Létání bylo pro lidstvo dlouho nedosažitelným snem a obsesí mnoha vynálezců. Sám Leonardo da Vinci vytvořil několik poměrně realistických náčrtů létajících strojů, které však nikdy nedokázal úspěšně sestavit.

Obecně se za století létání považuje 20. století, kdy nejprve bratři Wrightové sestrojí první letadlo, které lidstvo postupně dovede až k raketám a letu do vesmíru. Ve skutečnosti však první let raketou uskutečnil turecký inženýr už na počátku 17. století.

Turecký inženýr sestaví první raketu

K tomuto technickému zázraku, na který moderní dějiny poněkud pozapomněly, mělo dojít v roce 1633 při oslavě narození sultánovy dcery. Osmanské říši v té době vládl Murad IV., který se vyžíval v architektuře, hudbě i básních a fascinovaly ho všelijaké zajímavosti. Turecký inženýr Lagâri Hasan Çelebi proto přichystal skutečnou podívanou – první let člověka raketou.

Raketa se skládala z hlavní části, ve které stál samotný vynálezce, a sedmi menších raket, které byly naplněné 63 kilogramy střelného prachu. Sám vynálezce si na sebe pak připevnil postroj, který připomínal křídla, které měly zajistit jeho bezpečné přistání.

Spektakulární podívaná

Samotný akt nemohl trvat déle než minutu a většina přítomných pravděpodobně nic neviděla. Přesto se jednalo o první úspěšný let raketou v historii lidstva. Turecký inženýr před startem oplýval dobrou náladou a samotnému sultánovi řekl: „Můj sultáne, Bůh Ti žehná a já budu mluvit s prorokem.“ Následně vstoupil do těla rakety a jeho pomocníci zapálili rakety. Exploze údajně vystřelila stroj do výšky 300 metrů než začal střemhlav padat dolů.

iZdroj fotografie: Ferhat Akıl / Creative Commons / CC BY-SA

Není jasné, zda z toho obecenstvo kvůli dýmu ze střelného prachu vůbec něco vidělo. Çelebi však ve správnou chvíli ze stroje vyskočil a s pomocí připevněných křídel se bezpečně snesl do průlivu Bospor. Úspěšný let ještě více podpořil jeho rozvernou náladu a bez okolků předal sultánovi poselství od proroka: „Můj sultáne, Prorok Tě pozdravuje.“

„Na Marsu jsem strávil víc než 15 let,“ tvrdí námořní důstojník, který účinkoval v tajném vesmírném programu

Štědrá odměna i vyhnanství

Turecký inženýr si za svou drzost kupodivu nevysloužil trest, nýbrž štědrou odměnu, která činila denní apanáž 70 stříbrných. Çelebi si nějakou dobu užíval přízně sultána, ale po čase se znelíbil islámským učencům, kteří jeho vynálezy považovali za příliš pokrokové a ohrožující jejich víru. Vynálezce byl vyhnán na Krym, kde ve svých vynálezech pokračoval až do své smrti v roce 1660.