Jedna aminokyselina, která mění trávení

Celý příběh se odehrává na molekulární úrovni. β-kasein, bílkovina tvořící zhruba třicet procent všech mléčných proteinů, existuje v několika genetických variantách. Dvě nejdiskutovanější nesou označení A1 a A2. Odlišuje je jediná aminokyselina na pozici 67 řetězce: varianta A2 tam má prolin, varianta A1 histidin. Zdánlivá drobnost, jenže právě histidin umožňuje, aby se při trávení odštěpil peptid zvaný β-kasomorfin-7 (BCM-7). Varianta s prolinem toto štěpení neumožňuje.

Každá dojnice nese dvě kopie genu pro β-kasein. Kráva s genotypem A2A2 produkuje výhradně variantu A2 po celý život. Žádná úprava v mlékárně, žádná filtrace, žádné přidávání enzymů. Mléko projde standardní pasterací a stáčí se do lahve. Rozdíl vzniká v organismu zvířete, nikoli na výrobní lince.

Proč se A1 varianta rozšířila po celém světě

A2 β-kasein bývá v odborné literatuře popisován jako ancestrální forma, tedy původní podoba bílkoviny, kterou produkovaly divoké předchůdkyně dnešního skotu. Varianta A1 je odvozená mutace, která se rozšířila během vývoje evropských taurinních linií. Zásadní akcelerátor přišel ve dvacátém století: globální expanze holštýnsko-fríské genetiky, selektované primárně na objem mléka, zvýšila frekvenci A1 v komerčních stádech po celém světě.

Některá plemena si přitom vysoký podíl A2 zachovala. Jersey, Guernsey, normandský skot nebo Brown Swiss patří mezi linie s přirozeně vyšším zastoupením A2 genů. V českém kontextu je zajímavý domácí strakatý skot, u jehož sledované populace uvádí metodika Výzkumného ústavu živočišné výroby genotyp A2A2 v podílu 64,7 procenta. Podle výsledků kontroly užitkovosti za období 2024/2025 se v tuzemsku eviduje přes tisíc laktací Jersey a 180 laktací normandského skotu. Genetický základ pro A2 produkci tu tedy existuje.

Komu A2 mléko skutečně prospěje, a komu nikoli

Randomizovaná dvojitě zaslepená crossover studie z Purdue University porovnávala tři ramena: běžné mléko, A2 mléko a bezlaktózové mléko. Účastníci s porušeným vstřebáváním laktózy hlásili po A2 mléce nižší skóre bolestí břicha a nižší produkci vodíku v dechových testech oproti konvenčnímu mléku. Systematický přehled v časopise Nutrition Reviews hodnotí lidské důkazy pro trávicí symptomy jako středně silné, zatímco pro ostatní zdravotní dopady zůstává jistota nízká až velmi nízká.

Klíčové rozlišení, které marketingové materiály občas zamlžují:

• Trávicí citlivost na běžné mléko — část těchto lidí může po A2 mléce zaznamenat úlevu, protože se při trávení neuvolňuje BCM-7.
• Laktózová intolerance — A2 mléko obsahuje laktózu stejně jako jakékoli jiné kravské mléko. Bezlaktózové mléko řeší cukr, A2 mléko řeší typ bílkoviny. Jde o dvě zcela odlišné kategorie.
• Diagnostikovaná alergie na mléčnou bílkovinu — alergologické organizace doporučují vynechat veškeré formy mléčných proteinů včetně kaseinu i syrovátky. A2 výrobky na etiketě stále nesou alergen „mléko“.

Podle nás dává A2 mléko největší smysl lidem, kteří po sklenici běžného mléka cítí nadýmání či diskomfort, ale nemají diagnostikovanou alergii ani prokázanou laktózovou intoleranci. Pro ně může jít o praktický experiment za padesátikorunu.

Kde A2 mléko v Česku koupíte a kolik zaplatíte

V září 2026 je nejsnáze dohledatelným zdrojem online retail. Rohlik.cz nabízí v kategorii A2 mléka mimo jiné:

Vedle samotného mléka se v nabídce objevují A2 jogurty, jogurtová mléka a čerstvé sýry. Certifikaci producentů zajišťuje ČSCHMDPS, který zároveň varuje před matoucím označením „mléko s obsahem beta kaseinu A2″, takový popis může budit dojem čistého A2 produktu, přestože jde o běžné mléko se směsí obou variant. Spolehlivým vodítkem je logo certifikace a genotyp A2A2 uvedený na obalu.

Plošné zalistování v kamenných hypermarketech a supermarketech se zatím nepodařilo ověřit. Kdo chce A2 mléko vyzkoušet, měl by začít malým množstvím, ideálně bez dalších mléčných výrobků ve stejný den, a sledovat reakci organismu během čtyřiadvaceti hodin.

Tři pilíře, které z farmářské speciality udělaly retailový segment

Aby se A2 mléko dostalo z pastvin do e-shopového košíku, musely se spojit tři dosud oddělené věci: genotypizace stád s oddělením dojnic A2A2, laboratorní ověření finálního produktu a důvěryhodné označení pro spotřebitele. V Česku se tato infrastruktura poskládala teprve v průběhu roku 2026, certifikace chovatelského svazu, analytická nabídka jihlavského veterinárního ústavu a retailová kategorie na jednom z největších online prodejců potravin. Dá se čekat, že s rostoucí poptávkou přibydou další producenti i distribuční kanály.

Článek Mléko A2 se objevuje v obchodech. Neprošlo žádnou úpravou, přesto je vhodné pro alergiky. Obsahuje původní kasein, který krávy měly před staletími šlechtění se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Šelak: pryskyřice z hmyzí sekrece na vaší slupce

Slovo „šelak“ většina lidí zná z laků na nábytek. V potravinářství označuje totéž: purifikovanou pryskyřičnou sekreci červce druhu Kerria lacca, drobného hmyzu rozšířeného hlavně v Indii a jihovýchodní Asii. Americká lékopisná monografie (USP) ho definuje jako vyčištěný přírodní lak; populární zkratka „indické ploštice“ je tedy zjednodušení, ale podstata sedí: jde o živočišný produkt, který po zpracování vytváří lesklou, vodě odolnou bariéru.

