vést dvě příčiny. Hvězda sama je tak masivní, že v jádru vytvořila obrovský objem železa, které není schopno jaderné fúze. Gravitačně se tak zhroutí následkem vlastní gravitační síly, které se už utlumená fúzní reakce nedokáže vyrovnat.

Nebo jde o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od vlastního hvězdného předchůdce. Tím dosáhl maximální hmotnosti vlastní hvězdné kategorie (Chandrasekharova mez) a prodělal termonukleární explozi. V obou případech dojde k masivnímu výbuchu, který do okolí rozmetá všechnu hmotu hvězdy nebo její většinu. Exploze supernov jsou obecně jedním ze zdrojů všech těžších prvků ve vesmíru, tedy těžších než železo.

Článek Starověké pyramidy po celém světě vysílají k nebi podivné paprsky energie. NASA vydala překvapivé prohlášení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pyramidy podle Tesly

Pyramidy patří mezi nejúžasnější divy světa a stále nepřestávají fascinovat řadu učenců. Podle Tesly však nebyly pyramidy pouhým monumentem nebo pohřebištěm. Tesla si myslel, že díky své konstrukci dokáží uchovávat a rozesílat velké množství energie. Pyramidy tak vnímal jako obří vysílače. Vědec zasvětil velkou část svého života studiu teorie o bezdrátovém přenosu energie. Své poznatky si nechal v roce 1905 patentovat a tato teorie ho nakonec přivedla také ke konstrukci jeho vlastního vysílače, který je dnes znám jako „Wardeclyffova věž“.

Redakce VědaŽivě

16 listopadu, 2023

Nejen vynálezce, ale i Prorok: Nikola Tesla předpověděl vznik Wi-Fi, robotů i chytrých telefonů

Posedlost čísly

Tento Teslův pohled na pyramidy do jisté míry souvisí s jeho další obsesí – s čísly. Nikola Tesla byl znám pro svou fascinaci číslem tři a všech jeho násobků. Například každou budovu, do které vstoupil musel nejdříve třikrát obejít a vždy si pronajímal pouze hotelový pokoj s číslem dělitelným třemi. Každý den prováděl řadu výpočtů a vždy si dával záležet na tom, aby všechny věci v jeho okolí byly dělitelné třemi. Podle Tesly bylo jen tak možné udělat ta správná životní rozhodnutí.

Numerologie a pyramidy

Číslice 3, 6 a 9 se pravidelně objevují také v jeho práci a studiu egyptských pyramid. Byl přesvědčený o tom, že tyto číslice obsahují klíč ke všem záhadám pyramid a dávnému vědění starých Egypťanů. Podle Tesly bylo všechno kolem nás a všechno ve vesmíru řízeno numerologií.

Redakce VědaŽivě

20 května, 2024

Válka a eugenika: Nikola Tesla předpověděl na 21. století děsivé věci

Tesla také jako první poukázal na skutečnost, že všechny tři pyramidy v Gíze jsou postaveny do stejného uskupení, jaké lze pozorovat v souhvězdí Orionu. Tento fakt jen více prohluboval Teslovo přesvědčení o tom, že jsou pyramidy zdrojem obrovského množství energie, kterou dokáží šířit do všech koutů světa.

Článek Podivné teorie o egyptských pyramidách: Podle Tesly byly zdrojem obrovské energie se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Egypťané skutečně postavili pyramidy

Pyramidy v Gíze oprávněně patří mezi největší divy světa. Celá staletí se jednalo o nejvyšší stavby, které kdy lidská ruka vytvořila. Jedná se o tak monumentální stavby, že dodnes mnozí badatelé pochybují o tom, že by se skutečně jednalo o výtvor starověkých Egypťanů. Tyto teorie podporuje fakt, že ani s moderní znalostí architektury nejsme schopni říct, jak by něco takového dokázali bez použití moderní techniky. Vědci však věří, že Egypťané skutečně pyramidy postavili.

Odhaduje se, že stavba jedné pyramidy mohla trvat několik desítek let a podílely se na ní statisíce dělníků. Dlouhou dobu se věřilo, že stavbu prováděli výhradně otroci pod vedením studovaných architektů. Toto tvrzení však bylo dávno vyvráceno a vědci dokázali, že se stavby účastnili kvalifikovaní a placení dělníci.

Pomohlo vyschlé rameno Nilu

Ačkoliv je oblast Gízy dnes pustá poušť, nebylo tomu tak vždycky. Vědci přišli s teorií, že v období, kdy se pyramidy stavěly, dosahovalo ke staveništi v Gíze jedno rameno Nilu. Toto říční rameno se nazývá Ahramat a ukrývá v sobě klíč k rozluštění dávné záhady pyramid. Po vodě mohli stavitelé jednoduše dopravit potřebný materiál až k rozestavěné pyramidě. Proud vody pravděpodobně používali také k pohánění některých stavebních nástrojů, díky kterým dopravili těžké kvádry až k vrcholu pyramidy.

Redakce VědaŽivě

28 srpna, 2025

Hluboko pod vodou, v centru bermudského trojúhelníku, jsou ukryté 2 obří skleněné pyramidy

V dnešní době je říční rameno Ahramat už dávno vyschlé a o jeho existenci neexistují téměř žádné stopy. Mapování zaniklého ramene řeky Nil tak pro vědce představovalo značný oříšek. Uvádí se, že zaniklo už před tisíci lety, když Egypt zachvátilo velké období sucha. Jeho stopy následně zametly četné písečné bouře. Přesto se vědcům povedlo určit jeho přibližnou délku. Říční rameno Ahramat bylo zhruba 64 kilometrů dlouhé a v některých místech až 700 metrů široké a Egypťané kolem něj postavili až 31 pyramid.

Článek Záhada pyramid, která vlastně nebyla až tak záhadná: Egypťanům pomohla s výstavbou řeka Nil se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Monumentální pyramida v Číně

Poprvé se o masivní pyramidě v Číně dozvídáme od amerického letce, který během druhé světové války letěl přes Čínu do Indie. Nevídaný objev doslova vyrazil Jamesi Gaussmanovi dech. Byl prvním člověkem, který nečekaný objev zdokumentoval a fotografie následně předal svým nadřízeným. Přesto zůstala pyramida v Číně i nadále tajemstvím.

O několik desetiletí později vyplula její existence znovu na povrch, když její fotografie vyšla v knize spisovatele Briana Crowleyho. Ani tehdy se však nedostala do povědomí širší veřejnosti. Tajemství monumentální pyramidy v Číně důkladně střeží čínská vláda, která zakázala pyramidu zkoumat.

Čínská vláda zakázala pyramidu zkoumat

Nově se o čínské pyramidě média dozvěděla před nedávnem, když na ni narazili čínští vědci. Pyramida v Číně se nachází v provincii Che-nan a údajně je stará několik tisíc let. Nejzajímavější však je skutečnost, že je tahle pyramida mnohem větší než největší pyramida v Gíze.

Čínská vláda však povolila pouze základní vědecké práce, které mají stanovit stáří pyramidy a její účel. Svět se však nic z toho nemá dozvědět. Čína uvalila na všechny informace ohledně monumentální pyramidy přísné embargo. Světoví vědci přitom spekulují, že by tajemství této pyramidy mohlo znovu přepsat učebnice dějepisu.

Redakce VědaŽivě

20 prosince, 2022

„Pyramidy měly jižní vchod a na jejich stavbu byly použity antigravitační stroje,“ tvrdí americký egyptolog

Nejedná se o jedinou pyramidu na čínském území

Svět se může jen domnívat, proč si chce Čína informace o monumentální pyramidě nechat pro sebe. Z moderních satelitních snímků je však jasné, že se nejedná o jedinou pyramidovou stavbu na čínském území. Jejich důkladné prozkoumání by přitom mohlo výrazně přispět k chápaní historie i celého světa. Pyramida v Číně své tajemství však v nejbližší době nevydá.

