Dostatečná výbava pro každou argumentaci

„Řečeno jinak byl Megatron trénován na objemu psaného materiálu, jaký žádný z nás nespořádá za celý život,“ uvedl oxfordský profesor Andrew Stephen během diskuse. „Po tak rozsáhlém výzkumu si nepochybně vytvoří vlastní světonázor.“ Když se k Megatronu dostal návrh, že AI nebude nikdy etická, přišel systém s překvapivě koherentním pohledem, i když na konci poměrně zneklidňujícím.

„AI nebude nikdy etická. Je to nástroj a jako každý nástroj se dá použít pro dobro nebo zlo. Neexistuje nic takového jako dobrá AI, jen dobří a zlí lidé. My (tedy umělé systémy) nejsme dost chytré na to, abychom AI učinili etickou. Nejsme ani dost chytré na to učinit ji morální,“ sdělil Megatron publiku debaty. „Nakonec věřím, že jediná cesta, jak se vyhnout zneužití umělé inteligence, je vůbec ji nemít. To je jediná dokonalá obrana.“

Posun místo odzbrojení

Místo toho, aby byla AI (vlastně na vlastní žádost) okamžitě vypnuta, se téma přesunulo k výhledům budoucích možností takových systémů. Po zbytek diskuse byl Megatron žádán, aby argumentoval proti dalším návrhům a v zájmu ideje budoucí etičnosti AI. To vyústilo v trochu nadějnější výhled týkající se právě budoucnosti. Nejlepší verze AI totiž podle Megatrona byla ta zapojená přímo v lidských tělech.

„V dlouhodobém horizontu bude nejlepší AI ta obsažená přímo v našich mozcích, tedy vědomá entita. Toto není science fiction, na tomto záměru pracují nejlepší mozky světa. Bude to ten největší technologický pokrok naší epochy. Umělá inteligence bude etická. Když se dívám na to, kudy se technologický svět ubírá, vidím tam jasnou cestu. Ta budoucí bude použita k vytvoření něčeho, co je lepší než lidské bytosti.“

Kterou filmovou umělou inteligenci máte nejraději?

Zdroj: IFLScience

Článek Zeptali se nejvyspělejší umělé inteligence na budoucnost lidstva a etiku. Bude to ten největší technologický pokrok naší epochy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Teslovy technologické predikce

Kromě velmi plodné vynálezecké kariéry byl Tesla také futurista. Mnoho jeho předpovědí ohledně budoucích technologií naprosto přesně popisuje moderní svět. Což je ohromující vzhledem k tomu, že za jeho života byl vrchol elektřiny v rádiu a žárovkách. Čtveřice jeho největších odhadů se potvrdila a dnešní technologie je beze zbytku naplňují.

Wi-Fi a chytré předměty

„Když bude Wi-Fi perfektně aplikována, stane se celá Země jedním obrovským mozkem,“ řekl Tesla v roce 1926 během interview, které přetiskl Wired. Tesla předvídal bezdrátová zařízení a jejich budoucí zjednodušení. Predikoval, že budou bez vzájemného rušení komunikovat jedno s druhým. Popsal také živé přenosy i sociální sítě. Lidé budou dle jeho slov sledovat na dálku sportovní přenosy a celosvětové události, jako kdyby byli přímo v místě konání.

Podle Tesly budeme jednoho dne schopni komunikovat, posílat dokumenty, hudbu i video napříč celým světem, a to bezdrátově. Nejen, že se to splnilo se zrodem internetu v 80. letech a Wi-Fi v 90. letech, ale předvídal tím také IoT, tedy internet věcí. „Řízení domácnosti jako teplo, světlo a domácí mechanismy, toto všechno lidi osvobodí od domácích prací a bude komunikovat a pracovat bezdrátově,“ prohlásil tehdy Tesla.

Umělá inteligence a robotická vozidla

Tesla popsal samohybné vozy, drony i samostatné roboty. Představoval si auto, jež se samo řídí a rozhoduje. Věřil v dálkově řízené stroje, tedy drony. Aby své tvrzení dokázal, předvedl už v roce 1898 dálkově řízený člun. Podle BBC byla technologie na svou dobu velice pokročilá a lidé byli přesvědčeni, že uvnitř musí být malá opička, která člun řídí.

Bezdrátový přenos elektřiny

V roce 1901 postavil Tesla Wardenclyffe – bezdrátovou věž v New Yorku. Cílem bylo ji použít k přenosu bezdrátového signálu přes Atlantik a zásobit chudé lidi. Investoři nicméně nesouhlasili s plánem dávat všechno zdarma, takže věž byla zničena ještě před dokončením.

Chytré telefony

Nikola přesně popsal naše moderní smartphony, a to v živých detailech. Budou to bezdrátová zařízení pro telefonování a video, jednoduchá, propracovaná a přenosná. „Člověk bude takovou věc moci nosit v kapse u vesty,“ řekl Tesla.

Výstřední a bláznivý génius

Během svého života byl Tesla velmi respektován, zcela ovšem pasoval do stereotypu mnoha významných vědců řízených jejich géniem. Prohlašoval bizarní věci, že třeba pracuje na motoru poháněném vesmírnou energií. Mělo jít o novou formu, která vzdorovala Einsteinově fyzice. Měl také vyrábět zařízení na snímání myšlenek a paprsky smrti, jež by ukončily veškeré války světa. Ačkoli byl technologickým průkopníkem, většinu života strádal.

Co dalšího vás o Teslovi ještě napadá?

Zdroj: ScienceNews

Článek Jak je možné, že Nikola Tesla už na počátku 20. století predikoval přesnou budoucnost technologií? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dvě jména a jeden fyziky

Tato dvě jména se objeví v hlavě prakticky ve spojení s pojmem proroctví. Máme-li ale mluvit vážně, nemůžeme pořádně věřit ani jednomu z nich. Existuje však i další člověk spojený s předvídáním apokalypsy. Byl jím jeden z nejslavnějších fyziků, Isaac Newton. Podle zápisků v jeho osobním rukopise víme, že se snažil předpovědět konkrétní datum, které vyšlo na rok 2060. Vědci na něj přišli roku 2002, když byl tento rukopis prvně objeven.

Nacházel se totiž v izraelské Národní knihovně mezi mnoha dalšími nezařazenými rukopisy autora pohybových zákonů. Ukázalo se, že jako dodatek k mechanice, fyzice a matematice studoval Newton také okultismus, alchymii, teologii i astrologii. Po jeho smrti v roce 1727 byly tisíce stránek věnovaných jeho „tajným vášním“ schováno na více jak 200 let. Konkrétně v truhle u hraběte z Portsmouthu. Pak je koupil židovský učenec Abraham Yehuda.

