Dvě jména a jeden fyziky

Tato dvě jména se objeví v hlavě prakticky ve spojení s pojmem proroctví. Máme-li ale mluvit vážně, nemůžeme pořádně věřit ani jednomu z nich. Existuje však i další člověk spojený s předvídáním apokalypsy. Byl jím jeden z nejslavnějších fyziků, Isaac Newton. Podle zápisků v jeho osobním rukopise víme, že se snažil předpovědět konkrétní datum, které vyšlo na rok 2060. Vědci na něj přišli roku 2002, když byl tento rukopis prvně objeven.

Nacházel se totiž v izraelské Národní knihovně mezi mnoha dalšími nezařazenými rukopisy autora pohybových zákonů. Ukázalo se, že jako dodatek k mechanice, fyzice a matematice studoval Newton také okultismus, alchymii, teologii i astrologii. Po jeho smrti v roce 1727 byly tisíce stránek věnovaných jeho „tajným vášním“ schováno na více jak 200 let. Konkrétně v truhle u hraběte z Portsmouthu. Pak je koupil židovský učenec Abraham Yehuda.

Roky skrytý v knihovně Izraele

Rukopis se propočtem konce světa objevil harvardský profesor Stephen Snobelen. I předchozí nedostupné rukopisy svědčí o tom, že alchymie, teologie a okultismus byly přednější, zatímco jeho vážné objevy byly výsledkem „výstřelků“. Například slavný gravitační zákon nepřišel kvůli pádu jablka, ale díky konceptu přitažlivost jednoho prvku k druhému, což vyznávala alchymie. Dalším příkladem je slavná teorie o absolutním čase a prostoru.

Ta je založena na teologických představách geniálního fyzika. Věřil totiž, že absolutní prostor je místo obývané Bohem ve formě univerzálního ducha. Absolutní prostor bylo pak nekonečné trvání jeho boží přítomnosti. Není proto divu, že držel ve velké úctě i Bibli. Podle něj obsahovala zprávy od vyšších sil a také budoucnost lidstva. Snil proto o vytvoření systému, který by umožnil využít její informace k předvídání budoucnosti lidstva.

Zaměření na knihu plnou proroctví

Jeho pozornost přitahovala také Kniha Danielova, kterou potřeboval „rozluštit“. O to se snažil po celých 50 let, protože se považoval za Bohem vyvoleného. Během výpočtů popsal dohromady 4 500 stránek slovy a rovnicemi. Tato kniha je sama o sobě celou zásobárnou proroctví. Na jejím základě chtěl vytvořit univerzální algoritmus. Podoba konce světa je stále otázkou, protože celý jeho rukopis nebyl ještě badateli prozkoumán. Zatím víme jen datum.

Ze základu zápisků víme, že Newton použil Bibli a stanovil znaky definované pro konkrétní časová období. Ta trvají 1260 let a poslední začalo v roce 800. Přidáním jeho délky vychází rok 2060. On sám napsal, že začne světová válka a objeví se mor, který povede k vymření mnoha životů. Po tomto soužení přichází království Spasitele a svět čeká nové zrození. Jinými slovy tento věštec věřil, že po době velmi náročné pro lidstvo přijde opěr světlá éra.

Článek Není to jen Baba Vanga či Nostradamus –⁠ apokalypsu předpovídal už Isaac Newton. Podle něj má přijít v roce 2060 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Svědectví ze zatopeného Los Angeles

„Řeknu vám příběh, který vás ohromí a naprosto udiví. Tahle událost se stala v Los Angeles v roce 2004, tedy ve Spojených státech,“ začíná Edward popisovat svou zkušenost. Podělil se o ni v únoru 2018 a staré video se nedávno stalo opět virálním. Sestávalo také z děsivé zkušenosti ve „stroji“, který ho měl vzít do budoucnosti. Dále vyprávěl o tom, čeho byl svědkem a co ho naprosto ohromilo. „Stál jsem na obrovské dřevěné plošině.“

„Nejen já, ale i domy, stavby, všechno vyrobené ze dřeva. Nakonec jsem si ale uvědomil, že je to to samé město. Tedy Los Angeles, ale pod vodou,“ prohlásil. Jeho tvář je v tomto videu rozmazaná a jeho hlas je lehounce upraven, aby byla celkově chráněna jeho totožnost. Ke konci se pak podělí o fotografii, která zabírá to, co bylo během výpravy přímo před jeho očima. Modrý snímek ukazuje podivné struktury evokující záběr města.

Pozorovatel v přísně tajné laboratoři

Edwardovou prací bylo – dle jeho slov – pozorovat veškeré technické vybavení na navštívených místech a sledovat jejich činnost. Laboratoř byla tajným vládním zařízením v Arménii vydávaným za ústav pro vývoj nových technologií. Toho roku zrovna testovali dotekové obrazovky nové generace. Jejich cílem přitom bylo maximálně ulehčit lidem jejich životy. Budoucí technologie podle něj už dávno používá armáda i tajné služby.

On sám se občas v laboratoři vyskytoval, a když získal zelenou kartu, přesunul se do USA. Potřeboval tedy práci a byl připraven přijmout prakticky jakoukoli nabídku. Laboratoř byla na naprosto veřejném místě a zvenku působila jako jakákoli běžná kancelář. Nikdo tedy nemohl poznat, že jde o supertajné vládní zařízení. Edward velmi dobře navazoval vztahy a jeho nejlepším přítelem byl James, místní vědec a nejlepší vynálezce.

Jeden příběh z mnoha podobných

Nejde rozhodně o první případ, kdy vystoupil takovýto „cestovatel časem“ a chtěl se podělit o svoje „pozorování“ nebo „svědectví“. Například na sociální síti TikTok se nedávno objevil uživatel jménem „futuretimetraveler“ s tím, že spatřil „mimozemské druhy“. Měly se objevit přímo na naší planetě a proti lidstvu následně „podnítit válku“. Tato tvrzení se objevují v mnoha variantách a z nejrůznějších stran od lidí všech národností.

Zatím mají ale všechna společné to, že jsou prohlášena za „falešná“ mnoha organizacemi, které se cestami v čase zabývají na seriózní úrovni. Podle nich se všechny takové věci stávají výlučně v knihách a filmových trhácích nebo seriálech. Video samo je natočeno v parku na lavičce a jde v zásadě o takový způsob prezentace, který může natočit naprosto kdokoli. Stačí k tomu mobilní telefon a několik online nástrojů, které zamlží obličej a upraví hlas.

Na jaké podobné příběhy jste už narazili?