Na povrchu jablka plní šelak hned trojí funkci. Zpomaluje odpařování vody, brzdí oxidaci dužiny pod slupkou a dodává plodu atraktivní lesk. Podle amerického ministerstva zemědělství (USDA) kombinují výrobci šelakové povlaky s mastnými kyselinami, karnaubou, kandelilovým voskem nebo dřevitými pryskyřicemi, aby dosáhli optimální konzistence a přilnavosti.

Cesta povlaku na jablko: od sadu přes balírnu do regálu

Představa, že si farmář jablko otře o rukáv a pošle ho do obchodu, patří do reklamních spotů. Skutečný řetězec vypadá jinak:

• Sklizeň: plod nese na slupce vlastní přírodní vosk, součást kutikuly. Některé odrůdy ho mají výrazný jako bělavý „waxy bloom“, jiné spíš jemně mastný.
• Mytí a kartáčování: v balírně stroje odstraní nečistoty, listí a zbytky postřiků. Zároveň ale strhnou podstatnou část přirozeného ochranného povlaku.
• Aplikace jedlé vrstvy: na očištěný povrch se nanese potravinářský povlak. Podle oborového sdružení USApple stačí na jedno jablko zhruba dvě kapky směsi; přibližně 0,45 kg (jedna libra) povlaku pokryje až 160 000 kusů ovoce.
• Expedice: ošetřený plod putuje do distribučního skladu a odtud na pult obchodu.

Výsledek? Jablko, které vydrží v chladírenském řetězci výrazně déle. Studie publikovaná letos v recenzovaném časopise Discover Food změřila u odrůdy Golden Delicious při 4 °C trvanlivost přes pět měsíců s povlakem oproti dvěma měsícům bez něj. Při pokojové teplotě se rozdíl zúžil na dva měsíce versus jeden. Povlak tedy funguje jako skladovací technologie; slupka se stává součástí logistiky.

Evropská pravidla: povoleno, ale bez povinnosti informovat

Pro jablka prodávaná v českých obchodech rozhoduje unijní legislativa, konkrétně nařízení Komise (EU) č. 1147/2012, které pro čerstvé ovoce výslovně povoluje glazovací prostředky E901 (včelí vosk), E903 (karnaubský vosk), E904 (šelak) a E905 (mikrokrystalický vosk). Americká FDA má vlastní seznam a vlastní pravidla značení, pro český regál jsou irelevantní.

Klíčový detail ovšem tkví jinde. Nařízení Komise (EU) 2025/651 v recitálech připomíná, že unijní právo neukládá obecnou povinnost spotřebitele o použitých aditivech na čerstvém ovoci informovat. Komise argumentuje tím, že zákazníci použití těchto látek „neočekávají“. Paradox je zřejmý: právě proto, že o povlaku nevíte, vám o něm nikdo říkat nemusí.

V USA je situace odlišná; FDA vyžaduje, aby voskované či potažené ovoce neslo odpovídající označení. Další rozdíl se týká morfolinu, emulgátoru běžného v amerických recepturách povlaků. Britský Government Chemist i výzkum USDA potvrzují, že v EU je morfolin pro voskování ovoce zakázaný. Evropské balírny pracují s jinými emulgačními systémy.

Bio jablka a iluze čistoty bez povlaku

Označení „bio“ automaticky nezaručuje nepotaženou slupku. Evropský obchodní průvodce CBI pro vstup jablek na unijní trh počítá s organickými variantami povlaku, organickým včelím voskem nebo organickou karnaubou. Americký certifikační systém OMRI řeší šelak, karnaubu i dřevitou pryskyřici v rámci pravidel pro ekologickou produkci. Certifikace řeší původ a čistotu suroviny, nikoli absenci povrchové vrstvy jako takové.

Kdo chce jablko skutečně bez průmyslového povlaku, musí hledat lokální dodavatele, kteří plody nemyjí průmyslově a neposílají je přes balírnu, typicky farmářské trhy nebo bedýnkové programy.

Jak průmyslový povlak na jablku poznat a zbavit se ho

Spolehlivá vizuální identifikace je téměř nemožná. Přirozený vosk bývá sám o sobě lesklý, u některých odrůd dokonce výrazně mastný. Jediná viditelná stopa se objeví, když šelakový povlak zareaguje na chlad a kondenzaci; americké inspekční pokyny USDA popisují bílý, krustovitý nebo šupinatý povrch jako známku přestřeleného rezidua.

Odstranění? Částečné. Krátké drhnutí měkkým kartáčkem ve vlažné vodě a důkladný oplach sejmou svrchní vrstvu a povrchové nečistoty. Úplné smytí povlaku ale čekat nelze, směs je navržená tak, aby na slupce držela i v náročných podmínkách distribučního řetězce. Saponáty oborový zdroj USApple nedoporučuje, protože porézní povrch ovoce je vstřebává.

Z hlediska bezpečnosti ovšem důvod k panice chybí. Unijní legislativa dovoluje na neopracované potraviny pouze aditiva s výslovnou výjimkou v seznamu povolených látek. Množství na jednom plodu se pohybuje v řádu mikrogramů. Skutečné překvapení je informační, nikoli zdravotní: supermarketové jablko prostě prošlo procesem, o kterém vám etiketa nic neříká. A ani nemusí.

Článek Lesklá jablka v supermarketu klamou slupkou. Pod leskem je vosk z hmyzu, pryskyřice a tenká vrstva plastu se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Jak přesně slovenský Seniorský den funguje

Program Billa spustila na Slovensku v lednu 2026, zpočátku s limitem nákupu do padesáti eur a jen ve vybraných prodejnách. V prvních měsících podmínky ladila, v únoru testovala dvoudenní variantu v omezeném počtu prodejen, stále se stropem. Zlom přišel 15. dubna: závazná pravidla akce nově platí ve všech slovenských prodejnách, každou středu od 7:00 do 11:00, bez horní hranice částky.