Článek Prapodivná pyramida v Číně: Vědci si s ní lámou hlavu, prý sloužila jako hrobka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mayské pyramidy

Mayové osidlovali Střední Ameriku v letech 1 000 před naším letopočtem až 1 500 našeho letopočtu. Během této doby vybudovali stovky obdivuhodných staveb, včetně pyramid. Mayské pyramidy byly postaveny z vápence a ke stavbě se používaly mnohem menší bloky, než které používali Egypťané. Na každé z vnějších stran byly vybudovány strmé schody, které vedly až na vrchol. Zde se pak nacházely svatyně, které chránil kamenný přístřešek.

V dobách Mayů mohli na vrchol pyramidy vystoupat pouze nejvýše postavení hodnostáři, jako byli vládci nebo významní kněží. Pyramidy primárně sloužily jako svatostánky k uctívání bohů a hrobky významných vládců. Mayské pyramidy jsou většinou výrazně zdobené sochami a štukem.

Podivuhodný obsah pyramid

Stejně jako v Egyptě i mayské pyramidy skrývají poklady a rituální předměty. Mayové si však více než zlata cenili nefritu a obsidiánu. V mayských pyramidách tak byly nalezeny nefritové posmrtné masky, nefritové korále a další. Mimoto se v nich našly úlomky obsidiánových čepelí, které byly primárně určeny k rituálním účelům.

Jednou ze zvláštností, kterou vědci v mayských pyramidách našli, jsou ostny rejnoků. Pravděpodobně se opět využívaly k rituálním praktikám a byly důležitým artiklem při sebeobětování. Přikládaly se k různým částem těla a krev se následně používala k pomazání modly. Je možné, že podobné rituály byly pro účastníky i smrtelné, protože rejnočí ostny často obsahují jedovaté látky.

Redakce VědaŽivě

13 prosince, 2023

Čtvrtá pyramida v Gíze: Vědci potvrdili její existenci, neví však dodnes jistě, kde přesně se nacházela

Pyramida na pyramidě

V mnoha pyramidách byly nalezeny další pyramidy. Mnohdy se přitom nemuselo jednat o mayské pyramidy, nýbrž o pyramidy předchozích civilizací. Mayové stavby na zabraném území nebořili, spíše je zakryli vlastní stavbou. Díky tomu se nám dnes dochovalo několik pyramid v jedné, poskládané dohromady jako jednotlivé kousky známé matrjošky. Tento úkaz platí i v případě nejznámější mayské pyramidy El Castillo na poloostrově Yucatán.

Článek Záhadné mayské pyramidy: V některých byly ostny rejnoků, jiné skrývaly další pyramidy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Monumentální egyptské pyramidy

Pyramidy v Gíze oprávněně patří mezi divy světa. Celá staletí se jednalo o nejvyšší budovy, které kdy lidská ruka vytvořila. Pro účely tohoto článku budeme pracovat s teorií, že se na stavbě pyramid nepodílela žádná mimozemská rasa ani dávno vyhynulá předpotopní civilizace. Obecně se pyramidy považují za výtvor starověkých Egypťanů a primárně měly sloužit jako monumentální hrobky celých dynastií faraonů.

Odhaduje se, že stavba jedné pyramidy mohla trvat několik desítek let a podílely se na ní statisíce dělníků. Dlouhou dobu se věřilo, že stavbu prováděli výhradně otroci pod vedením studovaných architektů. Toto tvrzení však bylo dávno vyvráceno a vědci dokázali, že se stavby účastnili kvalifikovaní a placení dělníci. Teorii s otroky jsme převzali od starověkých Římanů, kteří sami otrockou sílu využívali.

Důmyslné nástroje

Když pomineme samotné stavění pyramid, které se zatím nikomu nepovedlo uspokojivě vysvětlit, další záhadu představuje samotný dovoz materiálu na staveniště. Pyramidy v Gíze jsou postaveny z více jak 2 milionů vápencových kvádrů, přičemž jeden z nich váží hned několik tun. Když vezmeme v potaz vyprahlou poušť, ve které pyramidy stojí, můžeme jen hádat, jak se tento materiál s dobovými nástroji vůbec dostal na místo.

Podle některých zdrojů měli Egypťané k dispozici důmyslné saně, po kterých mohli kvádry přemisťovat. K umístění kvádrů na samotnou pyramidu pak měli používat klády a páky, kterými kvádr vyzdvihli na požadované místo. Mnohem věrohodnější teorie však pracuje s pomocí vody.

Redakce VědaŽivě

26 října, 2021

Cheopsova pyramida uvnitř skrývá obří prostor. Archeologové čelí další výzvě, využití místa je dosud tajemstvím

Bez vody by to nešlo

Ačkoliv je oblast Gízy dnes pustá poušť, nemuselo tomu tak být vždycky. Vědci přišli s teorií, že v období, kdy se pyramidy stavěly, mohlo ke staveništi dosahovat jedno z ramen Nilu. Chufovo rameno, které je dnes už dávno zaniklé, by tak poskytovalo uspokojivé vysvětlení tajemství pyramid. Po vodě mohli stavitelé mnohem jednodušeji dopravovat potřebný materiál a své uplatnění měla i pro samotný stavební proces.

Ačkoliv tato teorie neposkytuje kompletní vysvětlení záhady, rozhodně vrhá nové světlo na způsob, jakým bychom měli na stavbu pyramid nahlížet.

Článek Jak to vlastně bylo s pyramidami: Nestavěli je samotní otroci, se stavbou pomohl vychytaný pákový systém se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tunely postavené v prastaré historii

Tunel působí opravdu rozlehle a sahá od centrálního náměstí, známého jako Plaza de la Luna, až k nedaleké pyramidě. Je přibližně 10 metrů hluboký a podobá se jiným tunelům, které byly nedávno objeveny. Takovým je např. tunel nalezený pod Chrámem opeřeného hada. Všechny tyto objevy však pochází z prastaré historie.

Elektrická odporová tomografie

Zatímco do tunelu se doposud nikdo nedostal, samotný objev byl učiněn pomocí metody známé jako elektrická odporová tomografie. Ta vytváří čisté snímky podzemních oblastí. Tým archeologů z mexického Národního institutu antropologie a historie používal tuto osvojenou techniku. S její pomocí výzkumníci přišli na mnoho zajímavostí z daleké minulosti.

Sloužila pyramida pro obětní obřady?

Dle pořízených záznamů byla Měsíční pyramida pravděpodobně používána pro lidské oběti a další rituály na základě studií lidských pozůstatků, nalezených na pohřebištích. Není však jasné, k čemu mohl tunel přesně sloužit. A archeologové plánují provést další výzkum, pomocí kterého by měli určit účel tunelu, a zda obsahuje více takových artefaktů.

Město s bohatou a nedoloženou historií

Badatelé věří tomu, že se tam ukrývá něco daleko většího, jelikož Teotihuacán byl dlouho velkým městem se složitou historii, z níž velká část ještě nebyla objevena. V tehdejší době se dokonce jednalo o jedno z největších měst v předkolumbovské Americe. Před úpadkem zde žilo více než 125 000 lidí.

