<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?><rss version="2.0"
	xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
	xmlns:wfw="http://wellformedweb.org/CommentAPI/"
	xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
	xmlns:atom="http://www.w3.org/2005/Atom"
	xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
	xmlns:slash="http://purl.org/rss/1.0/modules/slash/"
	xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/" >

<channel>
	<title>Turecko &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<atom:link href="https://vedazive.cz/tag/turecko/feed/" rel="self" type="application/rss+xml" />
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<description>Člověk, historie a kultura, příroda a zvířata, technika</description>
	<lastBuildDate>Fri, 06 Nov 2026 12:51:52 +0000</lastBuildDate>
	<language>cs</language>
	<sy:updatePeriod>
	hourly	</sy:updatePeriod>
	<sy:updateFrequency>
	1	</sy:updateFrequency>
	<generator>https://wordpress.org/?v=6.9.8</generator>

<image>
	<url>https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/cropped-vedazive-logo-32x32.jpg</url>
	<title>Turecko &#8211; VědaŽivě.cz</title>
	<link>https://vedazive.cz</link>
	<width>32</width>
	<height>32</height>
</image> 
	<item>
		<title>Hradby v tureckém letovisku mají 6 km a drží na útesu od 13. století. Kámen tu neeroduje jako jinde, protože mořská sůl plní jeho póry</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/pevnost-alanya-kalesi-turecko-historie-hradby/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 08 Nov 2026 03:00:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=220659</guid>

					<description><![CDATA[<p>Nad plážemi turecké Alanye se po skalním poloostrově vine až 6,5 kilometru středověkých hradeb. Od 13. století vzdorují vlnám, větru i slanému vzduchu.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Říjnové dopoledne v přístavu Alanya İskelesi. Výletní loď odráží od mola, a jakmile se vzdálí pár set metrů od břehu, otevře se pohled, kvůli kterému sem lidé jezdí. Nad hladinou se zvedá skalní ostroh vysoký až 250 metrů a po jeho svazích se plazí kamenný pás hradeb s věžemi, branami a baštami. Dole u vody stojí osmiboká Rudá věž, vedle ní stará loděnice, pod útesy zejí jeskyně a o kus dál se třpytí pláže plné hotelů. Přesně tenhle záběr natočil reportér Andy Snijders pro videoservis mReportér slovenského deníku Pravda; video vyšlo 15. října 2026. Alanya Kalesi, jedna z největších pevností Středomoří, přitom nepůsobí jako zřícenina. Spíš jako stavba, které osm století na slunci a u moře příliš neublížilo. Za tou kondicí stojí souhra několika vlivů a jeden z nich je překvapivě slaný.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Šestikilometrové hradby Alanye: pevnost, kterou nejlépe přečtete z moře</h2>



<p>Městský úřad Alanye uvádí hradby dlouhé šest kilometrů, turecký <a rel="nofollow noopener" href="https://www.kulturportali.gov.tr/turkiye/antalya/gezilecekyer/alanya-kalesi" target="_blank">Kültür Portalı</a> i ministerská správa muzeí počítají přesněji s 6,5 kilometru. Ať platí kterékoli číslo, rozměr ohromí. Opevnění obepíná zhruba desetihektarový poloostrov a zahrnuje přibližně 140 bašt a téměř 400 cisteren.</p>



<p>Právě cisterny prozrazují, jak promyšlený systém to byl. Pevnost na vysokém skalisku bez vlastních pramenů by při obléhání dlouho nevydržela. Stovky nádrží na dešťovou vodu jí dávaly šanci přečkat i měsíce odříznutí od pevniny.</p>



<p>Pěšky se rozsah hradeb skládá po kouscích: brána, kus zdi, vyhlídka, vnitřní hrad, mešita. Z paluby lodi naopak vynikne celek. Hradby na srázech, Rudá věž, loděnice, přístav i jeskyně splývají v jediný obraz, který žádná procházka nenabídne. Podle nás je plavba nejlepším prvním setkáním s pevností a pěší prohlídka ideálním druhým krokem.</p>



<p>Turecko pevnost od roku 2000 vede na indikativním seznamu UNESCO, tedy mezi kandidáty na zápis do světového dědictví. Kulturní portál ji popisuje jako živý areál, v němž se památky prolínají s tradiční zástavbou. Uvnitř hradeb dodnes stojí domy, kde lidé bydlí.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sultán Alaeddin Keykubad a Rudá věž: proč pevnost vyrostla právě na útesu</h2>



<p>Osídlení skalního poloostrova sahá mnohem hlouběji než do středověku. Antické Coracesium mělo helénistickou, římskou i byzantskou podobu. Dnešní tvář však místo dostalo ve 13. století.</p>



<p>Roku 1221 připojil město ke své říši seldžucký sultán Alaeddin Keykubad I., přejmenoval ho na Alaiyye a nechal ho přebudovat. Z přímořské bašty se stalo námořní zázemí anatolských Seldžuků: přístav, loděnice a opevněné město v jednom. Volba útesu dávala smysl. Ostroh je obtížně dostupný z pevniny i od vody, na většině stran ho chrání strmé skalní stěny a jediná rozumná přístupová cesta se dala snadno uhlídat.</p>



<p>Nejslavnějším symbolem té doby je Kızıl Kule, Rudá věž. Podle <a rel="nofollow noopener" href="https://www.alanya.bel.tr/S/811/Red-Tower" target="_blank">oficiálního webu</a> města Alanya ji sultán dal postavit k ochraně přístavu, loděnice a pevnosti před útoky od moře. Měří 33 metrů a stavební nápis je datován dubnem 1226. Spodní partie tvoří pravidelně tesaný vápenec, horní patra červené cihly, odtud i jméno.</p>



<p>Sultánovi stavitelé tak zúročili to, co jim nabídla příroda. Skála posloužila jako základ i jako první obranná linie, hradby ji jen dotáhly.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Mořská sůl v pórech kamene: proč hradby Alanye odolávají erozi</h2>



<p>Pevnost stojí doslova v náruči moře. Vítr nad hladinou nese jemnou mlhu drobných kapiček, takzvaný mořský aerosol, a ten se usazuje na zdech. Voda se odpaří, sůl zůstane. Rozpuštěné ionty pronikají do pórů kamene, a jakmile zdivo vyschne, roztok zhoustne a sůl v pórech nebo těsně pod povrchem vykrystalizuje.</p>



<p>Co se pak s kamenem děje, záleží na mnoha proměnných. Odborný přehled publikovaný v časopise <a rel="nofollow noopener" href="https://link.springer.com/article/10.1186/s40645-021-00414-x" target="_blank">Progress in Earth and Planetary Science</a> jmenuje pórovitost a velikost pórů, pevnost horniny, střídání vlhka a sucha, množství soli, déšť, vítr i teplotu. Americká správa národních parků zároveň popisuje jev nazývaný povrchové zpevnění: povrch kamene se při zvětrávání zpevní a vytvoří tvrdší krustu, která vrstvy pod sebou chrání před další erozí. Pokud by se něco podobného odehrávalo i na alanyjských blocích, šlo by o přirozený štít vzniklý právě z minerálů, které moře na zdi neúnavně donáší.</p>



<p>Sůl ovšem v Alanyi nepracuje sama. Hradbám nahrává několik dalších okolností:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Stanoviště.</strong> Masiv tyčící se až 250 metrů nad hladinou drží většinu zdí mimo dosah příboje, takže kámen nebičují vlny, pouze slaný vzduch.</li>



<li><strong>Zdivo.</strong> Oficiální prameny popisují hradby z mohutných kamenných bloků spojených maltou. Takové zdivo snese víc než lehčí konstrukce.</li>



<li><strong>Klima.</strong> Středomořské počasí přináší horká suchá léta a mírné zimy. Mráz, který jinde trhá zdivo zevnitř, tu téměř nehrozí.</li>



<li><strong>Péče.</strong> Místo bylo nepřetržitě obydlené a jako památka se průběžně opravuje. Nová vrstva malty nebo vyměněný blok umí prodloužit život zdi o desetiletí.</li>
</ul>



<p>Celkově vzato působí alanyjská pevnost jako učebnicový doklad toho, že stavbu udržuje pohromadě spolupráce skály, středověkého inženýrství, příznivého podnebí a lidské péče. Mořská sůl je v tomto příběhu nejpřekvapivějším hráčem, nikoli jediným.</p>



<iframe src="https://assets.pinterest.com/ext/embed.html?id=591308626087092197" height="811" width="600" frameborder="0" scrolling="no" ></iframe>





<h2 class="wp-block-heading">Plavba kolem Alanya Kalesi: kolik stojí, kdy vyplout a jaké čeká počasí</h2>



<p>Výlet lodí kolem pevnosti patří k nejdostupnějším zážitkům v Alanyi. Turecké ministerstvo kultury a turismu ve své propagační brožuře zmiňuje denní plavby z přístavu k mořským jeskyním pod útesy, s přestávkami na koupání. Nabídka je pestrá, od párty lodí s hudbou po menší jachty pro ty, kdo chtějí hlavně koukat a plavat.</p>



<p>Jako příklad poslouží program licencované místní agentury D.R.M. Tour, ceny se ale mění podle sezony i provozovatele:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Položka</th><th>Údaj</th></tr></thead><tbody><tr><td>Odjezd</td><td>přístav Alanya İskelesi</td></tr><tr><td>Čas</td><td>9:15 až 15:00, zhruba 5,5 hodiny</td></tr><tr><td>Program</td><td>jeskyně, zastávky na koupání, oběd, transfer</td></tr><tr><td>Dospělý</td><td>asi 730 Kč</td></tr><tr><td>Dítě 5 až 9 let</td><td>asi 365 Kč</td></tr><tr><td>Děti do 4 let</td><td>zdarma</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Rezervace u této agentury probíhá přes WhatsApp, čas vyzvednutí u hotelu přijde v potvrzení. Místo je rozumné zajistit aspoň den dopředu, obzvlášť pokud toužíte po menší lodi. Delegáti českých cestovních kanceláří mohou podobné plavby podle sezony zprostředkovat jako fakultativní výlet.</p>



<p>Říjen je pro plavbu výborná volba. Oficiální brožura uvádí pro tento měsíc průměrně 27 °C přes den a 15 °C v noci, průměrná roční teplota moře dosahuje 22,1 °C. Davy z července a srpna jsou pryč, voda je ještě příjemná. Před vyplutím se vyplatí jen zkontrolovat vítr a stav moře.</p>



<p>Z Česka vede nejkratší cesta letadlem do Antalye a odtud transferem do Alanye. Akční letenky z Prahy do Antalye se na začátku listopadu 2026 objevovaly od 3 907 Kč, přímé spoje nabízí SunExpress. Čedok měl v nabídce osmidenní zájezdy last minute s all inclusive z Prahy zhruba za 13 790 až 14 690 Kč na osobu, z Ostravy za 14 890 Kč. Zájem je obrovský: podle tureckého ministerstva zahraničí navštívilo Turecko v roce 2025 téměř 403 tisíc Čechů a Alanya patří mezi nejoblíbenější letoviska.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Alanya, Dubrovník, Rhodos, Bodrum: kde má turecká pevnost navrch</h2>



<p>Pobřežních pevností nabízí Středomoří celou řadu, alanyjská ale vyniká kombinací rozměru a polohy.</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Pevnost</th><th>Délka hradeb / typ</th><th>Charakter</th></tr></thead><tbody><tr><td>Alanya Kalesi</td><td>6 až 6,5 km</td><td>seldžucká pevnost na poloostrově až 250 m nad mořem</td></tr><tr><td>Dubrovník</td><td>1 940 m</td><td>hradby kolem historického jádra, budované od 13. století do roku 1660</td></tr><tr><td>Rhodos</td><td>4 km</td><td>středověké město uvnitř hradebního okruhu, památka UNESCO</td></tr><tr><td>Bodrum</td><td>kompaktní hrad</td><td>hrad sv. Petra johanitů z let 1406 až 1522 mezi dvěma přístavy</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Dubrovník okouzlí hustotou historického centra, Rhodos atmosférou rytířského města a Bodrum soustředěným hradem s muzeem podmořské archeologie. Alanya k tomu přidává výšku a seldžuckou vrstvu, kterou jinde nenajdete. Z paluby lodi navíc působí ze všech čtyř nejmonumentálněji, protože hradby nesedí na rovině, nýbrž šplhají po celém skalním masivu.</p>