Podmínky pro čerpání:

• Věk 60 a více let, ověřený přes datum narození v profilu.
• Aktivní BILLA Bonus karta nebo aplikace načtená u pokladny.
• Maximálně jedna sleva na zákazníka za den.
• Sleva se neodečítá automaticky bez karty, bez načtení Bonusu pokladna nic nesrazí.

Výluky z akce zahrnují tabák a e-cigarety, počáteční kojeneckou výživu, noviny, časopisy, poukázky, dárkové karty, dobíjecí kupóny, zálohované obaly a produkty sushitime. Prakticky jde o marginální výseč běžného nákupu. Na maso, mléčné výrobky, ovoce, pečivo i drogerii sleva platí.

Proč to Čechy štve: stejná značka, jiný přístup

Klíčový bod frustrace neleží v podmínkách samotné akce. Leží v hranici. Dana Bratánková z české Billa pro TN.cz uvedla, že tuzemská pobočka obdobnou seniorskou akci nechystá. Žádný termín, žádný pilotní test, žádný příslib „do budoucna“.

Český BILLA klub přitom existuje a funguje, nabízí body za nákupy, produktové kupóny v aplikaci a jednorázový 10% narozeninový kupon na celý nákup. Jenže narozeniny má člověk jednou ročně. Slovenský senior může teoreticky čerpat slevu dvaapadesátkrát za rok, pokaždé z neomezeného nákupu. Rozdíl v reálné úspoře je propastný.

Podle nás jde o strategické rozhodnutí, ne o opomenutí. Billa na Slovensku dlouhodobě tlačí zákazníky do digitálního věrnostního programu BILLA Bonus a seniorský den je silný retenční nástroj, který nutí k registraci, práci s aplikací a pravidelným středečním návštěvám. Česká pobočka zjevně volí jinou cestu.

Co nabízí konkurence v Česku

Žádný velký český řetězec aktuálně neprovozuje pravidelný seniorský den s plošnou slevou na celý košík. Srovnání vypadá takto:

Regionálně nejblíž mělo Tesco na Slovensku, které v roce 2023 nabízelo seniorům 60+ pětiprocentní slevu na celý pondělní nákup. Billa tedy nevymyslela model od nuly, ale zdvojnásobila procento a odstranila i strop.

Co si z toho odnést

Pro českého seniora nakupujícího v Bille se reálně nic nemění, ani k lepšímu, ani k horšímu. Žádná výhoda nepřibyla, žádná nezmizela. Frustrující je vědomí, že pár desítek kilometrů za hranicí tatáž firma umí nabídnout víc. Pokud česká Billa sleduje reakce zákazníků, signál je jasný. Otázka zní, jestli ho chce slyšet.

Článek Obří slevy na celý nákup! Slavný řetězec zavedl novinku, která Čechy pořádně naštve se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Když se ze superpotraviny stane „špinavý“ rekordman

Možná jste o tom už zaslechli, ale v Americe každý rok neziskovka Environmental Working Group sestavuje žebříček „Dirty Dozen“ neboli Špinavou dvanáctku. Jde o seznam ovoce a zeleniny, které v sobě mají nejvíc zbytků pesticidů. A podržte se, pro rok 2025 si špenát suverénně dokráčel pro zlatou medaili. Sesadil dokonce i jahody, které si na trůnu hověly skoro dekádu, a o parník předehnal i hrozny vína, které na tom v podobných testech také nebývají bůhvíjak.

Laboratoře prohnaly přístroji přes 53 tisíc vzorků a výsledek byl u špenátu celkem tristní. V průměrném pytlíku listů našli směsku hned několika různých chemikálií. Nejde o to, že by vás jeden lístek poslal na ARO, ovšem co s naším tělem udělá tenhle dlouhodobý „koktejl“ různých látek, které se v těle potkají, to už je jiná písnička.

Proč zrovna tyhle zelené lístky?

Říkáte si, proč to schytal zrovna chudák špenát a ne třeba taková cuketa? Odpověď je jednoduchá: je to v jeho stavbě. Listy špenátu jsou členité (samý záhyb a prohlubeň), takže se v nich postřiky drží jako klíště. Navíc na rozdíl od takového banánu nebo avokáda, které mají poctivou „pláštěnku“ v podobě slupky, nemá špenát žádné brnění. Do jeho jemných listů se chemie vpije jedna dvě. A co se jednou vpije dovnitř, to pod tekoucí vodou prostě neopláchnete, i kdybyste se snažili sebevíc. Tak to prostě je. Pokud to tedy půjde, kupujte raději BIO kvalitu. U ní budeme mít jistotu, že na vás žádný chemický koktejl čekat nebude.

Článek Skrytá hrozba v salátu: Oblíbená „superpotravina“ Čechů je plná chemie, potvrdily testy se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Levné oblečení i nářadí za zlomek ceny v Ostravě

Nová prodejna se otevře pod názvem Lidl Outlet Moravia. Brány se zákazníkům otevřou v pondělí 2. března v 9 hodin, a to přímo ve známém areálu Outlet Arena Moravia. A pokud se bude opakovat scénář z minulých let, bude to pěkný hukot, jak v redakci soudíme.

Podle vyjádření jednatele společnosti Petra Kruly jde o smysluplný doplněk klasické sítě. „Outletový koncept vnímáme jako smysluplný doplněk naší standardní sítě prodejen. Umožňuje nám efektivně pracovat se skladovými zásobami a zároveň zákazníkům nabídnout atraktivní ceny u vybraných produktů,“ řekl exkluzivně pro média. Jednoduše řečeno – to, co by jinak leželo ve skladu, dostane druhou šanci.

Praha a Olomouc zažily nákupní šílenství

Nejde přitom o premiéru. Lidl si už outlet vyzkoušel v Praze a Olomouci. A zájem byl obrovský. Pražskou prodejnu navštívilo v průměru až deset tisíc lidí týdně a leckdy museli koupěchtiví zákazníci čekat i několik hodin. Fronty se tvořily ještě před otevřením a některé kousky zmizely z regálů během pár hodin.