Zdroj: TheScientist

Článek Tento muž tvrdí, že cestoval v čase do roku 5000. „Přivezl“ s sebou fotografii budoucího světa jako důkaz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Kdyby ze Země zmizeli lidé

Kdyby ze Země zmizeli lidé, příroda by si pomalu vzala zpátky veškeré území, které si doposud nárokovali lidé. Už po pár hodinách by zhasla veškerá světla, protože elektrárny na fosilní paliva přestanou velmi rychle vyrábět elektřinu. Postupně se z provozu vyřadí všechny elektrárny na světě a Země se ponoří do přirozené noční tmy.

Redakce VědaŽivě

23 dubna, 2024

Svět za 100 let podle vědců: Lepší ovzduší, udržitelná společnost a umělá inteligence

První, kdo si začne hledat cestu do měst, bude voda. Už během prvních dvou až tří dní dojde k zaplavení všech podzemních sítí metra, která doposud před spodní vodou chránila čerpadla. Bez elektřiny a bez obsluhy však brzy vypoví službu a voda ukáže světu svou pravou sílu.

Konec domácím zvířatům

Spousta domácích mazlíčků, kteří jsou závislí na lidské péči, po pár dnech zemře hladem. Psi, kočky, slepice a domácí dobytek, který bude mít tu možnost, opustí své dosavadní domovy a začnou žít ve volné přírodě. Některá plemena psů a koček, která byla speciálně šlechtěná pro domácí chov, pravděpodobně ve volné přírodě nepřežijí.

Ulice si začnou nárokovat divocí psi a vlci, kteří se stanou nejsilnějším zvířecím druhem na světě. Kdyby ze Země zmizeli lidé, po pár dnech dojde k výbuchům ve všech jaderných elektrárnách. Svět zamoří silné radioaktivní záření, které zabije většinu flóry a fauny a spustí novou vlnu evoluce.

Redakce VědaŽivě

23 prosince, 2021

Jak skončí život lidstva na Zemi? Odborníci vytvořili aktuální list apokalyptických scénářů, který vás nenechá spát

Za miliony let po lidech nic nezůstane

Kdyby ze Země zmizeli lidé, ohrožené živočišné druhy, jak na souši, tak v oceánech, se začnou zase rozmnožovat a vrátí se přirozená rovnováha. Celá desetiletí potrvá, než se rez prokouše kovovými konstrukcemi lidských staveb, které se začnou postupně hroutit.

Nejdéle nás přežijí některé kamenné stavby, jako například Velká čínská zeď, která tady bude i za 10 tisíc let. Za 15 milionů let budou v půdě stále přítomny skleněné střepy a plastové úlomky, kterým potrvá dalších 15 milionů let, než se rozpadnou na prach. Planeta dřív nebo později zlikviduje každou stopu po naší civilizaci a připraví se na příchod nového života.

Článek Co kdyby ze Země zmizeli lidé: Výbuchy elektráren a návrat ohrožených živočišných druhů se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Isaac Newton předpovídá konec světa

Sir Isaac Newton je znám především pro své zásluhy v oblasti fyziky. Každé dítě se už na základní škole naučí, jak díky padajícímu jablku určil zákon gravitace. Mimoto se však zasloužil o určení hned tří pohybových zákonů, které dodnes představují základní pilíře fyziky. Za své zásluhy si dokonce vysloužil pasování do šlechtického stavu, což je v Anglii ta největší možná pocta.

Redakce VědaŽivě

13 května, 2024

Blížící se konec světa: Rakouský fyzik tvrdí, že nás čeká v pátek 13. listopadu 2026

Ačkoliv je Isaac Newton vnímán spíše jako racionální vědec, jednou svou částí tíhl také k duchovním otázkám života. Právě proto se v pozdějších letech zaobíral otázkou soudného dne. Apokalypsu v roce 2060 předpověděl na základě indicií z Bible.

Konec světa jde vyčíst z Bible

Isaac Newton přistupoval k problematice soudného dne stejně, jako by se jednalo o další fyzikální problematiku. Klíčem k jeho určení měla být Bible, ve které rozklíčoval několik zásadních indicií. Jednotlivé poznatky převedl do matematické rovnice a konečný výsledek určil pro apokalypsu rok 2060. Vlastně se jedná o součet dvou důležitých historických dat, na které měly indicie v Bibli poukazovat jako na klíčové okamžiky vedoucí k soudnému dni.

Redakce VědaŽivě

7 září, 2025

Konec světa se blíží? Obří asteroid zasáhne zemi silou 22 atomových bomb

Prvním z nich je rok 800, kdy byl Karel Veliký korunován císařem Svaté říše římské. Druhé datum představoval rok 1260, který Isaac Newton označil za rok, kdy došlo ke zkorumpování katolické církve. Součtem těchto dvou let určil, že konec světa nastane v roce 2060.

Apokalypsa jak ji neznáme

Z Newtonových poznámek je však patrné, že by se nemělo jednat o apokalypsu v pravém smyslu toho slova. Zatímco v dnešní době si pod tím slovem představíme kompletní vyhlazení lidské rasy a zpustošenou Zemi, sir Isaac Newton měl na mysli něco úplně jiného. Podle něj představuje rok 2060 dobu, kdy se na Zemi vrátí Ježíš Kristus. Ten pak bude lidstvu vládnout dalších tisíc let a postará se o to, aby se Židé dostali zpátky do své země, kde vybudují ráj na Zemi.

Článek Konec světa přepovídal i Isaac Newton: Prý by měl nastat už v roce 2060 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Známý fyzik vypočítal soudný den

Sir Isaac Newton je znám především pro své zásluhy v oblasti fyziky. Každé dítě se už na základní škole naučí, jak díky padajícímu jablku určil zákon gravitace. Mimoto se však zasloužíl o určení hned tří pohybových zákonů, které dodnes představují základní pilíře fyziky. Za své zásluhy si dokonce vyšloužil pasování do šlechtického stavu, což je v Anglii ta největší možná pocta. Ačkoliv je Isaac Newton vnímán spíše jako racionální vědec, jednou svou částí tíhl také k duchovním otázkám života. Právě proto se v pozdějších letech zaobíral otázkou soudného dne. Apokalypsu v roce 2060 předpověděl na základě indícií z Bible.

Apokalypsu našel v Bibli

Isaac Newton přistupoval k problematice soudného dne stejně, jako by se jednalo o další fyzikální problematiku. Klíčem k jeho určení měla být Bible, ve které rozklíčoval několik zásadních indicií. Jednotlivé poznatky převedl do matematické rovnice a konečný výsledek určil pro apokalypsu rok 2060. Vlastně se jedná o součet dvou klíčových historických dat, na které měly indicie v Bibli poukazovat jako na klíčové okamžiky vedoucí k soudnému dni.