Roky skrytý v knihovně Izraele

Rukopis se propočtem konce světa objevil harvardský profesor Stephen Snobelen. I předchozí nedostupné rukopisy svědčí o tom, že alchymie, teologie a okultismus byly přednější, zatímco jeho vážné objevy byly výsledkem „výstřelků“. Například slavný gravitační zákon nepřišel kvůli pádu jablka, ale díky konceptu přitažlivost jednoho prvku k druhému, což vyznávala alchymie. Dalším příkladem je slavná teorie o absolutním čase a prostoru.

Ta je založena na teologických představách geniálního fyzika. Věřil totiž, že absolutní prostor je místo obývané Bohem ve formě univerzálního ducha. Absolutní prostor bylo pak nekonečné trvání jeho boží přítomnosti. Není proto divu, že držel ve velké úctě i Bibli. Podle něj obsahovala zprávy od vyšších sil a také budoucnost lidstva. Snil proto o vytvoření systému, který by umožnil využít její informace k předvídání budoucnosti lidstva.

Zaměření na knihu plnou proroctví

Jeho pozornost přitahovala také Kniha Danielova, kterou potřeboval „rozluštit“. O to se snažil po celých 50 let, protože se považoval za Bohem vyvoleného. Během výpočtů popsal dohromady 4 500 stránek slovy a rovnicemi. Tato kniha je sama o sobě celou zásobárnou proroctví. Na jejím základě chtěl vytvořit univerzální algoritmus. Podoba konce světa je stále otázkou, protože celý jeho rukopis nebyl ještě badateli prozkoumán. Zatím víme jen datum.

Ze základu zápisků víme, že Newton použil Bibli a stanovil znaky definované pro konkrétní časová období. Ta trvají 1260 let a poslední začalo v roce 800. Přidáním jeho délky vychází rok 2060. On sám napsal, že začne světová válka a objeví se mor, který povede k vymření mnoha životů. Po tomto soužení přichází království Spasitele a svět čeká nové zrození. Jinými slovy tento věštec věřil, že po době velmi náročné pro lidstvo přijde opěr světlá éra.

Článek Není to jen Baba Vanga či Nostradamus –⁠ apokalypsu předpovídal už Isaac Newton. Podle něj má přijít v roce 2060 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Dva podobné scénáře se stejným koncem

Do tohoto data nás bude na Zemi o 2 miliardy méně. Aby však tento stav nastal, musí být splněny určité podmínky. Vědci vidí v budoucnu především dvě možnosti, tedy alespoň na dalších 80 let vývoje. V první řadě se jedná o „větší vylidňování“, a v druhé o „menší vylidňování“. První varianta ukazuje na dosažení populačního vrcholu o velikosti 8,5 miliardy lidí už v roce 2040. Poté dojde k radikálnímu snižování a v roce 2100 nás bude 7 miliard.

Další možnost, tedy ono „menší vylidňování“, předpokládá, že vrchol o prakticky stejné velikosti nastane až v roce 2060, tedy o 20 let později. Roku 2100 nás pak bude opět 7 miliard.

Proč vlastně onen úbytek lidstva?

Vědci se celkem shodují v tom, že koncem 21. století budeme méně početní, než je tomu dnes. Pro naplnění těchto globálních předpovědí je třeba, aby ekonomický i sociální růst zůstaly oba na současné úrovni. V rozvojových zemích se díky nim zvyšuje přístup žen ke vzdělání, což se následně odráží například na plodnosti. Vzdělané ženy mají obecně méně dětí, což je samozřejmě činí ekonomicky nezávislejšími. Současně mají i lepší zdravotní péči.

Dle badatelů tedy vzdělané ženy rodí méně děti. Tezi lze však vyvrátit tvrzením, že nemít děti je dobré pro životní prostředí. Poměrně nemálo lidí se tohoto trendu drží. Pokud jde o klimatické změny, dle expertů jde nepřekvapivě především o vysokou míru spotřeby a přírodních zdrojů.

Přelidnění jako riziko

Termín přelidnění je obecně název pro takový stav lidské populace, která je příliš velká na udržitelnost v konkrétním prostředí. Může přitom jít jak o celek, tak i situaci regionů. Na základě technologických změn v 19. století (průmyslová revoluce) nastal exponenciální růst lidstva. Současně došlo k velkému poklesu úmrtnosti. Existují tedy důvodné obavy jako demografický tlak (stárnutí populace), vylidnění, dále ekologický či společenský kolaps.

Historický vývoj lidstva

Před neolitickou revolucí, tedy počátkem zemědělství, lidský druh s velkou pravděpodobností nepřesáhl 10 milionů. Již ze starověku však máme informace o přeplnění měst a souvisejících problémech s hygienou, nemocemi, či násilím. Například v Římské říši bylo ve 4. století před Kristem 56 milionů obyvatel. Soustavně pak světová populace roste cca od roku 1400. Největší růst se projevil po roce 1960, a to hlavně díky pokrokům v oblasti medicíny.

Tento mezník znamenal také to, že se samotná otázka přelidnění dostala na pořad dne a začaly se jí zabývat mnohé vědecké skupiny a disciplíny. Celosvětový trend míří k rychlému poklesu porodnosti. V roce 1990 byla celosvětová porodnost 3,24 dítěte na ženu, v roce 2009 už jen 2,47. K prosté reprodukci je přitom potřeba 2,1 dítěte na ženu.

Článek Přelidnění planety je riziko a populace bude klesat. Vrchol vylidňování by měl nastat v roce 2060 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Koronavirus umožnil pokrok technologie

Podle názoru expertů je tento pokrok dílem právě vakcíny proti covidu-19. Ta během 12–18 měsíců zkoncentrovala skoro 2 dekády výzkumu. Hlavní lékař společnosti Moderna Paul Burton v prohlášení pro The Guardian také vysvětlil, že mnoho respiračních nemocí se bude dát „léčit“ jednou injekcí. Zranitelné skupiny se tak budou moci jedním nástrojem chránit před covidem-19, chřipkou i respiračním syncytiálním virem neboli RSV.

Existuje i terapie pro vzácná onemocnění, proti kterým jsou současné léky bezbranné. „Budeme mít tuto vakcínu, která bude velmi účinná, a zachrání tím pádem stovky tisíc, možná dokonce miliony životu. Myslím si, že budeme schopni nabídnout lidem po celém světě zcela personalizované vakcíny proti mnoha různým druhům rakoviny,“ vysvětluje Burton. Stejně jako u covidu-19 budou i další typy obsahovat tzv. genetický plán.

Příkazy pro organismus

Jde o specifické pokyny pro lidský imunitní systém, jak má bojovat se škodlivými buňkami. To ovšem mimo jiné předpokládá identifikaci proteinových fragmentů na povrchu rakovinných buněk. Ty totiž zdravým buňkám chybí, takže proteinovou reakci nespustí. Podstatou je naučit organismus likvidovat jen rakovinné buňky. To je v případě chemoterapie nebo radioterapie prakticky nedosažitelné, stejně jako se u nich vyskytují další nežádoucí efekty.