<p>Pro úplnost musíme doplnit, na jaké nesrovnalosti jsme narazili při ověřování podkladů. Žádný odborný zdroj nepotvrzuje, že mořská sůl chrání právě alanyjský kámen; obecná literatura naopak krystalizaci solí v pórech popisuje spíš jako častou příčinu odlupování a rozpadu povrchu porézních hornin a ochranné krusty uvádí jen jako obecný jev mimo Alanyi. Konkrétní horninu (vápenec) dokládají prameny pouze u Rudé věže, nikoli u celých hradeb.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/pevnost-alanya-kalesi-turecko-historie-hradby/">Hradby v tureckém letovisku mají 6 km a drží na útesu od 13. století. Kámen tu neeroduje jako jinde, protože mořská sůl plní jeho póry</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Göbekli Tepe v Turecku patří k nejstarším známým monumentálním stavbám světa</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/gobekli-tepe-v-turecku-patri-k-nejstarsim-znamym-monumentalnim-stavbam-sveta/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Tereza Říha]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 31 Jul 2026 03:20:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Archeologie]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=215501</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Göbekli Tepe v jihovýchodním Turecku je o téměř 7 000 let starší než Chufuova pyramida. A postavili ho lovci-sběrači, kteří ještě neznali zemědělství.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pahorek nad vesnicí Örencik u města Şanlıurfa nevypadá jako místo, které přepisuje učebnice dějepisu. Kolem se rozprostírá suchá anatolská step a žlutohnědá půda, v dálce se rýsuje silueta města. Jenže pod tenkou vrstvou hlíny se od poloviny devadesátých let odkrývají kruhové stavby s monumentálními T-pilíři, některé vysoké přes šest metrů a těžké kolem čtyřiceti tun. Radiokarbonové datování nejstarší odkryté struktury, takzvané Enclosure D, ukazuje na období mezi lety 9745 a 9314 př. n. l. Pro srovnání: první fáze Stonehenge spadá zhruba do roku 3000 př. n. l., jeho ikonický kamenný kruh do roku 2500 př. n. l. a Velká pyramida v Gíze do období vlády faraona Chufua, přibližně do let 2589–2566 př. n. l. Göbekli Tepe je starší o šest až sedm tisíciletí. A to je odkryta jen omezená část areálu, geofyzikální průzkum naznačuje zhruba dvacet dalších dosud pohřbených struktur.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Chrám dřív než pole</h2>



<p>Největší převrat, který Göbekli Tepe přináší, není samotné číslo na časové ose. Je to fakt, že monumentální kamennou architekturu tu vybudovala společnost, která podle všech dostupných důkazů ještě plně nepřešla k zemědělství. Provinční kulturní úřad Şanlıurfy popisuje stavitele jako lovce-sběrače v přechodovém období, kteří se na pahorku pravidelně shromažďovali k rituálním účelům. <a href="https://whc.unesco.org/en/list/1572/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UNESCO</a> ve svém rozhodnutí o zápisu z roku 2018 mluví o díle komunit 10.–9. tisíciletí př. n. l. a o pravděpodobných veřejných rituálech.</p>



<p>Zažitý školní model říká: nejdřív zemědělství, pak přebytek, pak specializace, pak monumentální stavby. Göbekli Tepe ten řetězec obrací, nebo přinejmenším komplikuje. Potřeba společného rituálního místa mohla být jedním z motorů, které lidi přiměly usadit se a začít pěstovat obilí, ne naopak. Německý archeologický institut (DAI), který lokalitu dlouhodobě zkoumá, zároveň upozorňuje, že populární nálepka „nejstarší chrámy světa&#8220; je zjednodušující. Göbekli Tepe je třeba číst v kontextu celé sítě neolitických míst regionu, ne jako osamělý zázrak.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co turista skutečně uvidí</h2>



<p>Kdo čeká opuštěnou ruinu v poli, bude překvapený. Areál má od roku 2018 status <a href="https://whc.unesco.org/en/list/1572/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">památky UNESCO</a> a tomu odpovídá návštěvnický režim. Od vstupní části vás ke kopci odveze kyvadlová doprava, kde jsou vykopávky zastřešené ochrannou konstrukcí. Šest odkrytých komplexů s kruhovými a oválnými půdorysy obklopují T-pilíře zdobené reliéfy zvířat: lišek, hadů, divokých prasat, supů. K dispozici je audioprůvodce a informační panely.</p>



<p>Praktické údaje pro léto 2026:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Otevírací doba:</strong> denně 8:30–19:00 (pokladna do 18:30), platí od 25. dubna do 1. října</li>



<li><strong>Vstupné:</strong> 20 € pro zahraniční návštěvníky, tedy zhruba 483 Kč; kombinovaný lístek s nedalekou lokalitou Karahantepe stojí 21 €</li>



<li><strong>Doprava z města:</strong> městský autobus z uzlu Abide v Şanlıurfě, spoje v 10:00, 13:00 a 16:00; lokalita leží asi 15–20 km od centra</li>
</ul>



<p>Originální nálezy i repliky areálu najdete v şanlıurfském archeologickém muzeu přímo ve městě. Podle nás je ideální kombinace obou: muzeum poskytne kontext a pahorek měřítko.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Cesta z Česka</h2>



<p>Přímá linka Praha–Şanlıurfa neexistuje. Lety s přestupem (typicky přes Istanbul) se na Skyscanneru aktuálně pohybují od 5 190 Kč za zpáteční cestu. Şanlıurfa GAP Airport leží 36 km severně od města a obsluhuje domácí spoje do Istanbulu, Ankary, Antalye a Izmiru. Z letiště do centra Şanlıurfy a odtud ke Göbekli Tepe je potřeba počítat s místní dopravou: taxíkem nebo zmíněným městským autobusem.</p>



<p>Celkový rozpočet na víkendový výlet z Prahy se dá při rozumném plánování vtěsnat pod 15 000 Kč včetně ubytování. Şanlıurfa není Kappadokie ani Istanbul, ale právě proto nabízí autentičtější zážitek bez davů.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Sup, kometa a vědecký spor</h2>



<p>Jeden z pilířů, označovaný jako Pilíř 43, přitahuje pozornost i mimo archeologickou obec. Martin Sweatman z edinburské School of Engineering v recenzovaném článku z roku 2024 interpretuje reliéfy na pilíři jako lunisolární kalendář a záznam dopadu komety na konci mladšího dryasu, tedy kolem roku 10 950 př. n. l. Teorie se šíří internetem rychleji než jakákoli jiná informace o lokalitě.</p>



<p>Jenže výkopový tým <a href="https://www.dainst.blog/the-tepe-telegrams/2016/06/22/how-old-ist-it-dating-gobekli-tepe/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">DAI</a> ji od roku 2017 veřejně zpochybňuje. Námitky jsou konkrétní: souhvězdí, jak je známe dnes, nelze bez dalšího promítat o dvanáct tisíc let zpět; areál nemá vlastnosti observatoře; a datace reliéfů nemusí odpovídat události, kterou Sweatman popisuje. Sweatman není členem výkopového týmu, je inženýr, ne archeolog. To jeho práci automaticky nediskvalifikuje, ale zasazuje ji do správného rámce: jde o menšinovou, byť publikovanou interpretaci, ne o konsenzus oboru.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co zůstává záhadou</h2>



<p>I bez kometárních teorií nabízí Göbekli Tepe dost nevyřešených otázek. Turecký <a href="https://www.kulturportali.gov.tr/portal/gobeklitepe-nerededir-" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">kulturní portál</a> ministerstva výslovně uvádí čtyři: kdo přesně komplexy stavěl, jak byly přesunuty a vztyčeny pilíře vážící desítky tun, proč byly struktury v určitém bodě záměrně zasypány zeminou a jaký byl jejich přesný účel. Odpovědi mohou přinést desítky dosud neodkrytých struktur pod povrchem pahorku.</p>



<p>Dvanáct tisíc let staré T-pilíře s reliéfy supů a lišek stojí dvacet kilometrů od tureckého provinčního města, kam se z Prahy dostanete s jedním přestupem. Není třeba čekat na vyřešení všech záhad, stačí tam přijet a nechat na sebe působit měřítko toho, co dokázali lidé, kteří ještě neseli první zrno.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/gobekli-tepe-v-turecku-patri-k-nejstarsim-znamym-monumentalnim-stavbam-sveta/">Göbekli Tepe v Turecku patří k nejstarším známým monumentálním stavbám světa</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Pamukkale tvoří travertin z horkých pramenů přesycených uhličitanem vápenatým. Přesto vypadá jako nadýchaný sníh</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/pamukkale-tvori-travertin-z-horkych-pramenu-presycenych-uhlicitanem-vapenatym-presto-vypada-jako-nadychany-snih/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 28 Jun 2026 04:06:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[geologie]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=211200</guid>

					<description><![CDATA[<p><em>Bílé kaskády v jihozápadním Turecku nejsou mrtvá skála. Jsou živou chemickou laboratoří, kde termální voda každý den staví nový vápenec.</em></p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představte si téměř dvousetmetrový útes, který vypadá, jako by ho někdo přelil mlékem. Jenže to mléko teče pořád: z horkých pramenů pod antickým městem Hierapolis vytéká voda nasycená rozpuštěnými karbonáty, a jakmile se dotkne vzduchu, začne ze sebe vylučovat bílý uhličitan vápenatý. Vrstvu po vrstvě, terasu po terase. Výsledek nese jméno Pamukkale, turecky „bavlněný hrad&#8220;, a od roku 1988 je zapsaný na seznamu <a href="https://whc.unesco.org/en/list/485/" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">UNESCO</a>. Jenže to, co dnes vidíte na fotografiích, není jen dílo přírody. Je to i výsledek tvrdé regulace, která lokalitu zachránila před jejími vlastními obdivovateli.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Chemie pod bílou kůží</h2>



<p>Celý proces začíná hluboko pod zemí. Dešťová voda prosakuje do podloží, kde se setkává s vysokou koncentrací oxidu uhličitého. Za zvýšeného tlaku a teploty rozpouští vápencové horniny a sytí se hydrogenuhličitanem vápenatým, nese v sobě víc rozpuštěných karbonátových složek, než kolik jich dokáže udržet na povrchu. Jakmile tato přesycená voda vystoupí z pramene, tlak klesne, CO₂ uniká do atmosféry a z roztoku se začne srážet uhličitan vápenatý v podobě kalcitu. Právě ten tvoří travertin, sladkovodní vápenec, který v Pamukkale pokrývá svahy, plní mělké bazénky a modeluje kaskády.</p>



<p>Průměrná teplota vody, která terasy aktivně buduje, se podle hodnocení <a href="https://whc.unesco.org/document/153564" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">IUCN</a> pohybuje kolem 35 °C. Geochemické studie ale ukazují, že v různých fázích toku a na různých místech systému se teplota pohybuje zhruba od 13 do 51 °C. Čerstvý bílý povlak vzniká průběžně, doslova den po dni. Celý reliéf teras je ovšem výsledkem geologického vývoje trvajícího tisíce let.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Město, které vyrostlo na prameni</h2>



<p>Horké prameny nepřitahovaly jen geology. Už na konci 2. století př. n. l. zde pergamská dynastie Attalidů založila lázeňské město Hierapolis. Termální voda nesloužila jen ke koupání: UNESCO výslovně uvádí, že se v ní prala a sušila vlna, což z města udělalo i textilní centrum. <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Hierapolis" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">Hierapolis postupně vyrostlo v plnohodnotnou antickou metropoli s divadlem</a>, chrámovým okrskem a jednou z největších nekropolí v celé jihozápadní Anatolii. Tisíce sarkofágů a hrobek se táhnou podél cest vedoucích z města.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Bělost, kterou málem spolkl turismus</h2>