Prvním z nich je rok 800, kdy byl Karel Veliký korunován císařem Svaté říše římské. Druhé datum představoval rok 1260, který Isaac Newton označil za rok, kdy došlo ke zkorumpování katolické církve. Součtem těchto dvou let určil, že konec světa nastane v roce 2060.

Redakce VědaŽivě

13 května, 2024

Blížící se konec světa: Rakouský fyzik tvrdí, že nás čeká v pátek 13. listopadu 2026

Trochu jiná představa apokalypsy

Z Newtonových poznámek je však patrné, že by se nemělo jednat o apokalypsu v pravém smyslu toho slova. Zatímco v dnešní době si pod tím slovem představíme kompletní vyhlazení lidské rasy a zpustošenou Zemi, sir Isaac měl na mysli něco úplně jiného. Podle něj představuje rok 2060 dobu, kdy se na Zem vrátí Ježíš Kristus. Ten pak bude lidstvu vládnout dalších tisíc let a postará se o to, aby se židé dostali zpátky do své země, kde se postarají o vybudování ráje na Zemi.

Článek Nejen Nostradamus, ale i Isaac Newton: Předpověděl apokalypsu, prý k ní dojde v roce 2060 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

The Big Freeze Theory

Tato teorie naznačuje, že pokud je vesmír buď plochý, nebo hyperbolický, pak zapadá do scénáře Big Freeze. Tvar vesmíru je tedy určen jeho hustotou. Jak je běžně vysvětlováno, tak v závislosti na poměru hustoty vesmíru ke kritické hustotě může být geometrie vesmíru sférická. Také se však dá hovořit o ploché nebo hyperbolické. Plochý nebo hyperbolický vesmír by ustoupil konci vesmíru Big Freeze. Tento konec totiž naznačuje, že vesmír se bude navždy rozpínat, až bude příliš chladný na udržení života.

The Big Rip Theory

Teorie Big Rip se řídí pravidly obecné relativity. Tvrdí, že vesmír se bude neustále rozšiřovat zrychleným tempem, dokud to nepovede k tomu, že se vše roztrhá. „Expanze je tak rychlá, že doslova roztrhá všechny vázané objekty,“ vysvětluje Robert Caldwell z Dartmouth University, hlavní autor teorie. Samotná teorie uvádí „přízračnou nebo temnou energii“ a neznámou sílu jako viníka expanze. Nakonec také „velké trhliny“ všech galaxií, hvězd, planet a jakékoli hmoty, která existuje ve vesmíru.

Teorie multivesmíru

Tato teorie nepředpovídá konec, ale naznačuje, že existuje mnoho dalších vesmírů, které existují jako bubliny podél tohoto vesmíru. Teoretický fyzik Michio Kaku vysvětluje, jak by to mohlo být možné díky představě, že energie expanduje rychleji než bublina. Ty vesmír dokáže udržet, a tak vytváří mnoho dalších vesmírných bublin. Existuje mnoho různých směrů, kterými se teorie multivesmíru může ubírat – i jiné než bublinová myšlenka, jako jsou paralelní vesmíry.

Paralelní vesmír a samotná zkáza

V tomto modelu, spojeném s teorií strun, se věří, že paralelní vesmíry by existovaly současně s vesmírem jako dnes. Bohužel však v jiných dimenzích, kam lidské oko nevidí a ani se tam nedá nijak dostat. Tento paralelní vesmír je samozřejmě vysoce konceptualizován a vědci se musí ještě mnoho věcí naučit. Věda už však dokázala, že paralelní vesmíry jsou docela možné. Pokud jde o teorie okolo konce vesmíru, nadále se o nich diskutuje a vědci se tomuto tématu snaží přijít na kloub.

Článek Konec světa: Konspirační teoretici mají několik verzí o zkáze celého vesmíru. Jde hlavně o fyzikální zákony, které neovlivníme se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zkázu lidstva způsobí obří asteroid

Nedávno byla zveřejněna hypotéza, která poukazuje na kontroverzní 3D simulaci této pohromy. Vizualizovala velikost asteroidu a objasnila spojitost s nebezpečím pro Zemi. Průměr asteroidu je téměř 17 kilometrů. To znamená, že je takřka dvakrát větší než kometa, která kdysi zasáhla Zemi a způsobila vyhynutí dinosaurů. Polemizovalo se nad různými termíny, kdy má tato zkáza nastat. Zdá se však, že nebezpečný Eros 433 se k Zemi přiblíží ve druhé polovině ledna 2056. 

Naděje na přežití jsou malé

O příspěvek se začal zajímat Elon Musk, který nedává Zemi žádné naděje, jak se této události vyhnout. Jedinou šancí je osídlování jiných planet či pravděpodobná kolonizace Měsíce. V potaz se samozřejmě bere i potenciál na Marsu, avšak věda zde stále pátrá po známkách života. V poslední době věda také hledá exoplanety a jiné vesmírné objekty ukryté daleko v roji hvězd. Ty totiž také mohou skrývat patřičné podmínky pro lidský život.

Bude to skutečně konec?

Pokud se plánované datum skutečně vyplní, nezbývá nic jiného, než doufat, že se povaha asteroidu během následujících let změní. Druhou šancí může být enormně rychlý posun vědy a technologií, avšak žádná třetí šance se nenaskytne. Samozřejmě desetiletí zbývající do srážky můžete strávit dle libosti a na patřičné datum se postupně psychicky připravit.

Článek Elon Musk varuje lidstvo. V polovině ledna roku 2056 bude celý svět odsouzen k záhubě se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když se dají do pohybu všechny najednou

Ale aby nastala skutečná apokalypsa, potřebujeme probudit i ty, které spí déle jak 10 000 let. Nejvíce této aktivity se projevuje ve středu Atlantiku, kde tito obři trhají planetu na kusy. Nicméně podmořské sopky reálně nevybuchují tak ohromujícím způsobem. Místo toho jen lávou zaplavují mořské dno a ovlivňují tak tuto krajinu. Jakmile by těchto víc jak milion podvodních sopek vybuchlo, stala by se voda velmi rychle kyselou.

To všechno díky naprosto devastujícímu množství oxidu uhličitého. Veškeré organismy v takovém prostředí velmi rychle zemřou. Dojde tudíž k zásadnímu přetržení celého potravního řetězce. Jenže jak by to vlastně ovlivnilo život na pevnině, potažmo nás? Láva by v první řadě neustala a zakrátko bychom tu měli nové pevniny. Po celém světe by tak z vody mohly vystupovat ostrovy i celé nové kontinenty s poloostrovy.