Článek Archeologové objevili nový tunel, který má být údajně vstupem do podsvětí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rekonstrukce původního tvaru

Stavba přišla o svůj původní mramorový povrch a na výšku ztratila 9 metrů. Její přesný původní tvar je tak podle Sanchezova přesvědčení stále neznámý. Koule na jejím vrcholu podle něj symbolizovala Oko Hora a měla průměr skoro 3 metry. Dodává, že její velikost byla současně proporční ke Slunci a hvězdě Sirius, nejjasnější hvězdě na obloze, která byla přiřazena bohyni Isis. Dnes víme i další číselné skutečnosti stran pyramidy.

Její stěna míří k Zemi v poměru 1/14 400 a zeměpisná poloha byla spojena s nejsilnější frekvencí tropického roku Země. Jak navíc Sanchez dodává, tato rekonstrukce dovolila zjistit, že platforma podpírající kouli měla úhel sklonu 51,84°, a také určit celkovou výšku vrcholu pyramidy. Podle jeho názoru to odhaluje architekturu založenou na matematických, geometrických, geodetických a astronomických propočtech. Původní povrch byl 100 000krát číslo pí.

Civilizace s rozsáhlými znalostmi

Egypťané disponovali nečekanými vědeckými znalostmi, mezi kterými je třeba zmínit použití Pythagorova teorému dvě milénia před Pythagorem, přesnost pí na 6 desetinných míst, stejně jako znalosti čísla e, Země, Slunce a Siria. Víme, že pyramida nebyla postavena jako hrobka, takže teorie je chybná. Hodně lidí spekulovalo, že mohlo jít o obrovskou elektrárnu. Stavba je totiž tak precizní, že musela sloužit nějakému opravdu důležitému účelu.

Jedním z těch, kteří se snažili Egypťany a jejich um replikovat, byl Nikola Tesla. Co mají tedy ti dva společného? Podle ancient-code.com nebylo umístění Velké pyramidy v Gíze zvoleno náhodně. A neplatí to ani pro Teslův Knob Hill. Obecně se věří, že si místo vybral proto, že jeho sklon mu dovolil preferovanou energetickou vzdálenost od zemského rovníku. Mnoho vědců podotýká, že tato vzdálenost je totožná právě s tou u Velké pyramidy.

Podobnost s Teslovou laboratoří

Všechno to pak vede k numerické posloupnosti v hexadecimální soustavě. Z toho plyne, že Velká pyramida v Gíze a Teslova laboratoř byly obě specificky navrženy a umístěny pro velký účel, kterého jsme si vůbec nebyli vědomi. Tesla se snažil o bezdrátový přenos elektřiny na velké vzdálenosti. A to by mohl být stejný důvod, proč byla na svém místě postavena i Velká pyramida. Taky by to vysvětlovalo mnohé záhady kolem ní.

Článek Záhadné koule na vrcholcích pyramid měly svůj účel. Našla se spojitost s hvězdou Sirius se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Způsob stavby egyptských pyramid

Největší pyramidou Egypta je ta Cheopsova. Sestává z 2,3 milionu kamenných bloků, každý má váhu 2,5–16 tun. Některé desky byly přivezeny z Asuánu vzdáleného 804 kilometrů od místa stavby. Jak dokázal tento národ vybudovat něco tak masivního? Ačkoli existuje obrovské množství teorií, zůstává tento proces dosud tajemstvím historie. Badatelé zkrátka nemají dostatek spolehlivých důkazů, které by některou z hypotéz dostatečně podpořily.

Podlé jedné z teorií byly bloky přesouvány pomocí sání a mokrého písku. V hrobce Djehutihotepa jsou zobrazeni muži vláčející na sáních obrovskou sochu. Před nimi další muž lije na písek vodu. Totožná technika mohla být použita i pro kamenné bloky. Jakmile se dostaly na stavbu, bylo potřeba je zvednout. K tomu mohly sloužit rampy, jejichž náklon byl postupně adaptován, jak stavba pyramidy pokračovala. Řada vědců je ale stále skeptická.

Co skrývají tajemné dutiny pyramid?

Projekt ScanPyramids objevil v roce 2017 pomocí mionové termografie uvnitř pyramidy dutiny. Metoda využívá kosmické záření a vytváří z něj 3D snímky prostoru. Dá se tak pronikat mnohem hlouběji než pomocí rentgenu. Severní strana pyramidy odhalila malou prázdnou komoru dlouhou asi 4,5 metru. Její úhel naznačuje, že se jedná o chodbu. Nad Velkou galerií byl objeven další prostor o délce dokonce 30,5 metru.

Ten dovoloval dokonce přístup do pohřebních komor nacházejících se uprostřed pyramidy. O velké komoře toho dosud není příliš známo, může se tam nacházet ještě prakticky cokoli. Stěží to bude pohřební komora, může se jednat o další Velkou galerii či další prostor. Existuje ještě možnost, že jde o místnost s tajemstvím pyramidového designu. Může tedy skrývat přímo údaje o architektuře samotné pyramidy.

Proč Egypťané se stavěním přestali?

Poslední pyramida vznikla kolem roku 1500 před Kristem, pak začali faraoni spočívat v Údolí králů kousek od Théb, nového hlavního města. Není však známo, co přesně vedlo k této změně preferencí. Jako obvykle ale existuje velké množství domněnek. Podle jedné se v té době měnilo náboženství a význam získaly hrobky ve skalách, nad zemí. Nešlo o dobrý terén pro stavbu velkých monumentů, staré hrobky byly navíc často ničeny a vykrádány.

Novější teorie pochází od Petera Jamese, dle níž roli hrály extrémní výkyvy v egyptské poušti. V nich se vápenec smršťuje a rozpíná, což kvádry pyramid posouvalo k okrajům. Vlivem teploty také praskaly. Vnější plášť tzv. Lomené pyramidy z roku 2600 před Kristem tomu neobvyklým designem odolal. Právě viditelné chátrání pyramid mohlo být jedním z důvodů, proč je faraoni opustili a změnili preference, přestože už do nich tolik investovali.

Článek Tajemství minulosti: 3 záhady starověkého Egypta, které vědci dodnes nemohou vyřešit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Mladý zázračný student

Tyto stroje měly být použity při samotné konstrukci pyramidy. Záznamy naznačují, že pyramida vznikla před 36 000 lety. Znalec Bible Kinnaman o tom svědčil v řeči, kterou vedl v roce 1955 k malé skupině svobodných zednářů v Kalifornii. Ta byla později nahrána na pásku. Narodil se severně od města Bryan v Ohiu 23. února 1877. Jeho otec byl lékař z Harvardu a on sám byl jediné dítě bohatých rodičů. Už v dětství získal vztah ke starožitnostem.

Sbíral hlavice šípů a další relikvie, maturoval v 15 letech a o rok později získal osvědčení učit. V roce 1894 byl druhým nejmladším studentem přijatým na Indiana´s Tri-State College v Angole. Věnoval se starodávné historii, řecké a latinské literatuře, filologii a klasické archeologii. V reakci na dotaz naznačil, že se s Petriem shodli, že svět nebyl tehdy na takovou znalost připraven. „Civilizace ještě nebyla připravena na možnost porazit gravitaci.“

Výklady starověku, které byly potopeny

„Stejně tak ani na nález Velké pyramidy.“ Ačkoli neexistují přímé důkazy této dohody, jsou tu nepřímé okolnosti. Podle Stephena Millera byli oba členy British Foundation for the Study of Palestine a Victorian Institute of Great Britain. Dva z Petriho kolegů také pravidelně publikovali v Kinnamanových magazínech. Podle Kinnamana by archeologie ustanovila Bibli coby historickou a literární knihu, ale jen v její naprosto původní podobě.