<p>V 70. a 80. letech minulého století vyrostly přímo na lokalitě hotely. Silnice vedla přes terasy, návštěvníci se volně brodili v bazéncích, odpadní vody z hotelů kontaminovaly prameny. Travertiny ztmavly, pokryly se řasami, bílá kůra se začala drolit. </p>



<p>Zlom přišel po zápisu na seznam UNESCO. Hotely byly odstraněny, silnice přes jihovýchodní terasy uzavřena, soukromá auta do areálu nesmějí. Termální voda se dnes rozvádí řízeným systémem kanálů, z nichž část je krytá, aby se omezil růst řas a nekontrolované odtoky. Celý hydraulický systém sahá až 70 km na severozápad k Alaşehiru a podél údolí řeky Menderes zásobuje vesnice i zemědělskou půdu. Návštěvníci smějí na vápencové povrchy pouze bez obuvi a jen po vyhrazených trasách. Pamukkale je fotogenické právě proto, že už není ponecháno volnému turistickému provozu.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Křehká rovnováha</h2>



<p>UNESCO řadí vysoké počty turistů mezi hlavní tlaky na integritu lokality. Biologické znečištění, eroze koupacích zón, ztráta bělosti, to všechno jsou dokumentované hrozby, ne hypotetické scénáře. Ochranný režim funguje, ale vyžaduje neustálou údržbu a kontrolu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/pamukkale-tvori-travertin-z-horkych-pramenu-presycenych-uhlicitanem-vapenatym-presto-vypada-jako-nadychany-snih/">Pamukkale tvoří travertin z horkých pramenů přesycených uhličitanem vápenatým. Přesto vypadá jako nadýchaný sníh</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Místo luxusu za pár korun drsná drahota! „Všichni říkali, jak ušetříme, ale byl to omyl,“ zoufá si pár</title>
		<link>https://vedazive.cz/mix/misto-luxusu-za-par-korun-drsna-drahota/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 26 May 2026 03:09:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Mix]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205700</guid>

					<description><![CDATA[<p>Český pár utratil za jedno jídlo v centru Istanbulu kolem 600 tureckých lir, při hotovostním kurzu přes 420 korun. Levná dovolená to rozhodně nebyla.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Soňa a Dan vyrazili do Istanbulu s jasným očekáváním: známí jim tvrdili, že si v Turecku pořádně vyhodí z kopýtka a neutratí přitom majlant. Jenže hned první večeře v turistické čtvrti ukázala, že realita se od starých představ dramaticky vzdálila. Jídlo za 600 lir, alkohol drahý a těžko dostupný, hotel, který by při pozdější rezervaci stál o tři tisíce korun víc. „Všichni říkali, jak ušetříme, ale byl to omyl,&#8220; shrnula Soňa svou zkušenost.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Inflace, která mění pravidla hry</h2>



<p>Turecko prošlo za poslední roky cenovou revolucí. V dubnu 2024 dosahovala meziroční inflace téměř 70 %. O dva roky později, v dubnu 2026,&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.aa.com.tr/en/economy/turkiye-s-annual-inflation-rises-to-3237-in-april/3926149" target="_blank">data tureckého statistického úřadu TURKSTAT</a>&nbsp;ukazují 32,37 %. Zpomalení? Ano. Ale to neznamená, že ceny klesly, jen rostou pomaleji. Předchozí cenový skok nikam nezmizel.</p>



<p>Istanbul roku 2026 nemá s Istanbulem roku 2019 cenově téměř nic společného. Hotelový sektor podle analýzy CoStar z března 2026 otevřeně mluví o odklonu od historické nízkonákladové image a posunu k prémiovějšímu modelu. Turecko už nechce být „ta levná destinace&#8220;. A ceny tomu odpovídají.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co přesně stálo tolik peněz</h2>



<p>Zkušenost Soni a Dana se dá rozložit na několik konkrétních bolestivých bodů:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Jídlo v centru:</strong>&nbsp;Kolem 600 TL za porci. Při platbě hotovostí s nevýhodným kurzem to vycházelo asi na 420 Kč, kartou zhruba na 300 Kč. Rozdíl 120 korun na jednom jídle, a takových jídel je za týden dvacet.</li>



<li><strong>Hotovostní směna:</strong>&nbsp;Směnárny a hotelové recepce si přidávají vlastní spread. Kartové sítě jako Visa pracují s denním referenčním kurzem a přirážka bývá transparentnější. Kdo platil hotově, tratil při každé transakci.</li>



<li><strong>Hotel:</strong>&nbsp;Stejný pokoj stál při pozdější rezervaci o 3 000 Kč víc. Dynamické ceny v tureckém hoteliérství reagují na poptávku v reálném čase.</li>



<li><strong>Alkohol:</strong>&nbsp;Omezeně dostupný, v turistických restauracích výrazně předražený. Turecko má na alkohol vysokou spotřební daň a v centru Istanbulu se to projevuje dvojnásob.</li>



<li><strong>Smlouvání o všechno:</strong>&nbsp;Šátek začínal na 2 000 TL, první obchodník nešel pod 1 300, o dva krámy dál startoval na 900 a finální cena byla 400 TL. Bez ochoty smlouvat člověk přeplatí pětinásobně.</li>
</ul>



<h2 class="wp-block-heading">Kolik Istanbul reálně stojí v korunách</h2>



<p>Podle orientačních dat&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.budgetyourtrip.com/turkey/istanbul" target="_blank">Budget Your Trip</a>&nbsp;utratí nezávislý cestovatel v Istanbulu průměrně kolem 7 394 TL na osobu a den, včetně hotelu, jídla, dopravy i sightseeingu. Za týden to dělá přibližně 51 758 TL. Při referenčním kurzu ECB z 4. 5. 2026 (zhruba 1 TRY = 0,46 CZK) vychází týden na osobu asi na 23 800 Kč, pro pár tedy kolem 47 600 Kč.</p>



<p>Není to astronomické číslo. Ale není to ani „dovolená za hubičku&#8220;, kterou si mnozí Češi s Tureckem stále spojují.</p>



<p>Pro srovnání denní průměrné náklady na osobu v dalších destinacích:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Destinace</th><th>Průměr/den (USD)</th><th>Orientačně v TL</th></tr></thead><tbody><tr><td>Istanbul</td><td>165</td><td>7 394</td></tr><tr><td>Athény</td><td>181</td><td>–</td></tr><tr><td>Antalya</td><td>119</td><td>5 354</td></tr><tr><td>Bodrum</td><td>79</td><td>3 564</td></tr><tr><td>Šarm aš-Šajch</td><td>97</td><td>–</td></tr></tbody></table></figure>



<p>Istanbul je dnes cenově blíž Athénám než stereotypně levnému Egyptu. Podle Numbeo jsou istanbulské restaurace stále zhruba o 23 % levnější než athénské, ale to už není „jiná liga&#8220;, to je jen mírný discount.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kde Istanbul pořád šetří, a jak se bránit</h2>



<p>Jedna položka zůstává překvapivě nízko: městská doprava. Od února 2026 stojí první jízda s&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://tuhim.ibb.gov.tr/media/27427/%C4%B0stanbulkart.pdf" target="_blank">İstanbulkart 42 TL</a>, v přepočtu necelých dvacet korun. Přestupy jsou ještě levnější. Tramvaj, metro, přívozy přes Bospor, to všechno funguje za zlomek toho, co stojí taxi nebo restaurace v Sultanahmet.</p>



<p>Praktická pravidla, která z rešerše vyplývají:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Platit kartou v lirách.</strong>&nbsp;Nikdy nesouhlasit s přepočtem do korun (DCC), znamená to horší kurz.</li>



<li><strong>Rezervovat hotel včas, ale chytře.</strong>&nbsp;KAYAK uvádí, že obecně bývá nejlevnější rezervovat týden až dva předem; u špiček a svátků naopak dřív. Hybridní strategie: vzít zrušitelnou rezervaci a přecenit ji jeden až tři týdny před odletem.</li>



<li><strong>Jíst mimo turistické epicentrum.</strong>&nbsp;Stačí dvě ulice od hlavní třídy a cena klesne o třetinu.</li>



<li><strong>Smlouvat tam, kde není ceník.</strong>&nbsp;A hlavně: porovnat stejnou věc ve třech obchodech, než řeknete ano.</li>
</ul>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Turkey 4K - Scenic Relaxation Film With Calming Music" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/5K3Jdux_DDg?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Proč mýtus přežívá</h2>



<p>Turecko fungovalo v české paměti jako synonymum levné dovolené celá desetiletí. Slabá lira ten obraz dál opticky živí, tisíce lir za jídlo zní exoticky, ale v přepočtu to už dávno nejsou drobné. Známí Soni a Dana nebyli zlomyslní, pracovali prostě s informací, která zastarala. Hotelový i restaurační sektor mezitím prošel inflační smrští a vědomě se posunul výš.</p>



<p>Istanbul není past. Je to velkoměsto světové úrovně s obrovskou kulturní hodnotou, skvělou dopravou a jídlem, které stojí za cestu. Ale „levná jistota z české paměti&#8220; už neexistuje, úspora dnes závisí na kartě v peněžence, čtvrti na mapě a disciplíně při kliknutí na „rezervovat&#8220;.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/mix/misto-luxusu-za-par-korun-drsna-drahota/">Místo luxusu za pár korun drsná drahota! „Všichni říkali, jak ušetříme, ale byl to omyl,“ zoufá si pár</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/5K3Jdux_DDg" medium="video">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/5K3Jdux_DDg" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Turecko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[Užívejte si videa a hudbu, kterou máte rádi, nahrávejte originální obsah a sdílejte vše s přáteli, rodinou i celým světem na YouTube.]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/05/more-dovolena.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Sbohem, řízky v autě! Češi a Slováci hromadně mění Chorvatsko za tento letecký ráj</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/cesi-meni-chorvatsko-za-letecky-raj/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Lukáš Jírovec]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 04 May 2026 13:49:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[dovolená]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=205138</guid>

					<description><![CDATA[<p>Turecká riviéra láká Čechy a Slováky na all inclusive od necelých 14 tisíc korun za osobu – a letadlo přitom zvládne cestu za tři hodiny místo dvoudenní jízdy autem.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Chlebíčky zabalené v alobalu, kufr plný konzerv, dvanáct hodin za volantem a apartmán s výhledem na parkoviště. Tak vypadal archetyp české dovolené na Jadranu po celá desetiletí. Jenže část rodin, které dřív automaticky zamířily autem na jih, dnes sedá do letadla a míří na Tureckou riviéru. Nejde o zradu Chorvatska, spíš o to, že hotový letecký balík se snídaní, obědem, večeří i drinky u bazénu začal konkurovat modelu „udělej si sám&#8220;. A pro rostoucí skupinu cestovatelů pohodlí vítězí nad flexibilitou.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Čísla, která mluví za obě strany</h2>



<p>Chorvatsko rozhodně nemizí z české mapy. Podle&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.htz.hr/sites/default/files/2025-02/%C4%8Ce%C5%A1ka_izdanje_2025.pdf" target="_blank">profilu českého trhu</a>&nbsp;od chorvatské turistické centrály ale příjezdy Čechů klesly z 837 227 v roce 2023 na 784 402 v roce 2024 – a počet noclehů se snížil o téměř 400 tisíc na 5,1 milionu. U Slováků je obraz stabilnější: 531 449 příjezdů a přes 3,3 milionu noclehů za rok 2024.</p>



<p>Na druhé straně Asociace českých cestovních kanceláří a agentur potvrzuje, že Turecko patří dlouhodobě k nejpopulárnějším leteckým destinacím a poptávka po vyšším komfortu i nadstandardních službách roste. Trh se zkrátka dělí na dva proudy:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Drive-to segment</strong> – auto, apartmán, vlastní režie. Tady Chorvatsko stále dominuje, protože 75 % českých návštěvníků tam jezdí individuálně.</li>



<li><strong>Fly-and-stay segment</strong> – letenka, resort, all inclusive. Tady Turecko sbírá body rychlostí, cenou a šíří hotelové kapacity.</li>
</ul>