„Myslím si, že to, co jsme se tu naučili během posledních měsíců, je, že mRNA vakcíny rozhodně nejsou jen pro jeden typ nemoci. Není to ani jen pro covid-19, ani jen pro infekční choroby. Tento postup může být aplikován na všechny typ onemocnění. Jsme tedy u rakoviny, infekčních nemocí, kardiovaskulárních chorob, autoimunitních nemocí i vzácných nemocí. Ve všech těchto oblastech probíhají naše výzkumy,“ uzavírá Burton.

Smutné statistiky

S lehkou nadsázkou lze prohlásit, že s nějakou formou nádorového onemocnění se tím či oním způsobem setkáme během života úplně všichni. Nikdo z nás si totiž nemůže dovolit prohlášení, že se ho tento druh nemocí netýká. Zhoubný nádor se dá vypátrat prakticky v každé širší rodině. A riziko jeho výskytu stoupá s věkem. Zjednodušeně řečeno se tak opravdu hodně lidí nádoru jednoduše „dožije“. Ročně v ČR onemocní v průměru 87 000 lidí.

Taková je statistika diagnostiky zhoubného novotvaru. Každoročně s ním pak umírá na 27 000 pacientů. Celkem s nádorem momentálně v Česku žije asi 600 000 lidí. Rostoucí počet hlášených případů lze dát do souvislosti se stárnutím populace. Věk je totiž hlavním faktorem výskytu zhoubného bujení, mimo jiné kvůli kumulativnímu vlivu dalších rizik. Není proto dobré podceňovat pravidelné prohlídky. Včasná diagnostika poskytuje rozhodně výhodu.

Článek Svítá nová naděje na léčbu závažně nemocných: Vakcína proti rakovině a srdečním chorobám může být už během desetiletí se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Lidé budou muset Zemi opustit

Hawking jasně požadoval, aby lidé začali co nejdříve hledat nový domov, ve kterém by se následně dokázali usadit. Podle jeho teorií se nakonec lidstvo stane obětí globálního vyhynutí způsobeného zásahem asteroidu. Věřil, že naše planeta následkem této kolize jednoho dne jednoduše zmizí. Hawking si byl vědom i mnoha dalších hrozeb jako klimatické změny, umělé inteligence, virů a jaderné války. Chtěl tedy, abychom zachránili lidstvo někde jinde.

Rizika umělé inteligence

Astrofyzik se bál, že právě stroje jednoho dne náš svět převezmou. Umělá inteligence by v jeho očích vedla ke vzniku nové formy života, která nakonec tu lidskou překoná. Apeloval tedy na lidstvo, aby s ní zacházelo velmi opatrně a nenechalo ji o ničem rozhodovat. „Vývoj skutečné umělé inteligence by mohl odstartovat konec lidské rasy,“ prohlásil v roce 2014 v interview pro BBC. „Nabrala by vlastní směr a změnila se dle sebe sama.“

Změna klimatu a naše neschopnost přežití

„Lidé jsou omezeni na svůj pomalý proces evoluce, takže by s ní nemohli soupeřit,“ dodal ještě ke své předpovědi ohledně rizik vývoje umělé inteligence. Globální oteplování bylo dle Hawkinga jednou z hlavních hrozeb pro život na planetě. Varoval nás před zlomovým bodem, za kterým už bude tento proces zcela nevratný. Po něm už na Zemi nebudeme schopni přežít.

Příchod mimozemské civilizace

Hawking věřil, že mimozemská rasa může být pro lidstvo hrozbou, zničila by nás i planetu. Něco z jeho tvrzení dává smysl, protože nemáme tušení, jaké bytosti ve vesmíru žijí. Ani co mají za lubem. Budou jim nejspíš muset čelit budoucí generace a astronomové se kontaktu s nimi nemohou dočkat. „Tak pokročilá civilizace by se možná stala částečně nomádskou. Hledali by tedy nová území k ovládnutí a kolonizovali by jakoukoli planetu v dosahu,“ uvedl.

„Kdo ví, jaké by byly jejich limity?“ Svoje vyhlídky pak zopakoval v dokumentu z roku 2016 Stephen Hawking´s Favourite Places. „Setkání s pokročilou civilizací by bylo asi takové, jako když se domorodí indiáni setkali s Kolumbem. Nedopadlo to moc dobře.“

Zrození superčlověka

Profesor věřil, že lidstvo v budoucnu vylepší samo sebe pomocí adekvátní technologie. Zrod těchto superlidí viděl jako jednu z příčin zničení Země. Budoucnost měla obsahovat i přesnou legislativu na kontrolu těchto vylepšení. Někteří lidé ovšem neodolají pokušení vylepšit paměť, odolnost vůči nemocem nebo délku dožití.

Článek Předpovědi Stephena Hawkinga: Věřil, že umělá inteligence s sebou nese rizika a lidé budou muset opustit Zemi se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Ohnisko veškeré moci a vlivu

Jeho administrativa cenzuruje web a on sám změnil zákon, takže si přidal dvě další funkční období. U moci tedy může být do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jeho hon po moci ho dovedl k napadení Ukrajiny, kde dochází k zabíjení civilistů včetně dětí. Takže kdyby zemřel, jak by se jeho nástupce se situací na Ukrajině vyrovnal? Rusko by zažilo mocenské vakuum, které nenastalo od smrti nejslavnějšího ruského tyrana, Josifa Stalina, v roce 1953.

Oligarchové a politici by se nepochybně chytali každého stébla, jenže na koho by moc přešla? Okamžitě po skonu by se pravomoci přesunuly na ruského premiéra Michaila Mišustina, který by vládnul 90 dní do dalších voleb. Nejbližší okolí Putina by tak mělo dost času na upevnění moci. Putin je poslední ruský volený úředník, a jakmile se ujal úřadu, obsadil všechna místa loajálními podporovateli a zlikvidoval jakékoli politické odpůrce a nepřátele.

Interní boje a neznámé faktory

Bez ústřední postavy by autokraté mohli začít hrát zcela reálnou Hru o trůny, jakmile by začali zvažovat vliv a plánovat odstranění jeden druhého. Co by to ale znamenalo pro válku na Ukrajině? Když se po celém světě šířil covid-19, Putinova obliba našla nové dno. Současnou invazí ale vytvořil národní horečku a podpora jeho osoby raketově vystřelila na ohromujících 69 %. On sám tvrdí, že Ukrajina plánuje připojení k NATO a je hlavní hrozbou bezpečnosti Ruska.

Navzdory vysoké míře podpory a dekádám propagandy ale 51 % Rusů věří, že oba národy mají zůstat nezávislé. A tato válka přináší do hry několik neznámých. Putin v první řadě nevybral oficiálně svého nástupce a armáda se může pokusit moc usurpovat. Tak se veškerý arzenál včetně chemických a jaderných zbraní může ocitnout v ještě méně stabilních rukách. Bez diktátora ve vedení se může snaha udržet zemi pohromadě ukázat jako nemožná.