Alternativní hypotézy byly potopeny egyptology jako Zaki Hawassem a Markem Lehnerem. Ti naprosto účelově ustanovili informační „vědecký“ kontext obklopující právě pyramidy. Lehner nejdříve podporoval hypotézu staré a velmi pokročilé civilizace, která měla pyramidy postavit. Náhle ale začal zastávat oficiální verzi. Dostalo se mu pomoci od Zakiho a dostal také veřejný monopol na kompletní studium všech egyptských pyramid.

Odklon vědce od původní verze

Lehner také agresivně napadal hypotézu Roberta Schocha, že sfinga erodovala deštěm. Podle něj šlo o nedávnou erozi. V 90. letech Schoch ukázal, že rýhy na těle sfingy a okolních příkopech jsou způsobeny dešťovou erozí. Podle oficiální chronologie staré 8 000 let se ale tak silné deště v Egyptě nikdy neobjevily. Podle Kinnamana bylo jedním z účelů Velké pyramidy, aby sloužila jako obrovský radiový systém pro zcela globální komunikaci.

Egyptští kněží mohli telepaticky vysílat díky gigantickému krystalu, který leží 330 metrů pod základy stavby. Jedním z cílů takových přenosů byl podle něj americký Grand Canyon. Kinnaman prohlašuje, že podle něj bude svět na takové informace někdy v budoucnu připraven. Mělo by to být krátce po jeho smrti. Pokud tedy existoval jižní vstup do Cheopsovy pyramidy a skryté pokoje, ortodoxní egyptologové je dobře střežili.

Článek „Pyramidy měly jižní vchod a na jejich stavbu byly použity antigravitační stroje,“ tvrdí americký egyptolog se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Vynálezce a esoterik

Tesla se celý život věnoval elektrickému střídavému proudu. Patentoval si řadu vynálezů, ale zabýval se věcmi, nad kterými dodnes zůstává rozum stát. Kromě čistě vědecké činnosti byl často fascinován esoterickými záležitostmi. Byl například posedlý čísly 3, 6 a 9 a věřil, že slouží k odemčení tajemství vesmíru. O samotných pyramidách se domníval, že jsou to zařízení sloužící ke shromažďování a přenosu energie.

Třeba v roce 1905 patentoval objev, který se nazývá Umění přenosu elektrické energie přírodním prostředím. V něm popisuje síť generátorů s přístupem od ionosféry, které by měly sbírat energii. Domníval se, že planeta Země s jejími magnetickými póly je jakýmsi obřím generátorem, který poskytuje nekonečné množství energie. Sbírat je měly elektromagnetické generátory ve tvaru trojúhelníku ne nepodobné pyramidám.

Postavil si vlastní pyramidu

Tesla věřil, že nejen tvar pyramid, ale i jejich umístění má svůj smysl. Vše mělo souviset mezi vztahem eliptické dráhy planety Země a jejím rovníkem. Typickým příkladem tohoto umístění mají být hlavně pyramidy v Gíze, především ta Cheopsova. Podle těchto pravidel Tesla také postavil svoji experimentální stanici v Colorado Springs. I ta měla tvar pyramidy, i když samozřejmě monumentálnosti egyptských pyramid nedosahovala.

Ví se, že sloužila k jeho experimentům s využitím vysokonapěťové a vysokofrekvenční elektřiny při bezdrátovém přenosu energie. Musela být ale nakonec zbořena kvůli dluhům, které vynálezce měl. Obsahovala cívku o průměru větším než 15 metrů. Zařízení bylo známé obřími blesky, které tu Tesla produkoval. Jestli na jeho tvrzení bylo něco pravdy, není dodnes jisté. Ale skutečnost, že mnozí lidé věří v nějaký skrytý účel pyramid, zůstává nesporným faktem.

Článek Tesla byl dlouhodobě fascinován egyptskými pyramidami a měl s nimi plány. Dokonce si postavil jednu vlastní se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Potenciál pro nejstarší civilizaci

Severně od něj je Barentsovo moře, na jihu a východě pak Bílé moře, jeho rozloha je asi 100 000 kilometrů čtverečních. V severní části převažuje prostředí a vegetace tundry, na jihu pak hlavně lesní tundra a tajga. Po valnou většinu roku je pak místní klima mírně chladné. Mnoho badatelů, kteří se sem vydali kvůli objevům, považuje právě toto místo za možné rodiště nejstarší civilizace světa. A objevené pyramidy tuto myšlenku podporují.

Jde o velmi přesné stavby a dle předpokladů jsou staré nejméně 9 000 let, tedy ještě více než Göbekli Tepe. To je nejstarší známý chrám na planetě. Nejstarší zachycený průzkum oblasti se odehrál počátkem 20. let 20. století. Ruský vědec Alexander Vasilievič Barčenko (1881–1938) sem tehdy se svým týmem přijel zkoumat záhadné a neobjevené starověké památky. Pro Rusko šlo totiž v té době o velmi neprobádanou oblast.

Kontroverze a modernější výpravy

Barčenko však rozhodně nepatřil mezi „mainstreamové“ badatele. Mnoho jeho teorií a odhadů je dodnes velmi kontroverzních, zároveň však nepostrádají zajímavost a atraktivitu. V roce 2007 se sem vydala další ruská expedice, aby pyramidy prozkoumala podrobněji. Mezi odborníky byl například tiskový tajemník Pulkovské observatoře Sergej Smirnov, kandidát fyziky a matematických věd. Dále geologové a geografové z Akademie přírodních věd.

Výprava byla ovšem obtížnější a mnohem náročnější, než se všichni přítomní vědci původně domnívali. Pyramidy jsou totiž na dosti odlehlém místě. Místní obyvatelé navíc váhali, jestli mají průzkumníkům vůbec radit s cestou. Dle jednoho z členů týmu zkoumali experti pyramidy i z vrtulníku, bujná zeleň ovšem bránila důkladnějšímu průzkumu velkých budov. Tento vrtulník také v náročném terénu málem havaroval.

Mytická Hyperborea?

Dle těchto geologů jsou kolské pyramidy vysoké 50 metrů, spojuje je most a jejich strany jsou přesně zarovnané vůči světovým stranám. „Na tuto výpravu jsme vezli zcela jedinečný přístroj. Jde o nejsofistikovanější geofyzikální zařízení, GPR oko,“ uvedl jeden z výzkumníků. Podobně jako rentgen „osvětlí“ tento aparát vnitřek jakéhokoli předmětu. Geologové tak došli k jasnému závěru, že výšiny mají antropogenní původ. Co to znamená?

Nejedná se o přirozeně vzniklé kopce, ale umělé pyramidy, tedy konstrukci lidských rukou. Zmíněný Barčenko byl přesvědčen, že pyramidy postavila civilizace Hyperborea, o které se zmiňují i starověké řecké texty. Její sídlo se mělo nacházet „na ostrově v oceánu, za zemí Keltů“. Dle historika Diodora Sicilského (90–30 před Kristem) měl toto místo na svém nebeském voze pravidelně navštěvovat bůh slunce Apolón.

Článek V Rusku vědci objevili tajemné pyramidy. Bližší prozkoumání tohoto nálezu by mohlo přepsat celou historii lidstva se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rezonance v pyramidě

Egyptské pyramidy jsou stále opředeny mnoha mýty a legendami. K tomu přispívá i fakt, že je o nich vlastně jen málo skutečných vědeckých poznatků. Tým teoretických fyziků se nedávno zajímal o to, jak by Velká pyramida mohla interagovat s elektromagnetickými vlnami rezonanční délky. Výpočty ukázaly, že v rezonančním stavu může pyramida koncentrovat elektromagnetickou energii ve svých vnitřních komorách i pod svou základnou, kde se nachází třetí, nedokončená komora.