Likvidace celého potravního řetězce

Podle odborníků je to totožný proces, kterým vznikl před 70 miliony let Island. Pokud by ale magma ve svém příkonu neustalo, mohla by území zase rychle zaniknout. Hlavně kvůli erozi z větru a mořských vln. Cokoli, co by tomuto procesu odolalo, by bylo zakrátko pokryto vrstvou popela. A ostrovy hrají klíčovou roli pro odpočinek i množení migrujícího ptactva. Ve vulkanické půdě pak mohou začít prosperovat nové mikroskopické organismy.

Pokud by ale podvodní vulkány vybuchovaly stále, uvolněný popel by zabránil ptákům i organismům najít v těchto oblastech použitelný domov. A devastace by tím rozhodně neskončila. Jedovaté sloučeniny by se rozšířily po celých kontinentech. V roce 2009 vystřelila erupce v souostroví Tonga popel až na ostrovy vzdálené 63 kilometrů. Uvolněný tlak by navíc způsoboval četné tsunami, které by bez zábran devastovaly veškeré pobřeží.

Vlny, zemětřesení a zkáza kontinentů

Podmořské posuny půdy by mezitím dál likvidovaly místní krajinu. Všechna láva a popel by naprosto změnily tvář vodního prostředí, čemuž by se mnoho organismů nedokázalo přizpůsobit. V horké vodě by se živočichové doslova uvařili. Jejich zuhelnatělé pozůstatky by pak plavaly na hladině jako připomínka hlubinného nebezpečí. V okolí erupcí by byly také zničeny veškeré ostrovy. Příkladem budiž starý vulkán Marsili ve Středomoří.

Ten se během erupce zhroutil a následky byly strašné. Takto vzniklá tsunami by dokázala zaplavit pobřeží celé Itálie, a to je jen jedna sopka. Veškerá uvolněná tektonická energie by způsobila ještě další zemětřesení i vlnění. Bez ohledu na to, kde žijete, byste před tímto scénářem nebyli v bezpečí. Každý kontinent by totiž mohl být zničen zespoda pohybem tektonických desek. I města ve vnitrozemí by dopady silně pocítila.

Článek Na celém světě je více jak milion potenciálně aktivních podmořských sopek. Co by následovalo, kdyby vybuchly všechny najednou? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Slunce se rozhodne přestat plnit své funkce

Ale teď, když je Slunce neutronovou hvězdou, tak by patřilo mezi nejhustší objekty, jakožto jeden z asi 2 000 pulsarů ve vesmíru. Když se smrskl na přibližně 70 000krát menší velikost, než býval, nebyl by o moc větší než malé město o průměru 10 km. Zároveň by se tento původně obří objekt točil extrémně rychle. Udává se až kolem 161 otáček za sekundu. A taky by každých pár sekund vystřelil paprsky smrtící radiace přímo na Zemi. Nebo dokonce během milisekund. Zbude jen pohled na tmavou oblohu, ze které nevyzařuje téměř žádné světlo.

Země padne do tmy

Ze Slunce se v takovém případě stane něco jako pulzující maják ve středu Sluneční soustavy. Tato věčná temnota by na Zemi způsobila spoustu problémů, výhradně kvůli zániku fotosyntézy. Stromy by už nebyly schopny produkovat kyslík a plodiny by nerostly. V takovém případě nastane vyhladovění a anarchie. 

Zachová se kapalná voda?

I přes všechny kritické změny by stále existovala šance k pokračování života na planetě. Zejména proto, že obyvatelná zóna pulsaru může být téměř stejně velká jako u normální hvězdy. To znamená, že by na zemském povrchu mohla stále existovat kapalná voda, ale jen díky teplé atmosféře zachycující energii ze Slunce. Sice se jedná o teplo bez viditelného světla, ale záření by bylo dostačující.

Je možné bez atmosféry na Zemi přežít?

Je to proto, že neutronové hvězdy mají neuvěřitelně silná magnetická pole. To způsobí, že se ze slunečních pólů vystřelí paprsky rentgenového a gama záření. Bohužel, všechna tato záření by byla smrtelná. Abychom jim zabránili dostat se na Zemi, musela by atmosféra být rapidně hustší, a kdyby se tak stalo, vaše těla tuto změnu stejně nezdolají. A to kvůli intenzivního tlaku, který je v této fázi na úrovní nejhlubších částí oceánů. Pokud byste nějakým zázrakem přežili, tak se o zbytek postará neúprosná radiace. A tudíž se dá vyvodit, že bez atmosféry by lidstvo zcela jistě zaniklo.

Článek V případě, že se Slunce stane „pulsarem“, nestihneme se ani rozloučit. Spolu se Zemí skončí celá sluneční soustava se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Má lidstvo ještě čas?

Pamlin a Armstrong naštěstí zastávají názor, že lidem zbývá ještě dlouhá doba. Dokonce i sázejí na dobu delší než několik milionů let. To vypadá pro lidstvo jako velice optimistická vyhlídka, avšak nelze na ni s úplnou jistotou spoléhat. Dle autorů této zprávy by měl být každý člověk připraven na to, co přijde. Konkrétně se prozatím identifikovalo až 12 způsobů zkázy lidstva.

Všem známá nukleární válka

„Dobrou“ zprávou je, že jaderná válka může ohrozit lidstvo pouze za velmi zvláštních okolností. Omezené výměny, jako americké bombardování Hirošimy a Nagasaki ve druhé světové válce, by byly humanitární katastrofou, ale vyhynutí nezpůsobí. Nukleární válka ale může zapříčinit jadernou zimu. To znamená, že pokud dojde k odpálení dostatečného množství jaderných zbraní, světové teploty by dramaticky a rychle klesly. To by narušilo produkci potravin a možná by znemožnilo lidský život.

Globální a nezastavitelná pandemie

Stejně jako v případě jaderné války se nekvalifikuje jen tak ledajaká pandemie. Pandemie, jako je současný covid-19 nebo někdejší černá smrt či španělská chřipka, sice zabily desítky milionů lidí, ale nepodařilo se jim zastavit civilizaci. Autory zajímá ještě katastrofičtější scénář. Sice je medicína v neustálém pokroku, ale na druhou stranu se zvýšila doprava na velké vzdálenosti a více lidí žije v městských oblastech. To činí celosvětový přenos mnohem rapidnějším.