<p>Přesný počet lidí, kteří „přesedlali&#8220; z jedné země do druhé, nikdo neměří. Proxy data ale naznačují, že úbytek na Jadranu a růst leteckých zájezdů na Tureckou riviéru nejsou náhoda.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co Turecko nabízí za ty peníze</h2>



<p>Když se podíváme do aktuální nabídky Čedoku k 28. dubnu 2026, čísla jsou výmluvná:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><th>Letovisko</th><th>Délka pobytu</th><th>Stravování</th><th>Cena od (os.)</th><th>Odlet</th></tr></thead><tbody><tr><td>Side</td><td>8 dní</td><td>all inclusive</td><td>13 990 Kč</td><td>Praha</td></tr><tr><td>Belek</td><td>8 dní</td><td>ultra all inclusive</td><td>15 869 Kč</td><td>Praha</td></tr><tr><td>Kemer</td><td>8 dní</td><td>all inclusive</td><td>16 899 Kč</td><td>Praha/Brno</td></tr></tbody></table></figure>



<p>V ceně je let, transfer, ubytování i veškeré jídlo a pití. U rodiny 2+2 to znamená, že za zhruba 56 tisíc korun má člověk vyřešeno prakticky všechno. Když proti tomu postavíte chorvatský apartmán, řekněme 15 tisíc za týden, musíte připočítat naftu za 1 200 kilometrů tam a zpět, dálniční poplatky, jídlo v restauracích a každodenní drobnou útratu. Výsledek? U rodin s dětmi Turecko často vychází podobně nebo levněji. U minimalistického páru s vlastním autem a vařením na apartmánu může Chorvatsko pořád vyhrát.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Tři hodiny místo dvanácti</h2>



<p>Dostupnost je druhý klíčový faktor. Letiště Praha pro letní sezonu 2026 nabízí&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.prg.aero/en/prague-airport-entering-summer-season-there-are-more-destinations-and-long-haul-flights-offer" target="_blank">183 destinací</a>&nbsp;– letecká dovolená přestala být pro české cestující luxusem a stala se standardem. Do Antalye, vstupní brány Turecké riviéry, se létá přímo z Prahy, Brna i Ostravy. Právě&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.airport-ostrava.cz/p/z-ostravy-se-bude-letat-pravidelne-do-antalye-novou-linku-zajisti-sunexpress" target="_blank">ostravské letiště</a>&nbsp;letos spustilo pravidelnou linku SunExpress, dvakrát týdně, ve středu a v neděli, od 24. května do konce října.</p>



<p>Let trvá kolem tří hodin. Tři hodiny versus celý den v autě s přestávkami na benzínce. Pro rodiče dvou malých dětí je to argument, který žádná krása dalmatského pobřeží nepřebije.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Kam přesně a pro koho</h2>



<p>Turecká riviéra není monolit. Každé letovisko má jiný charakter a hodí se jinému typu dovolenkáře:</p>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Side</strong> – český mainstream, cenově nejdostupnější, široké pláže, ideální pro rodiny s menšími dětmi. Největší koncentrace resortů střední kategorie.</li>



<li><strong>Belek</strong> – vyšší komfort, golfová hřiště, prostornější resorty. Kdo chce klid a je ochotný připlatit, míří sem.</li>



<li><strong>Kemer</strong> – dramatická scenérie pod pohořím Taurus, pláže přímo pod horami, docházková vzdálenost do městečka. Kombinace resortu a možnosti vyrazit ven.</li>
</ul>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe title="Antalya Turkey Travel Guide: Best Things To Do in Antalya" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/h_XJe5VXI0A?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p>A Turecko není jen hotel. Kdo se odhodlá opustit resort, může vyrazit na Pamukkale, vápencové terasy s termálními prameny zapsané na&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://whc.unesco.org/en/list/485/" target="_blank">seznamu světového dědictví UNESCO</a>. Antická města Perge nebo Aspendos leží od pobřeží pár desítek minut. Turecko prodává all inclusive, ale pod povrchem nabízí víc než bazén a animační program.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co zvážit, než zahodíte klíčky od auta</h2>



<p>Ministerstvo zahraničí ČR doporučuje pečlivě zvažovat cesty do příhraničních oblastí se Sýrií, Irákem a Íránem. Turistická riviéra Antalya–Alanya a egejské pobřeží jsou naopak hodnoceny jako bezpečné. Praktičtější otázka zní jinak: all inclusive resort je dovolená uvnitř plotu. Kdo hledá spontánní zastávky v rybářských vesničkách, vlastní tempo a svobodu přejet za hodinu na jiný ostrov nebo do jiné zátoky, ten v tureckém resortu nenajde to, co mu dává auto na jadranské magistrále.</p>



<p>Nejlepší poměr ceny a zážitku nabízí Turecko mimo hlavní prázdniny, v květnu, červnu, září a říjnu. Sezónní linka z Ostravy běží od konce května do konce října, aktuální květnové nabídky startují hluboko pod 17 tisíc korun za osobu.</p>



<p>Chorvatsko nezmizelo a nezmizí. Ale pro tu část Čechů a Slováků, kteří už nechtějí řešit, kde natankovat, co uvařit a kolik stojí parkoviště u pláže, se Turecká riviéra stala odpovědí, kterou před deseti lety nikdo nepotřeboval.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/cesi-meni-chorvatsko-za-letecky-raj/">Sbohem, řízky v autě! Češi a Slováci hromadně mění Chorvatsko za tento letecký ráj</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/h_XJe5VXI0A" medium="video" width="1280" height="720">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/h_XJe5VXI0A" />
			<media:title type="plain">Antalya Turkey Travel Guide: Best Things To Do in Antalya</media:title>
			<media:description type="html"><![CDATA[ANTALYA, TURKEY TRAVEL GUIDE: In this travel tour of Antalya, Turkey we explore some of the waterfalls, check out old Antalya village, try some local food an...]]></media:description>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2026/04/antalya-turkey-travel-guide-best.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
		<item>
		<title>Dovolenkový ráj Čechů v troskách: Tam, kde byla hudba, je dnes jen ticho a strach</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/dovolenkovy-raj-cechu-v-troskach/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Veronika Holečková]]></dc:creator>
		<pubDate>Wed, 29 Apr 2026 03:07:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[cestování]]></category>
		<category><![CDATA[dovolená]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=204977</guid>

					<description><![CDATA[]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Léto 2024, pozdní odpoledne v Marmarisu. Provozovatel výletní lodi čeká na molu, ale kajuty zůstávají prázdné. V naší redakci VědaŽivě jsme si všimli, že <strong>obchodníci na přímořské promenádě popisují nejslabší sezonu za poslední roky</strong>: méně domácích zákazníků, méně zahraničních a vyšší náklady na všechno od nafty po led do drinků.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Podobný obraz se opakuje o kus dál na pobřeží</h2>



<p>Tentokrát se přesuňme do Bodrumu. Šéf místní asociace hoteliérů Ömer Faruk Dengiz v červenci 2024 <a rel="nofollow noopener" href="https://www.duvarenglish.com/domestic-tourism-market-shrinks-by-20-pct-in-turkeys-hotspot-bodrum-due-to-high-prices-news-64647" target="_blank">pro Duvar English</a> uvedl, že domácí klientela klesla o dvacet procent. Pětihvězdičkové hotely si držely obsazenost kolem devadesáti procent, ale tří- a čtyřhvězdičkové se propadly na šedesát až sedmdesát. Právě ten střední segment je viditelnou obětí probíhající změny.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Rekordní inflace jako hlavní nepřítel tureckých podnikatelů</h2>



<p>Turecká spotřebitelská inflace dosáhla v květnu 2024 podle dat centrální banky 75,45 procenta meziročně. To je číslo, které zcela mění pravidla hry. <strong>Turecko ztratilo svou pověstnou cenovou výhodu</strong>. Hotely, restaurace i vstupy do památek přeceňovaly rychle, část cen se začala držet v eurech, ale domácnosti měly příjmy v lirách a jejich kupní síla drasticky zaostávala.</p>



<p>Výsledkem je paradoxní situace, kdy turisté platí víc, ale místní podnikatelé vydělávají méně. Provozní náklady letí nahoru a zákazníků ubývá. <strong>Část tureckých turistů navíc zamířila jinam</strong>, jak uvedl Kıvanç Meriç z turecké asociace cestovních kanceláří TÜRSAB to v rozhovoru pro <a rel="nofollow noopener" href="https://www.euronews.com/travel/2024/07/22/turkish-tourists-flock-to-greece-as-inflation-drives-hotel-prices-through-the-roof" target="_blank">Euronews Travel</a>. Po zavedení zjednodušeného vízového režimu začali místní ve velkém jezdit na řecké ostrovy. Proč platit za Bodrum, když je Kos hned za vodou a cenově srovnatelný?</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><a class="transfer-szn-utm" href="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz.jpg"><img decoding="async" width="1024" height="576" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-1024x576.jpg" alt="" class="wp-image-112807 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-1024x576.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-450x253.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-150x84.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-768x432.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-320x180.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-730x410.jpg 730w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-720x405.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz-800x450.jpg 800w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/turisti-turecko-zena-muz.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></a></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Nečekaný kontrast mezi egejským útlumem a antalyjským boomem</h2>



<p>Tady je ale klíčový kontrast, který virální fotky prázdných pláží nezachycují. Zatímco Bodrum a Marmaris ztrácely, naše redakce zaznamenala, že&nbsp;<a rel="nofollow noopener" href="https://www.aa.com.tr/en/economy/turkish-resort-city-antalya-hosts-15m-tourists-so-far-in-2024/3364202" target="_blank">Antalya hlásila v říjnu 2024 patnáct milionů zahraničních návštěvníků</a> a meziroční růst o sedm procent. Celé Turecko uzavřelo rok 2024 s rekordními 61,1 miliardy dolarů z turismu. Jak je to možné?</p>



<p>Masový all-inclusive pás kolem Antalye funguje jako cenový nárazník. Host zaplatí balíček předem, lokální <strong>inflace ho pálí minimálně a resort má garantovanou obsazenost</strong>. Dražší egejská letoviska, kde dovolená stojí a padá s útratou v restauracích a plážových klubech, takový polštář nemají. Nejde o to, že by Turecko jako destinace umíralo, spíše část pobřeží přestala být levným luxusem.</p>



<h2 class="wp-block-heading">Co tyto změny znamenají pro české dovolenkáře</h2>



<p>Do Turecka v roce 2024 přijelo přes 410 tisíc Čechů, čímž se poprvé v historii překonala hranice 400 tisíc, jak uvádí <a rel="nofollow noopener" href="https://mzv.gov.cz/ankara/cz/obchod_a_ekonomika/turecko_celorocne_atraktivni_turisticka.html" target="_blank">české velvyslanectví v Ankaře</a>. Hlavním tahounem byla právě Antalya a okolní letoviska jako Alanya, Belek nebo Side. <strong>Tedy přesně ta část Turecka, která krizí zasažena není</strong>. Naše redakce porovnala aktuální nabídky a zjistila, že české balíčkové zájezdy zdražily jen minimálně, protože Češi typicky kupují all inclusive a mimo resort příliš neutrácejí.</p>



<p>Kdo však plánuje dovolenou mimo resort, tedy večeře v Marmarisu nebo individuální výlety, ten cenový rozdíl pocítí. Data Post Office Travel Money to dokumentují jasně:</p>



<figure class="wp-block-table"><table class="has-fixed-layout"><thead><tr><td><strong>Destinace</strong></td><td><strong>Náklady na 8 položek (2025)</strong></td><td><strong>Meziroční změna</strong></td></tr></thead><tbody><tr><td>Marmaris</td><td>86,00 GBP</td><td>+26,4 %</td></tr><tr><td>Korfu</td><td>111,18 GBP</td><td>–</td></tr><tr><td>Sharm el-Sheikh</td><td>91,48 GBP</td><td>–</td></tr></tbody></table></figure>



<h2 class="wp-block-heading">Praktické rady pro chytré plánování cesty</h2>



<ul class="wp-block-list">
<li><strong>Rozlišujte riviéry:</strong> Egejská část (Bodrum, Marmaris) je dražší a citlivější na inflaci. Turecká riviéra kolem Antalye drží stabilitu balíčků.</li>