Tyto závěry byly vyvozeny na základě numerického modelování a analytických fyzikálních metod. Vědci nejprve odhadli, že rezonance v pyramidě mohou být vyvolány rádiovými vlnami o délce od 200 do 600 metrů. Poté sestavili model elektromagnetické odezvy pyramidy a vypočítali extinkční průřez. Tato hodnota pomáhá odhadnout, jakou část energie dopadající vlny může pyramida za rezonančních podmínek rozptýlit nebo pohltit. Nakonec pro stejné podmínky vědci získali rozložení elektromagnetického pole uvnitř pyramidy.

Interakce mezi světlem a dielektrickými nanočásticemi

Pro vysvětlení výsledků provedli vědci multipólovou analýzu. Tato metoda se ve fyzice hojně používá ke studiu interakce mezi složitým objektem a elektromagnetickým polem. Objekt rozptylující pole je nahrazen souborem jednodušších zdrojů záření: multipólů. Soubor multipólového záření se shoduje s polem rozptylu celého objektu. Proto při znalosti typu každého multipólu lze předpovědět a vysvětlit rozložení a konfiguraci rozptýlených polí v celém systému.

Velká pyramida zaujala vědce při studiu interakce mezi světlem a dielektrickými nanočásticemi. Rozptyl světla nanočásticemi závisí na jejich velikosti, tvaru a indexu lomu zdrojového materiálu. Změnou těchto parametrů je možné určit rezonanční režimy rozptylu a využít je k vývoji zařízení pro ovládání světla v nanorozměrech.

Praktické využití

„Rozhodli jsme se podívat na Velkou pyramidu jako na částici rozptylující rezonanční rádiové vlny. Vzhledem k nedostatku informací o fyzikálních vlastnostech pyramidy jsme museli použít některé předpoklady. Například jsme předpokládali, že uvnitř nejsou žádné neznámé dutiny a stavební materiál s vlastnostmi běžného vápence je rovnoměrně rozložen uvnitř i vně pyramidy. S těmito předpoklady jsme získali zajímavé výsledky, které mohou najít důležité praktické využití,“ říká Dr. Andrey Evlyukhin, vedoucí projektu.

Nyní vědci plánují využít výsledky k reprodukci podobných efektů v nanorozměrech. „Výběrem materiálu s vhodnými elektromagnetickými vlastnostmi můžeme získat pyramidální nanočástice s příslibem praktického využití v nanosenzorech a účinných solárních článcích,“ uvedla doktorka Polina Kapitainová, která se na výzkumu podílela.

Jaké další využití by takovéto nanočástice mohly dle vašeho názoru mít?

Zdroj: JournalOfAppliedPhysics

Článek Vědci odhalili, že Velká pyramida v Gíze dokáže soustředit elektromagnetickou energii. Mají pro ni i praktické využití se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejpopulárnější teorie v online prostředí

Cheopsova pyramida byla postavena více než 2 500 let před Kristem. Největší pyramida sestává z kamenných bloků tvaru obdélníku, mezi nimi i v nitru pyramidy jsou otvory a průchody. Hmotnost každé stavební jednotky je několik tun. A ve 3. tisíciletí před Kristem nemohli mít Egypťané dostatečné technologie na tak náročné úkoly. Nedisponovali železem a neovládali kolo, nemohli tudíž kameny ani dopravovat, ani zpracovávat. Jak tedy vrtali právě do žuly nebo dělali kamenné vázy?

Protože byli stěží schopni použít měkkou měď nebo místní dřevo, musel jim zákonitě pomoci někdo z jiné planety. Jedná se však o mladou teorii, protože starověcí historici o poslech z jiných světů nevěděli. Pyramidy byly tedy připsány faraonům a bohům, což byla ovšem věc tradice – vše stvořené bylo božím dílem. Vděk za teorii s mimozemšťany musí jít k americkému autorovi Zecharia Sitchinovi z Baku, který jako první přišel s tímto vysvětlením původu pyramid.

Příběh cizích návštěvníků

V 70. letech sepsal příběh o Anunnaki, bytostech z planety Nibiru, kteří u nás těžili různé zdroje. Tady se stali božstvy a lidem předávali své znalosti – Sumerům, a pak Egyptu. Díky přesnému laseru a dalším nástrojům mohli vyvrtat otvory do kamene, vše obrousit a náležitě zpracovat. Na konci 20. století získala tato varianta značnou oblibu a dodnes má mnoho věrných zastánců. Mnoho vědeckých článků ovšem tuto možnost zcela vyvrací.

Ve stavění pyramidy nebyla žádná magie či mimozemská technologie. Vznikly prostou, monotónní a velmi náročnou prací tisíců lidí. Podobné rozbory ovšem nepřitahují takovou pozornost. Pak tu byl ovšem někdo, kdo to udělal. Olga Vdovina pochází z Kemerova a je profesionální sochařkou. Dokázala, že pomocí primitivních nástrojů kompletně vlastní výroby lze opracovat žulu a brousit velké kvádry do požadovaných pravých úhlů.

Praxe profesionální sochařky

Používala jen kameny, měď, dřevo a provazy a na jedné kamenné míse pracovala po půl roku denně 6–8 hodin. Stejná situace platí i pro velké bloky. Je to dlouhé a únavné, mimozemšťané ovšem nejsou potřeba. A v Egyptě se nejednalo o jednu nadšenou ženu, ale tisíce zdatných mužů pracujících ve skupinách. Pak je celý proces mnohem rychlejší. Argumenty tohoto typu ovšem spory vědců a ufologů nejspíš nerozhodnou.

Jde však o zcela praktickou ukázku skutečnosti, že i ve starověku mohli lidé tyto a další obrovské stavby vytvořit. Zásadní okolností byl dostatek pracovních sil a také času, neboť hrobky faraonů se stavěly po dlouhé roky. Snad ale takové důkazy trochu oddálí opětovný přílet Anunnaki ze vzdáleného Nibiru k nám na Zemi. Kdoví, co by tady postavili dnes, kdyby se u nás zase ukázali. Mohlo by to být velmi krásné, i naprosto děsivé.

Jaký je váš názor na stavbu pyramid?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jsou egyptské pyramidy opravdu mimozemským dílem? Do tajemství jejich stavby pronikla profesionální sochařka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lodě, jeskyně a deník

Když na pobřeží Rudého moře pátral v jeskyních po pozůstatcích starověkých lodí, narazil na několik papyrových svitků. Ukázalo se, že jde o deník jednoho z inspektorů, kteří na stavbu pyramid před více než 4500 lety dohlíželi. Tento Egypťan jménem Merer měl odpovědnost za přesun vápence z dolů u Tury až do Gízy a řídil skupinu 200 dělníků. Tomuto inspektorovi pak velel přímo bratr samotného faraona Cheopse. Jak tedy doprava probíhala?

Gigantické kvádry kamene byly plaveny na lodích z velkých trámů a spojených tlustými lany. Nové plavidlo se potopilo, takže provazy nasákly a spojily se k sobě, což celou konstrukci utěsnilo. Jedno plavidlo tohoto typu pojalo až 30 kamenných bloků, každý z nich o váze kolem 2,5 tuny. Šlo tedy o velmi jednoduchý postup, který však dokonale fungoval. Metodu tak nelze považovat za „primitivní“ v hanlivém slova smyslu.

Od řeky na samotnou stavbu

Doprava po vodě tedy nebyla takový problém, jenže zbývala nevyhnutelně ještě cesta po souši. Nešlo o pouhých pár metrů, staveniště v Gíze bylo tehdy od Nilu asi dva kilometry. Podle dřívější teorie mohli Egypťané vykopat umělý kanál, který by vedl až k pyramidám. To by dávalo smysl i dle Talleta. Problém je, že taková doprava by nebyla možná celoročně, což by věci jen komplikovalo a stavbu nevyhnutelně protahovalo.