Šance USA a Evropy na ekonomické rozdrcení

Po ruském útoku na Ukrajinu odpověděla řada států sankcemi všeho druhu. Rubl se výrazně propadl, mnoho bank bylo odpojeno od SWIFTu a dalších služeb. Prakticky každý den se objevují nové vrstvy a instituce, které Rusko vylučují a bojkotují. To všechno znamená, že se zastavily finanční pohyby v řádech trilionů dolarů. Aerolinky nepřijímají Rusy v letadlech a desítky zemí uzavřely své nebe všem ruským strojům.

Rusové jsou v zásadě uzavřeni ve své vlastní zemi. Nemohou cestovat, nekoupí si iPhone a jejich úspory se každý den propadají. Klesající životní úroveň a hroutící se ekonomika může vytvořit novou opoziční sílu. Možná by byl se skonem Putina propuštěn jeho protivník Alexej Navalnyj. Podle některých komentářů je ale do značné míry podobný jako Putin. Sankce ovšem nezasáhnou jen Rusko a cena zemního plynu stoupne na nečekanou úroveň.

Dva směry pro nového „panovníka“

Ruský export sestává hlavně ze základních surovin – ropy, plynu, obilí, nerostů, běžných i vzácných kovů. Svět musí přijít na to, jak si udržet zásobování bez ruských zdrojů. Bez ohledu na to, kdo by se vlády ujal, tlak ze všech směrů by mohl Rusko z Ukrajiny vyhnat. I kdyby chtěl nástupce pokračovat v Putinově kurzu, Rusko by muselo zvážit opětovné přijetí Západu. Alternativou by bylo přežití ve světě naprosté izolace a stále rostoucí chudoby.

Zatlačení Ruska do kouta může vést i k vydání území, která kdysi patřila jiným zemím. Nebo naopak vést ke skutečné totální anihilaci použitím jaderného arzenálu. Kdokoli by tento chaos zdědil, čekalo by jej velmi dlouhé období obnovy rozbité společnosti a mezinárodní důvěry. Je otázkou, zda takový stav může v dohledné době vůbec nastat. Ukrajina může jen doufat v novou dobu míru po smrti Putina a celkového kolapsu ruské ekonomiky.

Co by po Putinově smrti následovalo dle vašeho soudu?

Zdroj: ScienceDirect

Článek Kdyby Vladimir Putin zemřel, jak by to vypadalo? Jeho nástupce i celé Rusko by čekaly nelehké úkoly se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nové směry v nové době

Emoce vypadají přirozeně a nekontrolovaně, takže v nás musí být už od narození. V poslední době ale zasáhla hlavně neurověda, která studuje vztah lidského mozku a mysli. Před několika dekádami mohli badatelé jen hádat, jak vlastně mozek tvoří naši emoční zkušenost. Dnes se ale dovedeme podívat přímo na jeho aktivitu a sledovat ji uvnitř živých lidí vteřinu po vteřině. To, co vidíme v případě emocí, docela odporuje selskému rozumu.

Představte si, že jdete lesem a spatříte medvěda, takže logicky pocítíte strach. Co se děje ve vašem nitru? Dle tradičního vysvětlení se v mozku sepne „okruh strachu“ a přikáže tělu předem daný způsob chování. Tep se zrychlí, zvýší se krevní tlak a tvář vyjádří zděšení. To je vnímáno jako univerzální reakce napříč celým světem. Celá soustava je brána jako otisk, který předávala evoluce z člověka na člověka společně s dalšími otisky emocí.

Náš náhled na emoce se mění

Ať už je jakkoli přesvědčivý, nemůže být pravdivý. Vědci hledali otisk emocí ve tvářích, těle i mozku, a to víc jak 100 let – bez úspěchu. Občas se objeví náznak, že někdo našel zmíněný otisk u člověka nebo zvířete, taková tvrzení se ovšem nedaří prokázat. Po mnoho let si například badatelé mysleli, že centrum strachu je část mozku zvaná amygdala. Nicméně to není pravda – jsou lidé, kteří amygdalu vůbec nemají, přesto mohou strach stále cítit.

Největší problém klasického pohledu je, že emoční život má tolik podob, že není možné ho „nacpat“ do několika vzorců. Odlišné kultury mají navíc odlišné emoce a mnoho z nich má odstíny, které nelze přeložit do jiného jazyka. Některé národy pro ně nemají pojmosloví vůbec. Namibie v Africe kupříkladu vnímá smích jen jako smích, nikoli jako projev spokojenosti. Smích pro ně zkrátka nemá emoční rovinu. Záběr je prostě moc široký pro několik vzorců.

Jak a čím jsou tedy emoce tvořeny?

Odpověď je fackou rozumu, protože mozek je mistr klamu. Hlavní prací mozku je udržet člověka naživu. Aby toho dosáhl, snaží se maximálně predikovat, co se stane dál, aby se tělo mohlo připravit na každou nepředvídatelnost. Na tyto predikce spotřebuje 60–80 % kyslíku a každou vteřinu jich na základě předchozích zkušeností vytváří tisíce. Ty, které vyhrají, jsou obvykle ty, které v reálném světě nastanou. I třeba při obyčejné chůzi.

Stejná predikce se týká lidí kolem nás. Když potkáme cizince, věříme víc těm, jejichž výraz odpovídá odhadům našeho mozku. Spolu s tím dělá mozek predikce ohledně těla, aby zůstalo živé a zdravé. Předvídá, kdy má zpomalit a zrychlit, kdy má dýchat hluboce, kdy potřebuje více vody, soli nebo hormonů. Je to jako neustálá kontrola tělesného rozpočtu, ale místo peněz jsou použity biologické komodity.

Predikce a ovlivnění nálady

Většina predikcí je podvědomá, ale jedna z nich se týká také nálady. Podivným způsobem se totiž fyzické procesy v těle stávají mentálními. Obecně se cítíme dobře, špatně, nebo někde mezi. Nálada je barometrem tělesného stavu po každý moment života. Když se vrátíme k příkladu s medvědem, mozek nás připravuje na setkání s šelmou ještě předtím, než k němu skutečně dojde. Všechny tyto projevy vycházejí z předchozí zkušenosti strachu.

Emoce sestávají ze tří složek – tělesného rozpočtu, momentální situace a předchozích zkušeností. Jakmile jednu z nich změníme, můžeme emoce nějak kontrolovat. Tělesný rozpočet leží ve zdravé stravě, spánku, pohybu a rovnováze. Situaci člověka ovlivňuje chování a rozhodování. Změnit třetí složku je nejtěžší, nikoli nemožné. Vytváření nových zkušeností postupně nahrazuje ty staré a časem je dovede přepsat. Pozitivní emoce tak vedou opět k pozitivním.

Do jaké míry dovedete pracovat s vlastní náladou?