<li><strong>All inclusive je pojistka se hodí: </strong>Tento formát tlumí dopad místní inflace nejvíc. Utrácení mimo hotel je výrazně dražší než před dvěma lety.</li>



<li><strong>Srovnávejte destinace:</strong> Egypt bývá levnější, Řecko naopak dražší. Záleží na tom, co od pobytu očekáváte.</li>



<li><strong>Nevěřte každé fotce: </strong>Prázdná promenáda v Marmarisu a přeplněná pláž v Antalyi existují ve stejné zemi i ve stejném čase.</li>
</ul>



<p>Turecko nezkolabovalo, pouze se přeskupilo. Pro českého turistu, který ví, kam přesně míří, zůstává silnou destinací, jen už není automaticky tou nejlevnější na trhu.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/dovolenkovy-raj-cechu-v-troskach/">Dovolenkový ráj Čechů v troskách: Tam, kde byla hudba, je dnes jen ticho a strach</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Záhadná Noemova archa: Badatelé ji měli konečně objevit, archeologové však tvrdí, že jde o nesmysl</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 16 Aug 2024 02:45:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[Bible]]></category>
		<category><![CDATA[křesťanství]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=192436</guid>

					<description><![CDATA[<p>Noemova archa existovala, a dokonce se už i našla. Badatelé mají jasný důkaz, možná se na ni budeme moci již brzy jít podívat. Skeptici však jakékoliv důkazy odmítají.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Příběh o Noemově arše je jedním z nejznámějších biblických příběhů. Znají ho dokonce i ti, kteří se o biblické příběhy nebo legendy vůbec nezajímají. Historici se po desetiletí přou o to, zda je tento příběh alespoň z části založený na pravdě nebo se jedná o pouhou legendu. Tomu, že mohla být Noemova archa a celý příběh o potopě skutečný, nahrává i fakt, že <strong>lze příběhy o velké potopě najít ve všech kulturách světa</strong>. Tento fakt navíc podporuje i nedávný nález v tureckých horách.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-noemova-archa-se-ukr-v-v-ho-e">Noemova archa se ukrývá v hoře</h2>



<p>Slavný biblický příběh popisuje, jak nelehkým úkolem byl Noe pověřen i celou tuto dlouhou plavbu zatopenou Zemí. Bible nám také říká, kde Noemova archa nakonec zakotví. Má se jednat o horu Ararat, která se nachází v oblasti <a href="https://tech.wp.pl/arka-noego-odnaleziona-byla-blizej-nas-niz-sadzono,6847659332418368a" target="_blank" rel="noreferrer noopener nofollow">východního Turecka</a>, kousek od hranic s Íránem. Právě zde jsou už <strong>v roce 1840 objeveny první dřevěné trámy</strong>, které získají pozornost předních archeologů té doby. Už tehdy se ozývají první teorie, že by se mohlo jednat o legendární Noemovu archu. Na své odhalení si však počká ještě více než sto let.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2021-12-02T05:21:00+01:00">
                    2 prosince, 2021                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Biblická pohroma sužuje Egypt. Bezprecedentní bouře přinesly vlnu škorpioních útoků            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2021/12/egypt-boure-450x242.jpg" alt="Biblická pohroma sužuje Egypt. Bezprecedentní bouře přinesly vlnu škorpioních útoků" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/priroda-zvirata/egyptsky-aswan-invaze-skorpionu/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-1024x538.jpg" alt="Noemova archa" class="wp-image-187724 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/ark-van-noach-in-dordrecht-noahs-ark-replica-public-domain.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Moderní interpretace Noemovy archy lze najít na různých místech světa.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-m-tick-lo-je-objevena">Mýtická loď je objevena</h2>



<p>V roce 1959 provádí turecký kapitán Ilhan Durupinar rutinní kontrolu leteckých snímků z oblasti tureckých hor, když si na jedné fotografii všimne podivného objektu.&nbsp;<strong>Na první pohled svým tvarem připomíná půdorys lodi</strong>. Snímek, na kterém by mohla být Noemova archa, následně zkoumá i Dr. Brandenburger, odborník na fotogrammetrii&nbsp;ze státní univerzity Ohio, který následně prohlásí: <em>„Nemám žádné pochyby o tom, že tento předmět je loď. Během celé mé kariéry jsem nikdy na stereografii neviděl předmět, jako je tento.“</em></p>



<p>Od té doby se na místo nálezu vydává několik vědců, kteří se snaží záhadu lodi rozlousknout. Nejnovější 3D skeny, které vědci na místě pořídili, odhalily celkovou velikost objektu, která se až příliš přesně shoduje s biblickými rozměry Noemovy archy. Podle Božích instrukcí měla Noemova archa být&nbsp;<strong>300 loktů dlouhá, 50 loktů široká a 30 loktů vysoká</strong>. Stejné rozměry má mít také nalezený objekt.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-05-01T06:03:00+02:00">
                    1 května, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Co je to vlastně Boží hněv? Badatelé rozlouskli tajemství biblické pohromy, která se odehrála na území Sodomy a Gomory            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/bozi-hnev-sodoma-gomora-450x236.jpg" alt="Co je to vlastně Boží hněv? Badatelé rozlouskli tajemství biblické pohromy, která se odehrála na území Sodomy a Gomory" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/zkaza-sodomy-gomory-rozlustena/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg" alt="Noemova archa" class="wp-image-187725 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/noahs-ark-on-mount-ararat-by-simon-de-myle.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Příběh Noemovy archy zná téměř každé dítě.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vyhled-van-poutn-m-sto">Vyhledávané poutní místo</h2>



<p>Ačkoliv se mohou důkazy, že byla konečně objevena skutečná Noemova archa, zdát jednoznačné, mnoho historiků se k nim staví skepticky a odmítavě. Poutníci a věřící však mají v celé záležitosti jasno už dávno. Místo nálezu bylo dlouhé roky <strong>považováno za významné poutní místo</strong>. Nedaleko dokonce stál také klášter, který však v roce 776 vyhořel. Dnes je na místě vytvořena přírodní rezervace Noemovy archy.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/noemova-archa-byla-objevena/">Záhadná Noemova archa: Badatelé ji měli konečně objevit, archeologové však tvrdí, že jde o nesmysl</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Podzemní město Derinkuyu: Žilo v něm přes 20 000 lidí, prý se měli ukrývat před mimozemšťany</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/derinkuyu-jako-utociste-pred-mimozemstany/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 22 Jul 2024 02:41:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Město]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=191686</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podzemní město Derinkuyu. Žilo v něm přes 20 000 lidí a to jen proto, že se ukrývali před nájezdníky nebo mimozemšťany. Dodnes není jasné, která z teorií je pravdivá.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Podzemní komplexy spletitých chodeb a nesčetných místností se často objevují ve sci-fi či fantasy filmech. Jedno takové místo je ale skutečné a<strong>&nbsp;nachází se v turecké krajině Kappadokie</strong>. Derinkuyu, jak se podzemní město nazývá, bylo donedávna ztraceným klenotem našich předků. Má 18 pater a mohlo sloužit jako úkryt před četnými nájezdníky nebo dokonce mimozemšťany. Celý komplex pojmul až 20 tisíc lidí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-ztracen-m-sto-derinkuyu">Ztracené město Derinkuyu</h2>



<p>Nález podzemního města Derinkuyu byla vlastně náhoda. V 60. letech ho objevil jeden z <a rel="nofollow noopener" href="https://www.atlasobscura.com/articles/derinkuyu-turkey-underground-city-strange-maps" target="_blank">místních vesničanů</a>, kterému se v puklině ve zdi ztrácely slepice. Když se drůbež nevracela, rozhodl se puklinu prozkoumat.&nbsp;<strong>Nález celého komplexu úzkých chodeb a místností</strong>&nbsp;skutečně nečekal. Dalšího zkoumání se následně ujali archeologové, kteří v komplexu objevili důmyslný systém místnostní, mezi kterými nechyběly stáje pro dobytek, spižírny, obydlí, společenské místnosti, nebo dokonce kostely a učebny.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer-1024x538.jpg" alt="derinkuyu" class="wp-image-187220 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer-450x236.jpg 450w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer-150x79.jpg 150w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-underground-city-9831-nevit-enhancer.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Podzemní město bylo vybaveno důmyslným větracím systémem.</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kryt-p-ed-n-jezdn-ky-i-mimozem-any">Úkryt před nájezdníky i mimozemšťany</h2>



<p>Celý komplex města <strong>Derinkuyu pojme přes 20 tisíc lidí a jeho vybavení zaručovalo přežití po dobu několika týdnů</strong>, aniž by bylo nutné doplňovat zásoby z povrchu. Předpokládá se, že se jednalo o úkryt před nepřátelskými nájezdníky, kteří toto území často drancovali. Podle některých konspiračních teorií však mohl takový komplex posloužit také jako úkryt před mimozemšťany. </p>



<p>Úzké chodby jsou schválně široké tak akorát, aby jimi prošel jen jeden člověk, což mělo usnadnit obranu v případě napadení města. Každá místnost měla několik vchodů, které se daly nezávisle na sobě zabarikádovat těžkými kulatými dveřmi. <strong>Celý komplex má důmyslný větrací systém</strong>, který zaručoval přísun čerstvého vzduchu a podzemní řeka dodávala potřebnou pitnou vodu.</p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-05-03T06:06:00+02:00">
                    3 května, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/bajna-podzemni-civilizace-rise-agartha/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Agartha –⁠ podzemní civilizace, která je po staletí udržována v tajnosti. Její obyvatelé prý mají zázračné schopnosti            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/bajna-podzemni-civilizace-rise-agartha/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/04/svetlo-jeskyne-muz-450x300.jpg" alt="Agartha –⁠ podzemní civilizace, která je po staletí udržována v tajnosti. Její obyvatelé prý mají zázračné schopnosti" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/bajna-podzemni-civilizace-rise-agartha/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-nezn-m-p-vod-m-sta">Neznámý původ města</h2>



<p>Stále není jasné, kdo město Derinkuyu vlastně postavil. Podle jedné teorie měli základy podzemního města postavit už před třemi tisíci lety Chetité. Svůj podíl na stavbě komplexu mohli mít také Frýgové, kteří tuto část Turecka obývali zhruba o 500 let později. Někdo tvrdí, že město ve skutečnosti postavili Peršané.&nbsp;<strong>Posledními nájemníky města však bezpochyby byli kappadečtí Řekové</strong>, kteří byli z oblasti vyhnáni v roce 1923. S jejich odchodem zmizelo i povědomí o existenci města a dlouhé desetiletí o něm nikdo nevěděl.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/derinkuyu-jako-utociste-pred-mimozemstany/">Podzemní město Derinkuyu: Žilo v něm přes 20 000 lidí, prý se měli ukrývat před mimozemšťany</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>První let raketou už v 17. století: Někteří věří, že to dokázal turecký inženýr už v roce 1633</title>
		<link>https://vedazive.cz/clovek/turecky-inzenyr-letel-raketou/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Tue, 07 May 2024 02:36:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Člověk]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Raketa]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=188726</guid>

					<description><![CDATA[<p>Věděli jste, že první úspěšný let raketou proběhl už na počátku 17. století? Dokázal to turecký inženýr při oslavě narození sultánovy dcery. Dnešní historie na něj zapomněla.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Létání bylo pro lidstvo dlouho nedosažitelným snem a obsesí mnoha vynálezců. Sám Leonardo da Vinci vytvořil několik poměrně realistických náčrtů létajících strojů, které však nikdy nedokázal úspěšně sestavit. </p>



<p>Obecně se za století létání považuje 20. století, kdy nejprve bratři Wrightové sestrojí první letadlo, které lidstvo postupně dovede až k raketám a letu do vesmíru. <strong>Ve skutečnosti však první let raketou uskutečnil turecký inženýr už na počátku 17. století.</strong></p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-tureck-in-en-r-sestav-prvn-raketu">Turecký inženýr sestaví první raketu</h2>