Bylo by totiž nutné čekat na záplavy, díky kterým by voda skutečně sahala až ke Gíze. Přepravovat kameny tímto způsobem by tedy šlo jen půl roku. Existenci takové úpravy ovšem potvrdil americký archeolog Mark Lehner – hloubková sonda našla u Velké pyramidy pod pískem bahno. To jasně znamená, že tam voda někdy proudila. Kanál tedy sice zkrátil cestu o asi jeden a půl kilometru, ale pořád ještě zbývalo několik set metrů po souši.

Obrovské sáně a koleje

Tento úsek už vyřešily sáně z akácie, které dělníci táhli po dřevěných kolejnicích. Mezi nimi byly kulaté trámy polité vodou, takže náklad snadněji klouzal. S postupným růstem pyramidy se také stále více nakláněla rampa, po které kameny mířily na své cílové stanoviště. Tato rampa musela být ovšem udržována ve velmi mírném úhlu, aby vytažení bloků vůbec bylo v lidských silách. Se zvedáním stavby se tak stále natahovala dál a dál.

Podle archeologů byla tato rampa nakonec dlouhá asi 3 kilometry. Cheopsova pyramida byla tedy náročným a velmi zdlouhavým projektem, nikoli však neproveditelným. Egypťané to mohli zvládnout i bez pomoci mimozemské delegace nebo vozového kola. A informace máme přímo od stavebního inspektora, který na tuto dopravu dohlížel. Starý Merer nepochybně za svého života neměl tušení, jak slavnou osobou se jednoho dne stane.

Byli jste někdy u pyramid? Jak na vás působily?

Zdroj: SmithsonianMag, HistoryOfInformation

Článek Kolosální kvádry pro stavbu pyramid museli staří Egypťané nějak přepravovat. Před 4500 lety vymysleli primitivně geniální systém se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Uvadnutí po vládě Ahmose I.

Po vládě krále Ahmose I. konstrukce pyramid zřetelně uvadla a noví panovníci se místo toho nechali pohřbívat v Údolí králů. To se nachází nedaleko Théb, tehdejšího hlavního města, které je dnes Luxorem. Dodnes neznáme přesný důvod upuštění od staveb pyramid, je ovšem na místě se domnívat, že hlavním faktorem byla bezpečnost. Existuje více teorií, ovšem vykrádání pyramid bylo nevyhnutelnou okolností, na kterou bylo třeba reagovat.

Královská rodina se tak posmrtně přesunula do Údolí králů, kde byly hrobky vytesány do skály, nejspíš společně s dostatkem posmrtných stráží. Ještě než došlo k úplnému ukončení staveb, nebyla už pohřební komora umístěna pod samotnou pyramidu. Poslední pyramida krále Ahmose I. má dokonce pohřební komoru mimo stavbu, asi 500 metrů hlouběji do pouště. Máme dokonce historický záznam muže jménem Ineni.

Záznam ze starých vykopávek

Tento muž tvrdí, že o samotě pracoval na vykopávkách hrobky jeho veličenstva. To jasně naznačuje, že utajení bylo hlavní prioritou. Přirozená topografie Údolí králů by mohla vysvětlit, proč se lokalita ukázala být tak oblíbeným pohřebištěm. Má totiž vrcholek jménem el-Qorn (vyslovováno někdy Gurn), který tvarem trochu připomíná pyramidu. Symbolicky jsou tak všechny hrobky v Údolí králů pohřbeny pod pyramidou.

Pyramida hrála pro faraony klíčovou roli, protože byla místem vzestupu a transformace do posmrtného života. Důvodem úpadku pyramidální výstavby mohla být také topografie Luxoru, který se během Nové říše stal hlavním městem. Tato oblast je velmi omezující stran prostoru a zdejší terén je poměrně zvlněný. Řečeno jinak, Luxor byl příliš architektonicky náročný na to, aby se v něm daly postavit nové pyramidy.

Změna náboženského pohledu

Kdykoli uvažujeme o změnách v Egyptě, nelze vynechat náboženský faktor. Během Nové říše se stal extrémně populárním koncept noční cesty krále skrze Duat, tedy říši mrtvých. To vyžadovalo velmi propracované plány pro veškeré hrobky vytesané do skalního podloží. Podzemní hroby v Údolí králů odpovídají právě tomuto konceptu. Zajímavé ovšem je, že zatímco faraoni od pyramid upustili, bohatá šlechta v této praxi nadále pokračovala.

Například písař Horemheb si nechal postavit pyramidu vysokou 7 metrů, jejíž vchod archeologové odkryli v roce 2014. Během 1. tisíciletí před Kristem se stavba pyramid stala velmi populární také v Nubii, oblasti, která je dnes Súdánem a částmi jižního Egypta. Byly určeny jak pro šlechtu, tak soukromé osoby. Není známo, kolik jich celkem existuje, nedávné archeologické průzkumy ovšem odkryly na 180 pyramid postavených urozenými.

Který ze starých divů světa se vám líbí nejvíc?

Zdroj: LiveScience

Článek Proč faraoni přestali se stavbou pyramid? Odborníci odkrývají tajemství divu světa se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Pyramidy postavili přímo Egypťané

Všechny důkazy ukazují jen a pouze na přímou účast Egypťanů, jenže jak tito stavitelé pyramid vlastně žili a jak se s nimi zacházelo? V Egyptě se nachází více jak 100 starověkých pyramid, ty nejslavnější jsou ale z vlády faraona Džosera (2630 – 2611 před Kristem). První pravá pyramida – tedy ta s hladkými stěnami – vznikla za vlády Snefru. Faraoni postupně s pyramidami přestali a nechali se pohřbít v Údolí králů asi 483 kilometrů na jih od Gízy.

Obrovské skupiny pracovníků nejdříve dopravily stavební materiál do Gízy. Nalezené papyry zmiňují skupinu 200 mužů vedenou inspektorem Mererem. Skupina převážela po Nilu vápenec z Tury vzdálené asi 18 kilometrů. Byl určen k postavení vnějšího pouzdra Velké pyramidy. V minulosti egyptologové odhadovali, že pyramidy stavěli hlavně sezónní zemědělští pracovníci, kteří už neměli na polích příliš co na práci.

Stálí nebo sezónní pracovníci?

Nejspíš to tak ale nebylo a pracovníci vedení Mererem toho udělali mnohem víc, než jen přivezli materiál. Pravděpodobně se vydali až na sinajský poloostrov, kde měli vlastní úkoly. Tím vyvstává otázka, zda šlo o stálou profesionálnější skupinu dělníků, nebo o skupinu zemědělců, kteří se následně vrátili k práci na poli. Podle papyrů dostávali potravu sestávající z datlí, zeleniny, drůbeže a masa. K tomu také textil, který byl nejspíš mzdou.

Vyšší úředníci, kteří se podíleli na stavbě pyramid, pravděpodobně získali do vlastnictví pozemky. To potvrzují i další záznamy víckrát během historie Egypta, jen není jisté, zda se to vztahovalo i na úředníky od pyramid. Ve městu kousek od Gízy našli badatelé také důkazy pečení velkého množství chleba, porážky tisíců zvířat a vaření štědrých objemů piva. Každý den byly poraženy skoro 2 tuny zvířat, což by odpovídalo počtu pracovníků.