Obě prodejny ale byly jen dočasné a po určité době skončily. Právě proto se kolem ostravského otevření zvedá vlna očekávání. Pokud můžeme soudit podle předchozí nabídky, největší zájem bude o dílenské sady Parkside nebo sezónní oblečení. Ty proto jistě zmizí jako první. Takže kdo zaváhá, nemusí dostat nic.

Článek Lidl láká republiku na slevový ráj. Otevře nový outlet. Lidé se už nemohou dočkat se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Digitální cedulky v českých obchodech

Průkopníkem nové inovace by se měl stát obchodní řetězec Billa, který digitální cedulky už v některých sekcích zavádí. Setkat se s nimi můžete například u ovoce a zeleniny. Digitální cenovky sice představují značnou investici, ale zároveň s sebou přináší spoustu výhod a z dlouhodobého hlediska také nemalou úsporu peněz i času. Jedná se tudíž o investici, která slibuje určitou návratnost a benefity navíc. Předně se v tomhle ohledu mluví o velké úspoře papíru, jak uvádí web Aazdraví.cz.

Cenovky potravin se v některých obchodních řetězcích mění téměř denně v závislosti na aktuální slevové akci. Většinou se jedná o komplikovaný proces. Tištěné cenovky musí pracovníci vyměnit ručně, což je značně zdlouhavé, a navíc může docházet k omylům, na které následně doplatí zákazníci. Staré cenovky navíc pokaždé skončí v koši. Digitální cedulky by celý proces přeceňování potravin usnadnily. Ceny by bylo možné měnit centrálně a řetězec by ušetřil spoustu peněz na tištění papírových cenovek.

Konec čeká také letáky a účtenky

Digitální cedulky však nejsou jediným artiklem, který se v blízké budoucnosti změní. Už nějakou dobu se mluví o zavedení recyklační daně na tisk slevových letáků, která by jejich produkci značně omezila. Papírové letáky totiž představují významný odpadní artikl, který akorát zaplňuje naše poštovní schránky. Mnohé řetězce už nyní přechází na digitální verzi letáků, která je přístupná ve věrnostní aplikaci daného obchodního řetězce.

Redakce VědaŽivě

20 září, 2025

V žádném případě nenechávejte účtenky na pokladně. Stáváte se tím snadnou kořistí pro podvodníky

Podobný osud čekají také papírové účtenky za nákup. Už dnes vám dají některé řetězce na výběr, zda chcete účtenku vytisknout nebo nikoliv. V případě obchodního řetězce Lidl pak máte možnost dostávat elektronickou účtenku přímo do věrnostní aplikace. Zatímco dnes se stále jedná spíše o výjimečné případy, brzy by se mělo jednat o standard, který výrazně omezí spotřebu papíru a jeho hromadění v odpadních kontejnerech. Je však velmi pravděpodobné, že především starší generace budou mít s chystanými změnami problém.

Článek Nové cedulky v českých obchodech: Budou jenom elektronické. Hlavně důchodci s tím budou mít problém se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nákup v tomto obchodě si raději rozmyslete

Nabízí všechno, na co si vzpomenete. Nakoupíte zde oblečení, kosmetiku, elektroniku i nejrůznější vychytávky do domácnosti, které nikde jinde nenajdete. Nákupy v tomto obchodě navíc nijak nezatíží vaši peněženku, protože vše se prodává za směšně nízké ceny. Právě proto si tak rychle získal oblibu u milionů zákazníků.

Přesto byste měli být při nákupu na Temu obezřetní. Nízká cena se zákonitě podepíše na nižší kvalitě zakoupeného zboží, takže obdržený produkt vůbec nemusí odpovídat reklamnímu obrázku a vy zbytečně přijdete o své peníze. Opatrní byste měli být především v případě levné elektroniky, která mnohdy nesplňuje všechny potřebné bezpečnostní testy a může představovat potenciální riziko. Největším rizikem Temu však je množství osobních dat, které od uživatelů sbírá.

V hledáčku NÚKIB

Internetová tržnice Temu se nedávno dostala i do hledáčku Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Těžkou hlavu jim dělá právě množství dat, které aplikaci při nákupu v tomto obchodě vědomě i nevědomě předáte. Ačkoliv má Temu sídlo v americkém Bostnu, jeho mateřská společnost PDD Holdings Inc. sídlí v Šanghaji, jak uvádí web Mobilizujeme.cz. Jedná se tak o čínskou aplikaci, která může vzhledem k tamnímu režimu představovat potenciální nebezpečí.

Společnost není transparentní ohledně způsobu zpracování získaných dat a nikdo netuší, kde tato data vlastně končí a co se s nimi děje. Jedná se přitom o tak citlivé údaje, jako je jméno, adresa, telefonní číslo nebo platební údaje. Aplikace se bez vašeho vědomí dokáže dále dostat k vašim fotografiím nebo k profilům na sociálních sítích. Pokud jí k tomu dáte povolení, získá také údaje z vaší GPS polohy. Všechny tyto údaje mohou být v nesprávných rukou zneužity.

Redakce VědaŽivě

14 března, 2024

Varování: Nakupování na Temu je skutečný hazard, každý zákazník může během pár minut přijít o všechny peníze

Stejná společnost stojí také za Pinduoduo

Největší vykřičník však představuje skutečnost, že Temu vlastní stejná společnost, která stála za zrodem aplikace Pinduoduo. U této aplikace bylo prokázáno, že kromě sbírání citlivých dat navíc obsahovala škodlivý kód. Po tomto odhalení byla aplikace stažena z Google Play a její vývojáři byli propuštěni. Ti samí vývojáři však byli následně najati k tomu, aby vyvinuli aplikaci Temu. To je další důvod, proč si nákup v tomto obchodě raději rozmyslet.