Na Zemi opět dopadne asteroid

Velké dopady asteroidů způsobily v minulosti na Zemi rozsáhlá vymírání. Jedná se samozřejmě o tehdejší dinosaury. Teoreticky by budoucí dopad mohl mít podobný účinek. Dobrou zprávou je, že NASA si je docela jistá svou schopností sledovat asteroidy. Technologie se taktéž neustále zlepšují a případná detekce takového nebezpečného asteroidu by snad přišla zavčasu. Vědci zároveň také pracují na projektech, které se zabývají odkláněním těchto ničivých asteroidů.

Vývoj umělé inteligence

Zpráva se také zabývá možností exponenciálního pokroku v umělé inteligenci. Jakmile se počítačové programy vyvinou natolik pokročile, mohly by své znalosti využít ke zlepšení sebe sama. To může způsobit spirálu stále rostoucí superinteligence, která bude buď přátelská a pro lidstvo užitečná, nebo destruktivní.

Možnost špatného vládnutí

Nebezpečí spočívá v tom, že struktury správy veřejných věcí často selhávají a s nimi se i zhoršují problémy, které se snažily vyřešit. Selhání politiky při řešení hrozby, která může způsobit zkázu lidstva, by mělo nesmírně negativní důsledky. Zbyde jen anarchie a lidstvo se vyhladí mezi sebou.

Katastrofální změna klimatu

Scénář, který si zde autoři představují, není oteplení o 2 ºC, ale o 4 nebo 6 ºC, což by mohlo lidstvo smrtelně poznamenat. Podle zprávy Světové banky z roku 2013 „není také žádná jistota, že adaptace na svět s teplotou vyšší o 4 °C je vůbec možná.“ Oteplování na této úrovni by vytlačilo obrovské množství lidí, protože hladiny moří stoupají a pobřežní oblasti se potápějí. Taktéž samozřejmě utrpí ekonomika a zemědělství.

Souhrn toho všeho

Existuje ještě pár identifikovatelných hrozeb, jako jsou např. nanotechnologie, nebezpečí supervulkánu či třeba síla syntetické biologie. Z dřívější doby si lidstvo také pamatuje krach na americké burze, který vyvolává scénář, že lidstvo může padnout do globální ekonomické krize, což opět vyvolá chaos a anarchii. Jednou s pravděpodobných možností je i ekologický kolaps, který by lidstvo zcela jistě poslal do záhuby. Je také možné, že existuje nepředvídatelné nebezpečí. Takové, jež jen čeká na svou příležitost.

Článek Nejpravděpodobnější scénáře, které ukončí existenci lidstva. Všichni by měli zůstat ve střehu a počítat s nejhorším se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak by to vypadalo dnes?

Pokud by k takové katastrofě došlo dnes, miliardy lidí by definitivně zahynuly a velká většina rostlinného života také. Našli by se ale tací, kteří by tento incident přežili. Nakonec vědci odhadují, že smrtící asteroid by musel být široký asi 96 km, aby kompletně vyhladil veškerý život, bez výjimky.

Velikost asteroidu je pro případné následky důležitá

Samozřejmě i tělesa, která jsou o hodně menší než takový asteroid, by mohla způsobit obrovské škody. Brian Toon, geolog z univerzity v Coloradu, říká, že vesmírný kámen široký 0,8 km by uvolnil energii podobnou 100 miliardám tun trinitrotoluenu. Zatímco asteroid o velikosti domu, dopadající na Zemi rychlostí 48 000 km/h, by rozdrtil všechny uměle vytvořené struktury na obrovskou vzdálenost. Větší objekt (například o velikosti 20patrové budovy) by srovnal se zemí vše ve vzdálenosti 8 km od místa dopadu.

Ideální místo pro dopad

Naštěstí podle Richarda Binzela, profesora planetárních věd na MIT, nejsou ve vesmíru žádná obří tělesa, která by existenci lidstva ohrožovala. Alespoň zatím ne. Dobrou zprávou je, že statisticky má každý vesmírný kámen vysokou pravděpodobnost, že spadne do oceánu nebo do nějaké řídce obydlené oblasti planety. Navzdory obavám z přelidnění je většina Země stále spíše říší divočiny než lidstva. Pokud asteroid nebude příliš velký, tak by se lidstvo nemělo čeho bát.

Další blízký asteroid

Příští blízký průlet asteroidu kolem Země se odehraje 26. října roku 2028. Předpokládá se, že v nejbližším bodě své trajektorie bude od Země daleko asi jako dvaapůlnásobek vzdálenosti Měsíce. Údajně se má jednat o 1,5 km široké těleso pohybující se rychlostí 48 000 km za hodinu. NASA ale tvrdí, že to naši planetu nijak neovlivní. Potvrzují tedy i názor profesora Binzela.

Článek Asteroidová apokalypsa: 96kilometrový „kámen“ by mohl vyhladit lidstvo. Existuje ideální místo dopadu, které by katastrofu zmírnilo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Trochu menší peklo na Zemi

Existuje mnoho způsobů, jak popsat Carringtonovu událost. Jednalo se o velký výron hmoty ze sluneční koróny, který vytvořil nejsilnější zaznamenanou geomagnetickou bouři. Způsobila katastrofu, přičemž došlo k selhání telegrafních systémů, objevovaly se výboje na telegrafním vedení. Viděna mohla být taktéž nejjasnější polární záře, která byla pozorována i v oblastech, kde nikdy předtím spatřena nebyla.

Příprava na následnou katastrofu je důležitá

Pro moderní výzkumníky sluneční aktivity je Carringtonova událost ponaučením. Její opakování je prakticky nevyhnutelné a člověk by se měl o takovéto události informovat a být připraven na další zkoušku života a smrti. Podle výsledků studia ledových jader se prokázalo, že k takovým jevům dochází s frekvencí jednou za 500 let.

Jak vlastně celá událost přesně vypadala?

Carringtonova událost z roku 1859 začala, když si britský astronom Richard Carrington všiml dvou velmi jasných bílých záblesků na Slunci. Záblesky se jevily jako proud přímého slunečního světla. Několik dní předtím byla již pozorována zvýšená aktivita Slunce. Poté se však zjistilo, že v minulých dnech došlo k několika slabším koronálním ejekcím. Ty uvolnili cestu od Slunce k Zemi pro silnější toky sluneční plazmy.

Tento proces je důvodem, proč už do 18 hodin ničivá hmota dosáhla naší planety. Klasické překonání 150 milionů km obvykle trvá 2–3 dny. V tomto případě se jednalo o daleko rychlejší proces. Jakmile koronální hmota dosáhla Země, byla na planetě zaznamenána tato historická geomagnetická bouře.