<p>K tomuto technickému zázraku, na který moderní dějiny poněkud pozapomněly, mělo dojít v roce 1633 při oslavě narození sultánovy dcery. Osmanské říši v té době vládl Murad IV., který se vyžíval v architektuře, hudbě i básních a fascinovaly ho všelijaké zajímavosti. Turecký inženýr <a rel="nofollow noopener" href="https://www.aviationfile.com/who-is-lagari-hasan-celebi/" target="_blank">Lagâri Hasan Çelebi</a> proto přichystal skutečnou podívanou &#8211; <strong>první let člověka raketou</strong>. </p>



<p>Raketa se skládala z hlavní části, ve které stál samotný vynálezce, a sedmi menších raket, které byly naplněné 63 kilogramy střelného prachu. Sám vynálezce si na sebe pak připevnil postroj, který připomínal křídla, které měly zajistit jeho <a rel="nofollow noopener" href="https://en.wikipedia.org/wiki/Lag%C3%A2ri_Hasan_%C3%87elebi" target="_blank">bezpečné přistání</a>.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-spektakul-rn-pod-van">Spektakulární podívaná</h2>



<p>Samotný akt nemohl trvat déle než minutu a většina přítomných pravděpodobně nic neviděla. Přesto se jednalo o první úspěšný let raketou v historii lidstva. Turecký inženýr před startem oplýval dobrou náladou a samotnému sultánovi řekl: <em>„Můj sultáne, Bůh Ti žehná a&nbsp;já budu mluvit s&nbsp;prorokem.“</em> Následně vstoupil do těla rakety a jeho pomocníci zapálili rakety. <strong>Exploze údajně vystřelila stroj do výšky 300 metrů</strong> než začal střemhlav padat dolů. </p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/lagari-hasan-celebi-rocket-flight-1024x538.jpg" alt="turecký inženýr" class="wp-image-188730 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/lagari-hasan-celebi-rocket-flight-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/lagari-hasan-celebi-rocket-flight-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/lagari-hasan-celebi-rocket-flight-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/lagari-hasan-celebi-rocket-flight-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/05/lagari-hasan-celebi-rocket-flight.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /></figure></div>



<p>Není jasné, zda z toho obecenstvo kvůli dýmu ze střelného prachu vůbec něco vidělo. Çelebi však ve správnou chvíli ze stroje vyskočil a <strong>s pomocí připevněných křídel se bezpečně snesl do průlivu Bospor</strong>. Úspěšný let ještě více podpořil jeho rozvernou náladu a bez okolků předal sultánovi poselství od proroka: <em>„Můj sultáne, Prorok Tě pozdravuje.“</em></p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-09-08T06:06:00+02:00">
                    8 září, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/vesmir/v-utajeni-na-rude-planete/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                „Na Marsu jsem strávil víc než 15 let,“ tvrdí námořní důstojník, který účinkoval v tajném vesmírném programu            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/vesmir/v-utajeni-na-rude-planete/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/astronaut-a-raketa-450x233.jpg" alt="„Na Marsu jsem strávil víc než 15 let,“ tvrdí námořní důstojník, který účinkoval v tajném vesmírném programu" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/vesmir/v-utajeni-na-rude-planete/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-t-dr-odm-na-i-vyhnanstv">Štědrá odměna i vyhnanství</h2>



<p>Turecký inženýr si za svou drzost kupodivu nevysloužil trest, nýbrž štědrou odměnu, která činila <a rel="nofollow noopener" href="https://www.stoplusjednicka.cz/prvni-let-raketou-opravdu-se-uskutecnil-uz-v-17-stoleti" target="_blank">denní apanáž 70 stříbrných</a>. Çelebi si nějakou dobu užíval přízně sultána, ale po čase se znelíbil islámským učencům, kteří <strong>jeho vynálezy považovali za příliš pokrokové a ohrožující jejich víru.</strong> Vynálezce byl vyhnán na Krym, kde ve svých vynálezech pokračoval až do své smrti v roce 1660. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/clovek/turecky-inzenyr-letel-raketou/">První let raketou už v 17. století: Někteří věří, že to dokázal turecký inženýr už v roce 1633</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Derinkuyu aneb město v podzemí: Nachází se ve skalách a má až 18 pater</title>
		<link>https://vedazive.cz/historie-kultura/podzemni-mesto-derinkuyu/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sun, 07 Apr 2024 02:37:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Historie a kultura]]></category>
		<category><![CDATA[historie]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[záhada]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=187205</guid>

					<description><![CDATA[<p>Podzemní město Derinkuyu sloužilo jako důmyslný úkryt před nepřátelskými nájezdníky. Součástí byl i kostel a škola pro děti. Kdo úchvatný komplex postavil?</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Podzemní komplexy spletitých chodeb a nesčetných místností má většina lidí spojené pouze se sci-fi či fantasy filmy. Jedno takové místo je ale skutečné a<strong> nachází se v turecké krajině Kappadokie</strong>. Derinkuyu, jak se podzemní město nazývá, bylo donedávna ztraceným klenotem našich předků. Má 18 pater a sloužilo k úkrytu před četnými nájezdníky. </p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-podzemn-m-sto-derinkuyu">Podzemní město Derinkuyu</h2>



<p>Jak už to tak v podobných případech bývá, nález podzemního města Derinkuyu byla vlastně náhoda. V 60. letech ho objevil jeden z místních vesničanů, kterému se v puklině ve zdi ztrácely slepice. Když se drůbež nevracela, rozhodl se puklinu prozkoumat. <strong>Nález celého komplexu úzkých chodeb a místností</strong> skutečně nečekal. Dalšího zkoumání se následně ujali archeologové, kteří v komplexu objevili důmyslný systém místnostní, mezi kterými nechyběly stáje pro dobytek, spižírny, obydlí, společenské místnosti a dokonce i kostely a učebny.</p>



<div class="wp-block-image"><figure class="aligncenter size-large"><img decoding="async" width="1024" height="538" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-05-astique-1024x538.jpg" alt="podzemní město" class="wp-image-187221 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-05-astique-1024x538.jpg 1024w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-05-astique-320x168.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-05-astique-768x403.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-05-astique-720x378.jpg 720w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2024/04/derinkuyu-05-astique.jpg 1200w" sizes="auto, (max-width: 1024px) 100vw, 1024px" /><figcaption>Podzemí ukrývá mnohá tajemství</figcaption></figure></div>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-to-i-t-p-ed-n-jezdn-ky">Útočiště před nájezdníky</h2>



<p>Celý komplex města Derinkuyu pojme dohromady 20 tisíc lidí, kteří zde klidně mohli přežít několik týdnu v úkrytu před nepřátelskými nájezdníky. Úzké chodby jsou schválně široké tak akorát, aby jimi prošel jen jeden člověk, což mělo usnadnit obranu v případě napadení města. Každá místnost měla několik vchodů, které se daly nezávisle na sobě zabarikádovat těžkými kulatými dveřmi. <strong>Celý komplex má důmyslný větrací systém</strong>, který zaručoval přísun čerstvého vzduchu a podzemní řeka dodávala potřebnou pitnou vodu. </p>


<div class="mce-wm-gutenberg-block mce-wm-gutenberg-block-related-post"><article class="listing-horizontal-item">
    <header class="listing-horizontal-item-header">
        <div class="branded-article-meta">
            <div class="branded-article-author">
                Redakce VědaŽivě            </div>
            <div class="listing-horizontal-item-pubdate">
                <time datetime="2022-09-18T06:52:00+02:00">
                    18 září, 2022                </time>
            </div>
        </div>
        <h4 class="listing-horizontal-item-title">
            <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/podzemni-cesta-horniku-ctonove/" class="text-truncate-multiline transfer-szn-utm">
                Případ 2 horníků, kteří se setkali se Ctony. Kmenem, který žije v podzemí, v samotných hlubinách naší Země            </a>
        </h4>
    </header>
    <a href="https://vedazive.cz/historie-kultura/podzemni-cesta-horniku-ctonove/" class="listing-horizontal-item-image transfer-szn-utm">
        <img loading="lazy" class="transfer-szn-utm" decoding="async" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/08/dulni-stola-450x300.jpg" alt="Případ 2 horníků, kteří se setkali se Ctony. Kmenem, který žije v podzemí, v samotných hlubinách naší Země" />
    </a>
    <footer class="listing-horizontal-item-footer">
        <seznam-pocitadlolibise
                entity="https://vedazive.cz/historie-kultura/podzemni-cesta-horniku-ctonove/"
                layout="seamless"
                size="large"
                style="--primary-color: #000000; --count-color: #ffffff;"
        ></seznam-pocitadlolibise>
    </footer>
</article></div>


<h2 class="wp-block-heading" id="h-p-vod-m-sta">Původ města</h2>



<p>Stále není jasné, kdo město Derinkuyu vlastně postavil. Podle jedné teorie měli základy podzemního města postavit už před třemi tisíci lety Chetité. Svůj podíl na stavbě komplexu mohou mít i Frýgové, kteří tuto část Turecka obývali zhruba o 500 let později. Někdo tvrdí, že město ve skutečnosti postavili Peršané. <strong>Posledními nájemníky města však bezpochyby byli kappadečtí Řekové</strong>, kteří byli z oblasti vyhnáni v roce 1923. S jejich odchodem zmizelo i povědomí o existenci města a dlouhé desetiletí o něm nikdo nevěděl. </p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/historie-kultura/podzemni-mesto-derinkuyu/">Derinkuyu aneb město v podzemí: Nachází se ve skalách a má až 18 pater</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Důsledek nedávného zemětřesení v Turecku a Sýrii: Země má prasklinu o délce 300 kilometrů</title>
		<link>https://vedazive.cz/planeta-zeme/dopady-zemetreseni-turecko/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Sat, 04 Mar 2023 03:11:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Planeta Země]]></category>
		<category><![CDATA[katastrofa]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[zemětřesení]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=144523</guid>

					<description><![CDATA[<p>Zcela apokalyptické zemětřesení v těchto dvou zemích změnilo uspořádání zemského povrchu. Konkrétně tektonických desek, jak ukazuje analýza satelitních snímků.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Na té se projevily dvě nové poruchy v&nbsp;zemské kůře, které vědce naprosto ohromily. Jižní Turecko a sever Sýrie zasáhlo 6. února zemětřesení se silou 7,8 stupně Richterovy škály. Bylo prvním z&nbsp;řady otřesů <strong>pokračujících i v&nbsp;dalších dnech a týdnech</strong>. Badatelé z&nbsp;COMET, tedy britského centra pro pozorování a modelování zemětřesení, se rozhodli prověřit jeho vliv na samotnou zemskou kůru. Zkontrolovali snímky Středozemního moře před a po.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dlouh-stovky-kilometr">Dlouhé stovky kilometrů</h2>



<p>Jak se ukázalo, v&nbsp;kůře <a href="/tag/planeta/">planety</a> vznikly dva zcela nové obrovské zlomy. Ten nejdelší má 300 kilometrů a vede severovýchodně od břehu Středozemního moře. Podle expertů vznikl tento zlom právě <strong>během prvního silného otřesu</strong> o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Došlo k&nbsp;němu 6. února ve 4:17 místního času. Druhý zlom je dlouhý asi 125 kilometrů a následoval po druhém, lehounce slabším otřesu. Ten přišel asi 9 hodin po první vlně.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">Compete picture of the two earthquake ruptures now available from the Sentinel-1 descending pass. <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/CopernicusEU?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">@CopernicusEU</a> <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/COMET_database?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">@COMET_database</a> <br>Image below is range offsets from pixel tracking. The two ruptures appear not to be connected.<br>Scale of event is horrific &#8211; the image is ~250 km across <a rel="nofollow" href="https://t.co/kc7u3k6z3g">pic.twitter.com/kc7u3k6z3g</a></p>&mdash; UK COMET (@NERC_COMET) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/NERC_COMET/status/1623970759667290113?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">February 10, 2023</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Míru posunu samotné <a href="/tag/zeme/">země</a> výborně ilustruje změna turecké železnice přímo z&nbsp;místa. K&nbsp;trhlinám tohoto druhu obvykle dochází jen v&nbsp;případě opravdu silných otřesů. <strong>Dle informací jsou trhliny výjimečně dlouhé</strong>, což svědčí o obrovském množství energie uvolněném během celé katastrofy. Jsou navíc jasně viditelné už na povrchu země. Procházely také městy a v&nbsp;těch nejhorších případech přímo budovami. Země se tedy naprosto doslovně rozestoupila.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-k-i-ovatka-tektonick-ch-desek">Křižovatka tektonických desek</h2>