Článek Máte v plánu nakupovat v tomto obchodě? Raději si to rozmyslete, můžete přijít o mnoho peněz se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Slabiny obchodů

Už dávno jsou známé některé praktiky, které například zahrnují samoobslužné pokladny. Zákazníci například přišly na způsob, jak ušetřit u potravina váhu, uvádí web Události247. Na pokladně při vážení zmáčkli jinou potravinu, která měla výrazně nižší cenu. Pokladní při kontrolách takto přišly i na rozdíl 30 korun oproti skutečné ceně. K dalším podvodům dochází také díky službě Scan&Go, kdy si zákazník markuje své zboží zcela sám už během nakupování.

Službu Scan&Go nabízí například obchodní řetězec Kaufland, Globus, Albert nebo Tesco. Obchody díky této službě přistupují stále častěji k namátkovým kontrolám košíků zákazníků, kteří již zaplatili. Čas od času se totiž stane, že zákazník má v košíku nezaplacené položky jako je například dražší rum nebo větší balení pracího prášku. Takové podvody se ale netýkají jen Čechů.

Pokuta a podmíněný trest

V Německu například došlo k situaci, kdy si muž nakupoval v obchodě sýr ve slevě. Jiný zákazník obchodu si však všiml, že nálepku se slevou tento muž přelepil z jiného sýru a na chování upozornil personál. Muž na místě všechno popřel, ale později na policejní stanici při výslechu vše přiznal. Muž odešel s pokutou a podmíněným trestem. Pokud by se takový přestupek stal v Česku, byl by muž stíhán podle přestupku proti majetku, který definuje zákon č. 251/2016 Sb., konkrétně paragraf 8.

Lidé při skenování položek často schovávají některé položky mimo skenery, lepí na zboží jiné čárové kódy nebo při vážení volí jiné, levnější produkty. U samoobslužných pokladen rizika krádeží vzrostly až o 75 %, jak upozornil web Kupi. Ve většině případech se však jedná o drobné zboží jako je třeba zelenina, ovoce nebo pečivo. Jsou ale známé i případy, kdy šlo o výrazně větší a dražší zboží, které se pokusil zákazník ukrást. Našel se i extrémně odvážný zákazník, který skrz samoobslužné pokladny zkusil pronést elektrokolo.

Častější kontroly a školený personál

Občas ale personál během kontroly narazí i na omylem zapomenuté zboží jako je například tekuté mýdlo zapadlé na dně košíku a dotyčný zákazník se omlouvá a hodlá zboží ihned doplatit. Samozřejmě personál chápe, že k takovému nedorozumění může dojít, ale v kontrolách obchody nehodlají polevit.

Obchodní řetězce se snaží snižovat náklady na provoz, a proto se s takovými pokladnami budeme setkávat stále častěji. Z toho důvodu se naopak snaží posílit personál, který hlídá poctivost zákazníků a procházejí speciálními školeními, jak podobné praktiky odhalit včas.

Článek Češi přišli na způsob, jak během nakupování v obchodech ušetřit tisíce Kč při nákupu potravin. Je to snadné se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejvlivnější civilizace starověkého světa

Féničané a Etruskové, to byly dvě nejvlivnější civilizace starověkého světa. Tabulky jsou sadou tří nápisů, které byly nalezeny roku 1964 v Pyrgi na území dnešní Itálie. Pravděpodobně pochází z 5. století před Kristem, jde o jeden z největších objevů 20. století. Féničané byli národem mořeplavců a obchodníků, ve Středozemí se objevili asi roku 1500 před Kristem. Díky oběma dovednostem vybudovali kolonie po celé oblasti včetně dnešní Sýrie a Tuniska.

Jejich jazyk byl napůl semitský, podobný arabštině a hebrejštině. Velmi dobře také pracovali s kovem i sklem, fénická abeceda ovlivnila jak řeckou, tak latinskou. Etruskové se na území Itálie objevili kolem 8. století před Kristem s centrem v Toskánsku. Byli to vynikající umělci a architekti s velmi propracovanou strukturou vlády. I oni byli vynikající řemeslníci, kteří vyráběli bronzové sochy, šperky či keramiku. Uměli také velmi dobře farmařit.

Nalezené v bedně pod vrstvou popela

Tabulky našel v roce 1964 tým archeologů pod vedením Massima Pallotino, konkrétně v chrámu bohyně Uni. Tu uctívaly oba zmíněné národy. Byly v dřevěné bedně pod nánosem popela – následek ohně, který chrám zachvátil ve 4. století před Kristem. Tabulky jsou psány oběma jazyky, což je pro učence výzva. Jedná se navíc o verzi etruštiny, která nebyla nikdy pořádně rozluštěna ani dříve nalezena v obsáhlejší formě. Tedy další komplikace navíc.

Navzdory těmto překážkám byli nakonec badatelé pomocí srovnávací lingvistické analýzy schopni textům do nějaké míry porozumět. Pomohl taky další nález etruského písma. Tabulky obsahují obětování krále Thefarie Velianase fénické bohyni Astarte, jinak známé také jako Ištar. Ta byla původně uctívána v Sumeru jako Inanna. Její kult byl spojen s láskou, krásou, sexem, touhou, plodností, válkou, spravedlností a politickou mocí a šířil se regionem.

Uctívání bohyně a důkazy o kontaktu

Ve stejné době ji uctívali také Akkadové, Asyřané a Babyloňané. Tabulky z Pyrgi jsou jedinečné a neobvyklé, protože jde o historický i lingvistický poklad. Pro badatele jde nakonec i o pomůcku, jak číst a vyložit jinak nerozluštitelné etruské znaky. Podle profesora historie Williama J. Hamblina z Brigham Young University jsou hlavním příkladem šíření fénické praxe psaní posvátných textů na zlato, což pochází z jejich centra Fénicie.

Je tu i paralela s Knihou Mormon, která byla údajně napsána na kovových deskách Židy, sousedy Féničanů. Nápisy poskytují i důkazy o fénické přítomnosti v Itálii a vlivu na etruskou civilizaci. Odhalují, že byli zapojeni do obchodu s cennými kovy, jako bylo zlato, a hráli i významnou roli v náboženských praktikách místní civilizace. Momentálně se nachází v Římě, v National Etruscian Museum.