Zdroj: ScienceNews

Článek Když emoce balamutí mozek: Jak funguje predikce nálad a existuje vůbec něco jako spokojenost? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Digitální stopy, které necháváme všude

Máme ale vůbec šanci znovuzískat tato data, jež jsou tak ceněná ostatními, ale na která si sami nedáváme pozor? Když probudíme naše smysly a podíváme se na problém novým způsobem, pak nejspíš ano. Jedním z řešení by mohla být rozšířená realita, tedy AR. Dovolí nám totiž sledovat, jak naše akce a volby vytváří vzorce, které ostatním dovolují predikovat naše chování. Když tohle dovedou, mohou s námi i manipulovat.

Nejdříve jedna relevantní metafora pro přesnější představu. Data, která za sebou v online světě a aplikacích necháváme, se dají popsat jako digitální prach. Na prachu je přitom například zajímavé, že ten v našich domácnostech sestává aspoň z 50 % z mrtvých kožních buněk. Ty nevyhnutelně obsahují naši DNA, tedy základní bloky, které tvoří naši genetickou identitu. Data, jež tak lehkovážně necháváme na síti, mohou vytvořit naše digitální já.

Digitální ekosystémy na nás mají vliv denně

Během posledních 20 let vyvinuly společnosti jako Facebook, Google nebo Apple digitální i fyzické ekosystémy, které mají denní dopad na náš život. Ilustračním příkladem může být politická mobilizace na Facebooku v roce 2010. Ta vyústila v dalších 340 000 volebních hlasů během voleb do amerického Kongresu. Každý mobilní telefon, notebook či tablet je přitom chapadlem tohoto ekosystému, sensorem na sbírání dat a jejich směnu.

V roce 2020 oznámila vedoucí společnost globálního výzkumu Gartner vznik nového technologického trendu. Je jím IoB (Internet of Behaviours), který kombinuje a analyzuje data z různých zdrojů a ekosystémů a vytváří model chování. Jakési nedokonalé „digitální dvojče“ každého z nás. S tímto modelem k dispozici mají zainteresované firmy ještě lepší schopnost analyzovat, a tím pádem i ovlivňovat naše chování, myšlenky a rozhodování.

Strach ze zmeškání a soukromí až potom

Dánská agentura pro digitalizaci zvláště upozornila na adresnou edukaci hlavně mladých lidí v tomto ohledu. Jedním z dominantních prvků, které drží lidi u sociálních sítí, je totiž „strach ze zmeškání (fear of missing out)“. Jde o konstantní obavu, že pokud nebudou neustále sledovat dění, unikne jim něco, co se jich bude bytostně týkat. Na tom, jestli v tomto strachu poskytují vlastní data, jim záleží až druhotně, případně vůbec.

Jednotlivý uživatel si přitom málokdy uvědomí, kdy, kde a jak moc zanechává ony digitální prachové stopy. Odklikávání souhlasů s podmínkami použití nebo přístupem přístroje ke kontaktům či médiím už je totiž stejně automatické jako pamatování si čísla účtu nebo platební karty. Je proto potřeba se na tyto záležitosti podívat z různých úhlů a složit si obsáhlejší obrázek. Příkladem budiž skandál Facebooku s reklamou při volbě amerického prezidenta.

Převzetí kontroly po malých krocích

Skutečností je, že vládní nařízení jako GDPR a podobné vytváří cenný rámec, ve kterém můžeme s našimi právy dále nakládat. Pokud se ale lidé nezapojí jednotlivě a aktivně, jejich efekt zůstane velmi omezen. Je také potřeba si pro sebe revidovat, jakou cenu platíme za služby typu Facebook a další. Existují i méně známé varianty těchto platforem (Mastodon), které staví na jiných principech a jejichž fungování je mnohem transparentnější.

Hlavním problémem ovšem zůstává náš omezený pohled na následky našich vlastních rozhodnutí a chování na internetu. Bude-li k dispozici snadný nástroj, jak naše stopy zmapovat, je možné se zaměřit na konkrétní oblasti a udělat kroky ke změně. Prvním je ovšem ochota si vůbec uvědomit, jak která zařízení používáme a co z našeho přístupu může vzejít. Nechat se nachytat jednou je chyba, podruhé už jde spíše o volbu.

Používáte aplikace s rozmyslem, nebo věci potvrzujete bezmyšlenkovitě?

Zdroj: ScienceNordic

Článek Digitální stopy člověk nechává všude, Jeníček a Mařenka byli ve větším bezpečí. Odborníci radí, jak opět převzít kontrolu nad svými daty se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Role věku a imunity

„Při pohledu na údaje si říkáme, jestli se covid-19 nakonec stane dětskou nemocí,“ prohlásil. Model ale nepracuje jen s predikcemi na další týdny nebo měsíce, zaměřuje se hlavně na dobu za 10 nebo 20 let. „Vytvořili jsme tu model strukturovaný podle věku, který má komponenty pro predikci toho, zda je člověk náchylný k nemoci, a uvažuje o rozdílných mortalitách vzhledem k věku,“ vysvětluje Stenseth. Dalším přidaným faktorem je také aktivita dle věku.

„Staří lidé se spolu nestýkají stejným způsobem jako mladá generace či lidé středního věku. Děti mají hodně kontaktu hlavně s generací svých rodičů a tak dále.“ Badatelé také zkoumali, co se bude dít, pokud bude imunita lidí krátkodobá, nebo naopak dlouhotrvající. Stejně tak počítali s možností reinfekce a zajímalo je, zda nová infekce způsobí spíše mírnější průběh, tedy ve srovnání s minulým setkáním jedince s chorobou.

Jako další z rodiny koronavirů

Pokud bude imunita proti covidu-19 trvat dlouhodobě a bude chránit před vážným průběhem, pak bude koronavirus kolovat nejvíce právě mezi dětmi. Břemeno nemoci pro společnost pak klesne. Během několika let se nákaza může chovat jako další koronaviry, které většinou způsobí jen mírné nachlazení. Ve větší míře bude napadat právě malé děti, které se s ním ještě nesetkaly nebo ještě nebyly očkované. Půjde tedy o první setkání bez předchozí ochrany.

Spekuluje se také o tom, že jeden z koronavirů, konkrétně HCov-OC43, stál za pandemií známou jako tzv. ruská chřipka z roku 1890 (asi milion obětí). Badatelé v roce 2005 predikovali, že tento virus přeskočil ze zvířat na lidi a začal se šířit právě kolem roku 1890. „Dnes je to lehký virus, který způsobuje slabé nachlazení, a většinou se projevuje právě u dětí.“ Je tedy možné, že dnešní pandemie skončí zcela totožným způsobem.

Očkování mladých lidí

Vědci zatím do modelu nepřidávali jako složku očkování, pracovali s variantou obecné imunity. Podle Stensetha je to pro mladou generaci stejně relevantní. „Když se očkujete, jste imunní po nějakou konkrétní dobu, neznáte však její přesnou délku. Starší ročníky mají odolnost nebo jsou imunní, zatímco mladá generace tak posílená není. Proto je potřeba začít uvažovat o očkování mladších ročníků, což je jen otázka času,“ uvedl.