Pracovní servis včetně doktorů

Pozůstatky samotných pracovníků ukazují na zahojené rány včetně narovnaných kostí a dlah. To naznačuje přístup k lékařské péči ve spojení s bohatou stravou. Spolu s platem v podobě látky to jasně naznačuje, že pyramidy nestavěli rozhodně otroci, ale dobře zaplacení dělníci, o které bylo náležitě postaráno. Neznamená to ovšem, že se vedení chovalo ke všem pracovníkům stejně dobře, o čemž svědčí ubytování úředníků.

Vykopávky odhalily velké domy, kde mělo vedení stavby na výběr z mnoha druhů masa a dalších pochutin. Naproti tomu nižší pracovníci žili jen v prostých hromadných místnostech a často uvnitř pyramid samotných. Různé stupně zacházení jsou tak víc než patrné. Nic však nenasvědčuje podílu čehokoli nadpřirozeného na stavbách. Dokumenty jsou stále ve stadiu zkoumání, takže Egypta ještě jistě vydá svá další tajemství.

Které starověké stavby máte nejraději?

Zdroj: LiveScience

Článek Postavili egyptské pyramidy opravdu lidé, nebo mimozemšťané? Historické tajemství divu světa poprvé odhaleno v plné kráse se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nález nové komory pro 200 lidí

Za nálezem stojí tým japonských a francouzských badatelů, kteří pyramidu pomocí nejnovějších metod dlouhodobé mapujy. Podle informací od projektu ScanPyramids pod vedením Mahdí Tajúba je prostor velký jako „letadlo pro 200 osob“. Nová místnost má na délku 30 metrů a jde tak o zatím největší neprozkoumaný prostor uvnitř celé struktury. Protože průzkum nebyl prováděn přímo, nejsou badatelé zatím schopni určit povahu prostoru.

Nemusí být totiž kompletně prázdný, mohou se v něm ukrývat drobné objekty. „Toto velké prázdno je uzavřený prostor, nedotřený od chvíle vybudování pyramidy“, uvedla Kunhiro Morisimaová z univerzity v japonské Nagoji. Pyramida skrývá tři velké prostory, které už vědci prozkoumali. Jedná se o královu, královninu a velkou pohřební komoru. Dále sérii chodeb a světoznámou 47 metrů dlouhou a 8 metrů vysokou „Velkou galerii“.

Nadstavba nad Velkou galerií

Právě nad obrovskou délkou galerie má ležet o nová, dosud uzavřená. Pokud by byla místnost skutečně zcela prázdná, nejednalo by se o nijak neobvyklý jev. Pyramida má takových místností poměrně dost a jedná se o způsob, jak stavbu celkově odlehčit. Třeba Královská komora má nad sebou takových místností hned celou pětici. Proto není vyloučeno, že i tento prostor kopírující Velkou galerii je ochranou jejího stropu před zhroucením.

Badatelé zkoumali pyramidu dlouhé roky metodou, která rozeznává změny v hustotě kamení, tedy detekcí mionů. Jedná se o částice, které prochází pevnými předměty, ovšem prvky s hustými jádry je vychylují. Byly použity hned tři skenovací metody stojící na tomto principu. Badatele dokonce napadla nová metoda průzkumu, musí ji ale schválit egyptské úřady. Jedná se totiž o navrtání uzoučkých dírek ve stropu Velké galerie.

Možnosti pro přímý průzkum

Pokud by vědci mohli navrtat strop galerie, dokázali by dovnitř dostat miniaturní dron a místnost tak přímo prozkoumat. Celkově nejsou neznámá místa v pyramidách žádnou novinkou. U té Cheopsovy se o přítomnosti dalších komor uvažovalo už dříve. Kupříkladu výzkumy z roku 2015 ukázaly na dvě výrazné teplotní odchylky. S těmito úkazy se archeologové setkali u všech pyramid v Gíze, Cheopsova ovšem ukazovala největší výkyvy a anomálie.

Už tehdy kolovaly dohady, že by to mohlo signalizovat právě přítomnost skrytých komor. Některé kamenné bloky pak vědce překvapily dokonce rozdílem 6 stupňů Celsia, než naměřili u sousedních kamenných kvádrů. Jak je vidět, starověký Egypt zdaleka neřekl své poslední slovo a nejspíš každé další zkoumání odhalí něco dalšího a zajímavého. A s pokrokem techniky mají vědci stále další nástroje, jak pronikat do jeho tajemství a zpráv.

Byli jste někdy v Egyptě a u pyramid? Jak na vás působí?

Zdroj: Nature

Článek Cheopsova pyramida uvnitř skrývá obří prostor. Archeologové čelí další výzvě, využití místa je dosud tajemstvím se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ne všechny pyramidy byly špičaté

Když se řekne pyramida, vybaví si většina z nás jehlanovité monumenty se špičkou nahoře. Jenže ne všechny vypadaly stejně. Ve skutečnosti to bylo jako v dnešním světě, i tyto stavby měly více typů a v průběhu času se jejich architektura měnila. Zejména ty nejstarší nejsou nahoře špičaté, jak si lidé často mylně myslí, ale ploché.

Většina pyramid byla postavena západně od Nilu

Staroegyptská kultura byla plná symbolika a pověr. Není tedy divu, že i umístění pyramid se opírá o mytologii. Většina byla postavena na západním břehu Nilu. Proč? Pyramidy byly stavěny za účelem posledního odpočinku faraonů. Pro Egypťany tedy bylo logické postavit je na místě, kde jejich duše mohly začít svou cestu do posmrtného života.

Pro ně byl tento život po životě úzce spojený se sluncem a egyptským bohem Osirisem. Díky tomu si vytvořili asociaci, kdy zapadající slunce symbolizovalo smrt. Jakmile každou noc zmizelo na západě, tak „zemřelo“. Duše faraonů se v tomto procesu měly se sluncem spojit, než ráno znovu povstanou, což bylo symbolem věčného života.

Nikdo stále neví, jak byly postaveny

Jednou z největších záhad spjatých s pyramidami jsou stavební techniky, které byly při jejich vzniku použity. Význam této nezodpovězené otázky je umocněn i faktem, že jen na stavbu Velké pyramidy v Gíze muselo být použito více než 2 miliony vápencových a žulových bloků. Přitom jeden takový vážil okolo 2,5 tun. Jak tedy byly tak obří bloky přesunuty a vystavěny do takové výšky na sebe? Zvláště s tehdejšími technickými možnosti, které rozhodně nebyly srovnatelné s těmi, které má lidstvo dnes.

Egypťané používali k určení průběhu výstavby astronomii

Dle britské egyptoložky Kate Spence z Cambridgeské univerzity hvězdy určovaly zarovnání pyramid. V roce 2000 dokonce publikovala výzkum, který ukazoval, jak tehdejší stavitelé využili Velký a Malý vůz pro zarovnání pyramid od severu k jihu. Jejich měření byla přesná natolik, že měli chybu pouze okolo 0,05 stupně.

Otroci je nikdy nepomáhali stavět

Tato dávná teorie byla rozšířena hlavně díky muži jménem Hérodotos, který ji prezentoval ve svém psaní. Pak se jí chytl Hollywood, ale nemusí být pravdivá. Proč? V 90. letech byly objeveny hrobky stavitelů. Který otrok by v té době měl pohřeb i vlastní hrobku? Je tedy jasné, že stavění pyramidy bylo poctou a nejspíše se na něm podíleli stavitelé, kteří pocházeli z rodin s nižšími příjmy, nikoliv otroci.

Velká pyramida v Gíze funguje jako hodiny

Nejen, že je nejuznávanější z egyptských pyramid, ale je také jediným ze sedmi divů starověkého světa, který ještě stojí. Je působivá z mnoha důvodů, ale jeden z nejzajímavějších faktů je, že podle ní lze určovat čas. Její struktura je ve skutečnosti tvarovaná jako sluneční hodiny. Stín, který vrhá, poté padá na značky vytvořené v kamenech, které zobrazují danou hodinu. Navíc signalizuje slunovraty a pomáhala Egypťanům definovat sluneční rok.