Článek Zlaté tabulky z Pyrgi: Záhadný poklad fénické a etruské kultury se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Začátky drogového obchodu

Kupoval je, bral je a chtěli je také kolegové v práci. Chet tedy souhlasil, že jich sežene víc. Původně plánoval jen navštívit země jako Turecko, Řecko nebo Španělsko, sehnat tam trochu kilogramů a vydělat na tom asi tak 4násobek. Jenže – jak už to tak bývá – u jednoho výletu se nezastavil. Spolu s několika bratranci se rozhodl rozjet tento obchod v mnohem větším měřítku i s logicky mnohem větším ziskem.

V první řadě šlo o nalezení zdroje steroidů a napojení se přímo na něj. „Nejlevnější místo k nákupu steroidů je Karáčí v Pákistánu. Za časů aktivní Al-Káidy totiž Tálibán unášel prakticky každého.“ Chet se ovšem setkal s několika chemiky a po lehkém nakupování se jim podařilo dostat se přímo ke steroidům. Pak bylo jen potřeba dostat se zpátky. „Napoprvé jsme normálně otevřeli kufry na letišti a bum, šlo to všechno do háje.“

Drogy a časopisy

Snažili se ostrahu přesvědčit, že jsou trenéři, kulturisti či bojovníci, ale nic neprošlo. Chet si pak všiml, že jeden ze členů ostrahy zpozoroval pornočasopis, který měl v kufru. „Chcete ho? Mám tu ještě dva, jeden pro každého, když projdeme.“ Tohle zafungovalo, a když se příště střetli s větším bezpečnostním týmem, použil tu samou techniku. „Prošli jsme celou soustavou ostrahy na letišti a stálo nás to pět pornočasopisů.“

S touto fungující technikou rozšířil Chet svoje aktivity a pustil se i do pašování Valia. Začal používat i „muly“, tedy lidi, kteří mu s přenosem pomáhali. Úspěšnost celého byznysu měla ovšem poměrně krátké trvání. Nakonec byl chycen ozbrojenou policií, když se snažil dostat letecky ze Španělska. Odseděl si 3 roky v tvrdé místní věznici, jednom z „nejzku*venějších míst v celé Evropě“, jak to sám podává. Kdoví, jestli někdo jeho postup zkopíroval.

Kdy jste se dostali z problému naprosto nečekaným způsobem?

Zdroj: LadBible

Článek Mezinárodní pašerák drog popsal, jak se dá projít přes letištní ochranku. Obejít systém je až hloupě jednoduché se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Láska ke zvířatům bez hranic

Když bylo Carlovi 29 let, musel pro své mazlíčky dokoupit v Hamburku několik budov. Po otci pak zdědil firmu, která se transportu zvířat věnovala, a šlo o velmi výnosný byznys. Na svých miláčcích proto nešetřil, čímž zároveň vytvořil precedens pro humánní péči o čtyřnožce. Místo obvyklých stísněných klecí měli velké výběhy pod širým nebem. Jejich „domovy“ vybavil potoky, stromy, skalami i liánami. Tento přístup velmi ovlivnil podobu dnešních zoologických zahrad.

Carlův životopis však obsahuje také temnou skvrnu, protože jeho dalším zájmem byli neobvyklí lidé. Do Německa se takto dostali domorodci z mnoha částí světa, které ukazoval turistům. Veškeré tyto „exponáty“ měly tmavou pleť. Začalo to s Inuity a Eskymáky, pak přišli na řadu beduíni a další egyptské kmeny. Následovali obyvatelé Madagaskaru i Filipín, všichni za takový výlet dostali dostatek jídla a střechu nad hlavou.

Zlatý důl a touha po exotice

Průměrný počet návštěvníků byl 20–34 milionů za rok, není tedy divu, že Carl pohádkově bohatl. Jeho myšlenky se chopili i další a v lidských výstavách našli zlatý důl. Civilizovaní obyvatelé Evropy v té době milovali cokoli exotického a na počátku 20. století se tyto zahrady staly doslova hitem. V roce 1906 spojil šéf Zoologické zahrady New Yorku mladého muže z rovníkové Afriky v kleci s šimpanzem a výsledek nazval „Chybějící článek“.

Šlo o náznak toho, že vývoj civilizace vedl přes opici, Otu Bengu a pak k ostatním. Objevilo se mnoho otázek, ovšem kontroverze těmto podnikům jen přidala. Mnoho stížností však po pár dnech vedlo k uzavření parku. Kde ale jeden zavřel, druhý otevřel a lidé v klecích byli k vidění v Londýně, Hamburku, Miláně, Paříži, Barceloně, New Yorku nebo Antverpách. Celé rodiny se chodily dívat na lidi, kteří se od nich nějak lišili.

Když jsou první na světě

Postupně docházelo ke skandálům a zavírání, zájem veřejnosti o podivnosti však nepohasl. V roce 1934, konkrétně 27. května, předčasně porodila Elzire Dion z Ontaria. Nejdřív se narodila jediná malinká holčička – vážila 600 gramů – pak další. Nakonec šlo o 5 drobounkých miminek a dívky se staly prvními jednovaječnými paterčaty na světě. Rodiče dostali nabídku na výstavy nebo vystupování v cirkuse, ale dlouho nesouhlasili.

Odebrala je však vláda Ontaria s tím, že se o ně rodiče nedokáží postarat. Na dívky chodilo každý den na 6 000 lidí, byly populárnější než Niagarské vodopády. Šlo však o zlatou klec – na jedné straně luxus a popularita, ale na straně druhé izolace a vystavování. Od vlády nakonec vysoudily 4 miliony odškodného. Poslední lidský park byl oficiálně uzavřen roku 1958 v Bruselu. Trend ale přetrval, jen pod jinými názvy, obvykle maskován jako vědecké projekty.