<p><em>„Čím silnější zemětřesení, tím větší a delší je takový zlom. Místy jsou patrné horizontální posuny dosahující až 5 metrů. Tento případ je tak jedním z&nbsp;nejdelších za celou historii monitoringu zemětřesní na jednotlivých kontinentech. A je také <strong>velmi neobvyklé mít takto silné otřesy </strong>s&nbsp;odstupem pouhých několika hodin,“</em> uvedl profesor Tim Wright, vedoucí týmu COMET. Vědci ukázali některé fotografie i na sociálních sítích, vše je zcela zřetelné.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="664" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/zemetreseni-budovy.jpg" alt="" class="wp-image-144527 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/zemetreseni-budovy.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/zemetreseni-budovy-320x212.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/zemetreseni-budovy-768x510.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/zemetreseni-budovy-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2023/03/zemetreseni-budovy-720x478.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Hraniční oblasti Turecka a Sýrie jsou k&nbsp;otřesům obecně velmi náchylné. Je tu totiž křižovatka hned tří tektonických desek, konkrétně anatolské, africké a arabské. Dle rozboru NASA bylo hypocentrum tohoto zemětřesení u<strong> zlomové linie asi 18 kilometrů pod povrchem</strong>. Právě malá hloubka způsobila, že šlo o výjimečně ničivé otřesy. Jejich energie tak dosáhla do vzdálenosti až stovek kilometrů od bodu zrodu. Něco takového nastalo naposledy roku 1906.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-dal-ot-esy-v-t-inou-slab">Další otřesy, většinou slabší</h2>



<p><em>„Jednalo se o velmi silná a rozsáhlá zemětřesení. Délka i magnituda o síle 7,8 bodu se podobala události z&nbsp;roku 1906, která tehdy zdevastovala americké San Francisco,“</em> uvedl Eric Fielding, <strong>geofyzik z&nbsp;Jet Propulsion Laboratory NASA</strong>. Počet obětí katastrofy zatím přesáhl 41&nbsp;000 životů. V&nbsp;Turecku zemřelo 35&nbsp;341 lidí a události z&nbsp;6. února se tak staly největší tragédií v&nbsp;nové historii tohoto státu. Počet obětí přesáhl i zemětřesení v&nbsp;roce 1939.</p>



<p>Sýrie hlásí nejméně 5&nbsp;814 obětí. Nejvíce postižené oblasti Turecka už opustilo více jak 2,2 milionu lidí. Obě země zasáhly od té doby tisíce drobnějších otřesů. Jejich síla ovšem obvykle <strong>zůstává pod 5 stupni Richterovy škály</strong>. Zasáhly například provincii Malatya a nejméně na 5 místech operují záchranné týmy včetně českých. Počty obětí dále stoupají, jeden z&nbsp;posledních údajů uvádí v&nbsp;Turecku 44&nbsp;370 lidí, v&nbsp;Sýrii pak 6&nbsp;000 mrtvých.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/planeta-zeme/dopady-zemetreseni-turecko/">Důsledek nedávného zemětřesení v Turecku a Sýrii: Země má prasklinu o délce 300 kilometrů</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Turecká obrněná vozidla Kirpi slaví úspěch nejen na domácí půdě. Kvalitní MRAP se osvědčil třeba v bojích na Ukrajině</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/turecka-vozidla-kirpi-slavi-uspech/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 09 Feb 2023 03:30:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=139707</guid>

					<description><![CDATA[<p>Turecký zbrojní průmysl je v posledních letech pověstný řadou vyspělých zbrojních systémů. Obrněná vozidla Kirpi k nim patří, osvědčila se i v bojích.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Pokud turecká armáda vyráží do boje, její vojáci velice často používají moderní turecká obrněná vozidla typu MRAP jménem BMC Kirpi. V jejich konstrukci se<strong> podařilo skloubit vysokou mobilitu a ochranu</strong> a zároveň je uvnitř i dostatek místa. Kromě akcí turecké armády je možné je v boji vidět i na Ukrajině a jeden ukořistěný vůz kupodivu do své výzbroje zařadila i ruská armáda, vlastní je i ozbrojené síly několika zemí.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vozidlo-odoln-proti-min-m-ture-t-voj-ci-pot-ebuj">Vozidlo odolné proti minám turečtí vojáci potřebují</h2>



<p>Turecko se již dlouhá léta snaží být ve většině zbrojních segmentů nezávislé na jiných dodavatelích a v projektu MRAP Kirpi se mu to rozhodně podařilo. Společnost BMC ho představila kolem roku 2008. <strong>Tureckým ozbrojeným silám často operujícím proti Kurdům</strong> a v posledních letech i na severu Sýrie, kde se mohou setkat se střelbou z ručních zbraní a nástražnými výbušninami a minami, projekt odolného MRAP velmi vyhovoval. Některá vozidla mívají i slat mříže proti kumulativním hlavicím.</p>



<p>Kirpi má podobně jako jiná vozidla tohoto typu podvozek ve tvaru V, což znamená, že případný výbuch miny nebo nastražené výbušniny karoserie odkloní mimo kabinu, kde se nachází osádka. <strong>Vozidlo sice může být poškozené, ale lidé uvnitř explozi přečkají</strong>. Obrněná karoserie jim navíc poskytuje ochranu proti palbě ručních zbraní. Do vozidla se vejde 13 až 15 cestujících, ale existují i varianty v podobě sanitky a další.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-kirpi-je-v-men-a-v-t-variant">Kirpi je v menší a větší variantě</h2>



<p>Existují dva základní typy vozidel Kirpi, a to krátká na podvozku 4&#215;4 a dlouhá s podvozkem 6&#215;6. První je 6 metrů dlouhá, druhá má délku necelých 7,1 metru. Hmotnost podle velikosti, ale i<strong> pancéřování dosahuje kolem 20 tun</strong>. Rychlost vozidla na silnici může být až 100 kilometrů v hodině, při úsporné jízdě může vozidlo na plnou nádrž urazit až tisíc kilometrů. Na jeho střeše bývá umístěn lehký nebo těžký kulomet, je možné sem instalovat i dálkově ovládanou stanici s některou z těchto <a href="/tag/zbrane/">zbraní</a>.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr"><a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/Russia?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#Russia</a> <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/Ukraine?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#Ukraine</a> 🇷🇺🇺🇦: <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/Russian?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#Russian</a> Forces captured a BMC Kirpi MRAP from <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/Ukrainian?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#Ukrainian</a> Troops in <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/Kherson?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#Kherson</a> Oblast —originally supplied to UAF by <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/hashtag/Turkey?src=hash&amp;ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">#Turkey</a> 🇹🇷.<br><br>The photo also shows a couple of AK-74M rifle with a GP-25 UBGL and an AK-12 rifle with 45-round RPK-74 mag. <a rel="nofollow" href="https://t.co/UyxRwNnluC">pic.twitter.com/UyxRwNnluC</a></p>&mdash; War Noir (@war_noir) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/war_noir/status/1577646825535946755?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">October 5, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Kirpi za sebou mají několik bojových <a href="/tag/konflikt/">konfliktů</a>. Turecko je nasadilo například ve střetech s Kurdy nebo při invazi na severu Sýrie. Několik vozidel dostaly i libyjské síly podporované Tureckem ve zdejší občanské válce, další má třeba Tunisko. <strong>Kolem 200 jich získala Ukrajina</strong>, určitě jich už minimálně 50 obdržela a další jsou na cestě. Zajímavé je, že ukořistěný Kirpi si nechala i ruská armáda, jen ho přelakovala a namalovala na něj identifikační V.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/turecka-vozidla-kirpi-slavi-uspech/">Turecká obrněná vozidla Kirpi slaví úspěch nejen na domácí půdě. Kvalitní MRAP se osvědčil třeba v bojích na Ukrajině</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Srovnání obrněných transportérů Altug a BTR-4MV1: Mají zcela odlišnou koncepci, ukrajinský za tureckým zaostává</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/turecky-a-ukrajinsky-obrneny-transporter-se-lisi/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Mon, 16 Jan 2023 03:38:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[Ukrajina]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=135449</guid>

					<description><![CDATA[<p>Obrněné transportéry jsou jednou z nejdůležitějších zbraní pro mobilitu pěchoty i boj. Turecká a ukrajinská koncepce se v mnohém odlišují.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Současná pěchota se při své činnosti neobejde bez kvalitních obrněných transportérů. Spojují v sobě několik výhod, jelikož nejen poskytují mobilitu družstvu vojáků, ale zároveň je chrání před nepřátelskou palbou.<strong> Protože jsou vyzbrojené, dokáží se bránit</strong> nebo poskytovat silnou palebnou podporu. Koncepce se ale mohou lišit, což může dokazovat srovnání moderního ukrajinského transportéru BTR-4MV1 a tureckého Altuğ 8&#215;8.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-vysok-ochrana-tureck-ho-transport-ru">Vysoká ochrana tureckého transportéru</h2>



<p>Čím turecké vozidlo zaujme, je výška 4 metry i s bojovým modulem, což není málo – dost to bude transportér demaskovat. Ale osádce 3 vojáků a 9tičlennému výsadku poskytuje zhruba stejně prostoru jako ukrajinský protějšek, důvodem je ochrana.<strong> </strong>Má<strong> podlahu do tvaru V, což slouží k odklánění výbuchů min</strong> a nástražných náloží. Vůbec na ochranu se zde dbá, protože transportér je obložen vyměnitelnými keramickými pláty. Jeho hmotnost se odhaduje na 30 tun, neznamená to však nižší mobilitu.</p>



<p>Rychlost je stejná jako u ukrajinského protějšku – 110 kilometrů v hodině, ten je ale vysoký jen 2,8 metru. Uvnitř je stejně početná osádka, jenom výsadek má o jednoho vojáka méně, ale i s přídavnou ochranou váží jen kolem 23 tun. Ovšem protiminovou <strong>ochranu zajišťuje jen na plochou podlahu přidaná pancéřová deska</strong>, což není tak účinné. Moderní keramické vyměnitelné moduly transportér postrádá, ačkoli je ukrajinský průmysl dokáže vyrobit. Ale na rozdíl od tureckého protějšku je schopen plavby.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-v-zbroj-transport-r-je-m-niteln">Výzbroj transportérů je měnitelná</h2>



<p>Nutno dodat, že vzhledem ke geografii <a href="/tag/turecko/">Turecka</a> by byla u Altuğu tato schopnost asi nadbytečná. Na nedávné výstavě Saha v Istanbulu byl transportér představen s dálkově ovládanou věží s kulomety 12,7 a 7,62 milimetrů. <strong>Ovšem existuje i verze vyzbrojená rychlopalným kanonem </strong>ráže 35 milimetrů a na platformu lze namontovat i modul s dělem ráže 105 milimetrů. Ovšem velmi užitečné je odklánění tepla motoru a vybavení detektorem laserového ozáření, akustickým detektorem střel a aktivní ochranou.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="en" dir="ltr">BMC&#39;s Altuğ, which remains rather huge and strange even by normal 8&#215;8 standards. Fitted with a ASELSAN Korhan turret. <a rel="nofollow" href="https://t.co/EQg2lkz7RC">pic.twitter.com/EQg2lkz7RC</a></p>&mdash; Jon Hawkes (@JonHawkes275) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/JonHawkes275/status/1567105000328892416?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">September 6, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>O něčem takovém si může osádka ukrajinského transportéru nechat jenom zdát, takže bezesporu je v této oblasti stále co dohánět. Každopádně výzbroj nové verze BTR-4 je velmi silná, tvoří ji rychlopalné dělo ráže 30 milimetrů a koaxiální kulomet ráže 7,62 milimetrů. <strong>Doplněna je 4 řízenými protitankovými střelami</strong>. Je možné 2 střely nahradit i granátometem ráže 30 milimetrů. Existuje i modul s dělem ráže 120 milimetrů, které dokáže vozidlo proměnit ve stíhač <a href="/tag/tank/">tanků</a>.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/turecky-a-ukrajinsky-obrneny-transporter-se-lisi/">Srovnání obrněných transportérů Altug a BTR-4MV1: Mají zcela odlišnou koncepci, ukrajinský za tureckým zaostává</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Turecko se chce dostat mezi světovou trojku. Usilovně pracuje na stíhačce 5. generace</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/turecko-pracuje-na-letounu-pate-generace/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Thu, 15 Dec 2022 03:13:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[letadlo]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=129481</guid>