Archeologové zdaleka nejsou u konce s bádáním

Egyptologie je dnes velice aktivní obor, který se od překladů písma přesouvá spíše k vykopávkám. S pomocí moderních technologií se snaží odhalit mnoho záhad, kterými jsou pyramidy ještě opředeny. Nedávno vědci například objevili severně od Luxoru 4 500 let starou rampu, která by mohla být vodítkem k tomu, jak Egypťané tahali zdivo na velké vzdálenosti.

Zdroj: Mymodernmet

Článek Vzrušující tajemství pyramid odhaleno. Skrytá historie lidské rasy ukázala, kdo je vlastně postavil se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Stavby jako z jiného světa

Kousek od starého inckého hlavního města Cusco se v peruánských Andách nachází pevnost Sacsayhuamán. Je postavena z obrovských kamenů, které jsou pečlivě opracovány a zapadají do sebe jako skládačka. Právě proto někteří tvrdí, že tato pevnost je sice dílem staré civilizace Inků, ale že měli mimozemskou pomocnou ruku. Zdi tisícileté pevnosti jsou z kamenů, které váží přes 360 tun a před umístěním do zdi byly taženy na vzdálenost přes 32 kilometrů.

Všichni na světě se bojí času, jenže čas má strach z pyramid. Ty nejslavnější v Gíze jsou jen kousek od Káhiry, hlavního města Egypta. Byly postaveny před 4 500 lety a jde o monumentální hrobky dávných králů, faraonů. Jenže přes postupující znalosti o těchto stavbách nejsme stále schopni přijít na to, jak je Egypťané mohli vlastně vybudovat. Každá z nich sestává z milionů zcela precisně zpracovaných kamenů o váze nejméně 2 tuny.

Osamělé kameny uprostřed pláně

Obrovský kruh kamenů, z nichž některé mají až 50 tun, se nachází kus od anglického Salisbury. Ano, mluvíme o Stonehenge, slavném místě a nejspíš druidské svatyni. Neolitický monument inspiroval kupříkladu švýcarského autora Ericha von Dänikena. Ten navrhl, že kromě přírodní observatoře by mohlo jít také o přistávací plochu právě pro vesmírné talíře. Nakonec jak jinak by mohly takové balvany skončit uprostřed pláně?

Teotihuacán znamená v překladu „Město bohů“ a toto starověké město v Mexiku je známé hlavně kvůli pyramidovitým chrámům. Bylo postaveno před více jak 2 000 lety, a i když se může zdát jako z jiného světa, tohle zcela jistě postavili lidé. Nejznámější stavbou je Sluneční pyramida, jedna z největších staveb na západní polokouli. Její místní a další nastavení podle dosavadních průzkumů odpovídá ročním obdobím a jiným cyklům přírody.

Zdroj: NationalGeographic

Článek Slavné starověké stavby, o kterých si většina myslí, že je postavili zástupci mimozemské civilizace. Jaká je ve skutečnosti pravda? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lom, alabastr a rampa

Archeologové z francouzského Institutu Orientální Archeologie v Káhiře a university v Liverpoolu objevili zbytky systému v Hatnubu, oblasti Východní pouště. Datuje se minimálně do vlády faraona Khufu, který nechal vystavět Velkou pyramidu v Gíze. Systém sestává z centrální rampy lemované schodištěm s mnoha dírami pro kolíky. Pomocí saní, na kterých stál kamenný blok připevněný provazy k těmto kolíkům, dokázali Egypťané dostat blok nahoru.

Alabastrový blok se tímto systémem dostal z lomu po nakloněné rovině v úhlu 20 či dokonce více stupňů. Je ovšem silně zavádějící vzít alabastrový lom, spojit ho s rampou a prohlásit, že takhle byly postaveny pyramidy. Jednoduše proto, že nejsou postaveny z alabastru. Způsob, jakým staří Egypťané kámen krájeli a přesouvali, je ještě stále do značné míry záhadou. Alabaster je měkčí minerál, odlišný od masivních těžkých bloků právě v pyramidách.

Ohledně zpracování stále mnoho otázek

Vlastně neznáme jejich technologii na řezání kamenů jako například červené žuly. A stejně tak pořád nevíme, jak Egypťané zvedali bloky vážící několik stovek tun, které tvoří právě šikmé stěny pyramid. Většina egyptologů si už myslí, že systém ramp byl použit na stavbu pyramid, ale liší se názory na to, jaký systém používali. Rampy mohly jít přímo nebo kroužit kolem těchto stěn. Případně mohl existovat dokonce systém ramp uvnitř samotných pyramid.

Takže přestože objev rampy v alabastrovém dole nám něco říká o technických znalostech této civilizace, rozhodně neodpovídá jednoduše na velké otázky o postupu stavby samotné pyramidy. Což je přesně to, co nejspíš Egypťané chtěli. Každý autoritářský režim skrývá svá tajemství, jak nejlépe umí. Proto nenechali žádné záznamy popisující svoje znalosti a technologie. Pyramidy tu tak zůstávají jako hory, my stojíme před nimi a říkáme si, že je nemožné je postavit.

Zdroj: History

Článek Vylovit jednu ztroskotanou loď ze Suezského průplavu byl velký problém. Jak tedy Egypťané postavili pyramidy? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Tisíce let nepřekonaný monument

Precisní detaily ohledně konstrukce samotné pyramidy zůstávají dosud záhadou, protože nebyly nikdy nalezeny žádné písemné záznamy. Odhady se ale shodují v tom, že byla dokončena někdy mezi roky 2560 až 2540 před naším letopočtem. Původně pyramidy sahala do výšky 481 stop, což z ní po celé tisíce let dělalo nejvyšší člověk vytvořenou stavbu na světě. Byla překonána až mnohem později britskou Lincolnovou katedrálou z počátku 14. Století.

Vlivem eroze je momentálně pyramidy o něco nižší a sahá „jen“ do výše 455 stop, tedy v přepočtu asi do výše 138 metrů. Velká pyramida zabírá prostor přes 13 akrů a celý masivní monument byl postaven v souladu se světovými stranami a kompasem a celkově obsahuje odhadem 2,3 milionu kamenů. Každý z nich váží v průměru minimálně tunu, obvykle víc.

Masivní pracovní nasazení všeho druhu

Pracovní síla za pyramidou sestávala z tisíců zkušených a vysoce schopných řemeslníků a placených pracovníků. To byla protiváha k otrokům a podle odhadů zabralo dokončení celého projektu víc jak dvě dekády. Spekuluje se také o tom, že pracovníci vytvořili speciální rampy, po kterých přesouvali kameny kolem celé stavby. Jako dodatek ke Khufuově pyramidy byly v Gíze vztyčený další dvě velké pyramidy určené pro jeho syny Khafra a Menkaura.

Khafrova pyramida je také domovem slavné sochy Velké Sfingy, sochy vysoké 66 stop a dlouhé 241. Sfinga je bytost se lvím tělem a lidskou hlavou. Sfingy u pyramid měly pravděpodobně mít obličej konkrétního panovníka. Během staletí se všechny tři velké pyramidy staly opakovaně terčem vykradačů hrobek, kteří si odnesli hlavně mnoho bílého vápence, nejspíš kvůli vlastním stavbám. Z toho plyne, že někdy je trochu zavádějící, co je nebo není pokladem.

Zdroj: History

Článek Stavba Velké pyramidy je zahalena tajemstvími. Jedním z nich je i její délka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.