Která tuzemská zoo se vám opravdu líbí?

Zdroj: TheScientist

Článek Za peníze byli ukazováni turistům: Příběhy lidských zoologických zahrad v 19. a 20. století se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Plocha prodejny jako důmyslné bludiště

Nákupní chování každého jednotlivce ovlivňuje řada faktorů – kromě těch vědomých do hry vstupují i faktory podvědomé. K nim se řadí kultura, sociální příslušnost nebo psychické a osobní predispozice jedince. Ještě před několika desetiletími znali prodejci potřeby svých zákazníků poměrně dobře, což jim umožňovalo uspokojivě upravit nabídku zboží. V současnosti se vztah mezi prodejci a konečnými spotřebiteli odosobnil, pročež začali prodejci uplatňovat pro úpravu nákupního chování svých zákazníků univerzální modely.

Typickým příkladem je pečlivě navržený prostor (kromě prodejen potravin) velkých obchodních domů, například těch s nábytkem. Jestliže si přesně nenapíšete, pro co jste si přišli, často odejdete s mnohem více věcmi, které ve výsledku ani nepotřebujete. Důvodem je trasa, které se v obchodě musíte držet. Je tak dlouhá, že po chvíli ztratíte přehled o tom, kde se nacházíte a co jste si chtěli zakoupit. V košíku vám tak skončí i ty věci, kterým byste se původně vyhnuli obloukem.

Pokud si myslíte, že byste mohli průchod prodejnou urychlit, mýlíte se. Jakékoliv zkratky a nouzové východy jsou velmi nenápadné, až skryté. Jestliže je přeci jen objevíte, dlouho se z nich těšit nebudete. Prodejci uspořádání obchodu pravidelně obměňují. Nutí tak své zákazníky znovu poznávat nabízené produkty a doufají, že na vás zapůsobí natolik, abyste si je zakoupili. Před blouděním vás nezachrání ani prodavači – ti jsou instruováni, aby si vás nevšímali. Poradit mohou jen tehdy, jsou-li přímo vyzváni.

Navozují pocit výhodné koupě

V prodejnách nábytku jsou také inzerované produkty často vystaveny v modelových pokojích. Pokud sháníte kupříkladu rám postele, naleznete ho v ukázkové, plně vybavené ložnici. Podle provedených sociologických průzkumů lidé totiž dávají přednost nákupu hotových řešení. Aby zákazníci strávili v prodejně déle času, snaží se obchodníci o to, aby se v ní cítili co nejlépe. Pouští vám proto vybranou hudbu nebo vám umožní nabízený nábytek vyzkoušet.

Při průchodu obchodním domem si můžete všimnout i velkých košů naplněných nejrůznějšími předměty. Prodejci ve vás tímto krokem posilují přesvědčení, že nabízené zboží je za výhodnou cenu, která se nebude opakovat. Většina obchodů má ve svém interiéru rovněž v pravidelných intervalech rozmístěné praktické a levné doplňky. Ty se často stávají jakýmsi bonusem k nákupu, bez něhož téměř nikdy neodejdete.

Kterou věc jste naposledy koupili, aniž byste ji potřebovali?

Zdroj: TheScientist

Článek Strategie a taktiky prodejců, kterými nás nutí utrácet víc. Proč kvůli nim nakupujeme i to, co nepotřebujeme? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Nejlepší reklama je spokojený zákazník

Tento princip platí už od doby prvních obchodů a nikdy tomu nebylo jinak. Mění se v zásadě jen prostředky, kterými je dosahováno šíření sdělení. Ve středověku to byla opravdu jen „šeptanda“, dnes můžeme zkušenost s prodejcem šířit na desítkách online kanálů najednou. Staří bardové a minstrelové, tedy zpěváci, mohli přidat zmínku například do písně. Tyto přednesy v hostincích plnily funkci novin a zpravodajských relací.

Pro běžné obyvatele měst či vesnic byly v zásadě jedinou možností, jak se dovědět, co se děje v okolním světě. Součástí byla také propagace momentálního krále nebo prince, při níž mohl být panovník vychválen, ale i zatracen. Dalším způsobem byly také zdobené prapory a dekorativní cedule. Zatímco domovní znamení jsou nade dveřmi, vývěsní štíty ční do ulice a jdou „napříč“, člověk procházející kolem je tak má přímo na očích.

Síla jednotlivých podnětů

Moderní příval reklam způsobuje „bannerovou slepotu“. Jedná se o rychlé otupění vůči těmto podnětům, proto je žádoucí jejich průběžná obměna. Vyrobit ve středověku reklamu bylo ovšem dosti náročné, takže jich bylo násobně méně. Z toho také plyne, že každá z nich měla opravdu vliv. Sortiment zboží byl celkem omezený a kratochvilných produktů nebylo tolik. Lidé se tudíž cíleně dívali po tom, co budou nejspíš potřebovat.

Stejně jako se pomocí veřejného čtení vyhlašovaly události, fungovalo i veřejné oznamování trhů či otevření obchodů. Funkci banneru plnila také architektura, například jméno napsané přímo na zdi. Ve starověkém Římě měl například Augustus sochu, která byla víckrát vystavena, aby vylepšila jeho veřejný obraz. Pro lid bylo umění prostorem pro reklamu číslo jedna. Zatímco dnes před ní utíkáme, tehdy lidé bažili po všem nezvyklém.

Na jakou opravdu zajímavě zpracovanou reklamu jste naposled narazili?

Zdroj: AboutHistory

Článek Jak fungoval marketing ve středověku? Lidé si v boji s konkurencí mazaně poradili se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Cesta z umělého ostrova do Indie

Po více než půl roce dorazila loď do Tranquebaru. Město nemělo žádný přístav a všechna doprava z a na pevninu tak závisela na indických člunech s vesly. Cesta byla pro 125 mužů posádky značným utrpením, jídlo bylo mizerné, a tak často odcházeli od stolu, aniž by polkli jediné sousto. V několika případech našli v jídle dokonce kusy plátna. Po půlročním setrvání ve městě vypluli nazpátek.