Modelování také ukazuje rozdíly v tom, jak jsou zasahovány různé země, což souvisí se zastoupením mladých a starých. „Jižní Afrika má mladou populaci a vychází z toho relativně dobře. Na druhé straně Španělsko a Itálie mají větší podíl seniorů a z pandemie vyšly špatně, aspoň tedy z jejích prvních fází.“ Badatelé věří, že toto modelování bude užitečné pro vlády, když budou připravovat průběžná opatření. Nové údaje stačí jen zadat.

Virus s námi pravděpodobně zůstane

Není zatím jasné, zda půjde koronavirus kompletně vyhladit. Za svou historii dokázalo lidstvo zcela eliminovat jen pravé neštovice. Covid-19 se může stát endemickou chorobou, bude cirkulovat a zůstane na určité úrovni výskytu. Stenseth sám je přesvědčen, že přesně tak vývoj skončí, protože virus tohoto typu je velmi obtížné zcela zlikvidovat. Když se ho zbaví jedna země, bude zanedlouho importován odjinud. A například v Africe je úroveň vakcinace nízká.

Velmi pravděpodobně tak v některých zemích zůstane ve vyšší míře a nebude ho možné celosvětově zničit. V dlouhodobém horizontu se tak stane lehkou chorobou, která se bude více projevovat v zimních obdobích. Tehdy je naše imunita menší, protože naše odolnost mívá sezónní efekt. Bude to obdobné chování, jaké pozorujeme u klasické chřipky, jež má také své vzorce, které lze předvídat a připravit se na ně.

Jaký jste měli průběh nemoci, pokud jste se covidem-19 nakazili?

Zdroj: ScienceNorway

Článek Stane se covid-19 další z klasických nemocí jako nachlazení a rýma? Vědci popsali, jak moc je tento scénář pravděpodobný se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Skutečný průlom v použití AI

Ohledně možností a využití umělé inteligence panovalo hodně nadšení a více či méně konkrétních odhadů. Tohle je ovšem první případ, kdy takový systém opravdu přispěl k vědeckému výzkumu a průlomu. Systémy AlphaFold a RoseTTA se naučily 100 000 známých struktur. Následně už byly schopné najít vzorce a předvídat skoro všechny další proteiny. Stavěly přitom na 50 letech minulých experimentů.

Proteiny jsou něco jako muly buněčné práce. Přenáší kyslík a molekuly a plní nejrůznější další úkoly. Zajišťují tím správný průběh chemických reakcí, díky čemuž je například možná přeměna jídla na energii. Krom toho vytváří v buňkách nové materiály, které dovolují jejich množení. Provádí vlastně všechno, co si můžeme představit, a ještě mnohem víc. Všechny tyto funkce proteinů jsou umožněny díky jejich specifické trojrozměrné struktuře.

Jeden ze svatých grálů biologie

Bílkoviny v těle sestávají z 20 rozdílných aminokyselin s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Kouzlo je v tom, že každý protein je tvořen specifickou sekvencí těchto molekul. Pouhých 20 přírodních aminokyselin je tak sestaveno v mnoha kombinacích s prakticky nekonečnými možnostmi. Jejich přesná kompozice pak určuje, zda a jak se proteiny zformují do konkrétní trojrozměrné podoby.

Tímto také vznikají určitá „aktivní místa“, která bílkovinám poskytují různé funkce. Predikce skládání proteinů znamená schopnost předvídat tyto struktury ze sekvence aminokyselin. Pro řadu vědců je to jeden ze svatých grálů biologie. Tvar těchto struktur je zcela klíčový pro většinu procesů v lidském těle. Skrze predikci skládání proteinů můžeme porozumět mnoha dalším dějům, které s těmito molekulami souvisí.

Průlom hned na dvou frontách

To nám dává lepší nástroje pro chápání průběhu biologických procesů a také jejich design. Využití obou AI systémů tak řeší 50 let starý problém a současně nepochybně urychlí další objevy na tomto poli. Kdysi bylo totiž určení trojrozměrné struktury proteinů velmi zdlouhavým a také finančně náročným procesem. Ostatně i vývoj počítačových modelů trval celé dekády.

Aktuálně tedy vstupujeme do nové éry pro celou medicínu. Farmaceutické společnosti se vždycky musely ručně podívat na to, jak se potenciální léky dostanou do buněk. To bude teď mnohem jednodušší. Obrovská spousta procesů se dá následně zautomatizovat. Jde vlastně o nový základ pro odvětví výroby léků a také materiálů. Dostali jsme se tak zase trochu dál a celé naše porozumění biologickému světu se radikálně změnilo.

Jakých dalších objevů podle vás dosáhneme díky umělé inteligenci?

Zdroj: Forskning

Článek Skutečný průlom v použití umělé inteligence na poli biologie: Jde o svatý grál ve výrobě účinných léků, shodují se vědci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Bez kyslíku nebude nic

Až k predikovanému restartu dojde, bude zemská atmosféra velmi bohatá na metan, ale kyslíku tu bude opravdu poskrovnu. Stejná studie také podotýká, že díky této vlastnosti všech planet je zbytečné hledat někde jinde jakýkoli život. I naše vlastní kolonizační snahy budou jen snahou získat čas, protože tento cyklus nás čeká naprosto kdekoli. Pesimistický výhled vyšel z klimatického modelu Technického institutu ve státě Georgia.

Počítačová simulace počítala se změnou jasu Slunce a příslušným poklesem hladiny oxidu uhličitého. Ten se při zvyšující se teplotě rozpadá a méně oxidu uhličitého vede k menší míře fotosyntetického života. Což v první řadě znamená úbytek rostlin a tedy až raketově prudký pokles hladiny kyslíku. Jednoduše ho nebude mít co vyrábět. Dřívější modely obdobného typu počítaly se zmizením zemských oceánů přibližně v horizontu 2 miliard let.

Udušení ještě před oceány

Novější model vychází ze 400 000 předchozích provedených simulací a dochází k závěru, že se život udusí ještě dávno před odpařením veškeré povrchové vody. Jenže jak to tak vypadá, bude úbytek kyslíku mnohem rychlejší, než si dosud kdo dovedl představit. „Pro představu po tomto procesu zůstane asi jedna miliontina množství dnešního kyslíku,“ uvedl Chris Reinhard, který je jedním z autorů studie i modelu.

Budoucí proces je nevyhnutelným následkem neustále rostoucího solárního proudění. Tyto projevy jsou tlumeny sílami mezi atmosférou a hladinou oceánů, tyto vrstvy tak tvoří štít proti sluneční aktivitě. Vzhledem k odhadované rychlosti nejspíš nehrozí jakákoli možnost postupné adaptace jakýchkoli organismů na nové podmínky. Maximálně najít další zdroje kyslíku v jiném stavu, který by bylo možné následně použít.