					<description><![CDATA[<p>Turecko jako regionální velmoc touží po silném letectvu vyzbrojeném bojovými stroji světové úrovně. Nezbývá mu, než aby si je postavilo samo.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Turecko stále rychleji pracuje na novém bojovém letounu, který by se měl stát jedním z dalších strojů páté generace létajících po obloze. Pokud vše půjde podle dosavadních plánů, měl by se <strong>první let stroje nazývaného TF-X uskutečnit již v roce 2025</strong>. Země nyní poprvé uveřejnila fotografie ukazující stavbu prototypu a zdá se, že po mnoha letech debat o konstrukci letadla se na něm opravdu intenzivně pracuje.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-trest-za-n-kup-rusk-ho-s-400">Trest za nákup ruského S-400</h2>



<p>Země, ve které vládne autoritářský prezident Erdogan, se měla stát jedním z uživatelů strojů F-35. Dokonce bylo v plánu, že se bude na jejich konstrukci podílet, tedy vyrábět nějaké díly v Turecku a pravděpodobně zde turecké letouny i kompletovat. Jenže v roce 2020 došlo k <strong>rozhodnutí koupit ruský systém protivzdušné obrany S-400</strong>. Odmítla americkou nabídku MIM-104 Patriot jako nevýhodnou. Odpověď <a href="/tag/usa/">USA</a>, dlouhodobého spojence Turecka, na sebe nenechala dlouho čekat. Americké stíhačky Ankara nedostane.</p>



<p>Pro turecké letectvo to znamená zásadní problém. Jeho letectvo se opírá především o americké F-16, ovšem jde o starší verze z 80. a začátku 90. let. Navíc má ve výzbroji 48 letitých F-4 Phantom. Pokud chce svoje letecké síly udržet na výši, nutně potřebuje modernější letouny. Pro Turecko je to<strong> důležité, jelikož má v regionu několik soupeřů</strong>. Prvním je Řecko, země mají dlouhodobě napjaté vztahy. Ideální nejsou ani s Izraelem. Řecko kupuje francouzské Rafale, Izrael má F-35. Turecko má zájmy i v dalších oblastech.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-turecko-chce-i-vlastn-motory">Turecko chce i vlastní motory</h2>



<p>Na letadle TF-X začali konstruktéři pracovat v roce 2010, ale velmi pomalu. Americké NE však znamenalo impuls a z letadla se stala rázem priorita. V podstatě to znamenalo, že z plánů na papíře se konečně stala reálná konstrukce. <strong>Nová turecká stíhačka by měla být dvoumotorová</strong>. Pro prototyp má země nejspíše objednané motory GE F110 pohánějící třeba F-16. Pracuje ale na vlastním agregátu, aby bylo nezávislé.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-rich is-provider-twitter wp-block-embed-twitter"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<blockquote class="twitter-tweet" data-width="500" data-dnt="true"><p lang="fr" dir="ltr">La Turquie présente le premier prototype de son futur avion de combat de 5ème génération en cours de montage dans les usines de TUSAS (Turkish Aerospace Industries) près d&#39;Ankara.. Le TF-X. <a rel="nofollow" href="https://t.co/18w4dYet9V">pic.twitter.com/18w4dYet9V</a></p>&mdash; Restitutor Orientis 🇨🇭 (@restitutorII) <a rel="nofollow noopener" href="https://twitter.com/restitutorII/status/1595387632342761474?ref_src=twsrc%5Etfw" target="_blank">November 23, 2022</a></blockquote><script async src="https://platform.twitter.com/widgets.js" charset="utf-8"></script>
</div></figure>



<p>Stíhací letoun by měl být více než 20 metrů dlouhý. Bude se tak velikostí podobat ruskému Su-57 nebo čínskému J-20, ačkoli Turci ho rádi přirovnávají k F-22. Pravděpodobnější ale je, že <strong>konstruují spíše univerzální bojový letoun než čistokrevně stíhací</strong>, protože to dává mnohem větší smysl. Rychlost stroje by se měla pohybovat nad Mach 2, možná až Mach 2,5. Dolet je plánovaný na zhruba 3 tisíce kilometrů.</p>



<p>Turecko se tak řadí mezi další země, které chtějí co nejdříve vyrábět letadla páté generace. Dnes to kromě USA zvládá jen <a href="/tag/cina/">Čína</a> a Rusko. V plánu to má Indie a Jižní Korea. Taková konstrukce není jednoduchá, ale pravdou je, že turecký letecký a obecně <strong>zbrojní průmysl se v posledních letech nesmírně posunul dopředu</strong>. Možná vývoj TF-X nemusí jít tak rychle, jak země chce, a letoun nemusí dosahovat všech kvalit amerických strojů, ale není pochyb, že Turecko má schopnosti ho vyrábět.</p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/turecko-pracuje-na-letounu-pate-generace/">Turecko se chce dostat mezi světovou trojku. Usilovně pracuje na stíhačce 5. generace</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
			</item>
		<item>
		<title>Turecko zprovoznilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Amerika mu to nedaruje</title>
		<link>https://vedazive.cz/technika/turecko-zprovoznilo-system-s-400/</link>
		
		<dc:creator><![CDATA[Redakce VědaŽivě]]></dc:creator>
		<pubDate>Fri, 09 Dec 2022 03:19:00 +0000</pubDate>
				<category><![CDATA[Technika]]></category>
		<category><![CDATA[Rusko]]></category>
		<category><![CDATA[Turecko]]></category>
		<category><![CDATA[zbraně]]></category>
		<guid isPermaLink="false">https://vedazive.cz/?p=128983</guid>

					<description><![CDATA[<p>Turecko jako blízký spojenec USA pracovalo na projektu letounu páté generace. Když ale kývlo na koupi ruského systému, vztahy s Američany ochladly.</p>
]]></description>
										<content:encoded><![CDATA[
<p>Představitelé Turecka tvrdí, že mají k použití připravený ruský systém protivzdušné obrany S-400. Ačkoli je Turecko členem NATO, rozhodlo se pro koupi této zbraně před nabídkami, které přišly například z USA. <strong>Do spojenectví zemí to přineslo mimořádné napětí</strong>. Američané poté vycouvali z dohodnuté dodávky letounů páté generace. Turecko si je mělo nejen koupit, ale i se podílet na jejich výrobě. Země přitom nevylučuje, že by v budoucnu mohla koupit nové šarže systému.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-obavy-o-ztr-tu-schopnosti-stealth">Obavy o ztrátu schopnosti stealth</h2>



<p>Američané mají minimálně dva důvody pro to se na svého spojence z NATO zlobit. Prvním je ztráta lukrativní zakázky, protože protivzdušné systémy jsou drahou záležitostí. Vážnější je skutečnost, že v případě dodání F-35 do Turecka by tyto <strong>stroje operovaly v blízkosti moderního ruského systému</strong>. Rusko by tak teoreticky mohlo získat data umožňující lepší vyladění S-400 k tomu, aby stealth stroje páté generace uměl dříve zaměřit a lépe sestřelit. Což <a href="/tag/usa/">USA</a> ani další uživatelé nechtějí.</p>



<p>Ruský S-400 je považovaný za jeden z nejlepších systémů protivzdušné obrany na světě. Byl vyvinutý ze staršího S-300 a do výzbroje zařazen kolem roku 2007. Disponuje výkonnými radary schopnými zaměřit cíle do vzdálenosti až 600 kilometrů. <strong>Má být schopen útoku na letadla, drony, řízené střely</strong> i některé druhy balistických raket. Takovou schopnost má jen několik systémů na světě. I když na Ukrajině se například ukázalo, že proti střelám z raketometů HIMARS je tento systém bezmocný.</p>



<figure class="wp-block-image size-large"><img decoding="async" width="1000" height="667" loading="lazy" src="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/s-400-radar-topoly.jpg" alt="Radar S-400" class="wp-image-128976 transfer-szn-utm" srcset="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/s-400-radar-topoly.jpg 1000w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/s-400-radar-topoly-320x213.jpg 320w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/s-400-radar-topoly-768x512.jpg 768w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/s-400-radar-topoly-172x115.jpg 172w, https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/s-400-radar-topoly-720x480.jpg 720w" sizes="auto, (max-width: 1000px) 100vw, 1000px" /></figure>



<p>Jeho výhodou je skutečnost, že používá více druhů střel. Liší se velikostí i dosahem. Pokud je k dispozici více střel, mohou operátoři vybrat konkrétní, která je ke zničení cíle nejvhodnější. Největší střely mají <strong>dosah až 400 kilometrů a zasahují cíle i v extrémně nízkých výškách</strong>. Jsou naváděny radarem, ale pokud se ocitnou mimo jeho dosah, mají i vlastní samonaváděcí systém. Turecko má exportní verzi. O těch je známo, že mají některé pokročilé funkce omezeny.</p>



<h2 class="wp-block-heading" id="h-provozovatel-je-ve-sv-t-v-ce">Provozovatelů je ve světě více</h2>



<p>Kromě Ruska a Turecka mají S-400 ve výzbroji i další země. Koupila ho Čína, která podle něho pravděpodobně postavila svůj vlastní systém HQ-9. <strong>Do výzbroje je zařadilo i Bělorusko </strong>a tradiční odběratel ruských zbraní Indie. Rusko mělo systém umístit i v Sýrii. Velký zájem má o něj například Írán. Teoreticky by ho mohl získat za pomoc, kterou nyní <a href="/tag/rusko/">Rusku</a> poskytuje.</p>



<p>Pořízení moderního S-400 pro Turecko znamená, že bude muset získat jiná letadla místo původně plánovaných F-35. Jednou z možností jsou méně vyspělé americké <strong>F-16 poslední verze vybavené mnoha pokročilými funkcemi</strong>. Pokud by je USA nechtěly dodat, prezident Erdogan varoval, že se mohou obrátit třeba na Francii, Velkou Británii či Rusko. V prvním případě měl na mysli francouzské Rafale, v druhém Eurofighter. Ve třetím pravděpodobně ruské Su-57, i když jejich produkce je velmi pomalá.</p>



<figure class="wp-block-embed is-type-video is-provider-youtube wp-block-embed-youtube wp-embed-aspect-16-9 wp-has-aspect-ratio"><div class="wp-block-embed__wrapper">
<iframe loading="lazy" title="S-400 Surface-to-Air System (SAM)" width="500" height="281" src="https://www.youtube.com/embed/U2Yh1kFxvO0?feature=oembed" frameborder="0" allow="accelerometer; autoplay; clipboard-write; encrypted-media; gyroscope; picture-in-picture; web-share" referrerpolicy="strict-origin-when-cross-origin" allowfullscreen></iframe>
</div></figure>



<p></p>
<p>Článek <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz/technika/turecko-zprovoznilo-system-s-400/">Turecko zprovoznilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Amerika mu to nedaruje</a> se nejdříve objevil na <a rel="nofollow" href="https://vedazive.cz">VědaŽivě.cz</a>.</p>
]]></content:encoded>
					
		
		
		<media:content url="https://www.youtube.com/embed/U2Yh1kFxvO0" medium="video" width="480" height="270">
			<media:player url="https://www.youtube.com/embed/U2Yh1kFxvO0" />
			<media:title type="plain">To nejlepší na téma Turecko - VědaŽivě.cz</media:title>
			<media:thumbnail url="https://vedazive.cz/wp-content/uploads/2022/11/s-400-rekety-les.jpg" />
			<media:rating scheme="urn:simple">nonadult</media:rating>
		</media:content>
	</item>
	</channel>
</rss>