Když kuchař Gotberg pokračoval tam, kde přestal, bylo to už moc i na kapitána. Ten se bál, že posádka kvůli jídlu onemocní, nebo ještě hůř že několik námořníků kvůli kuchařově nezodpovědnosti zemře. Následkem toho byl kuchař předvolán před lodní soud. Panovala shoda na tvrdém fyzickém trestu a zabavení měsíční výplaty. Na nic z toho ovšem nedošlo, protože jen pět hodin po prvním slyšení se kuchař sám vrhl do mořských vln.

Bohaté záznamy z obchodních cest

Gotbergův příběh se dá najít v lodních protokolech dánské expedice z let 1748–1750. Jde o kombinaci oficiálního deníku, soudních zápisků, aukční knihy o tom, co za sebou nechali mrtví námořníci, a přepisu dopisů. Ty posílal kapitán během plavby vedení společnosti. Dánský archiv obsahuje většinu protokolů z expedic podniknutých Asijskou společností do Indie a Číny. A to po celou dobu existence společnosti, tedy z let 1732–1843.

Badatelé z těchto záznamů studují finance společnosti, vybavení lodi, úmrtnost na palubě, majetky mrtvých námořníků a populační složení navštíveného města. Pozornost si také zaslouží vykonávání soudní spravedlnosti. Zajímavý je rozsah, v němž vnitřní soud následoval rozsudkové pokyny stanovené Asijskou společností. Poměrně běžným trestem byly údery tzv. devítiocasou kočkou, bičem pro těžší tělesné tresty.

Podezření na kolize

Zajímavou oblastí je také způsob, jakým posádka lodí zvládala nečekané události jako ztroskotání nebo únos plavidla. Například když byla dánská loď Tranquebar napadena v únoru 1763 indickými piráty. Došlo k tomu na západním pobřeží Indie. Pár dní nato pak byla loď objevena portugalskou flotilou. Zda tyto dvě události spolu nějakým způsobem souvisely, zůstává nejasné, na každý případ však obě nepřátelské strany z přepadení těžily.

Piráti sebrali vše, co se snadno převáželo, a navíc zajali několik námořníků. Portugalci vzali loď do obchodního přístavu Goa, kde místní soud shledal, že šlo o „legální úlovek“. Tedy válečnou kořist, která byla nabyta právem. Poté mohli Portugalci s lodí volně nakládat, a to navzdory zuřivé kritice z dánské strany. Námořníci zajatí piráty byli nakonec puštěni, ovšem až po několikaměsíčním věznění.

Tehdejší největší dánský podnik

Asijská společnost byla obrovským úspěchem. Byla organizována jako druh společnosti s ručením omezeným a po 40 let měla monopol v oblasti námořního obchodu mezi Indií a Čínou. Čínský monopol byl rozšířen ještě v letech 1772 a 1792. Naopak od roku 1772 mohli zájemci z Dánska, Norska, Šlesvicka a Holštýnska vypravovat své obchodní lodě do Indie. Dánský podnik však zůstal i tak nejsilnějším hráčem až do válečných let 1807–1814.

Profitoval hlavně na zvýšeném zájmu Evropy o asijské zboží, šlo hlavně o čínský čaj a porcelán. Stejnou pozici mělo indické bavlněné oblečení, mnoho dalších druhů bylo dále přeprodáno do evropských měst. V roce 1845 byla města Tranquebar a Serampore prodána britské Východoindické společnosti, největší z mnoha evropských obchodních společností té doby. To byl konec jedinečného období dánského obchodu i námořní historie.

Které věci z Číny či Indie máte nejraději a odkdy?

Zdroj: ScienceNordic

Článek Sebevražda a únos lodi. Přidejte se k dánské Asijské společnosti na její dramatické plavbě do Indie kolem roku 1700 se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.

Čtečka kódu a struktura obrazu

Skener čárových kódů – častěji čtečka – je zařízení, které kód načte a rozklíčuje informace v něm obsažené. Je to stejné jako oko, které snímá impulsy z okolí a překládá je mozku. Čtečka má světelný zdroj, ostřící čočku, převaděč signálu a dekodér, který z kódu „vytáhne“ potřebné informace. Obrovskou výhodou je získání informací v reálném čase bez nutnosti dalšího lidského zásahu nebo potřeby dalších pomůcek.

Stejně jako dnes moderní QR kódy jsou čárové kódy zkrátka způsobem, jak vměstnat velké množství informací do jednoduchého vizuálního vzoru. Ten sestává z oněch černých i bílých proužků, kterým se taky říká prvky. Každý z nich představuje předem definované znaky pro určitou sadu čárových kódu. Není totiž kód jako kód a každá oblast má vlastní sady. Technicky existují v základu dva typy čárových kódů, které jsou běžně používány.

Jedna nebo dvě dimenze kódu

Kód s jednou dimenzí – 1D – je zkrátka série černých a bílých proužků a dá se najít prakticky na jakémkoli zboží v obchodech. Kód s dvěma dimenzemi je obsáhlejší a potřebuje speciální čtečku, která si se vzorcem tohoto typu umí poradit. I když byly čárové kódy původně zavedeny hlavně kvůli rychlosti zpracování, mají navíc některé další výhody. V první řadě se jedná o přesnost, protože ruční přepisování je vždycky náchylnější k lidské chybě.

Druhým faktorem je dostupnost dat v reálném čase, bez čehož už si dneska obchodování nelze představit. Pozitivem jsou také nižší náklady na výcvik pracovníků, protože metodika použití je jednoduchá a všude prakticky totožná. Všechny zmíněné složky zlepšují operativnost obchodních skladů, přepravy a dalších součástí soukolí nutného k pohybu zboží. Obecná dostupnost této technologie také znamená velmi nízkou pořizovací cenu.

Zdroj: LightSpeedHQ

Článek Tajemství čárových kódů v Česku i ve světě. Jak vlastně fungují a jaký plní účel? se nejdříve objevil na VědaŽivě.cz.