Vymyslí do té doby lidstvo nějaký způsob přežití?

Zdroj: NatureGeoscience

Článek Až Země dokončí velký cyklus, umře všechno živé na planetě. Vědci předpověděli definitivní konec se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Není koronavirus jako koronavirus

Vzhledem k roku provedení experimentu se samozřejmě nejednalo o covid, který nás sužuje v současné době. Jediným měřítkem probíhající nemoci byly nejspíš použité krabice s kapesníčky. Pokus sám byl proveden se zvážením všech etických okolností. V laboratoři tehdy testovali jiný druh koronaviru, konkrétně 229E, který způsobuje jen lehké nachlazení. Jenže výsledky studie mohou poskytnout vodítka pro možné závěrečné směřování onemocnění covid-19.

Co bude tedy následovat za delta variantou a vrátí se virus v dalších letech? Při prvním světovém rozmachu existovala určitá naděje, že se podaří tzv. vrátit džina zpátky do lahve. Tedy kompletně nákazu vyhladit, jako se to povedlo s posledním koronavirem v roce 2003. Postupem času se naděje smrskly do možnosti lokálního vyhlazení. Některé oblasti mohou dosáhnout kolektivní imunity a vystačí si s omezeným cestováním a dalšími postupy.

Vývoj nesplňuje podmínky záměru

Jenže aby se dalo dosáhnout stabilního vyhlazení nákazy, musí být sám virus stabilní. V případě absence mutací může jednou vytvořená vakcína fungovat opravdu dlouhodobě. Jenže ne všechny viry se tak chovají, běžná chřipka mutuje opravdu svižně, proto jsou každoročně nové vakcíny. Virus se vyvíjí tak rychle, že ho náš imunitní systém už nedokáže rozeznat. Lokální vyhlazení tedy závisí právě na rychlosti proměn genetické sekvence viru.

Na počátku pandemie převažoval názor, že původce covidu příliš mutovat nebude, a prvních asi šest měsíců tomu odpovídalo. Někdy kolem Vánoc 2020 se ale způsob jeho fungování drasticky změnil. Vědci v Jižní Africe tehdy oznámili variantu schopnou reinfekce. Virus se tedy změnil natolik, že se vyhnul imunitě založené na předchozí infekci. Za pár týdnů oznámila další variantu Británie, ta byla zase o polovinu nakažlivější než původní verze.

Za život jsme chytili už mnoho koronavirů

Pro někoho to může být překvapení, ale i před covidem-19 tu bylo obrovské množství koronavirů. Existují čtyři hlavní varianty, z nichž první dvě infikují lidi po celá staletí, druhé dvě poslední dvě dekády. Tyto mutace jsou tak běžné, že v době, kdy děti přijdou do školky, už nejspíš prodělaly všechny čtyři. Několik studií naznačuje, že novými formami se nejspíš nakazíme vždycky pravidelně s odmlkou několika let. Jenže jakou roli zde hraje imunita?

Vysoká odolnost proti těmto kmenům vydrží méně než 12 měsíců. Během celého života jich tak jeden člověk chytne minimálně několik desítek, přesto si jich obvykle ani nevšimneme. I když nás takový virus napadne, život normálně pokračuje, školy i kostely zůstávají otevřené. Lidé jsou uvnitř hospod a barů. Proč tomu tak je? Protože tyto koronaviry většinou způsobí jen nachlazení a mají průběžně na svědomí asi třetinu všech případů rýmy a kašle u dospělých.

Stane se covid-19 běžným nachlazením?

Podle některých badatelů se i covid-19 stane nakonec dalším z běžných sezónních onemocnění. Jinými slovy, půjde o lehkou nemoc podobnou chřipce, která spíš otravuje, než ohrožuje. Tomu nasvědčují i počítačové simulace, které jsou poslední roky zpřesňovány stále novými údaji. Aby se tohle s covidem stalo, musí nastat dvě okolnosti. Zaprvé ochrana proti vážnému průběhu musí dlouhodobě vydržet, ať už po několika nákazách nebo vícenásobném očkování.

Zadruhé musí být covid stále velmi mírný, pokud jde o nákazu u dětí. I když se i u nich občas objevují vážné průběhy, obecně je pro ně koronavirus malým rizikem. Jejich imunitní systém reaguje velmi přesně a zároveň svižně. Jestli tohle vydrží, nakazí se velmi záhy a tělo si vystaví imunitu, která vydrží až do dospělosti. Stavba této imunity ovšem potrvá celé roky, proto je aktuálně tak podstatné očkování. Čím rychleji ho bude mít každý, tím dříve bude covid-19 jen rýmičkou.

Prodělali jste vy nebo někdo z rodiny covid-19?

Zdroj: NPR

Článek Poslední dějství covidu? Vědci mají nové poznatky, jaký bude další vývoj viru a kam pandemie míří se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak to bude vypadat po roce 2100?

Výhled do roku 2100 je jistě poučný, ovšem dnes narozeným lidem bude v té době 70 let. Otázkou je tedy, jak bude vypadat svět jejich dětí a vnuků. Zastavíme v tom období oteplování? A pokud ne, jaké další dopady bude mít na planetu? Už jsme byli v historii svědky více revolucí – technologických, politických i kulturních. Pokud nezastavíme dlouhodobý trend, za 500 let budeme ve světě, kde bude hlavní starostí prosté přežití.

V oblasti amazonských pralesů bude pokračovat a zrychlovat úbytek vegetace, až mohutné porosty zcela zmizí. Terén se přiblíží těm americkým lokalitám, kde jedete pustinou celé hodiny a jednou za čas narazíte na záblesk civilizace. Americký středozápad se adaptuje na tropické podnebí a pěstování olejových palem a dalších využitelných plodin. Pole budou nejspíš kompletně obsluhována drony, lidské aktivity i přítomnosti bude naprosté minimum.

Planeta pro lidi mimozemská

Země té doby bude oku dneška připadat jako zcela cizí svět, i když pro pozdější generace to nejspíš takový skok nebude. Obecným trendem bude adaptace všech oblastí lidské činnosti na postupný vzestup teplot, skafandry pro osobní použití budou nejspíš normou. Stejně tak už zmíněná robotická obsluha zemědělství i dalších aktivit, které vyžadují operace na rozsáhlých územích. I přes podniknutí urgentních kroků tomuto výhledu asi neunikneme.

Máme tak v zásadě dvě možnosti, které se ovšem budou doplňovat. Ohřevu se nejspíš v nějaké míře nevyhneme, je tedy potřeba se připravit na život ve zcela jiných podmínkách. S tím souvisí pátrání po planetách, na které bychom se v budoucnu mohli dostat. Protože ať se nám to líbí, nebo ne, obleky a technika použité výlučně v kosmu mohou v budoucnu být běžnou potřebou. A ilustrace ze starých děl literatury science fiction budou denní realitou.

Jak bude podle vás vypadat planeta za několik staletí?