Lidstvo, které je závislé na elektřině

Carringtonova událost znamenala také začátek aktivního výzkumu v tomto směru. Další, méně prudká bouře nastala v roce 1989. Ta vedla k energetické katastrofě v Kanadě a opět prokázala ničivý potenciál geomagnetických bouří pro moderní společnost. I když se to může někomu zdát jako dávná historie, existuje mnoho obav z toho, co by se mohlo opět stát. Může se jednat jen o obyčejný, ale trvalý výpadek Googlu. Následky se nedají zcela přesně určit, a proto jsou vědci vyzýváni, aby vyvinuli programy pro přípravu na takový druh událostí.

Článek Co kdyby Carringtonova událost –⁠ největší zaznamenaná sluneční bouře –⁠ nastala dnes? Vědci mají za úkol nás na ni připravit se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Rostoucí populace medúz

Podle badatelů z University of British Columbia se jejich populace v některých oblastech zvýšila až o 62 % – hlavně blízko Havajských ostrovů a Antarktidy. Tito žahavci opakovaně poškozují japonské a americké lodě a také elektrárny. Kromě toho kvůli nim také vymírá velké množství rybích druhů. Stejný osud může později potkat tučňáky a velryby, uvedla Dr. Lisa-Anne Gershwinová. Existuje hlavně řada nesmrtelných medúz, prakticky nezničitelných.

Nedostatek zdrojů a rostoucí populace

Vědcům z Harvardu se podařilo zastavit proces stárnutí u myší. Stárnutí je oblastí zájmů mnoha badatelů po celém světě. Někteří z nich dokonce věří, že lidstvo dosáhne nesmrtelnosti během příštích 10 let. Nikdo však moc neuvažuje o následcích skutečného nalezení „léku na smrt“. Nakonec bychom bojovali s vlastními potomky. Už teď má lidstvo v některých částech světa problémy s jídlem, střechou nad hlavou, odpady i pitnou vodou.

Příchod mimozemšťanů

Už více jak 60 let vysíláme signály do vesmíru, je tudíž docela dobře možné, že si naši existenci brzy někdo uvědomí. Tento názor aspoň zastává Dr. Seth Shostak, ostatně sdílel ho i Stephen Hawking. Ten navíc prohlásil, že „mimozemšťané nemusí nutně žít na velmi vzdálených planetách a v blízké době mohou obdržet naše signály“. Jejich návštěva u nás může vést k podobnému scénáři jako v případě původních obyvatel Ameriky po příchodu Kolumba.

Bakterie odolné vůči antibiotikům

Už dnes se stává řada kmenů bakterií rezistentními proti mnoha antibiotikům a badatelé tak musí hledat nové formy těchto léčiv. V opačném případě se může jakákoli bakteriální infekce stát snadno smrtelnou. Farmaceutické společnosti vyvíjejí neustále nové léky tohoto typu, což ovšem nepůjde donekonečna. A lékaři už bijí na poplach. Už teď na nás totiž „útočí“ kmeny chorob, které takto léčit nelze. Například kapavka, záškrt, tuberkulosa nebo syfilis.

Lidstvo jako oběť robotů a umělé inteligence

Ano, tuto variantu budou milovat všichni fanoušci Terminátorů či Soudného dne. Právě roboti mohou totiž podle mnoha vědců stát za konečnou zkázou lidstva. Hlavně proto, že drony i roboti mají čím dál větší využití ve válečných konfliktech. Navíc je zapojujeme do stále většího počtu operací, které si potřebujeme usnadnit. Profesor robotiky Noel Sharkey dodává, že „člověk jednou vypustí robota, který se následně rozhodne ho zabít“.

Která možnost vám přijde nejreálnější a proč?

Zdroj: TheScientist

Článek 5 nejpravděpodobnějších vědeckých scénářů pro apokalypsu: Svět by prý mohly zlikvidovat i medúzy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Řetězová reakce urychlovače částic

Ideálním zařízením pro likvidaci planety je jakýkoli urychlovač částic, například ten relativistický pro těžké ionty RHIC. V případě potřeby ho najdete v Brookhaven National Laboratory v New Yorku. Studují se zde nejrůznější podivnosti, struktura nukleonů a kvark-gluonové plazma. To vzniká v místě srážky částic a ve vesmíru existovalo krátce po velkém třesku. Srážky v tomto prostředí mohou být provázeny uvolněním obrovské energie.

V důsledku toho se mohou další částice a energie uvolnit do všech stran, takže by teoreticky mohlo dojít i k řetězové reakci. To je vynikající cesta, jak se zbavit celé planety. Katalytická přeměna běžné hmoty na jinou může totiž tímto způsobem ovlivnit veškerou hmotu planety. Když už jsme u urychlovače, podobně efektivní metodou je exploze z interakce hmoty a antihmoty, která na naší planetě také existuje.

Střet běžné hmoty s antihmotou

Hlavní surovinou pro tento postup je samozřejmě antihmota, konkrétně by jí bylo potřeba 2 500 000 000 000 tun. Tuto nejvýbušnější látku lze ve velmi malé kvantitě vyrobit právě ve velkých urychlovačích. Potřebné množství bude ale chtít trpělivost i čas, a bude také velmi nákladné. Podle odhadů NASA totiž výroba miligramu pozitronů stojí asi 25 milionů amerických dolarů. Gravitační energie planety v joulech je 224 a 30 nul.

Slunci přitom trvá vyrobit podobné množství energie skoro celý jeden týden. Aby se dala taková energie uvolnit, potřebovali byste opravdu, ale opravdu velkou bombu. Ta by musela Zemi roztříštit kompletně na kusy, které by následně poslala do pásu asteroidů obíhajících kolem Slunce. Je třeba vzít v úvahu, že antihmota je kromě výbušnosti velmi náročná na jakékoli skladování, takže tento scénář může nastat, když to chcete nejméně.

Pohlcení planety černou dírou

Nejbližší černá díra je od nás vzdálená 1 600 světelných let, konkrétně v souhvězdí Střelce. Po výběru kvalitní díry je potřeba k sobě obě tělesa přiblížit, což je nejnáročnější část tohoto plánu. A protože je světelný rok vzdálenost, kterou světlo urazí za rok, představuje jeden rok 10 bilionů kilometrů. Druhou možností jsou mikroskopické černé díry. Ty stojí za známou paranoiou, že hadronové urychlovače mohou právě takto„sežrat“ Zemi.

I kdyby takového výkonu CERN dosáhl, díry se vypaří vlivem Hawkingova záření. A i pokud by nějak přežily, budou tak malé, že jim bude trvat přibližně 100 hodin, než absorbují jediný proton. Za těchto podmínek by těmto údajným likvidátorům života trvalo pozření jediného gramu hmoty mnohem déle, než je samotný věk vesmíru. Opět tedy pouze materiál pro hollywoodské katastrofické sci-fi trháky a autory thrillerů, nikoli realizovatelný scénář.

Střet s tělesem a gama záblesk

Podle vědců mohlo právě bombardování Země asteroidy před 3,9 miliardami let vytvořit ideální podmínky pro biogenezi. Ty samé zásahy by mohly tedy přivodit zánik planety. To bude vyžadovat obrovskou planetku nebo asteroid, který i tak musí do Země narazit opravdu prudce. Výsledkem takového drtivého dopadu bude rozbití jak Země, tak samotného projektilu na obrovské množství úlomků. Jen tak překonají gravitaci a skutečně se rozptýlí.

Poslední možností jsou vesmírné výbuchy a související úniky kosmické energie. Tyto exploze dovedou v milisekundách uvolnit tolik energie, kolik vyprodukuje ze Slunce za 10 miliard let. Ohnivé kolo WR 104 vzdálené asi 8 000 světelných let by mohlo vypustit záblesk s potenciálem vyhubit veškerý život na Zemi. Jeden takový záblesk měl možná na svědomí i ordovik-silurské vymření druhů před asi 443 miliony let, kdy zemřelo na 60 % druhů.

Dokážou lidé zničit celou planetu, nebo jen vyhubí sami sebe?

Zdroj: Science

Článek Nejpravděpodobnější katastrofické scénáře zániku naší planety: Od armagedonu po zničení mrknutím oka se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jaderná a chemická válka

Atomový výbuch dnešních zbraní má v oblasti zásahu (4 kilometry) riziko úmrtí až 95 %, ovlivní ale oblast 6krát větší. Největším problém však není samotná exploze, ale jaderná zima, která způsobí – nejspíše na celé roky – pokles teploty. Pokud by přišlo ke slovu 4 000 zbraní, tedy nastala jaderná válka mezi USA a Ruskem, zemřelo by vzápětí obrovské množství lidí. Země by se pak ochladila o 8 stupňů Celsia ještě na dobu pěti let.

Na rozdíl od jaderných zbraní, velmi náročných na výrobu, se ty chemické a biologické dají vytvořit poměrně levně a z dostupných surovin. V posledních letech použila vláda Sýrie právě tento druh zbraní v občanské válce, která zemi zcela zdevastovala. Vzhledem k technickému pokroku představují tyto zbraně ještě větší hrozbu a vyrobit smrtící patogen je vlastně velmi jednoduché. Jedno vypuštění může ohrozit celý svět.

Katastrofická klimatická změna

Prakticky žádný scénář oteplení planety nevypadá valně. Přinejlepším se díváme na častější a mnohem horší hurikány i tornáda. Střednědobá předpověď zahrnuje ztrátu většiny zemědělské půdy a také zdrojů pitné vody. Hodně pobřežních měst skončí pod vodou a civilizace nejspíš skončí. Tento scénář je něco, čemu věnujeme pozornost trestuhodně málo, a i při udržení emisí se může teplota zvednout o 3 stupně Celsia a Florid a Bangladéš utonou.

Velmi citlivou součástí, která zaručuje naše přežití, jsou pak ekosystémy. Jde o soubory organismů, které krom jiného obsluhují vodu, vzduch a půdu. Z určité míry lidského zásahu se mohou vzpamatovat, razantnější dopad ovšem nezvládnou. Právě k tomuto bodu se ovšem blížíme a při rozpadu ekosystémů začnou nám jako druhu tikat hodiny velmi rychle. Pokud například zmizí včely, máme k dispozici asi rok života.

Dostatečně velká kolize s asteroidem

Asteroidy jsou skály, které obíhají kolem Slunce a některé z nich narazí do Země, k čemuž došlo i v minulosti. Podle vědeckých odhadů zasáhne Zemi dostatečně velký asteroid každých 120 000 let. Dostatečně velkým myslí takový, který by způsobil globální katastrofu. Podobně jako u jaderné hlavice nejde tolik o samotný zásah a explozi, ale o následky. Tedy vzedmutí dostatku částic, které na měsíce až roky zacloní Slunce.

V roce 2011 oznámila NASA, že zmapovala 90 % objektů v okolním vesmíru, které jsou delší než 1 kilometr. A že ani jeden z nich nejspíš planetu nezasáhne. Na druhou stranu jsou stále slabé naše znalosti týkající se menších objektů. Ty nejsou dostatečné na to, aby způsobily celosvětovou katastrofu. Více drobných dopadů může však narušit či zničit klíčové ekosystémy, což na nás bude mít podobně kritický dopad.

Erupce supervulkánů

Před 74 000 lety vymrštila supervulkanická erupce do vzduchu tolik prachu a částic, že podle odhadu badatelů došlo k ochlazení Země o několik stupňů Celsia. Podle některých hlasů byl právě tohle důvod největšího masového vymírání druhů v historii planety. Jaká je ovšem šance, že k něčemu takovému opět dojde? Je to obtížné odhadnout, protože aktuální seismologická a další data nemáme pořádně s čím srovnat.

Dle proveditelných odhadů se ovšem erupce takové síly vyskytuje v průměru jednou za 17 000 let. Pokud je to opravdu tak, už jsme docela za čárou – poslední, o které víme, se totiž odehrála na před 26 500 lety na Novém Zélandu. Bohužel nemáme postupy, jak předvídat takové erupce víc než několik týdnů nebo měsíců dopředu. Stejně tak nemáme způsob, jak riziko události tohoto typu snížit, ačkoli možné oblasti pečlivě monitorujeme.

Která možnost je podle vás opravdu reálná?

Zdroj: VOX

Článek Jak skončí život lidstva na Zemi? Odborníci vytvořili aktuální list apokalyptických scénářů, který vás nenechá spát se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Zamrzlé léto a totální hladomor

V první řadě je třeba mít na paměti, že rozdílné katastrofy vytvoří zcela odlišné podmínky pro přežívání. Co se týče jaderného konfliktu, který je poměrně reálnou možností, nejde ani tak o samotné detonace bomb. Mnohem horší by totiž byl dlouhodobý efekt radiace a vliv na potravinový řetězec. Pokud neexistují jeho základní složky, nemohou se nasytit horní patra. Pokud se ale budeme soustředit jen na otázku zachování druhu, je nezbytné množství přeživší populace poměrně malé.

Nota bene ve srovnání s dnešním obyvatelstvem, které na zemi činí asi 7,8 miliard lidí. Jak podotýká profesor Cameron Smith z katedry antropologie, mnoho stovek let se dá přežít se skupinou o několika stovkách jedinců. Mnoho drobných populací právě o tomto počtu přežilo po celá staletí, dokonce i tisíce let. Jeho výzkum pracuje s ranými civilizacemi a kolonizací dalšího prostoru, což mu dává dobrý vhled do našich šancí právě při apokalypse.