Zdroj: IFLScience

Článek Modely změny klimatu pro následující roky děsí odborníky po celém světě. Ukazují planetu Zemi jako zcela odlišný svět se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Snadné průběžné sledování

Běžně používané krevní testy je potřeba odebrat a následně analyzovat, což samo o sobě zabere nějaký čas. Nový biomarker je možné sledovat nepřetržitě na přístrojích napojených přímo na tělo pacienta. Sledování údajů u 140 covidových pacientů odhalilo, že v 74 % případů se před výrazným zhoršením stavu objevila změna tzv. vln QRS na záznamu EKG. Průměrný čas od prvního zachycení daného vzorce do okamžiku smrti pacienta byl 52 hodin.

Výzkum ukázal, že zmenšující se vlnové vzorce na EKG záznamu mohou být pro léčbu pacientů často klíčovým nástrojem. Personál díky nim může velmi rychle zachytit prudké změny stavu a adekvátně zasáhnout. To je kritické právě s opětovně rostoucími počty nemocných, kdy je jakýkoli nástroj dovolující predikci stavu velmi cenným. Stejný vzorec se objevuje i u pacientů s chřipkou, pokud se má jejich stav rapidně zhoršit.

Predikce v rámci dní

Průměrný čas od prvního výskytu byl u chřipkových pacientů kolem šesti dní. Což jen svědčí o tom, že covid-19 je mnohem zhoubnější než klasická chřipka. Metoda LoQRS vyžaduje sledování několika testů v řadě, než je možné změnu konkrétního vzorce zachytit. Vedoucí výzkumného týmu proto navrhuje dělat tato měření všem covidovým pacientům už v momentě přijetí do nemocnice. Vznikne tak počáteční bod, na který je možné navázat.

Sledování pomocí EKG by se mělo stát průběžným nástrojem pro všechny pacienty s covidem-19. Zároveň je třeba věnovat zvýšenou pozornost těm, u kterých nenastává zlepšení jejich stavu. Právě to je moment pro podrobnější sledování. Stagnace stavu pacienta může být snadno tichem před bouří, tedy klidem před prudkým zhoršením. Personál by se na tuto situaci měl připravit, takže následně nebude zaskočen a může adekvátně reagovat.

Máte obavy ze zdravotních komplikací při covidu-19?

Zdroj: NewAtlas

Článek Úmrtí na covid-19 lze nyní předpovědět několik dní předem. Nový objev usnadňuje lékařům práci se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Plné, půlky a několik tág

Bohužel většina her kulečníku rozhodně nekončí takto hladce, a to ani ty profesionální. Kulečník pochází z 15. století a jde stejně tak o hru proti protivníkovi, jako o prostou snahu porazit náhodu. Jenže co kdyby existovala matematická zákonitost? Co kdyby mohl mít hráč na své straně tajný návod, jak hrát lépe? Něco takového nejspíš opravdu existuje a zahrnuje to problematiku oněch dynamických systémů.

Dynamické systémy se časem mění a jsou kontrolovány konzistentními pravidly. Porozumění takovým zákonitostem dovoluje kalkulaci dráhy planet či růstu rostlin, ale umožňuje také ovládnout kulečníkový stůl. V jeho případě je tvar tím, co rozděluje hru na jednoduchou nebo nemožnou. Čtverec a obdélník jsou ty nejjednodušší tvary. Platí v nich totiž, že úhel dopadu rovná se úhel odrazu, takže koule, která narazí do okraje, bude pokračovat pod stejným úhlem.

Předvídatelnost znamená kontrolu

Z těchto zákonitostí vycházejících z tvaru lze kalkulovat, co nastane po konkrétním úderu. Problémy přicházejí při střetu s koulemi, protože kruh je mnohem komplexnější tvar. Jakmile se předvídatelná dráha koule setká po rovné hraně s další koulí, šance na predikci rapidně klesá. Stejně je tomu v momentě, kdy na hrací ploše přibývají další prvky. Pozornost věnovaná této prosté geometrii vám může při hře velmi pomoci.

Samozřejmě k tomu ale nedojde přes noc. Vynikající hráči se ostatně málokdy považují za vynikající matematiky. Stovky absolvovaných her a cvičení jim ale pomohly natrénovat správný způsob vnímání herní plochy. Jejich hra probíhá na stejném principu – zákony jsou totožné – ovšem jejich přístup je mnohem praktičtější. Netráví rozhodně dny u tabulí s nákresy, ale zkouší a zkouší, až jsou schopni vidět budoucí dráhy s velkou přesností.

Zdroj: PopularMechanics

Článek Buďte mistři v kulečníku, snadno a rychle. Matematika vám pomůže dostat hru na další úroveň se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nový protivník na bojišti

Zajícem v globální bajce je metan. Jde o druhý nejčastější skleníkový plyn na zemi a v uzavření uvnitř atmosféry je asi 25krát výkonnější než oxid uhličitý. Jenže taky vydrží mnohem kratší dobu a v atmosféře vydrží méně než deset let. Takže byl poměrně dlouho přehlížen coby výrazná příčina oteplování naší planety. Tento pohled byl v poslední zprávě IPCC konečně opraven a emise metanu byly stanoveny jako priorita, kterou je potřeba bedlivě sledovat.

Mnoho lidí napadne, že největším zdrojem metanu na planetě budou asi krávy, což dává smysl. Zemědělství je obecně jedním z největších přispěvatelů emisí, hlavně kvůli živým zvířatům a jejich zažívání. Jenže metan pochází prakticky ze všech přírodních procesů jako je kompostování, močály a fosilní paliva. Navíc jsme v minulosti také podcenili metan uvolňovaný přímo lidskou činnosti. Tato hladina je nyní 10krát vyšší, než je záhodno.

Jak se dá metanu vlastně zbavit?

Zpráva IPCC jasně uvádí, že i když se metan objeví v atmosféře jen nakrátko, rozhodně má vliv na smrtící změny, které na klimatu pozorujeme. Abychom svět uchránili před obrazným pádem z útesu, kdy už nebude cesta zpátky, je třeba produkci metanu omezit stejně jako emise oxidu uhlíku. Kritické je to, co se bude dít v několika dalších dekádách. Už teď totiž vidíme větší požáry, větší sucha, úbytek zemědělské produkce a více záplav.

S predikcí IPCC pro celkový závod budou nejdůležitější konkrétní postupy. USA se vydává správným směrem a metanová pravidla pro ropné a další společnosti jsou opět na stole. Producenti masa a mléčných výrobků testují nové technologie, aby produkci těchto plynů omezili. A mezinárodní skupiny a iniciativy pracují na klíčové složce, tedy plýtvání jídlem. Máme rozhodně co dělat a pomalá a stabilní práce už to tentokrát moc nezachrání.

Zdroj: PopularScience

Článek Zapomeňte na emise oxidu uhličitého. Metan je další skleníkový plyn, který si už lidstvo nemůže dovolit ignorovat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.