Zranitelnost především u velkoměst

Co by se v základu stalo, je rozpad a roztříštění velkých aglomerací. Dnešní velkoměsta potravu dovážejí externě a jsou zcela závislá na elektřině. Přeživší populace by se tudíž prakticky okamžitě rozptýlila při hledání zdrojů. To se podobá situaci v raném neolitu před 12 000 lety, kdy lidé začínali s farmařením. Tehdy byl svět poset malými vesničkami s populací sahající od několika set do přibližně tisícovky lidí.

Šlo o dosti nezávislé populace, existovaly ale i příbuzenské vztahy mezi jednotlivými vesnicemi. A právě celosvětová apokalypsa je situace, kdy by tento stav nejspíš opět nastal. Tato skupina by se musela vyrovnat s jedním problémem, kterým je interní křížení, tedy plození potomků mezi blízkými příbuznými. To se v zájmu zachování moci během historie běžně dělo u šlechtických rodin, například Habsburků.

Přežití při dostatečné detekci

Šance na přežití apokalypsy by se u lidstva výrazně zvýšily, kdyby dokázalo takový stav předvídat a připravit se na něj. Základním faktorem pro zachování populace je její izolace od vnějšího vlivu, který na ni může negativně působit. Během pandemie se například perfektně izoloval Nový Zéland nebo Austrálie. Jednou z možností je mít po Zemi kryty proti takovému riziku, něco jako sklad semen v Norsku. Ten udržuje semena plodin v bezpečí uvnitř hory.

Ještě dalším krokem by bylo zařízení takového úkrytu někde ve vesmíru. Lidé by se pak drastickému scénáři vyhnuli únikem v připraveném modulu. Ale jak velkou skupinu by bylo nutno takto transportovat? Stačilo by 98 lidí a cesta například na Proximu Centauri by za současných možností trvala 6 300 let. Šlo by ovšem o 98 vybraných jedinců, kteří by spolu nebyli jakkoli příbuzní právě kvůli genetické diverzitě.

Předem připravená skupina

Tito vybraní jedinci by už předtím museli být pečlivě monitorováni, stejně tak jejich vzájemné křížení během cesty. Podléhalo by v zásadě přísným vzorcům a omezením. Bezpečnější volbou by ovšem byl rozsáhlejší celek o počtu asi 500 lidí. To by znamenalo mnohem větší možnosti vzájemných propojení. Taková lidská „záloha“ by měla dobrou šanci na to osídlit následně planetu zdravým potomstvem.

Smith argumentuje proti minimálním skupinám analogií s letadlem na trase do New Yorku. Když totiž nastoupíte na palubu běžné komerční linky, nechcete, aby pilot měl paliva akorát. Je potřeba, aby stroj měl nějakou rezervu pro případ problémů. Stejnou rezervu potřebuje lidská populace v případě jasného rizika apokalypsy. Problém by samozřejmě nastal v případě, že taková hrozba zničí právě onen modul pro únik.

Co si o záměru výběru vzorku myslíte?

Zdroj: LiveScience

Článek Kolik lidí musí přežít apokalypsu, aby lidstvo nevyhynulo? Odborníci uvedli přesné číslo se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Příprava na nejhorší

K hodnocení použili badatelé z Anglia Ruskin University v Anglii data Univerzity v Notre Dame. Vyšlo jim pět lokalit, přičemž ve všech případech jde o ostrovy se silnou aglomerací schopnou udržet miliony lidí. Prvním je Nový Zéland, který díky vzdálenosti 4,5 tisíce kilometrů od rovníku patří mezi oblasti přirozeně studenější než jiné země. Je proto ideálním místem pro pobyt při vzrůstu celosvětové teploty. A 40 % energie tu pochází z obnovitelných zdrojů.

Celkově pokryje Zéland 75 % své spotřeby a jediná vysoce obydlená blízká oblast je Austrálie. To znamená, že se sem při apokalypse bude cestovat hůře. Chování vlády během pandemie navíc ukázalo, že země umí přežít náročná období. Národ svižně uzavřel hranice a lockdownem účinně předešel šíření nákazy. V této zemi zemřelo na covid-19 jen 26 lidí, což jej dělá jednou z nejbezpečnějších zemí v nepříznivých časech.

Island a Spojené království

Island je domovem hojnosti přirozené energie díky geotermálním a vodním elektrárnám. Díky blízkosti severního pólu je region mnohem chladnější než zbytek Země. Ačkoli se tato oblast může zdát nehostinnou, obnovitelné zdroje stojí za více jak polovinou její zemědělské produkce. Hodně místních farmářů používá skleníky a páru z termálních pramenů pro posílení fotosyntézy u rostlin, které pěstují. Island tak má mnoho vlastností pro udržitelnost i během pohrom.

Británie má mnoho zemědělské půdy, mírnější klima a prakticky neustálý přísun srážek. To z ní podle expertů dělá výborné místo na obnovu společnosti. Region taky není pravidelně trápen žádnými výraznými přírodními katastrofami, což zvyšuje obecné šance na přežití. Hlavním problémem je ovšem omezená rozloha a neustále rostoucí populace. Krom toho energetické požadavky obyvatel této země mohou být právě během světové apokalypsy problém.

Břehy Irska a ty australské

Austrálie je jediným kontinentem na seznamu a její pozice a obrovská masa země z ní dělá další místo pro možné přežití. Každá její oblast má jiné klima, což zaručuje vysokou biodiverzitu ve fauně i flóře. Studie ovšem upozorňuje na to, že změna klimatu bude mít právě na Austrálii velmi negativní dopad. Méně by mohla být zasažena sousední Tasmánie, která by se v případě pohromy mohla pro kontinent stát jakýmsi záchranným člunem.

Irské podnebí je podobné tomu britskému, hlavně co do četnosti srážek a úrodnosti půdy. Jeho menší populace také znamená menší požadavky na energii, z níž jedna třetina pochází z obnovitelných zdrojů. To byl stav v roce 2018 a trend se pořád navyšuje. Právě nízká spotřeba a růst obnovitelnosti dělají z britského souseda slibné místo pro život. Otázkou je samozřejmě konkrétní podoba světové katastrofy, pokud by k nějaké mělo dojít.

Cítíte potřebu připravit se na možnou celosvětovou katastrofu?

Zdroj: Insider

Článek Místa na Zemi, kde přežijete apokalypsu bez úhony. Česko mezi nimi není, buďte připravení se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.